Analýza vývoje zaměstnanosti, nezaměstnanosti a volných pozic IT ve světě a v ČR

Analýza vývoje zaměstnanosti, nezaměstnanosti a volných pozic IT ve světě a v ČR Pavel Kubal, Petr Kováčik katedra informačních technologií, VŠE Praha [email protected], [email protected]

Abstrakt: IT průmysl stále ještě roste a v závislosti na ekonomických podmínkách v různých částech světa se jednotliví dodavatelé přesouvají do výhodnějších lokalit ve snaze zefektivnit vývoj IT technologií. Tato práce si klade za cíl analyzovat vývoj zaměstnanosti v IT průmyslu v České republice a také ve světových mocnostech jako jsou USA, Austrálie, Čína, Indie a samozřejmě také celá Evropská Unie. Práce navazuje na publikaci Lidské zdroje v ICT [24]. Abstract: The IT industry still grows and depending on economic conditions in various parts of the World particular vendors are realocating to more profitable locations in order to make the development of IT technologies more efficient. This article aims to analyze the development of employment in the Czech's IT industry and world powers like USA, Australia, China, India and the whole European Union as well. The topic of this article is connected to the publication Lidske zdroje v ICT [24].

Úvod Informační technologie nám usnadňují i znepříjemňují život, ale IT je především velký business, který zaměstnává čím dál větší množství lidí. V této práci bude rozebráno jaké jsou jejich vyhlídky do budoucnosti co se týče zaměstnanosti. Dle studie Economist Intelligence Unit z roku 2006 je Česká republika třetí nejatraktivnější zemí světa pro offshoring (přesouvání produkce do ekonomicky výhodnějších oblastí). Lepší umístění získaly pouze Indie a Čína. Oproti konkurenčním zemím máme několik výhod v podobě geografické a kulturní blízkosti světovým korporacím a stabilní politické a ekonomické prostředí. Česká republika je stále atraktivní, ale dodavatelé pomalu začínají pokukovat po východní pracovní síle, která se s rozšiřováním Evropské unie stává stále dostupnější. Teď záleží na České republice jestli se vyvaruje chyb, které udělala Austrálie a zvedne hozenou rukavici a stane se hi-tech centrem Evropy. Dalším současným problém je odliv tuzemské pracovní síly do atraktivnějších lokalit. Čím větší je poptávka ve světě, tím více jsou lákáni čeští odborníci k práci v zahraničí, což v nemalé míře ovlivňuje kvalitu pracovní síly u nás. Proto bude práce rozebírat i situaci v zahraničí.

Situace ve světě Hodnotit pouze vývoj v České republice bez návaznosti na vývoj ve světě by bylo krátkozraké, protože právě vývoj na světových trzích velmi výrazně ovlivňuje budoucí trendy v Čechách. Proto nejdříve probereme situaci, která panuje v zahraničí a potom naznačíme návaznost na Českou republiku.

SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2008

91

Pavel Kubal, Petr Kováčik

Vývoj ICT podle zprávy OECD Nejaktuálnější zprávu o vývoji na ICT trzích od OECD se nám podařilo získat z roku 2006, přičemž pro jednotlivé státy jsou někdy k dispozici i novější. Co se týče globálního světa IT, tak ten by se dal z časového hlediska rozdělit do několika fází. V první fázi bylo úkolem počítače do podniku nějakým způsobem dostat. Počítačům rozumělo poměrně malé množství lidí a počítačové vybavení si mohlo dovolit poměrně málo společností. Časy se změnily a počítačům se začalo věnovat čím dál více lidí, jejichž platy a pracovní podmínky se v jednotlivých zemích drasticky lišily. V těchto dobách bylo poměrně obtížné se stěhovat za prací do zahraničí a to často zejména z legislativních důvodů. Postupem času však legislativní překážky odpadají a trh se stává čím dál více globalizovaným. Tato globalizace začíná stírat platové rozdíly, což vyústí v to, že například pro Indy už není tak zajímavá práce ve Spojených státech, protože jim jednoduše nemá co nabídnout oproti jejich stávajícím jistotám v domovské zemi. Na jednu stranu je pro počítačové specialisty jednoduchá realokace do jiných zemí, na stranu druhou to pro ně přestává být výrazně výhodné. Neočekávali bychom tedy nějakou vysokou migraci pracovníků v ICT, naproti tomu velká migrace vývojových center mezinárodních společností se očekávat dá a to s velmi vysokou pravděpodobností.

USA V posledních 20 letech se počet zaměstnaných v ICT sektoru v USA více než ztrojnásobil (měřeno podle počtu počítačových specialistů, systémových analyzátorů, softwarových inženýrů a programátorů) ze 719 000 zaměstnanců v roce 1983 na vrcholných 2 498 000 zaměstnanců v roce 2000. Nato ale přišel náhlý propad zaměstnanosti, kdy v roce 2001 a 2002 bylo zrušeno okolo 150 000 těchto pozic a to téměř ze dvou třetin na pozicích programování. Je to totiž jedno z hlavních zaměstnání, které lze velmi jednoduše poslat do zámoří [20].

