AQUA PROCON s.r.o. KANALIZACE ŠAKVICE. Kanalizační řád

Zakázkové číslo: 1405014-27

AQUA PROCON s.r.o.

KANALIZACE ŠAKVICE

Kanalizační řád podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a prováděcí vyhlášky č. 428/2001 Sb., k tomuto zákonu

ČERVEN 2015

Kanalizace Šakvice Kanalizační řád Zakázkové číslo: 1405014-27

OBSAH OBSAH ...................................................................................................................................................... 2 1. TITULNÍ LIST KANALIZAČNÍHO ŘÁDU ............................................................................................... 3 1.1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ............................................................................................................ 3 1.2. ZÁZNAMY O PLATNOSTI KANALIZAČNÍHO ŘÁDU ............................................................... 4 2. ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU ............................................................................... 5 3. POPIS ÚZEMÍ ....................................................................................................................................... 6 3.2. ODPADNÍ VODY ....................................................................................................................... 6 4. TECHNICKÝ POPIS STOKOVÉ SÍTĚ .................................................................................................. 9 4.1. POPIS STOKOVÉ SÍTĚ ............................................................................................................ 9 4.2. HYDROLOGICKÉ A HYDRAULICKÉ ÚDAJE........................................................................... 9 5. ÚDAJE O ČISTÍRNĚ ODPADNÍCH VOD............................................................................................ 10 5.1 LIMITY VYPOUŠTĚNÉHO ZNEČIŠTĚNÍ ..................................................................................... 10 5.2 PARAMETRY ČOV....................................................................................................................... 12 6. ÚDAJE O VODNÍCH RECIPIENTECH ............................................................................................... 12 7. SEZNAM LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ODPADNÍMI VODAMI............................................................... 13 7.1. ZVLÁŠŤ NEBEZPEČNÉ ZÁVADNÉ LÁTKY ........................................................................... 13 7.2. NEBEZPEČNÉ ZÁVADNÉ LÁTKY .......................................................................................... 13 8. NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÉ MNOŽSTVÍ A ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTĚNÝCH DO KANALIZACE .......................................................................................................................................... 14 8.1. LIMITY KANALIZAČNÍHO ŘÁDU ............................................................................................ 14 8.2. PODMÍNKY VYPOUŠTĚNÍ ..................................................................................................... 14 9. MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD ........................................................................................... 15 10. OPATŘENÍ PŘI PORUCHÁCH, HAVÁRIÍCH A MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH ...................... 15 10.1. PŘEHLED DŮLEŽITÝCH TELEFONNÍCH ČÍSEL .................................................................. 15 10.2. DEFINICE HAVÁRIE ............................................................................................................... 16 10.3. MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI ....................................................................................................... 16 11. KONTROLA ODPADNÍCH VOD U SLEDOVANÝCH PRODUCENTŮ ....................................... 17 11.1. VÝČET A INFORMACE O SLEDOVANÝCH PRODUCENTECH ........................................... 17 11.2. ROZSAH A ZPŮSOB KONTROLY ODPADNÍCH VOD .......................................................... 18 12. KONTROLA DODRŽOVÁNÍ PODMÍNEK STANOVENÝCH KANALIZAČNÍM ŘÁDEM ............. 22 13. AKTUALIZACE A REVIZE KANALIZAČNÍHO ŘÁDU ....................................................................... 22 14. ZÁVĚR ............................................................................................................................................... 23

Příloha : Situace stokové sítě v obci Šakvice

Kanalizační řád Kanalizace Šakvice

červen 2015 Stránka 2 / 23


;

1. TITULNÍ LIST KANALIZAČNÍHO ŘÁDU 1.1.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

Obec Šakvice, Kanalizace Šakvice IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO MAJETKOVÉ EVIDENCE STOKOVÉ SÍTĚ (PODLE VYHLÁŠKY č. 428/2001 Sb.) : 6207-761915-00283614-3/1 IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO MAJETKOVÉ EVIDENCE ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD (PODLE VYHLÁŠKY č. 428/2001 Sb.) : 6207-761915-00283614-4-/1 Působnost tohoto kanalizačního řádu se vztahuje na vypouštění odpadních vod z veřejné kanalizace do stokové sítě obce Šakvice zakončené čistírnou odpadních vod v obci Šakvice. Vlastník kanalizace obec Šakvice IČ : 00283614 Hlavní č. 12, 691 67 Šakvice Statutární zástupce: Drahomíra Dirgasová, starostka tel. 724 175 616 [email protected] Provozovatel kanalizace

Ing. Jaroslav Jedlička IČ : 74515624 Hájkova 3, 628 00 Brno Korespondenční adresa : Pod vodárnou 490, 683 54 Otnice

Vlastník ČOV

obec Šakvice IČ : 00283614 Hlavní č. 12, 691 67 Šakvice Statutární zástupce: Drahomíra Dirgasová, starostka tel.724 175 616 [email protected]

Provozovatel ČOV :

Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s. IČ: 49455168 Čechova 1300/23, 690 11 Břeclav [email protected], tel. 519 304 611

Zpracovatel kanalizačního řádu:

AQUA PROCON s.r.o., divize Praha IČ: 46964371 Dukelských hrdinů 12, 170 00 Praha 7 email: [email protected]

Příslušný vodoprávní orgán

Městský úřad Hustopeče IČ: 00283193 Dukelské nám. 2/2 693 17, Hustopeče, tel. : 519 441 086 Odbor životního prostředí [email protected], Ing. Hanzlíček

Datum zpracování KŘ :

červen 2015




1.2.

ZÁZNAMY O PLATNOSTI KANALIZAČNÍHO ŘÁDU

Kanalizační řád byl schválen podle § 14 zákona č. 274/2001 Sb., rozhodnutím místně příslušného vodoprávního úřadu – MÚ Hustopeče , odbor životního prostředí

č. j. ………………………………………… ze dne ……………………………….

Platnost provozního řádu do

........................................

..................................................... razítko a podpis schvalujícího úřadu




2. ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU Účelem kanalizačního řádu je stanovení podmínek, za nichž se producentům odpadních vod (odběratelům) povoluje vypouštět do kanalizace odpadní vody z určeného místa, v určitém množství a v určité koncentraci znečištění v souladu s vodohospodářskými právními normami, zejména: -

zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu v platném znění,

-

zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění,

a to tak, aby byly plněny podmínky vodoprávního povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Tento kanalizační řád se nevztahuje na dešťovou kanalizaci a zatrubněné toky v obci, které nejsou předmětem tohoto kanalizačního řádu. Základní právní normy určující existenci, předmět a vztahy plynoucí z kanalizačního řádu: 1.

zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (zejména § 9, § 10, § 14, § 18, § 19, § 32, § 33, § 34, § 35)

2.

zákon č. 76/2006 Sb., kterým se měnil zákon o vodovodech a kanalizacích

3.

zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (zejména § 16)

4.

vyhláška č. 428/2001 Sb. (§ 9, § 14, § 24, § 25, § 26) a jejich eventuální novely.

