MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra kineziologie
Analýza nabídky a poptávky volnočasových aktivit studentů Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Vypracovala:
PaedDr. Pavel Korvas, CSc.
Bc.Veronika Kozlíková Učitelství pro ZŠ a SŠ
Brno, 2011 1
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v pouţitých zdrojích. Souhlasím, aby práce byla uloţena na Masarykově universitě v knihovně Fakulty sportovních studií a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Brně 7. dubna 2011
………………………………… Bc. Veronika Kozlíková
2
Poděkování Děkuji vedoucímu magisterské práce PaedDr. Pavlu Korvasovi, CSc. za odborné vedení, velmi cenné rady a poskytnutí konzultací při zpracování této práce.
3
OBSAH ÚVOD …………………………………………………………………...…….. 6 1. STAV DOSAVADNÍCH POZNATKŮ ………………………..….……... 1.1
7
Volný čas .................................................................................................. 7
1.1.1 Historický vývoj volného času .................................................................. 8 1.1.2 Moderní význam volného času ................................................................ 11 1.1.3 Volný čas jako hodnota ............................................................................ 12 1.1.4 Funkce a aktivity ve volném čase ........................................................... 14 1.2
Školská zařízení pro zájmové vzdělávání ............................................ 17
1.2.1 Základní právní předpisy pro oblast práce s dětmi a mládeţí v jejich volném čase ................................................................................. 17 1.2.2 Zájmové vzdělávání ................................................................................. 20 1.2.3 SVČ Méďa Krnov .................................................................................... 21 1.3
Volnočasové aktivity ............................................................................... 23
1.3.1 Struktura a obsah činnosti SVČ Méďa ..................................................... 23 1.3.2 Outdoorové aktivity .................................................................................
26
1.3.2.1 Turistika ................................................................................................. 26 1.3.2.2 Sporty v přírodě ..................................................................................... 29 1.3.2.3 Rekreace v přírodě ................................................................................. 32 1.4
Ontogenetický vývoj mládeţe ................................................................ 34
1.5
Pohybové aktivity mládeţe .................................................................... 41
2. CÍL, HYPOTÉZY A ÚKOLY PRÁCE ....……………………….….…… 45 2.1 Cíl práce ……………………………………………………………….…. 45 2.2 Výzkumné otázky……...………………………………………………..... 45 2.3 Úkoly práce ……………………………………………………………....
46
3. METODIKA PRÁCE ………………………………………………......… 47 3.1 Popis pouţívaných metod výzkumu ……………………………….....… 47 3.2 Charakteristika zkoumaného souboru ………………..……………….. 48
4
4. VÝSLEDKY A DISKUSE …………………………………………..…... 49 4.1 Vyhodnocení výzkumných otázek ........................................................... 92 5. ZÁVĚRY …………………………………………………………………. 94 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ .............................................................. 95 PŘÍLOHY RESUMÉ
5
ÚVOD Téma diplomové práce jsem si zvolila vzhledem k tomu, ţe se
v oblasti
volného času jako pedagog pohybuji více neţ deset let. Oblast volnočasových aktivit je mi velmi blízká a ve vhodném vyuţívání volného času vidím velký potenciál a reálnou moţnost pro všechny ţít pohodovým a šťastným ţivotem. Od útlého věku se aktivně věnuji orientačnímu běhu a jiţ dlouhou dobu se snaţím svým svěřencům předávat znalosti a zkušenosti, především však usiluji o to, aby měli vztah k pohybovým a outdoorovým aktivitám, k přírodě, ke svému zdraví. V současné době je dle mého názoru pro děti a mládeţ velmi náročné umět se zorientovat a vědět, jakým směrem se ubírat. Mám tím na mysli markantní vliv moderní techniky a médií, které zasahují do ţivota a ve velké míře jej bohuţel negativně ovlivňují. Kdyţ srovnám dnešní děti a mládeţ s dětmi a mládeţí před dvaceti lety, spatřuji velký rozdíl, především v oblasti pohybových aktivit, pobytu v přírodě, venku. Hlavním cílem práce je analyzovat nabídku a především poptávku volnočasových aktivit středoškolských studentů, dále zjistit, zda si studenti uvědomují hodnotu a význam vyuţívání jejich volného času, patří-li v současné době outdoorové aktivity do způsobu trávení jejich volného času a v neposlední řadě se dozvědět, jaké volnočasové aktivity jsou součástí jejich volného času a jaké by je případně oslovily, zaujaly a přiměly vyuţívat sluţeb Střediska volného času Méďa. Práce se v první části zabývá vývojem, významem a funkcemi volného času, v další části se věnuje školským zařízením pro volný čas, zájmovému vzdělávání a organizaci - Středisku volného času Méďa v Krnově. Součástí teoretické části je ontogenetický vývoj adolescentů se zaměřením na jednotlivé oblasti a pohybové aktivity mládeţe s odkazem na výzkum olomoucké univerzity. Praktickou část diplomové práce tvoří empirický výzkum, při kterém je vyuţito dotazníkové metody. V diskuzi jsou pak zpracovány výsledky v grafech a tabulkách s hodnocením.
6
1. STAV DOSAVADNÍCH POZNATKŮ 1.1 Volný čas Na volný čas se lze dívat multiparadigmaticky z různých vědních oborů. V této práci budeme ztotoţňovat sociologické pojetí volného času. Čas je pro všechny významný tím, ţe udává rytmus dne, týdne, ročních období, ovlivňuje dynamiku individuálního vývoje, generační změny, je společným jmenovatelem osobních, pracovních a společenských událostí. Času mnohdy podřizujeme své plány, ţivotní usilování, hodnotové směřování, mezilidské vztahy i budování osobní kariéry. Čas se naopak také můţe stát základním východiskem zaměřenosti na osobní záliby a utváření předpoklady pro pocity ţivotní pohody. "Kaţdý člověk má svůj čas a proţívá jej jako svůj ţivot. Čas, který člověku zbývá jako protiváha nutných činností spjatých se zaměstnáním, sociálními povinnostmi a biologickými nezbytnostmi, je čas prázdný, který kaţdý můţe naplnit v rámci daných podmínek svobodně, podle vlastní vůle. Dostal jméno po jednom ze symbolických hesel francouzské revoluce – je to čas volný" (Spousta, 1994, s. 15). Buriánek (1996) pojímá volný čas jako prostor, o jehoţ vyuţití a náplni rozhoduje svobodně sám jedinec. Neznamená to, ţe ho bude trávit sám, ale jde o to, jak ho rozdělí mezi pasivní odpočinek, kulturní a sportovní aktivity, zábavu, pěstování koníčků a zálib. Pro tuto oblast je velmi důleţité uvědomit si kvantitu a kvalitu volného času, tzn. rozumné spojení aktivních a pasivních forem jeho trávení, také rozumné proporce mezi kulturními, sportovními a společenskými aktivitami. Efektivní vyuţití volného času má obrovský význam. Ve shodě s Dohnalem (2002) lze tvrdit, ţe člověk má ve společnosti reálnou potřebu najít se, uvědomit si sám sebe, hledá přírodu, vlastní proţitek, pohyb – hledá proměnu své základní orientace. Volný čas proto hraje v ţivotě člověka významnou roli, především v oblasti jeho zdraví, kultivace a socializace. Sak (2000) uvádí, ţe: „Volný čas je ve svém rozsahu a obsahu systémově provázán s daným typem společnosti, kterému odpovídají určité hodnoty,
7
instituce, vzorce chování a sociální mechanismy s naplňováním volného času (s. 131)." 1.1.1 Historický vývoj volného času Volný čas lze vzhledem k jeho dnešnímu významu hodnotit jako jev zrozený teprve v moderní společnosti. Znamená pro nás „volnost“ od zaměstnání nebo dalších povinností, „volnost“ v jeho sociálním nabývání a v neposlední řadě „volnost“ od sociálních norem, které by určovaly, jak se má jedinec chovat v této časové sféře a zabraňovaly by mu tak v jejím individuálním vyuţití. Z hlediska lidí, kteří ţili v období prvotně pospolných společností, tedy dávných primitivních kmenů lovců, sběračů a později zemědělců, uvedená „volnost“ od sociálních norem zřetelně nesplňuje jejich ţivotní způsob. I kdybychom připustili výskyt volného času, jedinec nebyl od kmene nijak oddělen a kmen tak měl charakter pospolitosti, komplexnosti, závazného a uceleného sociálního procesu, jeţ zahrnoval veřejný i soukromý ţivot jedince. Velký význam pro zachování této všezahrnující závaznosti měla jednotná a systematická kontrola, která obvykle vystupovala
ve formě náboţenských
symbolik, obřadů a zákazů (Spousta, 1994). K výraznějšímu oddělení práce a volného času dochází teprve v období antického Řecka a Říma. První úvahy o významu volného času pro člověka i společnost nalezneme v díle významného řeckého filosofa Aristotela, který v Etice Nikomachově vytvořil propracovanou koncepci volného času. Aristotelova koncepce nepřímo ovlivnila všechny jeho následovníky, filosofy a sociology, kteří se později zabývali problematikou volného času a zdůrazňovali jeho vysokou hodnotu, jeho sepjetí s pocity blaha a štěstí. Volný čas chápali jako prostor pro další rozvoj člověka, přičemţ poukazovali na rozdíl jeho chápání z hlediska jedince a z hlediska společnosti. Z Aristotelova odkazu čerpali i římští stoikové. V traktátech O volném čase, O krátkosti ţivota či v Listech Luciliovi Seneca navazuje a rozvíjí Aristotelův poţadavek o spojení volného času s filosofií. Na rozdíl od Aristotela staví Seneca právo člověka na jeho volný čas i nad poţadavky společnosti.
8
Pro
období
raného
křesťanství
se
stal
antický
stoicismus
jedním
z myšlenkových zdrojů, nejautentičtější rysy nového křesťanství však představují v Bibli samotná Evangelia Nového Zákona. Filosofické myšlení je nahrazeno komunikací s Bohem, která závisí na intenzitě jedincovy víry v Boha. Volný čas byl v křesťanství bez komunikace s Bohem nemyslitelný, katolická církev rozhodovala prakticky aţ do našeho století o tom, jaké činnosti jsou pro křesťana vhodné či nevhodné. Teprve v roce 1965 se II. vatikánský koncil usnesl a uznal oficiální existenci volného času, ve kterém mají lidé uvolňovat ducha a posilovat duševní a tělesné zdraví. V období protestantismu nalezneme dvě různá pojetí volného času, kdy na jedné straně odmítá protestantismus prostřednickou roli církve a posiluje samostatné rozhodování jedince, na druhé straně však vyzdvihuje úlohu práce v jeho ţivotě a odmítá neproduktivní mrhání časem. V 15. a 16. století vznikala díla utopistů, ve kterých prezentují své představy o společenském uspořádání, které by bylo lepší neţ feudální. O vizi státu, v němţ by byla práce rozdělena mezi všechny občany a pracovní doba by trvala 6 hodin, se dovídáme v díle Utopie Thomase Moora. S příchodem nové společnosti, zaloţené na všeobecných trţních vztazích, se utopie nenaplňuje. Na trh vstupuje masa lidí, která vlastní pouze jediné zboţí, tj. vlastní pracovní sílu, které je nadbytek. Podnikatelům se tedy vyplácí pracovní dobu neúnosně prodluţovat. “Volný čas tu tedy pro většinu lidí prakticky neexistuje; proto také patří poţadavek zkrácení pracovní doby k základním poţadavkům rozvíjejícího se dělnického hnutí“ (Spousta, 1994, s. 58). Teprve kongres Mezinárodního dělnického hnutí v Ţenevě přijal v roce 1866 usnesení o prosazení osmihodinové pracovní doby s moţností dělníků vzdělávat se a zúčastňovat se kulturních a politických akcí. Na základě zákonné úpravy pracovní doby, zvyšující se produktivity práce a účinnými opatřeními v sociální politice se stává volný čas samozřejmou součástí ţivotního způsobu všech občanů. K objasnění problematiky volného času významně přispěl Karel Marx v Rukopisech (Grundrisse der Kritik der politischen Ökonomie), kde přisoudil kapitalismu objevení tajemství strukturace a organizace času. Přispěl ke zrušení
9
rolnického cyklického času (zemědělský kalendář) a jeho nahrazení lineárním časem. Marx chápe volný čas jako stálou součást rozvoje člověka, kdy se vzdělává, jako sféru lidské svobody, svobodného rozhodování a svobodné činnosti. Práci charakterizuje jako říši nutnosti, volný čas jako říši svobody. Současně naznačil dialektické pojetí, vzájemnou souvislost mezi prací a volným časem. Člověk musí pracovat, aby mohl mít volný čas. Naopak musí ve svém volném čase odpočívat, reprodukovat svou pracovní sílu, aby mohl pracovat (Čihovský, 2006). Od konce 30. let 20. století, kdy docházelo k velkému rozvoji sdělovacích prostředků, se diskuse o volném čase stávaly neoddělitelnou součástí úvah o masové kultuře, především však v dílech tzv. frankfurtské školy. Vliv sdělovacích prostředků je chápán na jedné straně kladně díky tomu, ţe přispívá k šíření kulturních hodnot, na druhé straně však mohou být nástrojem spotřebitelské, kulturní a politické manipulace. Mezníkem ve studiu volného času se stala kniha francouzského sociologa Joffre Dumazediera Vstříc společnosti volného času? vydaná v r. 1962. Ústředním motivem je přesvědčení autora o tom, ţe materiální blahobyt není hlavním výdobytkem moderního světa (mod. civilizace), nýbrţ právě existence volného času, který je chápán jako důleţitý prvek v ţivotním způsobu miliónů lidí. Hlavním rysem volného času je pro Dumazediera jeho neutilitárnost, dále však upozorňuje na ambivalentnost volného času, která můţe pro jedince znamenat volný prostor k jeho rozvoji, na druhé straně také můţe vést k jeho izolaci, k nezájmu o to, co se děje mimo jeho soukromí. Výše uvedená kniha se stala impulsem pro další bádání na tomto poli. Zcela jiný náhled na koncepci volného času měla dvojice anglických sociologů N. Elias a E. Dunning (in Spousta, 1994). Tvrdili, ţe do volného času by se měly počítat pouze aktivity, do nichţ spadají např. návštěvy divadel, biografů, sportovních zařízení, sledování televize, sport, hry. Tyto aktivity mají poskytovat jedinci v monotónním ţivotě jakýsi vzruch.