Obrázek č.1: Zaměstnání v IT profesích v letech 1983 až 2002 [20] 92


Analýza vývoje zaměstnanosti, nezaměstnanosti a volných pozic IT ve světě a v ČR

Popisovaný vývoj se následně projevil na míře nezaměstnanosti mezi IT profesionály. Mezi roky 1997 a 1999 se pohybovala mezi 1,2% až 1,9% a další období se pohybovala pod úrovní 2% až do roku 2001, kdy rapidně vystřelila na úroveň 3,6% a v roce 2002 dokonce na úroveň 4,3%. Na začátku roku 2003 se tento špatný stav dále prohloubil na 5,9%.

Obrázek č.2: Míra nezaměstnanosti v letech 1997 až 2003 [20] High-tech boom pozdních devadesátých let povzbudil mladé lidi ke studiu počítačových věd a s touto vědou spojených disciplín. Tato exploze v zápisu do vysokoškolského vzdělávání v počítačových vědách pokračovala v letech 1996 až 1997 a skromnější vývoj nárůstu byl zaznamenán v roce 1999 až 2000. Mezitím ale v letech 2001 a 2002 studující studenti začali absolvovat. Naneštěstí se tento nárůst v nabídce vysokoškolsky vzdělaných absolventů dostavil v čase, kdy se poptávka po jejich schopnostech začala zmenšovat. Na to doplatili i studijní obory, protože v následujících letech se stala informatika méně lákavým oborem a tak počet přihlašujících se studentů se zmenšil. Trendy v imigraci V cizině narození odborníci pracující v ICT v USA se v roce 1994 podíleli jednou desetinou na celkové pracovní síle v ICT v USA. V roce 2001 dosahoval ale poměr cizinců už jedné pětiny. Počet imigrantů v ICT se výrazně nezmenšil ani v letech 2001 až 2002, kdy byl velký propad v zaměstnanosti domácích pracovníků a tak podíl imigrantů v IT od té doby stále roste. Stejná data také ukazují, že věk a stupeň vzdělání imigrantů je lepší než u jejich domácích protějšků.


93


Obrázek č.3: Zaměstnanost podle národnosti [20] [20]

Obrázek č.4: Import IT služeb

Offshore outsourcing Do soutěže mezi zahraničními imigranty a domácími pracovníky v ICT a stoupajícím počtu vystudovaných informatiků se navíc dostává rostoucí tendence firem přesouvat technickou práci do zámoří. Tento import služeb ICT ze zámoří vzrostl z 300 mil. USD v roce 1995 na více jak 1,2 miliardy USD v roce 2001. Tímto se offshore outsourcing stal podle Gartner nejrychleji rostoucím segmentem IT průmyslu. Vědci ovšem varují, že současný trend může v budoucnu vést k mnoha problémům co se týká dlouhodobé prosperity, národní bezpečnosti a kvality života v USA. USA si nemůže dovolit být takto závislá na zahraničních silách a cizích talentech, pokud si má uchovat vysoký stupeň národní bezpečnosti a vedoucí postavení v technické oblasti. Trend v úbytku pracovních míst v ICT pokračuje ale dále. Za čtyři roky do roku 2004 přišlo o svojí práci 160 000 amerických IT profesionálů. Na druhou stranu vzniká na trhu mnoho nových pozic mezi IT manažery. Od roku 2000 do roku 2004 vzniklo nových 127 000 pozic pro manažery, což je nárůst o 60% [21]. Shrnutí kapitoly: 94

V USA dochází k hromadnému propouštění domácích programátorů. Programátorská činnost se přesouvá do zámoří, hlavně do Indie a Číny. V USA vzniká mnoho nových pracovních pozic v oblasti IT managementu. Hromadné zanikání programátorských pozic v USA se projevilo úbytkem počtu nově studujících studentů hlavně v oblasti programování. Vědci varují před závislostí USA na zahraničních „mozcích“. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2008


Evropská unie Konkrétní statistiky o zaměstnanosti a nezaměstnanosti v ICT v EU nejsou veřejně dostupné. Avšak míra nezaměstnanosti mezi ICT profesionály se zdá být rostoucí. Toto napovídá, že zde existuje poptávka po odbornících s dovednostmi orientovanými více na obchod, kteří nyní patří mezi nedostatkové zboží na trhu práce. Studie IDC z roku 2000 [11] předpovídá, že velikost neshody požadovaných a nabízených dovedností dosáhne v roce 2003 v západní Evropě 1,7 milionu pracovních míst mezi ICT profesionály a 2 miliony míst mezi obchodními pozicemi. Nejnovější čísla o rozložení zaměstnanosti ve službách ICT jsou dostupná z roku 2003. Bylo zkoumáno 25 členských států Evropské Unie a kandidátské státy, jako Bulharsko a Rumunsko, a členové EFTA Norsko a Švýcarsko. V celkové zaměstnanosti Evropy, kde se odhaduje cca 180 miliónů pracovních míst, je cca 2,4 mil. lidí (1,3%) zaměstnáno v počítačových a s počítači spojených aktivitách a 11,3 mil. (6,3%) v ostatních obchodních aktivitách [12].

