Arcidiecézní muzeum v Olomouci Leo MLâÁK. Arcidiecézní muzeum máme tleskat, nebo plakat? Lucie ERNSTOVÁ

Arcidiecézní muzeum v Olomouci

Arcidiecézní muzeum – máme

Na druhou stranu je v‰ak jedineãnost obou

Arcidiecézní muzeum

tleskat, nebo plakat?

zmínûn˘ch realizací nezpochybnitelná. Arcidie-

v Olomouci

Lucie ERNSTOVÁ

cézní muzeum je vskutku impozantní architek-

Leo‰ MLâÁK

turou, která vtiskla mûstu novou tváfi, dÛstojJako pfied mnoho dal‰ích byl i pfiede mû posta-

nou této hanácké metropole. Za sebe v‰ak

ven nelehk˘ úkol zamyslet se nad nedávno do-

musím bohuÏel fiíci, Ïe na úkor tváfie staré, jejíÏ

Arcidiecézní muzeum v Olomouci bylo vybudo-

konãenou realizací obnovy areálu pfiemyslovské-

eliminací jsme nadobro pfii‰li o jejího vzácného

váno v jádru zaniklého ranû stfiedovûkého hradu,

ho hradu pro potfieby muzea. UÏ samotn˘ tento

ducha. V tomto ohledu se fiadím ke skupinû sta-

postaveného údûln˘mi pfiemyslovsk˘mi kníÏaty

fakt ve mû vyvolává otázku, zda je vhodné, ãi do-

romilcÛ, které niãení jak˘chkoli historick˘ch

na jednom ze tfií skalnat˘ch návr‰í olomouckého

konce Ïádoucí historické objekty, v minulosti ur-

ãástí památky bolí, a v˘sledn˘ objekt ve mnû

kopce, vypínajícím se nad fiíãní nivou Moravy. Mu-

ãené k naprosto odli‰n˘m úãelÛm, upravovat pro

vzbuzuje mnoho protichÛdn˘ch reakcí; proto

zeum zahrnuje kapli sv. Jana Kfititele, dvû rame-

bûÏn˘ provoz, aÈ uÏ v˘stavní, komerãní nebo jin˘.

nad ním nemohu tleskat, ov‰em ani pláã by jis-

na ambitu s torzem románského biskupského

Je opravdu nutné, aby tûmito unikátními prosto-

tû nebyl na místû. Staré a nové bylo vÏdy nuce-

paláce, okrouhlou vûÏ s kaplí sv. Barbory, b˘valé

ry proudily fiady náv‰tûvníkÛ, byÈ pod záminkou

no stát vedle sebe a stojí i v tomto pfiípadû,

purkrabství, kapitulní dûkanství a hospodáfisk˘

kulturního vzdûlávání? Nejsou podobné objekty

stejnû jako lidé, ktefií se ne vÏdy dokáÏou ko-

dvÛr. Osídlení svatováclavského návr‰í, na nûmÏ

natolik vzácné, Ïe bychom k nim mûli pfiistupo-

rektnû shodnout, ale Ïijí vedle sebe dál.

se muzeum nachází, má velmi starou tradici; ar-

vat pietnûji?

Dûjiny

Následující stránky pfiiná‰ejí ãlánky autorÛ,

cheologické nálezy sahají aÏ do pravûku. Zdej‰í

Na‰e století si ov‰em praktické vyuÏívání his-

ktefií se z rÛzn˘ch stran na obnovû Pfiemyslov-

skalnat˘ ostroh byl strategicky mimofiádnû v˘hod-

torick˘ch objektÛ Ïádá a ateliér H·H architekti

ského hradu podíleli. Jejich v˘ãet samozfiejmû

n˘, nalézal se nad zaplavovan˘m územím fieky

zde jistû odvedl úctyhodn˘ kus práce, pfiesto je

není kompletní, protoÏe dva z hlavních „aktérÛ“

Moravy, v blízkosti dÛleÏitého fiíãního brodu, kte-

ãlovûku trochu smutno, kdyÏ vidí, jak úãelovost

(fieditel prof. PhDr. Pavel Zatloukal a vedoucí

r ˘m procházela stará dálková obchodní stezka.

nenávratnû zniãila hodnotné doklady na‰í minu-

archeologického prÛzkumu Mgr. Richard Zatlou-

Stálé osídlení je zde doloÏeno uÏ v mlad‰í dobû

losti, byÈ za cenu vzniknuv‰í nové pozoruhodné

kal) nemohli bohuÏel pro nedostatek ãasu pfiís-

kamenné a je spojeno s kulturou nálevkovit˘ch

architektury, dle mého názoru v‰ak místy pÛsobí-

pûvky napsat, stejnû jako nûktefií dal‰í z oslove-

pohárÛ. Prokázáno bylo také dÛleÏité osídlení

cí lehce umûle (napfiíklad reklamní sklenûné plá-

n˘ch; o to více tedy redakce dûkuje tûm, jeÏ

z doby velkomoravské, kdy Olomouc asi zaujíma-

ty na nádvofií). RovnûÏ funkãnost nûkter˘ch

krátk˘ ãasov˘ horizont neodradil. Av‰ak naléha-

la mnohem v˘znamnûj‰í postavení, neÏ je proza-

estetick˘ch prvkÛ mi ãásteãnû uniká, ale tfieba

vá potfieba reagovat na dané téma aktuálnû

tím známo. Na rozdíl od jiÏnûji poloÏen˘ch mo-

i ty jsou promy‰len˘m zámûrem architektÛ.

nám nedovolila ãekat déle.

censk˘ch center se zdej‰ího velkomoravského

KdyÏ si jen vzpomenu, kolikrát jsem v zimû

Mezi pfiíspûvky ale nechybí ãlánek vítûzné

území pfiíli‰ nedotkly pusto‰ivé maìarské nájez-

uklouzla na „mosazn˘ch páscích, jeÏ v‰emi poli

trojice autorÛ celé realizace – Petra Hájka, Jana

dy z poãátku 10. století a sídelní kontinuita tím

prostupují námûstí jako zlatá stuha a mají za cíl

·épky, Tomá‰e Hradeãného – pojat˘ jako rozho-

nebyla pfieru‰ena. Olomouc se proto stala dÛleÏi-

1

vor, jejÏ na jejich Ïádost vedla Lada Wichterlo-

t˘m zemûpansk˘m stfiediskem formujícího se

které jsou zakomponovány do dlaÏby Horního ná-

vá, absolventka Fakulty sociálních vûd Karlovy

pfiemyslovského státu i sídlem obnoveného mo-

mûstí v Olomouci (rovnûÏ realizace H·H architek-

univerzity, dnes nezávislá publicistka.

ravského biskupství.

pfiedev‰ím zv˘razÀovat smûry ploch dlaÏby“,

ti); jak sloÏitû jsem musela vym˘‰let, kam na ná-

Polohu ranû stfiedovûkého kníÏecího paláce

mûstí odloÏím kolo, jeÏ jsem do stojanu, byÈ velmi

nemáme, pfiedev‰ím z dÛvodÛ radikálních terén-

vzhledného, za Ïádnou cenu nedostala. Ale vraÈ-

■ Poznámky

ních úprav pfii regotizaci katedrály, prozatím loka-

me se k muzeu: jak dlouho jsem musela obcházet

1 P. HÁJEK, T. HRADEâN¯, J. ·ÉPKA: Úprava vefiejn˘ch

lizovánu. Z analogií lze ale pfiedpokládat, Ïe se

kaÏd˘ obraz v Obrazárnû olomouck˘ch biskupÛ

ploch Horního námûstí v Olomouci, online: http://www.hs-

palác nalézal nûkde uprostfied hrazeného návr‰í,

a arcibiskupÛ a hledat vhodn˘ úhel, abych roz-

harchitekti.cz/hsh/drobarch/hn.html/.

obehnaného mladohradi‰tní hradbou s kamen-

lu‰tila jeho námût (a souãasnû se smífiila s tím,

nou plentou. K nûmu zfiejmû patfiil mal˘ zdûn˘

Ïe u v˘‰e zavû‰en˘ch obrazÛ se mi to nikdy ne-

kostel, pfiedchÛdce románské baziliky, jehoÏ zá-

podafií), kolik energie jsem vûnovala prohlíÏení

klady byly archeologick˘m prÛzkumem odkryty na

detailÛ kalichÛ a monstrancí ve sklenûn˘ch vitrí-

malém dvorku pfii severní zdi katedrály. Z orien-

1

nách, které se na pozadí erbÛ nezadrÏitelnû ztrácely, jak dlouho jsem stála u gotick˘ch madon, abych se na nû pfies nadmûrné mnoÏství rÛznoro-

■ Poznámky

d˘ch ru‰iv˘ch prvkÛ interiéru mohla plnû sou-

1 Záchrann˘ archeologick˘ prÛzkum provádûl Richard

stfiedit (v ãemÏ mi rovnûÏ urputnû bránil po po-

Zatloukal z Národního památkového ústavu, územního

uãování dychtící personál muzea).

odborného pracovi‰tû v Olomouci.

