Stavební spoření v roce 2010
ce
cia
Aso čes ký ch s
ích spo řite len
ta v eb n
Asociace českých stavebních spořitelen
Stavební spoření v roce 2010
Stavební spoření má prakticky každá česká rodina
www.acss.cz
výsledky za rok 2010 opět potvrdily, že lidé stavebnímu spoření věří a spoléhají na něj jako na nezastupitelný zdroj peněz na financování lepšího bydlení. Přesto jsme stále nuceni obhajovat jeho opodstatnění a opakovaně poukazovat na jeho evidentní přínos nejen ke zvyšování kvality bytového fondu, ale i pro celou ekonomiku. Stát sice do systému přispívá, byť stále méně, ale tato investice se mu vrací formou daňových příjmů. Stavební spoření je produktem, který umožňuje prakticky všem získat velmi levné úvěry na bydlení. Výrazně jsme nerozporovali ani to, že v době všeobecného propadu ekonomiky může státnímu rozpočtu ulevit i stavební spoření. V roce 2010 jsme se také dozvěděli, že záměrem není stavební spoření pouze upravit, a snížit tak výdaje státu. Cílem je produkt výrazně omezit. Proto se hledají opatření, která na první pohled vypadají rozumně, v konečném důsledku však stavební spoření jako systém ruší. Například účelové použití úspor výhradně na bytové potřeby zní rozumně. Kdo by proti tomu protestoval? Taková účelovost ale není slučitelná se systémem stavebního spoření. Lidé do něj dávají dobrovolně peníze, které nechtějí používat hned. Díky tomu si mohou půjčit ti, kteří úvěry chtějí a potřebují. Každá koruna je tedy použita na bydlení. A když si střadatelé po šesti letech peníze vyberou, proč by je museli investovat do bydlení? Jejich peníze už na tyto účely přece použili jiní!
Ještě „lépe“ vypadá návrh na tzv. univerzální licenci. Vždyť proč by stavební spoření měly poskytovat jen specializované instituce? Zajímavé, že si stejnou otázku nekladou navrhovatelé třeba v případě pojišťoven či penzijních fondů. Proč by tato pojištění nemohli poskytovat všichni? Asi nemusím odpovídat. Přesto musíme vysvětlovat, že by univerzální licence zlikvidovala stavební spoření jako produkt. Každá vláda má plné právo definovat rozsah podpory bydlení i výši výdajů státního rozpočtu. Z tohoto důvodu považujeme diskuze o nastavení výše státní podpory za zcela legitimní a do značné míry i opodstatněné. Nemůžeme ale souhlasit s dalšími navrhovanými kroky, protože by stavební spoření likvidovaly.
www.acss.cz
Vážení přátelé,
Vojtěch Lukáš, předseda AČSS
1
1
2006
2007
2008
57,8
65,7
57,8
113 611
73,6
72,5 51,6
43,0
0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2009
2010
150 100
293,4
227,4
2008
179,3
2007
35,5
2006
250 Do statistiky úvěrů nejsou započteny úvěry ze stavebního spoření, kterými se splatily překlenovací úvěry (tzv. překlopení). Ty se nepodílejí na financování 200 a jejich započtení by statistiku zkreslovalo. bydlení
,1
2005
267,5
300
0
200 000
2010
40 000
20
22
128 543
144 907
160 000
80 000
40
2009
200 000
80
60
65,7
73,6
72,5
2005
120 000
Objem poskytnutých úvěrů (v miliardách Kč)
51,6
0
Počet poskytnutých úvěrů
162 822
obyvatel České republiky. Meziroční pokles objemu úvěrů o 12 % naznačuje jednak menší zájem obyvatel o úvěry, jednak pozvolné ubývání volných prostředků stavebních spořitelen na poskytování úvěrů. Pokles mezi roky 2010 a 2009 je především důsledkem mimořádných výsledků stavebního spoření v předešlých letech.