Obrázek č.5: Rozdělení zaměstnanosti v ICT službách v Evropě (2003) [12]

Obrázek č.6: Rozdělení zaměstnanosti v ostatních obchodních aktivitách v Evropě (2003) [12] Jak je možné pozorovat na obrázcích, obě aktivity vykazují stejné rozdělení zaměstnanosti s nejvyššími podíly v severských zemích, v Nizozemí a ve více rozvinutých ekonomikách v severní Evropě. Středozemní státy obsazují střední pozice blízko průměru EU, zatímco nové členské státy mají podprůměrnou SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2008

95


koncentraci zaměstnanosti v ICT službách. S několika výjimkami lze tvrdit, že nejvyšší nárůst se nachází ve státech, které mají úroveň zaměstnanosti v ICT na nejnižších pozicích.

Obrázek č.7: Růst zaměstnanosti v počítačových a s počítači spojených aktivitách v Evropě (2000-2003) [12]

Obrázek č.8: Růst zaměstnanosti v ostatních obchodních aktivitách v Evropě (2000-2003) [12] Z obrázků nárůstu v zaměstnanosti v ICT a v souvisejících obchodních aktivitách je vidět z části přímý důsledek přemisťování zaměstnání ze severní a západní Evropy do nových členských států ve východní Evropě. Zatímco v severských státech a státech více rozvinutých je nárůst v zaměstnanosti velmi malý nebo dokonce v případě Dánska negativní, ve státech východní Evropy a nově přistoupivších státech je tento nárůst znatelně vyšší. Za povšimnutí stojí rekordní čísla, kterých dosahuje Česká republika v porovnání s ostatními státy v růstu zaměstnanosti v ostatních obchodních aktivitách. Zásadnější závěr, který z této analýzy můžeme vyvodit je, že Evropa nepřichází o pracovní místa ve službách ICT. Dochází pouze k přesunu pracovních míst v rámci Evropy. Na druhou stranu v ostatních obchodních činnostech spojených s ICT dochází ke kontinuálními nárůstu v celé Evropě. V následujícím grafu je zobrazeno mezinárodní srovnání „počítačových mozků“ na trhu práce v evropských zemích. Jak je vidět, stabilně největší poměr zaměstnaných v ICT na celkové zaměstnanosti v zemi je hlavně v severských 96



zemích. Z nových členských států je na tom nejlépe Česká republika s poměrem 1,6% (v roce 2005) [10].

Obrázek č.9: Podíl ICT expertů na zaměstnané populaci v jednotlivých zemích; 2000 a 2005 [10]

Trendy v offshore outsourcingu v Evropě Když nebudeme počítat Čínu, vědci se shodli, že největší vývoj v ICT se bude konat ve východních zemích Evropy. Několik z nových členských států, jako Česká republika nebo Maďarsko, si už vybudovalo významnou pozici v ICT službách. Částečně jako výsledek historických a geografických závazků vznikají vazby v offshore službách například mezi Švédskem a Estonskem nebo Rakouskem a Slovinskem. Zatím se zdá, že rozšířením Evropské Unie se otevírá prostor pro přes-hraniční obchod v ICT službách. Analýza trendů v zaměstnanosti v tomto sektoru odhaluje, že by nemělo dojít k žádné čisté ztrátě zaměstnanosti mezi rokem 2000 a 2003. S výjimkou Dánska byl ve všech členských zemích EU nárůst čisté zaměstnanosti. Je tu několik vysvětlení pro kontinuální rozvoj zaměstnanosti v ICT službách v Evropě. Částečně je to odraz ekonomické a jazykové rozdílnosti v Evropě, která nabízí velkou škálu možností pro alternativní umístění uvnitř EU bez nutnosti přemisťování se na jiné kontinenty. Částečně to také odráží, že EU je příjemce outsourcované zaměstnanosti z jiných částí světa, zvláště pak z USA. Pro podporu evropské zaměstnanosti a pracovní mobility v rámci EU, byl v roce 1993 založen projekt EURES - evropský portál pracovní mobility, který je financován z fondů Evropské Unie. Mimo základní myšlenku zprostředkování pracovních pozic v rámci EU portál nabízí informace, poradenství a služby v náboru a vyhledávání pracovních míst nejen pro osoby hledající zaměstnání, ale i pro zaměstnavatele. V současné době se dá vyhledávat zaměstnání v 31 zemích Evropy. Po zkušebním zadání slova „software developer“ do vyhledávání mi bylo nabídnuto cca 31 000 více či méně relevantních nabídek.


97


Shrnutí kapitoly:

Podle statistiky nedochází v Evropě k čisté ztrátě zaměstnanosti v ICT. Nejvyšší úroveň zaměstnanosti v ICT mají v současné době hlavně severské státy. Nejvyšší růst zaměstnanosti zažívají země východní Evropy a nové členské státy EU. Nedochází k importu ICT služeb z jiných kontinentů, práce se přesouvá pouze v rámci Evropy. Specifický vývoj přesouvání pracovních sil v rámci Evropy vysvětlují historické a geografické svazky a závazky.