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / O B N O V Y PA M ÁT E K | L e o ‰ M L â Á K / A r c i d i e c é z n í m u z e u m v O l o m o u c i

185

17 16 2

1

5 4

3

6 2

7 10 8 9 13 12 11 18

14

3

1

Obr. 1. Orientaãní plán zástavby svatováclavského návr-

tované stavby se dochovala apsida a uprostfied

tí v roce 1130 rozestavûn˘ kostel olomouckému

‰í. 1– katedrála sv. Václava, 2 – gotick˘ ambit, 3 – kostel

ní základ oltáfiní menzy. S tímto kostelem, jehoÏ

biskupovi Jindfiichu Zdíkovi, kter ˘ dal baziliku

sv. Anny, 4 – okrouhlá vûÏ, 5 – gotick˘ parkán, 6 – barok-

západní ãást byla pfiekr yta mlad‰ími stavbami,

urychlenû dokonãit a v roce 1131 ji vysvûtil. Kos-

ní koãárovna, 7 – purkrabství, 8 – kapitulní dûkanství,

zfiejmû souvisí staré pohfiebi‰tû, zji‰tûné uÏ pfii

tel, jehoÏ stavba pravdûpodobnû neprobíhala bez

9 – ranû barokní pfiístavba kapitulního dûkanství,

pfiedchozím archeologickém prÛzkumu sousední-

obtíÏí, byl zasvûcen pfiemyslovskému rodovému

10 – ãestn˘ dvÛr s ohradní zdí, 11 – hospodáfisk˘ dvÛr,

ho románského biskupského paláce. Podle mís-

svûtci sv. Václavovi. Jistû ne náhodou mu byl vy-

12 – ocha sv. Jana Nepomuckého, 13 – místo nálezu ranû

ta nálezu mohl b˘t kostel uÏíván je‰tû v prvních

brán jako patron svûtec stejného jména, jaké nesl

gotick˘ch fragmentÛ, 14 – zaniklá hradní brána, 16 – kap-

fázích stavby pfiilehlé románské baziliky.

jeho kníÏecí dárce.

le sv. Jana Kfititele, 17 – kanovnická a vikáfiská sakristie,

Na poãátku 11. století do‰lo na olomouckém

Po slavnostním svûcení, za úãasti ãeského kní-

18 – dÛm zvoníkÛ.

hradû k mimofiádnû v˘znamné události, pozdûji

Ïete Sobûslava s manÏelkou, pokraãovaly v násle-

Obr. 2. V˘‰kopis olomouckého kopce se tfiemi návr‰ími,

nepfiímo vedoucí k zásadním funkãním promû-

dujících letech intenzivní práce na dostavbû bazili-

kresba Josef K‰ír.

nám a nakonec i k jeho zániku. Údûln˘ kníÏe Sva-

ky i na budování románsk˘ch staveb v jejím

Obr. 3. Základy závûru hradního kostela, kresba NPÚ

topluk se rozhodl nahradit nevelk˘ hradní kostel

sousedství. Po deseti letech bylo pak v roce 1141

Olomouc.

velkor yse zaloÏenou románskou bazilikou. Jeho

z Pfiedhradí ke kostelu pfieneseno sídlo olomouc-

syn, údûln˘ kníÏe Václav, odkázal pfied svou smr-

kého biskupství. Souãasnû zde byla konstituována

186


i nová, dvanáctiãlenná kapitula; dosavadní ãtyfi-

Palác a patrnû i stfiídmûji zdoben˘ kapitulní dÛm

lavském návr‰í, dfiíve pfiístupném jen bránou pfii

ãlenné kapitule byl k uÏívání ponechán star ˘ ka-

byl vyzdûn z reÏného fiádkového kamenného zdiva

ústí dne‰ní Mlãochovy ulice, byl budován opevnû-

tedrální kostel sv. Petra na Pfiedhradí. Pro biskupa

s podfiezávan˘mi spárami, jejichÏ zbytky se docho-

n˘ kamenn˘ hrádek s nov˘m vlastním pfiístupem

byl urãen nov˘, reprezentativní patrov˘ románsk˘

valy na v˘chodní ãásti severní strany paláce. Pfiíze-

od severu. Tento v minulosti ãasto zpochybÀo-

palác; kapitule, zaloÏené po vzoru jeruzalémské

mí jeho strategicky orientovaného severního prÛ-

van˘ severní vstup byl ovládán monumentální

kapituly BoÏího hrobu, spoleãn˘ kapitulní dÛm

ãelí prolamovala úzká ‰paletová stfiílnová okna.

obytnou okrouhlou vûÏí, k níÏ byla následnû pfii-

K západnímu nároÏí pfied vstupem do paláce i ke

pojena mohutná ranû gotická hradba. Za hrad-

Nejstar‰í stylizované zobrazení Zdíkem staveb-

kapitulnímu domu pfiiléhala románská kamenná

bou, o jejímÏ dodateãném pfiipojení k okrouhlé

nû dokonãené románské baziliky, s dvouvûÏov˘m

hradba vyzdûná z fiádkového zdiva. Její základy na

vûÏi svûdãí v˘razná základová spára, byla nejmé-

prÛãelím a rozeznatelnou stfiední apsidou, je dolo-

gotick˘ch parkánech odkryl nedávn˘ záchrann˘ ar-

nû ve dvou etapách postavena patrová palácová

Ïeno na velké peãeti kapituly, která je pfiivû‰ena

cheologick˘ prÛzkum. Podobu a ãlenûní dal‰ích

stavba. Její základové lomené zdivo bylo i s dru-

k listinám z roku 1208 a 1213. V peãetním poli

stûn paláce, pfiilehlého románského ambitu a ka-

hotn˘m opûrn˘m systémem odkryto pod barokní

stojí biskup Jindfiich Zdík (1126–1150) s mitrou na

pitulního domu neznáme. Obdobnû v˘tvarnû ná-

koãárovou remízou pfii záchranném archeologic-

hlavû a berlou opfienou o rameno, drÏící model ba-

roãné plastické v˘zdobû mohou nasvûdãovat ar-

kém prÛzkumu.

ziliky, vyzdûné z kamenn˘ch kvádrÛ. Dal‰í vyobra-

cheologické nálezy a ãetné kamenné fragmenty,

zení baziliky bylo zfiejmû pouÏito i na líci denáru

druhotnû uÏité pfii gotické pfiestavbû katedrály

kníÏete Sobûslava I. (1125–1140), jenÏ se

i na témûfi soubûÏnû provádûn˘ch gotick˘ch stav-

s kapitulní síní a ambitem.

2

30. ãervna 1131 zúãastnil jejího slavnostního vysvûcení.

3

bách purkrabství a kapitulního dûkanství.

5

■ Poznámky 2 Literatura o olomouckém hradu a zejména o román-

Zdíkem zam˘‰len˘ spoleãn˘ Ïivot kapituly ne-

ském Zdíkovû paláci, mnoh˘mi dfiíve nesprávnû oznaãova-

K postupné stavbû biskupského paláce

mûl dlouhé trvání, zfiejmû uÏ v prvních letech vlá-

ném jako Pfiemyslovsk˘ palác, je velmi bohatá. Na tomto

a s ním bezprostfiednû souvisejícího kapitulního

dy biskupa Roberta (1202–1240) se rozpadl. Ka-

místû mÛÏeme pfiipomenout jen její velmi omezen˘ v˘bûr:

domu byl zvolen strategicky exponovan˘ prostor

novníci spoleãnou komunitu organizovanou na

J. BIST¤ICK¯: Historick˘ obzor olomouckého hradu, in: Ar-

severnû od baziliky. Prostfiednictvím témûfi sou-

fieholním principu odmítali a preferovali pohodl-

cheologia historica 11, 1986, s. 79–86; J. BLÁHA: K otáz-

bûÏnû budovaného ambitu byl nov˘ církevní areál

nûj‰í Ïivot v samostatn˘ch dvorcích na svatopetr-

ce lokalizace „centrálních funkcí“ v areálu olomouckého

komunikaãnû propojen. Prostor na jih i na v˘chod

ském návr‰í. Darování pozemkÛ pro stavbu jejich

kopce, in: Umûní 34, 1986, s. 435–440; J. BLÁHA: Nûko-

od katedrály byl asi rovnûÏ zastavûn, patrnû i za-

rezidencí je na Pfiedhradí doloÏeno k roku 1254.

lik poznámek ke genezi a v˘znamu ranû stfiedovûké Olo-

tím nelokalizovan˘m údûln˘m kníÏecím palácem.

K odchodu kanovníkÛ na protilehlou ãást olo-

mouce, in: Archeologia historica 10, Brno 1985, s. 143–

Podéln˘ patrov˘ biskupsk˘ palác byl sv˘m vnûj-

mouckého kopce ale mohlo dojít uÏ po poÏáru hra-

152; V. DOHNAL: Olomouck˘ hrad v raném stfiedovûku,

‰ím boãním prÛãelím orientován k severu, pfied

du v roce 1204. Kromû katedrály tehdy vyhofiel ro-

Olomouc 2001; T. DURDÍK, P. BOLINA: Nûkolik poznámek

nedochovanou vnitfiní jiÏní fasádou se otevíral

mánsk˘ biskupsk˘ palác a patrnû i pfiilehl˘

k dispozici olomouckého hradu, in: Archeologia histori-

rajsk˘ dvÛr. Pfiíãnû orientovan˘ kapitulní dÛm,

kapitulní dÛm.

ca 11, 1986, s. 95–100; P. MICHNA: K utváfiení ranû

s kapitulní síní v pfiízemí a spoleãn˘m dormitá-

Obnoven˘ biskupsk˘ palác byl pfienechán ka-

stfiedovûké Moravy. Olomouc a historické Olomoucko

fiem a refektáfiem v patfie, byl del‰ími prÛãelími

tedrální ‰kole. Svûdãí o tom ryté nápisy a kresby

v 9. aÏ do poãátku 13. století, in: âesk˘ ãasopis historic-

obrácen na v˘chod a na západ. Biskupsk˘ palác

ÏákÛ v ostûní nûkolika románsk˘ch oken. Nov˘

k˘ 30, 1982, s. 716–742; P. MICHNA, M. POJSL: Ro-

byl pfiístupn˘ ze západní strany, jeho patro vnûj-

biskupsk˘ dÛm byl situován v˘chodnûji a staveb-

mánsk˘ palác na Olomouckém hradû, in: Archeologie

‰ím schodi‰tûm. V patfie byl palác propojen se

nû asi souvisel s uvolnûn˘m kapitulním domem.

a památková obnova, Brno 1988; L. MLâÁK: Stavební v˘-

severní vûÏí baziliky.