10
1.1.2 Moderní význam volného času Pro Vaţanského (1994) „volný čas představuje rozsáhlou sféru, kterou neovlivňují pouze vlastní pravidla, zákony a normy. Jako součást komplexního dění průmyslově společenského systému, organizace lidí a moderní civilizace se podřizuje, respektuje působení všech determinant, nepřipouští odlišné chápání příčinných činitelů (s. 12)“. V literatuře o volném čase se nachází mnoho pokusů definovat volný čas, které ukazují velkou variabilnost jednotlivých významů sahajících od ekonomických, sociologických, fyziologických, psychologických a kulturně kritických momentů aţ k negativním významům takových definic. S pojmem volný čas souvisí časové (volný čas – pracovní doba) a obsahové (volný čas – svoboda) aspekty, jejichţ definování omezuje a způsobuje značné těţkosti. Vaţanský a Smékal (1995) uvádějí dva hlavní směry v chápání pojmu volný čas. Jedním směrem je negativní pojem, znamená volný čas jako dobu zbývající po celkovém denním průběhu, která zůstala po pracovně nebo studijně podmíněném
čase, povinnostech v domácnosti a
uspokojení
základních
biologických potřeb. Druhým směrem máme na mysli pozitivní pojem charakterizující volný čas jako volně disponibilní časový prostor, v němţ pro jedince můţe volný čas znamenat svobodu, tedy prostor, se kterým můţe svobodně nakládat dle svého uváţení, realizovat pouze to, co chce, k čemu není podvědomě nucen. Existující teoretické přístupy rozdělují autoři Vaţanský a Smékal (1995) na pracovně polární, volnočasově polární a celistvé vysvětlovací pokusy. Pracovně polární pokusy vysvětlení vycházejí ze záporného pojetí volného času, který je chápán jako prostor jednání podmíněný prací. Přístupy uvedeného směru lze redukovat na dvě polární hypotézy vztahu práce a volného času, tj. hypotéza kontrastu a shody. Hypotéza kontrastu vystihuje rozdílnost mezi proţíváním a aktivitami ve volném čase a během pracovní doby. Zahrnuje teorie kompenzace, ventilu, zotavení a spotřeby. Naproti tomu je hypotéza shody zaloţena na podobnosti vyuţívání pracovního a volného času, kdy dochází
11
k transferu naučených modelů chování v zaměstnání do oblasti volného času. Do hypotézy shody řadíme teorii redukce, generalizace a identity. Volnočasově polární vysvětlovací pokusy jsou zaloţeny na pozitivním chápání volného času, který chápou jako samostatnou oblast ţivota a naznačují, ţe volný čas je prostor umoţňující seberealizaci, poznávání a objevování kvalit ţivota. Celistvé vysvětlovací snahy apelují na překonání dualismus volného času a práce, jelikoţ odporuje myšlence lidské jednoty. Základním principem je uspokojení lidských základních potřeb seberealizace, nezávislosti a poskytování smyslu ţivota. Tyto aspekty pak přispívají k mnohostrannému vývoji osobnosti a podněcování okolního prostředí. Sekot (2006) definuje volný čas a uvádí jeho dvě definice. První hovoří o čase zbývajícím po splnění všech povinností, druhá o časovém prostoru se svobodnou volbou činností spojených s příjemnými proţitky a očekáváním. 1.1.3 Volný čas jako hodnota Podle Spousty (1994) je volný čas „…nesmírná hodnota, ale nikoli sama o sobě a sama pro sebe, nýbrţ jako neomezená moţnost člověka vrátit se k sobě samému, k svému autentickému plnému ţivotu, přemýšlet o hodnotách, uvědomovat si jejich ohroţení a věnovat se jejich záchraně (17)“. Shodně se Spoustou charakterizuje Sekot (2006) volný čas jako prostor, ve kterém nepochybně dochází ke zmnoţování hodnoty lidského ţivota. V průběhu lidských dějin nelze popřít existenci volného času. Nebyl pociťován jako problém, ani nebyl příčinou zvláštních úvah. V předindustriální společnosti umoţňoval volný čas elitě rozvíjet náročný ţivotní styl, který byl do jisté míry v kaţdé době závazný, neboť byly uznávány jednotné vzorce chování. U pracující vrstvy byl výskyt volného času nepoměrně menší, také však byl determinován tradicemi, zvyklostmi a normami v jejich společenských sférách. V době, kdy začala éra společenské dělby práce, se teoretickou intelektuální činností zabývala velmi malá část populace. Naopak většina se musela věnovat praktické výrobní činnosti, proto měla činnost ducha coby náplň volného času v kulturních dějinách převahu. V této době patrně vznikl sklon chápat volný čas
12
jako hodnotu, která člověku umoţňuje získávat a rozvíjet především důstojenství vzdělání jakoţto vědomé a poučené účasti na běhu světa. Důleţitým dokladem výše uvedených informací je starořecké slovo scholaizen, jeţ původně znamenalo míti volnou chvíli, prázdno. Staří Řekové však kladli důraz na činnost ve volném čase, proto význam slova scholaizen procházel konkretizací. Scholaizen tedy znamená mít čas pro něco, nebo se něčemu věnovat. Konečný význam však zní poučovat, přednášet. Podle Čihovského (2006) zůstává trochu záhadou, proč řecký pojem „scholé“ nepronikl do evropské civilizace jako pojem pro volný čas, ale je naopak etymologickým kořenem všech soudobých výrazů pro školu. Uvedené vzdělávací pojetí volného času ovlivnilo úvahy sociálních utopistů, kteří kladli na
vrchol hodnotového ţebříčku uspokojení potřeby dovídat se,
poznávat, učit se a studovat. V 19. století se proměňoval volný čas z utopické představy ve skutečnost a společensko-historický fakt. Za proměnou stála postupná industrializace, mechanizace práce, oddělení a zkrácení pracovní doby. V této době vznikaly vzdělávací spolky orientované na lidové vzdělávání. Díky procesům sociálního vývoje docházelo k velkým změnám společenských struktur, sociálního chování a kulturního způsobu ţivota lidí. Po druhé světové válce se v Evropě podle Spousty (1994) utvořily tři fáze pojetí volného času. První fázi datujeme po roce 1945, kdy byla důleţitá kvantitativní změna pracovní doby. Vzrostla týdenní pracovní doba z důvodu potřeby obnovit hospodářství a volný čas plnil především funkcí regenerační a rekreační. Důleţitý byl čas k zotavení a k obnově pracovní síly před prací. V 60. a 70. letech můţeme hovořit o volném čase jako o konzumním, jehoţ symboly jsou auto a cestování, reklama, televize, móda. V této době si lidé uvědomují nedostatek volného času, připisují mu velký význam, chtějí urychlit nezbytné domácí činnosti, touţí po rychlosti pohybů, po automobilech, televizorech, tranzistorech aj. Jednotlivci i celé společenské vrstvy se začínají orientovat především na uţívání volného času, kdyţ uţ u nás byl zájem o věci veřejné vlivem totalitarismu bezpředmětný a podnikatelská iniciativa nepřípustná.
13
V 80. letech chce člověk volný čas intenzivně a uvědoměle proţívat. Záţitky a skutečné proţívání
patří do nové koncepce volného času. Vlivem
společenských změn dochází ve sféře volného času k jakémusi znejistění, které pramení z různých sfér (sféra ekonomie, moci, institucí, hodnot a norem, proţitků a zkušeností). Smysluplné vyuţívání volného času se stává v uplynulém dvacetiletí problémem duše i ducha, proto je velmi důleţité učit se nakládat se svým volným časem, který principielně nezaručuje svobodu, tak jako práce neznamená jednoduše nutnost. 1.1.4 Funkce a aktivity ve volném čase V literatuře zabývající se volným časem se dozvídáme mnoho informací o jeho funkcích. Můţeme tvrdit, ţe většina autorů se na základních funkcích volného času shoduje, jak bude patrno v dalším textu této práce. Podle Spousty (1994) jsou základní funkce volného času odpočinek, zábava, aktivní souţití se sociálním prostředím, zájmová činnost a vzdělávání, které by měly být v konkrétních činnostech zastoupeny v různých proporcích. Podobné pojetí funkcí volného času nalézáme také u Saka (2000), který je definuje ve vztahu k jedinci jako relaxační, rekreační a rozvojové. Tím se však podle něho funkce volného času nevyčerpávají, protoţe volný čas, resp. úhrn reálných a duchovních aktivit lidí, plní řadu funkcí ke společenskému systému. Volný čas a ţivotní způsob jedince v dospělosti je modifikací danou vývojem a rolemi spojenými s určitou ţivotní fází. Sféra volného času dětí a mládeţe a obsahové naplnění jejich volného času má proto význam pro celoţivotní orientaci člověka. Sak (2000) tvrdí, ţe aktivity a zájmy jedince navazují na hodnotovou orientaci a způsob ţivota jeho rodiny. Obdobně navazuje mládeţ na společnost, v níţ probíhá její sociální zrání. Kvalitativní aspekty volného času zahrnují volnočasové potřeby a zájmy, které vypovídají o kognitivní a emocionální sféře osobnosti. Autoři R. J. Havighurst a M. Kaplan (in Vaţanský, Smékal, 1995) se domnívají, ţe volný čas by měl poskytovat moţnosti k zajímavému proţívání, k tvůrčímu vyjádření osobnosti, zajišťovat účast na sociálním ţivotě, umoţňovat
14
rozvoj individuality a pocit někam patřit, dále podporovat a rozvíjet vztah k sobě samému a k ostatním lidem. Grecmanová et al. (2003) povaţuje volný čas za oblast, v níţ se děti a mládeţ mohou realizovat v individuální a společenské dimenzi. Připomíná však, ţe se tak často děje negativními a někdy zcela nepřijatelnými způsoby. Proto povaţuje výchovu ve volném čase a k volnému času jako prevenci negativních vlivů, které v této oblasti mohou na děti a mladého člověka působit. Základní funkce volného času podle Grecmanové jsou: -
odpočinek – fyzická a duševní relaxace, kompenzace únavy;
-
zábava – dochází při ní k uspokojování potřeb (touha po přátelství, apod.);
-
vlastní rozvoj člověka – vůle, rozum, cit;
Výše uvedená autorka tvrdí, ţe je nutné uvedené funkce volného času respektovat, chceme-li výchovně ovlivňovat aktivity dětí a lidí v jejich volném čase. Německý badatel H. W. Opaschovski (in Vaţanský, Smékal, 1995) uvádí na základě analýz moderního výzkumu volného času následující funkce a zároveň také poukazuje na zkříţení, vnitřní závislost a tím také na rozdílné pořadí funkcí: -
rekreace, potřeba zotavení, osvěţení, zdraví a dobrého pocitu;
-
kompenzace, potřeba vyrovnání, rozptýlení a potěšení;
-
edukace, potřeba poznání, učení a motivace k učení;
-
kontemplace, potřeba pohody, klidu, sebevědomí a rozjímání;
-
komunikace, potřeba sdělení a kontaktu;
-
integrace, tedy potřeba společnosti, tvoření skupin a kolektivního vztahu;
-
participace, potřeba angaţovanosti, účastenství a sebepojetí;
-
enkulturace, potřeba kreativního rozvoje, účasti na kulturním ţivotě a produktivního uplatnění;
Tyto tzv. cílové funkce volného času lze chápat jako stěţejní volnočasové potřeby, kdy rekreace, edukace a kontemplace představují více individuální funkce, zatímco komunikace, participace, integrace a enkulturace jsou spíše všeobecné. Obě skupiny tvoří jednotu, zaloţenou na dialektickém vztahu jedince a společnosti. Mezi významné prvky volného času patří moţnost seberealizace jedince, protoţe kaţdý člověk potřebuje subjektivní pocit smysluplně stráveného času,
15
moţnost vyrovnávat jednostranné, často monotónní tenze pracovního procesu a všedního dne a moţnost vyuţívat volný čas jako prostor ke vzdělávání, k získávání informací a ţivotní orientace. Volný čas je v lidském ţivotě nesmírně důleţitý a faktickou otázkou je jeho existence u kaţdého z nás. Jestliţe volný čas nemáme, nebo ho neumíme dobře zorganizovat a vhodně vyplnit, je to pro nás velmi škodlivé a působí to negativně na náš osobnostní rozvoj. Spousta (1994) shodně s Grecmanovou et al. (2003) uvádějí, ţe je nutné zaměřit se na výchovu dětí a mládeţe ke smysluplnému trávení volného času, která zahrnuje motivaci dětí a mladých lidí k vhodným činnostem, osvojování potřebných vědomostí a dovedností, nabídku, organizování a usměrňování zájmů.
16
1.2 Školská zařízení pro zájmové vzdělávání Střediska volného času (dále jen SVČ) - školská zařízení pro zájmové vzdělávání, fungují podle § 118 Zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). V souladu s uvedeným zákonem SVČ poskytuje pro účastníky zájmového vzdělávání naplnění volného času zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti, čímţ naplňuje rekreační a výchovně vzdělávací funkci (Poláková, 2004). Posláním SVČ je motivace a podpora, vedení dětí, mládeţe a dospělých k rozvoji osobnosti ve smysluplném vyuţití volného času širokou nabídkou aktivit v bezpečném prostředí a profesionálním zázemí. Cílem SVČ je vychovávat děti a mládeţ ke zdravému ţivotnímu stylu, k osvojení pozitivního sociálního chování a rozvoji osobnosti. Působit na mladou generaci tak, aby docházelo k vytváření a upevňování morálních hodnot, ke zvyšování sociálních kompetencí dětí a mládeţe, k dalšímu rozvoji dovedností, které vedou k odmítání všech forem sebedestrukce, projevů agresivity a porušování zákona. Vytvářet a nabízet programy vedoucí zejména k posílení preventivních opatření. Rozvíjet zvláště volnočasové aktivity, které vedou k smysluplnému zapojení mladých lidí, a tím odvést jejich pozornost od „únikových“ forem chování. Práce SVČ spočívá i v organizování aktivit pro ohroţené sociální skupiny i pro handicapované klienty. SVČ jsou subjekty plnící úkoly v sociální prevenci a v protidrogové politice, také v oblasti prevence kriminality, jenţ úzce souvisí s prevencí sociálně patologických jevů. Svou činností tedy naplňují základní poslání primární prevence negativních jevů zaměřenou na celou populaci. 1.2.1 Základní právní předpisy pro oblast práce s dětmi a mládeţí v jejich volném čase Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění zákonů č. 31/1984 Sb., 390/1991 Sb., 190/1993 Sb., 138/1995 Sb., 132/2000 Sb., 109/2002Sb. a 284/2002 Sb. Jak název zákona napovídá, jsou dle tohoto zákona zřizována školská zařízení, je v něm upraveno jejich postavení a stanoveny hlavní úkoly.
17
§ 19 vymezuje postavení a úkoly SVČ: 1. SVČ plní funkci výchovně vzdělávací a rekreační. 2. SVČ jsou domy dětí a mládeţe s širokou zájmovou působností a stanice zájmových činností specializované na konkrétní zájmové oblasti. 3. SVČ můţe poskytovat své sluţby za úplatu. Vyhláška MŠMT ČR č. 432/1992 Sb., o střediscích pro volný čas dětí a mládeţe. Vyhláška je vydávána podle § 45 odst. (2) zákona č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních a podle § 13 písm. a) zákona 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství. Podle § 1 jsou střediska pro volný čas dětí a mládeţe (SVČ) příspěvkovými organizacemi, zřizují se jako a) domy dětí a mládeţe s širokou zájmovou působností, zahrnující obory alespoň ze dvou zájmových oblastí, b) stanice zájmových činností specializované na konkrétní zájmové oblasti, případně obory. § 2 stanoví poslání a činnost SVČ: 1. SVČ uskutečňuje výchovně vzdělávací, případně rekreační činnost pro děti, mládeţ, případně jejich rodiče a další dospělé zájemce v jejich volném čase pravidelnou zájmovou činností, příleţitostnou zájmovou činností,
prázdninovou
činností,
individuální
prací,
soutěţemi
a přehlídkami a nabídkou spontánních aktivit, a to během celého roku. 2. Pravidelná zájmová činnost se uskutečňuje v zájmových útvarech, jimiţ jsou zejména krouţky, kluby, soubory, kurzy. 3. Příleţitostná zájmová činnost se uskutečňuje formou jednorázových nebo cyklických akcí, kterými jsou zejména exkurze, přednášky a besedy. 4. Prázdninová činnost se uskutečňuje formou táborů a odborných soustředění jako vyvrcholení činnosti zájmových útvarů, dále formou táborů a krátkodobých akcí určených především pro děti, případně mládeţ s dosud nevyhraněnými zájmy. 5. Individuální práce je jednou s forem výchovně vzdělávací činnosti uplatňované zejména v práci s talentovanými dětmi a mládeţí. 6. Soutěţe a přehlídky vyhlašované nebo doporučované MŠMT ČR a odborná soustředění pro jednotlivce a kolektivy vybrané na základě výsledků těchto soutěţí organizuje středisko z pověření zřizovatele.
18
7. Spontánní činnost se uskutečňuje formou průběţné nabídky zájmového nebo rekreačního charakteru pro účastníky. 8. SVČ můţe poskytovat podle podmínek a potřeb odbornou pomoc v oblasti práce s dětmi a mládeţí v jejich volném čase především předškolním zařízením, školám a školským zařízením, občanským sdruţením pracujícím s dětmi a mládeţí, a to zejména organizováním seminářů, školení,
odborných
instruktáţí,
konzultací,
případně
vydáváním
metodických materiálů. § 3 stanoví organizaci a řízení SVČ takto: 1. K zajištění organizace činnosti a provozu střediska vydává ředitel SVČ po projednání s pracovníky střediska vnitřní řád, který obsahuje zejména pravidla vnitřního reţimu, hygienické pokyny pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. 2. Ředitel zřizuje pedagogickou radu jako svůj poradní orgán. Jejími členy jsou interní pedagogičtí pracovníci. Další členy jmenuje ředitel z řad externích pracovníků a dobrovolných pedagogických spolupracovníků a zástupců rodičů dětí a mládeţe. 3. Ředitel stanoví úkoly a rámcový plán činnosti pro příslušný školní rok na jeho počátku, a to po dohodě se zřizovatelem. § 4 rámcově vymezuje hospodaření SVČ, které se řídí zvláštními předpisy. Podle odstavce (2) ředitel v jednotlivých případech stanoví výši příspěvku na úhradu nákladů na činnost ze strany účastníků, a to v dohodě se zřizovatelem. Při stanovení výše příspěvků zohledňuje charakter činnosti, zájmy společnosti a sociální moţnosti účastníků. Ve zvláště odůvodněných případech s přihlédnutím k sociálním poměrům účastníka můţe ředitel v dohodě se zřizovatelem osvobodit účastníka od placení příspěvku zčásti, případně zcela. § 5 stanoví, ţe ředitel určí v případech, kdy to vyţadují pedagogické, hygienické nebo organizační podmínky, maximální počty účastníků. § 6 stanoví pravidla pro název a označení střediska.
19
1.2.2 Zájmové vzdělávání Dle školského zákona zájmové vzdělávání poskytuje účastníkům naplnění volného času zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti, zároveň je důleţitou sloţkou systému vzdělávání v České republice. Zájmové vzdělávání je souhrnem všech výchovně vzdělávacích, rekreačních, poznávacích,
rekondičních,
zotavovacích
a
dalších
systematických
i jednorázových činností a aktivit, jeţ směřují k účelnému naplnění volného času především dětí a mládeţe, také však dospělých a seniorů. Zájmové vzdělávání vede účastníky k seberealizaci a k sebepoznávání, objevování, rozvoji a podpoře vlastních schopností, směřuje k podchycení a dalšímu rozvíjení zájmu, ale i dosud neprojeveného talentu, učí, jak tento svůj zájem naplňovat, v jakém rozsahu a čase. Umoţňuje získávat a rozvíjet další vědomosti a dovednosti mimo školní výuku (Macek, 1998). Plní funkci výchovnou, vzdělávací, kulturní, zdravotní (regenerační a relaxační), sociální a preventivní. Důleţitým aspektem zájmového vzdělávání je, aby činnost byla co nejbliţší současným zájmům, trendům a potřebám dětí a mladých lidí. Nabídka, která je předkládána školskými zařízeními, musí mít širokou škálu a pruţně a kvalitně reagovat na současnou poptávku. Akce a aktivity však musí splňovat určitý výchovný aspekt, mít svou ověřenou hodnotu. V současné době je ţádoucí a potřebné organizovat činnost mající méně formální charakter, které jsou volně přístupné všem momentálním zájemcům a přitom nevyţadují nezbytné administrativní či organizační předpoklady. Velký důraz je kladen na rozšiřování nabídky a vytváření podmínek pro co nejširší zapojení dětí a mladých lidí do této činnosti.