Čína Čínský lidský kapitál je stejně působivý jako indický jak svojí kvantitou, tak i kvalitou. Oproti Indům mají Číňané ovšem značnou nevýhodu v nedostatku jazykové vzdělanosti (zejména angličtiny). V Číně se vše mění velmi rychle, takže to, co je dnes nevýhodou nebo nedostatkem Číny, může být za pár let úplně jinak. Oproti Indii Čína dále trpí nedostatkem zkušených středních manažerů a projektových manažerů. Čína se snaží tento nedostatek vynahradit lákáním zahraničních talentů za účelem doškolení absolventů čínských škol a rozšířením hlavně praktických dovedností. Čína vydělává také na zpětném odlivu mozků, kdy se Číňané, pracující v zahraničí, vrací zpět do vlasti a zakládají zde vlastní společnosti a nebo pracují pro zahraniční mezinárodní společnosti. Ze zahraničí si přivážejí zkušenosti s řízením projektů a hlavně přijíždějí s jazykovými znalostmi angličtiny. Takových mozků je ročně cca 160 000 [19]. Čína je dnes největším vývozcem ICT služeb na světě. Tento export ale činí pouhých 10% z celkového čínského IT-sektoru. Zaměření čínských firem je hlavně na japonský trh. Podle ukazatelů OECD [13] se Čína stává největším exportérem zboží a služeb ICT. Ještě v roce 1996 měla Čína 12 x menší export ICT než nejúspěšnější USA. Od tohoto roku čínský export ICT kontinuálně roste bez žádných větších výkyvů a v roce 2002 začíná dohánět velikostí exportu ICT Japonsko a Evropskou Unii. Po roce 2002 dosahuje export ICT rapidní nárůst a v prvním čtvrtletí roku 2003 dokonce převyšuje exportem ICT vedoucí USA.

98



Exports of ICT goods United States

China

EU-15

Japan

250 200 150 100 50 0 1996

1997 1998

1999

2000

2001

2002 2003

2004

Obrázek č.10: Export ICT služeb (v mld. USD) [13] 40 30 20 10 0

Chinese Taipei

Korea

Japan

Malaysia

Thailand

Indonesia

Vietnam

Australia

EU_15*

USA

Honk Kong

-20

Singapore

-10

Obrázek č.11: Čínská obchodní bilance v ICT výrobcích (v mld. USD), 2004 [14]

Průměrný roční plat v celém ICT je 34988 Yuan [15]. Po přepočtu na Českou korunu (kurz 2,544) je čínský průměrný roční plat přibližně 89 000 Kč. Když to porovnáme s průměrným platem v českém ICT sektoru, je čínský průměrný plat cca 3,5 x nižší. Nejvíce si v Číně zaměstnanci vydělají na službách spojených s počítači (47 725 yuan). Druhý nejlépe placený obor ICT je vývoj software, kde je průměrný roční plat 42 835 yuan. Zajímavé je, že průměrný plat meziročně (2004 2005) stoupl v ICT o celých 2 744 yuan (6 981 Kč), což je nárůst o cca 8%.


99


50000 47725

40000 30000

42835 32264

20000 10000 0 Telecommunications Computer Services and Other Information Transmission Services

Software

Obrázek č.12: Průměrné roční platy v Yuan podle odvětví ICT (2004) Nejlepšího průměrný roční výdělku v celém čínském ICT dosahují pracovníci v oblasti Šanghaj (58 874 Yuan), následně v Pekingu (57 412 yuan), Če-ťiang (47 690 Yuan) [15]. Naopak oblast dosahující nejnižších průměrných výdělků je Gansu (13 672 Yuan), Guizhou (17 399 Yuan), Jiangxi (18 737 Yuan). Rozdíl mezi nejvyššími a nejnižšími platy v nejlépe placených oblastech dosahuje až 43 740 Yuan (111 285 Kč). Procentuálně je největší zaměstnanost v IT v oblastech Pekingu (14,72%), Guangdong (10,9%), Jiangsu (4,69%), Shandong (4,37%), Liaoning (4,21%) [17]. Meziroční nárůst zaměstnanosti v ICT v Číně mezi rokem 2004 a rokem 2005 je 62 000 nových pracovních míst. Největší nárůst zaměstnanosti byl v sektoru telekomunikací a jiného druhu přenosu informací (37 000 zaměstnanců). V sektoru vývoje software přibylo nových 26 000 zaměstnanců. Nejméně přibylo 2 000 nových zaměstnanců v sektoru služeb spojených s počítači [18]. Shrnutí kapitoly:

Oproti Indii trpí čínská pracovní síla nedostatkem znalostí cizích jazyků (zejména angličtiny) a nedostatkem pracovních zkušeností. Číňané hledají zkušenosti v zahraničí, po několika letech se ale vrací domů a zakládají vlastní firmy. Čínské firmy lákají ze zahraničí hlavně vedoucí pracovníky na pozice řízení. V roce 2003 se Čína ujala vedoucího postavení v exportu služeb ICT. Průměrný plat v ICT v Číně je cca 3,5 x nižší než v ČR.

Indie Indie poskytuje jeden z nejzajímavějších ICT trhů, protože dokáže produkovat obrovské množství prácechtivých informatiků. Práce v IT průmyslu bývá totiž velmi často vysvobozením z chudoby a platy těchto pracovníků jsou na velmi dobré úrovni vzhledem k průměrným platům. Současná úroveň obecné nezaměstnanosti prolomila hranici 8% a stále klesá. Ekonomika Indie je v současné době na svém vrcholu, když dokončila přechod od zemědělské ekonomiky k plnohodnotné ekonomice a stává se jednou z vedoucích ekonomik světa, díky vzdělané a konkurenceschopné pracovní síle.