2.1. VYBRANÉ POVINNOSTI PRO DODRŽOVÁNÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU a)

Vypouštění odpadních vod do kanalizace vlastníky pozemku nebo stavby připojenými na kanalizaci a produkujícími odpadní vody (tj. odběratel) v rozporu s kanalizačním řádem je zakázáno (§ 10 zákona č. 274/2001 Sb.) a podléhá sankcím podle § 33, § 34, §35 zákona č. 274/2001 Sb.,

b)

Vlastník pozemku nebo stavby připojený na kanalizaci nesmí z těchto objektů vypouštět do kanalizace odpadní vody do nich dopravené z jiných nemovitostí pozemků, staveb nebo zařízení bez souhlasu provozovatele kanalizace,

c)

Nově smí vlastník nebo provozovatel kanalizace připojit na tuto kanalizaci pouze stavby a zařízení, u nichž vznikající odpadní nebo jiné vody, nepřesahují před vstupem do veřejné kanalizace míru znečištění přípustnou kanalizačním řádem. V případě přesahující určené míry znečištění je odběratel povinen odpadní vody před vstupem do kanalizace předčišťovat,

d)

Vlastník kanalizace je povinen podle § 25 vyhlášky 428/2001 Sb. změnit nebo doplnit kanalizační řád, změní-li se podmínky, za kterých byl schválen,

e)

Kanalizační řád je výchozím podkladem pro uzavírání smluv na odvádění odpadních vod kanalizací mezi vlastníkem kanalizace a odběratelem,

f)

Provozovatel kanalizace shromažďuje podklady pro revize kanalizačního řádu tak, aby tento dokument vyjadřoval aktuální provozní, technickou a právní situaci,

g)

Další povinnosti vyplývající z textu kanalizačního řádu jsou uvedeny v následujících kapitolách.




2.2. CÍLE KANALIZAČNÍHO ŘÁDU Kanalizační řád vytváří právní a technický rámec pro užívání stokové sítě obce Šakvice, aby zejména: a)

byla plněna rozhodnutí vodoprávního úřadu,

b)

nedocházelo k porušení materiálu stokové sítě a objektů,

c)

bylo zaručeno bezporuchové čištění odpadních vod v čistírně odpadních vod a dosažení vhodné kvality kalu,

d)

byla přesně a jednoznačně určena místa napojení vnitřní areálové kanalizace významných producentů odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu,

e)

odpadní vody byly odváděny plynule, hospodárně a bezpečně,

f)

byla zaručena bezpečnost zaměstnanců pracujících v prostorách stokové sítě.

3. POPIS ÚZEMÍ 3.1. CHARAKTER LOKALITY Obec se nachází na mírně svažitém kopci, situována je severně nad východním okrajem vodní nádrže Nové Mlýny. Rozléhá se na území o rozloze cca 1200 ha. V obci Šakvice žije podle oficiálních údajů k 1.1.2015 1352 obyvatel v 545-ti domech. Odpadni vody z obce, včetně vod srážkových, jsou gravitačně odváděny jednotnou stokovou sítí na čistírnu odpadních vod. Vyčištěné odpadní vody pak odtékají do bazénu ČS Štinkava pod hrází vodní nádrže Nové Mlýny III a odtud jsou přečerpávány do této nádrže. Zásobeni pitnou vodou je realizováno z převážné části z vodovodu pro veřejnou potřebu a z menší části i z lokálních podzemních zdrojů (studní místního zásobování).

3.2. ODPADNÍ VODY V připojené zástavbě vznikají tyto odpadní vody vnikající do kanalizace: a)

v bytovém fondu („obyvatelstvo“),

b)

v zařízeních občansko-technické vybavenosti a státní vybavenosti

c)

z drobné podnikatelské činnosti

d)

srážkové a povrchové vody (vody ze střech, zpevněných ploch komunikací)

e)

jiné (podzemní a drenážní vody vznikající v zastavěném území)

Odpadní vody z bytového fondu („obyvatelstvo“) - jedná se o splaškové odpadní vody z domácností. Tyto odpadní vody jsou v současné době produkovány od většiny obyvatel, bydlících trvale na území obce. Stoková síť je připravena i pro výhledovou zástavbu souladu s ÚPD. Částečně jsou odpadní vody v určitém počtu případů odváděny i do septiků, nebo do bezodtokových akumulačnich jímek (žump). Do kanalizace není dovoleno přímo vypouštět odpadní vody přes septiky ani žumpy. Odpadní vody z výrobní a podnikatelské činnosti - jsou (kromě srážkových vod) obecně dvojího druhu: - vody splaškové (ze sociálních zařízení provozoven), - vody technologické (z vlastního výrobního procesu).




V rámci obce Šakvice je napojen v současné době jen jeden objekt, který vykazuje produkci průmyslových odpadnlch vod: Jedná se o společnost 

Franc R & I s.r.o. (preparace, lovecká turistika, lovecké interiéry ) Doliny 176, 691 67 ŠAKVICE Tel : 519 416 428, IČO 44127464

Odpadní vody z obecní vybavenosti - jsou z velké části splaškového charakteru (kromě srážkových vod), jejichž kvalita se může přechodně měnit ve značně širokém rozpětí podle momentálního použití vody. Patří sem producenti odpadních vod ze sféry činností (služeb), kde dochází i k pravidelné produkci technologických odpadních vod (v následujícím seznamu s označením TOV). Tyto odpadní vody neovlivňuji stabilně významně kvalitu odpadních vod ve stokové síti. Pro účely tohoto kanalizačního řádu se do sféry městské vybavenosti zahrnují zejména: 

ZÁKLADNÍ ŠKOLA ŠAKVICE Hlavni 41, 691 67 ŠAKVICE Tel : 519 416 244, IČO 70826129 [email protected]



MATEŘSKÁ ŠKOLA ŠAKVICE okres Břeclav, příspěvková organizace Dlouhá 251, 691 67 ŠAKVICE Tel : 519 416 246, IČO : 70982279



VINÁRNA U KOSMAČKŮ Sklepní 6, 691 67 ŠAKVICE Tel 603 979 459, IČO 69678288



KINO RESTAURANT ŠAKVICE Pekařská 306, 691 67 ŠAKVICE Tel . 732 424 404, IČO : 42277965



HOSTINEC U STROMU Hlavní 131, 691 67 ŠAKVICE Tel : 608 850 149, IČO 756 53 303



HOSPŮDKA NA DVORKU Dlouhá 430, 691 67 ŠAKV10E Tel : 519 416 222, IČ0 : 441 71 986



Penzion s restaurací Na Fürhaple Novomlýnská ev.č. 5, 691 67 Šakvice




Tel: 519 416 254, IČO : 1361267 

Pizzerie Šakvice Hlavní 45, 691 67 Šakvice Tel: 728 539 787



Apartmány Šabata Výhon 452, 691 67 Šakvice Tel : 732 871 092, IČO : 87720744



Penzion Na Kopečku Kopeček 151, 691 67 Šakvice Tel : 606 169 054



Penzion Ve Vinici Podhrazí 534, 691 67 Šakvice Tel : 737 988 272 IČO : 76660893



Penzion Pod Palavů Nádražní 378, 691 67 Šakvice Tel : 722 740 241



Penzion Matýsek Pekařská 193, 691 67 Šakvice Tel : 605 984 971



Vinohradnictví, výroba a prodej hroznů Podzahrady 469, 691 67 Šakvice Tel : 608 615 488



Prodej jahod Areál zemědělského družstva, 691 67 Šakvice Tel : 606 750 740

Srážkové a povrchové vody – jedná se o vody steklé ze střech, zpevněných ploch a komunikací, které se do kanalizace dostanou přes uliční vpusti, případně přes prostřednictvím dešťových kanalizačních přípojek Jiné vody – zpravidla podzemní, pronikají do splaškové stokové sítě přes nedokonale těsnící šachtové vložky, kameninové přípojky z nemovitostí s netěsnými hrdly atp.




