Analýza provozních nákladů podniku a jejich následná optimalizace

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Analýza provozních nákladů podniku a jejich následná optimalizace Bakalářská práce

Autor:

Jan Bárta Bankovní management

Vedoucí práce:

Litoměřice

Ing. Pavlína Mazancová

Duben 2014

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem ztvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba je identická s její tištěnou verzí, jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

podpis autora V Litoměřicích dne: 25.4.2014

Poděkování Rád bych touto cestou poděkoval vedoucí bakalářské práce paní Ing. Pavlíně Mazancové za odborné vedení a udělování cenných rad při zpracování práce. Poděkování patří též vedení společnosti za poskytnutí cenných informací a možnosti zpracování bakalářské práce.

Anotace Cílem bakalářské práce je na základě analýzy provozních nákladů podniku stanovit jejich důležitost a navrhnout optimalizace k efektivnějšímu hospodaření podniku.

Klíčová slova Mzda, úspora, optimalizace nákladů, spotřeba, analýza, osobní náklady, náklady na služby, materiální náklady, provozní náklady

Annotation As an object of this work is to analyze the running costs to determine their importance and propose optimizations for more efficient management of the company.

Keyword Wages, savings, cost optimization, consumption, analysis, personal costs, services, material costs, operating costs

Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 7 1

Zvolené metody zpracování ............................................................................................................ 8

2

Náklady a členění nákladů............................................................................................................... 9

3

4

2.1

Náklady ....................................................................................................................................... 9

2.2

Druhové členění nákladů ........................................................................................................... 9

2.3

Účelové členění nákladů .......................................................................................................... 10

Metody analýzy nákladů ............................................................................................................... 14 3.1

Horizontální analýza ................................................................................................................. 14

3.2

Vertikální analýza ..................................................................................................................... 15

Struktura provozních nákladů a jejich dopad na hospodaření podniku ....................................... 16 4.1

Seznámení se společností Talko s r.o. ...................................................................................... 16

4.2

Výkonová spotřeba .................................................................................................................. 17

4.2.1

Spotřeba materiálu a energie........................................................................................ 17

4.2.2

Služby ............................................................................................................................ 20

4.3

5

osobní náklady ......................................................................................................................... 21

4.3.1

Mzdové náklady ............................................................................................................ 21

4.3.2

Mzda .............................................................................................................................. 22

4.3.2.7

Slevy na dani .................................................................................................................. 28

4.3.3

Doplňkové mzdy ............................................................................................................ 30

4.3.4

Mzdy zaměstnanců........................................................................................................ 32

4.3.5

Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění ................................................. 33

4.3.6

Sociální náklady ............................................................................................................. 34

4.3.7

Daně a poplatky............................................................................................................. 34

4.4

Ostatní provozní náklady ......................................................................................................... 35

4.5

Shrnutí analýzy provozních nákladů......................................................................................... 35

Návrh optimalizace provozních nákladů podniku ......................................................................... 37 5.1

Optimalizace materiálních a energetických nákladů ............................................................... 37

5.1.1

Úspora s tepelným čerpadlem ...................................................................................... 37

5.1.2

Kalkulace úspor s tepelným čerpadlem ........................................................................ 38

5.2

Optimalizace nákladů na služby ............................................................................................... 40

5.2.1 5.3

Outsourcing ................................................................................................................... 40

Optimalizace osobních nákladů ............................................................................................... 42

5

5.3.1

Stravenky ....................................................................................................................... 42

5.3.2

Penzijní připojištění a životní pojištění .......................................................................... 44

5.3.3

Ostatní možnosti minimalizací nákladů ........................................................................ 47

Závěr ...................................................................................................................................................... 49 6

Seznam použité literatury ............................................................................................................. 51 Seznam internetových zdrojů............................................................................................................ 51 Seznam citací ..................................................................................................................................... 52 Přílohy ............................................................................................................................................... 54

6

Úvod Téma mé bakalářské práce zní: Analýza provozních nákladů a jejich následná optimalizace. Toto téma jsem si vybral, neboť provozní náklady tvoří jednu z největších položek celkových nákladů podniku a je velmi podstatné vědět, co provozní náklady obsahují a jak by se daly optimalizovat. Získané zkušenosti se budu snažit prakticky využít a v budoucnu aplikovat. Optimalizace provozních nákladů umožňuje podniku ušetřit finanční aktiva, která mohou přispět k potencionálním zdrojům pro inovace, modernizace a celkového posunu podniku kupředu. A to i za předpokladu případných investice do optimalizací se stanovenou dobou návratnosti a následným dlouhodobým optimalizováním nákladů. Ekonomické a efektivní řízení nákladů, není určeno jen zadluženým nebo jinak finančně postiženým podnikům, ale je to základ každého dobře fungujícího podniku. Správné řešení základních provozních nákladů, nešetří jen finanční prostředky a čas, ale v určitých situacích muže být šetrné k přírodě a tvořit motivaci k šetření nadměrné spotřebě zdrojů, surovin a výrobních faktorů. V bakalářské práci budu analyzovat provozní náklady společnosti Talko s r.o., zjišťovat jejich podíly na celkových nákladech a podle výsledků vyhodnocovat jejich vliv na podnik. Pokusím se navrhnout vhodné optimalizace pro dané náklady a prakticky je aplikovat ve společnosti Talko.

7

1 Zvolené metody zpracování Zkoumal jsem náklady společnosti Talko. Jako základní zdroje informací byly použity interní informace společnosti a účetní závěrka. Jednotlivé náklady jsem analyzoval vertikální a horizontální analýzou. Náklady byly porovnány ve třech po sobě jdoucích obdobích a to od roku 2010 až 2012. Na základě výsledků analýzy nákladů se snažím zaměřit na jejich optimalizaci. Převážně se zaměřuji na mzdové náklady a fixní náklady. Optimalizované řešení porovnávám s průměrnými náklady z posledních třech let.

8

2 Náklady a členění nákladů 2.1 Náklady Veškerá ekonomická teorie definuje náklady podniku jako peněžní spotřebu výrobních faktorů, která je vyvolána tvorbou statků. Pro lepší pochopení nákladů si je rozdělíme na dva typy členění a popíšeme. První je druhové členění a druhé účelové členění nákladů.

2.2 Druhové členění nákladů Mezi druhové náklady zařadíme peněžní ekonomické zdroje, které byly vynaloženy na určité konkrétní aktivity. Jinak řečeno, spadají sem konkrétní druhy nákladů které byly vynaloženy při hospodářské činnosti podniku na konkrétní účely. Druhové členění nákladů je východiskem pro sestavení výkazu zisku a ztrát. V tomto druhovém členění není možné zjistit bezprostřední účel vynaložených nákladů, k určení maximální efektivnosti využití ekonomických zdrojů. Podle učebnice manažerského účetnictví od pana inženýra Hradeckého a kolektivu se za nákladové druhy, kdy nákladovými druhy rozumíme věcné stejnorodé položky nákladů, považují:

1. „spotřeba materiálu včetně spotřeby energie, 2. spotřeba a použití externích prací a služeb, jako např. výrobních kooperací, poradenských, telekomunikačních, opravářských apod. služeb, 3. mzdové a ostatní osobní náklady (vč. sociálního a zdravotního pojištění), 4. odpisy dlouhodobého nehmotného i hmotného majetku, 5. finanční náklady, jako jsou např. bankovní výlohy, pojistné, nákladové úroky apod.,"1

Nákladové druhy které vstupují do podniku, můžeme charakterizovat následovně: •

prvotní náklady, které jsou zachyceny hned při vstupu do podniku,

•

externí náklady, které vznikající spotřebou výrobků a poskytnutí služeb externích dodavatelů,

1

HRADECKÝ, CSC., Ing. Mojmír, Prof. Ing. Jiří LANČA, CSC. a Ing. Ladislav ŠIŠKA, PH. D. Manažérské účetnictví. První vydání. U Průhonu 22, Praha 7: Grada publishing a.s., 2008.

9

•

jednoduché náklady, které už dále nečleníme na další podsložky,

Význam členění nákladů podle druhů: •

„poskytuje informace o spotřebě daných vstupních ekonomických zdrojů a tím i o vztahu podniku k okolí,

•

zajišťuje vazby hlavního podnikového rozpočtu k ostatním částem plánu podniku a konečné se používá často ve výkazu zisku a ztráty; vzhledem k tomu je členěni nákladů podle nákladových druhů základním členěním nákladů ve finančním účetnictví,

•

v nákladovém účetnictví se používá při sestavováni rozpočtů a odpočtů středisek, zde však už v kombinaci s dalším analytickým členěním, vyjadřujícím vztah spotřeby nákladových druhů k danému účelu: to je vyvoláno jedním z hlavních úkolů nákladového účetnictví, tj. kontrolou přiměřenosti spotřeby ekonomických zdrojů,"2

„V členění nákladu středisek však kromě prvotních nákladů najdeme - a to je specifikum manažerského účetnictví - i nákladové položky, představující spotřebu vnitropodnikových výkonů. Jde o tzv. náklady druhotné (vznikající v důsledku spotřeby výkonů, již předtím vyrobených ve vlastním podniku), náklady interní (podnik zde vystupuje jako vlastní dodavatel) a náklady složené (mají komplexní charakter; jsou složeny z několika druhů prvotních nákladů, spotřebovaných při vytvoření daného vnitropodnikového výkonu), “3

2.3 Účelové členění nákladů „Členění nákladů podle nákladových druhů neobsahuje hledisko účelu nákladů a tím nedává možnost kontroly přiměřenosti spotřeby nákladů. K hodnocení přiměřenosti vznikajících nákladů je proto nutné použít členění nákladů podle účelu, tj. podle činnosti, které vyvolávají jejich vznik. V první řadě sem patří členění nákladů podle výkonů, dále sem patří členění nákladů podle jednotlivých výrobních a ne výrobních činností.

2

HRADECKÝ, CSC., Ing. Mojmír, Prof. Ing. Jiří LANČA, CSC. a Ing. Ladislav ŠIŠKA, PH. D. Manažérské účetnictví. První vydání. U Průhonu 22, Praha 7: Grada publishing a.s., 2008. 3 HRADECKÝ, CSC., Ing. Mojmír, Prof. Ing. Jiří LANČA, CSC. a Ing. Ladislav ŠIŠKA, PH. D. Manažérské účetnictví. První vydání. U Průhonu 22, Praha 7: Grada publishing a.s., 2008.

10

Podstatou členění nákladů podle účelu je členění podle jejich vztahu k příslušnému technologickému procesu na: •

náklady technologické, které se týkají stanovené kalkulační jednice, tj. vzniklé pouze v daném technologickém procesu (tj. v procesu přeměny ekonomických zdrojů) při výrobě daného výkonu,

•

náklady na vytvoření, zajištění a udržení podmínek průběhu daného procesu,“4

„Technologické náklady, které se tykají příslušné kalkulační jednice, přímo příčinně souvisejí s technologickými operacemi při výrobě daného výkonu. Stanovení technologických nákladů ani kontrola jejich výše nepřinášejí v podstatě žádné problémy, základem úkolu jsou náklady, stanovené na základě norem (standardů) spotřeby vstupu do technologického procesu. Tyto náklady se vykazují samostatně za každý výkon ve stanovených kalkulačních položkách. Jde o náklady jednicové.

Do jednicových nákladů patří: •

jednicový materiál

•

jednicové mzdy

•

ostatní jednicové náklady“5

„Podle potřeby může být oblast jednicových nákladu rozšířena o další položky (např. technologická energie). Svým charakterem patří jednicové náklady mezi náklady variabilní (viz následující text). Náklady na vytvoření, zajištění a udržení podmínek racionálního průběhu výrobní či jiné činnosti obsahují nejen náklady na její obsluhu, zajištění a řízení, ale rovněž tu část technologických nákladů, která se týká technologického procesu příslušné činnosti jako celku a souvisí bezprostředně s určitým obdobím a ne s jednotlivými výkony. Nákladový úkol se u těchto nákladů stanoví ve vztahu k určitému časovému období. Současně se úkol stanoví i podle místa vzniku, tj. ve kterém útvaru je daný náklad spotřebován Jde o náklady režijní. Svým charakterem patří režijní náklady jak mezi náklady fixní, tak i mezi náklady variabilní a některé jsou smíšené, tj. částečně fixní a částečně variabilní.