100



Indický trh je velmi specifický tím, že dokáže produkovat velké množství certifikovaných IT specialistů, kteří dokáží naplnit potřeby velkých firem. Kupříkladu jedna Indická společnost (nepodařilo se nám zjistit jméno), která měla v roce 2005 17 tisíc zaměstnanců, dokázala zvýšit jejich počet o 57 % v jednom roce, což nemá v Evropě obdoby. Když k tomu připočteme fakt, že 2400 zaměstnanců firmu opustí, tak aby byli schopni růst udržet (zvýšit stavy o 9700 zaměstnanců), tak je nutné nabrat 12 tisíc lidí, což činí cca 50 nabraných lidí denně. I kdyby společnost přijala každého čtvrtého, tak je nutné provést 200 interview denně, což značí velmi velký pracovní trh s ICT odborníky. Avšak takové tempo není lehké udržet a už nyní se spekuluje, že tento trend jednou musí skončit. Indie dále trpí jinými problémy, které ovlivňují rozhodování firem. Dříve velmi lákavé lokality jako Pune či Bangalore jsou již přeplněné výškovými budovami a zaměstnanci denně stráví spoustu času v dopravních zácpách, což velmi snižuje pracovní komfort. Jaké je ale řešení? Firmy se mohou orientovat na další města, ale ty mají problémy s nedostatečnou kvalitou infrastruktury, kterou indická vláda nestíhá budovat. Z tohoto důvodu bychom spíše očekávali klesající atraktivitu této země, přičemž i tak si Indie i nadále udrží punc světové továrny na ICT specialisty. Další zajímavostí indických specialistů je fakt, že je příliš neláká americký trh. Podle India Daily [8] 82 % indických IT specialistů vyjádřilo zklamání nad nabídkami ze Spojených států, což značí poměrně velkou stabilitu trhu práce a společnosti se nemusí bát, že se jim zaměstnanci rozutečou do světa. V současné době se zájem investorů přesouvá do lokalit jako Kolkata, Hyderabad, Chennai, Delhi, Kochi a ještě stále Pune. Na pořadu dne je zde stále myšlenka budovat IT centra na okraji přeplněného Bangalore. Nabídka pracovních míst v indii je poměrně velká. Při vyhledávání klíčových slov „software developer“ na serveru timesjobs.com lze najít cca 16 400 volných pozic a to pouze pro tuto jednu roli a na tomto jednom inzertním mediu. Pokud bychom na timesjobs hledali dále například pozici „it manager“, tak se dostaneme na číslo 29 000, což dává tušit, že kdybychom prošli celé spektrum rolí, tak se dostaneme k obrovské poptávce. Co se týče průměrné mzdy v IT, tak zde jsou poměrně velké rozdíly v rolích. Podle serveru PayScale [9] jsou údaje následující.


101


Obrázek č.13: Platy indických IT odborníků Kurz Indické rupie (INR) je pro převod na Českou korunu 0,432 (15.2.2008) . Pokud bychom tedy brali průměrný plat vývojáře programátora, tak je zhruba 6,5 x nižší než ve Spojených státech, ale s ohledem na životní náklady v Indii je poměrně vysoký. Shrnutí kapitoly: Indie disponuje obrovskou pracovní silou v IT sektoru. Ačkoliv je současný vývoj neudržitelný, tak je zde ještě velmi velký potenciál v nových lokalitách. Indický trh je stabilní a zaměstnanci neutíkají do zahraničí jako se děje například v České republice. I když je kvalita indických pracovníků často velmi nízká, tak díky velké nabídce pracovní síly lze získat velký počet expertů. Navíc často nebývá problém mít dostatek expertů, ale dostatek obyčejných pracovníkůprogramátorů. Indická mentalita je taková, že lidé jsou vděčni za práci, což je ve vyspělejších ekonomikách občas problém. Obrovský počet pracovních nabídek přesahující 100 000.

Austrálie Australský pracovní trh je poměrně nasycený a v posledních třech letech (2005 – 2007) nezaměstnanost vytrvale klesá až na současná 4,3%. To není příliš překvapivá situace protože to pouze odráží dlouhodobý trend tohoto vyspělého trhu. Co nás ale bude zcela jistě zajímat je vývoj nezaměstnanosti na ICT trhu. Na přelomu tisíciletí zažívala výpočetní technika velký boom a poptávka po informaticích velmi rostla. Tento trend se záhy obrátil a kolem roku 2004 – 2005 se 102



nezaměstnanost šplhala k 10 %. Tato panika se již zdá být zažehnána a současná nezaměstnanost spadla podle průzkumu ACS (Australian Computer Society [6]) až k 3,84%, což dává velmi dobré vyhlídky zaměstnancům, ale menší už zaměstnavatelům, kteří by museli zaměstnance z jiných společností přetahovat.