20
1.2.3 SVČ Méďa Krnov SVČ Méďa v Krnově ke své činnosti vyuţívá jiţ 60 let historickou budovu bývalého Střeleckého domu (postaven v letech 1907 – 1908), více neţ stoleté dílo předního představitele vídeňské secese a individualistické moderny, krnovského rodáka architekta Leopolda Bauera. Tehdejší Střelecký dům a jeho přilehlé prostory byly ve své době vyuţívány ke konání spolkových akcí, slavností, výcviku střelců a střeleckých soutěţí. Na konci války dům slouţil jako lazaret a v roce 1949 vznikla myšlenka vyuţít tuto nádhernou budovu pro volnočasové aktivity tehdejších dětí. Za podpory a nadšení krnovských radních je v roce 1950 schválen tehdejší radou ONV návrh ke zřízení Krajského domu pionýrů a mládeţe. Krnovský Dům pionýrů a mládeţe se tak stává druhým zařízením tohoto typu v tehdejší ČSR. Po celá léta fungovalo zařízení v podobném duchu, aţ v roce 1989 došlo k výraznější změně, tedy především co se týče názvu a programového zaměření činností. DPM byl přejmenován na Dům dětí a mládeţe, později s příchodem nové paní ředitelky na Dům dětí a mládeţe Méďa. V roce 2006 končí éra DDM Méďa a od 1. 7. 2006 definitivně funguje pod novým zřizovatelem - městem Krnov, jako Středisko volného času Méďa. Hlavní činností SVČ Méďa je zájmové vzdělávání, které se realizuje pravidelnou
a
příleţitostnou zájmovou
činností,
prázdninovou
činností,
individuální prací s talenty, soutěţemi a přehlídkami a nabídkou spontánních aktivit, dále poskytuje odbornou pomoc v oblasti práce s dětmi a mládeţí organizováním seminářů, školení, odborných instruktáţí, konzultací a vydáváním metodických materiálů. Součástí náplně práce zařízení je nejen bezprostřední naplňování volného času smysluplnými aktivitami, ale také výchova k volnému času, která jedince seznámí s mnoţstvím zájmových aktivit, poskytne mu v nich základní orientaci a pomůţe mu najít oblast zájmové činnosti poskytující uspokojení a seberealizaci. Všechny uvedené činnosti zaštiťuje v současné době devět pedagogických pracovníků, sedm pracovníků technicko-hospodářských, téměř šedesát externích pracovníků a dalších příznivců a kamarádů, bez kterých by náročná činnost
21
nemohla fungovat. SVČ spolupracuje s mnoha institucemi a je významnou součástí dění ve městě. V pravidelné zájmové činnosti pracuje v letošním roce 70 zájmových útvarů, jeţ navštěvuje téměř devět set klientů. Jednotlivé ZÚ jsou rozděleny dle svého zaměření do jednotlivých center - tanečního, sportovního, kulturního, výtvarného, centra soutěţí MŠMT a PR, jejich náplň práce podrobněji představíme v další kapitole. V oblasti příleţitostné zájmové činnosti připravuje SVČ pro klienty různého věku velké mnoţství kulturních a sportovních akcí, chystá výukové programy, které u dětí, ţáků a studentů rozvíjejí interaktivní formou jejich znalosti, schopnosti, dovednosti, kreativitu a kooperaci v kolektivu. Organizuje soutěţe MŠMT, zúčastňuje se a reprezentuje město Krnov na tanečních regionálních, krajských, celorepublikových i světových soutěţích a přehlídkách, na turnajích a na závodech v různých sportovních odvětvích. Důleţitým, zajímavým faktorem organizace je systém financování, který se výrazně liší od mateřských a základních škol. SVČ Méďa dostává na provozní náklady od svého zřizovatele pouze 36%, zbytek financí si musí samo vydělat především
prostřednictvím
zápisného
ze
zájmových
útvarů,
výdělků
z příleţitostného zájmového vzdělávání nebo ziskem financí od sponzorů či prostřednictvím dotací. Mzdy pedagogických i nepedagogických zaměstnanců organizace získává od krajského úřadu na základě souhrnného počtu tzv. ţákohodin. Ţákohodiny se počítají z činnosti zájmových útvarů a z letních nebo jarních táborů a soustředění, jedná se však pouze o děti a ţáky od 6 do 18 let, v oblasti příleţitostných akcí se uznávají i klienti mladší 6 let a starší 18 let.
22
1.3 Volnočasové aktivity
Volnočasové aktivity představují různé formy činností zaměřené do oblasti volného času. Optimální strukturu aktivit volného času představuje kombinace uspokojující lidskou potřebu odpočinku, zábavy i rozvoje, čímţ přispívá k určité relativní harmonii i rovnováze osobnosti. Volnočasové aktivity mládeţe mají svá specifika. V tomto období je jedinec schopen zajímat se o široké spektrum zájmových aktivit, v ţádném dalším ţivotním období tomu tak není. Jeho významnou součástí je způsob trávení volného času a vyuţití volnočasových aktivit. U jedince se vyvíjí hodnotový systém, který lze povaţovat za základ utváření ţivotního stylu. Činnosti jedince ve volném čase jsou výrazem jeho subjektivní stránky, jeho potřeb a zájmů. 1.3.1 Struktura a obsah činnosti SVČ Méďa V kapitole 1.2.3 o SVČ Méďa jsme uvedli obecný přehled o fungování tohoto zařízení, v této části práce se budeme podrobněji zabývat strukturou a obsahem činností a aktivitami, které se vztahují k naší cílové skupině adolescentů. SVČ Méďa má jiţ delší dobu stejnou strukturu. Chod celého zařízení koriguje ředitelka, která úzce spolupracuje se zástupci, jeden se stará o pracovníky THP a druhý o pedagogickou činnost. Pedagogická činnost je poté rozdělena dle zaměření do jednotlivých center, která řídí zájmové útvary (své i externích vedoucích), především však realizují akce a aktivity, které jsou uvedeny dále v textu. Taneční centrum (dále jen TC) zastupuje nejvýraznější část všech klientů navštěvujících SVČ v pravidelné zájmové činnosti. Zájem o tanec je jiţ mnoho let vysoký a má stále stoupající tendenci. TC nabízí široké spektrum tanečních stylů, např. Disco Dance, Street Dance, Hip Hop, Modern Dance, orientální tance, latinsko-americké tance, scénický tanec, řecké tance a další. Zájmové útvary vedou zkušení trenéři a choreografové, přičemţ cílem většiny je připravovat s klienty soutěţní choreografie. Téměř dvě třetiny tanečníků TC jsou evidovány ve dvou tanečních organizacích, Czech Dance Organization a Svaz učitelů tance. Tyto organizace pořádají mistrovské soutěţe v ČR, kde jsou tanečníci 23
pravidelnými účastníky, a jiţ vícekrát se jim podařilo postoupit do mezinárodních soutěţí (ME, MS, Světový pohár). Další část tanečníků se prezentuje na celostátních přehlídkách či mezinárodních folklórních festivalech. Svými vynikajícími výsledky a profesionalitou jsou taneční skupiny a soubory zapsány v povědomí celé ČR. Mezi další aktivity TC patří prezentace na kulturních a sportovních akcích ve městě a širokém okolí. Samozřejmě ne všichni návštěvníci zájmových útvarů trénují jen kvůli soutěţím a přehlídkám. V mnoha případech se jedná „pouze“ o pohybovou aktivitu
působící pozitivně na psychiku, zdraví
a kondici jedinců, jeţ zároveň umoţňuje trávit volný čas s lidmi se stejnými zálibami. TC připravuje pro tanečníky odborné semináře, soustředění a workshopy, které vedou profesionální lektoři z úspěšných tanečních škol v ČR. Pro veřejnost organizuje taneční přehlídky, soutěţe Miss, pravidelné kurzy řeckých a orientálních tanců, výukové programy seznamující účastníky se vznikem, vývojem a styly tanců a kurzy společenského tance. Sportovní centrum (dále jen SC) je počtem klientů v zájmových útvarech druhým největším v SVČ a nabízí velké mnoţství sportovních a pohybových aktivit. Pro přehled je zde uvedeme: kopaná, lední hokej, krasobruslení, lukostřelba, historický šerm, bojové sporty (aikido, jiu-jitsu, řecko-římský zápas, sebeobrana), orientační běh, aerobic, zumba, florbal, zdravotní cvičení, aquaerobic a plavání. Většina zájmových útvarů funguje jiţ mnoho let, výraznou expanzi však zaznamenal florbal, kde se podařilo ve spolupráci s florbalovým klubem vytvořit florbalové centrum připravující hráče od nejútlejšího věku po dospělé. Dalším výrazným objevem a oblíbenou aktivitou je Zumba, která přitahuje stále více dívek a ţen. V oblasti nepravidelné zájmové činnosti SC organizuje florbalové turnaje (školní turnaje, Krnovská florbalová liga), lekce zumby (např. Vánoční, Valentýnská aj.), Lyţařskou a bruslařskou školu, Plavecké štafety, akce s názvem Hry u hranic, krosové, cyklokrosové a orientační závody, víkendové pobyty v přírodě zaměřené na outdoorové aktivity, odborná soustředění, kurzy sebeobrany, semináře bojových sportů, Běh naděje (bývalý Běh Terryho Foxe), Den orientace v přírodě aj.
24
Kulturní centrum (dále jen KC) je po obsahové stránce více zaměřeno na klienty předškolního a školního věku a na klienty z ústavů sociální péče, pro něţ připravuje především výukové programy zaměřené na staročeské, moravské a slezské tradice. Pro středoškolské studenty a dospělé připravuje kurzy zdravé výţivy a zdravého ţivotního stylu, také besedy a přednášky. V oblasti zájmové činnost pravidelné nabízí zájmové útvary Hra na kytaru, Angličtina, Loutkař, Filmový klub, součástí centra je loutkový soubor Krnováček fungující jiţ 60 let. Výtvarné centrum (dále jen VC)
je v zařízení, co se týče počtu klientů
v pravidelné zájmové činnosti, nejmenší. Klienti navštěvují zájmové útvary Keramika pro děti a dospělé, Tvořivé dílny, Výtvarný ateliér Jahoda a Velkoformátová malba. Pro veřejnost centrum připravuje akce, které jsou zaměřeny na nejrůznější výtvarné a rukodělné techniky. VC nabízí keramické kurzy, kurzy drátkování, paličkování, batikování, výroby šperků, tifany a další. Vyhlašuje také výtvarné soutěţe a především vytváří k akcím SVČ rekvizity, kostýmy ad. Centrum soutěţí MŠMT, jak vypovídá název, organizuje okresní a některá krajská kola olympiád pro základní a střední školy. Další podstatnou činností centra je koordinace a vedení Městského parlamentu dětí a mládeţe a dopravního hřiště. Zájmové útvary tohoto centra jsou útvar kynologický, rybářský, letecký modelář a airsoft. K výrazným akcím, které pořádá centrum, patří kynologické mládeţnické závody (v roce 2010 organizovalo MČR) a kaţdoroční akademie všech zájmových útvarů SVČ v divadle s názvem Od srdce k srdci, která se vţdy setkává s velkým zájmem veřejnosti. Centrum PR je relativně nové, hlavní náplní je především komunikace s médii, práce s webem, spolupráce s organizacemi a zpracovávání projektů. V oblasti organizování příleţitostných akcí realizuje centrum tradiční akci Zahradní slavnost (určena pro všechny věkové kategorie), jejíţ popularita kaţdým rokem vzrůstá. Všechna uvedená centra organizují letní prázdninovou činnost. Taneční a sportovní centrum připravuje odborná soustředění, ostatní centra realizují tábory pro děti a mládeţ, jeţ z větší části nejsou klienty v pravidelné zájmové činnosti.
25
V oblasti outdoorových aktivit a sportů nabízí SVČ středoškolským studentům převáţně aktivity se zaměřením na běh (krosové závody), orientační běh (Den orientace v přírodě, orientační závody), cyklokros, turistiku, nízké lanové překáţky, jízdu na koni, lukostřelbu, ze zimních aktivit bruslení na ledě. Aktivity související s během a jízdou na kole se daří a účast studentů má stoupající tendenci. Jedná se však většinou o organizované členy nebo velké sportovní nadšence. Nabídka aktivit s outdoorovým zaměřením je dle mého názoru velmi malá, vidím v tom velký nedostatek organizace. Hlavní příčinou je malé mnoţství potřebného materiálu, coţ se v současné době řeší prostřednictvím dotací. Další příčinu vidím v potencionálu pedagogických pracovníků, který má své mezery. Je velmi důleţité stále se vzdělávat a rozšiřovat schopnosti a dovednosti, a poté rozšířit moţnosti nabídky celého zařízení. Není to však samozřejmě pouze otázka vzdělávání, ale osobnostních rysů, motivace, chuti vykonávat pedagogickou činnost. 1.3.2 Outdoorové aktivity Aktivity v přírodě jsou podle Neumana et al. (2000) v současné době nejdynamičtější sloţkou tělesné výchovy a sportu. Je to velmi široká oblast zasahující do školní tělesné výchovy, do oblasti turistiky, rekreace, mimoškolní činnosti a aktivit pro volný čas. Outdoorové aktivity neboli aktivity v přírodě zahrnují turistiku, sporty v přírodě, hry a různá cvičení. Především se však jedná o činnosti, které konáme vlastní silou (eventuálně za pomoci speciálního vybavení) a s dodrţováním pravidel šetrného vyuţívání přírodního prostředí nebo s překonáváním přírodních překáţek. Uvedené aktivity nejsou samoúčelné, při aplikaci odpovídajících metod a přístupů v sobě skrývají výchovný potenciál vyuţitelný k rozvoji osobnosti.
26
1.3.2.1 Turistika Turistiku můţeme charakterizovat jako komplex činností spojený s pohybem a pobytem v přírodě, který vyţaduje řadu odborných znalostí a dovedností. Převaţujícím motivem turistické činnost je poznávání přírody, lidských výtvorů i ţivota lidí, čímţ máme na mysli kulturně poznávací sloţku turistiky. Dalšími sloţkami jsou pak sloţka pohybová
a odborně technická. Guth-
Jarkovský (2003) definuje turistiku takto: „Cestovati pro zábavu, která náleţí najmě v rozkoši pobytu ve přírodě vůbec a pak ve vyhledávání méně známých a krajinářsky i jinak vynikajících končin, neméně také pro osvěţení tělesné i duševní – toť turistika (s. 14)." Klub českých turistů zaujímá dominantní postavení při vzniku a rozvoji organizované turistické činnosti. Výrazně přispívá k rozvoji a budování sítě značených cest, vydává turistické mapy a průvodce, buduje sítě turistických chat a vytváří podmínky pro činnost všech druhů turistiky. Turistika se dělí na pěší, vysokohorskou, speleoturistiku, turistiku vodní, lyţařskou, cyklo a mototuristiku (Neuman et al., 2000). V této práci se budeme věnovat pouze sekcím, které vyuţívá ve své činnosti SVČ Méďa Krnov. Pěší turistika Pěší turistika je nejrozšířenějším druhem turistiky, který vyuţívá chůze jako nejpřirozenějšího pohybu převáţně v přírodním prostředí. Co se týká speciálních dovedností a vybavení, patří mezi nenáročné aktivity. Všechny formy pěší turistiky jsou vhodné pro rekreaci všech skupin populace, lze ji vyuţívat ve školách a všech organizacích pracujících s mládeţí. Mezi základní formy patří vycházky, výlety, túry, delší turistické pochody a vícedenní putování spojené s přenocováním. Do výkonnostní pěší turistiky řadíme dálkové pochody, etapové pochody a přechody horských hřebenů. Dobrá fyzická kondice, znalost odborně technických dovedností a odpovídající vybavení je předpokladem k účasti na těchto výkonnostních formách. Pěší turistika se také
27
vyznačuje výkonnostními a zdravotními aspekty, jenţ se vyuţívají v různých rekreačních programech a jsou zaměřené na intenzivní chůzi (walking). Vysokohorská Pěší turistika přirozeně přechází ve vysokohorskou turistiku, která rovněţ vyuţívá k přesunu především chůzi. Pěstování vysokohorské turistiky, pro kterou se někdy pouţívá výrazu „horská turistika“ nebo „trekking“, vyţaduje ve srovnání s pěší turistikou další specifické odborné znalosti (např. orientaci v terénu, umět předvídat rychlé a častější změny v počasí), dovednosti (k pohybu v terénu je v obtíţnějších úsecích nutno pouţívat i horolezecké techniky, k zajištění bezpečnosti se uţívají další prostředky – vystrojení cesty ocelovými lany, jištění horolezeckým způsobem atp.) i dobrou tělesnou kondici (Neuman et al., 2000). Vysokohorská turistika v této podobě nemá jen sportovní charakter. V ţádném případě neklademe důraz pouze na sportovní výkon, především se zde jedná o stránku poznávací, záţitek z krásné přírody, skupinový proţitek a poznávání sama sebe v náročných horských podmínkách. Velkým pozitivem je zdravotní přínos a ověřená moţnost velké míry zotavení.
