Apparatus digestorius (stavba a funkce jednotlivých úseků) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
GIT ●
dutina ústní – řitní otvor
●
žlázy – játra, pancreas
●
systém trubicovitých orgánů:
●
stěna: –
(1)
sliznice (tunica mucosa) ●
●
●
DÚ, jícen a terminální konečník – vrstevnatý dlaždicový ostatní části – jednovrstevný cylindrický s četnými žlázami (sekret ochraňuje a tvoří povrch kluzkým) někde je povrch hladký, jinde zřasen v klky
GIT –
podslizniční vazivo (tela submucosa) ●
●
–
(2)
řídké, umožňuje vyrovnání přechodných řas velké množství cév a nervů
svalovina (tunica muscularis) ●
● ●
●
začátek do poloviny jícnu a terminální konec = příčně pruhovaná svalovina zbytek – hladká svalovina snopce uspořádány kruhovitě (vnitřní) a podélně (zevní) umožňuje peristaltický posun obsahu
GIT –
(3)
povrchová vrstva (tunica externa) ●
●
v hrudní části – charakter řídkého vaziva (adventicie) – spojuje trávicí trubici s okolními orgány abdominální část – lesklá serózní blána, která kryje povrch orgánů
Cavitas (cavum) oris (dutina ústní)
Vestibulum oris ●
(1)
podkovovitý prostor ohraničený rty, tvářemi a zubními oblouky
1) Rty (labia oris) ●
●
●
● http://young-docs.de/66/Mundh%C3%B6hle.html
ohraničují předsíň podkladem je kruhový sval ústní (m.orbicularis oris) labium superior (od tváří oddělen nasolabiální rýhou) a labium inferior se spojují v ústních koutcích zevní strana kryta kůží, vnitřní sliznicí
Vestibulum oris ●
●
(2)
horní i dolní ret je přichycen k vestibulárním stranám dásním pomocí uzdičky (frenulum labii sup. et inf.) okraj rtů – přechodná zóna mezi kůží a sliznicí –
jemná kůže bez pigmentu - růžová barva s prosvítajícími cévami
2) Tváře (buccae) ●
●
●
podkladem je m. buccinator a tukový polštář (corpus adiposum buccae) zvnějšku kůže, zevnitř sliznice proti druhé horní stoličce ústní vývoj příušní slinné žlázy (ductus parotideus)
Cavum oris proprium (1) ●
vlastní dutina ústní
1) Tvrdé patro (palatum durum) ●
podkladem jsou výběžky os palatinum a maxily
●
odděluje dutinu nosní od ústní
●
kryta sliznicí, pevně přirostlá k periostu
2) Měkké patro (palatum molle) ●
plynulá návaznost na tvrdé patro
●
podkladem jsou četné svaly
●
obloukovité slizniční řasy – patrové oblouky –
arcus palatoglossus – přední patrojazykový
http://www.anatomy.tv/StudyGuides/StudyGuide.aspx?guideid=15&nextID=19&maxID=0&customer=primal
Cavum oris proprium (2) –
arcus palatopharyngeus – zadní patrohltanový
●
uvula (čípek) – uprostřed patrových oblouků
●
tonsila palatina – patrová mandle
●
–
mezi patrovými oblouky
–
povrch rozbrázděn kryptami
měkké patro je důležité pro polykání → při obrně je ztížené polykání a znemožněné sání
3) Jazyk (lingua) ●
svalový útvar na spodině dutiny ústní
●
nezbytný pro zpracování a posunutí stravy a řeč
Cavum oris proprium (3) ●
corpus linguae (tělo) –
●
směrem dozadu se rozšiřuje a srůstá se spodinou ústní →
→ radix linguae (kořen) –
zadní rozšířená část jazyka
●
apex linguae (hrot)
●
dorsum linguae (hřbet) –
●
sametový vzhled a četné papily = sídlo chuťových pohárků
spodní volná část je se spodinou spojena frenulum linguae (uzdička jazyková)
Cavum oris proprium (4) ●
četné slinné žlázky
●
na spodině ústí vývodů –
podčelistní žláza slinná (glandula submandibularis)
–
podjazyková žláza slinná (glandula sublingualis)
4) Dásně (gingivae) ●
●
podkladem jsou alveolární výběžky čelistí, sliznice pevně srůstá s periostem obemyká pak zub a uzavírá vstup do zubního lůžka
Cavum oris proprium (5)
5) Zuby (dentes) ●
nejtvrdší orgán v těle; seřazené do horního eliptického a dolního parabolického oblouku → DENTICE
●
corona dentis – korunka
●
cervix dentis – krček
●
radix dentis – kořen
●
pulpa dentis – dřeňová dutina se zubní dření –
●
canalis radicis dentis – kořenový kanálek → cévy a nervy k inervaci a výživě dřeně
periodontium – tuhé vazivo, drží zub pevně v lůžku
corona dentis
cervix dentis
radix dentis
http://www.zdn.cz/clanek/priloha-pacientske-listy/zuby-a-chrup-447950