Obrázek č.14: Vývoj nezaměstnanosti na australském ICT trhu Platy australských informatiků rostly v minulosti průměrným tempem 5% ročně. Když v roce 2002-2003 platy rostly čím dál méně, tak ICT dodavatelé dostali šanci vydělat na relativně nižších platech a vyšší průměrné nezaměstnanosti, což se začalo odrážet ve vyšší poptávce po ICT odbornících, jejich nižší nezaměstnanosti a vzrůstajících příjmech. Tuto situaci dokládá i následující graf od ACS.

Obrázek č.15: Vývoj procentuálního nárůstu platů australských informatiků


103


Některé organizace jako například společnost iTWire [7] uvádí, že platy v IT rostly v posledním roce o rekordních 11,54%. Podle společnosti Greythorn Group jsou platy australských ICT specialistů na nižší úrovni než v Hong Kongu, Singapuru a Velké Británii, ale na mnohem vyšší hladině než jaké jsou sazby ve Spojených Státech. Shrnutí kapitoly:

Austrálie zažila dočasný pokles zájmu o ICT odborníky a z tohoto poklesu se již vzpamatovala. Australští ICT specialisté jsou relativně drazí ve srovnání se spojenými státy. Dražší jsou již jen Hong Kong, Velká Británie a Singapur. Poměrně nízká úroveň nezaměstnanosti již nedává příliš prostoru pro dodavatele ICT. Při současném trendu to budou mít zaměstnavatelé stále těžší a těžší při získávání nových talentů. Austrálii bychom jako destinaci pro offshoring rozhodně nedoporučili.

Česká republika Česká republika láká stále více zahraniční investory v oboru IT, ale zatímco v minulých letech se jejich zájem točil zejména kolem Prahy (např. vývojové centrum společnosti Sun), tak v současné době získávají na atraktivitě i další lokality. Například v Brně vybudovala vývojové centrum společnost IBM a zákaznické centrum německá Lufthansa. Společnost GE Money si loni pro své zákaznické centrum.vybrala Ostravu. Ačkoliv je česká metropole poměrně drahá, je stále atraktivní pro investory a například společnosti zvučných jmen jako je Microsoft a Skype hodlají v Praze vybudovat svá vývojová centra. Praha dále zaujala společnosti Accenture a ExxonMobil, které mají v hlavním městě centra sdílených služeb. Při hodnocení pracovní síly v IT průmyslu České republiky je nejlepší vycházet z materiálů, které nám může poskytnout Český statistický úřad. Rádi bychom se zaměřili na analýzu absolventů, které generují české univerzity, protože tento faktor nejvíce ovlivňuje vývoj budoucí zaměstnanosti. Eurostat a OECD dělí IT odborníky podle standardu ISCO 88 na následující skupiny.

Obrázek č.16: Rozdělení IT odborníků podle standardu ISCO 88 Zjednodušeně by se dalo říci, že vědci se zabývají vývojem a výzkumem, přičemž techničtí pracovníci zajišťují zejména chod systémů. Toto rozdělení není úplně ideální, protože nedokáže reflektovat vývoj, kdy vzniká celá řada nových pozic jako např. Obchodník s ICT, Projektový manažer, Softwarový architekt a jiné. Pokud bychom studovali vývoj počtu ICT odborníků, nejsou pro naši republiku čísla příliš příznivá. Následující údaje jsou však velmi ovlivněny definicí pojmu informatik. 104



Obrázek č.17: Vývoj počtu ICT pracovníků Řečí čísel, Česká republika zažívá odliv tzv. počítačových mozků v téměř všech profesních kategoriích a vstupem České republiky do Evropské unie v květnu 2004 se situace ještě o něco zhoršila. Při zkoumání těchto čísel je důležité mít na paměti, že je velmi obtížné určit kdo je informatik a kdo informatikem už není. Je možné, že definici standardu ISCO 88 byla vynechána část informatických profesí v a počet informatiků ve skutečnosti roste. Koneckonců to dokládá celá řada jiných materiálů, mezi nimiž figuruje například Analýza poptávky po IT odbornících [3], která uvádí 212 tisíc informatiků v roce 2005 a 222 tisíc v roce 2006, což je meziroční nárůst o 10 tisíc. Tato statistika by ovšem nemusela být stěžejní, kdyby české univerzity dokázaly produkovat dostatečné množství absolventů. Tito absolventi často trpí nedostatkem praxe. Protože je u nás po IT odbornících veliký hlad, firmy hledají své budoucí zaměstnance už mezi budoucími absolventy, které si jsou schopni sami příslušně vyškolit.