4

HRADECKÝ, CSC., Ing. Mojmír, Prof. Ing. Jiří LANČA, CSC. a Ing. Ladislav ŠIŠKA, PH. D. Manažérské účetnictví. První vydání. U Průhonu 22, Praha 7: Grada publishing a.s., 2008. 5 HRADECKÝ, CSC., Ing. Mojmír, Prof. Ing. Jiří LANČA, CSC. a Ing. Ladislav ŠIŠKA, PH. D. Manažérské účetnictví. První vydání. U Průhonu 22, Praha 7: Grada publishing a.s., 2008.

11

Popsané členění nákladů na jednicové a režijní, využívané při kalkulováni, se nazývá kalkulačním členěním nákladů. Na tato základní členění nákladů, používaná v manažerském účetnictví, navazují pak další členění nákladů, a sice: 1. podle závislosti na objemu prováděných výkonů, toto členění vyjadřuje skutečnost, že různé náklady se chovají při změně objemu výroby (či změně ve využití dané kapacity) různě, rozlišujeme zde: •

náklady, které se za určité období mění v závislosti na změně objemu produkce, jde o náklady variabilní (proměnné), ty se dále člení na:

•

proporcionální (závisí přímo úměrně na počtu prováděných výkonů),

•

podproporcionální (rostou v absolutní výši pomaleji než objem prováděných výkonů)

•

nadproporcionální (rostou v absolutní výši rychleji než objem prováděných výkonů) členění má význam zejména při kalkulování a rozpočtování, dále:

•

náklady, které se v určitém období a v rozsahu, daném instalovanými kapacitami, nemění, jde o náklady fixní (stálé, pevné)

2. Podle místa vzniku a odpovědnosti za vznik nákladu: toto členění je základem členění nákladů podle vnitropodnikových útvarů, vnitropodnikové útvary, k nimž se přiřazují náklady podle odpovědnosti, se nazývají střediska.

3. Podle typu rozhodovací úlohy: toto členění vychází z posouzeni, které náklady budou uvažovanou variantou řešení rozhodovací úlohy ovlivněny a které nikoliv. Rozčlenění nákladů podle odpovědi na tuto otázku vedlo ke vzniku •

skupiny tzv. relevantních nákladů tj.- nákladů, důležitých z hlediska daného rozhodnutí, protože při uskutečnění uvažované varianty se tyto náklady - vzhledem k původní variantě - mění,

•

skupiny tzv. irelevantních nákladů, pro dané rozhodnutí nedůležitých, protože změna varianty neovlivňuje jejich výši. 12

V souvislosti s tímto členěním se literární prameny zmiňují o: •

rozdílových nákladech, vyjadřovaných jako rozdíl nákladu před uvažovanou změnou a po změně, resp. před a po realizaci varianty řešení úlohy, o které se rozhodovalo. Jejich využití v praxi je široké, jednou z možností je jejich využití při řešení úlohy „vyrobit či koupit"

•

kategorii oportunitních nákladů, jejich využití je rovněž velmi široké, zejména pro řešení jak krátkodobých, tak dlouhodobých investičních záměrů,”6

Náklady je nutné odlišit od peněžních výdajů, které představují úbytek peněžních fondů podniku (stavu hotovostí, peněz na účtech v bance) bez ohledu na účel jejich použití.

6

HRADECKÝ, CSC., Ing. Mojmír, Prof. Ing. Jiří LANČA, CSC. a Ing. Ladislav ŠIŠKA, PH. D. Manažérské účetnictví. První vydání. U Průhonu 22, Praha 7: Grada publishing a.s., 2008. ISBN 978-80-257-2471-3.

13

3 Metody analýzy nákladů Výchozím bodem analýzy nákladů je horizontální a vertikální rozbor nákladových položek z výkazů zisku a ztrát. Tyto postupy umožňuje vidět údaje z účetních výkazů v určitých relacích a souvislostech. U horizontální analýzy se sleduje vývoj zkoumané veličiny v čase, nejčastěji ve vztahu k nějakému minulému účetnímu období. Oproti tomu vertikální analýza sleduje strukturu finančního výkazu vztaženou k nějaké veličině například k celkovým nákladům.

3.1 Horizontální analýza K analýze provozních nákladů použijeme horizontální analýzu, která vhodným způsobem kvantifikuje meziroční změny a rozdíly. V tomto případě se nabízí zjistit o kolik procent se jednotlivé položky bilance navzájem mění, popřípadě o kolik se jednotlivé položky změnily oproti minulému roku. Matematicky se bude vyjádření horizontální analýzy řešit podle vzorce indexu změny. Index který odráží vývoj položky v relaci k minulému časovému období je vztah:
     1 (pro vyjádření v procentech vynásobíme hodnotu 100)

Relativní změna Výkaz zisku a ztrát Celkové náklady Výkonová spotřeba B B.I Spotřeba materiálu a energie B.II Služby Osobní náklady C C.I Mzdové náklady Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní C.II pojištění C.III Sociální náklady Daně a poplatky D Ostatní provozní náklady H

2010

2011

2012

20,8% 22,9% 19,9% 0,0% -0,7%

-1,2% -3,1% -0,3% -3,3% -3,5%

6,6% 5,0% 7,4% -6,5% -6,4%

4,1%

-3,3%

-6,3%

-15,1% 3,3% -11,5% -3,5% 29,1% 23,9% 22,1% -30,2% 26,4%

Tabulka 1 - Horizontální rozbor nákladů /zdroj: vlastní zpracování

14

Absolutní změna 2010 9 846 3 287 1 037 2 250 6 206 4 537

2011 9 528 3 249 1 005 2 244 6 000 4 376

2012 9 428 3 465 1 055 2 410 5 612 4 098

1 517 152 55

1 467 157 71

1 375 139 88

298

208

263

3.2 Vertikální analýza Vertikální analýza využívá jednu hlavní veličinu, na které se v relaci jednotlivé položky finančních výkazů podílejí. Vertikální rozbor je prezentován v procentech, je ideální pro meziroční porovnání jednotlivých nákladových položek. Při výpočtu postupujeme tak, že jednotlivé položky vztahujeme k celkovým nákladům a za pomocí vzorce vypočteme:

   

Podíl na celkových nákladech Výkaz zisku a ztrát B B.I B.II C C.I C.II C.III D H

Celkové náklady Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Osobní náklady Mzdové náklady Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Ostatní provozní náklady

2010

2011

2012

100% 34,9% 11,0% 23,9% 65,8% 48,1% 16,1% 1,6% 0,6% 3,2%

100% 34,1% 10,5% 23,6% 63,0% 45,9% 15,4% 1,6% 0,7% 2,2%

100% 35,2% 10,7% 24,5% 57,0% 41,6% 14,0% 1,4% 0,9% 2,7%

Tabulka 2 - Vertikální rozbor nákladů / zdroj: vlastní zpracování

Procentuální podíl celkových provozních nákladů 1% 2%

Výkonová spotřeba

35%

Osobní náklady Daně a poplatky 62%

Ostatní provozní náklady

Obrázek 1 - Podíl na celkových nákladech / zdroj: vlastní zpracování

15

4 Struktura provozních nákladů a jejich dopad na hospodaření podniku 4.1 Seznámení se společností Talko s r.o. Zprvu si představíme společnost, ve které jsme provedli analýzu nákladů, a na které budeme optimalizaci aplikovat. 4.1.1.1 Společnost Talko spol. s r.o. Základní údaje Obchodní firma:

Talko spol. s r.o.

Sídlo společnosti:

Ústecká 12, 419 03 Ústí nad Labem

Právní forma:

společnost s ručením omezeným

Základní kapitál:

200 000 Kč

Datum vzniku:

1. 1. 2000

Identifikační číslo:

34768798

Obor působnosti:

Obchod a prodej

Profil společnosti Talko je obchodní společnost s právní formou s ručením omezeným, která se zabývá velkoobchodním nákupem a následným prodejem tabákových výrobků, alkoholických i nealkoholických nápojů, cukrovinek a sladkostí, obalového materiálu apod. Prodej se uskutečňuje formou přímého odběru a rozvozovým prodejem. Společnost působí na území České republiky, konkrétně v Ústeckém kraji. Majetek společnosti Společnost se nachází v předměstské částí Ústí nad Labem na vlastním pozemku o rozloze 1000m² se zastavěnou plochou 250m² a vlastním parkovištěm 380m². Provozní prostory jsou ve vlastnictví společnosti. Prostory společnosti jsou rozděleny na skladovou a provozní část. Společnost disponuje sedmi dopravními prostředky, třemi manipulačními stroji a potřebným vybavením skladu a prodejny.

16

Organizační struktura struktura společnosti Společnost Talko spol. s r.o. zaměstnává 18 zaměstnanců. Hierarchické rozdělení začíná u jednatele společnosti, dále jsou zde 3 manažeři, účetní - ekonom, 2 vedoucí, 4 rozvozci, 3 pokladní kladní - fakturantky, 4 skladníci. skladní

Jednatel společnosti

Obchodní manažer

Skladový a technický manažer

Marketingový manažer

Administrativa

Vedoucí skladu

Účetní ,ekonom

Vedoucí rozvozců

Skladníci

Rozvozci

Pokladní, Fakturantky Obrázek 2 - Organizační schéma společnosti Talko / zdroj: zdroj vlastní zpracování

4.2 Výkonová spotřeba Výkonovou spotřebu tvoří spotřebované nákupy a služby. Spotřebované nákupy představují hodnotu nakoupeného a již spotřebovaného materiálu a hodnotu nakoupených externích služeb. 4.2.1

Spotřeba materiálu a energie

4.2.1.1 Elektřina Elektrická energie je komodita, komodita u které se v blízké i vzdálené budoucnosti progn prognuje uje postupný růst ceny a to až o několik procent ročně. Je Je neodmyslitelnou součástí našeho života, života, podnikání a i ve společnosti Talko je ročně spotřebováno spotřebováno velké množství elektrické energie. energie

17

Náklady na elektrickou energii byly sledovány v rozmezí třech let a to od roku 2010 až do roku 2012 kde byl zaznamenán průměrný nárůst ceny o 2,4%. Ovšem nejedená se jen o samotné zdražování elektrické energie, ale i o rostoucí spotřebu energie, kterou způsobují především nově přibývající technologie, jenž rozšiřují možnosti efektivity práce a jsou zapotřebí k postupnému vývoji podniku. Podle odhadu je ve společnosti Talko největší část elektrické energie spotřebována na osvětlení podnikových prostor a zbytek na provoz elektrických a elektronických spotřebičů. Dodávku elektrické energie zajišťuje skupina ČEZ, a.s.. Následující tabulka uvádí stručný přehled spotřeby elektrické energie a celkovou cenu v jednotlivých letech. Je zde názorně vidět, kolik podnik stojí osvětlení, provoz spotřebičů a celkový růst spotřeby elektrické energie.

Rok Kč / kWh Spotřeba v kW / h Osvětlení Spotřebiče Ostatní

2010 4,51 35 867 98 002 45 998 17 761

2011 4,54 42 550 115 851 71 765 5 561

2012 4,75 44 910 130 276 75 668 7 377

Celková spotřeba v Kč

161 761

193 177

213 321

Tabulka 3. - Spotřeba elektrické energie / zdroj: vlastní zpracování

4.2.1.2 Plyn - vytápění Ceny fosilních paliv jako je ropa, plyn, uhlí každým rokem exponenciálně rostou. To dokazují jak statistické údaje, tak i analýza údajů společnosti Talko. Zemní plyn v tomto případě, každým rokem zdraží v průměru o 4,1 procento. Tuto tendence i přes optimistické názory zákonodárců má již několik let a stále se nemění. Společnost Talko využívá dva plynové kotle pro ohřev vody v topné soustavě a jeden plynový kotel na ohřev vzduchu. Vytápění obchodních prostor je nezbytné pro efektivní chod podniku v chladných zimních měsících. Celková spotřeba zemního plynu je samozřejmě odrazem externích faktorů jako je délka zimy, povětrnostní podmínky a teploty v jednotlivých ročních období. Čili množství protopené energie se mezi jednotlivými roky liší, ovšem fakt, že cena zemního plynu roste, zůstává.