Cavum oris proprium (6) ●
dentin (zubovina) – tkáň tvořící zub, tvrdší než kost –
●
z 72% anorganické látky
email – sklovina na povrchu korunky – nejtvrdší hmota v těle –
98% anorganických látek
●
cement – kryje kořen, podobá se stavbou kosti
●
Druhy zubů:
a) dentes incisivi (I) = řezáky (8) –
protáhlý, ze stran oploštěný tvar; ukusují sousto
Cavum oris proprium (7) b) dentes canini (C) = špičáky (4) –
korunka vybíhá v hrot, dlouhý kořen; sousto uchopí a trhá
c) dentes praemolares (P) = třenové (8) –
korunka má 2 hrboly, zevní je větší, vnitřní menší, jeden kořen (první horní někdy rozdělen na 2); rozmělňují potravu
d) dentes molares (M) = stoličky (12) –
nejmohutnější zuby, korunka má 4-5 hrbolků, kořeny 2 (dolní) – 3; rozmělňují potravu
Cavum oris proprium (8) ●
každý zub má ještě číslo
●
DENTES DECIDUI = mléčný chrup
●
20 zubů
●
cca do 2.roku prořezány
http://cs.wikipedia.org/wiki/Chrup
http://www.diyfather.com/content/sequence-of-how-baby-teeth-come-out
Cavum oris proprium (9) ●
●
●
DENTES PERMANENTES = trvalý chrup 28 + 4 zuby „moudrosti“ 1. se prořezává mezi 5.-6.rokem, dokončená výměna 12.-14.rok; zuby „moudrosti“ až v dospělosti nebo vůbec ne
http://absolventi.gymcheb.cz/2008/krkonec/vos5.html
http://scapula.pl/anatomia.php?strona=242
http://www.anatomie-amsterdam.nl/sub_sites/slikken_website/html_pages/oral_cavity_yeslabel.htm
Sliny (salivae)
(1)
●
bezbarvá vazká tekutina, denně cca 1-1,5 l
●
omezují kazivost
●
pH = 7-8
●
99% voda +
●
0,7% organické látky + –
●
α slinná amyláza (ptyalin) – štěpí sacharidy
0,3% anorganické –
vápenaté, sodné, draselné a fosforečné
–
podpora tvorby zubního kamene
Sliny (salivae) ●
Význam slin:
●
navlhčení přijaté potravy
●
zvlhčování sliznice dutiny ústní
●
mucin – činí sousto kluzkým
●
●
●
(2)
neutralizace příliš kyselých nebo alkalických látek potravy rozpuštění složek potravy – mohou lépe dráždit sliznici → nepodmíněný reflex tvorby slin ochrana zubů před zubním kazem – smývají zbytky jídla (plak → živná půda pro bakterie)
Sliny (salivae) ●
●
obsah lysozomů – antibakteriální látky minerály podporující pevnost skloviny – fluor, uhličitan vápenatý
(3)
Fyziologie orální části GIT ●
(1)
Zajištění několika životně důležitých nepodmíněných reflexů:
●
sací
●
žvýkací
●
polykací –
vzruch vyvolá dráždění příslušných receptorů. Centra v prodl. míše, eferentní vlákna – součást hlavových nervů
–
zajišťují příjem, zpracování potravy, posun sousta dál
–
doplňují je salivační reflexy
Fyziologie orální části GIT ●
●
(2)
nepodmíněný – produkce slin vyvolána drážděním receptorů d.ú. přijatou stravou podmíněný – produkce slin na podkladě zrakové, čichové, abstraktní informace. Intenzita produkce úměrná stupni nasycení
Pharynx (hltan)
Hltan
(1)
●
trubice nálevkovitého tvaru 12-14 cm dlouhá
●
3 části:
1) Nosohltan (nasopharyng; pars nasalis) ●
nejprostornější
●
viz. dýchací systém
2) Oropharyng (pars oralis) http://cs.wikipedia.o rg/wiki/Soubor:Illu_ pharynx.jpg
●
střední část spojená s dutinou ústní
●
kříží se zde dýchací a polykací cesty
Hltan
(2)
3) Laryngopharyng (pars laryngea) ●
●
dolní část, dopředu přechází do hrtanu, dozadu do jícnu epiglotis – odděluje vpředu tuto část proti hrtanu –
●
při polykání se překlápí a uzavírá hrtan
Polykání – podmíněno uspořádáním příčně pruhované svaloviny –
snopce obloukovitě uspořádané
–
snopce šikmo podélně uspořádané
http://training.seer.cancer.gov/head-neck/anatomy/pharynx.html
http://anatomie-lidskeho-tela.kvalitne.cz/travici-soustava.html
Oesophagus (jícen)
Oesophagus ●
●
(1)
Svalovina –
horní část = příčně pruhovaná
–
dolní část hladká svalovina
–
→ umožňuje polykání ve všech polohách
–
peristaltické vlny posouvají sousto dále
3 fyziologická zúžení –
1. - na počátku jícnu → nejvíce poleptané místo po vypití louhu/kyseliny
–
2. - v místě, kde prochází mezi sestupnou aortou a hlavním levým bronchem
–
3. - 2-3cm nad kardií – kontrakcí svaloviny