4. TECHNICKÝ POPIS STOKOVÉ SÍTĚ 4.1. POPIS STOKOVÉ SÍTĚ V obci Šakvice je vybudována jednotná kanalizace, která odvádí prakticky veškeré odpadní vody z občanské vybavenosti a domácností včetně odpadních vod dešťových na mechanicko-biologickou čistírnu odpadních vod. Odpadní vody jsou odváděny převážně gravitačně. Při bezdeštném průtoku odtékají veškeré odpadní vody na ČOV, při dešťovém průtoku mezního deště přepadají přes přepad odlehčovací komory před napojením stokové sítě na ČOV bez čištění do retenční nádrže. Další odlehčovací komora je v čerpací stanici na stoce A2, kdy jsou dešťové vody při velkém průtoku odváděny do svodného kanálu. Stoková síť obce Šakvice byla budována různých časových horizontech. Jednotlivé kanalizační stoky jsou různého stáří a různé kvality. Nejstarší část kanalizace byla budována odbornými firmami zhruba v polovině osmdesátých let minulého století. Ostatní stoky byly budovány v devadesátých letech minulého století a poslední stavba proběhla v roce 2015, kdy se uskutečnila i rekonstrukce vlastní ČOV. Stoky jsou budovány z různých materiálů. Stoky z let 1980 – 2008 jsou z trub betonových a trub z PVC, stoky z roku 2015 jsou z potrubí Ultra Rib PP. Rekonstruovaná část stoky A před nátokem na ČOV byla v délce cca 38 m zrealizována z trub sklolaminátových DN 1200. Revizní šachty jsou typové dle příslušných ČSN. Šachty monolitické jsou budovány pouze tam, kde to vyžaduje provoz stokové sítě, vstup do nich je však proveden z typových dílců. Stav revizních šachet je převážně v dobrém technickém stavu, pouze na nejstarším úseku jsou silně zkorodována stupadla Před dostavbou kanalizace v roce 2015 stoková síť zahrnovala 8,88 km, stok, v roce 2015 byla prodloužena o 1024,5 m, takže nyní jednotná stoková sít v obci Šakvice představuje 9,91 km stok.

4.2. HYDROLOGICKÉ A HYDRAULICKÉ ÚDAJE Pro obec Šakvice je směrodatná intenzita přívalového deště o době trvání t = 15 min 130,0 l/s.ha, přičemž zkrácená doba trvání na redukované křivce intenzit je tz = 6,54 min . V období roku 2008 představovalo celkové množství pitné vody fakturované - tj. odebrané z vodovodu - 31 842 m3/ rok, tj. průměrně 87,24 m3/den. Za rok 2014 pak bylo v obci fakturováno (dle telefonické informace ze dne 9.12.2015 od VaK Břeclav): 31033 m3 vody pitné 34671 m3 ve stočném 2209 m3 vod dešťových Pro návrh rekonstrukce ČOV v roce 2015 bylo uvažováni počet ekvivalentních osob 1600. Při uvažované specifiké spotřebě vody130 l/ osobu a den vychází průměrná návrhová spotřeba vody 208 m3/den, což odpovídá průměrnému návrhovému odtoku na ČOV 2,4 l/s. Vzhledem ke stáří stokové sítě se předpokládá i vtok vod balastních ve výši cca 0,5 l/s (tj. 41,6 m3/den).




5. ÚDAJE O ČISTÍRNĚ ODPADNÍCH VOD Čistírna odpadních vod je vybudována mechanicko-biologická. Původní ČOV před rekonstrukcí byla realizována jako typ Niž Ostrava — Hydrovit 500 S, zkušební provoz byl zahájen v r. 1997, trvalý provoz byl povolen v r. 2000. V roce 2015 byla ČOV rekonstruována: Mechanickou část tvoří provzdušňovaný lapák štěrku s dvojicí hrubobublinných aeračních elementů a hrubé strojně stírané česle s odtokem odpadní vody do čerpací stanice. Odpadní voda zbavená mechanických nečistot gravitačně natéká do čerpací jímky biologické linky, odkud je čerpána do aktivace. Čerpací stanic je rozdělena stěnou s přelivnou hranou na dva funkční prostory. Na prostor pro čerpání splaškových vod (čerpací jímka prvního stupně) do biologické části ČOV a na prostor pro čerpání dešťových vod do dešťové zdrže. Dešťová zdrž je průtočná, její půdorysné rozměry jsou 5,2 x 18,0 m, kóta maximální hladiny je 170,66 m n.m. a užitný objem činí 178 m3. Akumulační objem dešťové zdrže odpovídá při maximálním dešťovém nátoku 30-ti minutám retence. Po naplnění kapacity dešťové zdrže je dešťová voda odváděna gravitačně přes měrný objekt do Štinkovky. Vyprazdňování dešťové zdrže bude pomocí ponorného kalového čerpadla dešťové zdrže. Dmychárna se nachází v přízemí provozní budovy. V objektu je osazeno dmychadlo o výkonu 223 m3/hod sloužící k provzdušňování aktivační nádrže. Biologické čištění odpadní vody probíhá v lince, která sestává z aktivační nádrže a dosazovací nádrže. Obě nádrže jsou nadzemní, kruhového půdorysu, montované ze smaltovaných plechů. Biologická linka je dále doplněna čerpací jímkou, která slouží k čerpání mechanicky vyčištěné odpadní vody do nadzemní aktivační nádrže a dále je vybavena zařízením pro srážení fosforu. Čerpací jímka biologické linky slouží k čerpání mechanicky vyčištěné odpadní vody do nadzemní aktivační nádrže. Jímka je umístěna samostatně vedle aktivační nádrže a má vnitřní průměr 2,70 m a celkovou výšku 4,0 m. Odpadní vodu do aktivační nádrže dopravují čerpadla osazená v jímce biologické linky. Přes jímku biologické linky jsou do aktivační nádrže dále čerpány vody z kalových polí a odsazená voda z kalové nádrže. Biologická linka je řešena jako nízkozatěžovaná směšovací aktivace s chemickým srážením fosforu. Vlastní nádrž je jedna nadzemní, kruhová vnitřního průměru 12,0 m. Světlá hloubka nádrže je 5,45 až 5,60 m, výška náplně 4,85 až 5,00 m a užitný objem 557 m3. Odtok z nádrže je řešen šachtovým přelivem, ze kterého voda odtéká do dosazovací nádrže. Nádrž je vystrojena jemnobublinným aeračním pneumatickým systémem a ponorným vrtulovým míchadlem pro míšení obsahu nádrže. Dosazovací nádrž Aktivovaný kal se od vyčištěné odpadní vody separuje v dosazovací nádrži. Tato nádrž je navržena kruhová s vertikálním průtokem. Vločky aktivovaného kalu jsou schopny prosté sedimentace. Usazený kal je odčerpáván kalovým čerpadlem. Vnitřní průměr dosazovací nádrže je 6,0 m a hloubka vody se pohybuje od 4,50 do 4,70 m. Přepadající voda odtéká do odtokového kanálu a přes indukční průtokoměru odtéká do výústního objektu. Technologické vystrojení dosazovací nádrže slouží ke stírání sedimentujícího kalu na dně a plovoucích nečistot na hladině a oddělení vyčištěné vody. Pro snížení koncentrace fosforu ve vyčištěné vodě je u dosazovací nádrže umístěna zásobní nádrž srážedla fosforu s dávkovací stanicí a čerpadlem srážedla sloužící k chemickému srážení fosforu. Kalové hospodářství sestává z jedné uskladňovací nádrže. Přebytečný kal je odstředivým čerpadlem čerpán do kalové nádrže. V této kalové nádrži rovněž probíhá zahušťovaní kalu. Z kalové nádrže je kal odvážen přímo k dalšímu zpracování, případně bude ponechán a odvodněn na kalových polích a až poté odvezen k dalšímu zpracování.