155 263
Z tohoto hlediska je téměř 58 miliard Kč půjčených v roce 2010 významným příspěvkem k lepšímu bydlení
Smysluplnost produktu však nespočívá pouze v jeho schopnosti generovat úvěry v řádu desítek miliard, které 80 jsou investovány do bydlení, ale také zpřístupnit tyto zdroje maximálnímu počtu zájemců. Stavební spořitelny poskytly 60 v loňském roce 113 611 úvěrů, což je v meziročním srovnání o 1440932 kusů méně (o 12 %). Půjčka od stavební spořitelny je i tak produktem, který každoročně využije více než sto tisíc obyvatel České republiky. 20
43,0
Stavební spoření vzniklo a existuje proto, aby pomáhalo financovat lepší bydlení co nejširšímu okruhu lidí, a to za podmínek, které jsou především stabilní a zároveň příznivější než u jiných běžných produktů na trhu. Základem systému jsou úvěry, které jsou určeny výhradně na financování bytových potřeb.
158 735
Stavební spoření v roce 2010
Asociace českých stavebních spořitelen
Úvěry
200 000
160 000
128 543
144 907
162 822
0
113 611
Celková dlužná částka na úvěrových účtech klientů vzrostla během roku 2010 na 293,4 mld. Kč a meziročně dosáhla 10% růstu. Plných 240 miliard Kč připadá na překlenovací a 53 miliard Kč představují úvěry ze stavebního spoření. 40 úvěry 000 80 000
Zůstatek na úvěrových účtech (v miliardách Kč) 2005
2006
2007
2008
2009
2010
Koupě bytu nebo rodinného domu
32 864
29 %
Rekonstrukce a modernizace
50 172
44 %
Ostatní
18 205
16 %
150 100 50
135,5
11 %
108,1
12 370
179,3
200
Nové byty a rodinné domy
293,4
227,4
250
Na co půjčují stavební spořitelny (počty úvěrů)
267,5
300
www.acss.cz
Největší podíl z celkového počtu půjček stabilně připadá na rekonstrukce a modernizace. V uplynulém roce činil 44 %.
120 000
155 263
Z pohledu průměrné výše úvěru, která dosáhla 508 745 Kč, se preference klientů oproti roku 2009 znatelně nezměnily. Průměr kolem půl milionu korun také ilustruje, že stavební spořitelny půjčují jak vyšší částky na pořízení nového bydlení, tak částky v desítkách tisíc korun na drobná vylepšení bydlení.
158 735
Půjčeno je už 293,4 mld. Kč
0 2005
2007
2008
2009
2010
4,85
4,93
5,07
5,13
5,30
6,0 Návratnost půjček stavebních spořitelen je nejlepší na celém finančním trhu. Důvod je prostý. Budoucí dlužník si již během 5,0 spoření reálně prověří své finanční možnosti, a o využití úvěru 4,0 se tak rozhoduje zodpovědněji. Riziko budoucí platební 3,0 neschopnosti se tím významně snižuje.
5,57
Úvěry od stavebních spořitelen jsou výhodné zejména na financování rekonstrukcí a modernizací bydlení, neboť při úrokové sazbě, která je oproti srovnatelným úvěrům na trhu vysoce konkurenceschopná, vykazují i optimální míru administrativního zatížení žadatele o úvěr. Z tohoto hlediska je stavební spoření nenahraditelným nástrojem obnovování a údržby po desetiletí podfinancovávaného a zanedbávaného bytového fondu.
2006
2,0 1,0 0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
3
3
Stavební spoření v roce 2010
Asociace českých stavebních spořitelen
Stavební spoření na trhu s úvěry na bydlení Pozitivní vliv stavebního spoření na kvalitu bytového fondu se ještě zvýrazní ve srovnání s hypotečními úvěry, jejichž role pro financování bydlení je nezpochybnitelná, nikoliv však všemohoucí. Srovnání se spotřebitelskými úvěry je sice teoreticky také možné a z důvodu charakteru úvěrů často i přesnější, ale zhruba dvojnásobná úroková sazba spotřebitelské úvěry ze srovnání reálně diskvalifikuje.
29%
29% 71%
44
Je typickým produktem v situaci, kdy chce klient financovat projekt, který nestojí miliony. U úvěrů na bydlení do výše 200 000 Kč, tedy typicky na opravy a modernizace, je cenově nejdostupnější formou. Oproti hypotéce je úvěr od stavební spořitelny také řešením tehdy, když klient nemá vhodnou nemovitost do zástavy.
Srovnání podle počtu
71%
Klienti financující své bytové potřeby půjčkou preferují obecně úvěry s nízkou a pevnou úrokovou sazbou, stabilní a únosnou výši splátek, pokud možno úvěry nezatížené povinnou zástavou nemovitosti a poskytované na dostatečně dlouhou dobu. A právě tyto výhodné podmínky jim systém stavebního spoření svou unikátní konstrukcí nabízí.