18

Převážně bezúdržbový provoz u plynového kotle spotřebitel zaplatí vyšší cenou paliva, které mu dodavatel přivede potrubím až do domu, oproti např. vytápění kotli na tuhá paliva. Ovšem to je na preferenci spotřebitele, jak chce využít energii a čas. Dodavatelem pro zemní plyn je RWE, a.s.. Tabulka uvedená níže, porovnává tři období a roční spotřebu zemního plynu za vytápění obchodních prostor. Spotřeba, jak už je psáno výše, je závislá na mnoha měnných faktorech, ovšem cena za kWh každým rokem roste.

Rok Kč / kWh Spotřeba kW / h

2010 1,95 25 598

2011 1,98 24 423

2012 2,01 25 388

Celková spotřeba v Kč

49 917

48 357

51 030

Tabulka 4. - spotřeba plynu (výtápění) / zdroj: vlastní zpracování

4.2.1.3 Pohonné hmoty Politické a ekonomické situace mají obrovský vliv na cenu (ropy) pohonných hmot (dále jen PHM). V posledních pár letech je opakující se trend, kdy ceny pravidelně kolísají v reakci na politická rozhodnutí. Ale s jistotou se dá říct, že na koci roku je cena vždy v průměru o 2- 3% vyšší než předchozí rok. Rostoucí cena benzínu nevede k šetření spotřeby, ale má opačný efekt. Aby si na "sebe" (jak se říká) automobily vydělaly, musí jezdit víc a rozvážet více zboží, což vede ke zvýšení spotřeby PHM. Vozový park společnosti obsahuje 7 automobilů z čehož 5 je technicky uzpůsobených k přepravě zboží o hmotnosti až 1,5 t a dva osobní automobily využívané k plnění pracovních povinností zaměstnanců. Automobily najedou v průměru 50.000 km za rok a jsou pravidelně servisovány. Tabulka níže sleduje vývoj cen PHM ve třech obdobích a roční celkové náklady za PHM.

Rok

2010

2011

2012

Kč / l

31,5

34,2

36,6

630 968

661 371

685 987

Celková spotřeba v Kč

Tabulka 5. - Náklady na PHM / zdroj: vlastní zpracování

19

4.2.1.4 Voda Ročně se ve společnosti spotřebuje okolo 55 kubických metrů vody, která se je zapotřebí pro klasické provozní činnosti, jenž prakticky nemají vliv na řádný chod společnosti. Náklady na vodu jsou podmíněny roční spotřebou a změnou ceny za jednotku.

Rok

2010

2011

2012

Celková spotřeba v Kč

4 723

4 269

5 289

Tabulka 6. - Náklady na vodu / zdroj: vlastní zpracování

4.2.2

Služby

4.2.2.1 Telekomunikace Mobilní volaní a celková komunikace, jak po frekvenčním pásmu, tak i jiných infrastrukturách je již neodmyslitelnou součástí každé společnosti. Nejen že urychluje, ale i usnadňuje vnitropodnikovou a mimopodnikovou komunikaci a je schopná konkurenčního boje. Mobilní i pevné telefony denně přenesou obrovské množství informaci a dat což ovšem není zadarmo. Oligopolní postavení operátorů v České republice staví operátory do výhodné situace, kdy udržují ceny lehce nad zlatým standardem a nemají potřebu s cenami služeb hýbat směrem dolů. Společnost Talko disponuje dvanáctí mobilními telefony s různými tarify, pevnou linkou a ADSL připojením k internetu. Mobilním operátorem společnosti Talko je Telefonica, a.s. Jedná se snad o jedinou komoditu, která na nátlak spotřebitelů a následným konkurenčním soubojem snižuje ceny za své služby. Tabulka zahrnuje cenu komplexní služby od jednoho operátora za období tří let. Je jasně viditelné, že ceny mají klesající charakter za nezměněných nároků na využití služby.

Rok Celková spotřeba v Kč

2010

2011

2012

112 375

80 147

66 511

Tabulka 7. - Náklady na telekomunikační služby / zdroj: vlastní zpracování

4.2.2.2

Servis

Každá mechanická část se někdy opotřebuje nebo rozbije a potřebuje opravit. Ve společnosti je nemálo věcí, které potřebují údržbu. Jsou to automobily, manipulační technika, výpočetní 20

technika, spotřební elektronika, osvětlení, příslušenství budovy a další. Na tento druh práce si společnost najímá externí společnosti, které poskytují potřebné služby k provedení činností. Tabulka se třemi obdobími prezentuje roční náklady na tento druh služeb.

Rok

2010

2011

2012

Celková náklady v Kč

567 000

621 000

601 000

Tabulka 8. - náklady na servis / zdroj: vlastní zpracování

4.2.2.3 Marketing Reklama, PR a jiné, jsou základem šíření povědomí o společnosti a jejich produktech. Variace reklamních spotů, jak tištěných, vizuálních, nebo hlasových, prezentující samotnou společnost nebo nabízené produkty, jsou nezbytnou součástí úspěšného podnikání. Níže uvedený přehled investic do marketingu společnosti.

Rok

2010

2011

2012

Celkové náklady v Kč

890 000

924 000

933 000

Tabulka 9. - marketingové náklady / zdroj: vlastní zpracování

4.3 osobní náklady 4.3.1

Mzdové náklady

Největší položkou provozních nákladů jsou náklady na mzdy. V různých státech, organizacích a společnostech se používá jiný systém odměňování. Mzda nebo plat, popřípadě odměny za práci na základě dohody o práci jsou formy odměn pro zaměstnance, který vykonává závislou činnost. Zaměstnanec nabízí svou pracovní sílu a své zkušenosti zaměstnavateli, který jej odmění cenou za vykonanou práci. Obsahem pracovního závazku, je odměna za práci pracovně-právním nárokem zaměstnance a základní povinností zaměstnavatele je ji poskytovat. Odměňování má však i jiné formy než je mzda, plat nebo odměny za práci. Jedná se o peněžité i nepeněžité formy, kterými zaměstnavatel podporuje motivaci a pracovitost ve formě zaměstnaneckých výhod, benefitů a lepších pracovních podmínek, kterými si zaměstnanec uspokojuje hmotné či sociální potřeby.

21

4.3.2

Mzda

Dle Zákoníku práce § 109 odstavce 2 „Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak"7 4.3.2.1 Minimální mzda 1. „Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu podle § 3. Mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy a platu se pro tento účel nezahrnuje mzda ani plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli.) 2. Výši základní sazby minimální mzdy a dalších sazeb minimální mzdy odstupňovaných podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Základní sazba minimální mzdy činí nejméně 8.000 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu; další sazby minimální mzdy nesmí být nižší než 50 % základní sazby minimální mzdy. 3. Nedosáhne-li mzda, plat nebo odměna z dohody minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek a) ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou minimální měsíční mzdou nebo ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdu; použití hodinové nebo měsíční minimální mzdy se sjedná, stanoví nebo určí předem, jinak se pro účely doplatku použije minimální hodinová mzda, b) k platu ve výši rozdílu mezi platem dosaženým v kalendářním měsíci a příslušnou minimální měsíční mzdou, nebo c) k odměně z dohody ve výši rozdílu mezi výší této odměny připadající na 1 hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou.”8

7

Zákoník práce - Část VI. - Hlava 1 - Obecná ustanovení o mzdě, platu a odměně z dohod: Zákoník práce. [online]. © 1998 - 2013, 11. května 2013 22:08:14 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/cast6h1.aspx

22

4.3.2.2 Zaručená mzda 1. „Zaručenou mzdou je mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle tohoto zákona, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového výměru nebo platového výměru (§ 113 odst. 4 a § 136). 2. Nejnižší úroveň zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a pro zaměstnance, kterým se za práci poskytuje plat, stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Nejnižší úroveň zaručené mzdy nesmí být nižší než částka, kterou stanoví tento zákon v §111 odst. 2 jako základní sazbu minimální mzdy. Další nejnižší úrovně zaručené mzdy se stanoví diferencovaně podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce tak, aby maximální zvýšení činilo alespoň dvojnásobek nejnižší úrovně zaručené mzdy. Podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance může vláda stanovit nejnižší úroveň zaručené mzdy podle věty druhé a třetí až o 50 % nižší. 3. Nedosáhne-li mzda nebo plat bez mzdy nebo platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy podle odstavce 2, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek a)

ke mzdě, ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci

a příslušnou nejnižší úrovní zaručené měsíční mzdy, nebo ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou hodinovou sazbou nejnižší úrovně zaručené mzdy; pro účely doplatku se použije nejnižší úroveň hodinové mzdy, jestliže se předem nesjedná, nestanoví nebo neurčí použití nejnižší úrovně zaručené měsíční mzdy, nebo b)

k platu ve výši rozdílu mezi platem dosaženým v kalendářním měsíci

a příslušnou nejnižší úrovní zaručené mzdy.”9

8

Zákoník práce - Část VI. - Hlava 1 - Obecná ustanovení o mzdě, platu a odměně z dohod: Zákoník práce. [online]. © 1998 - 2013, 11. května 2013 22:08:14 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/cast6h1.aspx 9

Zákoník práce - Část VI. - Hlava 1 - Obecná ustanovení o mzdě, platu a odměně z dohod: Zákoník práce. [online]. © 1998 - 2013, 11. května 2013 22:08:14 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/cast6h1.aspx

23

4.3.2.3 Funkce mzdy 1. „Funkce

stimulační

(motivační)

-

vyjadřující,

že

mzda

je

nástrojem

zainteresovanosti zaměstnanců na pracovním výkonu a plnění cílů společnosti. Zde je nezbytné stanovit vhodný systém a strukturu mezd tak, aby měl zaměstnavatel k dispozici takové mzdové formy a složky, jimiž bude možné pracovní výkony náležitě ocenit. Je nezbytné, aby byli zaměstnanci vhodným způsobem informování o rozdělení těch mzdových složek, které oceňují pracovní výkon.

2. Regulační (alokační) funkce - může se legálně projevovat jen mimo zaměstnavatele, tj. na trhu práce. Výše mezd vytváří konkurenci na trhu práce a projevuje se umisťováním (alokováním) zájemců o práci ke konkrétním zaměstnavatelům. To zejména působí v rámci jednotlivých regionů. Mezi různými regiony České republiky, ale existují i významné rozdíly v úrovni mezd. V důsledku uplatnění zásady o stejné mzdě za stejnou práci a za práci stejné hodnoty již není přípustné, aby existovala za srovnatelnou práci rozdílná mzda v rámci téhož zaměstnavatele, například odlišená podle regionálního umístění jednotlivých pracovišť.

3. Funkce diferenciační - zobrazují skutečnost, že mzda musí být diferencována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovních schopností a způsobilosti zaměstnance a podle jeho výkonnosti a pracovních výsledků. Tato funkce vyjadřuje, že mzda je cenou práce.

4. Funkce alimentační (sociální) - vyjadřuje, že mzda je základním zdrojem obživy zaměstnanců a jejich rodin, jedním ze základních důvodů jejich vstupu do zaměstnání a výkonu závislé práce. Prostřednictvím mzdy je tak zajišťována jejich životní úroveň.