5.1 LIMITY VYPOUŠTĚNÉHO ZNEČIŠTĚNÍ Povolení k nakládání s vodami vydal : 

OŽP MÚ Hustopeče dne 13.6.2014 pod Sp. zn . OZP/2132/9/14/492-233.6/Hő s nabytím právní moci 16.7.2014 Doba platnosti povolení nakládání s vodami je do 31.12.2020




Do recipientu – toku Štinkovka (č.h.p. 4-17-01-0103, ř. km 0,119) je povoleno vypouštěni předčištěných odpadních vod z ČOV Šakvice v následujícím rozdahu : Údaje o povoleném množství vypouštěných vod : Průměrné povolené množství :

4,6 l/s

Maximální povolené množství

9,1 l/s m3/den (přes bilologickou část ČOV)

Maximální měsíčně povolené množství

13 000 m3/měsíc

Roční povolené množství

146 000 m3/rok

Počet měsíců v roce, ve kterých se vypouští :

12 měsíců

Počet dnů v roce, ve kterých se vypouští :

365 dní

Velokost zdroje znečištění :

1600 EO

Údaje o povolené jakosti vypouštěných vod : Množství bvypouštěného znečištění : BSK5

3,2 t/rok

CHSK Cr

10,95 t/rok

NL

3,65 t/rok

N-NH4

1,75 t/rok

Pcelk

0,29 t/rok

Hodnoty koncentrace znečištění ve vypouštěných vodách : Emisní parametry znečištění OV BSK5 CHSK NL N-NH4 Pcelk

průměr (mg/l)

„p“ (mg/l) 22 75 25

12 2

„m“ (mg/l) 30 140 30 20 5

hodnota „p" — přípustná hodnota koncentrací pro rozbory směsných vzorků vypouštěných odpadních vod, přičemž se jedná o dvouhodinové směsné vzorky, získané sléváním objemově stejných dílčích vzorků v intervalu 15 minut hodnota "m" — maximálně přípustná hodnota pro rozbory prostých vzorků vypouštěných odpadních vod „průměr" je aritmetický průměr koncentrací za kalendářní rok a nesmí být překročen Uložená měření : -

Je uloženo měření množství vypouštěných odpadních vod, četnost měření 12x ročně, způsob měření – kontinuální měření s registrací průtoku

-

Je uloženo sledování jakosti vypouštěných vod, četnost měření 12x ročně, 1 kontrolní profil, tzp vzorku – dvouhodinový směsný – typ A




5.2 PARAMETRY ČOV Základní projektované kapacitní parametry : Množství vody:

prům. 249,6 m3/den (2,9 l/s) max. 332,8 m3/den (3,9 l/)

Znečištěni:

BSK5

96 kg/den

NL

88 kg/den

CHSK Cr

1925 kg/den

Ncelk

19,2 kg/d

N-NH4celk

14,4 kg/dl

P

4 kg/den

6. ÚDAJE O VODNÍCH RECIPIENTECH Základní hydrologické údaje podle ČSN 75 1400. zdroj: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno. Tok

Štinkovka

Profil

v místě spojení se svodem tekoucím podél nádrže Nové Mlýny

Hydrologické číslo povodí

4 - 17 - 01 - 010

Plocha povodí

67,91 km2

Průměrná roční výška srážek

550 mm

Průměrný roční průtok

108,0 l/s

M-denní průtoky v l.s-1 M počet dní Qm l/s

30 263,0

90 134,0

180 69,0

270 35,0

355 8,0

364 1,0

Kvalita vody v recipientu Štinkovky: BSK5

6

mg/l

CHSKCr

25

mg/l

NL

18

mg/l

N-NH4

1,3

mg/l

Pc

0,65

mg/l

Správce toku

POVODÍ MORAVY, a.s.

Brno, Dřevařská 11, 601 75



7. SEZNAM LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ODPADNÍMI VODAMI Do kanalizace nesmí podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách vnikat následující látky, které ve smyslu tohoto zákona nejsou odpadními vodami:

7.1.

ZVLÁŠŤ NEBEZPEČNÉ ZÁVADNÉ LÁTKY (s výjimkou těch, jež jsou, nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné)

1.

Organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí.

2.

Organofosforové sloučeniny.

3.

Organocínové sloučeniny.

4.

Látky, vykazující karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti ve vodním prostředí, nebo jeho vlivem.

5.

Rtuť a její sloučeniny.

6.

Kadmium a jeho sloučeniny.

7.

Persistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu.

8.

Persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod.

9.

Kyanidy.

10. Sedimentovatelné tuhé látky, které mají nepříznivý účinek na dobrý stav povrchových vod.

7.2.

NEBEZPEČNÉ ZÁVADNÉ LÁTKY

1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny: 1. zinek 2. měď 3. nikl 4. chrom 5. olovo

6. selen 7. arzen 8. antimon 9. molybden 10. titan

11. cín 12. baryum 13. berylium 14. bor 15. uran

16. vanad 17. kobalt 18. thalium 19. telur 20. stříbro

2. Biocidy a jejich deriváty, neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek. 3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou potřebu, pocházející z vodního prostředí, a sloučeniny, mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách. 4. Toxické, nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky. 5. Anorganické sloučeniny fosforu nebo elementárního fosforu. 6. Nepersistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu. 7. Fluoridy. 8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany. 9. Silážní šťávy, průmyslová a statková hnojiva a jejich tekuté složky, aerobně stabilizované komposty.



8. NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÉ MNOŽSTVÍ A ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTĚNÝCH DO KANALIZACE 8.1.