Srovnání 42% 58%objemu podle
58%
42%
Stavební spoření
Hypotéky
Počet
113 611 (71 %)
46 382 (29 %)
Objem (mld. Kč)
57,8 (42 %)
81,3 (58 %)
Z výše uvedených důvodů je stavební spoření nejčastěji využívaným produktem na financování bydlení v ČR. V případě, že se v roce 2010 lidé rozhodli použít na bytové potřeby úvěr, půjčili si podle statistik v 71 % případů u stavebních spořitelen. Vzhledem k tomu, že jde spíše o úvěry v nižších částkách, odpovídá stavebnímu spoření z hlediska objemu 42% podíl. Stavební spořitelny nabízejí klientům dlouhodobě stabilní a příznivější podmínky úvěrů, protože systém je založen na drobných vkladech velkého počtu střadatelů, vyznačuje se vysokou mírou uzavřenosti a není tolik kapitálově závislý na proměnlivém finančním trhu.
úbytku klientů roste a převyšuje objem zůstatku úvěrů. Vývoj klientských vkladů (v miliardách Kč)
4,85
4,93
5,07
5,13
4,0
5,30
200
236,8
300
5,57
5,0
180,2
400 6,0
359,8
2010
287,1
Počet smluv2006 ve fázi spoření (miliony kusů) 2005 2007 2008 2009
329,0
500
0
www.acss.cz
1,02
1,0%
0,98 Dobrou zprávou pro zájemce o úvěr je, že český systém výše 0,9% uvedené podmínky Objem mírnému 1998 1999 2000 2001plní. 2002 2003 2004 vkladů 2005 2006navzdory 2007 2008 2009 2010
2008
2009
430,1
179,3
135,5
108,1
Aktuálně se eviduje téměř 5 milionů smluv ve fázi spoření. 50
Dostatečný počet klientů pro vytvoření odolného fondu vkladů 1,74 1,76 je nutnou, nikoliv však jedinou podmínkou. Další nutností je, 1,55 1,58 aby 1,5% klienti dostatečně spořili a objem vkladů mohl pokrýt 1,37 celkovou částku, kterou od stavebních 1,45mají klienti vypůjčenou 1,28 1,35 spořitelen. Pro další úvěrovou činnost je samozřejmě nezbytné, aby celkové 1,19 vklady převyšovaly celkové pohledávky. 1,14
415,1
293,4
267,5
227,4
200
takovými faktory, jako je možnost kumulace kapitálu s150 perspektivou poskytnutí výhodné půjčky na bytové potřeby a100 existence státní podpory.
1,93
401,1
Poskytování úvěrů je podmíněno dostatečným přílivem peněz do systému. Aby mohl být garantován klíčový parametr produktu, tedy neměnná úroková sazba úvěru ze stavebního 0 spoření od okamžiku podepsání smlouvy o spoření, musí 2005 2006 2007 2008 2009 2010 být systém oddělen od nejistého vývoje na finančním trhu. 300 Stavební spořitelny proto získávají peníze od jednotlivých klientů – drobných střadatelů a nikoliv půjčkami na trhu. 250 Účastníci stavebního spoření jsou pak ke spoření motivováni
40 000
2,0%
384,9
Zdroje pro poskytování úvěrů
80 000
113 611
128 543
144 907
162 822
120 000
155 263
158 735
160 000
100
3,0 0 2,0
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2010
1,0 0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
5
5
Stavební spoření v roce 2010
Asociace českých stavebních spořitelen
Podíl úvěrů na vkladech nadále roste Krátkodobé pořizování peněz na mezibankovním trhu je pro poskytování úvěrů samozřejmě možné. Nemůže však jít o hlavní a dlouhodobý zdroj. Tím by byl jednak popřen smysl existence systému stavebního spoření, ale zejména by byla oslabena odolnost produktu vůči nežádoucím vlivům tohoto trhu. Přestože se ve druhém pololetí projevil vliv diskuzí o budoucích podmínkách stavebního spoření, nevykázaly nové obchody (nově uzavřené smlouvy a navýšení cílových částek u existujících smluv) v roce 2010 významnější změnu. Celkově bylo uzavřeno 532 765 smluv. U dalších 373 378 kontraktů navýšili klienti cílovou částku, zpravidla z důvodu vyšší potřeby financování svých bytových potřeb. Ve srovnání s předešlými lety nebyl výsledek roku 2010 mimořádný, a to ani pozitivně, ani negativně. Otázkou však zůstává, jak se bude, s ohledem na změnu podmínek stavebního spoření od počátku roku 2011, situace vyvíjet v dalších letech. Možné je, že klienti nahradí své staré smlouvy novými, ale také hrozí, že ti, co smlouvy ukončí, už další neuzavřou. Vývoj počtu nově uzavřených smluv (včetně zvýšení)