Gotické v˘chodní prÛãelí nové biskupské reziden-

voj olomouckého hradu do konce 13. století. Sága mo-

Obytné patro biskupského paláce se skládalo

ce, upravené po dal‰ím poÏáru kolem roku 1265,

ravsk˘ch PfiemyslovcÛ. Îivot na Moravû od XI. do poãátku

ze tfií místností, dvou men‰ích postranních kom-

je zachyceno na malované iniciále rukopisného

XIV. století, Olomouc – Brno 2006, s. 125–132;

nat a stfiedního ceremoniálního sálu. Kapitulní

misálu. Ukonãeno je dvûma trojúhelníkov˘mi ‰tí-

L. MLâÁK: Kapitulní dûkanství, Olomoucké domy a palá-

síÀ, pfiístupná z ambitu, se nacházela v místû

ty se stylizovan˘mi fiálami a prolomeno velk˘mi

ce, Olomouc 2003, s. 61–80; M. POJSL: Pfiemyslovsk˘

dne‰ní gotické vikáfiské sakristie. Patro paláce

dvoudíln˘mi lomen˘mi okny. ZdíkÛv biskupsk˘ pa-

kníÏecí hrad v Olomouci, in: Archeologia historica 6, Brno

i spojovací chodby byly osvûtlovány dvojit˘mi

lác nebyl po druhém z poÏárÛ jiÏ obnoven. K jeho

1981, s. 199–219; R. PROCHÁZKA, P. KOVÁâIK,

a trojit˘mi sdruÏen˘mi okny s nároãnou antikizují-

upravené severní a západní stûnû byla pfiiloÏena

A. ZÒBEK: Nové poznatky k v˘voji opevnûní olomouckého

cí v˘zdobou hlavic sloupkÛ, vnitfiních záklenkÛ

dvû ramena gotické kfiíÏové chodby a zbylá rame-

hradu v raném a vrcholném stfiedovûku, in: Archeologia

a individuálnû utváfien˘ch nábûÏníkÛ. Jejich slo-

na ambitu pfiiléhala k zaniklému kapitulnímu do-

historica 27, Brno 2002, s. 197–212; V. RICHTER: Ranû

hov˘ pÛvod je odvozován z Por ˘ní, se stylov˘mi

mu a katedrále. Novou katedrální ‰kolu vybudoval

stfiedovûká Olomouc, Praha – Brno 1959.

vazbami k ranû kfiesÈanskému umûní italské Ra-

na hradû v roce 1274 biskup Bruno ze Schaum-

3 K ãetn˘m nálezÛm kamenn˘ch fragmentÛ patfiily i dvû

venny. Torzo románsk˘ch oken bylo náhodnû ob-

burku (1245–1281). K zásadním stavebním zmû-

románské hlavice ze spongilitu, tvaroslovím shodné s hla-

jeveno po poÏáru v roce 1867 a restaurováno do

nám do‰lo po prvním ze zmínûn˘ch poÏárÛ rovnûÏ

vicemi Zdíkova biskupského paláce. Jedna byla nalezena

dne‰ní podoby v letech 1973–1986. Pod Zdíko-

západnû od Zdíkova paláce, kam bylo patrnû uÏ

v suterénu a druhá pod podlahou v patfie pfied jiÏní zdí

vou patronací pÛsobilo v Olomouci proslulé písafi-

koncem 12. století pfieneseno kníÏecí sídlo. Jeho

purkrabství.

ské skriptorium s iluminátorskou dílnou. Její ãle-

vznik na tomto místû byl podmínûn více faktory.

4 Missalle festivum iuxta consuetudinem Olomoucensis

ny pfiivedl vzdûlan˘ a zcestoval˘ biskup, podobnû

Souvisel se zásadními zmûnami ve v˘voji hrad-

ecclesiae, Vûdecká knihovna Olomouc, sig. M III 7.

jako vÛdãí pfiedstavitele své stavební hutû, pfiímo

ních fortifikací i vznikem kompaktního církevního

5 Existenci severního vstupu do hradu pfiedpokládal uÏ

od císafiského dvora.

areálu za katedrálou. Na opevnûném svatovác-

Václav Richter.

4


187

z kvádfiíkového zdiva, vzniklo ve strategicky mimo-

no, druhotnû prolomené do zaniklé arkádové

v˘ hrádek. S jeho budováním na olomouckém

Vznikl˘ soubor staveb byl prameny naz˘ván No-

fiádnû v˘znamné poloze asi uÏ ve druhé polovinû

chodby v patfie Zdíkova románského paláce. Po-

hradû, jak byla je‰tû v 16. století pojmenovávána

12. století. V jejím pfiízemí byla druhotnû proraÏe-

lohu druhé ranû gotické kaple, zasvûcené sv. Ma-

area celého opevnûného návr‰í, pfiechodnû sou-

na dfiíve neznámá klenutá brána, která zfiejmû

fií Magdalénû, zatím neznáme. ZmiÀována je

visela nedokonãená hradba pfied západním prÛ-

souvisela aÏ se vznikem Nového hrádku na po-

teprve ve druhé tfietinû 13. století v souvislosti

ãelím katedrály. Základy této velmi diskutované

ãátku 13. století. V 15. a 16. století byla vûÏ sta-

s lokalizací stavební parcely kapitulního dûkan-

hradby s vûÏicemi byly rÛznû interpretovány, je-

vebnû upravována. Z této fáze se dochovala novû

ství. Zanikla za tfiicetileté války pfii destrukcích

jich ztotoÏnûní se základy zam˘‰leného západní-

objevená okna na severní a jiÏní stranû i frag-

zpÛsoben˘ch opakovan˘mi útoky na nedalekou

7

ment vnitfiního pozdnû gotického vfietenového

dûkanskou rezidenci. Ze zbytkÛ kaple mohou po-

O existenci hradby, bránící svobodnému pfiístupu

schodi‰tû. V roce 1535 byla vûÏ, pfiíznaãnû naz˘-

cházet kamenné ranû gotické fragmenty bohatû

kanovníkÛ do katedrály, se zmiÀuje ve své stíÏ-

vaná „Pohanská“, zaãlenûna do areálu kapitulní-

profilovaného lomeného portálu s listovcem zdo-

nosti papeÏi Inocenci III. biskup Rober t. KvÛli

ho dûkanství. V polovinû 18. století byla do jejího

ben˘mi hlavicemi. Druhotnû byly vestavûny do

stavbû této fortifikace dokonce uvaÏoval i o na-

interiéru vloÏena tfii podlaÏí zaklenutá klenbami.

barokní ohradní zdi hospodáfiského dvora dûkan-

vrácení svého sídla zpût na Pfiedhradí, ke kostelu

V horním patfie vznikla prelátská kaple sv. Barbo-

ství, postaveného zfiejmû nedaleko místa vytûÏe-

sv. Petra. Z translace biskupské rezidence ale

ry. Stfiedovûkou kuÏelovou stfiechu nahradila ba-

n˘ch substrukcí.

se‰lo, protoÏe fortifikaãní práce, zahájené k ob-

rokní kopule s lucernou. Do dne‰ní podoby byla

novení zemûpanské suverenity na hradû, byly na

vûÏ upravena souãasnû s historizující pfiestavbou

jiÏní stranû po protestech ukonãeny. Katedrálou

dûkanské rezidence v poslední tfietinû 19. stole-

■ Poznámky

zÛstal kostel sv. Václava, kostel sv. Petra byl bis-

tí.

6 Nov˘ hrádek je nûkter˘mi badateli ztotoÏÀován i s dal‰í-

6

ho chóru katedrály je ale nepravdûpodobné.

9

kupem Robertem v roce 1213 darován augustini-

V roce 1182 byla Morava císafiem pov˘‰ena

mi olomouck˘mi lokalitami: nároÏním domem ve Wurmo-

ánkám i s pozemkem u Moravy, táhnoucím se od

na fií‰ské markrabství. Kolem roku 1201 olo-

vû ulici a Hradiskem u Olomouce, viz V. NE·POR: Kde byl

fieky aÏ k Novému hrádku.

moucká údûlná kníÏata vymfiela a hrad definitiv-

v Olomouci Nov˘ hrádek, in: Stfiední Morava 2, Olomouc

V˘stavba Nového hrádku byla iniciována krá-

nû pfiestal b˘t trval˘m kníÏecím sídlem. Olomouc-

1968, s. 71–81; L. KONEâN¯: K lokalizaci Nového hrád-

lem Pfiemyslem Otakarem I., kter ˘ si pfii dûlení

ké vévodství bylo v roce 1212 slouãeno

ku a Hradce v románské Olomouci, in: Archeologia histori-

Moravy ponechal Olomoucko jako své zvlá‰tní vé-

s markrabstvím Vladislava Jindfiicha. Hrad pak

ca 14, Brno 1989, s. 141–147.

vodství. Na hradû v roce 1201 ustanovil nové

zfiejmû rychle pozb˘val na svém v˘znamu a po ro-

7 P. MICHNA, M. POJSL: Poznámky k pfiestavbám kated-

správní úfiady komorníka, purkrabího a sudího, pro

ce 1253 jiÏ nebyl panovnickou rodinou ob˘ván.

rály sv. Václava ve 13. století, in: Vlastivûdn˘ sborník mo-

které dal postupnû budovat nová obydlí. Hlavním

Purkrabí se ale na olomouckém hradû jmenují

ravsk˘ 40, 1988, s. 65–72.

zemûpansk˘m objektem byla obytná románská

je‰tû v 16. století.

8 Studna je doloÏena na vyobrazení katedrály z roku

okrouhlá vûÏ. Na druhotnû pfiiloÏené hradbû, zá-

Ve 13. století byly na území hradu postaveny

1585 v knize AGENDA SEV MODVS ADMINISTRANDI

padnû od Nového hrádku, bylo postaveno ranû go-

dvû ranû gotické kaple. Orientovaná kaple sv. Ja-

SACRAMENTA: Secundum ritum Catedralis Ecclesiae

tické purkrabství s pfiedsunutou ranû gotickou

na Kfititele, zaloÏená pfied rokem 1262 Martinem

Olomucensis, Krakov 1585. Tisk je ve Vûdecké knihov-

hranolovou hradební vûÏí. Na nádvofií byla vybudo-

z Pfiíkaz, stávala v místû nynûj‰ího kostela sv. An-

nû v Olomouci uloÏen pod signaturami 5237 a 35824.

vána studna, z ãásti zahloubená aÏ do skalního

ny. PozÛstatkem této zaniklé stavby, pfiipomínané

9 Vít Dohnal s kaplí opakovanû ztotoÏÀuje základové zdi-

je‰tû v roce 1318, mÛÏe b˘t kruhové gotické ok-

vo obytného paláce Nového hrádku.