5. Funkce kompenzační - má význam druhořadý. Spočívá ve skutečnosti, že mzda kompenzuje zaměstnanci určité nevýhody při výkonu některých prací, například práci přesčas, v noci, ve svátek, popřípadě v jiných dnech pracovního klidu, za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí. Tyto faktory jsou významné

24

pro správné stanovení těch mzdových složek, které ohodnocují příslušné pracovní podmínky.”10 4.3.2.4 Formy mezd

1. Základní formy mezd Časová Úkolová Podílová (provizní)

2. Doplňkové formy mezd Prémie Odměny Bonusy Osobní ohodnocení Ostatní výplaty

Časová mzda Jedná se o formu mzdy kdy je zaměstnancům vyplácen mzdový tarif za určitou odpracovanou časovou jednotku. Časovou jednotkou může být hodina, měsíc, ale i jiné časové období. V současné době se jedná o nejpoužívanější mzdovou formu a to z důvodů: jednoduchosti, administrativní nenáročnosti, srozumitelnosti pro zaměstnance a zaručení výdělku pro zaměstnance bez ohledu na výsledky podniku. Základní rozdělení časové mzdy: Hodinová - tvoří jej součin počtu odpracovaných hodin a mzdové sazby (mzdového tarifu), Měsíční - tvoří jej období kalendářního měsíce a mzdový tarif stanovený na toto období. Nezávisí zde na počtu odpracovaných dnů v měsíci. Proměnná - Tvoří jej jiná časová období, např. na směnu, na den, týden, čtvrtletí, rok atd. Použití jen časové mzdy při hodnocení zaměstnanců není příliš vhodné bez přidružení další doplňkové formy mzdy. A to z důvodu prakticky nulové motivace zaměstnance na provedení

10

ŠUBRT, B. Průměrný výdělek a další obsluha mzdy a platu. Olomouc: ANAG, 2004. s. 14

25

stanovených úkolů. Proto je vhodné kombinovat časovou mzdu například s odměnami nebo bonusy. Samotná časová mzda připadá v úvahu jen pro velmi uvědomělé zaměstnance, kteří plní své úkoly bez ohledu na výši mzdy.

Úkolová mzda Jedná se o formu mzdy, při které se odměňuje provedení určitých prací a nebo množství odvedené práce. Úkolovou mzdu můžeme vyjádřit buď:

1. Dobou - provedení určitých prací za určitou dobu (vteřiny, minuty, hodiny, týdny měsíce). Takto stanovený čas udává za jakou dobu má být úkol proveden a následně odměněn. 2. Počtem - odměna je založena na provedení určitých normovaných prací nebo na počtu jednotek množství tzv. mzda za kusy. Jedná se o mzdu za jednotku množství. Úkolovou mzda se používá pro odměňování dělnické práce, převážně pro práci manuální. Pracovník je odměněn za každou jednotku práce, kterou odvede. Mzda je tedy násobkem počtu odvedených jednotek práce a odměny (sazbu) za jednotku práce.

Podílová mzda Jedná se o formu mzdy, kdy je stanoven podíl z určitého množství např. prodaných služeb nebo statků atd. Jde o součin ukazatelů (zisku, obratu, příjmu apod.) s podílovou sazbou uvedenou v procentech. Podílovou mzdu můžeme vyjádřit ve třech podobách a to: - Přímá podílová mzda - hodnota je závislá na prodaném množství - Podíl z prodaného zboží, služby - ke garantované základní mzdě přibude podíl z prodaného množství - Zálohová podílová mzda - záloha z podílu za prodané množství (využívá se u organizací kde jsou měsíční nebo sezónní výkyvy v prodaném množství).

Prémie Prémie slouží jako část mezd úkolových nebo časových. Jde o část mzdy, která je vyplácená zaměstnancům za splnění stanovených cílů, ve sjednané době, kvalitě, efektivitě a množství. Prémie rozlišujeme na jednorázové a periodicky se opakující (pravidelné).

26

Jednorázové - mimořádná odměna za plnění pracovní povinnosti, výkonnosti, iniciativa, oddanost apod.. Pravidelné - odměna, která je vyplácena pravidelně v závislosti na odvedeném výkonu, splnění daných ukazatelů (kvalita, termín, úspornost apod.)

Odměny Přesný název je mimořádné odměny, jsou finanční jednorázové ocenění, které se vyplácí jednou nebo vícekrát do roka. Slouží jako ohodnocení nadstandardních pracovních výkonů. Záleží jen na zaměstnavateli, jestli odměny udělí.

Bonusy Bonus může mít peněžitou i nepeněžitou formu. Je brán jako doplněk k hlavním formám mzdy. Bonus je nadstandardní ohodnocení pracovníka za odvedenou práci za dané období. Výši a množství určuje sám zaměstnavatel. Bonus nepeněžitou formou se rozumí např.: výlet, kulturní akce, dovolená atd.

Osobní ohodnocení Jedná se o hodnocení dlouhodobých pracovních výsledků zaměstnance. Výše hodnocení je dána určitým procentem ze mzdy zaměstnance a záleží jen na zaměstnavateli, zda osobní ohodnocení udělí.

Ostatní odměny, příplatky Jsou to především formy dodatečných finančních zvýhodnění, jako jsou např.: třináctá mzda, příspěvek na dovolenou, příspěvek k výročí, příspěvek za věrnost (za 10let práce). 4.3.2.5 Druhy mezd „Hrubá mzda = základní mzda + osobní ohodnocení, příplatky, prémie a odměny + náhrada mzdy Čistá mzda = hrubá mzda - zákonné srážky (záloha na daň z příjmu, zdravotní a sociální pojištění) Částka k výplatě = čistá mzda - ostatní srážky (např. výživné, spoření) + náhrada mzdy za nemoc

27

Superhrubá

mzda

=

Je

hrubá

mzda

spolu

s

pojistným

placeným zaměstnavatelem (25% sociální a 9 % zdravotní). Z této mzdy se vypočítává daňový základ.”11 4.3.2.6 Povinné platby z hrubé mzdy 1. Zdravotní pojištění (ZP) – platí se zdravotní pojišťovně, slouží k úhradě lékařské péče, léků atd. Z vyměřovacího základu se odvádí 13,5 %. Z toho 4,5 % hradí zaměstnanec a zbývajících 9 % hradí zaměstnavatel ze svých prostředků.

2. Sociální pojištění (SP) – 8% z hrubé mzdy. Platí se státu (okresní správě sociálního zabezpečení, dále jen „OSSZ”), slouží k úhradě invalidních, sirotčích důchodů, dávek nezaměstnanosti, náhrad mzdy apod. Z vyměřovacího základu se odvádí 31,5 %. Z toho 6.5% platí zaměstnanec a zbývajících 25% hradí zaměstnavatel ze svých prostředků.

3. Záloha na daň z příjmů – Platí se státu (finančnímu úřadu dále jen „FÚ”). Vypočítá se ze superhrubé mzdy. Ze superhrubé mzdy se odvádí státu 15%. V případě, že vypočtená daň nedosáhne částky daňového zvýhodnění, má zaměstnanec nárok na daňový bonus. 4.3.2.7 Slevy na dani Slevy na dani se vypočítávají od celkové vypočítané daně. Lze je uplatňovat při měsíčním i ročním vyúčtováním daně prostřednictvím zaměstnavatele. •

Na poplatníka

•

Na dítě

•

Na vyživovanou manželku

•

Invalidita - ZTP

•

Student

11

Citace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 11. 12. 2006, last modified on 1. 5. 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mzda

28

4.3.2.8 Odměna z dohody Dle Zákoníku práce § 109 odst. 5 „ Odměna z dohody je peněžité plnění poskytované za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti”. „Dohoda o pracovní činnosti - je upravena v § 76 Zákoníku práce a lze jí považovat za jakousi pracovní smlouvu na zkrácený úvazek. Lze jí uzavřít výlučně písemně, kdy obě strany obdrží jednu kopii dohody. Roční rozsah hodin není v tomto případě na rozdíl od dohody o provedení práce nijak omezen, týdenní rozsah však nesmí v průměru překračovat 20 hodin, a to maximálně za dobu 52 týdnů.”12

„Dohoda o provedení práce - zakládá zvláštní formu pracovněprávního vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem mimo klasický pracovní poměr. Teoreticky by měla být výjimečným řešením (např. pouze pro příležitostné brigádníky), protože zaměstnavatel by měl upřednostňovat zaměstnávání prostřednictvím standardní pracovní smlouvy. Dohodu je nutno sjednat písemně, jinak je neplatná. Rozsah dané konkrétní práce, na který se dohoda o provedení práce může uzavřít, pak nesmí být větší než 300 hodin ročně, přičemž se do tohoto rozsahu započítává veškerá pracovní doba, která je pro stejného zaměstnavatele v daném roce na základě dalších případných dohod o provedení práce vykonávána. Naopak se nezapočítává doba, která by byla vykonávána pro zaměstnavatele jiného.”13

Pojistné u Dohody o provedení práce ( dále jen „DPP”) a Dohody o pracovní činnosti ( dále jen „DPČ”) „Z hlediska zdanění a odvodů pojistného je zatížení u DPP a DPČ shodné do odměny 2.500 Kč měsíčně, ze které se neodvádí pojistné a aplikuje se srážková (zálohová) daň ze stejného základu. Nad 2.500 Kč měsíčně se z DPČ již pojistné odvádí, a proto dochází ke zvýšení základu pro výpočet srážkové (zálohové) daně, kterým je v takovém případě superhrubá mzda. Pokud pracovník nepodepíše Prohlášení poplatníka daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen „Prohlášení k dani“), dochází u odměn do

12

Dohoda o pracovní činnosti | Studentskefinance.cz: Dohoda o pracovní činnosti. [online]. © 2000 - 2013, 11. května 2013 22:56:57 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://student.finance.cz/pracedane/informace/zamestnani/dohoda-o-pracovni-cinnosti/ 13

Citace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 11. 12. 2006, last modified on 31. 10. 2012 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dohoda_o_proveden%C3%AD_pr%C3%A1ce

29

10.000 Kč k aplikaci konečné srážkové daně ve výši 15 %, nad 10.000 Kč se pak vypočítává zálohová daň ve výši 15 %.”14 4.3.2.9 Základní měsíční mzda Výše základní mzdy se stanový podle druhu pozice, odpovědnosti, namáhavosti, složitosti a dalších proměnných ukazatelů. Každý zaměstnanec má stanovenou mzdu měsíčním mzdovým výměrem. Mzdový výměr je součástí pracovní smlouvy. Každý zaměstnanec má stanovenou základní měsíční sazbu za odpracovaných 160 hodin. Výše základní sazby se liší u jednotlivých pozic hierarchického diagramu uvedeného výše. Následná tabulka představuje základní měsíční sazby.

Pozice

Mzdová měsíční sazba 30 000 Kč 20 000 Kč 15 000 Kč 12 000 Kč 10 000 Kč 10 000 Kč 10 000 Kč

Jednatel Manažeři Účetní, Ekonom Vedoucí Rozvozce Pokladní, Fakturantka Skladník

Tabulka 10. - Základní měsíční sazby / zdroj: vlastní zpracování

4.3.3

Doplňkové mzdy

Ve společnosti Talko se používají dva systémy doplňkové mzdy. Jsou to odměny a bonusy. Odměny - je příplatek, který je stálou součástí měsíční mzdy, je převážně neměnný a závislý na několika faktorech. Mezi nejzákladnější faktory můžeme zařadit: počet odpracovaných let u společnosti, zkušenosti, složitost pracovních úkolů, vedoucí pozice, pracovitost apod. jednotlivé faktory se mohou kombinovat a sčítat. Následující tabulka demonstruje výši odměn pro jednotlivé zaměstnance společnosti.