105


Obrázek č.18: Vývoj počtu studentů a absolventů Co se týče studentů a absolventů studia výpočetní techniky, můžeme pozorovat rostoucí trend, který má však jeden zásadní problém – není dost rostoucí. Ideální počet absolventů na udržení pozice „křemíkové mocnosti“ není možné určit už jen z důvodu, že prostředí ICT je velmi turbulentní a nikdy není jisté, pro kterou zemi se dodavatel ICT nakonec rozhodne. V současné době odhadujeme přibližně 2000 absolventů studia výpočetní techniky ročně. Tento počet ale nestačí k pokrytí poptávky, která se v různých odhadech pohybuje od 4 do 20 tisíc absolventů ročně. České vysoké školy se snaží tomuto trendu přizpůsobit a vnikají proto nové soukromé školy. Tento proces je ale poměrně zdlouhavý a nedostatečně flexibilní vzhledem k poptávce. Růst nabídky není příliš vysoký, ale nesmí se zapomínat ani na lidi, kteří se překvalifikují svou vlastní snahou a zájmem o informační technologie. V současné době se v ČR odhaduje cca 180-230 tisíc informatiků, což za posledních deset let představuje obrovský nárůst v hodnotách kolem 300%. Tento procentuální nárůst jenom ukazuje na zkreslující hodnoty statistik ČSÚ. Podle publikace [24] se počet odborníků v IT rapidně zvyšuje a v roce 2006 byl odhadován na cca 233 000, přičemž publikace dále zmiňuje výsledky průzkumu IT oborů na českých vyšších a vysokých školách. Shrnutí kapitoly:

106

Počet informatiků-absolventů roste, ale ne dostatečně rychle. Česká republika je 3. nejatraktivnější zemí pro outsourcing a offshoring. České univerzity se zatím nedokázali přizpůsobit současným trendům v ICT a nedokáží využít poptávky po ekonomických pozicích se zaměřením na ICT. Česká republika díky své kulturní blízkosti láká nadnárodní korporace jakými jsou IBM (vývojové centrum v Brně a v Praze na Chodově), Sun (vývojové centrum v Praze na Chodově), DHL (centrum v Praze) a jiné.



V ČR jsou k dispozici nejrůznější statistiky o ICT specialistech, které definují informatika různě a pak se nezávislý pozorovatel může milně domnívat, že jejich počet roste, či naopak stoupá.

Globální porovnání platů Předchozí text naší analýzy přímo vybízí k porovnání platů průměrných programátorů napříč všemi analyzovanými zeměmi. Je již předem zřejmé, že takovéto porovnání bude zahrnovat celou řadu ať už statistických či jiných chyb, ale na druhou stranu by mohlo poskytnout určitý náhled na platovou strukturu v jednotlivých zemích. Statistika se bude týkat zejména programátorů začátečníků, protože u zkušených IT odborníků jsou platové rozdíly obrovské a podložené zcela jinými důvody.

Sledovaná země USA Čína

Česká republika Austrálie

Průměrný roční příjem v domácí mě- Průměrný roční příně jem v CZK Zdroj 56000 985600 Payscale 34988 89000 Payscale Rozmezí 16-35 tisíc, zvoleno 25 ti300000 300000 síc Payscale – Brisba55000 852500 ne

Indie

339000

149160 Payscale

Srovnání se vztahuje k datu 27. ledna 2008, přičemž měnové kurzy jsou brány z tohoto dne. Všechny uváděné mzdy jsou hrubé, tzn. před zdaněním a odpočty a za celý kalendářní rok. Evropskou unii jsme se rozhodli do přehledu nezahrnout, protože v ní je trh příliš rozmanitý pro získání nějakých relevantních statistik. Z tohoto průzkumu vychází nejlépe z pohledu na absolutní výši platů Spojené státy spolu s Austrálií. Nesmíme ale zapomenout na následující charakteristiky, které budou nemalou měrou ovlivňovat rozhodování potenciálních zaměstnanců: daňová zátěž, benefity poskytované zaměstnavateli, životní náklady, cestovní náklady do domovské země, lokalita, možnosti kariérních postupů atd. Velké problémy při určení průměrného platu nám paradoxně způsobila Česká republika, pro kterou neexistují relevantní statistiky, které by nebyly příliš zkresleny lokalitou, či úhlem pohledu (výběrem rolí, technologií atd.).


107


Závěr Cílem této práce bylo prozkoumat situaci v zaměstnanosti v ICT sektoru ve světě a na domácím pracovním trhu a následně porovnat získaná zjištění. Překvapivé bylo zjištění, že nelze obecně porovnávat statistiky zaměstnanosti v ICT. Každý statistický úřad se řídí podle jiných norem a definic rozdělení jednotlivých profesí do skupin. Některé pracovní pozice v jednom státě pod ICT spadají v jiném už ne. U Číny bylo hledání ještě složitější, protože nejsou dostupné jiné statistické zdroje, než statistiky čínského statistického úřadu. Obecně se dá současný trend v zaměstnanosti charakterizovat tak, že pracovní pozice hlavně ve vývojových oddělení se přesouvají z rozvinutých ekonomik více na východ. Nejvíce je tento trend pozorovatelný v USA, kde většina vývojových kapacit je umístěno v Indii nebo v Číně. Odborníci dnes varují a poukazují na postupnou závislost velmoci jako je USA na vývojových silách pocházejících z politicky nejistých zemí. V Evropě je situace trochu odlišná. Zaměstnanost se přesouvá hlavně v rámci kontinentu ze západních bohatších ekonomik do nových členských států EU, hlavně do států z východní Evropy. Čína je v tomto ohledu specifický stát, který exportuje levnou pracovní sílu, ale hledá naopak zkušené zaměstnance na manažerské pozice v ICT. Česká republika si stojí v konkurenci ostatních států obstojně. Pracovní síla zde není nejlevnější, ale nabízená kvalita je na mnohem vyšší úrovni než v Indii nebo v Číně. Zároveň ve prospěch ČR svědčí kulturní blízkost k západním státům, podobný styl myšlení a společná historie. Přesto všechno ale postupně sledujeme trend, kdy se Česká republika stává pro zahraniční investory příliš drahou a vývojová centra se přesouvají dále na východ. Velikým problémem v dalším rozvoji ČR se může stát současný nedostatek nových absolventů v ICT. Trend růstu pracovní síly, který je dán hlavně růstem životní úrovně, nelze zvrátit ani zpomalit. Je tedy nyní potřeba se zamyslet nad tím, čím oslovit investory a co jim nabídnout jako přidanou hodnotu českých ICT odborníků.