LIMITY KANALIZAČNÍHO ŘÁDU Do kanalizace mohou být odváděny odpadní vody jen v míře znečištění, která je dána v příslušných rozhodnutích

vodoprávního úřadu, které musí vlastnit všichni, kdo vypouští odpadní vody do této veřejné kanalizace, bez ohledu na typ zařízení a vypouštěné množství odpadních vod - dle § 8 odst. 1 písm c zákona č. 254/2001 Sb (vodní zákon) s výjimkou producentů odpadních vod kteří mají s provozovatelem kanalizace uzavřenou smlouvu na limity vyšší. Pro jednotlivé nemovitosti se jako maximální hodnota stanovuje následující limit, který je požadován i v případě, že platné rozhodnutí napojených občanů pro vypouštění vykazuje povolené hodnoty vyšší. Ukazatel

Symbol

tenzidy aniontové tenzidy aniontové fenoly jednosytné AOX rtuť měď nikl chrom celkový olovo arsen zinek kadmium rozpuštěné anorg. soli kyanidy celkové extrahovatelné látky nepolární extrahovatelné látky reakce vody teplota biochemická spotřeba kyslíku chemická spotřeba kyslíku nerozpuštěné látky dusík amoniakální dusík celkový fosfor celkový

Maximální koncentrační limit (mg/l) v 2 hodinovém (směsném) vzorku PAL-A10 10 PAL-A pro komerční prádelny 35 FN 1 10 AOX 0,05 Hg 0,005 Cu 0,2 Ni 0,1 Cr 0,2 Pb 0,1 As 0,1 Zn 0,5 Cd 0,02 RAS 1 000 CN0,2 EL 55 NEL 10 pH 6,0 - 9,0 oC 40 BSK5 400 CHSK (Cr) 800 NL 105 500 N-NH4+ 45 Ncelk. 70 Pcelk. 15

Uvedené koncentrační limity se ve smyslu § 24 odst. g), vyhlášky č. 428/2001 Sb. netýkají splaškových odpadních vod. Definice odpadních vod: dle § 38 odst. 1 citovaného zákona: Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách a zařízeních, pokud mají po použití změněnou jakost a jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových a podzemních vod. Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních je povinen zajišťovat jejich zneškodňování v souladu podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění (§ 8).

8.2.

PODMÍNKY VYPOUŠTĚNÍ

1) Do kanalizace je zakázáno vypouštět odpadní vody nad rámec výše uvedených koncentračních a bilančních limitů (maxim). To platí pro všechny odběratele (producenty) odpadních vod, napojené na stokovou síť, Odlišné podmínky (vyšší hodnoty) jsou předmětem smlouvy a provozovatel má právo za účelem dodržení zákonných limitů pro vypouštění a zneškodňování kalů tyto měnit.



Vlastník nebo provozovatel kanalizace může nechat připojit na tuto kanalizaci pouze stavby a zařízení, u nichž vznikající odpadní nebo jiné vody nepřesahují před vstupem do veřejné kanalizace míru znečištění uvedenou v kanalizačním řádu. V případě přesahu určené míry znečištění je producent povinen tyto odpadní vody před vstupem do kanalizace předčišťovat,(např. lapače tuků, odlučovače ropných látek atd.) Stanovená koncentrační maxima jsou určena z 2 hodinových směsných vzorků, průměry vycházejí z bilance znečištění. 2) Zjistí-li vlastník (provozovatel) kanalizace překročení limitů (maximálních hodnot) podle odstavce 1) a 2), bude o této skutečnosti informovat vodoprávní úřad a může na viníkovi uplatnit náhrady ztráty v rámci vzájemných smluvních vztahů a platných právních norem (viz § 10 zákona č. 274/2001 Sb. a § 14 vyhlášky č. 428/2001 Sb.). Krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností uplatňují sankce podle § 32–33 zákona č. 274/2001 Sb. v platném znění.

9. MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD Požadavky na měření a stanovení množství odváděných odpadních vod jsou všeobecně stanoveny zejména v § 19 zákona č. 274/2001 Sb., v platném znění a v §§ 29, 30, 31 vyhlášky č. 428/2001 Sb. Průmysl, vybavenost i ostatní odběratelé – objemová produkce odpadních vod (průtok) bude zjišťován a stanovován z údajů fakturované vody, případně dle přílohy č. 12 k vyhl. č. 428/2001 Sb. Vody srážkové (dešťové) budou vypočítávány dle zákona o vodovodech a kanalizacích č. 274/2001 Sb., a jeho prováděcí vyhlášky č. 428/2001 Sb. § 31 odst. 1., 2. a dle přílohy č. 16 této vyhlášky. Další podrobné informace jsou uvedeny v jednotlivých smlouvách na odvádění odpadních vod. Měřící zařízení ke zjišťování okamžitého a kumulativního průtoku technologických odpadních vod není u této splaškové kanalizace pro jednotlivé producenty provozováno. Objemový odtok z čistíren odpadních vod – je zjišťován z přímého měření, z údajů měřidla průtoků, umístěného v technologické lince na odtoku z ČOV. Objemová produkce od obyvatelstva splaškových odpadních vod je zjišťována z údajů měřidla pro spotřebu pitné vody.

10. OPATŘENÍ PŘI PORUCHÁCH, HAVÁRIÍCH A MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH 10.1. PŘEHLED DŮLEŽITÝCH TELEFONNÍCH ČÍSEL Případné poruchy, ohrožení provozu nebo havárie kanalizace, hlásí kdokoli tento stav na: Hasičský záchranný sbor ČR

150

Pobočná hasičská stanice Hustopeče

950 615 062

Policie České republiky

158

Zdravotnická záchranná služba

155

Povodí Moravy - provoz Dolní Věstonice

519 517 686

MÚ Hustopeče – odbor životního prostředí

519 441 086

Česká inspekce životního prostředí

541 213 948

OÚ Šakvice

519 46 220

Krajský úřad Jihomoravského kraje

541 651 111

KHS Břeclav

519,321 135



Povodí Moravy - Brno, Dřevařská 11

541 637 111

Provozovatel kanalizace - obec Šakvice

519 46 220

V případě havárií provozovatel postupuje podle ustanovení § 40 a § 41 zákona 254/2001 Sb., podává hlášení Hasičskému záchrannému sboru ČR (případně jednotkám požární ochrany, Policii ČR, správci povodí). Vždy informuje příslušný vodoprávní úřad, Českou inspekci životního prostředí, vlastníka kanalizace případně Český rybářský svaz. Producent odpadních vod hlásí neprodleně provozovateli ČOV možné nebezpečí překročení předepsaného limitu (i potenciální).

10.2. DEFINICE HAVÁRIE (citace dle zákona o vodách č. 254/2001 Sb.) § 40 odst. 1. havárií je mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod odst. 2. za havárii se vždy považují případy závažného zhoršení nebo mimořádného ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod ropnými látkami, zvlášť nebezpečnými látkami, popřípadě radioaktivními zářiči nebo odpady, nebo dojde-li ke zhoršení nebo ohrožení jakosti povrchových nebo pozemních vod v chráněných oblastech přirozené akumulace vod nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů (v souladu s § 39 odst. 4 vodního zákona kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami je povinen učinit odpovídající opatření aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod nebo do kanalizací) U kanalizace je havarijním únikem vniknutí citovaných závadných, zvlášť nebezpečných látek do kanalizace bez povolení vodoprávního úřadu nebo v množství přesahujícím toto povolení (Jedná se o látky, které nejsou součástí odpadních vod v rozsahu povoleného nakládání s vodami) nebo jiným jejím poškozením, které zapříčiní nefunkčnost sítě nebo vlastní ČOV a následná možnost úniku do toku případně do vod pozemních Povinnosti při havárii: § 41 odst. 1. ten kdo způsobil havárii je povinen činit bezprostřední opatření k odstraňování příčin a následků havárie odst. 2. kdo způsobí nebo zjistí havárii je povinen ji neprodleně nahlásit Hasičskému záchrannému sboru ČR. (v případě kanalizace prioritně na provozovatele kanalizace, aby bylo možno okamžitě provést nezbytná opatření zajišťující funkčnost kanalizačního systému) Provozovatel kanalizace postupuje při likvidaci poruch a havárií a při mimořádných událostech podle příslušných provozních předpisů - podle vyhlášky č. 195/2002 Sb. o náležitostech manipulačních a provozních řádů vodovodních děl a odpovídá za uvedení kanalizace do provozu Náklady spojené s odstraněním zaviněné poruchy, nebo havárie hradí ten, kdo ji způsobil.