14

Zákoník práce - Část VI. - Hlava 1 - Obecná ustanovení o mzdě, platu a odměně z dohod: Zákoník práce. [online]. © 1998 - 2013, 11. května 2013 23:02:59 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/cast6h1.aspx

30

Pozice

Odměny 10 000 Kč 6 000 Kč 5 000 Kč 4 000 Kč

Jednatel Manažeři Účetní, Ekonom Vedoucí

Tabulka 11. - Přehled odměn / zdroj: vlastní zpracování

Bonusy dalším doplňkem mzdy je forma bonusu. Tento příplatek je neustále proměnný a pohyblivý a závislý na píli a pracovitosti zaměstnanců. Bonus je určen jen pro dvě pozice, a těmi jsou vedoucí a rozvozci. vedoucí - možnosti získání bonusů spočívají v dobrém vedení skladníků, dohledu na práci skladníků, zajištění správné funkčnosti a provozu skladu, motivaci podřízených skladníků a zodpovědné plnění vlastních úkolů. rozvozci - mají možnost získání bonusů dvěma formami. První forma je závislá na získávaní nových zákazníků a maximalizaci počtu prodaného zboží. Druhá forma je podpora prodeje určitých druhů zboží, které je zapotřebí umístit. Přehled bonusů

Pozice

Bonusy 0 - 3 000 Kč 0 - 2 000 Kč

Rozvozce Vedoucí

Tabulka 12. - Přehled bonusů / zdroj: vlastní zpracování

Tabulka č.12 nad textem znázorňuje možnou, maximální výši bonusů pro jednotlivé zaměstnance. Mimořádné příplatky je mimořádná odměna zaměstnance za mimořádnou aktivitu, pracovní nasazení, kreativitu, bezchybné plnění zadaných úkolů apod. Mimořádná odměna není stálá položka měsíční mzdy. To zda zaměstnanec odměnu dostane závisí na rozhodnutí zaměstnavatele, ten také rozhoduje o výši odměny.

31

Pozice

Příplatky 0 - 10 000 Kč 0 - 5 000 Kč 0 - 3 000 Kč 0 - 2 000 Kč 0 - 2 000 Kč

Jednatel Manažeři Účetní, Ekonom Pokladní, Fakturantka Skladník

Tabulka 13. - Přehled příplatků ke mzdě / zdroj: vlastní zpracování

Tabulka č.13 nad textem znázorňuje možnou maximální výši odměn jednotlivým zaměstnancům firmy. 4.3.4

Mzdy zaměstnanců

Výpočty mezd zaměstnanců v březnu 2013. Pro názornost jsou uvedeny mzdy jednotlivých pozic. U skladníků, vedoucích, rozvozců a manažerů je u každého uveden jeden výpočet mzdy i když zaměstnanců na této pozici je více. Celkový výpočet mzdy je znázorněn jen u jednatele a ostatních zaměstnanců jsou zobrazeny jen výsledné hodnoty.

Pozice

Počet 1 3 1 2 4 3 4 18

Jednatel Manažer Účetní, Ekonom Vedoucí Rozvozce Pokladní, Fakturantka Skladník Celkem

Tabulka 14. - Pozice a počet zaměstnanců / zdroj: vlastní zpracování

V tabulce č.15 je znázorněná celková hrubá mzda a celkové mzdové náklady. Údaje jsou uvedeny pro představu, kde je znát, jaké celkové částky je zapotřebí k vyplacení celkových mzdových nákladů na mzdy zaměstnanců za jeden průměrný měsíc.

32

Zaměstnanec Jednatel Manažer Účetní, Ekonom Vedoucí Rozvozce Pokladní, Fakturantka Skladník Celkem

Hrubá mzda 43 000,28 000,21 000,20 500,17 000,14 000,14 000,-

Počet 1 3 1 2 4 3 4 18

Hrubá mzda celkem 43 000,84 000,21 000,41 000,68 000,42 000,56 000,355 000,-

Celkové mzdové náklady 57 620,112 560,28 140,54 940,91 120,56 280,75 040,475 700,-

Tabulka 15. - Přehled celkové hrubé mzdy a celkových hrubých nákladů / zdroj: vlastní zpracování

Po seznámení se mzdami ve společnosti, jejich jednotlivými částmi, sestavením a výpočtu následuje přehled mzdových nákladů jednotlivých let. Tyto mzdové náklady jsou vypočítány sečtením všech hrubých mezd za celý rok. V průměru musí podnik vynaložit 4,3 milionu Kč za rok jen na mzdové náklady. Rok

2010

Celkové náklady v Kč

2011

2012

4 537 000 4 376 000 4 098 000

Tabulka 16. - Celkové náklady na mzdy / zdroj: vlastní zpracování

4.3.5

Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

Ze mzdy je mimo záloh na daň odváděno také sociální a zdravotní pojištění. Zdravotní a sociální pojištění odvádí podle zákona O zdravotním pojištění a sociálním zabezpečení zaměstnavatel za své zaměstnance i za sebe. Vyměřovacím základem pro sociální zabezpečení je úhrn příjmů které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od této daně osvobozeny a základ u zdravotního pojištění je úhrn příjmů ze závislé činnosti. Z vyměřovacího základu se u zdravotního pojištění odvádí 13,5 %. Jednu třetinu, tedy 4,5 % hradí zaměstnanec a zbytek, tedy 9 % hradí zaměstnavatel ze svých prostředků. U sociálního zabezpečení se z vyměřovacího základu odvádí dohromady 31,5 %. Tedy 25 % odvádí zaměstnavatel a 6,5 % odvádí zaměstnanec.

33

Pojistné se platí za jednotlivé měsíce. Zaměstnavatel odvádí část pojistného, které je povinen hradit za své zaměstnance. Současně odvádí i část pojistného, které je povinen hradit zaměstnanec, srážkou z jeho mzdy. V tabulce jsou porovnány náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění ve třech po sobě jdoucích obdobích. Výše jednotlivých nákladů je závislá na velikosti celkových mzdových nákladů.

Rok Celková náklady v Kč

2010

2011

2012

1 517 000 1 467 000 1 375 000

Tabulka 17. - Náklady na SZ a ZP / zdroj: vlastní zpracování

4.3.6

Sociální náklady

Sociální náklady jsou na úhradu nadstandardních programů sociálního, penzijního připojištění, odstupné a ostatní sociální dávky hrazené zaměstnavatelem, příspěvky ve formě podnikového spoření či prodeje akcií, příspěvky na stravování a občerstvení a služební vozidla poskytovaná k soukromým účelům. Tabulka zobrazuje přehled sociálních nákladů v uplynulých třech letech. Je vidět, že nejsou meziroční výrazné rozdíly.

Rok

2010

2011

2012

Celková náklady v Kč

152 000

157 000

139 000

Tabulka 18. - sociální náklady / zdroj: vlastní zpracování

4.3.7

Daně a poplatky

Podnik netrpí jen odvody daně z příjmu (mzdy), ale je zatížen i ostatními daněmi. Jako daňově uznatelné náklady se dají klasifikovat tyto daně: z nemovitosti, z převodu nemovitosti a daň silniční. Poplatky jsou dalším daňovým výdajem podniku. Mezi tyto poplatky patří: místní, soudní a správní poplatky jako např. dálniční známky, odpady, rozhlasové a televizní poplatky a jiné. V tabulce níže je vidět jak se promítá postupné navyšování sazeb daní a následný růst celkových nákladů.

Rok Celková daňové náklady v Kč

2010

2011

2012

55 000

71 000

88 000

Tabulka 19. - Náklady na daně a poplatky / zdroj: vlastní zpracování

34

4.4 Ostatní provozní náklady Do ostatních provozních nákladů, které se týkají provozní oblasti a nespadají do předcházejících nákladových skupin jsou zahrnuty především náklady na pojištění budov, vozidel a jiné.

Rok

2010

2011

2012

Celková spotřeba v Kč

298 000

208 000

263 000

Tabulka 20. - Ostatní provozní náklady / zdroj: vlastní zpracování

4.5 Shrnutí analýzy provozních nákladů Analýza provozních nákladů byla provedena na základě informací účetní závěrky, výkazu zisku a ztrát a interních informací společnosti Talko. Po součtu jednotlivých provozních nákladů dojdeme ke konečné sumě celkových nákladů na provoz podniku. Zjištěné informace nám objasní, jaká část provozních nákladů po finanční stránce nejvíce zatěžuje společnost a jaká vyžaduje největší pozornost. Náklady v tabulce jsou seřazeny podle finanční zatíženosti podniku od nejvyšších po nejnižší

a porovnány ve třech obdobích. Při prvním pohledu můžeme jednoznačně

konstatovat, že nejvyšším nákladem podniku jsou náklady na mzdy zaměstnanců, která bezesporu tvoří 46 % z celkových provozních nákladů. Výraznou část představují náklady na sociální a zdravotní pojištění služby ve výši 15 %, 9 % náklady na marketing a 6ti % část na pohonné hmoty.

35

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

Rok Osobní náklady - mzdové náklady Osobní náklady - soc. a zdrav. Služby - marketing Služby - ostatní Spotřeba m. a e. - Pohonné hmoty Služby - servis Ostatní provozní náklady Spotřeba m. a e. - Elektřina Osobní náklady - sociální náklady Služby - Telekomunikace Spotřeba m. a e. - Ostatní Daně a poplatky Spotřeba m. a e. - Plyn Spotřeba m. a e. - Materiální náklady Spotřeba m. a e. - Voda

2010 4 537 000 1 517 000 890 000 680 625 630 968 567 000 298 000 161 761 152 000 112 375 112 375 55 000 49 917 77 256 4 723

2011 4 376 000 1 467 000 924 000 618 853 661 371 621 000 208 000 193 177 157 000 80 147 80 147 71 000 48 357 16 679 5 269

2012 4 098 000 1 375 000 933 000 809 489 685 987 601 000 263 000 213 321 139 000 66 511 66 511 88 000 51 030 32 862 5 289

Celkem v Kč

9 846 000

9 528 000

9 428 000

Tabulka 21. - Rozepsané provozní náklady / zdroj: vlastní zpracování

Přehled podílu jednotlivých nákladů Osobní náklady - mzdové náklady 6%

Osobní náklady - soc. a zdrav.

6%

46%

Služby - marketing

7% 9%

Služby - ostatní 15% Spotřeba m. a e. - Pohoné hmoty

Obrázek 3. - přehled podílu nákladů / zdroj: vlastní zpracování

36

5 Návrh optimalizace provozních nákladů podniku Návrhů a optimalizací provozních nákladů je celá řada. V této práci se budeme zabývat převážně různými návrhy jak dlouhodobě upravit výši provozních nákladů. Představíme si tedy varianty možností jak snížit osobní náklady, bez toho aby se měnil aktuální počet pracovních pozic. Představíme si optimalizaci nákladů na energie, plyn a elektrickou energii a pokusíme se uspořit určitou část nákladů za telekomunikační služby. Z výsledků analýzy jsme zjistili, že největší podíl na provozních nákladech mají osobní náklady. Těm budeme věnovat největší pozornost. Zaměříme se na zajímavé řešení úspory energií při použití alternativních zdrojů energie. Jednotlivé optimalizace porovnáváme s průměrnými hodnotami z minulých let. Porovnáním zjistíme zda bylo řešení efektivní a o kolik se snížily náklady.

5.1 Optimalizace materiálních a energetických nákladů 5.1.1

Úspora s tepelným čerpadlem Jak už bylo zmíněno výše, trvalý růst cen energie má dopad i na stále se zvyšující

náklady na provoz podniku. Je tedy vhodné myslet i dopředu a pokusit se předejít, nebo alespoň částečně omezit využití těchto zdrojů. Řešení se nabízí ve využití přírodních zdrojů. Konkrétně získání tepla ze samotného vzduchu nebo země za pomocí technologie teplených čerpadel (TP).