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Illu_esophagus.jpg
http://www.tutorvista.com/content/science/science-ii/nutrition/alimentary-canal.php#oesophagus
os hyoideum cartilago cricoidea trachea oesophagus trachea arcus aortae oesophagus
aorta
truncus pulmonalis bifurkace trachey diafragma
http://www.painneck.com/esophagus
Oesophagus ●
přímé pokračování hltanu a spojení se žaludkem; délka cca 25-28 cm
●
pars cervicalis (krční část)
●
pars thoracica (část hrudní)
●
pars abdominalis (část břišní) –
●
●
po prostupu přes bránici
ostium cardiacum (kardie) – místo kde vstupuje do žaludku Sliznice –
vrstevnatý dlaždicový epitel
(2)
http://www.anatomy.tv/StudyGuides/StudyGuide.aspx?guideid=15&nextID=19&maxID=0&customer=primal
Ventriculus = gaster = stomachus (žaludek)
Ventriculus (1) ●
●
●
●
nejobjemnější část GIT vakovitý orgán, jako zásobárna potravy má obsah cca 1-2 l; prázdný = stěny u sebe tvar ohnutého vaku – závisí dle naplnění, tlaku okolních orgánů, věku, pohlaví uložen v epigastriu, vlevo od mediální roviny
a) pars cardiaca (oblast česla) ●
místo spojení s jícnem = CARDIA = ČESLO
b) corpus ventriculi (tělo žaludku) ●
navazuje na kardii
http://lulusvinka.ic.cz/zaludek.htm
Ventriculus (2) ●
●
směrem nahoru se vyklenuje a tvoří FUNDUS ventriculi (klenba žaludeční) směrem distálním se zužuje v →
c) pars pylorica (část vrátníková) ●
plynulý přechod do duodena
●
směřuje mírně doprava a nahoru
●
PYLORUS = vrátník
●
curvatura ventriculi major (velké zakřivení)
http://www.wikiskripta.eu/index .php/Soubor:Gray1046.png
–
doleva a dolů od kardie k pyloru
–
odstupuje před kličky střev velká předstěra
http://skolajecna.cz/biologie/Sources/Photogallery_Detail.php?intSource=1&intImageId=121
Ventriculus ●
●
●
(3)
curvatura ventriculi minor (malé zakřivení) –
doprava a nahoru od kardie k pyloru
–
k játrům odstupuje malá předstěra
Sliznice –
jednovrstevný cylindrický epitel + četné žlázy
–
tvoří plicae gastricae = nepravidelné řasy, pouze v místě malého zakřivení řasy podélné → umožňují stékání tekutin přímo do duodena
Svalovina –
ve 3 vrstvách
Ventriculus - fce ● ●
●
●
(4)
MECHANICKÁ větší náplň = větší dráždění stěny → mohutnější stahy peristola – po naplnění žaludku se stěny pevně přimknou k potravě a nastává klidové období –
pokračuje účinek slinné amylázy
–
žaludeční šťáva prostupuje potravou, okyseluje tak obsah a potlačuje činnost α amylázy
svalstvo koná pomalé rytmické pohyby, tráveninu (chymus) rozmělňuje a promíchává
Ventriculus - fce
●
–
stah začíná v kardii a směřuje směrem k pyloru
–
obsah se nadále promíchává a vzniká chymus
chymus je pak po částech posouván do duodena –
pomocí silných kontrakčních vln
●
cukerná strava – odchází za 2-4 hodiny
●
tuková strava – 5-7 hodin
●
(5)
Ventriculus - fce ●
CHEMICKÁ
●
žaludeční žlázy tvoří žaludeční
●
bezbarvá, řídká; 1,5-2 l za den
●
pH silně kyselé – 1-3
(6)
šťávu
1) HCl ●
●
●
nabobtnání vaziva – význam hlavně u masa → rozpad na menší svalové části aktivace pepsinogenu na pepsin – začíná trávení BÍLKOVIN podpora vstřebávání B1, B2, C
Ventriculus - fce
(7)
●
vstřebávání minerálů – Fe, Ca
●
protiinfekční účinek – ničení mikroorganismů
2) MUCIN ●
ochranný význam, chrání sliznici před účinky kyselé šťávy a mechanickým poškozením
3) CASTLEHO (vnitřní) FAKTOR ●
●
důl. pro vstřebávání B12 – vstřebává se v terminálním ileu vazbou na vitamín ho chrání před degradací
Ventriculus - fce ●
(8)
Řízení produkce žaludeční šťávy:
1) CEFALICKÁ fáze ●
●
reflexně podmíněná – viz. tvorba slin reflexně nepodmíněná – přítomnost potravy v dutině ústní
2) GASTRICKÁ fáze ●
nastává až po příchodu potravy do žaludku
a) neurogenní složka ●
●
drážděním mechano- a chemoreceptorů žaludeční sliznice řízeno n.X
Ventriculus - fce
(9)
b) humorální složka ●
●
prostřednictvím gastrinu –
produkován, když pH vzroste nad 2,5 -. vlivem bílkovin, alkoholu
–
v duodenu a pyloru
gastrin → degranulace mastocytu (bohatě zastoupeny ve sliznici žaludku) –