10.3. MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI Povodně - Činnost provozovatele při povodních řeší § 84 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Při srážkách s nadměrnou intenzitou a následných vysokých vodních stavech by neměly být splaškové stoky přímo ovlivněny. V záplavovém území jsou na šachtách na stokové síti osazeny vodotěsné poklopy. Činnost provozovatele při povodních řeší § 84 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Havárie stavebních konstrukcí - řeší se v souladu s vodním a stavebním zákonem Veškeré havárie souvisící se závadnými látkami jsou řešeny v souladu s havarijním plánem schváleným vodoprávním úřadem pro provozovatele této veřejné kanalizace.



11. KONTROLA ODPADNÍCH VOD U SLEDOVANÝCH PRODUCENTŮ Při kontrole jakosti vypouštěných odpadních vod se provozovatel kanalizace řídí zejména ustanoveními § 18 odst. 2, zákona 274/2001 Sb., § 9 odst. 3) a 4 a § 26 vyhlášky 428/2001 Sb.

11.1. VÝČET A INFORMACE O SLEDOVANÝCH PRODUCENTECH K datu schválení Kanalizačního řádu : Franc R & I s.r.o. Počet směn :

1

Orientační počet pracovníků :

6

Předčisící zařízení :

odlučovač tuků OTE 1-5 (odpad vyvážen 1x týdně)

Činnost :

Preparace zvěře

ODBĚRATELEM (tj. producent odpadních vod – vlastník pozemku nebo stavby připojené na veřejnou kanalizaci) Podle § 18 odst. 2) zákona č. 274/2001 Sb., a vyhl. č. 428/2001 Sb, provádí odběratelé kontrolu kvality vypouštěných odpadních vod (ČSN 75 72 41) na určených kontrolních místech - vstupní šachty do veřejné kanalizace nebo po dohodě s provozovatelem jiné místo reprezentující kvalitu vypouštěných vod a to v četnosti: podnikající fyzické a právnické osoby - 1 x ročně ostatní dle potřeby vlastníka - provozovatele kanalizace Všichni odběratelé budou provádět rozbor v rozsahu základních ukazatelů tj. BSK5, CHSK (Cr), NL, provozovatelé zařízení provozujících veřejné stravování rozšířený o extrahovatelné látky – tuky. Jedná se o dvouhodinové slévané vzorky typu A, případně dle dohody s provozovatelem kanalizace vzorky prosté (okamžitý odběr – bodový vzorek). Provozovatel kanalizace na základě výsledků činnosti ČOV, obsahu těžkých kovů v kalech mají právo uplatnit u odběratelů v případě nutnosti speciální rozšířený rozbor nebo dílčí rozbor pro ukazatele se kterými daný právní subjekt pracuje a to v četnosti výše uvedené. Výsledky rozborů se předávají průběžně provozovateli kanalizace. KONTROLNÍ VZORKY Provozovatel kanalizace ve smyslu § 26 vyhlášky č. 428/2001 Sb. kontroluje množství a znečištění (koncentrační a bilanční hodnoty) odpadních vod napojených producentů. Rozsah kontrolovaných ukazatelů znečištění je dle aktuálních potřeb provozovatele. Kontrola množství a jakosti vypouštěných odpadních vod se provádí v období běžné vodohospodářské aktivity, zpravidla za bezdeštného stavu - tj. obecně tak, aby byly získány reprezentativní (charakteristické) hodnoty. Vlastník (provozovatel) kanalizace je oprávněn kdykoliv provést nezávisle na producentovi kontrolu kvality vypouštěných vod. Prováděný kontrolní odběr bude odebrán za přítomnosti producenta odpadních vod v místě odběru a na základě písemného potvrzení bude předána adekvátní část vzorku k případnému kontrolnímu měření druhou nezávislou laboratoří ze strany producenta. Předepsané maximální koncentrační limity se zjišťují analýzou 2 hodinových směsných vzorků, které se pořídí sléváním 8 dílčích vzorků stejných objemů v intervalech 15 minut. Bilanční hodnoty znečištění (důležité jsou zejména denní hmotové bilance) se zjišťují s použitím analýz směsných vzorků, odebíraných po dobu vodohospodářské aktivity odběratele, nejdéle však po 24 hodin. Nejdelší intervaly mezi jednotlivými odběry mohou trvat 1 hodinu, vzorek se pořídí smísením stejných objemů prostých (bodových) vzorků, přesněji pak smísením objemů, úměrných průtoku. Kontrola odpadních vod odběratelů se provádí namátkově, podle potřeb a uvážení provozovatele kanalizace. PODMÍNKY PRO PROVÁDĚNÍ ODBĚRŮ A ROZBORŮ ODPADNÍCH VOD Pro uvedené ukazatele znečištění a odběry vzorků uvedené v tomto kanalizačním řádu platí následující podmínky:



Podmínky: 1) 2) 3)

Uvedený 2 hodinový směsný vzorek se pořídí sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalech 15 minut. Čas odběru se zvolí tak, aby co nejlépe charakterizoval kvalitu vypouštěných odpadních vod. Pro analýzy odebraných vzorků se používají metody uvedené v českých technických normách, při jejichž použití se pro účely tohoto kanalizačního řádu má za to, že výsledek je co do mezí stanovitelnosti, přesnosti a správnosti prokázaný.

Rozbory vzorků odpadních vod se provádějí podle metodického pokynu MZe č. j. 10 532/2002 - 6000 k plánu kontrol míry znečištění odpadních vod (čl. 28). Předepsané metody u vybraných ukazatelů jsou níže uvedeny. Odběry vzorků musí provádět odborně způsobilá osoba, která je náležitě poučena o předepsaných postupech při vzorkování (která má k této činnosti oprávnění). Poznámka 1) V případě, že dvouhodinový slévaný vzorek v místních podmínkách není reprezentativní, provozovatel stanoví pro vybrané znečišťovatele po dohodě jiný typ odběru (od prostého vzorku k 1 hodinovému směsnému vzorku). 2)

Vlastník nebo provozovatel kanalizace může podle § 24 odst. g, vyhlášky č. 428/2001 Sb. v určitých případech (po zvážení technických podmínek) dát na omezenou dobu na základě žádosti souhlas k vypouštění odpadních vod do kanalizace v rámci příslušných smluvních vztahů i tehdy, když některé koncentrační limity přílohy č. 15 uvedené vyhlášky budou překročeny. Za předpokladu respektování stanoviska vodoprávního úřadu a zájmů vodního recipientu, provozu stokové sítě a čistírny odpadních vod. Obdobně se to týká možného snížení koncentračních limitů.