Tepelné čerpadlo „O co vlastně jde? Tepelná čerpadla jsou elektrická zařízení fungující na podobném principu jako domácí chladnička, jen obráceně. U chladničky čerpáme teplo z vnitřního prostoru do venkovního, kde se přenáší do okolního prostoru. Tím uvnitř nastává chlad (odběr tepla) a v zadní části se lednice zahřívá díky teplu, které odebírá z vnitřku lednice a předává do okolí. Tepelná čerpadla využívají venkovního nízko-potenciálního tepla, k ohřátí chladiva a dále - prostřednictvím výměníku - vody v topném systému budovy. Energie nutná k provozu čerpadla je mnohem menší než teplo, se kterým daný prostor zahříváme. Znamená to, že se tím snižují náklady nutné na vytápění - přírodní teplo je zdarma. Navíc při provozu tepelného čerpadla nevznikají žádné nebezpečné zplodiny, ani jiné vedlejší produkty, které by zamořovaly přírodu. Topení tepelným čerpadlem je nejen levné, ale také ekologické! Jako podporu ekologického způsobu vytápění poskytuje ČEZ velice výhodnou sazbu. Takže 37

elektrický proud v celém objektu bude levnější, nejen pro vytápění, ale pro kompletní provoz společnosti."15

„Tepelné čerpadlo je a vždy bude nejlevnějším způsobem vytápění elektrickou energií. Při nesrovnatelně vyšším komfortu jsou provozní náklady srovnatelné s topením dřevem, protože tepelná čerpadla pracují zcela automaticky. Roční provozní náklady na vytápění se po instalaci tepelného čerpadla sníží o 50 až 70% oproti použití zemního plynu nebo přímotopného čí akumulačního vytápění. Při provozu nevznikají žádné exhalace, zdroj je šetrný k životnímu prostředí. Nehrozí tedy zatížení tohoto způsobu vytápění ekologickou daní, jak se zamýšlí u tuhých paliv a plynu. Obvyklá doba návratnosti investice je cca 5 – 7 let. Vyšší pořizovací náklady jsou kompenzovány nízkými provozními náklady. Společnost bude nezávislá na cenách energií, jakékoliv zdražování se jí dotkne pouze minimálně, přímá spotřeba energie je velmi nízká, teplo je čerpáno zdarma z přírody. Po uvedení tepelného čerpadla do provozu přidělí rozvodné společnosti velmi výhodnou dvou tarifní sazbu dodávky elektrické energie nejen pro zdroj vytápění, ale pro všechny elektrické spotřebiče ve společnosti . Komfortní a bezobslužný provoz zajistí tepelnou pohodu v daném objektu. Provoz tepelného čerpadla je zcela bezpečný, nehrozí výbuch, vznícení nebo otrava oxidem uhelnatým."16

Na tepelné čerpadlo se musíme dívat jako na investici do budoucna. Jedná se o zařízení, které má oproti plynovému kotli 4-5 krát vyšší pořizovací cenu. Ovšem tato cena je z pohledu návratnosti vyvážena minimálními provozními náklady. Tepelné čerpadlo vzduch-voda od firmy NIBE SPLIT12 - SET3 s topným výkonem 14 kW je svými parametry adekvátní náhradou za stávající plynový kotel. Pořizovací cena čerpadla a kompletní dodavatelské služby je 210.000 Kč. 5.1.2

Kalkulace úspor s tepelným čerpadlem

Vezmeme-li, že průměrná spotřeba elektrické energie v uplynulých třech letech je cca 41.000 kW/h což je cca 190.000 Kč za rok a průměrná cena spotřebovaného plynu 50.000 Kč za rok. Tak víme, že roční náklady na energie činí v průměru 240.000 Kč. 15

(http://www.topimecerpadlem.cz/tepelna-cerpadla/, 2009-2014) (http://www.topimecerpadlem.cz/otazky-odpovedi/proc-si-poridit-tepelne-cerpadlo-jako-zdroj-vytapeni/, 2009-2014) 16

38

Plynový kotel vytápí přibližně 6 měsíců v roce a celoročně ohřívá teplou užitkovou vodu (TUV). Ceny energií jsou jsou uvedeny v tabulce. Ceny jsou udávány sazbou podle tarifu C 0217.

Plyn Energie (kW/h) Kč/kWh Náklady Kč

Vytápění Ohřev TUV Spotřeba el. Energie 25 253 1 000 41 000 1,98 1,98 4,55 48 020 1 980 190 000

Celkem Kč/Rok

50 000

190 000

Celkem Kč/9 roků rok

450 000

1 710 000

Tabulka 22. - Plynový kotel - přehled spotřeby plynu a el. energie / zdroj: zdroj vlastní zpracování

Tepelné čerpadlo vzduch - voda vytápí objekt 6 měsíců v roce a celoročně ohřívá TUV. Ceny energií jsou uvedeny v tabulce. Ceny jsou udávány sazbou podle tarifu C 5618, což znamená snížený tarif jako podporu ekonomického výtápění. V praxi se se dá hovořit o skoro 50 % slevě za kWh.

Tepelné čerpadlo Energie (kW/h) Kč/kWh Náklady Kč

Vytápění Ohřev TUV Spotřeba el. Energie 25 253 1 000 41 000 1,03 0,90 2,15 26 011 900 90 000

Celkem Kč/Rok

26 911

90 000

Celkem Kč/9 roky

242 195

810 000

Tabulka 23.. - TČ - přehled spotřeby el. energie / zdroj: zdroj vlastní zpracování

Náklady naa vytápění za 1 rok 250,000 Kč 200,000 Kč 150,000 Kč

Tepelné čerpadlo

100,000 Kč

Plyn

50,000 Kč 0 Kč

Obrázek 4. - Náklady na vytápění za 1 rok / zdroj: zdroj vlastní zpracování 17 18

tarif C 02 - vysoký tarif podle tabulek ČEZ tarif C 56 - nízký tarif podle tabulek ČEZ

39

Rozdíl spotřeby tepelného čerpadla a plynového kotle je v průměru 23.890 Kč za rok. Při pořizovací ceně čerpadla v hodnotě 210.000 Kč vypočítáme přibližnou dobu návratnosti investice. Vzorec pro výpočet návratnosti investice do tepelného čerpadla: 

Č

ú



 

= 8,7 let

Návratnost investice do tepelného čerpadla je přibližně 8,7let. Po následující roky, bude mít společnost oproti původnímu plynovému kotli poloviční náklady. Výhoda ekonomického tarifu C 56 který skupina ČEZ k tepelnému čerpadlu nabízí, se nemálo promítne i na ceně za spotřebovanou elektrickou energii. Ze standardní ceny 4,55 Kč / kWh se po novém tarifu účtuje 2,15 Kč / kWh, tedy o 52 % nižší náklady na elektřinu. Ve výsledku to znamená že z původní roční spotřeby 190.000 Kč, klesnou náklady na elektrickou energii na 90.000 Kč. Sečteno, podtrženo, investice na nákup TČ se odrazí ve dvou výrazných nákladových položkách podniku jako 50 % snížení nákladů na vytápění a výraznou úsporu nákladů za spotřebu el. energie. V praxi můžeme hovořit o roční úspoře cca 120.000 Kč. Jako bonus se společnost zařadí mezi ekologické společnosti šetrné k životnímu prostředí, což může pojmout jako svojí vizi a cíl v budování dobrého obchodního jména.

5.2 Optimalizace nákladů na služby 5.2.1

Outsourcing

I přes podmínky zachování původního počtu zaměstnanců, by bylo na místě zmínit možnost outsourcingovou optimalizaci. „Outsourcing - znamená, že společnost vyčlení různé podpůrné a vedlejší činnosti a svěří je smluvně jiné společnosti čili subkontraktorovi, specializovanému na příslušnou činnost. Je to tedy druh dělby práce, činnost však není zajišťována vlastními zaměstnanci společnosti, nýbrž na základě smlouvy třetí osobou. Typicky se jedná o činnosti jako je úklid, údržba, doprava nebo správa počítačů (IT). Outsourcing se považuje za obchodní rozhodnutí,

40

které má vést ke snížení nákladů a (nebo) k soustředění na hlavní činnosti společnosti, a to v zájmu její konkurenceschopnosti.”19

Ve společnosti Talko s r.o. zavedeme mimozdrojovou logistiku. To znamená, že společnost k rozvozu zboží nebude využívat svoje vlastní zaměstnance ani vlastní vozový park. Společnost si najme na rozvoz externí společnost, které bude platit měsíční paušální poplatky. Toto řešení má několik výhod pro zaměstnavatele: •

administrativní úlevu

•

úspora na mzdových nákladech

•

úspora na provozu vozového parku

•

úspora na pohonných hmotách

•

úspora na povinném a havarijním pojištění

Mimozdrojovou logistiku bude zajišťovat společnost Raben Group s.r.o., která má s vnitrostátní logistikou mnoholeté zkušenosti. Pracovní náplň dopravce bude rozvoz zboží v pracovních dnech. Sjednané paušální poplatky jsou ve výší 35.000 Kč za měsíc na jednoho rozvozce. V poplatku je zahrnuta komplexní služba dopravce a je uvedena s daní. Potřebný počet pronajatých rozvozců jsou 4. Celkové náklady na pronájem čtyř rozvozců jsou 140.000 Kč za měsíc. Celkové mzdové náklady na vlastní rozvozce jsou 91.120 Kč za měsíc. K těmto mzdovým nákladů však musíme přičíst i celkové provozní náklady automobilu jako je (pohonné hmoty, opravy, servis, povinné a havarijním pojištění apod.) které jsou v průměrné měsíční částce 55.000 Kč.

Subjekt

Vlastní rozvozci

Mzdové náklady

91 120 Kč

Průměrné provozní náklady

55 000 Kč

Celkem

146 120 Kč

Pronájem logistiky

140 000 Kč 140 000 Kč

Úspora měsíc

6 120 Kč

Úspora rok

73 440 Kč

Tabulka 24 - Outsourcingové snížení nákladů

19

Citace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 11. 12. 2006, last modified on 7. 4. 2013 [cit. 2013-05-25]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Outsourcing

41

5.3 Optimalizace osobních nákladů Při optimalizaci osobních nákladů zachováme danou strukturu společnosti a snížení nákladů zajistíme možnostmi celkového snížení mzdového základu. Možnosti jak snížit náklady na mzdy je pokusit se o možnosti daňového zvýhodnění. To se dá provést několika způsoby. První způsob je zavedení zaměstnaneckých stravenek, druhá možnost je odvod penzijního připojištění a životního pojištění zaměstnance. 5.3.1

Stravenky

Stravenka - je poukázka, která slouží k nákupu potravin a úhradě nákladů na stravování. Stravenka má charakter ceniny. Výhodou stravenek pro zaměstnavatele je daňově uznatelný náklad do výše 70% stravného a 55% nominální hodnoty poukázky. Příspěvek je osvobozen od odvodu na zdravotním a sociálním pojištění.

Jak stravenky fungují „Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo 19. 12. 2012 vyhlášku č. 472/2012 Sb. upravující výši stravného na služebních cestách a s tím spojený příspěvek na stravování. Vyhláška vychází v platnost od 1.1.2013. Částka, ze které se počítá příspěvek na stravování, se zvyšuje na 79 Kč. Z této částky se dle zákona o daních z příjmů vypočítává maximálně daňově uznatelná výše příspěvku na stravování 70 % z 79 Kč = 55,30 Kč maximální výše daňově uznatelného nákladu. Maximálně daňově uznatelný náklad 55,30 Kč odpovídá při 55% příspěvku = 100,54 Kč, což nejblíže odpovídá stravence v nominální hodnotě 100 Kč.”20

20

Stravenky Ticket Restaurant, zaměstnanecké benefity, karty a poukázky Ticket Benefits, dárkové poukázky: Nejvýhodnější stravenka Ticket Restaurant má pro rok 2013 nominální hodnotu 100 Kč. [online]. © 2010 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.edenred.cz/News.aspx?news=10059

42

21

Obrázek 5. - Daňová uznatelnost a výpočet nominální hodnoty stravenky / zdroj: internet

Ve společnosti Talko by mohly být aplikovány stravenky jako část odměn k základní mzdě. Celková výše stravenek u jednoho zaměstnance činí 1.100 Kč měsíčně. To je 20 stravenek při nominální hodnotě 100 Kč. U všech zaměstnanců se snížily odměny o 1.100 Kč a zároveň odměny zvýšily o nominální hodnotu stravenek ve výši 1.100 Kč. V následující tabulce č.25 je u zaměstnance znázorněn výpočet rozdílu nákladů. Budou porovnány mzdové náklady a mzdové náklady při poskytnutí stravenek. Porovnání těchto dvou nákladů ukáže zda dojde ke snížení nákladů u daného zaměstnance a o jakou částku. Pro znázornění výpočtu byla použita tabulka s výpočtem jednoho zaměstnance, protože výpočet a rozdíl nákladů je u ostatních zaměstnanců stejný a zbytečně by se opakoval.