uvolňují histamin → stimuluje bezprostředně produkci žaludeční šťávy
Evakuace žaludku ●
(1)
Nepodmíněně reflexní mechanismy
1) Humorální ●
vyvoláno sliznicí duodena –
vlivem kyselého chymu, jeho množstvím a ↑ osmotickým tlakem → produkce enterogastrinu → krevní cestou k pyloru →
–
→ ↑ jeho napětí, zábrana dalšího vyprázdnění žaludku do té doby, než je předchozí dávka zpracována
2) Neurogenní ●
spouštěčem je neurogenní útlum motility žaludku
Evakuace žaludku
(2)
–
vlivem dráždění receptorů duodenální sliznice
–
vzruchová aktivita vedena ke svalovině žaludku → ÚTLUM → nervus vagus
Intestinum tenue (tenké střevo)
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Tenk%C3%A9_st%C5%99evo
Tenké střevo ●
(1)
trubice zprohýbaná do kliček, 3 části, plynule do sebe přecházející, dlouhá cca 5-7m, šířka cca 3cm
1) DUODENUM (dvanáctník) ●
●
●
tvar podkovy, délka asi 25-30cm (podle staré míry cca 12 palců → dvanáctník) konvexitou míří doprava (uložena hlava pankreatu) sestupná část – papila duodeni major (papila Vateri + Oddiho svěrač) –
ústí choledochu a ductus pancreaticus
http://www.hopkins-gi.org/GDL_Disease.aspx?CurrentUDV=31&GDL_Cat_ID=BB532D8A-43CB-416C-9FD2A07AC6426961&GDL_Disease_ID=0ADCFD83-7DE7-4D53-82F5-6F0C9BFB7F14
http://sphincter-of-odii-sod.blogspot.com/2006/07/ampulla-of-vater.html
Tenké střevo –
●
●
(2)
papila duodeni minor – cca 2cm nad velkou papilou → ústí přídatného slinivkového vývodu
výše 2.bederního obratle – flexura duodenojejunalis → pokračuje do jejuna stálá poloha fixována srůstem se zadní stěnou břišní
2) JEJUNUM (lačník) ●
nejdelší úsek tenkého střeva – asi 3/5 délky
●
na mrtvole jsou kličky prázdné – proto název
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Duodenum
http://www.hopkins-gi.org/GDL_Disease.aspx?CurrentUDV=31&GDL_Cat_ID=BB532D8A-43CB-416C-9FD2A07AC6426961&GDL_Disease_ID=0ADCFD83-7DE7-4D53-82F5-6F0C9BFB7F14
http://www.bartleby.com/107/248.html
http://www.lfhk.cuni.cz/kcvl/stranky/Kapsle/C-N1.html http://www.hopkins-gi.org/GDL_Disease.aspx?CurrentUDV=31&GDL_Cat_ID=BB532D8A-43CB-416C-9FD2A07AC6426961&GDL_Disease_ID=0ADCFD83-7DE7-4D53-82F5-6F0C9BFB7F14
Tenké střevo
(3)
3) ILEUM (kyčelník) ●
Bauhinská chlopeň ●
●
●
caecum
uložen v oblasti pravé jámy kyčelní poloha je pohyblivější – kličky zavěšeny v mesenteriu (okruží) kratší a užší než jejunum ústí do slepého střeva → ostium ileocaecale (Bauhinská chlopeň) – pustí jednorázově cca 2ml http://www.wikiskripta.eu/index.php/Intestinum_crassum
Tenké střevo ●
●
(4)
Stěna –
četné poloměsíčité, na osu střeva kolmo postavené kruhové řasy
–
směrem aborálním jich ubývá
–
význam pro promíchávání a mechanické obracení tráveniny
Sliznice
http://www.bartleby.com/107/illus1059.html
–
uzpůsobena ke vstřebávání živin
–
vybíhá v četné klky (jednovrstevný resorpční epitel) → schopnost zvětšit do značné míry resorpční plochu
–
četné žlázky → střevní šťáva
http://biologigonz.blogspot.com/2009/12/intestinum-tenue-usus-halus.html
Tenké střevo –
pohárkové buňky – ojedinělé mezi klky. Tvoří hlen, v horní části střeva sekretin – hormon podporující pankreas ve vyměšování pankreatické šťávy ●
●
●
(5)
hlen v duodenu chrání sliznici před kyselým obsahem ze žaludku
Podslizniční vazivo –
řídké, uložené uzlíky a pláty mízní tkáně
–
podslizniční vazivo klků – mohutné pleteně cévních kapilár
Svalovina –
vnitřní = cirkulární
–
zevní = podélná
Tenké střevo ●
(6)
rytmické kontrakce obou vrstev =
1) kývavé pohyby ●
kontrakcí podélné svaloviny – úsek střeva se zkracuje a následně relaxuje –
kývavé pohyby krátkých úseků střeva promíchávají tráveninu se střevní šťávou
2) peristaltické pohyby ●
●
charakter postupných vln → posun obsahu dále BER (basální elektrický rytmus) – zdroj podnětu = pacemaker –
v horní části duodena → vysílá rytmické podněty → aktivují hladkou svalovinu
Tenké střevo –
→ podněty k dráždění z mechanoreceptorů (obsah střeva) a chemoreceptorů (skladba chymu)
●
kontrakce se šíří po předchozí relaxaci svaloviny
●
jsou asi 10x/min.