8

podloÏí. Jádro románské obytné vûÏe, vyzdûné

188


4

Dal‰í zásadní zlom ve v˘voji olomouckého hra-

Smûrem na v˘chod k ní pfiiléhala pozdûji zaniklá

Obr. 4. V˘fiez z iluminace pasionálu olomouckého kanov-

du znamenal rok 1267. Král Pfiemysl Otakar II.

pfiíãná chodba, jejíÏ existenci i uÏívání prevétu

níka Jana Kalivody z roku 1529 s vyobrazením jiÏního

daroval listinou vydanou 27. ledna kapitulnímu

je‰tû v první polovinû 17. století dokládá odli‰ná

prÛãelí purkrabství a kapitulního dûkanství. (Foto Zemsk˘

dûkanovi Bartolomûji (1261–1268) na hradû par-

úprava dnes prÛbûÏného trámového stropu, kte-

archiv v Opavû, pracovi‰tû Olomouc)

celu ke stavbû prelátské rezidence. Králem daro-

r˘ není v místû chodby malovan˘.

van˘ pozemek, urãen˘ ke stavbû dûkanství, se

Od 13. století zaãaly do církevního majetku pfie-

nacházel poblíÏ hradní brány mezi kaplí sv. Mafií

cházet dal‰í pozemky hradu i jeho okolí. V roce

kan má právo jen k uÏívání rezidence na hradû

Magdalény a domem Benedy z Dubicka. Kanovník

1287 napfiíklad král Václav II. za svého pobytu

u kaple sv. Mafií Magdalény s mal˘m pfiipojen˘m

Beneda, zakladatel kanonikátu s prebendou v Krã-

v Olomouci daroval kapitule polnosti pfied hradem,

domkem u hradní brány.

mani, je pfiipomínán uÏ v roce 1259, kdy v kated-

které bezprostfiednû sousedily s purkrabstvím,

Ranû gotické purkrabství bylo roku 1524 gotic-

rále fundoval oltáfi Panny Marie. Nemohl b˘t olo-

coÏ potvrzují ãetné spory vedené o spoleãnou dû-

ko-renesanãnû pfiestavûno a opatfieno fasádou se

mouck˘m purkrabím, jak b˘vá nûkdy uvádûno,

licí zeì. Kapitulní dûkan Budislav (1277–1315) na

strukturovanou omítkou a r yt˘mi a malovan˘mi

neboÈ úfiad purkrabího zastával v letech 1262–

novém dûkanství nesídlil, rezidenci na hradû pro-

ãlánky. Zbytky malovaného kvádrování purkrab-

1277 Nezamysl z Nele‰ovic. Kanovník Beneda je

najal roku 1295 olomouckému komorníkovi Alber-

ského paláce s jednotraktovou dispozicí jsou do-

prameny zmiÀován je‰tû v roce 1295. Stavba rezi-

tovi ze ·ternberka a sám dál ob˘val svÛj kanov-

loÏeny i na pozÛstatcích zaniklého jiÏního prÛãelí.

dence prvního preláta kapituly v˘znamnû pfiispûla

nick˘ dÛm na Pfiedhradí. Alber t ze ·ternberka,

Z honosné goticko-renesanãní palácové stavby se

k postupnému sniÏování v˘znamu hradních objek-

roku 1286 pfiipomínan˘ jako olomouck˘ purkrabí,

v pfiízemí dochovaly fragmenty malované ‰palety

tÛ, které v 16. století vyústilo v jejich úplnou inte-

vymezil v roce 1296 areu dûkanské rezidence

a dolní palácová síÀ s pozdnû gotick˘m vstupním

graci. Purkrabství, reprezentativnû pfiestavûné

opûtovnou lokalizací mezi kapli sv. Mafií Magdalé-

por tálem a dvûma fragmenty kamenn˘ch oken.

v pfiechodném goticko-renesanãním stylu kolem

ny a bránu do hradu. Patfiil k pfiedním moravsk˘m

âást ostûní velk˘ch oken z jiÏního prÛãelí byla

roku 1524, i obnovená okrouhlá obytná vûÏ se

pánÛm a byl synem Zdeslava ze ·ternberka, kter˘

pouÏita na barokní portál.

staly trvalou souãástí rozlehlého kapitulního dû-

se proslavil v roce 1253 pfii obranû Olomouce pro-

síní se nacházelo takzvané hypocaustum, tepl˘m

kanství, jehoÏ ranû gotick˘ vzhled dosud podrob-

ti vojskÛm uherského krále Bély IV. Olomouck˘m

vzduchem vytápûn˘ sál, v nûmÏ byli za stavovské-

nûji neznáme. Severní stûnu rezidence tvofiila mo-

purkrabím se stal i AlbertÛv syn Divi‰. V Albertem

ho povstání vûznûni kanovníci odmítající vydat klí-

hutná ranû gotická hradba, v pfiízemí prolomená

pronajaté rezidenci byl pfii polském taÏení ubyto-

ãe od katedrály. Hypocaustum, pfiipomínané pa-

úzk˘mi okny. Lomové základové zdivo jiÏní stûny

ván ãesk˘ král Václav III., jenÏ byl 4. srpna 1306

dûkanství se z ãásti dochovalo v suterénu západ-

úkladnû zavraÏdûn v dolní palácové síni dûkan-

ního ranû barokního kfiídla. V 15. století pro‰lo dû-

ství. Z rozchvácen˘ch královsk˘ch relikvií zÛstaly 10

11

Nad dolní palácovou

■ Poznámky

kanství pozdnû gotickou pfiestavbou. Kromû torza

v Olomouci trvaleji ostatky paÏe sv. Anny,

jíÏ by-

10 I. HLOBIL: Poslední Pfiemyslovci a poãátky kultu

vfietenového schodi‰tû a v˘klenku prevétu to do-

la na hradû zasvûcena vybudovaná nová kaple. Po

sv. Anny v ãesk˘ch zemích, in: âasopis Národního muzea,

kládá nejstar‰í známé vyobrazení olomouckého

Albertovû smrti byla zastavená rezidence vrácena

fiada historická, 1983, s. 27–34.

hradu od jihu z roku 1525. NároÏní pfiízemní míst-

dûkanovi Budislavovi. Ani v následujících letech

11 Portál byl osazen ve vstupu oddûlujícím dolní paláco-

nost staré dûkanské rezidence byla druhotnû za-

ale nebyla prvními preláty kapituly pravidelnû ob˘-

vou síÀ od pfiilehlé místnosti, z níÏ vedlo nejstar‰í ranû

stropena malovan˘m man˘ristick˘m trámov˘m

vána. Nápravu zjednal teprve biskup Kune‰ ze

gotické schodi‰tû do sklepa. Pfii rekonstrukci byly frag-

stropem s ornamentálním podstropním vlysem.

Zvole, kter˘ v roce 1432 rozhodl, Ïe kapitulní dû-

menty pfieneseny do lapidária v suterénu muzea.


189

mûtní deskou na barokním schodi‰ti, osazenou

Za dûkanÛ Jana Franti‰ka Poppena (1673–

na pamûtní deska, pfiipomínající úkladné zavraÏ-

v roce 1650 kapitulním dûkanem Sorinou, bylo

1689) a Jana Filipa Breinera (1689–1694) bylo

dûní ãeského krále Václava III. Tehdej‰í podobu te-

pfiístupné zalomen˘m pfiízedním schodi‰tûm, od-

dûkanství znovu pfiestavûno a roz‰ífieno pfiíãn˘m,

rasy dokumentuje dobová litografie dûkanství od

kryt˘m pfii stavebnû-historickém prÛzkumu. V se-

k jihu smûfiujícím kfiídlem, do jehoÏ pfiízemí byla si-

severozápadu. Velk˘mi stavebními promûnami

verní fasádû je zaniklá horní palácová síÀ zv˘raz-

tuována ranû barokní koãárová remíza. PrÛbûh

pro‰lo i prÛãelí katedrály. Románské dvojvûÏí bylo

nûna mûlk˘m ark˘fiem.

tûchto stavebních prací, které z ãásti provádûl olo-

nejprve doplnûno stfiední, renesanãní vûÏí a po

Strategick˘ a správní v˘znam hrad postupnû

mouck˘ stavitel Melchior Thoneck, dokumentuje

poÏáru v roce 1803 klasicistní pfiestavbou, navr-

ztrácel uÏ dávno pfied pozdnû gotickou pfiestavbou

vyobrazení hradu z roku 1692. Pfiestavbu dûkana

Ïenou Janem Sarkandrem Thalherrem. PrÛãelí by-

purkrabství. Hlavní mocenské centrum moravské-

Poppena pfiipomíná erb nad por tálem západního

lo pfiefasádováno a zavr‰eno balustrádou se stfie-

ho markrabství se konstituovalo v Brnû, kde byl

kfiídla. Barokní pfiestavba rezidence byla dovr‰ena

dovou vûÏní nástavbou. V poslední tfietinû

vybudován markrabûcí hrad na ·pilberku. Zemû-

kolem poloviny 18. století za kapitulního dûkana

19. století setfiela tuto nev‰ední architektonickou

panské území olomouckého hradu i jeho hospo-

Ka‰para Glandorfa (1748–1751). Západní kfiídlo

úpravu radikální regotizace.