Cyklistika (Cykloturistika) Cykloturistika je druh turistiky provozované na kole, při které je významná kulturně poznávací činnost. V souvislosti s potřebou dnešního člověka vracet se do přírody a kompenzovat nedostatek přirozeného pohybu záţívá znatelný rozvoj. Jak uvádí Soulek a Martinek (2000), nabízí aktivní pohyb, relaxaci a oproti chůzi zvyšuje naši mobilitu a souběţně umoţňuje intenzivně vnímat okolní prostředí. Jízda na kole má výrazný pozitivní vliv na zdraví a kondici člověka bez rizika přetěţování pohybového aparátu a nenarušuje ţivotní prostředí. Předpokladem radostné a bezpečné jízdy je osvojení techniky jízdy, znalost dopravních předpisů, nebezpečí na silnici, první pomoci a základních oprav. Existují tři základní kategorie kol, tj. silniční, trekkingová a horská. Silniční kolo je určeno pro nejefektivnější jízdu po silnicích, pokud moţno bez nerovností.
28
Na silničním kole si přijdou na své vyznavači rychlé sportovní jízdy. Horské kolo, hit konce dvacátého století, je ideální pro náročný terén s nerovnostmi, jako jsou nezpevněné lesní cesty plné kamenů, kořenů a děr. Trekkingové kolo, pro cykloturistiku nejvhodnější, spojuje přednosti kola horského a silničního, umoţňuje lehký pohyb na silnici a zároveň je vhodné i do terénu. 1.3.2.2 Sporty v přírodě Orientační běh (OB) OB je sportovní odvětví vytrvalostního charakteru pro jednotlivce, při němţ je nutno správně se orientovat v neznámém terénu. Při závodě pak hledáme kontrolní stanoviště /kontroly/ ve stanoveném pořadí a v nejkratším moţném čase. Cestu mezi kontrolami si volí kaţdý běţec sám podle vlastní úvahy za pomoci mapy, busoly a stručného popisu kontrol. O úspěchu tedy rozhoduje správná orientace a rychlý běh. OB je sportovní odvětví, jehoţ děj se odehrává v přírodě, ve volné krajině. Nejvhodnějším prostředím jsou lesní komplexy s mírně zvlněným terénem, ne s velkým převýšením a s mnoţstvím drobných terénních útvarů, např. hřbítků, sedel, údolí, kupek, kamenů, baţinek, jezírek atd. Prostředí závodu můţeme rozlišit podle terénních útvarů na orientačně snaţší /pro začátečníky a rekreační orientační závody/ a orientačně náročnější /pro kvalitní závody/. OB můţeme charakterizovat jako jednu z činností širokého spektra záţitkově pedagogických aktivit, která je orientována na osobní rozvoj získáváním zkušeností a přirozeného proţívání. OB je individuální sport, přesto je však podstatné prohlubovat u mladých běţců komunikaci a kooperaci v tréninkové skupině. U běţců je velmi důleţité umění soustředit se a umění řešit kreativně situace při závodě i tréninku, které jsou mnohdy velmi komplikované. Přestoţe při závodě dochází k velkému úbytku fyzických sil, OB vyţaduje preciznost, přesné čtení mapy, správnou orientaci. OB rozvíjí díky pestrým tréninkovým metodám tělesnou zdatnost, vytrvalost, vůli, logické myšlení aj. OB se také podílí na
29
osobnostním
rozvoji
běţců
/kreativita,
psychohygiena,
sebepoznání,
seberegulace/, na sociálním rozvoji /poznávání lidí, mezilidské vztahy, komunikace/ a morálním rozvoji /řešení problémů a rozhodovací schopnosti/. Při závodě nejsou běţci tzv. pod sociální kontrolou, při závodě si musí sami regulovat rychlost běhu, určovat tempo závodu, udrţovat se ve stavu pozornosti a soustředěnosti tak, aby podali dobrý
a kvalitní výkon. Velmi důleţitým
aspektem je motivace před závodem a psychický stav závodníka. Velmi vhodné je vypěstovat u závodníků jakýsi rituál, který proběhne vţdy před závodem a uvede závodníky do klidu a správné aspirační úrovně. Hlavními předpoklady k tomu, abychom se mohli věnovat orientačnímu běhu, jsou vůle, houţevnatost, trpělivost, kreativita, umění rozhodovat se. „Kouzlo orientačního běhu tkví ve skloubení mentálních a fyzických předpokladů sportovce, které spolurozhodují o výkonu v závodu“ (Hnízdil, Kirchner, 2005, s. 11). Zimní turistika Zimní turistika je nedílnou součástí turistiky, pro kterou u nás máme dobré podmínky. Obsahově je také zaměřena na poznávání lidí, kultur, kulturních a historických památek. Důleţitým aspektem je však poznávání sama sebe v zimní přírodě, v podmínkách podstatně náročnějších neţ v jiných ročních obdobích. Zasněţená příroda a pobyt v ní je emotivně a esteticky velmi přitaţlivý. Při pravidelném a aktivním provozování má zimní turistika pozitivní vliv na zdatnost člověka i jeho tělesné zdraví. Do dnešní doby se vyvinulo mnoho forem zimní turistiky, jeţ se liší způsobem pohybu a vyuţitím výzbroje ulehčující přesuny při zimních aktivitách. Nejrozšířenější je lyţařská turistika obsahující především základní a původní turistiku na běţeckých,
turistických a
skialpinistických lyţích ve volné přírodě a turistiku na telemarkových lyţích. Mezi další druhy řadíme zimní turistiku na sněţnicích a zimní pěší turistiku.
30
Lyžování Příbramský (1999) vyčleňuje v lyţařské historii dvě etapy, přičemţ první etapa je tzv. předsportovní, datuje se od střední doby kamenné aţ do poloviny minulého století. Druhá etapa je nazvaná jako sportovní a začíná v polovině minulého století a trvá dodnes. Lyţování se v dnešní době vyuţívá k rekreaci i sportu ve všech koutech světa, stále se vyvíjí spolu s lyţařským průmyslem, jenţ vyuţívá nové techniky, technologie a materiály k výrobě. Běžecké lyžování Běh na lyţích je jedna z nejrozšířenějších a nejoblíbenějších aktivit v zimním období a je součástí i jiných sportovních disciplín jako jsou biatlon, severská kombinace, lyţařský orientační běh nebo lyţařská turistika. Patří mezi nejzdravější i nejvhodnější sporty a aktivity podporující udrţení zdraví a fyzické kondice. Do pohybu jsou zapojeny velké svalové skupiny dolních a horních končetin i trupu, čímţ jsou kladeny vyšší poţadavky na oběhový a funkční systém organismu. Běh na lyţích je samostatná lyţařská disciplína vytrvalostního charakteru s cyklickou pohybovou strukturou. Obsahem pohybových činností jsou různé způsoby běhu, techniky a další lyţařské dovednosti, které umoţňují účelný pohyb v zasněţeném terénu (Korvas, 2011). Mezinárodní lyţařskou federací FIS jsou od roku 1985 oficiálně uznané dva závodní způsoby běhu na lyţích: klasický a volný (bruslení), které se liší způsobem odrazu dolních končetin a celkovou koordinací práce paţí a nohou. Sjezdové lyžování Vývoji alpského lyţování vţdy dominovala lyţařská škola charakteristická specifickými způsoby výuky na lyţích. Za průkopníka lyţování lze povaţovat Norskou školu zaloţenou v roce 1870 závodníkem Norheimem. Z Norska se totiţ lyţování rozšířilo do celé Evropy, Ameriky i Austrálie.
31
Jedním ze zakladatelů sjezdového lyţování byl Čechorakušan Matyáš Ţďárský, který vynalezl upravený typ vázání, u kterého je lyţe vázána k botě pevněji, coţ umoţňuje snadnější zatáčení. V roce 1924 vznikla Mezinárodní lyţařská federace (FIS), v roce 1936 se sjezdové lyţování poprvé objevilo v programu olympijských her. V roce 1967 vznikl kaţdoroční Světový pohár v alpském lyţování. 1.3.2.3 Rekreace v přírodě Hry v přírodě Vyškovský (1993) shodně se Zapletalem (1995) uvádí o hrách v přírodě, ţe cvičí tělo i ducha, rozvíjejí obratnost, rychlost, sílu, vytrvalost i nervosvalovou koordinaci, zdokonalují postřeh a bystří smysly. Také obnovují psychické a fyzické síly a jsou jednou z nejúčinnějších forem rekreace. Základními stavebními prvky těchto her jsou pohybové činnosti: chůze, běh, házení, plíţení, chytání, sbírání, zápas atd. V některých hrách se uplatňuje šplh, skákání, přetahování, zvedání, nošení břemen, plavání, veslování atd. Tyto činnosti mohou mít nekonečné mnoţství různých motivů. K pohybové činnosti přistupují při větších terénních hrách další prvky, jako je skrývání, pátrání, luštění šifrových zpráv, signalizace, orientace, čtení mapy, poznávací činnost. Předností těchto her je přírodní prostředí. Zapletal (1995) spatřuje význam her v přírodě v tom, ţe: -
uvolňují přebytek nevyuţité energie a skrytou agresivitu;
-
dávají dětem moţnost rozletu tvůrčí fantazie a měnit tak sny ve skutečnost;
-
umoţňují sociální kontakt, ve hře se stává plnoprávným členem i slabší;
-
dávají příleţitost k sebeuplatnění (i ten nejmenší člen skupiny se zapojuje do hry a můţe v ní vyniknout);
-
je pro děti s komplexem méněcennosti účinnou psychoterapií;
-
rozvíjí v dětech vztah k přírodě, k ţivotnímu prostředí;
32
Hry v přírodě umoţňují mimořádně příznivé podmínky k výchovnému působení, k formování charakteru, který se nejlépe pozná právě při hrách a pobytu v přírodě, v nepohodě. Zajímavé a úspěšné hry stmelují kolektiv v soudrţný celek, také zvyšují zájem o další aktivity. Při těchto hrách, a nejen při nich, není vhodné klást velký důraz na výsledek hry, na přehnanou soutěţivost. Tyto aspekty kazí celkové vztahy ve skupině, coţ není cílem. Vţdy je důleţité hry řídit citlivě a pěstovat tak v klientech celý komplex vlastností spojených se správným poměrem jedince ke společnosti. Mám na mysli smysl pro kolektiv, ochotu ke spolupráci, skromnost, nezištnost a obětavost, odvahu, sebeovládání, vytrvalost atd. Z hlediska didaktického působí hry v přírodě jako prostředek k osvojení nových vědomostí a znalostí o přírodě, také u dětí a mládeţe rozvíjí vztah k přírodě, k ţivotnímu prostředí.
33
1.4
Ontogenetický vývoj mládeţe
Vývojová psychologie v období pubescence a adolescence Vzhledem k tomu, ţe se v této práci zabýváme jedinci, jejichţ věk se dotýká z hlediska psychologie dvou období, tzn. puberty a adolescence, budeme se v jednotlivých částech textu věnovat těmto skupinám. V základním, biologickém smyslu lze období dospívání vymezit jako ţivotní úsek ohraničený na jedné straně prvními známkami pohlavního zrání a akcelerací růstu, na druhé straně dovršením plné pohlavní zralosti a dokončením růstu. Na začátku dospívání dochází k tzv. „druhé proměně tělesné stavby“ a současně s biologickým zráním probíhá také řada významných a nápadných psychických změn, které můţeme charakterizovat ohlášením nových pudových tendencí, celkovou emoční labilitou a zároveň nástupem vyspělého způsobu myšlení a dosaţením vrcholu jeho rozvoje. V tomto období dochází k novému sociálnímu zařazení, na jedince jsou kladeny poţadavky dospělé společnosti, kterým se musí podřídit (Langmaier, Krejčířová, 1998). Období pubescence se podle většiny autorů dělí na období prepuberty, puberty a adolescence. V období puberty se začíná vyrovnávat diskrepance mezi psychickým a somatickým vývojem, přičemţ se rozvíjí hlavně psychické funkce a fyzický růst se zpomaluje. Puberta je charakteristická obdobím pohlavního dozrávání proměňujícího dítě na biologicky zralého jedince, schopného reprodukce. Obecně se tvrdí, ţe je puberta období krizí a vzpurnosti přinášející i konflikty s dospělými. Chování dospívajících převáţně probíhá bez větších chaosů, jestliţe dosavadní výchova a jejich vývojové zkušenosti nezaznamenaly váţnější konflikty ze strany dospělých. Vývojová etapa adolescenta je velmi náročná vzhledem k tomu, ţe se zde ukončuje doba mezi dětstvím a dospělostí. Hlavním úkolem jedince je vytvořit si pocit vlastní identity, vědomí své vlastní hodnoty, přijmout za své normy a principy dané společnosti, postupně se stát nezávislým na rodičovské autoritě a
vytvářet heterosexuální vztahy. Jedinec se tak postupně stává osobností
s charakteristickými vzorci myšlení, emocí a chování, jenţ ovlivňují jeho
34
interakce s okolím. V období dospívání dochází neustále ke střetům vnějších tlaků emancipovat se od rodiny a pokračující závislosti na rodičích, coţ vyvolává konfliktní a váhavé chování adolescenta. „Nekonzistentní (nesourodé) reagování rodičů vůči dospívajícímu jedinci oslabuje vytváření autonomního chování. Intenzita adolescentních konfliktů mezi nezávislostí a závislostí a snadnost rozhodování směrem k nezávislosti je také ovlivněna předchozími i současnými vztahy v rodině" (Číţková et al., 1999, s. 113). Motorický vývoj V somatickém rozvoji dochází k vyvaţování tělesných proporcí, zpomaluje se růst končetin, mohutní svalstvo a rostou vnitřní orgány. Tvar těla dostává dospělou podobu, růst však můţe pozvolna pokračovat ještě v adolescenci. Dochází ke zlepšení pohybové koordinace, pomalu mizí klátivost a neobratnost, zvláště u chlapců. Dívky díky svým ladnějším pohybům mohou zvládnout i obtíţnou koordinaci těla, v tomto období dosahují špičkových sportovních výkonů. Dospívající získávají dovednosti vyţadující značnou sílu, hbitost, jemnou pohybovou koordinaci a smysl pro rovnováhu. V oblasti motoriky se stabilizuje jejich fyzická výkonnost a střídání motorické aktivity a pasivity není jiţ tak výrazné. Somatický vývoj u adolescentů je jiţ ukončen, jedinec získává svoji finální fyzickou podobu, a je schopen sexuální reprodukce. Pro uvedené období je charakteristická vysoká fyzická výkonnost. Jedinci sklízejí úspěchy většinou ve fyzických aktivitách, které jsou krátkodobější a zátěţově intenzivnější. Aktivity slouţí k uvolnění nahromaděné energie a přinášejí při fyzické únavě příjemné pocity. Kognitivní vývoj V pubertě se podle Číţkové et al. (1999) projevuje emoční vývojová rozkolísanost i v ostatních psychických funkcích. Na jedné straně se zdokonaluje percepce a zpřesňuje diskriminace podnětů, na straně druhé se přechodně zhoršuje
35
percepční výkonnost vlivem emoční lability a zvýšené nepozornosti. V tomto období vzrůstá význam fantazie, která se stává pojítkem mezi skutečností, reálným proţíváním a ideálem. Podstatné vývojové změny se projevují i v myšlení, kdy začínají kvantitativní i kvalitativní změny, projevuje se nárůst úspěšně řešených problémů novým způsobem. V období puberty se výrazně rozvíjí logická paměť, jeţ má výběrový charakter. Z předchozího období přetrvává význam fantazijní produkce, která se projevuje svou nápaditostí a originálností. Ve vývoji myšlení se zdokonaluje schopnost abstrakce, usuzování hypotetické, deduktivní je na úrovni dospělých. Podle Piageta (in Číţková et al., 1999) dospívající vstupuje do etapy „formálních operací“, kdy je dospívající schopen myslet logicky o abstraktních pojmech. Pubescent začíná hledat smysl ţivota, všímá si a zkoumá hodnoty, které se okolo jeho osoby vyskytují, zkoumá jejich trvalost, hloubku a významnost pro ţivot. Pubescent je charakteristický racionalismem vyznačujícím se tím, ţe neuznává citové důvody lidského jednání a lpí na rozumových zdůvodněních, dále pak radikalismem ve smyslu unáhlených hodnotících soudů. Adolescent se vyznačuje svým radikalismem a nekompromisností, projevuje jednostrannost v chápání skutečnosti, přetrvává u něj kritický realizmus a při řešení situací s dospělými vehementně prosazuje svůj názor bez uvědomění si důsledků svého chování. Myšlení se stává introspektivním, analytickým a sebekritickým, coţ je nezbytný proces pro vytvoření konzistentního a integrovaného já. Období je význačné systematizací poznatků, kdy adolescent zjišťuje vztahy a souvislosti mezi nimi. Dospívající se propracovávají ke světovému názoru, utřiďují si hodnotový systém a zvnitřňují převzaté morální kodexy. Jak uvádí Langmaier, Krejčířová (1998), adolescent má potřebu vytvářet názor na základě své vlastní zkušenosti, také touţí po individuální svobodě a osobním vyjádření. Sociální vývoj V období puberty dochází k osamostatňování se od rodiny a uvolňují se citové vazby k rodičům. Čím hlubší, jistější a méně konfliktní jsou vztahy mezi dítětem
36
a rodiči, tím snáze probíhá i celý proces emancipace nutný pro osobní zrání. Za normálních okolností si však dospívající přes svou touhu po emancipaci udrţují pozitivní vztahy k rodičům. Sociální vývoj v pubertě je ovlivněn snahou po nezávislosti, jenţ se projevuje v tendenci samostatně se rozhodnout, uplatnit vlastní názor v diskusi s dospělými. Potřeba nezávislosti se můţe projevovat také napodobováním chování dospělých jako je kouření, pití alkoholu či přehnané pouţívání vulgarismů. Účast na skupinovém ţivotě můţe přetrvávat dlouhou dobu, ale přece jen se zpravidla v této fázi silně ozývá touha po přátelství ve dvou, rovněţ se začíná ohlašovat zájem o druhé pohlaví. Pro toto období je také typický rozvoj vyšších citů morálních, estetických a přijímání hodnot vlastní rodiny a celé společnosti. Období dospívání má velký význam pro osobnostní rozvoj dítěte. Je to fáze, kdy dochází ke korekci sebepojetí, hledání vlastní identity a velké otevřenosti vůči záţitkům. V období adolescence se rozvíjí sociální vazby po stránce kvalitativní i kvantitativní, vyskytuje se značná touha být členem různých skupin a pohybovat se ve společenských situacích. Nejdůleţitější skupiny a instituce pro období dospívání jsou rodina, škola, pracoviště a vrstevnická skupina. Rodina je významným sociálním zázemím, i kdyţ se jedinec z těsnějších vazeb odpoutal. Škola je důleţitá z hlediska dalšího sociálního zařazení, pracoviště má vliv na sociální identitu. Podle Vágnerové (2005) je vrstevnická skupina nejdůleţitějším zdrojem emoční a sociální podpory. Vzhledem k tomu, ţe se jedinec stává citově nezávislý na vlastních rodičích, má potřebu partnerství a citové sounáleţitosti. Adolescenti navazují kontakty i s jinými dospělými lidmi, ke kterým mohou mít dobrý vztah v případě, ţe tito lidé mají vnitřní hodnoty a akceptují dospívajícího v jeho individualitě. Sklony ke sdruţování se také projevují v oblasti navazování vztahů s druhým pohlavím, nepříjemně můţe být proţíván nedostatek erotických zkušeností, jenţ způsobuje sniţování sebehodnocení. Adolescent v tomto období řeší volbu povolání, coţ je velmi náročný úkol směřující k dosaţení určité sociální pozice. Svou budoucnost volí v případě své pasivity a nevyhraněnosti podle přání rodičů, nebo má natolik vyhraněné ţivotní cíle, ţe volba povolání je jejich logickým vyústěním.