●
Parasympatikus = zrychluje
●
Sympatikus = snižuje –
výjimka = stres (psychogenní) – pod vlivem sympatiku → peristaltika zrychlená
(7)
Střevní šťáva ●
(1)
cca 1 l denně; tvoří se plynule
1) DISACHARIDÁZY ●
enzymy štěpící disacharidy
a) maltáza – štěpí maltózu na 2 glukózy (monosacharid) b) sacharáza – štěpí sacharózu na G a fruktózu ( - “ -) c) laktáza – štěpí laktózu na G a galaktózu ( - “ -) 2) PEPTIDÁZY ●
dokončují štěpení bílkovin – výsledkem → aminokyseliny
Střevní šťáva 3) ENTEROKINÁZA ●
aktivuje proteolytické enzymy pankreatické šťávy
4) MUCIN ●
kryje sliznici a chrání ji před poškozením
(2)
Intestinum crassum (tlusté střevo)
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Intestinum_crassum
Tlusté střevo
(1)
●
dlouhé asi 1,5m; tvaru čtverhranného rámce
●
šedožlutá barva
●
obkružuje kličky tenkého střeva
●
haustra – výdutě stěny tlustého střeva
●
appendices epiploicae – tukové přívěsky
●
plices semilunares – poloměsíčité řasy
●
taeniae – tračníkové proužky
1) CAECUM (slepé střevo) ●
ústí do něho ileum – ústí opatřeno chlopní → umožnění jednosměrné pasáže obsahu
http://radiographics.rsna.org/content/20/2/399.full
http://www.anatomy.tv/StudyGuides/StudyGuide.aspx?guideid=15&nextID=19&maxID=0&customer=primal
Tlusté střevo ●
(2)
appendix vermiformis (červovitý přívěsek) –
vybíhá z dolního konce caeca
–
velké množství lymfatické tkáně – častá příčina zánětu
2) COLON ASCENDENS (vzestupný tračník) ●
●
pokračování slepého střeva, vpravo a vzhůru flexura coli dx. (= flexura hepatica) (jaterní ohbí) →
3) COLON TRANSVERSUM (příčný tračník) ●
nejdelší úsek tlustého střeva
flexura lienalis
haustra
ampula recti http://skolajecna.cz/biologie/Sources/Photogallery_Textbook.php? intPhotogallerySectionId=50000&intPhotogalleryLastSectionId=50000&intPage=2
Tlusté střevo ●
●
●
(3)
zavěšen na peritoneálním závěsu → prohnutý konvexitou dolů napříč dutinou břišní ke slezině flexura coli sin. (=flexura lienalis) (slezinné ohbí →
4) COLON DESCENDENS (sestupný tračník) ●
sestupuje po levé straně dolů do levé jámy kyčelní a přechází v esovitou kličku
5) COLON SIGMOIDEUM (esovitá klička) ●
zavěšena na peritoneálním závěsu = esovitý průběh
http://www.anatomy.tv/StudyGuides/StudyGuide.aspx?guideid=15&nextID=19&maxID=0&customer=primal
Tlusté střevo
(4)
6) RECTUM (konečník) ●
uložen v konkavitě os sacrum = flexura sacralis –
●
●
●
tato část rozšířena = AMPULA RECTI
canalis analis = pokračování ampuly – opatřeno svěračem řitním bohatá cévní pleteň ANUS – řitní otvor → ústí konečníku na povrch
colon ascendens
colon descendens
colon transversum
rectum caecum et appendix vermiformis http://et.wikipedia.org/wiki/Pilt:Dickdarm-Schema.jpg
colon sigmoideum http://gta-x.info/h252.htm
Fyziologie tlustého střeva (1) ●
do toho úseku přichází nestrávené a nestravitelné zbytky potravy (vláknina …)
●
Úkol tlustého střeva:
●
zahustit obsah – vstřebávání vody
●
●
●
produkovat hlen – činí obsah kluzkým, ochrana sliznice před mechanickým poškozením vstřebávání elektrolytů, léků, vitamínů šťáva – slabě zásaditá → velké množství drobných žlázek → vhodné pH pro střevní bakterie
Fyziologie tlustého střeva (2) ●
Motilita:
●
Parasympatikus = zvyšuje hybnost
●
Sympatikus = snižuje hybnost
●
motilitu podporuje:
●
–