11.2. ROZSAH A ZPŮSOB KONTROLY ODPADNÍCH VOD Hmotnostní a koncentrační limity znečištění a limity objemového množství pro vypouštěné odpadní vody z ČOV Šakvice do recipientu – toku Štinkava jsou uvedeny v kapitole 5.1 . Podmínky odběru vzorků na odtoku z ČOV (ad. Povolení k nakládání s vodami Sp. zn. OZP/2132/9/14/492-233.6/Hő s ) : 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Minimální roční četnost odběrů vzorků vypouštěných odpadních vod pro sledování jejich znečištění: 12 x ročně rovnoměrně rozloženo v průběhu roku. Stanovení typu vzorku typ — typ A - dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 minut Emisní hodnoty „p" se považují za dodržené, jestliže míra jejich překročení nepřesáhne hodnoty uvedené v příloze č. 5 nařízení vlády č, 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací, tedy 2x Emisní standardy „m“ jsou nepřekročitelné Odběry vzorků budou prováděny v šachtě za měrným objektem vyčištěných odpadních vod Místo měření množství odpadních vod – el. mag. průtokoměr za dosazovací nádrží ČOV Měření jakosti vypouštěných vod bude zajištěno oprávněnou laboratoří (§ 92 odst. 1 zák. 254/2001 Sb.) Maximální průtok vypouštěných odpadních vod v kterémkoliv okamžiku od předchozí kontroly, vyjádřený v l/s, tj.9,1l/s, nepřekročí stanovenou hodnotu. Měsíční množství vypouštěných odpadních vod vyjádřené v m3/měs, tj. 13 000 m3/měsíc, nepřekročí stanovenou hodnotu Roční množství vypouštěných odpadních vod, vyjádřené v m3/rok, tj. 146 000 m3/rok, nepřekročí stanovenou hodnotu. 88-94 zákona č. 254/2001 Sb. O vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů

Odběr vzorků Minimální četnost odběru vzorků a typ odebíraných vzorků vypouštěných odpadních vod pro posouzení souladu s hodnotami „p" se stanovuje v souladu s přílohou č. 4 k nařízení vlády č, 82/1999 Sb.,(městské a splaškové odpadní vody) : Velikost zdroje znečištění (E0)

počet odběrů

501 — 5000

4 vzorky denně



Poznámky : 1.

Jedná se o dvouhodinové směsné vzorky získané sléváním objemově stejných dílčích vzorků v intervalu 15 minut. Čas .odběru vzorků určí vodohospodářský orgán tak, aby co nejlépe charakterizoval činnost sledovaného zařízení. Navrhuje se 7.00 až 9.00 hodin.

2.

Odběr směsných vzorků musí být rovnoměrně rozložen v průběhu celého roku. Navrhuje se vždy v první dekádě měsíce února, května, srpna a listopadu.

3.

Odběry nebudou prováděny za neobvyklých situaci, např. při silných deštích

4. Pokud je zák. Č. 58/1998 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, nebo vyhl. Č.47/1999 Sb. Stanoven pro některé ukazatele znečištění jiný typ vzorku, použije se vzorek podle tohoto zákona a vyhlášky — viz. Tabulka pro stanovení poplatků za vypouštění odpadních vod dle příručky Č. 2 vyhl. 47/1999 Sb. Přípustný počet vzorků s koncentracemi přesahujícími stanovenou hodnotu „p" v období posledních 12 měsíců : Celkový počet vzorků

přípustný počet nevyhovujících vzorků :

4–7

1

8-16

2

Objem vypouštěných vzorků musí být řádně dokumentován (vyhl. Č. 47/1999 Sb.) O odběrech vzorků musí být proveden písemný záznam (protokol) o odběru vzorku dle ČSN ISO 5667 — 10, příloha A Vzorky se neodebírají v době dlouhotrvajících nebo intenzivních srážek a bezprostředně po nich. Odběry vzorků zabezpečuji odborně způsobilé právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání (dále jen „oprávněná laboratoř«), které při odběrech umožní účast znečišťovateli. V našem případě bude odběr a rozbory vzorků smluvně zajištěno u Vak a.s. Břeclav. Průměrní roční koncentrace znečistění v odpadl-lích vodách se zjišťuje jako aritmetický průměr z výsledků rozborů odebraných vzorků v příslušném kalendářním roce (vypouštění kontinuální, počet odebraných vzorků menší než 24/rok. Výsledky rozborů podle jednotlivých ukazatelů znečištění se uvádějí v protokolu o rozboru (vyhl. Č. 47/1999 Sb., Příloha či) Roční objem vypouštěných odpadních vod se zjišťuje jako objem odpadních vod vypuštěný za kalendářní rok. Místo, způsob a případné četnost měřeni objemu vypouštěných odpadních vod zajistí znečišťovatel v souladu s podmínkami uvedenými v povolení vodohospodářského orgánu k vypouštění odpadních vod pro příslušnou výust. Odběry vzorků musí být rovnoměrně rozloženy v průběhu celého kalendářního roku. Poznámky: 1.

Prostý vzorek je dílčí vzorek odebraný pro směsné vzorky.

2.

Zjištěné koncentrace znečištění bodových vzorků musí být nižší než maximálně přípustná hodnota „m".

3.

Odebírané vzorky budou v době odběru do doby laboratorního zpracování uchovávány v chladicích skříních. Pro stanovení poplatků za vypouštěni odpadních vod do vod povrchových se pro zjišťování koncentrace

vypouštěného znečištění stanovuje dle přílohy 2 vyhl. 47/1999 Sb., následující roční četnost odběrů vzorků a typy vzorků :



Ukazatel znečištění :

počet odběrů

typ vzorku

CHSK

4

a

N-N

6

b

N anorg

6

b

Pcelk

6

b

RAS

4

a

NL

4

a

AOX

12

b

Hg

12

b

Cd

12

b

Typ vzorku a – dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu intervalu 15 minut. Typ vzorku b – 24hodinový směsný vzorek získaný z 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných intervalu 2 hodin.

11.3. PŘEHLED METODIK PRO KONTROLU MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD (metodiky jsou shodné s vyhláškou k vodnímu zákonu č. 254/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti k poplatkům za vypouštění odpadních vod do vod povrchových) Upozornění: tento materiál je průběžně aktualizován, některé informace jsou uveřejňovány ve Věstníku pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a ve Věstníku Ministerstva životního prostředí. Ukazatel znečištění

Označení normy

CHSKCr

TNV 75 7520

RAS

ČSN 75 7346 čl. 5

NL

ČSN EN 872 (75 7349)

Pc

ČSN EN 1189 (75 7465) čl. 6 a 7

TNV 75 7466

ČSN EN ISO 11885 (75 7387)

N-NH4+

ČSN ISO 5664 (75 7449)


Měsíc a rok vydání Jakost vod – Stanovení chemické spotřeby 08.98 kyslíku dichromanem (CHSKCr)“ Jakost vod – Stanovení rozpuštěných 07.98 látek – čl. 5 Gravimetrické stanovení zbytku po „žíhání“ Název normy

„Jakost vod – Stanovení nerozpuštěných 07.98 látek – Metoda filtrace filtrem ze skleněných vláken“ „Jakost vod – Stanovení fosforu – 07.98 Spektrofotometrická metoda s molybdenanem amonným čl. 6 Stanovení celkového fosforu po oxidaci peroxodisíranem a čl. 7 Stanovení celkového fosforu po rozkladu kyselinou dusičnou a sírovou“ 02. 00 „Jakost vod – Stanovení fosforu po rozkladu kyselinou dusičnou a chloristou (pro stanovení ve znečištěných vodách)“ 02. 99 „Jakost vod – Stanovení 33 prvků atomovou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP AES)“ „Jakost vod – Stanovení amonných iontů – 06.94 Odměrná metoda po destilaci“ „Jakost vod – Stanovení amonných iontů – červen 2015 Stránka 20 / 23