37
Socializace jedince „Socializaci lze chápat jako sociální interakční proces, jímţ si jedinec po celý ţivot osvojuje soustavy hodnot, sociálních norem a vůbec všech sociálně relevantních faktorů sociálních (pod)celků, k nimţ v rámci jednoho sociálního celku (např. národa atp.) přísluší podle základního referenčního systému sociálního celku (hodnotového, ideového atp.)" (Geist, 1993, s. 406). Socializaci můţeme charakterizovat jako proces objevování lidské společnosti jedincem a zaujetí adekvátní pozice ve společenské dělbě úloh a činností. Proces socializace je nejčastěji označován jako „zařazování se“, „včleňování“ či „vrůstání“ do společnosti a vyţaduje neustálé navazování, prohlubování a rozšiřování sociálních kontaktů jedince v rámci sociokulturního systému. Podle Buriánka (1996) se jedná se o celoţivotní proces, ve kterém si osobnost vytváří určitou hodnotovou orientaci a interiorizuje společenské normy. Se socializací jsou spojovány pojmy jako sociální interakce, komunikace, společnost, skupina, rodina, kultura, hodnoty a normy, způsoby jednání, subkultura, osobnost, sociální vztahy, z nichţ lze usuzovat, ţe proces ´zespolečenšťování´ zasahuje nejen jednotlivce, ale celou společnost. Podle Dohnala (2002) spočívá socializace z pohledu individua ve vytváření osobnosti prostřednictvím sociálního učení, tj. například učení se sociálním rolím, komunikaci, jazyku a společenským normám. Z hlediska společnosti socializace představuje proces, který zajišťuje společenskou a kulturní kontinuitu společnosti. Při socializaci jedince hraje významnou roli rodina jako základní socializační prostředí a její primární role vytváří schéma pro sekundární socializaci. Socializace v rodině zasahuje mnoho oblastí lidské činnosti a připravuje jedince na nejrůznější ţivotní situace. Rodinu můţeme charakterizovat jako malou, primární sociální skupinu plnící řadu klíčově významných funkcí: -
uspokojuje základní, primární potřeby dítěte v ranných stádiích jeho ţivota;
-
uspokojuje potřebu organické přináleţitosti dítěte, potřebu domova a mít „svého člověka“;
38
-
skýtá dítěti jiţ od nejútlejšího věku prostor pro jeho aktivní projev, seberealizaci a součinnost s druhými;
-
uvádí dítě pozvolna do vztahu k věcem rodinného vybavení;
-
určuje výrazně prvopočáteční proţitek sebe sama;
-
skýtá dítěti bezprostředně působící vzory a příklady;
-
zakládá, upevňuje a rozvíjí vědomí povinnosti, zodpovědnosti, ohleduplnosti a úcty;
-
umoţňuje dětem vejít do mezigeneračních vztahů, proniknout do chápání lidí různého věku;
-
je útočištěm a prostředím, kde se mohou svěřit a vyslechnout radu a pomoc (Hintnaus, 1998); Mezi další významné socializační činitele patří škola a skupiny vrstevníků.
V dnešní době sociologové také uvaţují o vlivu masmédií, prostředků masové komunikace. Podle Dohnala (2002) a Buriánka (1996) se socializací velmi úzce souvisí výchova. Je to proces, jenţ zahrnuje péči o tělesný a duševní rozvoj člověka, předávání a získávání poznatků, praktických návyků a dovedností, osvojování vzorců chování, utváření hodnotových orientací, ale také rozvoj potřeb a zájmů motivujících člověka k aktivitě. Matějček (1997) definuje výchovu jako působení podněty z prostředí tak, aby bylo dosaţeno poměrně trvalých a ţádoucích změn v chování člověka. Výchova je vzájemný vztah, v němţ není jeden dárce a druhý obdarovaný, ale kdy se myšlení a jednání kaţdého z účastníků vzájemně ovlivňují. Hlavní odpovědnost za výchovu svých dětí má ve vyspělých společnostech rodina, na níţ také dopadají celkové a dlouhodobé důsledky výchovy jejich dětí. V oblasti volného času mohou rodiče své děti ovlivňovat dvěma cestami, a to prostřednictvím ţivotního způsobu rodiny a svými postoji k volnočasovým aktivitám dětí. Výchovné dění v rodinách a institucích, jeţ nabízejí dětem smysluplné trávení volného času, do značné míry vychází z určitých společenských znaků. Ty by měly být respektovány jak v přístupech dětí, tak v přístupech rodičů i vychovatelů – specialistů k výchovným činnostem. Na rozdíl od rodiny výchovné instituce
39
odpovídají vţdy jen za některou dílčí oblast výchovy. Velmi důleţité je tedy propojení vztahů mezi výchovnou institucí a rodinou, kdy by se měla rozvíjet otevřenost, kooperace a partnerství (Spousta, 1994).
40
1.5
Pohybové aktivity mládeţe Cílem této části práce je postihnout problematiku pohybové aktivity mládeţe.
Z tohoto hlediska je nezbytné zmínit se o tělesné kultuře, kterou lze chápat jako nadřazený pojem vztahující se k činnostem, jejichţ cílem je udrţování, předvádění a pěstování těla v rámci sportu, tělesných cvičení a rekreace. Tělesná kultura je podle Hodaně (in Sekot, 2006) vyjádřením sociokulturního systému, který zabezpečuje na základě činnosti, tvorby hodnot, vztahů a norem specifickými tělocvičnými prostředky uspokojování potřeb člověka v oblasti fyzického, a z něj vyplívajícího psychického a sociálního rozvoje. Cílem je pak kultivace a socializace jedince, který je chápán jako plnohodnotný člen společnosti, jako součást kultury a kulturního dědictví kaţdého národa. Vývoj pohybových aktivit v souvislosti se školní tělesnou výchovou se v současné době stálé potýká s problémy především týkajících se zdravotního stavu dětí a mládeţe a současného ţivotního stylu. Stále vzrůstá počet dětí s různými alergiemi, narůstá obezita a s ní související nárůst artróz, osteoporóz, vyskytují se nedostatky v klenbě noţní či vadné drţení těla, spolu se svalovou dysbalancí. „Neţádoucí změny v ţivotním prostředí a ţivotním stylu se dále podílejí na zvýšení neuróz, depresí, ale i bulimií, mentálních anorexií a dalších nemocí“ ( Frömel, 1999, s. 7). Frömel (1999) uvádí, ţe u pohybových aktivit všeobecně převaţují pozitivní vlivy na zdraví adolescentů nad negativními, a ţe jsou pozitivně hodnoceny sociální a emotivní vlivy na psychický stav, ţivotní styl a kvalitu ţivota. Pohybové aktivity mají v ţivotě mládeţe velký význam, který spatřujeme především v osobnostním vývoji jedince a ve fyzickém pohybu přinášejícím zdraví. Podle Sekota (2006) pravidelný zdravý pohyb, tělesná cvičení a pěstování sportovních aktivit přispívají k upevnění zdraví a rozvoji fyzické kondice. Hošek (in Frömel, 1999) tvrdí, ţe aktivním prováděním pohybových činností lze dosáhnout změny v psychice, zvýšit vnímání sebe sama a sebe ve vztahu k okolí. Také se zmiňuje o moţnosti vyuţít činnosti s prvky sportovních soutěţí a nesoutěţních programů k modelování různých situací, kdy se jedinec učí zvládat a řešit osobní a sociální situace. Mazal (2007) shodně s výše uvedenými autory
41
povaţuje pohybovou aktivitu za činnost působící na psychiku jedince, zvyšující asertivitu, sebedůvěru a sniţující deprese a napětí. Přínosem je získávání nových sociálních dovedností, přijímáním nových postojů. Kvalitu ţivota mládeţe ovlivňuje téměř vše, s čím se v ţivotě setkává. Mezi hlavní činitele mající vliv na kvalitu ţivota mládeţe z pozic tělesné kultury, řadíme systém výchovy a vzdělávání, systém tělesné kultury, sociální podmínky, podmínky pro volný čas a další vzdělávání, učitele, spoluţáky, sportovní, společenské a kulturní organizace, sdělovací prostředky ad. Zapojení mládeţe do organizovaných forem pohybové aktivity je z hlediska denního a týdenního pohybového reţimu u chlapců i dívek nedostačující, v oblasti neorganizovaných forem pohybových aktivit s věkem klesá. Nejkritičtějším je adolescenční období studentek středních a vysokých škol. Jestliţe srovnáme dívky a chlapce, je stav v realizované volnočasové pohybové aktivitě výrazně horší u dívek ve všech věkových stupních. Co se týče rozsahu pohybových aktivit ve víkendových dnech, je u dívek i chlapců niţší neţ v pracovních dnech, úplně nejniţší je však ve víkendových dnech u dívek a naopak nejvyšší je v pracovních dnech u chlapců. Rychtecký et al. (in Frömel, 1999)
z hlediska četnosti
vykonávání pohybové aktivity vyčleňuje dvě extrémní skupiny dětí a mládeţe, přičemţ první skupinu zastupují ti, kteří intenzivně trénují několikrát týdně, druhou skupinu reprezentují ti, jenţ postrádají jakoukoliv fyzickou aktivitu ve svém volném čase. Pro
další
vývoj
pohybových
aktivit
je
důleţité
prosazování
nově
koncipovaných organizačních forem, které respektují volitelnost a výběrovost, svobodu
rozhodování,
moţnost
individualizace,
kooperace,
přitaţlivost
a atraktivnost, koedukativnost a finanční přijatelnost. Zájem adolescentů o jednotlivá sportovní odvětví Výsledky dlouholetého komplexního výzkumu struktury sportovních zájmů, který je realizován na katedře kinantropologie fakulty tělesné kultury v Olomouci (tab. 1) ukazují, ţe struktura sportovních zájmů na školách vykazuje poměrně
42
vysokou stabilitu, a to zejména u nejoblíbenějších a méně oblíbených sportovních odvětví. V popředí zájmu o jednotlivá sportovní odvětví je u dívek všech věkových skupin plavání, tanec, aerobic, bruslení a sjezdové lyţování, přičemţ celkově převaţuje zájem o sportovní odvětví, která se snadněji provozují ve volném čase. S věkem u dívek vzrůstá zájem o pohybovou aktivitu s hudbou, kondiční kulturistika a turistické aktivity, naopak velmi klesá zájem o atletiku a sportovní hry. Chlapci na středních školách projevují nejvíce zájem o plavání, sjezdové lyţování, bruslení a turistiku, z hlediska zájmu ve volném čase převaţuje vyuţití sportovních her, především fotbalu a volejbalu. Tab. 1: Zájem studentů o sportovní odvětví v organizované a neorganizované pohybové aktivitě (Frömel, 1999) Sportovní odvětví
Atletika – i běh Sportovně technické aktivity Kanoistika, veslování Kondiční kulturistika Lyţování – běh Lyţování – sjezd Moderní gymnastika Orientační běh Plavání Rytmická gymnastika-aerobic Sportovní gymnastika Sportovní hry Tanec Turistika Úpoly Bruslení Windsurfing
Střední školy- dívky
Střední školy- chlapci
(n = 2119 dívek)
(n = 1337 chlapců)
Z
NA
OA
Z
NA
OA
8 17 15 11 9 4 10 16 1 5 13 7 2 6 14 3 12
6 10 16-17 7 14 8 11 16-17 3 2 12 4 5 1 13 9 15
5 6-7 12-13 12-13 17 9-11 6-7 14 9-11 2 8 1 3 9-11 4 15-16 15-16
6 10 11 7 8 3 17 14 1 16 15 2 12 5 9 4 13
3 6 13-15 5 10 7 17 16 4 13-15 13-15 1 12 2 8 9 11
4 3 6-7 5 9-10 11 15-17 13 8 15-17 12 1 9-10 6-7 2 15-17 14
Vysvětlivky: Z – pořadí zájmu NA - pořadí podle četnosti v neorganizované pohybové aktivitě ve volném čase OA – pořadí podle četnosti v organizované pohybové aktivitě ve volném čase
43
Zájem adolescentů o hlavní druhy turistiky Zjištěná fakta jiţ výše zmiňovaného výzkumu (tab. 2) ukazují, ţe v zájmu o hlavní druhy turistiky dominuje cykloturistika. Obdobné postavení má jízda na kole i v neorganizované pohybové aktivitě ve volném čase. Význam cykloturistiky by neměl zůstat v pozadí curriculárních úvah a je třeba zvaţovat, jak můţe tělesná výchova na školách dále prohlubovat tento zájem a jak můţeme vyuţít různé druhy pohybové aktivity na kole k prohloubení zájmu ţáků o jiná sportovní odvětví a celkově o pohybovou aktivitu ve volném čase. Vysokého zájmu mládeţe o turistiku je vhodné vyuţít i pro spojení tělesné a ekologické výchovy a upevnění správného vztahu mezi pohybovou aktivitou a přírodou. Jako velmi vhodné se jeví vyuţití zjednodušených a modifikovaných forem duatlonů, triatlonů apod., které mohou výrazně přispět k rozvoji vytrvalostních schopností a k zatraktivnění vytrvalostních disciplín. Výsledky výzkumu potvrdily předpokládaný zájem dívek a chlapců všech stupňů škol o pohybovou aktivitu na kole. Mezi zájmy a aktivitami v oblasti turistiky byly zjištěny velmi těsné vazby u dívek i chlapců ( Frömel, 1999). Tab. 2: Zájem o hlavní druhy turistiky (Frömel, 1999) Druh turistiky
Střední školy – dívky
Střední školy – chlapci
(n = 2119)
(n = 1337)
Z
NA
Z
NA
Cyklo
1
1
1
1
Pěší
2
2
3
2
Vodní
3
3-4
4
4
Moto
4
3-4
2
3
Vysvětlivky: Z – pořadí zájmu NA - pořadí podle četnosti v neorganizované pohybové aktivitě ve volném čase
44
2. CÍL, HYPOTÉZY A ÚKOLY PRÁCE 2.1 Cíl práce Hlavním cílem práce je analyzovat nabídku a poptávku volnočasových aktivit středoškolských studentů v Krnově. Dílčí cíle práce: 1. Zjistit vnímání pojmu volného času studenty a způsoby jeho vyuţívání. 2. Zjistit zastoupení pohybových aktivit u studentů ve volném čase. 3. Provést rozbor zájmu o pohybové aktivity se zaměřením na outdoorové aktivity. 4. Analyzovat informovanost o nabídce Střediska volného času Méďa a vyuţití aktivit organizace studenty. 5. Vyhodnotit zájem studentů o aktivity, které nejsou v nabídce SVČ Méďa. 2.2 Výzkumné otázky VO1: Uvědomují si středoškolští studenti hodnotu a význam výuţívání jejich volného času? VO2: Které volnočasové aktivity jsou součástí volného času středoškolských studentů? VO3: Jsou outdoorové aktivity součástí způsobu trávení volného času studentů středních škol? VO4: Koresponduje nabídka aktivit Středisko volného času Méďa s poptávkou středoškolských studentů?