rozpínání (distenze) střeva obsahem (mohou i plyny, které tam vznikají)
–
chemické dráždění kyselinami – vznikají kvašením zejména vlákniny
DEFEKACE
1) přesun obsahu z esovité kličky do rekta → nárůst tlaku → dosáhne-li 50 Torrů ⇒
Fyziologie tlustého střeva (3) 2) pocit nucení na stolici 3) ochabnutí vnitřního svěrače –
parasympatikus – snižuje tonus
–
sympatikus – zvyšuje tonus
4) volní snížení tonu zevního svěrače ●
●
●
Není-li vyhověno tlaku, po čase vymizí a defekační reflex je potlačen vnitřní svěrač – řízen reflexně nezávisle na naší vůli zevní svěrač – vůlí navozené potlačení → z mozkové kůry
Fyziologie tlustého střeva (4) ●
Střevní mikroflóra:
a) Escherichia coli ●
saprofytická bakterie –
zkvašení vlákniny – uvolní se plyn (CO2), MK o krátkém řetězci (podpora odolnosti sliznice, ↑ prokrvení, po vstřebání antisklerotický účinek)
–
syntéza vitamínů – skupiny B a K
b) Hnilobné bakterie ●
působí zejména na zbytky bílkovin – řada toxických látek → z velké míry odcházejí
Fyziologie tlustého střeva (5) ●
●
→ „za živa“ účinná bariéra, po smrti selhává, hnilobné bakterie pak rozkládají veškeré tkáně těla Sterkobilin – vlivem bakterií ze sterkobilinogenu (žlučí do střeva) – rozpadový produkt Hb –
okrová barva stolice
Hepar, vesica fellea (játra, žlučník)
http://skolajecna.cz/biologie/Sources/Photogallery_Textbook.php? intPhotogallerySectionId=50000&intPhotogalleryLastSectionId=50000&intPage=1
Játra ●
●
●
●
●
(1)
největší žláza v organismu, červenohnědá barva, bohatě prokrvená, velice křehká cca 1,5kg v pravé klenbě brániční, částí zasahují i do levé facies diaphragmatica – část obrácená k bránici facies visceralis – obrácená k orgánům dutiny břišní
http://anatomiea.sweb.cz/4jatra.htm
facies diaphragmatica
http://skolajecna.cz/biologie/Sources/Photogallery_Detail.php?intSource=1&intImageId=92
Játra ●
●
●
lobus hepatis dexter (pravý lalok) –
největší
–
od levého oddělen srpovitým vazem
lobus hepatis sinister (levý lalok) lobus caudatus (ocasatý lalok) a lobus quadratus (čtyřhranný lalok) –
●
(2)
z viscerální strany
Viscerální strana – zářezy ve tvaru písmene „H“ –
příčné rameno = porta hepatis →
–
→ vena portae, a.hepatica propria, žlučovod
facies visceralis
lobus sinister
lobus dexter
1 – pravá větev a.hepatica propria; 2 – levá větev a.hepatica propria; 3 – a.,v. gastrica sinistra; 4 – žaludek; 5 – truncus celiaticus; 6 – a.lienalis; 7 – aorta abdominalis; 8 – a.hepatica communis; 9 – v.lienalis; 10 – v.mesenterica inferior; 11 – pancreas; 12 – a.,v.mesenterica superior; 13 – duodenum; 14 – a.,v. gastroduodenalis; 15 – ductus choledochus; 16 – v. portae; 17 – a.hepatica propria; 18 – v.cava inferior; 19 – a.gastrica dextra; 20 – a.,v.cystica; 21 – lobus hepatis dexter; 22 – vesica fellea http://anatomiea.sweb.cz/4jatra.htm
lobus caudatus
lobus quadratus http://skolajecna.cz/biologie/Sources/Photogallery_Detail.php?intSource=1&intImageId=93
http://www.anatomy.tv/StudyGuides/StudyGuide.aspx?guideid=15&nextID=19&maxID=0&customer=primal
Játra ●
●
Cévní zásobení jater: a. hepatica communis – viz. truncus coeliacus –
●
●
(3)
výživa jater
v.portae –
přivádí krev ze splanchnické oblasti
–
rozpadá se na složitou síť mezilalůčkových žil – viz. dále
vv.hepaticae (2-3) –
odvádí krev do v.cava inf.