66
Rok
2005
2006
2007
2009
2010
Počet*
790,0
826,0
862,0 1041,0 886,7
2008
906,1
v tisících kusů
Jedním z ukazatelů efektivity systému je podíl objemu úvěrů na vkladech. Tento koeficient vypovídá, kolik z uložených peněz půjčily stavební spořitelny klientům, nebo jinými slovy, kolik peněz dokázalo stavební spoření přesměrovat do bytového fondu. Vývoj poměru úvěrů a vkladů (v procentech) Rok
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Poměr
32,8
37,6
46,6
56,7
64,4
68,2
Přírůstek
3,5
4,8
8,9
10,1
7,7
3,8
Vzhledem ke skutečnosti, že si klienti v posledních letech půjčují celkově více, než ukládají (tj. význam úvěrování od stavebních spořitelen roste), lze s vysokou mírou určitosti předpokládat další růst tohoto ukazatele. V diskuzích o podobě systému také často zaznívá, že stavební spoření musí být efektivnější, tedy že podíl úvěrů na vkladech musí ještě růst. Toho lze obecně dosáhnout jen dvěma způsoby. Buď omezit vklady, nebo po jejich nezbytné kumulaci nastartovat úvěrovou expanzi. Podrobněji se této problematice věnujeme v další části textu.
Stavební spořitelny poskytly za 17 let své činnosti 1,84 milionu účelových úvěrů na bydlení v celkovém objemu 530 miliard Kč. Nejčastěji se úvěry využívaly k rekonstrukcím a modernizaci bydlení. Na vytvoření dostatečného fondu zdrojů na úvěry přispěli klienti uzavřením 13,4 milionu smluv. U 26 % z nich zvyšovali v průběhu spoření cílovou částku, zpravidla aby získali vyšší úvěr na financování svých bytových potřeb.
Shrnutí roku 2010 • Klienti čerpali 113 611 úvěrů v celkové výši 57,8 miliardy Kč. Průměrná výše úvěru dosáhla téměř 509 tisíc korun. • Z celkového počtu úvěrů připadá 44 %
www.acss.cz
Historický přínos stavebního spoření
(tj. 50 172) na rekonstrukce a modernizace bydlení. • Počet nově uzavřených smluv meziročně poklesl. Lidé naopak více zvyšovali cílové částky. Uzavřeno bylo 532 765 smluv a u dalších 373 378 byla navýšena cílová částka. • Poměr objemu úvěrů k celkovým vkladům vzrostl o 3,8 procentního bodu na 68,2 %. • Lidé, kteří financovali své bytové potřeby úvěrem, využili v 71 % případů úvěr od stavební spořitelny.
7
7
Stavební spoření v roce 2010
Asociace českých stavebních spořitelen
Chceme vlastně v ČR stavební spoření? Volební rok 2010 přinesl vládní koalici, která do svých reformních plánů zahrnula i omezení stavebního spoření. Podívejme se na možné dopady některých opatření.
Snížení státní podpory Státní podpora funguje jako motivační prvek pro klienty, aby odložili své dočasně volné peníze právě do stavebního spoření, a pomohli tak spolufinancovat úvěr klientům, kteří si potřebují na bydlení půjčit. Snížená podpora rovná se nižší motivace vstupovat do systému a spořit. Vládní koalice se dohodla na snížení státní podpory a parlament schválil nové podmínky stavebního spoření s účinností od 1. ledna 2011. Základní změny je možné charakterizovat následovně: • snížení roční státní podpory u všech smluv na 10 % z maximálně 20 000 Kč (tedy maximálně 2 000 Kč), • zdanění státní podpory za rok 2010, která bude připsána na účty klientů v roce 2011, srážkovou daní se sazbou 50 %, • zrušení daňového osvobození úrokových výnosů z vkladů (zavedení 15% sazby), které se týká úroků připsaných po nabytí účinnosti novely zákona.