dáfiské zázemí se pak neustále zmen‰ovalo, aÏ na-

bylo smûrem k jihu prodlouÏeno o jednu okenní

raznû poznamenány i dal‰í stavby v sousedství ka-

konec zaniklo. Král Ludvík v roce 1522 podfiídil lidi,

osu a jeho prÛãelí ukonãeno nov˘m barokním ‰tí-

tedrály. Kostel sv. Anny byl zkrácen o jedno jiÏní

domy a zahrady na Pfiedhradí, které dosud patfiily

tem. Na prázdné parcele po zaniklé palácové

klenební pole a dostal novou prÛãelní fasádu, na

k purkrabství, pod mûstské právo a lozunk, ãímÏ

stavbû Nového hrádku bylo vybudováno nejmlad-

kterou byly pfieneseny pÛvodní renesanãní archi-

byla zapoãata definitivní likvidace správní funkce

‰í, v˘chodní kfiídlo rezidence, v patfie chodbou

tektonické ãlánky. V novû vzniklém vstupu do go-

olomouckého hradu i zemûpansk˘ch úfiadÛ a hrad-

propojené s novû zaklenutou prelátskou kaplí

tického ambitu byl po nálezu fragmentÛ román-

ní objekty i polnosti byly postupnû zastavovány

sv. Barbor y, pfiíznaãnû situovanou do okrouhlé

sk˘ch oken v jeho podkroví stylovû osazen

purkrabím, písafiÛm a mûstu. Správním úfiadÛm

vûÏe, jejíÏ kuÏelovou stfiechu nahradila cibulová

neorománsk˘ portál. V historizujícím duchu byla

nejdéle slouÏilo purkrabství a okrouhlá obytná vûÏ,

báÀ. Do pfiízemí nového kfiídla byla pfiemístûna ko-

Franzem Kottasem (1828–1892) postavena ka-

stavebnû udrÏovaná ze strategick˘ch dÛvodÛ. Pfii-

ãárová remíza se tfiemi vozov˘mi boxy a stájí. Vel-

ple Panny Marie a pfiestavûn protilehl˘ dÛm zvoní-

lehlá palácová stavba nûkdej‰ího Nového hrádku,

k˘mi úpravami pro‰ly také interiéry celé rezidence

kÛ. Tomuto staviteli svûfiil kapitulní dûkan Robert

u které se jiÏ od poãátku projevovaly statické pro-

s intarzovan˘mi podlahami a pozoruhodnou roko-

Lichnovsk˘ z Vo‰tic (1822–1879) také poslední

blémy, byla strÏena a prostor za hradbou zÛstal

kovou ‰tukovou a malífiskou v˘zdobou, pozname-

velkou pfiestavbu dûkanství. Stavebními zmûnami

aÏ do poloviny 18. století nezastavûn. V polovinû

nanou antikizujícími reminiscencemi i osvícensk˘-

pro‰la v‰echna tfii kfiídla rezidence. V patfie v˘-

16. století se celé území zaniklého olomouckého

mi ideály. ·tuková, z ãásti polychromovaná

chodního kfiídla byla nahrazena dvoutraktová dis-

hradu stalo v˘luãnou církevní enklávou. Biskupsk˘

v˘zdoba enfilády reprezentativních interiérÛ v patfie

pozice dispozicí trojtraktovou, se tfiemi vloÏen˘mi

palác byl pfienesen zpût na Pfiedhradí a prostor zá-

západního kfiídla byla svázána námûtem ãtyfi ÏivlÛ.

kabinety. Pro vynesení dûlicích zdí kabinetÛ byly

padnû od katedrály ovládla rozlehlá rezidence ka-

Dominoval jim slavnostní sál, pfiístupn˘ po novû

do dispozice pfiízemí koãárové remízy vloÏeny vy-

pitulního dûkanství, v˘znamnû stavebnû upravova-

vloÏeném schodi‰ti.

14

16

Historismem byly v˘-

ná‰ecí klenební pásy. Barokní portál do novû vy-

ná, jak to dokládají ãetné nálezy zji‰tûné

K barokní rezidenci kapitulního dûkanství pfiilé-

malované kaple sv. Barbor y byl upraven nástav-

archeologick˘m i stavebnû-historick˘m prÛzku-

hal trojkfiídl˘ hospodáfisk˘ dvÛr s chlévy a stáje-

cem s erbem stavebníka. Kaple, po rekonstrukci

12

mi. Jeho star‰í, jihozápadní ãást byla vystavûna

vysvûcená roku 1876, byla propojena nov˘m scho-

Z pozdnû renesanãní stavební fáze se dochoval

koncem 17. století na pÛdorysu písmene L. V po-

di‰tûm s rektorátním kostelem sv. Anny. Historizu-

erb dûkana Jana Bedfiicha Breinera (1613–1638)

lovinû 18. století byl dvÛr roz‰ífien do dne‰ní po-

jící oltáfi v kapli byl zasvûcen Pannû Marii Karmel-

doby. V podkroví jeho star‰í ãásti, pÛvodnû pfií-

ské a sv. Barbofie, do nûj byly vloÏeny ostatky sv.

Zásadní zlom ve stavebním v˘voji rezidence

stupném po vfietenovém schodi‰ti, je dochována

Longina, sv. Eustacha a sv. Christina.

znamenala tfiicetiletá válka. Za stfiídavého oblé-

ãást ‰títové zdi sousední rezidence kapitulního

hání mûsta ‰védsk˘mi i císafisk˘mi vojsky bylo

notáfie s r yt˘m pozdnû renesanãním architekto-

kapitulní dûkanství v˘znamnû po‰kozeno dûlo-

nick˘m ãlánkováním nároÏí. Na ‰títovém prÛãelí

■ Poznámky

stfieleckou palbou. Zkázu dovr‰il v roce 1644 po-

jsou namalovány barokní sluneãní hodiny se zví-

12 Pfiestavby dokládá velké mnoÏství gotick˘ch a rene-

Ïár zaloÏen˘ po neúspû‰ném pokusu císafisk˘ch

fietníkem.

Obvodovou zeì severního kfiídla hos-

sanãních ãlánkÛ v muzejním lapidáriu, depozitáfii Národní-

o ovládnutí okupovaného mûsta. Po skonãení vál-

podáfiského dvora tvofií gotická hradba se ‰pale-

ho památkového ústavu v Olomouci a na nádvofií hospo-

ky probûhla obnova dûkanství ve tfiech stavebních

tov˘mi stfiílnami. Obû stavební etapy dokládají

dáfiského dvora.

fázích. První realizoval kapitulní dûkan Klaudius

erby stavebníkÛ. Nad vjezdov˘m portálem je osa-

13 Erb asi pocházel z brány v ohradní zdi dûkanství.

Sorina (1650–1658), kter˘ zrekonstruoval trosky

zen znak kapitulního dûkana Viléma Vojtûcha hra-

14 L. MLâÁK: K ikonografii barokní ‰tukové v˘zdoby kapi-

rezidence a opravil kostel sv. Anny, jak dokládá ve-

bûte Kolovrata-Lib‰tejnského (1716–1729), na

tulního dûkanství v Olomouci, in: Zprávy památkové péãe

duta mûsta z roku 1667. Erb stavebníka je osazen

zadní stranû vjezdu znak kapitulního dûkana Ja-

61, 2001, ã. 6, s. 165–170.

nad prÛjezdem do hospodáfiského dvora. Prohlá‰e-

na Filipa hrabûte Breinera (1689–1694). Piniové

15 L. MLâÁK: Sluneãní hodiny na Václavském námûstí

ní mûsta zemskou pevností v roce 1655 pfiineslo

‰i‰ky nad portálem byly vytesány ze zanikl˘ch re-

v Olomouci, in: Sborník Národního památkového ústavu

dal‰í opevÀování svatováclavského návr‰í. Budo-

nesanãních náhrobkÛ z katedrály.

v Olomouci, Olomouc 2005, s. 44–47.

mem uÏ v období pozdní gotiky a renesance.

z bílého mramoru.

13

15

17

Oltáfi je

vání fortifikací v˘raznû zrychlilo dvojí ohroÏení ze-

Za dûkana Rudolfa sv. pána Thysebaer ta

16 ThalherrÛv návrh úpravy prÛãelí je uloÏen v Zemském

mû Turky v letech 1663 a 1683. Roku 1661 mûst-

(1842–1868) vznikla úprava parkánové terasy na

archivu Opava, pracovi‰tû Olomouc, Ú¤AS, inv. ã. 57111.

ská rada vyzvala kapitulu, aby dala opravit

severní stranû rezidence, na kterou byla v roce

17 Zemsk˘ archiv Olomouc, MCO, Listiny, inv. ã. 2398,

zchátralou „kulatou vûÏ“ stojící pfii dûkanství.

1847 z podnûtu profesora Aloise ·embery osaze-

sig. C IVd 4.

190


5

6

7

8

znaãen „AN. LAPICZ. OEDENBU/RG“ a malby

zdoby. Manifestoval tím tradované privilegium ka-

Obr. 5. V˘fiez akvarelové veduty Olomouce neznámého

s v˘jevy ze Ïivota muãednice „ZS/S TS. 1.8.7.5“.

pituly pfiijímat v˘luãnû kanovníky ‰lechtického pÛ-

autora z roku 1667. (Foto Okresní státní archiv v Olo-

Na „Krvavé pavlaãi“ byla vyzdûna cihelná poprseÀ.

vodu.