45
2.3 Úkoly práce Ú 1: studium literatury, sběr informací a podkladů pro teoretickou část Ú 2: vypracování dotazníku a pilotní průzkum na školách Ú 3: zajištění dostatečně velkého souboru respondentů a škol pro dotazníkové šetření ( cca 600 respondentů ze čtyř středních škol v Krnově) Ú 4: realizace dotazníkového šetření Ú 5: zpracování a statistické vyhodnocení dotazníků
46
3. METODIKA PRÁCE Praktickou část diplomové práce tvoří empirický výzkum, při kterém je vyuţito dotazníkové metody. Dotazník patří mezi nejfrekventovanější metody zjišťování údajů určené především pro hromadné získávání údajů. Povaţuje se za velmi ekonomický výzkumný nástroj a díky moţnosti získávat velké mnoţství informací za krátkou dobu má přednost před jinými výzkumnými metodami (Gavora, 1996). Hlavním záměrem práce je analyzovat nabídku a poptávku volnočasových aktivit středoškolských studentů, dále zjistit, co pro studenty znamená volný čas, jestli si uvědomují jeho význam a jak jej převáţně vyuţívají. Dalším záměrem je zaměřit se na to, jaké studenti preferují volnočasové aktivity a jaké provozují outdoorové sporty ve svém volném čase. Důleţitou součástí výzkumu je oblast týkající se SVČ Méďa. 3.1 Popis pouţívaných metod výzkum Pro analýzu nabídky a poptávky volnočasových aktivit středoškolských studentů jsme pouţili metodu dotazníku. Pouţitý dotazník je strukturován a rozdělen do čtyř částí. V první části dotazníku jsou jednotlivé poloţky zaměřeny na zjištění osobních charakteristik probandů. Druhá část dotazníku se zabývá oblastí volného času, co pro studenty znamená a jak ho obecně vyuţívají. Otázky ve třetí části dotazníku zjišťují, zda-li se studenti věnují pohybovým aktivitám a zda-li provozují outdoorové aktivity a jaké. Poslední část otázek se týká SVČ Méďa Krnov, tzn. jestli studenti vědí o nabídce SVČ Méďa, jaké aktivity v SVČ Méďa vyuţívají, jaké volnočasové aktivity studentům v SVČ chybí a o jaké by měli zájem. Dotazník obsahuje celkem 25 otázek, z toho 6 otevřených, 17 uzavřených a 2 polootevřené otázky (viz příloha). Pro zpracování výsledků výzkumu jsme pouţili tabulky a grafy vytvořené v počítačovém programu Excel. Statistické zpracování jsme provedli za pomoci jednoduché statistiky, pouţitím aritmetických průměrů.
47
3.2 Charakteristika zkoumaného souboru Pro výzkum byly vybrány 4 krnovské střední školy. V kaţdé škole bylo osloveno náhodně několik tříd a dotazníky byly administrovány libovolně v různých ročnících. Počet vyplněných dotazníků se u kaţdé školy liší,
ale
pohybuje se průměrně kolem 150 studentů (tab. 3). Tab. 3: Charakteristika zkoumaného souboru Název školy
Počet
Věk
Pohlaví
dotázaných
dotázaných
dotázaných
Gymnázium
15 let - 40
Smetanův okruh 2,
n = 189
16 let - 34
Krnov
studentů
17 let - 33 18 let - 50
ţena - 109 muţ - 80
19 let - 32 Střední pedagogická škola a
15 let - 28
Střední zdravotnická škola
n = 138
16 let - 60
Jiráskova 1a,
studentů
17 let - 18
Krnov
18 let - 22
ţena - 122 muţ - 16
19 let - 10 Střední škola automobilní,
15 let - 12
mechanizace a podnikání
n = 97
16 let - 11
Opavská 49,
studentů
17 let - 19
Krnov
18 let - 18
ţena - 42 muţ - 55
19 let - 37 SOŠ dopravy a cestovního
15 let - 35
ruchu
n = 189
16 let - 48
Revoluční 92,
studentů
17 let - 52
Krnov
18 let - 43 19 let - 11
48
ţena - 154 muţ - 35
4. VÝSLEDKY A DISKUSE U jednotlivých poloţek dotazníku budeme srovnávat výsledky zúčastněných škol. Některé vybrané otázky budeme srovnávat i z hlediska ţen a muţů. 4. Co si představuješ pod pojmem volný čas?
1. čas, kdy si mohu svobodně dělat co chci - 110
21% 21%
2. čas, kdy skončí školní a rodinné povinnosti - 39
58%
3. čas vyhrazený pro zájmové aktivity - 40
Obr. 1: Graf procentuálního vyjádření - co si studenti představují pod pojmem volný čas - Gymnázium
1. čas, kdy si mohu svobodně dělat co chci - 69
30% 50%
2. čas, kdy skončí školní a rodinné povinnosti - 28
20%
3. čas vyhrazený pro zájmové aktivity - 41
Obr. 2: Graf procentuálního vyjádření - co si studenti představují pod pojmem volný čas - SPgŠ a SZŠ
49
1. čas, kdy si mohu svobodně dělat co chci - 118
23% 15%
2. čas, kdy skončí školní a rodinné povinnosti - 28
62%
3. čas vyhrazený pro zájmové aktivity - 43
Obr. 3: Graf procentuálního vyjádření - co si studenti představují pod pojmem volný čas - SOŠ DCR
1. čas, kdy si mohu svobodně dělat co chci - 49
28% 50%
2. čas, kdy skončí školní a rodinné povinnosti - 21
22%
3. čas vyhrazený pro zájmové aktivity - 27
Obr. 4: Graf procentuálního vyjádření - co si studenti představují pod pojmem volný čas - SŠAMP Odpovědi studentů na základní otázku o vnímání volného času (dále jen VČ) jsou znázorněny v grafech (obr. 1, 2, 3, 4) ukazujících fakt, ţe více neţ 50% respondentů všech uvedených středních škol téměř shodně povaţuje VČ především jako časový prostor, v němţ si mohou svobodně dělat to, co chtějí. Nejvýrazněji s touto odpovědí (62%) souhlasí studenti SOŠ DCR, gymnazisté
50
potvrzují uvedenou informaci svými 58% a studenti SPgŠ a SZŠ a SŠAMP shodně vyjádřili svůj názor 50%. SOŠ DCR na druhé místo zařadila chápání VČ jako prostoru vyhrazeného pro zájmové aktivity (23%) a na poslední místo s 15% alternativu hovořící o čase, jenţ nastává po ukončení školních a rodinných povinností. Respondenti SPgŠ a SZŠ a SŠAMP
stejně jako výše uvedená škola potvrdili variantu času
vyhrazeného pro zájmové aktivity jako druhou a na poslední příčce vyjádřili souhlas s moţností času, kdy skončí školní a rodinné povinnosti. Gymnazisté na zbylé dvě alternativy odpověděli
stejně, výsledky mají
hodnotu 21%.
5. Je pro tebe důleţitý volný čas?
0%
0%
1. ano - 189 2. ne - 0 3. nevím - 0
100%
Obr. 5: Graf procentuálního vyjádření - je pro studenty důleţitý volný čas - Gymnázium
51
3% 1%
1. ano - 132
2. ne - 4 3. nevím - 2
96%
Obr. 6: Graf procentuálního vyjádření - je pro studenty důleţitý volný čas - SPgŠ a SZŠ
4%
2%
1. ano - 177 2. ne - 7 3. nevím - 5
94%
Obr. 7: Graf procentuálního vyjádření - je pro studenty důleţitý volný čas - SOŠ DCR
52
12% 24%
1. ano - 62 64%
2. ne - 23 3. nevím - 12
Obr. 8: Graf procentuálního vyjádření - je pro studenty důleţitý volný čas - SŠAMP Výsledky odpovědí na tuto otázku jsou znázorněny v grafech (obr. 5, 6, 7, 8). Odpovědi studentů gymnázia jednoznačně vypovídají o tom, ţe je pro ně VČ důleţitý, coţ vyjádřili 100%. Studenti SPgŠ a SZŠ a SOŠ DCR povaţují téměř všichni taktéţ VČ za důleţitý, pouze s minimálními odchylkami, u studentů SPgŠ a SZŠ jsou to dohromady za odpovědi ne a nevím 4% a u SOŠ DCR 5%. U studentů SŠAMP odpověď na tuto otázku zdaleka není tak jednoznačná, pouze 64 % z nich si uvědomuje význam VČ, 24 % neví, zda-li je pro ně důleţitý a 14% pravděpodobně VČ nepovaţuje za podstatnou část svého ţivota. Všechny tři střední školy tedy velmi podobně vyjadřují svůj vztah k VČ, SŠAMP se poněkud výrazněji liší, nicméně z profesního pohledu lze chápat souhrnně odpovědi jako velmi pozitivní, protoţe uvědomování si významnosti této veličiny je patrné. O nezbytnosti pro všechny jedince různých věkových kategorií zde nemusíme hovořit.
53
6. Máš pocit, ţe efektivně vyuţíváš svůj volný čas?
13% 22%
1. ano - 123 65%
2. ne - 41 3. nevím - 25
Obr. 9: Graf procentuálního vyjádření - vyuţívají studenti efektivně svůj volný čas - Gymnázium
12% 17%
1. ano - 98 71%
2. ne - 24 3. nevím - 16
Obr. 10: Graf procentuálního vyjádření - vyuţívají studenti efektivně svůj volný čas - SPgŠ a SZŠ
54
15% 1. ano - 110
27%
58%
2. ne - 51 3. nevím - 28
Obr. 11: Graf procentuálního vyjádření - vyuţívají studenti efektivně svůj volný čas - SOŠ DCR
27% 48%
1. ano - 46 2. ne - 24
25%
3. nevím - 26
Obr. 12: Graf procentuálního vyjádření - vyuţívají studenti efektivně svůj volný čas - SŠAMP Výsledky uvedené v grafech (obr. 9, 10, 11, 12) naznačují, ţe od jednoznačných vyjádření a uvědomění si důleţitosti VČ studentů ve výše uvedených odstavcích, je otázka efektivního vyuţití těţší, a zřejmě je pro adolescenty sloţité a problematické ohodnotit objektivně své počínání a trávení volného času.
55
Na tuto zdánlivě jednoduchou otázku odpověděli studenti všech škol, viz. grafy (obr. 9, 10, 11, 12), průměrně takto: první odpověď ano získala 60,5%, druhá odpověď ne 22,75% a třetí - nevím 16,75%.
Nicméně
nejvíce
pozitivních
odpovědí ukazuje graf studentů SPgŠ a SZŠ v hodnotě 71%, odpověď ne získala nejméně procent (17%) ve srovnání s ostatními školami a alternativa nevím má 12%. Druhými v pořadí, tedy co se týče kladných odpovědí - 65%, jsou respondenti gymnázia, odpovědí ne se u nich vyskytlo ve výši 22% a odpovědi nevím ve výši 13%. Výsledky SOŠ DCR a SŠAMP se přece jen liší od jiţ uvedených škol. Za efektivně vyuţitý svůj VČ povaţuje 58% studentů SOŠ DCR a u SŠAMP pouze 48%, coţ je velmi nízké procento. Téměř shodně obě dvě školy odpovídají na alternativu ne, 27% a 25% a poslední moţnost, tedy ţe neví, zda-li vyuţívají VČ efektivně,
má hodnotu u SOŠ DCR 15% a u SŠAMP 27%.
Odpovědi studentů SŠAMP v oblasti volného času se výrazněji odlišují od ostatních respondentů. Tento fakt jsme mohli pozorovat jiţ v předchozí poloţce ptající se na důleţitost VČ. Uvedení respondenti téměř ze 40% nevědí nebo si neuvědomují důleţitost svého VČ, také nyní vidíme, ţe více jak 50% z nich nedokáţe posoudit efektivitu jeho vyuţívání. Důvodem můţe být rozdílnost mezi studenty v oblasti jejich osobnostních a charakterových rysů, také výběr školy ledacos naznačuje. SŠAMP je střední odborná škola, nicméně poţadavky a podmínky k přijetí jsou výrazně jednodušší a snadnější neţ na ostatní střední školy. 7. Vyuţíváš volný čas raději sám nebo v kolektivu? Tab. 4 : Vyuţití VČ studentů o samotě nebo v kolektivu Vyuţití volného času studentů vyuţívám VČ sám
Gymnázium SPgŠ a SZŠ SOŠ DCR SŠAMP 23,80%
15,94%
15,34%
30,93%
vyuţívám VČ v kolektivu
76,19%
84,06%
84,65%
69,07%
Dotázaní studenti všech středních škol výrazně raději vyuţívají svůj VČ v kolektivu, viz. tabulka (tab. 4). Respondenti z SPgŠ a SZŠ a SOŠ DCR
56
procentuelně úplně shodně odpověděli, tzn. ţe 85% z nich tráví VČ raději v kolektivu, kdeţto zbylých 15% raději o samotě. U gymnazistů je 76% studentů, kteří tráví VČ raději v kolektivu, u studentů SŠAMP je počet niţší, pouze 69%. Moţnost trávení VČ o samotě preferuje 24% gymnazistů a 31% studentů SŠAMP. Celkově
lze
říci,
ţe
tento
výsledek
není
překvapivý
vzhledem
k charakteristikám této věkové skupiny. Adolescenti se velmi rádi druţí, vyhledávají společnost a vrstevnická skupina je jejich nejdůleţitějším zdrojem emoční a sociální podpory. Významná je také skutečnost, ţe při pohybových a sportovních aktivitách je větší skupina jistou motivací a můţe jedince podporovat v úsilí k lepším výkonům (Sekot, 2006). 8. Jakým volnočasovým aktivitám se převáţně věnuješ ve svém volném čase? Tab. 5 : Volnočasové aktivity, kterým se studenti převáţně věnují ve volném čase Volnočasové aktivity
Gymnázium SPgŠ a SZŠ SOŠ DCR SŠAMP
sport
65,60%
44,20%
50,79%
43,29%
PC
76,19%
71,01%
73,02%
62,89%
četba knih
44,44%
36,23%
34,92%
16,49%
poslech hudby
74,60%
70,29%
76,72%
42,27%
setkávání s přáteli
75,13%
73,91%
74,60%
43,29%
sledování TV
51,85%
37,68%
37,57%
34,02%
odpočinek
73,01%
56,52%
65,07%
40,21%
nicnedělání
37,03%
26,81%
33,33%
24,74%
studium, příprava do školy 38,09%
24,64%
34,92%
18,55%
procházky
31,21%
34,78%
39,68%
21,65%
toulání se
23,28%
36,23%
16,43%
24,74%
návštěva kina, divadla
48,67%
18,84%
36,51%
29,90%
hra na hudební nástroj
2,12%
2,17%
0%
1,03%
57
Tab. 6 : Volnočasové aktivity podle pořadí oblíbenosti studentů Volnočasové
Gymnázium SPgŠ a SZŠ SOŠ DCR SŠAMP
aktivity sport
5.
5.
5.
2.
PC
1.
2.
3.
1.
četba knih
8.
7.
9.
10.
poslech hudby
3.
3.
1.
3.
setkávání s přáteli
2.
1.
2.
2.
sledování TV
6.
6.
7.
5.
odpočinek
4.
4.
4.
4.
nicnedělání
10.
9.
10.
7.
studium, příprava do školy
9.
10.
9.
9.
procházky
11.
8.
6.
8.
toulání se
12.
7.
11.
7.
návštěva kina, divadla
7.
11.
8.
6.
hra na hudební nástroj
13.
12.
12.
11.
Odpovědi studentů v oblasti volnočasových aktivit, kterým se převáţně věnují ve svém VČ,
jsou uvedeny v tabulkách (tab. 5, 6) vypovídajících o jejich
oblíbenosti a četnosti uţívání. U studentů gymnázia dominuje práce s PC, na druhém místě je setkávání s přáteli, na třetím poslech hudby a pomyslně na čtvrté příčce je odpočinek. Dle našeho názoru gymnazisté málo času věnují četbě, více se věnují sledování televize nebo navštěvují kino či jiné kulturní akce, coţ je vcelku zaráţející vzhledem k poţadavkům kladeným na studenty. U studentů SPgŠ a SZŠ je nejvíce vyuţívaná volnočasová aktivita setkávání s přáteli, jako druhá je činnost na PC, třetí a čtvrtou nejfrekventovanější aktivitou je poslech hudby a odpočinek. Respondenti z SOŠ DCR uvádějí jako nejoblíbenější činnost poslech hudby, poté setkávání s přáteli, PC a odpočinek. Studenti SŠAMP věnují nejvíce času činnostem na PC a patří mezi jediné, kteří uvedli na druhém místě sport, který se procentuelně shoduje se setkávání se s přáteli. Uvedení respondenti jsou také odlišní od ostatních aktivitou nicnedělání, jenţ je v tabulce uţ sedmá, naopak četbu knih provozují ze všech škol nejméně.
58
Zajímavým se jeví výsledek kategorie odpočinek, který studenti všech škol shodně zařadili na čtvrté místo, coţ u se u ţádné jiné poloţky nestalo. Sport se vyskytuje v pořadí na pátém místě u tří škol, vyjma SŠAMP. Pořadí sportu v našem výzkumu se liší od výsledků, které uvádí Slepička (in Flemr, Valjent, 2010) ve svém výzkumu, kdy 51% respondentů uvedlo ve struktuře volnočasových aktivit
sport
na
druhém
místě.