88
První dvě opatření představují snížení objemu peněz, které stát klientům stavebních spořitelen poskytne. Zdanění příspěvku za rok 2010 je nástrojem, jak škrty realizovat již v rámci státního rozpočtu na rok 2011. Zrušení daňového osvobození úroků je pro všechny zúčastněné nejméně bolestivým krokem, ale i tak jde o omezení podpory stavebního spoření ze strany státu. Všechny tři změny mají jedno společné. Představují snížení atraktivity stavebního spoření. Přísun zdrojů pro poskytování úvěrů tak bude omezen a stavební spořitelny budou v příštích letech schopny poskytovat méně úvěrů než doposud. Soulad přijaté úpravy s ústavním pořádkem České republiky ještě posoudí Ústavní soud. Podstatné ale je, že stavební spoření si i přes nižší schopnost financovat úvěry na bydlení zachovává svou historicky prověřenou funkční podstatu. Je oddělené od kapitálového trhu, což zaručuje vysokou míru odolnosti vůči různým krizím, a opírá se o prvek přátelského klienta jako o zdroj peněz pro poskytování úvěrů.
Dopad na státní pokladnu Je pochopitelné, že v době, kdy se Evropou nesou obavy z neudržitelnosti veřejných financí, Řecko je synonymem rozpočtové katastrofy a Irsko, Portugalsko či Španělsko dalšími strašáky, hledá vláda úspory, kde se dá. Snížení státní podpory stavebního spoření má neoddiskutovatelně úsporný dopad na výdaje státu.
Je však otázkou, zda se šetří na pravém místě, a to hned ze dvou úhlů pohledu. Podíváme-li se na předchozí tabulku, vidíme, že výdaje na podporu stavebního spoření klesají již od roku 2006. Je tedy redukce podpory stavebního spoření lékem na spirálu deficitů českého státního rozpočtu? Vždyť stát na stavebním spoření šetří stále více a více. Jasným dokladem je podíl výdajů na podporu stavebního spoření z hlediska celkových výdajů státního rozpočtu. Opravdu si nemůžeme dovolit ani to co v roce 1999? A kam se situace posune v roce 2011, když nároky na státní podporu ještě klesnou, a navíc budou zdaněny 50% sazbou? Bude-li reálný výdaj na úrovni 5,5 mld. Kč, dostane se křivka pod 0,5 %!
Podíl výdaje na státní podporu stavebního spoření na celkových výdajích státního rozpočtu ČR 2,0%
1,93
Výše přiznané státní podpory (v miliardách Kč) 2004
2005
2006
2007
2008
2009
1,76
2010
Přiznaná státní 15,34 16,09 15,77 14,98 14,22 13,26 11,74 podpora růst / pokles 15,7 4,9 -2,0 -5,0 -5,0 -6,7 -11,4 (%)
www.acss.cz
Za zmínku stojí také skutečnost, že se úsporné kroky nejvíce dotýkají klientů, kteří využili překlenovací úvěr. Ti použili své úspory i poskytnutý úvěr prokazatelně na bydlení, přesto budou muset již existující úvěry splácet buď déle, nebo vyššími měsíčními splátkami. Drobná komplikace? Za normálních okolností ano. Ale co když měl například klient spočítáno splacení úvěru přesně k odchodu do penze?
1,58
1,5%
1,45 1,35 1,19 1,0%
0,98
1,74 1,55 1,37 1,28 1,14 1,02
0,9% 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
9
9
Asociace českých stavebních spořitelen
Stavební spoření v roce 2010
Navíc je nezpochybnitelné, že z činností, které jsou financovány pomocí úvěrů stavebních spořitelen, plynou do státního rozpočtu nemalé daňové příjmy*. Zohlednímeli i ty, je stavební spoření pro státní rozpočet velmi ziskovým produktem. Zanedbatelný není ani pozitivní vliv stavebního spoření na trh práce. Efekt vytvořených nebo zachráněných pracovních míst má obrovský význam pro jednotlivce, zejména v případě drobných živnostníků a zaměstnanců ve stavebnictví či obchodu s realitami. V konečném efektu ušetří stát i na výdajích v sociální oblasti, když mají zmínění jednotlivci práci a nejsou závislí na podpoře v nezaměstnanosti nebo na sociálních dávkách.