V fiadû místností v severním a v˘chodním kfiídle

velkou pozornost; jeho erby jsou dochovány na vál-

Obr. 6. Vyobrazení olomouckého hradu a premonstrátské

vznikly nové stropy s dfievûn˘mi obûÏn˘mi fiímsa-

cov˘ch kachlov˘ch kamnech sálu, v okenní ‰paletû

kanonie na Hradisku z roku 1692, pfiíloha spisu ke sporu

mi, byly osazeny nové dvefie a dfievûná obloÏení

trezorové místnosti, na portále a malífiské v˘zdobû

kanonie o rybníky. (Foto Moravsk˘ zemsk˘ archiv v Brnû)

soklÛ stûn a provedena historizující dekorativní v˘-

kaple sv. Barbory, na vjezdové bránû i malovan˘ch

Obr. 7. Olomouc, Václavské návr‰í, klasicistní pfiestavba

malba, která pokr˘vala rovnûÏ stûny novû vznik-

dvefiích nedávno objeven˘ch v ambitu.

katedrály po poÏáru v roce 1803, akvarel Franti‰ka Rich-

18

Právû heraldice vûnoval dûkan Lichnovsk˘

mouci)

tera z doby kolem roku 1830. (Foto archiv autora)

l˘ch kabinetÛ a sakristie v patfie v˘chodního kfiídla. Dfievûn˘m obloÏením a nov˘mi vnitfiními okny s fi-

Ikonografie

Obr. 8. V˘fiez mûdirytiny Antonína Freindta z tisku ke

gurálnû zdoben˘m kováním byly doplnûny repre-

Kapitulní dûkanství a purkrabství je poprvé zo-

slavnostní intronizaci olomouckého biskupa Wolfganga

zentativní sálové místnosti v patfie západního kfiíd-

brazeno na iluminaci v pasionálu kanovníka Jana 19

Schrattenbacha roku 1712.

la. V˘raznû upravena byla lodÏie v jiÏním prÛãelí

Kalvody,

vstupního kfiídla, v jádfie vybudovaná uÏ za barokní

dûli v roce 1525. Stavby jsou vyobrazeny od jihu,

která zachycuje prÛvod na Kvûtnou ne-

pfiestavby rezidence v polovinû 18. století. Doklá-

krátce po goticko-renesanãní pfiestavbû purkrab-

■ Poznámky

dá to úprava fasády za lodÏií s rokokovou orna-

ství. Kapitulní dûkanství je nároÏní patrová budova,

18 L. MLâÁK: Erbovní sál na olomouckém kapitulním dû-

mentikou portálu a okenních ‰ambrán i ostûní ba-

která je ukonãena atikou. Vedle stojící purkrabství

kanství, in: Stfiední Morava, ãást I., ã. 19, 2004, s. 1–26,

rokního topeni‰tû. Není vylouãeno, Ïe kovaná mfiíÏ

je rovnûÏ patrové, se sedlovou stfiechou a dvûma

ãást II., ã. 20, 2005, s. 4–25.

s rokokovou v˘zdobou, druhotnû osazená jako zá-

vik˘fii. Okna v patfie i pfiízemí mají obloukové záklen-

19 Passio Christi secundum quator evangelistas, Zem-

bradlí schodi‰tû k Erbovnímu sálu, byla pÛvodnû

ky a náznaky ‰ambrán. Zástavba v prostoru západ-

sk˘ archiv Opava, pracovi‰tû Olomouc, rkp. CO 89, fol. l.

na tomto místû. Dal‰í její pole bylo Kottasem pou-

nû od kapitulního dûkanství, o níÏ se zmiÀují ar-

Ïito na novém schodi‰ti v kapli sv. Barbory.

chivní prameny, na iluminaci není. Byla asi jen

Velkou pozornost vûnoval dûkan Lichnovsk˘ re-

pfiízemní a je zakryta vysokou ohradní zdí s bránou,

konstrukci slavnostního sálu, jehoÏ stûny dal po-

která cel˘ areál uzavírá. V pravé ãásti je vyobrazeno

kr˘t paneláÏí s malovan˘mi erby olomouck˘ch ka-

dvouvûÏové prÛãelí katedrály sv. Václava. Okrouhlá

novníkÛ, poãínaje znakem kardinála Dietrichsteina

vûÏ i kostel sv. Anny chybí, stojí mimo perspektivnû

aÏ po znaky kanovníkÛ z doby vzniku heraldické v˘-

mírnû posunut˘ zorn˘ úhel pozorovatele.


191

9 10 12

11

22

V pra-

Obr. 9. Olomouc, Václavské návr‰í, kapitulní dûkanství

z níÏ je odvozena

vém horním rohu je Hradská brána s barbakánem,

pfied historizující pfiestavbou, Franz Biela kolem roku

veduta mûsta z roku 1628 v knize Gratia Tricharis

pfiev˘‰en˘ man˘ristick˘ presbytáfi biskupské ka-

1854. (Foto Muzeum umûní v Olomouci)

Ferdinandea, publikované olomouck˘m tiskafiem

Roku 1593 vznikla známá renesanãní veduta Olomouce Jana Willenbergera,

20

vleklém sporu mûsta a kanonie o rybníky.

tedrály postaven˘ kardinálem Franti‰kem Dietrich-

Obr. 10. Olomouc, Václavské návr‰í, severní fasáda kapi-

Ze staveb v areálu kapi-

steinem (1599–1636), monumentální renesanãní

tulního dûkanství z roku 1880. (Foto Vlastivûdné muze-

tulního dûkanství je na obou vyobrazeních patrná

trojvûÏové prÛãelí, pozdnû gotická kaple sv. Jana

um v Olomouci)

pouze stfiecha s vik˘fii. Na dal‰í z Willenbergero-

Kfi titele s opûrn˘mi pilífii, pfiilehlé ãásti jádra ro-

Obr. 11. Olomouc, Václavské návr‰í, prÛãelí koãárovny

v˘ch rytin z roku 1593 je katedrála s trojvûÏov˘m

mánského paláce a gotického ambitu, kaple

a kostela sv. Anny pfied historizujícími pfiestavbami, kolem

prÛãelím zachycená od jihozápadu. Nejstar‰í po-

sv. Anny a okrouhlá hradní vûÏ s kuÏelovou stfie-

roku 1880. (Foto Okresní státní archiv v Olomouci)

hled na kapitulní dûkanství od severu na akvare-

chou. Vedle vûÏe, v místû dosud nestojícího v˘-

Obr. 12. Olomouc, Václavské návr‰í, kapitulní dûkanství

lové vedutû mûsta pochází z roku 1667. Vpravo

chodního kfiídla dûkanství s koãárovou remízou,

po historizující pfiestavbû Franze Kottasa. (Foto Vlastivûd-

od hranolové vûÏe s jehlancovou stfiechou stojí

je voln˘ prostor za hradbou, vpravo od hradby

né muzeum v Olomouci)

slouãené purkrabství s dûkanstvím, ukonãené

stojí hranolová hradební vûÏ a severní kfiídlo dû-

sedlovou stfiechou. Dva mohutné komíny se na-

kanství. Severní kfiídlo rezidence prochází pfie-

cházejí v místû nûkdej‰ího hypocausta na v˘chod-

stavbou patra, coÏ dokumentuje otevfien˘ krov pfii

■ Poznámky

ní a kuchynû na západní stranû severního prÛãe-

západním kfiídle kapitulního dûkanství; o stfie‰e

20 B. PAPROCK¯: Zrcadlo slavného markrabství Morav-

lí. Patro severozápadní ãásti obloukovû zakfiivené

lze soudit, Ïe by mohla b˘t opatfiena vik˘fii. S pfie-

ského, Olomouc 1593.

rezidence je ‰estiosé. Na nároÏí rezidence nava-

stavbou severního kfiídla kapitulního dûkanství na

21 Vûdecká knihovna Olomouc, sig. 32 744.

zuje úsek hradby se stfiílnami a pfied ní mohutn˘

konci 17. století souvisí fragment ‰tukové v˘zdo-

22 Moravsk˘ zemsk˘ archiv v Brnû, B 11, Acta finita,

ranû barokní zastfie‰en˘ bastion, pfiiãemÏ pfiíãné

by obûÏné fiímsy ranû barokního fabionového

ã. 91, sig. H 105 a sig. A F 91.

západní kfiídlo kapitulního dûkanství je‰tû neexis-

stropu, kter ˘ je dochován v podkroví rezidence

23 „Solenner Einzug / Ihro Hochfeuerstl. Eminenz dess

tuje. Z fortifikaãního hlediska je zvlá‰tní, Ïe v pfií-

nad trezorovou místností. Panopliální motivy od-

Hochwürdigst-Hochgebohrnen Fuersten / und Herrn

zemí kapitulního dûkanství je namalován vstup,

ráÏejí nedávné ohroÏení zemû tureck˘m vojskem.

Herrn Wolfgangi Der Heiligen Roemischen Kirchen Cardi-

snad t˘Ï, kter ˘m sem mohli za tfiicetileté války

Od jihu dokumentuje podobu dûkanství veduta

nalis Von Schrattenbach / Bischofen zu Ollmuetz. Pamût-

tajnû vniknout vojáci císafiské armády.

mûsta na Vischerovû mapû Moravy, zhotovené

ní tisk je uloÏen v knihovnû Okresního státního archivu

Podoba kapitulního dûkanství z roku 1692 je

v roce 1692. Nové západní kfiídlo má v jiÏním prÛ-

v Olomouci pod signaturou B 775.

zachycena na dvou perspektivních kresbách spor-

ãelí trojúhelníkov˘ ‰tít, stfiecha severního kfiídla

ného území mezi Hradskou bránou a premonstrát-

je smûrem k nezastavûné parcele pfii okrouhlé vû-

skou kanonií na Hradisku u Olomouce. Obû témûfi

Ïi opatfiena valbou. Areál rezidence je zakonãen

shodná perspektivní vyobrazení byla pfiílohami ve

ohradní zdí. Je‰tû podrobnûji tento stav dokládá

21

Mikulá‰em Hradeck˘m.

192


vyobrazení z roku 1712 na mûdir ytinû Antonína

zachycuje fotografie z poslední tfietiny 19. století.

Freindta, zobrazující slavnostní prÛvod pfii introni-

Barokní fasády severního i v˘chodního kfiídla, za-

zaci

Schrattenbacha

stfie‰ené mansardov˘mi stfiechami, byly pfii staveb-

Západní kfiídlo bylo pÛvodnû

ních úpravách proveden˘ch v 19. století z velké

kardinála

(1711–1738).