Průměrně
jako
šestou
nejfrekventovanější činnost VČ respondenti vyhodnotili sledování TV, jako sedmou návštěvu kina a divadla, dále následuje osmou příčkou četba knih, devátou procházky a desátou nicnedělání. Studium a příprava do školy zjevně ve VČ studentů nedominuje, coţ je patrno z výsledků - je na jedenáctém místě. Toulání se svým dvanáctým místem uzavírá nabídku aktivit daných v dotazníku, v kategorii jiné stojí za zmínku pouze hra na hudební nástroj. Obecně je moţné konstatovat, ţe ve vyuţívání VČ převaţuje pasivní forma činností. Uvedené tvrzení se shoduje s tvrzením výzkumu Aktivit mládeţe ve věku 15 aţ 18 let, kde Sak (2000) uvádí, ţe základ trávení VČ mládeţe tvoří především pasivní příjem obsahů estetických hodnot a informací z hromadných sdělovacích prostředků. Rozsah výzkumu je obsahově nesrovnatelný s naším. Zajímavým faktem je však shoda a na druhé straně rozdílnost ve vyuţívání některých aktivit. Např. shodně s našimi výsledky jsou na prvních příčkách uvedeny aktivity poslech hudby, setkávání se s přáteli a odpočinek. Naopak velký rozdíl v pořadí je u aktivity příprava na školu, kterou v našem případě studenti vyhodnotili jako méně frekventovanou na rozdíl od respondentů zmiňovaného výzkumu. Největším rozdílem je vyuţívání PC, které bylo z dané škály aktivit zhruba v polovině, kdeţto v současné době se vyznačuje prvenstvím. Patrně je to způsobeno výrazným posunem ve světě vědy a techniky, rozvojem vlastnictví osobních počítačů, mobilních telefonů a dalších novinek a moţností, jenţ se zásadně odráţí i v náplni a kvalitě volného času.
59
9. Věnuješ se ve svém volném čase pohybovým aktivitám? Tab. 7: Pohybové aktivity studentů ve VČ Pohybové aktivity studentů věnuji se PA
Gymnázium SPgŠ a SZŠ SOŠ DCR SŠAMP 87,30%
81,15%
78,30%
59,79%
nevěnuji se PA
12,70%
18,84%
20,63%
40,21%
Z tabulky (tab. 7) je patrné, ţe se studenti gymnázia věnují
pohybovým
aktivitám ve svém VČ ze všech respondentů jednotlivých škol nejvíce, coţ je vyjádřeno procentuelně 87,30%. Má tedy nejniţší počet studentů nevěnujících se pohybovým aktivitám. Jako druhá ze středních škol zúčastněných v tomto výzkumu je ve vyuţívání pohybových aktivit SPgŠ a SZŠ - 81,15%, třetí je SOŠ DCR - 78,30%. Pomyslně čtvrtá v pořadí je SŠAMP, respondentů provozujících PA je
pouze 59,79%, coţ je ve srovnání s ostatními školami
velmi nízké
procento, na druhou stranu je pak samozřejmostí vysoké procento studentů nevěnujících se PA. Opět se zde ukazuje rozdílnost těchto studentů, kteří sice uvedli sport jako aktivitu jiţ se převáţně věnují ve VČ, nicméně v oblasti PA jsou nejméně aktivní. Na všech vybraných školách se nachází v rozsahu 12,70 – 40,21% studentů, kteří neprovozují ţádnou pohybovou aktivitu. Průměrně je to 23% respondentů. Uvedené hodnoty jsou vyšší neţ uvádí Frömel (1999) ve svém výzkumu, který však provádí u mládeţe navštěvující základní školu. Zvýšené procento studentů nevěnujících se pohybovým aktivitám je moţné vysvětlit tím, ţe se v našem výzkumu jedná o studenty středních škol, kteří více ztrácejí zájem o PA. Tab. 8: Pohybové aktivity muţů ve VČ Pohybové aktivity Gymnázium SPgŠ a SZŠ SOŠ DCR muţů věnuji se PA 95% 56,2% 82,85%
SŠAMP
nevěnuji se PA
38,18%
5%
25%
60
14,28%
61,82%
Tab. 9: Pohybové aktivity ţen ve VČ Pohybové aktivity ţen věnuji se PA
Gymnázium SPgŠ a SZŠ SOŠ DCR SŠAMP 81,15%
85,32%
77,27%
47,62%
nevěnuji se PA
18,03%
18,35%
21,43%
42,86%
U této poloţky také uvádíme v tabulkách (tab. 8, 9) rozdíly ve vyuţívání PA u muţů a ţen jednotlivých škol. Nejvýrazněji se vyprofilovali studenti gymnázia, jenţ se
věnují PA ve výši 95%. Vysoké procento naznačuje uvědomělost
gymnazistů v oblasti PA, která můţe být prohlubována formou kvalitní výuky v tělesné výchově. Frömel (1999) uvádí, ţe školní tělesná výchova umoţňuje formovat pozitivní postoje všech k pohybově aktivnímu a zdravému ţivotnímu stylu, coţ je však podmíněno motivací a profesionálním přístupem vyučujícího. Jako druzí nejaktivnější jsou respondenti SOŠ DCR s 82,85%, třetí studenti SŠAMP 61,82% a nejméně muţů věnujících se PA, pouze 56,20%, je ve škole SPgŠ a SZŠ. Rozdíl ve výsledku u studentů SPgŠ a SZŠ a gymnazistů se jeví jako významný, a je s podivem, ţe respondenti studující pedagogickou školu se zaměřením na výchovu dětí, jejíţ nezbytnou součástí jsou PA, jsou v této oblasti tak pasivní. Moţným důvodem je přece jen odlišný ţivotní způsob, respektive zájmy a záliby, které směřují spíše do oblasti kultury, např. divadlo, hra na hudební nástroje, výtvarné činnosti aj. Uvedenou informaci můţeme potvrdit z vlastní zkušenosti se spoluprácí se studenty této školy při organizování programů pro MŠ a 1. stupeň ZŠ. U ţen je pořadí jiné. Nejaktivnější ve vyuţívání PA jsou studentky SPgŠ a SZŠ, jejichţ odpovědi dosáhly hodnoty 85,32%, hned za nimi jsou studentky gymnázia s 81,15%, a poté dívky z SOŠ DCR - 77,27%. PA se nejméně věnují studentky SŠAMP, které na variantu ano odpověděli pouze ve výši 47,62%.
61
10. Kolik hodin týdně se zpravidla věnuješ pohybovým aktivitám (sportu) ve volném čase (mimo hodiny TV ve škole)?
1. nevěnuji se pohybovým aktivitám - 23
12% 48%
2. 1 až 2 hodiny - 75 40% 3. více než 3 hodiny - 91
Obr. 13: Graf procentuálního vyjádření - kolik hodin týdně se zpravidla studenti věnují pohybovým aktivitám ve volném čase - Gymnázium
24%
16%
1. nevěnuji se pohybovým aktivitám - 21
2. 1 až 2 hodiny - 78 60% 3. více než 3 hodiny - 32
Obr. 14: Graf procentuálního vyjádření - kolik hodin týdně se zpravidla studenti věnují pohybovým aktivitám ve volném čase - SPgŠ a SZŠ
62
23%
17%
60%
1. nevěnuji se pohybovým aktivitám - 32 2. 1 až 2 hodiny 112 3. více než 3 hodiny - 44
Obr. 15: Graf procentuálního vyjádření - kolik hodin týdně se zpravidla studenti věnují pohybovým aktivitám ve volném čase - SOŠ DCR
39%
25%
36%
1. nevěnuji se pohybovým aktivitám - 24 2. 1 až 2 hodiny 35 3. více než 3 hodiny - 37
Obr. 16: Graf procentuálního vyjádření - kolik hodin týdně se zpravidla studenti věnují pohybovým aktivitám ve volném - SŠAMP
63
28%
1. nevěnuji se pohybovým aktivitám - 61
15%
2. 1 až 2 hodiny 235 57% 3. více než 3 hodiny - 118
Obr. 17: Graf procentuálního vyjádření - kolik hodin týdně se zpravidla studenti věnují pohybovým aktivitám ve volném čase - ţeny
48%
1. nevěnuji se pohybovým aktivitám - 28
18%
2. 1 až 2 hodiny - 63 34% 3. více než 3 hodiny - 89
Obr. 18: Graf procentuálního vyjádření - kolik hodin týdně se zpravidla studenti věnují pohybovým aktivitám ve volném čase - muţi Procentuální vyjádření odpovědí studentů a studentek jednotlivých škol je znázorněno v grafech (obr. 13, 14, 15, 16).
Výsledky vypovídají o tom, ţe
studenti a studentky gymnázia mají výraznou převahu v mnoţství hodin věnovaných PA, taktéţ je u nich nejniţší procento jedinců nevěnujících se ţádným PA. U adolescentů ze SŠAMP se projevuje nízký zájem o PA, coţ jsem mohli sledovat jiţ u otázky č. 9, v tabulce (tab. 7). Paradoxně se jeví získání
64
druhé příčky v odpovědi, která zní tak, ţe se studenti věnují PA více neţ tři hodiny týdně. Studenti SPgŠ a SZŠ a SOŠ DCR mají naprosto shodný počet odpovědí - 60%, které uvádějí týdenní rozsah 1 aţ 2 hodin věnovaných PA a jsou na tom velmi podobně, co se týče ostatních alternativ. U této poloţky jsme porovnali souhrnně rozdíl mezi ţenami a muţi všech dotázaných středních škol (obr. 17, 18) a došli jsme k závěru, ţe největší rozdíl ve vyuţívání PA je počet hodin za týden. Ţeny se v 57% věnují 1 aţ 2 hodiny týdně PA, kdeţto muţi pouze 34%. Co se týká většího počtu hodin, tedy 3 a více, u ţen je to 28% a u muţů 48%. V odpovědích, ţe se adolescenti obou pohlaví vůbec nevěnují PA, se moţná k našemu údivu počet respondentů nijak výrazně neliší, ţeny 18% a muţi 15%. Frömel (1999) hovoří o výraznějším rozdílu mezi muţi a ţenami v oblasti PA a uvádí jako nejkritičtější u dívek právě období středoškolského studia. Výsledky zcela prokazatelně poskytují informaci o tom, ţe většina studentů, tj. více neţ 45%, špatně dosahuje na doporučený objem PA – 3x týdně. Pokud bychom k těmto údajům počítali i povinnou TV, tak
by moţná dosáhli na
optimální objem PA. Zjištěné údaje potvrzuje i Rychtecký (2006), podle kterého klesá zájem o pohybové aktivity u adolescentů a zřetelný je i pokles od roku 2000. Slepička (in Frömel, 1999) uvádí, ţe 39% respondentů se ve svém VČ věnuje PA 3 hodiny a méně, a ţe 10% se PA nevěnuje vůbec. Výsledky u této poloţky hovoří celkově o 33% studentů věnujících se PA 3 hodiny a více, o 49% respondentů provozující PA 1 aţ 2 hodiny týdně, a o 17,5% dotazovaných nevěnujících se PA vůbec. Můţeme konstatovat, ţe vyuţívání PA studenty je nedostačující. Jak jsme jiţ uvedli výše, převládá u nich pasivní způsob vyuţívání VČ a není divu, vţdyť současná doba s moderními technologiemi a všemi médii doslova nutí mládeţ věnovat se těmto činnostem.
65
11. Jsi členem sportovní či jiné organizace, která organizuje nebo zaštiťuje pohybové aktivity? Tab. 10: Členství studentů ve sportovních organizacích Členství studentů ve sport. organizacích jsem členem
Gymnázium SPgŠ a SZŠ SOŠ DCR SŠAMP 48,14%
32,61%
29,62%
34,02%
nejsem členem
51,85%
60,87%
69,84%
65,97%
Výsledky v tabulce (tab. 10) jasně ukazují, ţe gymnazisté jsou v organizované formě pohybových aktivit suverénně na první příčce, ostatní tři školy se v členství v organizacích téměř shodují. Výsledek gymnazistů je logickým vyústěním jejich výrazně vyšší pohybové aktivity viz. tabulka (tab. 7) u poloţky č. 9. Lze konstatovat, ţe průměrně pouze 36% všech studentů provozuje PA pod záštitou sportovní či jiné organizace, větší část provádí PA ve svém volnu neorganizovaně, spontánně. To znamená, ţe jsou zhruba v průměru naší společnosti, kdy je asi třetina organizovaná v některých z tělovýchovných a sportovních spolků, jak uvádí Jansa (2005). Jedním z klíčových elementů ovlivňujících míru členství adolescentů v organizacích je rodina. V této souvislosti se uvádí především vliv otců, dále pak participaci v PA ovlivňují další členové rodiny, kamarádi, ţivotní vzory, nejbliţší komunita a v neposlední řadě i dostupná příleţitost.
66
12. Navštěvuješ přírodu raději sám nebo hromadně, organizovaně?
39%
1. sám - 74
61% 2. hromadně, organizovaně - 115
Obr. 19: Graf procentuálního vyjádření - navštěvují studenti přírodu raději sami nebo hromadně, organizovaně - Gymnázium
33% 1. sám - 41 67%
2. hromadně, organizovaně - 85
Obr. 20: Graf procentuálního vyjádření - navštěvují studenti přírodu raději sami nebo hromadně, organizovaně - SPgŠ a SZŠ
67
35%
1. sám - 65
65%
2. hromadně, organizovaně - 123
Obr. 21: Graf procentuálního vyjádření - navštěvují studenti přírodu raději sami nebo hromadně, organizovaně - SOŠ DCR
Graf procentuálního vyjádření - navštěvují studenti přírodu raději sami nebo hromadně, organizovaně?
41%
1. sám - 40
59% 2. hromadně, organizovaně - 57
Obr. 22: Graf procentuálního vyjádření - navštěvují studenti přírodu raději sami nebo hromadně, organizovaně - SŠAMP Podobně jako u poloţky číslo sedm, jejíţ výsledky (tab. 4) hovoří o převaze kolektivního vyuţívání VČ, se ukazuje, viz. grafy (obr. 19, 20, 21, 22 ), ţe většina studentů navštěvuje přírodu raději v kolektivu, tedy
hromadně
a organizovaně. Kdyţ se zaměříme na jednotlivé školy, zjistíme, ţe největší počet studentů navštěvujících přírodu raději hromadně je na škole SPgŠ a SZŠ - 67%, studenti
68
z SOŠ DCR mají pouze o 2% méně. Gymnazisté dali alternativě příroda raději hromadně
61% a studenti SŠAMP
59%. Jak jsme jiţ uvedli, adolescenti
vyhledávají společnost svých vrstevníků, jsou silně formováni těmito skupinami, které mimo jiné mají silný vliv na jejich hodnotovou orientaci, postoje a chování. 13. Jsi členem organizace provozující outdoorové sporty? Tab. 11: Členství studentů v outdoorových organizacích Členství studentů Gymnázium SPgŠ a SZŠ SOŠ DCR ve outdoor. organizacích jsem členem 12,16% 15,22% 22,22%
SŠAMP
nejsem členem
65,97%
88,36%
76,81%
77,77%
31,96%
U této poloţky je patrný markantní rozdíl (tab. 11) ve členství v organizaci provozující jakoukoliv pohybovou aktivitu a outdoorovou aktivitu. Členství v outdoorových organizacích je velmi nízké, nicméně v rámci krnovských studentů není tak překvapivé. Jsem dlouholetým členem Klubu orientačních sportů, který funguje pod TJ Loko Krnov a z valných hromad této organizace vím, ţe členská základna ve věkovém období adolescentů je u všech, především outdoorových sportů velmi nízká. Faktem je, ţe v nabídce chybí aktivity mající vzrůstající tendenci, máme tím na mysli třeba in-line bruslení, sportovní lezení aj. Důvodem zde také můţe být, jak bude uvedeno v další části práce, forma organizování sportovních aktivit a činností.
69
14. Provozuješ outdoorové aktivity?
18% 1. ano - 150
2. ne - 33
82%
Obr. 23: Graf procentuálního vyjádření - provozují studenti outdoorové aktivity - Gymnázium
18% 1. ano - 109 2.ne - 24
82%
Obr. 24: Graf procentuálního vyjádření - provozují studenti outdoorové aktivity - SPgŠ a SZŠ
70
12% 1. ano - 163 2. ne - 23
88%
Obr. 25: Graf procentuálního vyjádření - provozují studenti outdoorové aktivity - SOŠ DCR
49%
1. ano - 49
51%
2. ne - 47
Obr. 26: Graf procentuálního vyjádření - provozují studenti outdoorové aktivity - SŠAMP Průměrně 77% (tab. 11) všech dotazovaných studentů nejsou členy outdoorových organizací, přesto v grafech (obr. 23, 24, 25, 26) můţeme vyčíst a obecně konstatovat, ţe se respondenti outdoorovým aktivitám (dále je OA) věnují ve velké míře. Největší počet studentů věnujících se OA má střední škola SOŠ DCR, a to procentuelně vyjádřeno 88%. Úplně shodně provozují OA studenti gymnázia
71
a SPgŠ a SZŠ, kteří kladně odpověděli ve 82%. U poslední školy SŠAMP není výsledek díky výše uvedeným hodnocením překvapivý, OA se věnuje pouze 51%. Studenti této školy se obecně ve vyuţívání pohybových a outdoorových aktivit pohybují ve zcela odlišných dimenzích, ve srovnání s ostatními školami jsou málo aktivní. Většina studentů, tj. 79% není organizovaná, přesto souhrnně 75% respondetů všech uvedených škol nějaké outdoorové aktivity provozuje. Vzhledem k výsledkům uvedených u poloţky č. 9 je nutné si uvědomit, ţe zapojení studentů do pohybových i outdoorových aktivit je nedostačující, tedy co se týče týdenní frekvence. Z nízké organizovanosti lze usuzovat, ţe provozování OA má pravděpodobně nárazový charakter. 15. Jakým outdoorovým aktivitám se věnuješ v létě? Tab. č. 12: Nejčastěji provozované letní outdoorové aktivity Letní outdoorové Gymnázium SPgŠ a SZŠ SOŠ DCR SŠAMP aktivity jízda na kole 40,21% 44,20% 46,03% 14,43% plavání
21,69%
36,96%
37,04%
17,53%
in-line bruslení
24,86%
36,23%
37,04%
10,30%
treking (chůze)
11,11%
13,78%
5,29%
0%
běhání
10,05%
16,67%
12,17%
5,15%
turistika
19,08%
2,17%
14,29%
4,12%
sportovní lezení
3,70%
0%
3,70%
6,18%
vodní turistika
0,52%
0%
4,23%
0%
jízda na koni
0%
1,45%
0%
0%
lukostřelba
1,25%
0%
0%
0%
Na všech dotázaných školách je struktura outdoorových aktivit, kterým se studenti věnují v létě, téměř stejná. Jednotlivé aktivity jsou v tabulce zařazeny od celkově nejfrekventovaněji provozované aktivity po tu, jeţ se vyskytuje nejméně. Nejvíce se studenti v létě věnují jízdě na kole, plavání a bruslení na in-linech.