ČSN ISO 7150-1 (75 7451)

ČSN ISO 7150-2 (75 7451)

ČSN EN ISO 11732 (75 7454)

Nanorg N-NO2-

ČSN ISO 6778 (75 7450) (N-NH4+)+(N-NO2-)+(N-NO3-) ČSN EN 26777 (75 7452) ČSN EN ISO 13395 (75 7456)

ČSN EN ISO 10304-2 (75 7391)

N-NO3-

ČSN ISO 7890-2 (75 7453)

ČSN ISO 7890-3 (75 7453)

ČSN EN ISO 13395 (75 7456)

ČSN EN ISO 10304-2 (75 7391) AOX

ČSN EN 1485 (75 7531)

Hg

ČSN EN 1483 (75 7439) TNV 75 7440

Cd

ČSN EN 12338 (75 7441) ČSN EN ISO 5961 (75 7418) ČSN EN ISO 11885 (75 7387)


Část 1.: Manuální spektrometrická metoda“ 06.94 „Jakost vod – Stanovení amonných iontů – Část 2.: Automatizovaná spektrometrická metoda“ „Jakost vod – Stanovení amoniakálního 06.94 dusíku průtokovou analýzou (CFA a FIA) a spektrofotometrickou detekcí“ „Jakost vod – Stanovení amonných iontů – potenciometrická metoda“ 11.98

06.94 Jakost vod – Stanovení dusitanů – Molekulárně absorpční spektrometrická metoda“ „Jakost vod – Stanovení dusitanového dusíku a dusičnanového dusíku a sumy obou průtokovou analýzou (CFA a FIA) se spektrofotometrickou detekcí“ „Jakost vod – stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatografie iontů – Část 2: Stanovení bromidů, chloridů, dusičnanů, dusitanů, ortofosforečnanů a síranů v odpadních vodách“ „Jakost vod – Stanovení dusičnanů – Část 2.: Spektrofotometrická destilační metoda s 4 – fluorfenolem“ „Jakost vod – Stanovení dusičnanů – Část 3.: Spektrofotometrická metoda s kyselinou sulfosalicylovou“ „Jakost vod – Stanovení dusitanového dusíku a dusičnanového dusíku a sumy obou průtokovou analýzou (CFA a FIA) se spektrofotometrickou detekcí“ „Jakost vod – stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatografie iontů – Část 2: Stanovení bromidů, chloridů, dusičnanů, dusitanů, ortofosforečnanů a síranů v odpadních vodách“ „Jakost vod – Stanovení adsorbovatelných organicky vázaných halogenů (AOX)“ „Jakost vod – Stanovení kadmia atomovou absorpční spektrometrií “ „Jakost vod – Stanovení 33 prvků atomovou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP AES)“

09.95 12.97

11.98

01.95

01.95

12. 97

11.98 07.98 08.98 08.98

10.99 02.96 02.99


Podrobnosti k uvedeným normám a) u stanovení fosforu ČSN EN 1189 (75 7465) je postup upřesněn odkazem na příslušné články této normy. Použití postupů s mírnějšími účinky mineralizace vzorku podle ČSN EN 1189 čl. 6 nebo podle ČSN ISO 11885 je podmíněno prokázáním shody s účinnějšími způsoby mineralizace vzorku podle ČSN EN 1189 čl. 7 nebo podle TNV 75 7466, b) u stanovení CHSKCr podle TNV 75 7520 lze použít koncovku spektrofotometrickou (semimikrometodu) i titrační, c) u stanovení amonných iontů je titrační metoda podle ČSN ISO 5664 vhodná pro vyšší koncentrace, spektrometrická metoda manuální podle ČSN ISO 7150-1 (75 7451) nebo automatizovaná podle ČSN ISO 7150-2 (75 7451) je vhodná pro nižší koncentrace. Před spektrofotometrickým stanovením podle ČSN ISO 7150-1, ČSN ISO 7150-2 a ČSN EN ISO 11732 ve znečištěných vodách, v nichž nelze rušivé vlivy snížit filtrací a ředěním vzorku, se oddělí amoniakální dusík od matrice destilací podle ČSN ISO 5664, d) u stanovení dusitanového dusíku se vzorek před stanovením podle ČSN EN ISO 10304-2 se vzorek navíc filtruje membránou 0,45 mikrometrů. Tuto úpravu, vhodnou k zabránění změn vzorku v důsledku mikrobiální činnosti, lze užít i v kombinaci s postupy podle ČSN EN 26777 a ČSN EN ISO 13395, e) u stanovení dusičnanového dusíku jsou postupy podle ČSN ISO 7890-3, ČSN EN ISO 13395 a ČSN EN ISO 10304-2 jsou vhodné pro méně znečištěné odpadní vody. V silně znečištěných vodách, v nichž nelze rušivé vlivy snížit filtrací, ředěním nebo čiřením vzorku, se stanoví dusičnanový dusík postupem podle ČSN ISO 7890-2, který zahrnuje oddělení dusičnanového dusíku od matrice destilací, f) u stanovení kadmia určuje ČSN EN ISO 5961 (75 7418) dvě metody atomové absorpční spektrometrie (dále jen „AAS“) a to plamenovou AAS pro stanovení vyšších koncentrací a bezplamenovou AAS s elektrotermickou atomizací pro stanovení nízkých koncentrací kadmia.

12. KONTROLA DODRŽOVÁNÍ KANALIZAČNÍM ŘÁDEM

PODMÍNEK

STANOVENÝCH

Kontrolu dodržování kanalizačního řádu provádí provozovatel kanalizace pro veřejnou potřebu v návaznosti na každý kontrolní odběr odpadních vod. O výsledcích kontroly (při zjištěném nedodržení podmínek kanalizačního řádu) informuje bez prodlení dotčené odběratele (producenty odpadních vod) a vodoprávní úřad.

13. AKTUALIZACE A REVIZE KANALIZAČNÍHO ŘÁDU Aktualizace kanalizačního řádu (změny a doplňky) provádí vlastník kanalizace podle stavu, resp. změn technických a právních podmínek, za kterých byl kanalizační řád schválen. Revizí kanalizačního řádu se rozumí kontrola technických a právních podmínek, za kterých byl kanalizační řád schválen. Revize, které jsou podkladem pro případné aktualizace, provádí provozovatel kanalizace průběžně, nejdéle však vždy po 5 letech od schválení kanalizačního řádu. Provozovatel informuje o výsledcích těchto revizí vlastníka kanalizace a vodoprávní úřad. Změny kanalizačního řádu schvaluje ten, kdo schvaluje kanalizační řád.



14. ZÁVĚR Tento Kanalizační řád byl vypracován jako aktualizace Kanalizačního řádu z 3/2009 vyhotoveného Ing. Veselým, Slovácká 3223/83, Břeclav. Schválený kanalizační řád musí být trvale k dispozici obsluze. Všichni pracovníci pověření vedením, obsluhou a údržbou stokové sítě musí být s kanalizačním řádem seznámeni, o čemž musí být veden písemný záznam. Kanalizační řád je nutno upravit, pokud se jeho ustanovení dostanou do rozporů s nově vydanými předpisy.

Praha, červen 2015 Vypracoval: AQUA PROCON s.r.o., divize Praha, Ing. Martina Kozická



AQUA PROCON s.r.o. KANALIZACE ŠAKVICE. Kanalizační řád

Recommend Documents