Zaměstnanec Hrubá mzda Pojistné Mzdové náklady Hodnota stravenek Celkové náklady Rozdíl nákladů za měsíc

Zvýšení hrubého příjmu 43 000,14 621,57 621,57 621,-

Poskytnutí stravenek 41 900,14 246,56 146,1 100,57 246,-

375,-

Tabulka 25. - rozdíl nákladů při použití stravenek / zdroj: vlastní zpracování 21

Stravenky Ticket Restaurant, zaměstnanecké benefity, karty a poukázky Ticket Benefits, dárkové poukázky: Nejvýhodnější stravenka Ticket Restaurant má pro rok 2013 nominální hodnotu 100 Kč. [online]. © 2010 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.edenred.cz/News.aspx?news=10059

43

Tabulka porovnává hrubou mzdu a hrubou mzdu upravenou o odměnu ve formě stravenek. Tabulka je rozdělena do třech sloupců, přičemž první sloupec nám udává o jakého zaměstnance jde, druhý sloupec udává hrubou mzdu, pojistné a mzdové náklady, které nejsou upraveny o žádné odměny. Třetí sloupec naznačuje snížení daňového základu o výši stravenek a tím celkové snížení celkových nákladů na mzdy. 5.3.2

Penzijní připojištění a životní pojištění

Jako další způsob snížení daňového základu se ve společnosti Talko zavedly příspěvky na PP a ŽP. Příspěvků na PP a ŽP je možné využít u jednoho zaměstnance maximálně ve výší 24.000 Kč za rok. Z důvodu motivace a proměnlivosti jednotlivých hrubých mezd se u zaměstnanců aplikovaly různé varianty výše obou příspěvků. Kdy nejnižší příspěvek byl v hodnotě 500 Kč, nejvyšší v hodnotě 1.000 Kč při maximálním měsíčním příspěvku 2.000 Kč na jednoho zaměstnance.

Právní úprava Právní úprava osvobození daní na příspěvek penzijního připojištění a životního pojištění zvláštně upravuje z.č. 586/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů ve svém ustanovení § 6 odst. 9 písmeno „p) platba zaměstnavatele v celkovém úhrnu nejvýše 24 000 Kč ročně jako 1. příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu nebo u penzijní společnosti, příspěvek zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti,... 3. příspěvek na pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití, nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod, nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nebo v případě, stane-li se zaměstnanec invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti (dále jen „soukromé životní pojištění“), na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zákona upravujícího pojišťovnictví, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu, za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, a dále za podmínky, že právo na plnění z pojistných smluv soukromého životního pojištění má pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt

44

pojištěného, osoba určená podle zákona upravujícího pojistnou smlouvu, kromě zaměstnavatele, který hradil příspěvek na pojistné,”22

5.3.2.1

Penzijní připojištění

Penzijní připojištění (dále jen „PP”) je možnost finančního zabezpečení na důchodový věk. Od 1.1.2008 kdy přišla v platnost novela zákona, může zaměstnavatel přispívat zaměstnancům částkou až 24.000 Kč ročně na PP. Příspěvek je přitom osvobozen od daně z příjmu. Tato částka může být v libovolném poměru rozdělena mezi životní pojištění a penzijní připojištění. Výhodou poskytnutí příspěvků na PP je, že

daňové zvýhodnění nastane jak

u zaměstnavatele, tak i u zaměstnance. Toto zvýhodnění může nastat jen v případě, že příspěvek na PP je poukázaný na účet zaměstnance u penzijního fondu. Příspěvky zaměstnavatele - zaměstnanec má možnost využít příspěvků od zaměstnavatele, který za tyto příspěvky nemusí odvádět pojistné a zároveň si je může odečíst od základu daně. Daňové úlevy - příspěvek zaměstnavatele je daňově uznatelným výdajem na PP až do celkové částky 24.000 Kč za rok na každého zaměstnance společnosti. Zaměstnavatel z těchto příspěvků neodvádí pojistné, které je ve výši 34%. 5.3.2.2 Životní pojištění Životní pojištění (dále jen „ŽP”) slouží jako finanční zabezpečení proti rizikům těžkých úrazů, jejich trvalých následků, vážných nemocí nebo úmrtí. Od 1.1.2008 kdy přišla v platnost novela zákona, může zaměstnavatel přispívat zaměstnancům částkou až 24.000 Kč ročně na ŽP. Příspěvek je přitom osvobozen od daně z příjmu. Tato částka může být v libovolném poměru rozdělena mezi životní pojištění a penzijní připojištění. Příspěvky zaměstnavatele - zaměstnanec má možnost využít příspěvků od zaměstnavatele, který za tyto příspěvky nemusí odvádět pojistné a zároveň si je může odečíst od základu daně. Daňové úlevy - příspěvek zaměstnavatele je daňově uznatelným výdajem na ŽP až do celkové částky 24.000 Kč za rok na každého zaměstnance společnosti. Zaměstnavatel z těchto příspěvků neodvádí pojistné, které je ve výši 34%.

22

Zákon o daních z příjmů - Část I. - Daň z příjmů fyzických osob: Zákon o daních z příjmů. [online]. © 1998 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/cast1.aspx

45

V následujících třech tabulkách si představíme rozdílné zaměstnanecké pozice a aplikaci příspěvků na PP a ZP v porovnání s původními mzdovými náklady.

Jednatel Hrubá mzda Příspěvek zaměstnavatele Pojistné Mzdové náklady Rozdíl nákladů za měsíc

Zvýšení hrubého příjmu 43 000

Zvýšení formou příspěvku na ŽP 41 000 1 000 13 940 56 940 680

Zvýšení formou příspěvku na PP 1 000

14 620 57 620

Tabulka 26. - Rozdíl nákladů při zavedení PP a ŽP u pozice jednatel i (manažér) / zdroj: vlastní zpracování

Účetní, Ekonom Hrubá mzda Příspěvek zaměstnavatele Pojistné Mzdové náklady Rozdíl nákladů za měsíc

Zvýšení hrubého příjmu 21 000

Zvýšení formou příspěvku na ŽP 19 500 500 6 630 27 630 510

Zvýšení formou příspěvku na PP 1 000

7 140 28 140

Tabulka 27. - Rozdíl nákladů při zavedení PP a ŽP u pozice účetní, ekonom i (vedoucí) / zdroj: vlastní zpracování

Rozvozce Hrubá mzda Příspěvek zaměstnavatele Pojistné Mzdové náklady Rozdíl nákladů za měsíc

Zvýšení hrubého příjmu 17 000

500 5 780 22 780

Zvýšení formou příspěvku na ŽP 16 000 500 5 440 22 440 340

Zvýšení formou příspěvku na PP

Tabulka 28 - Rozdíl nákladů při zavedení PP a ŽP u pozice rozvozce i (pokladní , skladník) / zdroj: vlastní zpracování

V tabulkách č.26, 27, 28 je jako druhá možnost minimalizací nákladů předvedena možnost využití příspěvků na PP a ŽP. Tabulky jsou rozděleny podle zaměstnaneckých pozic a v jednotlivých tabulkách se porovnává hrubá mzda a hrubá mzda upravena o příspěvky na PP a ŽP.

46

Zaměstnanec Počet Jednatel 1 Manažer 3 Účetní, Ekonom 1 Vedoucí 2 Rozvozce 4 Pokladní, Fakturantka 3 Skladník 4 Celkem 18 Snížení nákladů Celkové snížení za měsíc Celkové snížení za rok

Mzdové náklady 57 620,112 560,28 140,54 940,91 120,56 280,75 040,475 700,-

Náklady při Náklady při poskytnutí příspěvku stravenek na PP a ŽP 57 246,56 940,111 438,110 520,27 766,27 630,54 192,53 920,89 624,89 760,55 158,73 544,468 968,-

55 260,73 680,467 710,-

6 732,-

7 990,-

14 722,176 664,-

Tabulka 29 - Celkové snížení mzdových nákladu / zdroj: vlastní zpracování

V tabulce 29. jsou znázorněny všechny možnosti minimalizací mzdových nákladů a porovnány s původními mzdovými náklady. Tabulka představuje jednotlivé zaměstnance, jejich počet, mzdové náklady, náklady při poskytnutí stravenek a náklady při příspěvku na PP a ŽP. Při porovnání mzdových nákladů se stravenkami a příspěvky na PP a ŽP je patrné celkové snížení nákladů o částku 14.722 Kč za měsíc, což za rok činí 176.664 Kč. Využití této varianty dosáhl podnik snížení mzdových nákladů o 3,1 % . 5.3.3

Ostatní možnosti minimalizací nákladů

5.3.3.1 Pohonné hmoty Jako další výrazná položka provozních nákladů jsou pohonné hmoty, které stojí podnik v průměru 660.000 Kč za rok. Dlouhodobé navyšování spotřební daně zvedá každý rok ceny PHM o přibližně 0,2 %. Možností jak uspořit část nákladů za tyto výdaje je několik. Můžeme například zmínit systém věrnostního programu čerpacích stanic. Jedná se o dohodu, kterou se zákazník zavazuje čerpat na stanicích smluvní společnosti za určitých podmínek a čerpací stanice se zaváže poskytnout zákazníkovi nižší cenu (slevu) PHM. Tato sleva může být až 1 Kč za litr v závislosti na velikosti odběru PHM. Společnost Čepro a.s. nabízí věrnostní program s garantovanou slevou 0,6 Kč na litr. V případě velkoobchodu Talko, kde měsíční 47

spotřeba PHM je v průměru 1 500 l, uspoří podnik až 900 Kč. Tedy roční úspory by se pohybovaly okolo 10.800 Kč. 5.3.3.2 Telekomunikace Z přehledu ročních nákladů na telekomunikační služby je zřejmý každoroční pokles. Zatím co v roce 2010 to bylo 120.000 Kč, tak v roce 2012 už jen 66.500 Kč. Může za to bezpochyby tlak spotřebitelů a následný konkurenční souboj oligopolně postavených telekomunikačních poskytovatelů (operátorů). Ten má za následek snižování cen služeb za účelem udržení zákazníků. Toho již společnost využila a i nadále může využít ve svůj prospěch. Přechod ke konkurenci s lepší nabídkou může měsíčně uspořit až 2.000 Kč. Ročně se pak dopočítáme úspory 24.000 Kč. 5.3.3.3 Ostatní náklady na služby a materiál Ceny jednotlivých služeb se mění v závislosti na nabídce a poptávce. Obecně platí že, ne vždy je ta papírově nejlevnější nabídka tím nejekonomičtějším řešením. Uvedeme příklad: nákupem nejlevnější (nekvalitní) inkoustové náplně do tiskárny ušetříme 10 % , ale ve výsledku zjistíme že tato náplň nevytiskne 2 500 stránek jako u obvyklé náplně, ale jen 1 250. Tedy o 50 % méně. Výsledně tedy zjistíme že k vytisknutí požadovaného počtu stránek zaplatíme o 80 % více. Jinak řečeno, je zapotřebí zdravého rozumu, důkladného zvážení a částečné orientace na trhu statků a služeb k výběru vhodného produktu nebo služby k optimalizaci jednotlivých nákladů na služby.