Literatura 1. Lidské zdroje v informační společnosti: IT odborníci, [online] http://www.czso.cz/ csu/redakce.nsf/i/lidske_zdroje_v_informacni_spolecnosti_it_odbornici 2. ČSÚ Informační společnost v číslech, [online] Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_spolecnost_v_cislech_20 06/$File/infospol2006.pdf 3. Novotný Ota, Analýza poptávky po IT odbornících, [online] Dostupné z WWW: http://www.cssi.cz/publ_si_clanek.asp?typ=1&kod=1026 4. Jiří Voříšek, Kolik informatiků vlastně potřebujeme? [online] Dostupné z WWW: http://www.businessworld.cz/bw.nsf/id/Kolik_informatiku_porebujeme?Ope nDocument&cast=1 5. Konec starých dobrých časů, [online] Dostupné z WWW: http://itbiz.cz/itprofesionalove-prace 6. Australian Computer Society, ACS News, [online] Dostupné z WWW: 7. http://www.acs.org.au/index.cfm?action=notice&temID=noticedetails¬ID=78 8iTWire, Australian IT salaries surge in 2007, US salaries low, [online] 108



Dostupné z WWW: http://www.itwire.com/index.php?option=com_content&task=view&id=1447 9&Itemid=50 8. India Daily, IT Workforce in India says no to Overseas and Bangalore! [online] Dostupné z WWW: http://www.indiadaily.com/editorial/07-27b-04.asp 9. PayScale, India Salary Survey, Average Salaries in India, [online] Dostupné z WWW: http://www.payscale.com/research/IN/Country=India/Salary 10. Lidské zdroje v informační společnosti: IT odborníci, [online] Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/lidske_zdroje_v_informacni_spolecno sti_it_odbornici#6 11. E-Business and ICT skills in Europe, [online] Dostupné z WWW: http://ec.europa.eu/enterprise/ict/policy/ict-skills/es-br.pdf 12. Outsourcing of ICT and related services in the EU, [online] Dostupné z WWW: http://www.eurofound.europa.eu/emcc/content/source/tn04048s.htm 13. http://www.eurofound.europa.eu/emcc/publications/2004/ef04137en.pdf 14. OECD finds that China is the biggest exporter of Information Technology Goods in 2004, surpassing US and EU, [online] Dostupné z WWW: http://www.oecd.org/document/8/0,3343,en_2649_34223_35833096_1_1_ 1_1,00.html , http://www.oecd.org/dataoecd/43/54/35833105.xls 15. OECD ICT Indicators, [online] Dostupné z WWW: http://www.oecd.org/dataoecd/43/34/35833141.xls 16. Average Wage of Staff and Workers by Sector in Detail, [online] Dostupné z WWW: http://www.stats.gov.cn/tjsj/ndsj/2005/html/E0526E.HTMAverage Wage of Staff and Workers by Sector and Region, [online] Dostupné z WWW: http://www.stats.gov.cn/tjsj/ndsj/2005/html/E0525E.HTM 17. Number of Staff and Employed Workers in Transport, [online] Dostupné z WWW: http://www.stats.gov.cn/tjsj/ndsj/2005/html/P1601E.HTMNumber of Staff and Workers at the Year-end by Status of Registration and Sector in Detail, [online] Dostupné z WWW: http://www.stats.gov.cn/tjsj/ndsj/2006/html/E0507E.HTM 18. The China Connection, [online] Dostupné z WWW: http://www.gpic.nl/chinconn.pdf 19. The Outlook in 2003 for Information Technology Workers in the USA, [online] Dostupné z WWW: http://www.isop.ucla.edu/cms/files/lowell-ITrpt.pdf 20. IT Jobs Continue To Disappear, [online] Dostupné z WWW: http://www.informationweek.com/story/showArticle.jhtml?articleID=261004 84 21. Huws, U., Dahlmann, S., Flecker, J.: Outsourcing of ICT and related services in the EU, European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions, 2004, ISBN: 92-897-0906-5 22. MOrello, D.: The IT Professional Outlook: Where Will We Go From Here?, Gartner Research, ID Number: G00130462, 14 September 2005 23. Petr Doucek, Ota Novotný, Iva Pecáková, Jiří Voříšek, Lidské zdroje v ICT Analýza nabídky a poptávky po IT odbornících v ČR, Professional Publishing, prosinec 2007, ISBN: 978-80-86946-51-1 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2008

109

Analýza vývoje zaměstnanosti, nezaměstnanosti a volných pozic IT ve světě a v ČR

Recommend Documents