Účelovost: zrušení stavebního spoření poprvé! Na první pohled logická opatření, která jsou zahrnuta buď ve vládním prohlášení, nebo o nich hovoří ministr financí, mají ale řadu záporných a nepřijatelných efektů, o kterých se ví jen málo. V zásadě totiž zasahují do základní podstaty systému stavebního spoření natolik, že jeho další fungování bude výrazně omezeno, nebo dokonce nebude možné vůbec.
1010
Tvrzení vychází ze studie Vývoj stavebnictví do roku 2012 (2010, Deloitte Česká republika, SPS, URS Praha), která uvádí, že 1 mil. Kč investovaný do stavebnictví generuje potřebu 3,2 – 3,5 pracovníků a každých 100 mil. Kč vložených do stavebních investic generuje daňové a ostatní přínosy do veřejných rozpočtů cca 55,5 mil. Kč.
Účelové vymezení použití stavebního spoření je jednou z úprav, kterou jeho kritici nejčastěji navrhují. Najdeme jej i ve vládním prohlášení. Však to také vypadá dobře a logicky. Stavební spoření by se mělo používat jen na bydlení. Pravda je ale taková, že se „jen na bydlení“ používá, sice na straně úvěrů, ale kvůli nim přece systém stavebního spoření existuje. A mají-li se dávat úvěry, které výrazně převyšují průměrný vklad jednoho střadatele, musí se na jeho poskytnutí podílet více účastníků. Není pak jedno, zda se peníze „seženou“ od klientů, kteří je po splnění klíčové úlohy – odložení na minimálně stanovený počet let a následném vybrání použijí na bydlení nebo cokoliv jiného? Není podstatné, na co využije peníze ze stavebního spoření jednotlivec, ale je klíčové, kolik peněz ze systému se použije na financování bydlení. Horší by bylo, kdyby takový úvěr nebylo z čeho financovat. A přesně takovou zkušenost udělali na Slovensku. Tzv. účelovost zavedli v roce 1997, aby ji v roce 1999 zrušili, neboť systém za těchto podmínek nefungoval a fungovat ani nemohl. Proč? Neměl jak vytvořit dostatek zdrojů k naplnění svého základního smyslu – poskytování úvěrů. Systém bez tzv. přátelského klienta (pouze spoří, ale nebere si úvěr) není systémem stavebního spoření, a proto jej nikde na světě v podobě, jakou navrhuje vládní prohlášení, nenajdeme.
Spořím, protože chci líp bydlet
www.acss.cz
Závěrem poznámku k účelovosti stavebního spoření výhradně na bydlení. V Německu či Rakousku již postupem času dokonce rozšířili účelovost nad rámec bydlení, a to na financování vzdělání a v souvislosti se stárnutím populace také na spoření na penzi nebo účelový úvěr na péči ve stáří. Pořád však platí, že kumulované zdroje jsou využívány ve společensky uznaných sociálních oblastech a systém se i nadále jmenuje stavební spoření.
Jak se tvoří jeden úvěr
Zrušení specializace: zrušení stavebního spoření podruhé!
spoření úvěr Holka, dali mi ten úvěr...
... půl milionu, a to jsem zatím naspořila jen něco přes 80 tisíc... Kde na to berou ?!?
Také právo poskytovat stavební spoření by nemuselo zůstat jen stavebním spořitelnám. Navenek to opět vypadá velmi přínosně. Čím více finančních institucí bude stavební spoření nabízet, tím větší konkurence na trhu zavládne a podmínky pro klienty budou ještě lepší. Ale co výsledné dopady takového opatření? Zkoumal je někdo? Stavební spoření není vyčleněno do specializovaného sektoru náhodou. Pracuje s kolektivem střadatelů, přičemž úvěr si bere jen část z nich. Tím se stavební spořitelny podobají spíš pojišťovnám. Těm také platí celý kolektiv pojištěnců a pojistné plnění se vyplácí jen potřebným. Nikdo nezpochybňuje, že pojišťovny jsou specializované a mají pojištění životní a neživotní. Nikdo se rovněž nepozastavuje nad tím, že i penzijní fondy působí v samostatném sektoru.