Játra ●
●
Struktura jater: morfologickou jednotkou je lalůček centrální žíly (lobulus venae centralis) –
podoba šestibokého hranolu cca 1-2 mm velký
–
každý lalůček je funkčně malým filtrem a skládá se z trámců jaterních buněk →
–
– ●
(4)
→ jaterní buňky jsou hvězdicovitě uspořádané kolem centrální žíly centrální žíla → větvení vena portae
z centrální žíly teče přefiltrovaná krev do jaterní žíly
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Hepatic_structure.png
Játra ●
●
●
●
●
(4)
mezi trámci probíhají jaterní sinusoidy = zvláštní typ kapiláry uprostřed trámců – na protilehlém konci hepatocytu – jsou žlučové kapiláry, které odvádějí žluč, spojují se do větších → → ductus hepaticus dx. et sin. (až pravý a levý jaterní vývod) → spojejím vzniká ductus hepaticus communis → v brance jaterní se spojuje s ductus cysticus (ze žlučníku) a vytváří ductus choledochus Primární jaterní acinus –
nejmenší funkční jednotka – 1/6 lalůčku + 1/6 lalůčku vedlejšího
http://skolajecna.cz/biologie/Sources/Photogallery_Detail.php?intSource=1&intImageId=256
http://www.enotes.com/topic/Lobules_of_liver
Funkce jater
(1)
1) Metabolismus základních živin – viz. fyziologie výživy 2) Metabolismus vitamínů –
velká zásobárna zejména B12
–
produkce žluči → možnost vstřebat tuky → a tedy i liposolubilní vitamíny
3) Odbourávání řady hormonů –
aldosteron – zejména
–
inzulín
4) RES buňky jater (makrofág v sinusoidech) se odbourává Hb
Funkce jater –
(2)
vzniklý bilirubin se konjuguje → tvorba žlučového barviva
5) Detoxikační funkce –
zbavuje škodlivé látky jedovatosti pro tělo
–
UREA – z amoniaku → tzv.malý Krebsův cyklus = detoxikuje amoniak uvolněný při odbourávání aminokyselin
–
většinu látek zneškodňuje procesem konjugace – např. s kyselinou glukuronovou
6) Metabolismus minerálů –
zásobárna Fe, Co, Cu
Funkce jater
(3)
7) Tvorba žluči 8) Tvorba tepla –
mohutná
–
uvolňuje se při metabolických dějích
–
krví rozváděno po těle → slouží termoregulaci
9) Krevní zásobárna –
–
hypovolemie → vyprázdnění zásob → ↑ cirkulujícího objemu krve vyprázdnění při pobytu s ↓ pO2 (krev v zásobách má vyšší Hct)
Funkce jater –
(4)
→ mechanismus akutní adaptace organismu na hypoxii
10) Vztah k hemostáze –
tvorba hemokoagulačních faktorů, fibrinogenu
11) Tvorba heparinu (jaterní heparinocyty) –
aktivuje lipoproteinovou lipázu – součást přirozených antikoagulačních mechanismů = ANTITROMBIN III
Žlučový měchýř ●
na spodní straně pravého jaterního laloku
●
protáhle hruškovitý tvar
●
zásobárna žluče
●
●
●
●
fundus vesicae billiaris (dno) – směřuje dolů a dopředu, přečnívá hranu jater corpus vesicae billiaris (tělo) – leží v příslušné jamce v jaterním parenchymu. Směrem dozadu se zužuje → collum vesicae billiaris (krček) – přechází plynule v → ductus cysticus (vývod žlučníku)
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Vesica_biliaris
http://medlinux.blogspot.com/2008/12/kolelitiasis.html
http://skolajecna.cz/biologie/Sources/Photogallery_Detail.php?intSource=1&intImageId=122
Žluč, význam žlučníku (1) ●
produkt jaterních buněk, tvoří se neustále
●
množství za den – 0,7 – 1,2 l, pH 7,1-7,3
●
hustá žlutozelená kapalina
●
Složení žluči:
1) Voda – 97% 2) Soli žlučových kyselin – 0,7% ●
●
nejdůležitější součást žluči; v játrech z cholesterolu emulgují tuk (TAG), vedou k jeho rozpadu v chymu na velké množství mikročástic → dobře přístupné pro pankreatickou lipázu
Žluč, význam žlučníku (2) ●
enterohepatální oběh žlučových kyselin = část se jich zpět vstřebá –
●
zablokování oběhu = ↑ syntéza žlučových kyselin s cholesterolem
některé typy hypercholesterolémií → podávání léků, které zvyšují syntézu žlučových kyselin → snížení hladiny cholesterolu v krvi
3) Žlučová barviva – 0,2% ●
bilirubin – z rozpadu Hb v RES buňkách jater a sleziny
Žluč, význam žlučníku (3) –
dostává se do krve, naváže se na albumin = nekonjugovaný = nepřímý bilirubin
–
→ komplex je následně vychytáván játry, zde se konjuguje s kyselinou glukuronovou (stane se rozpustný ve vodě) a je vylučován do žluči
–
v tlustém střevě vlivem mikroflory vzniká sterkobilinogen → oxidací sterkobilin
–
malá část se vstřebává zpět a vylučuje se močí jako urobilinogen, po oxidaci urobilin ●