23

Wolfganga

smûrem na jih o jednu okenní osu krat‰í, jak do-

ãásti respektovány.

kládá nález bosovaného nároÏí v podkroví krátké-

Za historizující pfiestavby ve druhé tfietinû

ho arkádového kfiídla hospodáfiského dvora i v˘-

19. století byla v severním kfiídle upravena otevfie-

razná spára mezi pÛvodním prÛãelím a mlad‰í

ná lodÏie s atlanty a dílãím zpÛsobem ‰títové prÛ-

pfiístavbou. Lze potvrdit, Ïe jiÏní prÛãelí západního

ãelí západního kfiídla. Novû byl zfiízen ãestn˘ dvÛr

kfiídla bylo ukonãeno ranû barokním ‰títem, tvofií-

s monumentální vjezdovou bránou a ohradní zíd-

cím hmotov˘ i kompoziãní kontrapunkt volutového

kou s mfiíÏemi. Oba krajní pilífie zídky byly zdobeny

‰títu rektorátního kostela sv. Anny.

plastikami lvíãat, pilífie vstupní branky plastikami

Severní fasáda pfied v˘stavbou v˘chodního

lvÛ drÏících ‰títy, ostatní pilífie vázami. Nad vstup-

kfiídla s koãárovnou je dokumentována na Werne-

ní bránou byl umístûn malovan˘ erb stavebníka,

rov˘ch vedutách mûsta z první tfietiny 18. století.

jak dokládají fotografie z roku 1880, ve stejné do-

Okrouhlá vûÏ je zavr‰ena kuÏelovou stfiechou,

bû byla pofiízena i známá Wasservogelova fotogra-

patrov˘ palác kapitulního dûkana má obdéln˘ pÛ-

fie severní fasády. Pfii regotizaci katedrály do‰lo

dorys a sedlovou, na v˘chodû zvalbenou stfiechu.

ke zkrácení rektorátního kostela sv. Anny o jedno

K severov˘chodnímu nároÏí paláce pfiiléhá hrano-

jiÏní pole a vytvofiení stávajícího historizujícího ‰tí-

lová hradební vûÏ. Zfieteln˘ je také mûlk˘ ark˘fi

tového prÛãelí, na které byly pfieneseny nûkteré

i vysok˘ kuchyÀsk˘ komín. Stfiecha je ãlenûna vi-

star‰í architektonické ãlánky a plastická v˘zdoba.

k˘fii a na západû je dûkanství ukonãeno hladk˘m

Upravena byla rovnûÏ v˘chodní ãást ohradní zíd-

‰títem. Západní kfiídlo hospodáfiského dvora

ky, pozdûji opût zmûnûná. PÛvodnû byla zídka jen

opatfiené ochozem není k pfiilehlé mûstské hrad-

zkrácena a k nároÏí pfiipojena kolmou zdí, teprve

bû dostavûno, pfii pfiestavbû v polovinû 18. stole-

následnû byla ze‰ikmena do souãasné podoby.

13

14

tí v‰ak bylo prodlouÏeno o jednu okenní osu smû-

Stav rezidence krátce po dokonãení historizují-

rem na jih. Tehdy vzniklo nové ‰títové prÛãelí

cích úprav velmi názornû dokumentuje snímek

Obr. 13. Olomouc, Václavské návr‰í, stavba velké vûÏe

a pÛlkruhová pfiístavba pfiízemní vrátnice. Na mís-

zhotoven˘ olomouck˘m fotografem Sigmundem

katedrály pfii novogotick˘ch úpravách iniciovan˘ch kardi-

tû nûkdej‰ího hradního paláce bylo postaveno

Wasservogelem po skonãené regotizaci katedrá-

nálem Bedfiichem Fürstenberkem. (Foto Okresní státní ar-

nové v˘chodní kfiídlo s koãárovou remízou v pfiíze-

ly. Je zafiazen do obrazové pfiílohy druhého dílu

chiv v Olomouci)

mí. Severní, v˘chodní i západní kfiídlo bylo zastfie-

knihy profesora Adolfa Nowaka o olomouck˘ch

Obr. 14. Olomouc, areál Arcidiecézního muzea, leteck˘

‰eno mansardov˘mi stfiechami s vik˘fii, vysoké

církevních památkách a je na nûm zachycena

pohled. (Foto Ester Havlová, 2004)

komíny západního kfiídla byly ukonãeny tvarovan˘-

upravená zídka ãestného dvora, nové sedlové

mi hlavami. Pfiístavba vrátnice mûla stfiechu zval-

stfiechy kryté bfiidlicí, opatfiené laÈov˘mi snûÏn˘mi

benou. Pfied rezidencí byla malá zahrada, smûrem

zábranami, i historizující úprava fasády pfiízemí ko-

znovu vrácen aÏ v 70. letech 20. století. Stav rezi-

od nároÏí vrátnice k levé ‰títové zdi pfiístavby no-

ãárové remízy, z níÏ je zfiejmé, Ïe ve v˘chodním

dence ve druhé tfietinû 20. století je doloÏen nû-

vého kfiídla koãárové remízy uzavfiená plnou zdí,

kfiídle pfiestala remíza existovat a byla pfiesunuta

kolika fotografiemi, uloÏen˘mi ve Vlastivûdném

pfii jihov˘chodním nároÏí prolomenou brankou, kte-

jinam, nejspí‰e do severozápadního nároÏí hospo-

muzeu v Olomouci.

rou tvofiily dva pilífiky se stanovou stfií‰kou, ukon-

dáfiského dvora. Na lucernû kaple sv. Barbory se

Na situaãních plánech je moÏné v˘voj staveb-

ãenou stylizovan˘mi vázami. Stlaãen˘m obloukem

ve vrcholu zfietelnû uplatÀuje zlacená silueta svû-

ních zmûn rezidence sledovat od roku 1645. Na

ukonãené vjezdy koãárovny zÛstaly pfiístupné z vol-

tice.

známé Merianovû mûdirytinû je Olomouc odstfielo-

ného prostranství; uzavfieny byly laÈov˘mi dvefimi,

Wasservogelova fotografie severního prÛãelí za-

vána z dûl. Jeden z hlavních palebn˘ch útokÛ je ve-

upravovan˘mi roku 1833. Fasáda byla ukonãena

chycuje novou historizující cihelnou poprseÀ „Kr-

den na kapitulní dûkanství, zv˘raznûna je okrouhlá

korunní a ãlenûna kordonovou fiímsou, okna rá-

vavé pavlaãe“ s pamûtní deskou a pozdûji zazdû-

vûÏ i rezidence s ohradní zdí.

mována ‰ambránami s pfiím˘mi nadokenními fiím-

n˘m ‰tûrbinov˘m oknem pfiilehlého vfietenového

plán zachycuje postup realizace pevnostního pro-

sami. ·tít jiÏního prÛãelí západního kfiídla s jed-

schodi‰tû. Na v˘chodním a ãásti severního kfiídla

jektu Ludvíka Raduita de Souches z roku 1658.

ním obloukovû ukonãen˘m oknem do podkroví

jsou doloÏeny kované konzoly stfie‰ních ÏlabÛ. Ok-

Vpravo od novû vybudovaného ranû barokního ba-

byl ãlenûn hladk˘mi pilastry a opatfien dvûma py-

na v patfie severního kfiídla mají typické barokní

stionu se tyãí okrouhlá vûÏ, k ní pfiiléhající oblou-

ramidov˘mi obelisky a tfiemi ãuãky. Tympanon byl

ãlenûní na stfiedov˘ kfiíÏ, u tûch lépe dochovan˘ch

ková hradba pfied nezastavûn˘m prostorem a ka-

ãlenûn vpadlou kazetou. Tuto podobu kapitulního

se vyskytuje zasklení do olova. Pod korunní fiím-

pitulní

dûkanství dokumentují v 19. století grafické listy

sou se zfietelnû r˘sují ryté architektonické ãlánky.

palácov˘ch staveb s hranolovou vûÏí, západní

a zãásti i fotografie pofiízené pfii zahájení regotiza-

V první tfietinû 20. století byly komíny zbaveny

ce katedrály. Okrouhlá vûÏ byla v polovinû 18. sto-

omítek. Pfii rekonstrukci krovu byl odstranûn ‰tít

letí adaptována na kapli sv. Barbory a její kuÏelová

na západním kfiídle a nahrazen polovalbou se

■ Poznámky

stfiecha nahrazena kopulovou stfiechou s lucernou.

stfie‰ním vik˘fiem, prolomen˘m ováln˘m oknem.

24 Vydáno s chybnou datací v Merianovû Topografii

Tvar i podobu pÛvodního prÛãelí kostela sv. Anny

Barokní ‰tít byl na jiÏní prÛãelí západního kfiídla

âech, Moravy a Slezska roku 1650.


24

dûkanství,

Dal‰í schematick˘

skládající

se

ze

dvou

193

15

16

kfiídlo je‰tû chybí. Na nejstar‰ím situaãním plánu

sv. Anny, jeden z návrhÛ jiÏního prÛãelí západního

Obr. 15. Olomouc, Václavské návr‰í, pohled na okrouh-

mûsta z první poloviny 18. století je areál rezi-

kfiídla z roku 1880 a plán vystrojení hradní studny

lou vûÏ, rajsk˘ dvÛr a mal˘ dvorek, na kterém byly odkryty

dence a hospodáfiského dvora zobrazen nedlou-

pumpou jsou podepsány olomouck˘m stavitelem

základy závûru hradního kostela. (Foto autor)

ho pfied svou barokní rekonstrukcí, realizovanou

Franzem Kottasem.

25

Ïí a severním kfiídlem kapitulního dûkanství ani

Obr. 16. Olomouc, Václavské návr‰í, hospodáfisk˘ dvÛr po rekonstrukci. (Foto autor)

v letech 1749–1752. Prostor mezi okrouhlou vûRekonstrukce

prostor pfii hradbû v hospodáfiském dvofie nejsou

Arcidiecézní muzeum s expozicí starého církev-

zastavûny. ZdÛraznûna je hranolová vûÏ na seve-

ního umûní, prezentující více jak tisícilet˘ v˘voj

dence. PozÛstatkem po ní je restaurované vstup-

rov˘chodním nároÏí severního kfiídla dûkanství,

duchovní kultur y Moravy, bylo po mnohalet˘ch

ní návûstí, zhotovené z umûlého kamene.

spolu s pfiilehl˘mi stavbami tvofiící souãást pev-

pfiípravách a nároãné památkové rekonstrukci

K oÏivení my‰lenky na zaloÏení specializované-

nostních fortifikací.