1111
Asociace českých stavebních spořitelen
Stavební spoření v roce 2010
Stavební spoření na bázi kolektivu nefunguje nikde na světě v rámci univerzálních bank, jak navrhují jeho domácí oponenti. Ve zdravě uvažující firmě by to fungovalo tak, že v rámci univerzálního bankovnictví bude případná divize „stavební spoření“ tlačena k tomu, aby pokud možno nekanibalizovala ostatní vlastní produkty. Banka bude maximálně využívat levné zdroje ze stavebního spoření a zároveň se bude snažit, aby poskytovala klientům dražší úvěry než ty ze stavebního spoření. Naproti tomu se samostatná stavební spořitelna a její vedení soustřeďují výhradně na stavební spoření. Stavební spořitelny působí protikrizově, což se projevilo nejen v Německu, Rakousku, ale i u nás. Nehrají hry s virtuálními penězi, ale půjčují peníze, které si u nich uložili reální klienti. Zatímco v USA byly hypotéky spouštěčem krize, je stavební spoření v evropských zemích kotvou ekonomiky. V ČR přitom bankovní krize v podstatě nebyla, protože bankovní systém si krizi i vyčištění odbyl již v 90. letech (při nákladech zhruba 600 mld. Kč). Argument, že stavební spoření nabízí málo poskytovatelů, neobstojí. V Rakousku jsou 4 stavební spořitelny, přesto systém funguje desítky let, na Slovensku 3. V ČR může získat i dnes licenci za jasně daných podmínek kdokoliv. Fungování produktu je podmíněno dostatečnou velikostí kolektivu,
1212
který vytvoří přiměřený balík vkladů, z něhož může půjčovat na bydlení. Jeho minimální velikost se odhaduje na 100 tisíc klientů. V případě mnoha poskytovatelů by bylo obtížné dosáhnout tohoto minima. Platí samozřejmě základní poučka, že růst konkurence tlačí hráče k intenzivnějšímu boji. Nesmíme ale zapomínat, že existují i důležitější pravidla, třeba o samotném fungování produktu, jeho schopnosti úvěrovat rekonstrukce bytového fondu za desítky miliard ročně za poloviční ceny, než jsou běžné na finančním trhu. Zrušení specializace stavebních spořitelen znamená zánik stavebního spoření, a to pravděpodobně dřívější než při zavedení účelovosti. Vedla by k ní úprava produktu, která nemá nic společného s velkým a odolným kolektivem klientů, ani s ostatními parametry, za nichž stavební spoření běžně funguje. Je-li primárním důvodem potřeba dalších úspor, měla by vláda říci, co si může nebo chce dovolit. A na základě toho upravit systém tak, aby smysluplně existoval. Nelze ale tvrdit, že stavební spoření chceme, ne ale za podmínek, jaké jsou běžné ve světě. Nelze ani tvrdit, že si jeho likvidaci nepřejeme, a zároveň přijmeme opatření, která mu brání fungovat. Taková by bohužel mohla být realita.
Adresa: Telefon: E-mail: Internet:
Vodičkova 30, 110 00 Praha 1 +420 224 422 093
[email protected] www.acss.cz
Adresa: Telefon: Fax: E-mail: Internet:
Vinohradská 3218/169, 100 17 Praha 10 +420 225 221 111 +420 225 225 999
[email protected] www.cmss.cz
Adresa: Telefon: Fax: E-mail: Internet:
Vinohradská 180/1632, 130 11 Praha 3 +420 224 309 111 +420 224 309 112
[email protected] www.burinka.cz
Adresa: Telefon: Fax: E-mail: Internet:
Bělehradská 128, 120 21 Praha 2 +420 222 824 111 +420 222 824 113
[email protected] www.mpss.cz
Adresa: Telefon: Fax: E-mail: Internet:
Koněvova 2747/99, 130 45 Praha 3 +420 271 031 111 +420 222 581 156
[email protected] www.rsts.cz
Adresa: Telefon: Fax: E-mail: Internet:
Na Hřebenech II 1718/8, 140 23 Praha 4 +420 257 092 200 +420 257 092 149
[email protected] www.wuestenrot.cz
www.acss.cz
Asociace českých stavebních spořitelen
Vodičkova 30, 110 00 Praha 1 Telefon: +420 224 422 093 GSM:
+420 607 912 574
E-mail:
[email protected]
Internet: www.acss.cz
cz
v roce 2010
ss.
Stavební spoření
c w.a ww
Asociace českých stavebních spořitelen