onemocnění jater = část konjugovaného se objevuje v moči → temně žluté zabarvení
Žluč, význam žlučníku (4) 4) Cholesterol – 0,06% ●
v rozpustné formě je udržován pomocí žlučových kyselin –
nedostatek solí nebo nadbytek cholesterolu = krystalizace cholesterolu ve žlučníku → konkrementy
5) Lecithin – 0,1% ●
hlavní fosfolipid ve žluči, podporuje rozpuštěnost cholesterolu
6) Anorganické soli – 0,7% ●
Na+, HCO3-
Žluč, význam žlučníku (5) ●
Regulace tvorby žluči:
●
Humorální vliv
●
–
žlučové kyseliny – působí na hepatocyty
–
glukagon – podporuje tvorbu
–
sekretin – tvořen duodenální sliznicí vlivem MK v chymu
Neurogenní vliv –
nervus vagus
Význam žlučníku: ●
rezervoár vytvořené žluči (v době hladovění neodtéká do duodena)
Žluč, význam žlučníku (6) ●
zde se ale ještě více zahušťuje
●
vyprázdnění žlučníku je řízeno:
●
humorálně –
cholecystokinin – vzniká ve sliznici duodena; stimulem jsou MK, AK, HCl, Mg soli v chymu → vyvolá kontrakci svaloviny žlučníku a otevření Oddiho svěrače
Pancreas (slinivka břišní)
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Slinivka_b%C5%99i%C5%A1n%C3%AD
Slinivka břišní (1) ●
●
●
●
●
protáhlá žláza dlouhá cca 25cm uložena za žaludkem, táhne se po zadní stěně břišní od duodena doleva až ke slezině laločnaté struktury, vývody lalůčků se postupně spojují v: ductus pancreaticus (vývod velký) ductus pancreaticus accessorius (přídatný vývod)
1) Caput pancreatis (hlava) ●
uložena v konkavitě duodena
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Slinivka_b%C5%99i%C5%A1n%C3%AD
Slinivka břišní
(2)
2) Corpus pancreatis (tělo) ●
protáhlého tvaru
3) Cauda pancreatis (ocas) ●
dosahuje až ke slezině
●
Zevní sekrece pankreatu:
●
nepravidelné lalůčky se žlázovým epitelem
●
●
drobné vývody lalůčků se spojují v ductus pancreaticus produkce pankreatické šťávy
Slinivka břišní ●
●
Vnitřní sekrece pankreatu: viz. endokrinní systém
http://www.clivir.com/lessons/show/what-are-the-symptoms-of-diabetes.html
(3)
Slinivka břišní ●
Pankreatická šťáva:
●
bezbarvá, slabě alkalická látka – pH 7-8
●
množství cca 1 l/D
(4)
A) Organické látky ●
trávicí enzymy
1) Proteolytické ●
chymotrypsinogen –
v aktivní formě chymotrypsin → účinkem enterokinázy (tvořená v tenkém střevu)
Slinivka břišní ●
trypsinogen –
●
v aktivní formě trypsin → účinkem enterokinázy
prokarboxypeptidáza –
●
aktivuje se na karboxypeptidázu
vylučují se v neaktivní formě → aby nemohly proteolyticky účinkovat ve vývodech a rozrušovat vlastní tkáň pankreatu
2) α amyláza ●
(5)
štěpí cukry na maltózu
Slinivka břišní
(6)
3) Lipáza ●
odštěpuje mastné kyseliny (MK) jednu po druhé z triacylglycerolů (TAG) –
→ TAG = lipáza → MK + diacylglycerol = lipáza → MK + monoacylglycerol → glycerol + MK
4) Fosfolipáza ●
štěpí fosfolipidy
B) Anorganické látky ●
HCO3- - zejména; neutralizuje kyselý chymus
●
voda
Slinivka břišní ●
(7)
Řízení sekrece pankreatické šťávy:
a) Nepodmíněně reflexní –
kontakt potravy s dutinou ústní vyvolá s předstihem produkci pankreatické šťávy
–
stimulace trvá i při kontaktu tráveniny s žaludeční stěnou
–
vedeno cestou nervus vagus
b) Humorální ●
díky hormonům GIT, které jsou tvořené se stěně GIT, krví přenesené do slinivky, kde podporují tvorbu pankreatické šťávy
Slinivka břišní –
sekretin ●
●
–
vzniká zejména v duodenální stěně vlivem kyselého chymu tvoří velké množství šťávy s obsahem HCO3-
pankreozymin (= cholecystokinin) ●
●
–
(8)
produkován sliznicí duodena vlivem produktů žaludečního trávení zvyšuje množství enzymů v pankreatické šťávě
gastrin ●
tvoří se v žaludečním antru
Slinivka břišní ●
(9)
stimulace slinivky k produkci šťávy bohaté na enzymy ještě v době, kdy je chymus v žaludku
http://www.anatomy.tv/StudyGuides/StudyGuide.aspx?guideid=15&nextID=19&maxID=0&customer=primal
Zdroje Borovanský, L. et al. Soustavná anatomie člověka II. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1960. 878s. Dylevský, I., Trojan, S. Somatologie II. Praha: Avicenum, 1982. 320s. Holibková, A., Laichman, S. Přehled anatomie člověka. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, 1994. 140s. ISBN 80-7067-389-3 Klementa, J. et al Somatologie a antropologie. Praha : SPN, 1981. 503s. Trojan, S. et al Lékařská fyziologie. Praha: Grada, 1994. 460s. ISBN 80-7169-036-8