48

Závěr Možností snížení provozních nákladů, neboli optimalizace provozních nákladů je celá škála. V této práci jsem se převážně zaměřil na optimalizaci fixních nákladů ve společnosti Talko s r.o.. Byla provedena analýza provozních nákladů k identifikaci jednotlivých nákladů, jejich výši a významnosti pro podnik. Graficky jsme si znázornili procentuální podíly a popsali co jednotlivé náklady pro podnik znamenají a možnosti jak by se daly optimalizovat ke snížení a větší efektivnosti společnosti. Jako první jsme si představili jak by se daly snížit náklady na elektrickou energii a plyn (výtápění). Velice efektivní se ukázalo řešení investice do tepelného čerpadla, které využívá obnovitelný zdroj jako úsporu nejen ve spotřebě plynu, ale i elektrické energie. Potřebnou počáteční investici s reálnou dobou návratnosti zastíní efektivní fungování a více jak poloviční úspora finančních prostředků. Jak bylo prezentováno v tabulkách s výpočty a porovnáno s původní situací ve společnosti, můžeme tvrdit, že touto možností dokážeme optimalizovat náklady a snížit je až o 50 %. Při využití outsourcingových služeb, ponese společnost o dvě břemena méně. První břemenem máme namysli úsporu nákladů, která je ve výší 73.440 Kč za rok. V druhé řadě získá společnost poznatelnou časovou, organizační a technickou úsporu, kterou by jinak musela vynaložit na provoz logistiky. Osobní náklady jsou jednoznačně největší položkou celkových nákladů. Z celkových nákladů je to přes 50%. V této práci jsem se však pokusil nalézt možnosti jak by se v při zachování struktury a počtu zaměstnanců společnosti daly náklady snížit. Jako možné optimalizační řešení jsme si předvedli

jaký vliv má zavedení stravenek, penzijního

připojištění a životního pojištění na daňový základ mezd a jak velké úspory vznikly zaměstnavateli. Zavedení stravenek dokáže ročně uspořit až 80.000 Kč. Další varianta jak snížit daňový základ a tím stáhnou náklady, jsem zavedly příspěvky na penzijní připojištění a životní pojištění. Tato varianta má zákonně omezené hranice 24.000 Kč na jednoho zaměstnance. I přes to jsme optimalizací dosáhli úspory bezmála 100.000 Kč. Při optimalizaci osobních nákladů jsme dosáhli snížení osobní nákladů společnosti o 3,1%. Věrnostní program čerpacích stanic, který "benzínky" praktikují v rámci konkurenčního boje o udržení zákazníka dokázal na pohonných hmotách ušetřit až 10.000 Kč za rok.

49

Podobně jako u čerpacích stanic, vedou konkurenční souboj o zákazníka i telekomunikační služby. V tomto případě se sami "perou" o každého klienta a snaží se mu nabídnout lepší podmínky než-li konkurence. Změnou operátora dokáže společnost Talko, ročně ušetřit dalších 24.000 Kč. V tabulce je přehledně znázorněno porovnání jednotlivých průměrných nákladů za minulé roky s optimalizovanými náklady po aplikování jednotlivých úsporných řešení. Jen při použití těchto optimalizací společnost ušetří okolo 330.000 Kč za rok. Optimalizaci pomocí outsourcingu nemůžeme zahrnout do společné tabulky k ostatním nákladům, protože v samotném outsourcingu jsou již zahrnuty úspory mzdových a další nákladů a byla by způsobena duplikace nákladů.

Průměrné náklady v minulých letech

Optimalizované náklady

Rozdíl

Tepelné čerpadlo Stravenky PP a ŽP Pohonné hmoty Telekomunikace

240 000 Kč

660 000 Kč 66 500 Kč

120 000 Kč 80 784 Kč 95 880 Kč 649 200 Kč 42 500 Kč

120 000 Kč 80 784 Kč 95 880 Kč 10 800 Kč 24 000 Kč

Celkem

966 500 Kč

988 364 Kč

331 464 Kč

1 753 440 Kč

1 440 000 Kč

313 440 Kč

Optimalizační řešení

Outsourcing

Tabulka 30. - Porovnání minulých n. a optimalizovaných n. / zdroj: vlastní zpracování

Cílem bakalářské práce bylo analyzovat provozní náklady a snažit se je snížit (optimalizovat) k efektivnějšímu hospodaření společnosti. Bylo tedy zapotřebí zaměřit se na analýzu všech nákladů společnosti, primárně abych zjistil s jakými druhy nákladů se společnost potýká a kolik ho stojí a sekundárně ke zjištění jejich důležitosti a vlivu na hospodaření podniku. V druhé polovině práce jsem se zaměřil na vybrané konkrétní náklady a návrh optimalizačního řešení, které by společnosti ušetřilo finanční prostředky a celkově zefektivnilo hospodaření. Můžu tedy konstatovat, že se mi podařilo splnit cíl mé práce a společnosti Talko přednést toto řešení k efektivnějšímu hospodaření.

50

6 Seznam použité literatury 1. BRUCKNER, Tomáš. Outsourcing a jeho aplikace při řízení informačního systému podniku. 1.vyd. Praha: Ekopress, 1998, 119 s. ISBN 80-861-1907-6. 2. ČERNÁ ,A. a kol. Finanční analýza, Bankovní institut vysoká škola, a.s., 1997 3. HRADECKÝ, CSC., Ing. Mojmír, Prof. Ing. Jiří LANČA, CSC. a Ing. Ladislav ŠIŠKA, PH. D. Manažérské účetnictví. První vydání. U Průhonu 22, Praha 7: Grada publishing a.s., 2008. 4. KRÁL, Bohumil. Manažerské účetnictví. 3., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2010, 660 s. ISBN 978-80-7261-217-8. 5. STAŇĚK, V. Zvyšování výkonnosti procesním řízením nákladů. 1. vyd. Praha: Grada, 2003 6. SYNEK. M. a spol. Podniková ekonome. Praha: C.H. Beck, 2006. 7. ŠUBRT, B. Průměrný výdělek a další obsluha mzdy a platu. Olomouc: ANAG, 2004. s. 1

Seznam internetových zdrojů • • • •

•

• •

•

•

Bussines center: Zákoník práce [online]. 2013 [cit. 2014-01-28]. Dostupné z:http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/cast6h1.aspx Měšec.cz: Mzda a plat. Mesec.cz [online]. 2013 [cit. 2014-01-28]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/mzdy-a-duchod/mzda-a-plat/pruvodce/ Finance: Plat a mzda. Plat a mzda [online]. 2013 [cit. 2014-01-28]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/mzda/vse-o-mzdach/plat-a-mzda/ Studentské finance: Dohoda o pracovní činnosti. [online]. 2013 [cit. 2014-01-28]. Dostupné z:http://student.finance.cz/prace-dane/informace/zamestnani/dohoda-opracovni-cinnosti/ Jak podnikat: dohoda o pracovní činnosti. Dohoda-pracovni-cinosti [online]. 2013 [cit. 2014-01-28]. Dostupné z:http://www.jakpodnikat.cz/dohoda-pracovnicinnosti.php Edenred: stravenky. Stravenka [online]. 2013 [cit. 2013-11-28]. Dostupné z: http://www.edenred.cz/News.aspx?news=10059 Bussines center: Zákon o daních z příjmu. Část první: daň z příjmu fyzických osob [online]. 2013 [cit. 2014-01-28]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/cast1.aspx Portál pohoda: Co je a není švarcsystém. [online]. 2013 [cit. 2014-01-28]. Dostupné z: https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/mzdy-a-prace/co-je-a-nenisvarcsystem/?feed=news Wikipedie: Outsourcing. Cs.wikipedie [online]. 2013 [cit. 2014-01-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Outsourcing

51

•

Podnikatel: Zákony online. Zákon o zaměstnanosti [online]. 2013 [cit. 2014-01-28]. Dostupné z:http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-c-435-2004-sb-o-zamestnanosti/ Topimečerpdalem: Otázky a odpovědi. Proč si pořídit tepelné čerpadlo jako zdroj vytápění [online]. 2013 [cit. 2014-01-28]. Dostupné z: http://www.topimecerpadlem.cz/otazky-odpovedi/proc-si-poridit-tepelne-cerpadlojako-zdroj-vytapeni/ Topimečerpdalem: Tepelná čerpadla. Tepelná čerpadla [online]. 2013 [cit. 2014-0128]. Dostupné z:http://www.topimecerpadlem.cz/tepelna-cerpadla/ Nibe: Tepelné čerpadlo NIBE SPLIT - SET 3. Tepelné čerpadlo NIBE SPLIT s plynulou regulací výkonu [online]. 2013 [cit. 2014-01-28]. Dostupné z: http://www.nibe.cz/cs/tepelna-cerpadla-vzduch-voda/tepelne-cerpadlo-nibe-split-splynulou-regulaci-vykonu/nibe-split-set-3

•

• •

Seznam citací 1,2,3,4,5

HRADECKÝ, CSC., Ing. Mojmír, Prof. Ing. Jiří LANČA, CSC. a Ing. Ladislav ŠIŠKA, PH.

D. Manažérské účetnictví. První vydání. U Průhonu 22, Praha 7: Grada publishing a.s., 2008 6

Zákoník práce - Část VI. - Hlava 1 - Obecná ustanovení o mzdě, platu a odměně z dohod: Zákoník práce.

[online].

©

1998

-

2013,

11.

května

2013

22:08:14

[cit.

2013-05-11].

Dostupné

z:

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/cast6h1.aspx 7

Zákoník práce - Část VI. - Hlava 1 - Obecná ustanovení o mzdě, platu a odměně z dohod: Zákoník práce.

[online].

©

1998

-

2013,

11.

května

2013

22:08:14

[cit.

2013-05-11].

Dostupné

z:

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/cast6h1.aspx 8

Zákoník práce - Část VI. - Hlava 1 - Obecná ustanovení o mzdě, platu a odměně z dohod: Zákoník práce.

[online].

©

1998

-

2013,

11.

května

2013

22:08:14

[cit.

2013-05-11].

Dostupné

z:

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/cast6h1.aspx 9

ŠUBRT, B. Průměrný výdělek a další obsluha mzdy a platu. Olomouc: ANAG, 2004. s. 14

10

Citace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 11. 12.

2006, last modified on 1. 5. 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mzda 11

Dohoda o pracovní činnosti | Studentskefinance.cz: Dohoda o pracovní činnosti. [online]. © 2000 - 2013, 11.

května

2013

22:56:57

[cit.

2013-05-11].

Dostupné

z:

http://student.finance.cz/prace-

dane/informace/zamestnani/dohoda-o-pracovni-cinnosti/ 13

Citace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 11. 12.

2006,

last

modified

on

31.

10.

2012

[cit.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Dohoda_o_proveden%C3%AD_pr%C3%A1ce

52

2013-05-05].

Dostupné

z:

14

Zákoník práce - Část VI. - Hlava 1 - Obecná ustanovení o mzdě, platu a odměně z dohod: Zákoník práce.

[online].

©

1998

-

2013,

11.

května

2013

23:02:59

[cit.

2013-05-11].

Dostupné

z:

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/cast6h1.aspx 15

(http://www.topimecerpadlem.cz/tepelna-cerpadla/, 2009-2014)

16

(http://www.topimecerpadlem.cz/otazky-odpovedi/proc-si-poridit-tepelne-cerpadlo-jako-zdroj-vytapeni/, 2009-

2014) 19

Citace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 11. 12.

2006, last modified on 7. 4. 2013 [cit. 2013-05-25]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Outsourcing 20

Stravenky Ticket Restaurant, zaměstnanecké benefity, karty a poukázky Ticket Benefits, dárkové poukázky:

Nejvýhodnější stravenka Ticket Restaurant má pro rok 2013 nominální hodnotu 100 Kč. [online]. © 2010 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.edenred.cz/News.aspx?news=10059 21

Zákon o daních z příjmů - Část I. - Daň z příjmů fyzických osob: Zákon o daních z příjmů. [online]. © 1998 -

2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/cast1.aspx

53

Přílohy Příloha výkazu zisku a ztráty společnosti Talko v roce 2012

54

1.

Příloha výkazu zisku a ztráty společnosti Talko v roce 2011

55

2.

Příloha výkazu zisku a ztráty společnosti Talko v roce 2012

56

3.