26

slavnostnû otevfieno 1. ãervna 2006. K muzej-

ho muzea duchovního umûní v centru moravské

Na situaãním plánu Olomouce (1798) se jmé-

ním úãelÛm byla urãena celá rezidence kapitulní-

církevní správy v˘znamnû pfiispûla náv‰tûva pape-

ny majitelÛ domÛ jsou v˘chodní kfiídlo rezidence

ho dûkanství vãetnû okrouhlé vûÏe s kaplí

Ïe Jana Pavla II., kter˘ bûhem svého pobytu v Olo-

i v‰echna kfiídla hospodáfiského dvora jiÏ zachy-

sv. Barbor y, severní a západní ãást gotického

mouci v roce 1995 opakovanû zdÛrazÀoval potfie-

cena. Obdobnou situaci dokládá také situaãní

ambitu s torzem románského biskupského palá-

bu péãe o dochované kulturní dûdictví a jeho

plán z roku 1828, parkán má na nûm zahradní

ce a pozdnû gotická kaple sv. Jana Kfititele. B˘-

prezentace. Na podnût olomouckého arcibiskupa

úpravu. O dispozici pfiízemí celého areálu informu-

val˘ hospodáfisk˘ dvÛr na západû pfiiléhající ke

Jana Graubnera bylo ministerstvem kultury vypsá-

je plán kanalizace, vypracovan˘ v dubnu 1913 sta-

kapitulnímu dûkanství byl rekonstruován na tech-

no v˘bûrové fiízení, na jehoÏ základû bylo urãeno

vitelem Johannem Hublíkem. PozÛstatkem zanik-

nické zázemí muzea s depozitáfii, restaurátor-

za provozovatele nového muzea olomoucké Muze-

lého ohrazení dvora barokní rezidence je rozdûlení

sk˘m a fotografick˘m ateliérem a pracovnami

um umûní. Arcibiskupství poskytlo v˘stavní objek-

ãestného dvora do dvou parcel, odpovídajících prÛ-

kustodÛ, situovan˘mi do pÛdní vestavby. Organi-

ty a své sbírky, ãesk˘ stát finanãní prostfiedky na

bûhu odkrytého základového zdiva diagonální ranû

zaãnû bylo Arcidiecézní muzeum zaãlenûno do

jejich rekonstrukci, restaurování a provoz muzea.

barokní a barokní ohradní zídky. Barokní mansar-

Muzea umûní, jehoÏ stávající budova v Denisovû

Smlouva o zaloÏení Arcidiecézního muzea byla

dové stfie‰ní konstrukce dokumentují fiezy pochá-

ulici byla v souvislosti s novû otevfienou stálou

slavnostnû podepsána 30. dubna 1998.

zející z nedochovaného projektu rekonstrukce rezi-

expozicí pfiejmenována na Muzeum moderního

dence ve druhé tfietinû 19. století. ¤ez C–D je

umûní.

Architektonické soutûÏe na rekonstrukci muzejních budov se zúãastnilo patnáct projekãních kan-

fiezem v˘chodním kfiídlem, A–B je fiezem severním

PodnûtÛ k vybudování tohoto u nás zcela oje-

celáfií, vítûzem se v listopadu 1998 stal praÏsk˘

kfiídlem v místû lodÏie, fiez M–N prochází západním

dinûlého muzea bylo v minulosti nûkolik. První

ateliér H·H architekti, v Olomouci znám˘ úspû‰nou

jednotraktov˘m kfiídlem a fiez G–H severním kfiíd-

impulsy souvisely uÏ s historizujícími pfiestavba-

obnovou Horního námûstí. Vítûzn˘ autorsk˘ kolek-

lem hospodáfiského dvora. Z fiezu hospodáfisk˘m

mi katedrály a pfiilehlé rezidence kapitulního dû-

tiv ve sloÏení Petr Hájek, Tomá‰ Hradeãn˘ a Jan

dvorem je patrné, Ïe stfiecha severního kfiídla byla

kana, tradiãnû spojovan˘ch s fiadou v˘znamn˘ch

·épka navrhl bezbariérové propojení rekonstruova-

smûrem do dvora prodlouÏena, a kr yla tak pfied

historick˘ch událostí. Na poãátku 20. století by-

n˘ch historick˘ch exteriérÛ a interiérÛ s nov˘mi do-

nepfiízní povûtrnosti chodník pfii jeho jiÏním prÛ-

la pfiipravována expozice církevního umûní v pfií-

ãelí. Zde situovaná koãárová remíza byla opatfie-

zemí nûkdej‰ího Sarkandrina. Dne 12. srpna

na pfiedstupujícími vraty, otáãejícími se na kulo-

1934 byla na kapitulním dûkanství otevfiena prv-

■ Poznámky

v˘ch pantech, jejichÏ pozÛstatky odkryl sondáÏní

ní stálá a vefiejnû pfiístupná v˘stavní expozice

25 Konvolut plánÛ je uloÏen ve fondu Ústfiedního fieditel-

prÛzkum. Na jin˘ch dochovan˘ch plánech jsou za-

nazvaná Dvorana PfiemyslovcÛ, jeÏ vznikla z inici-

ství kapitulních statkÛ, Zemsk˘ archiv Opava, pracovi‰tû

chyceny zam˘‰lené úpravy prÛãelí západního

ativy a nákladem kapitulního dûkana Josefa

Olomouc.

kfiídla i interiéru okrouhlé vûÏe. Návrhy na vybu-

Kachníka (1930–1940) a byla umístûna ve tfiech

26 L. MLâÁK: Ohlasy královraÏdy na olomouckém kapitul-

dování schodi‰tû z kaple sv. Barbory do kostela

reprezentativních sálech západního kfiídla rezi-

ním dûkanství, in: Stfiední Morava, 2007, ã. 24, s. 82–88.

194


Obr. 17. Olomouc, Václavské návr‰í, kapitulní dûkanství po rekonstrukci. (Foto M. Ondru‰ková) Obr. 18. Olomouc, Václavské návr‰í, severní brána do hradu. (Foto autor)

firma AVC Praha, v˘robce scénické technologie, Lotech Design, s. r. o., Praha, zhotovitel v˘stavního fundusu, a Trade FIDES, a. s. Brno, povûfien˘ realizací zabezpeãovacího zafiízení. Na restaurování se ve druhé etapû stavebních prací podíleli: RenoArt, s. r. o., DvÛr Králové, IRKT Litomy‰l, Optimum Group a. s., Praha, Josef BuÀka, Richard Velí‰ek a dal‰í. 17

Konzultací a pfiípravy stálé expozice se zúãastnil

18

poãetn˘ kolektiv pracovníkÛ Muzea umûní i externích odborn˘ch spolupracovníkÛ a restaurátorÛ, veden˘ a koordinovan˘ fieditelem Muzea umûní Pavlem Zatloukalem. Pro krátkodobé v˘stavy jsou v muzeu vyãlenûny ãtyfii místnosti v pfiízemí severozápadní ãásti b˘valé dûkanské rezidence. K pofiádání ‰irokého spektra prÛvodních kulturních akcí, zahrnujících aktivity ediãní, lektorské, edukaãní, koncer tní a divadelní, je urãeno Mozar teum, názvem pfiipomínající skladatelÛv pobyt na dûkanství v roce 1767. K dal‰ímu nezbytnému zázemí patfií lektorsk˘ sál, prodejna publikací s internetem a kavárna v pfiízemí západního kfiídla. KfiíÏová chodba, torzo románského biskupského paláce a kaple sv. Jana Kfititele byly do prohlídkové trasy stálé expozice zaãlenûny 22. fiíjna 2006.

stavbami. Respektoval také vût‰inu pÛvodního do-

nû doplÀován o nová zji‰tûní aÏ do konce celé re-

chovaného tvarosloví a citlivû je doplnil kontrastem

konstrukce.

pfiiznan˘ch soudob˘ch materiálÛ na bázi betonu, ocele a skla.

Do soutûÏe na dodavatele první etapy stavebních prací se pfiihlásilo osm úãastníkÛ. Vítûzem

SoubûÏnû s dokonãováním projekãních prací by-

se v ãervenci 2000 stala stavební firma IMOS, a. s.,

ly realizovány stavebnû-historické, archeologické

Brno, která se podílela na rekonstrukci Arcidie-

a restaurátorské prÛzkumy, postupnû provádûné

cézního muzea do ãervna 2003. Provedla obnovu

a aktualizované i v prÛbûhu vlastních stavebních

b˘valého hospodáfiského dvora, do uÏívání mu-

prací. Záchranné archeologické prÛzkumy, nepfií-

zeu pfiedaného v roce 2002, a zahájila pfiípravné

mo navazující na pfiedchozí mnohaleté zji‰Èovací

práce na rekonstrukci v˘stavní budovy, situované

v˘zkumy Víta Dohnala z Vlastivûdného ústavu

do prostor pfiilehlé dûkanské rezidence. ProtoÏe

v Olomouci, provádûl v letech 1998–2006 Národ-

v prÛbûhu stavebních prací do‰lo k fiadû nov˘ch

ní památkov˘ ústav, územní odborné pracovi‰tû

nálezÛ a zji‰tûní, podstatnû obohacujících histo-

v Olomouci pod vedením Richarda Zatloukala a na

rickou hodnotu této mimofiádnû ãlenité stavby,

parkánu v roce 2000 ARCHAIA Brno, zastoupená

bylo rozhodnuto o zmûnách ve vyuÏití nûkter˘ch

Rudolfem Procházkou. Restaurátorské prÛzkumy

jejích interiérÛ.

byly pfieváÏnû dílem Institutu restaurování a kon-

Rozsah nezbytn˘ch úprav si vyÏádal pfieru‰ení

zervaãních technik z Litomy‰le a ateliéru „dearte“

stavebních úprav, pfiepracování projekãní doku-

Praha. Statick˘m prÛzkumem a inventarizací fie-

mentace a vypsání nového v˘bûrového fiízení.

meslnû hodnotn˘ch konstrukcí a ãlánkÛ byla po-

Druhé soutûÏe na generálního dodavatele, ukon-

vûfiena projekãní kanceláfi MURUS Praha. Staveb-

ãené v srpnu 2004, se zúãastnilo pût stavebních

nû-historick˘ prÛzkum, provádûn˘ autorem ãlánku

firem a vybrán byl Unistav, a. s., Brno. K v˘znam-

ve dvou etapách v letech 1998–2002, byl prÛbûÏ-

n˘m subdodavatelÛm hlavního dodavatele patfiila


195

Arcidiecézní muzeum v Olomouci Leo MLâÁK. Arcidiecézní muzeum máme tleskat, nebo plakat? Lucie ERNSTOVÁ

Recommend Documents