72
Respondenti z gymnázia a SOŠ DCR uvádějí jako nejčastěji vykonávanou letní OA jízdu na kole, jako druhou zařazují bruslení na in-line bruslích, přičemţ u studentů SOŠ DCR má stejnou pozici i plavání, které je u gymnazistů na třetí příčce. Studenti z SPgŠ a SZŠ shodně se studenty SŠAMP mají na prvním místě jízdu na kole, poté plavání a bruslení. U respondentů SŠAMP je opět znatelný procentuelní propad ve vykonávání OA oproti jiným školám. Hned po in-line bruslení dotázaní uváděli chůzi, kromě studentů SŠAMP, a hned v zápětí běhání. Největšími běţci jsou studenti SPgŠ
a SZŠ, v turistice se zase prvenstvím
vyznačují gymnazisté. Oblast sportovního lezení je velmi specifická a také se vyskytuje ve velmi malém měřítku, nejvíce pak u studentů SŠAMP. Výsledky v oblasti OA korespondují s moderními trendy. U prvních tří škol je velmi vysoký počet studentů, kteří jezdí na kole nebo na in-linech – více neţ 64%. Uvedené procentuelní hodnoty OA jízda na kole se shodují s výsledky výzkumu, jenţ uvádí jízdu na kole jako nejfrekventovanější a nejoblíbenější (Frömel, 1999). Studenti poslední školy se projevili jako nejméně aktivní téměř ve všem, co se týká pohybu. Můţeme zde usuzovat, ţe mají jiné zájmy, mohou být technicky zaměření nebo zkrátka nespatřují v PA a OA význam a nejsou dostatečně motivováni. 16. Jakým outdoorovým aktivitám se věnuješ v zimě? Tab. 13: Nejčastěji provozované zimní outdoorové aktivity Zimní outdoorové Gymnázium SPgŠ a SZŠ SOŠ DCR SŠAMP aktivity lyţování 44,97% 38,40% 35,98% 14,43% bruslení na ledu
11,11%
28,26%
28,57%
24,74%
zimní turistika
18,51%
18,12%
19,05%
11,34%
snowbording
19,04%
13,04%
23,28%
4,12%
běţecké lyţování
9,52%
11,59%
5,29%
1,03%
skialpinismus
1,25%
0%
0,52%
0%
Shodně jako u letních OA je struktura zimních OA u studentů všech škol velmi podobná. Nejrozšířenější zimní aktivitou je celkem očekávaně lyţování,
73
poté bruslení a zimní turistika. U tří škol, jmenovitě gymnázium, SPgŠ a SZŠ a SOŠ DCR je lyţování na prvním místě. Největší propad mezi lyţováním a souhrnně uvedenou druhou aktivitou (bruslením) se vyskytuje u gymnazistů, kteří mají na svém druhém místě snowbording, na třetím zimní turistiku a aţ poté bruslení na ledu. Běţecké lyţování je hned za bruslením a poslední uváděná zimní OA skialpinismus se objevuje opravdu vyjímečně. Respondenti škol SPgŠ a SZŠ a SŠAMP mají shodné pořadí vyuţívání zimních OA tak, jak jsou uvedeny v tabulce, stejně jako jsou chronologicky uspořádány dle celkového počtu získaných procent. Studenti SOŠ DCR dávají jízdu na snowboardu s 23,28% před zimní turistiku mající 19,05% a jsou tak nejvýraznějšími jezdci na snowboardu. Z odpovědí
SŠAMP
je
patrná
rozdílnost
ve
vyuţívání
zimních
OA.
Nejfrekventovanější je bruslení, poté lyţování a zimní turistika, jízda na snowboardu má velmi nízké procento – 4,12% a běţky úplně mizivé 1,03%. Je zřejmé, ţe studenti mají horší podmínky pro pěstování zimních outdoorových aktivit, coţ vyjadřuje podstatně niţší procento neţ u letních OA. Skutečnost je přirozená, je třeba počítat s významným omezením těchto ekonomicky náročných aktivit. Dalším důvodem můţe být vnější prostředí, kam řadíme dostupnost případných sportovišť, jejich vybavenost a vhodnost pro uvedené aktivity, také sociální faktor, čímţ myslíme zejména rodinné zázemí a finanční dostupnost aktivit.
74
17. Víš, ţe ve městě funguje SVČ Méďa?
6% 1. ano - 176 2. ne - 12 94%
Obr. 27: Graf procentuálního vyjádření - vědí studenti, ţe ve městě funguje SVČ Méďa - Gymnázium
27% 1. ano - 97
2. ne - 35
73%
Obr. 28 : Graf procentuálního vyjádření - vědí studenti, ţe ve městě funguje SVČ Méďa - SPgŠ a SZŠ
75
33% 1. ano - 125 67%
2. ne - 61
Obr. 29: Graf procentuálního vyjádření - vědí studenti, ţe ve městě funguje SVČ Méďa
22% 1. ano - 73 2. ne - 21
78%
Obr. 30: Graf procentuálního vyjádření - vědí studenti, ţe ve městě funguje SVČ Méďa V této části práce se dostáváme k problematice Střediska volného času Méďa v Krnově a odpovědi na základní otázku, zda studenti vědí o fungování tohoto zařízení jsou celkem jednoznačné, viz. grafy (obr. 27, 28, 29, 30). O fungování SVČ ví nejvíce studentů z gymnázia, coţ můţe být způsobeno tím, ţe je tam nejmenší počet dojíţdějících z okolních vesnic či měst. SPgŠ a SZŠ a SŠAMP mají naprosto stejnou znalost, tzn. ţe o SVČ ví 73% jejich studentů. Nejméně, tedy 67% dotazovaných znajících zařízení, je z SOŠ DCR.
76
Celkově 76% studentů uvedených středních škol má v povědomí, ţe ve městě funguje organizace, coţ je dle našeho názoru dobrý výsledek. Musíme si však poloţit otázku, zda-li je pro zařízení dostačující fakt, ţe ho studenti znají. Nebudeme daleko od pravdy, kdyţ zde uvedeme, ţe nestačí. Pádným důkazem toho je nízká návštěvnost studenty středních škol, coţ však způsobují aspekty, kterým se budeme věnovat v další části práce. 18. Jsou Ti dostupné informace o nabídce aktivit SVČ Méďa?
26% 1. ano - 139 74%
2. ne - 50
Obr. 31: Graf procentuálního vyjádření - jsou studentům dostupné informace o nabídce aktivit SVČ Méďa - Gymnázium
47% 53%
1. ano - 63 2. ne - 72
Obr. 32: Graf procentuálního vyjádření - jsou studentům dostupné informace o nabídce aktivit SVČ Méďa - SPgŠ a SZŠ
77
38% 1. ano - 80
62%
2. ne - 102
Obr. 33: Graf procentuálního vyjádření - jsou studentům dostupné informace o nabídce aktivit SVČ Méďa - SOŠ DCR
34% 1. ano - 59 66%
2. ne - 31
Obr. 34: Graf procentuálního vyjádření - jsou studentům dostupné informace o nabídce aktivit SVČ Méďa – SŠAMP Odpovědi na poloţku znázorněné v grafech (obr. 31, 32, 33, 34), zda-li jsou studentům dostupné informace o činnosti organizace, jsou solidní. Shodně
jako
u výsledků v předchozí otázce je největší procento studentů z gymnázia (74%), kterým jsou dostupné informace o nabídce SVČ Méďa. Druhou školou s největším počtem studentů (66%) s dostupností informací je SŠAMP, třetí SPgŠ a SZŠ, nejméně informovanou, pouze 38%, je pak SOŠ DCR.
78
Téměř 57% respondentů
jsou dostupné informace o nabídce aktivit SVČ
Méďa. Uvedená procenta všech škol se mohou jevit jako dostačující, nicméně z praktického hlediska a z hlediska optimálního fungování organizace je nutné oblast informovanosti studentů zdokonalit a prohloubit. O jiných moţných příčinách nízké návštěvnosti zařízení studenty se budeme věnovat v komentářích u dalších poloţek. 19. Z jakých zdrojů se dozvídáš o akcích SVČ Méďa? Tab. 14: Zdroje získávání informací studentů o akcích SVČ Méďa Zdroje informací o nabídce akcí SVČ Méďa z tisku
Gymnázium
SŠAMP
SZŠ
SOŠ DCR
37,57%
21,01%
16,43%
30,05%
z webu SVČ Méďa
17,98%
17,39%
16,93%
36,08%
z plakátovacích ploch
34,39%
12,32%
22,22%
15,46%
z vývěsek ve školách
12,69%
6,52%
26,98%
23,70%
od kamarádů
32,26%
14,49%
29,80%
26,80%
od rodičů
2,12%
1,45%
1,95%
4,12%
z facebooku a jiných www stránek
13,75%
9,42%
7,41%
15,46%
SPgŠ a
Po zhodnocení odpovědí studentů můţeme obecně konstatovat, ţe největším zdrojem informací o nabídce SVČ Méďa je tisk a kamarádi, poté web organizace, plakátovací plochy, vývěsky ve školách, facebook a poslední, úplně zanedbatelné procento patří rodičům. Tabulka (tab. 14) potvrzuje výše uvedené souhrnné výsledky o zdrojích získávání informací, přesto se odpovědi na jednotlivé alternativy u některých škol výrazněji liší. Na prvenství tisku se shodují studenti gymnázia 37,57% a SPgŠ a SZŠ 21,01%. SŠAMP uvádí jako první zdroj informací web zařízení (36,08%) a SOŠ DCR se nejvíce informuje od kamarádů (29,80%). Respondenti gymnázia uvedli hned po tisku a plakátovacích plochách, kamarády, web SVČ, facebook a vývěsky ve školách. Dotazovaní z SPgŠ a SZŠ mají pořadí poněkud jiné, tj. tisk, poté web zařízení, kamarády, plakátovací plochy, facebook a vývěsky. Studenti SOŠ DCR po nejčastěji uvedené alternativě - kamarádi mají na druhé příčce
79
vývěsky ve školách, plakátovací plochy, web SVČ, tisk a facebook. U SŠAMP je pořadí web zařízení, tisk, kamarádi, vývěsky ve školách, plakátovací plochy a facebook. Zajímavým se jeví výsledek webu a facebooku, které jakoţto populární informační zdroje v našem případě získaly dohromady pouze 33%, a to studenti odpovídají, ţe tráví spoustu času u PC. Informační zdroj rodiče je z moţných alternativ u všech škol na posledním místě. 20. Vyuţíváš nabídky SVČ Méďa a navštěvuješ naše akce?
22%
3%
1. ano, minimálně 1 x týdně - 13
19%
2. ano, minimálně 1 x měsíčně - 5
7%
3. občas (zhruba 1 x za půl roku) - 36
49%
4. ne, nabídka mě neoslovuje - 92 5. ne, vůbec o nich nevím - 41
Obr. 35: Graf procentuálního vyjádření - vyuţívají studenti nabídky SVČ Méďa a navštěvují akce - Gymnázium
1. ano, minimálně 1 x týdně - 5
4% 3% 48%
2. ano, minimálně 1 x měsíčně - 4
21%
3. občas (zhruba 1 x za půl roku) - 27
24%
4. ne, nabídka mě neoslovuje - 32
5. ne, vůbec o nich nevím - 63
Obr. 36: Graf procentuálního vyjádření - vyuţívají studenti nabídky SVČ Méďa a navštěvují akce - SPgŠ a SZŠ
80
1. ano, minimálně 1 x týdně - 7
4% 1%
2. ano, minimálně 1 x měsíčně - 2
17% 53%
3. občas (zhruba 1 x za půl roku) - 31
25%
4. ne, nabídka mě neoslovuje - 45 5. ne, vůbec o nich nevím - 97
Obr. 37: Graf procentuálního vyjádření - vyuţívají studenti nabídky SVČ Méďa a navštěvují akce - SOŠ DCR
1. ano, minimálně 1 x týdně - 10 27%
11%
6%
2. ano, minimálně 1 x měsíčně - 6
24%
3. občas (zhruba 1 x za půl roku) - 23
32%
4. ne, nabídka mě neoslovuje - 30 5. ne, vůbec o nich nevím - 25
Obr. 38: Graf procentuálního vyjádření - vyuţívají studenti nabídky SVČ Méďa a navštěvují akce - SŠAMP Odpovědi studentů dotazovaných škol začneme komentovat od těch nejvíce frekventovaných. Z grafů (obr. 35, 36, 37, 38) lze
vyčíst
zásadní
informace
týkající se vyuţívání nabídky SVČ Méďa. Studenti gymnázia se výrazně 49% vyjádřili, ţe je nabídka neoslovuje, 22% z nich vůbec neví o akcích, které se pro ně připravují, 19% navštěvuje zařízení zhruba jednou za půl roku a velmi malé procento vyuţívá organizaci častěji. Dotazovaní z SPgŠ a SZŠ se k této poloţce vyjádřili odlišně od gymnazistů. 48% z nich vůbec neví o akcích, které se pro ně připravují, 24% nabídka neoslovuje, 21% 81
navštěvuje zařízení zhruba jednou za půl roku, pouze
7% studentů vyuţívá
organizaci častěji. Respondenti SOŠ DCR podobně jako pedagogická škola ve výši 53% vůbec nevědí o nabídce zařízení, 25% nabídka neoslovuje, 17% vyuţívá aktivity SVČ občas a 5% vyuţívá nabídku frekventovaněji. Studenti SŠAMP se svými odpověďmi liší od výše uvedených škol, uvádějí, ţe 27% o nabídce vůbec neví, 27% nabídka neoslovuje, 24% z nich vyuţívá zařízení občas, měsíčně navštěvuje SVČ 6% studentů a týdně nejvyšší počet, tedy 11%. Jasným vzkazem pro zařízení je nedostatečná propagace aktivit a akcí a taktéţ neatraktivní a málo lákavá nabídka pro středoškolské studenty. 21. Je pro tebe nabídka akcí a aktivit v SVČ Méďa zajímavá?
16% 45% 1. ano - 28 2. ne - 66
39%
3. nevím - 77
Obr. 39: Graf procentuálního vyjádření - je pro studenty nabídka akcí a aktivit v SVČ Méďa zajímavá - Gymnázium
82
17%
17%
1. ano - 20
2. ne - 20
66%
3. nevím - 77
Obr. 40: Graf procentuálního vyjádření - je pro studenty nabídka akcí a aktivit v SVČ Méďa zajímavá - SPgŠ a SZŠ
15% 20%
1. ano - 27 2. ne - 35
65%
3. nevím - 115
Obr. 41: Graf procentuálního vyjádření - je pro studenty nabídka akcí a aktivit v SVČ Méďa zajímavá - SOŠ DCR
83
26% 46%
1. ano - 24
2. ne - 26 28%
3. nevím - 42
Obr. 42: Graf procentuálního vyjádření - je pro studenty nabídka akcí a aktivit v SVČ Méďa zajímavá - SŠAMP Poloţka č. 21 úzce navazuje na předchozí otázku a odpovědi studentů v grafech (obr. 39, 40, 41, 42) potvrzují fakt, ţe hodnotit nabídku, o které velké mnoţství studentů neví, je problematické nebo spíše nemoţné. Není tedy překvapující, ţe 45% studentů z gymnázia, 46% studentů z
SŠAMP, 66%
z SPgŠ a SZŠ a 65% z SOŠ DCR neví, je-li pro ně nabídka zajímavá. Největší procento kladných odpovědí 26% je u respondentů SŠAMP, poté 17% u z Spgš a SZŠ, 16% u gymnazistů a 15% u SOŠ DCR. Naopak negativně nabídku hodnotí nejvíce studentů 39% z gymnázia, 28% z SŠAMP, 20% z SOŠ DCR a 17% z SPgŠ a SZŠ. Více neţ 55% studentů neví, zda-li je pro ně nabídka akcí a aktivit zajímavá, coţ vypovídá o tom, ţe chybí kvalitní, rozsáhlejší a cílená propagace. Dalším faktorem můţe být málo atraktivní a přitaţlivá nabídka pro adolescenty. Tento úsudek dokladuje 26% záporných odpovědí na otázku zajímavosti nabízených akcí a aktivit. Obecně můţeme tvrdit, ţe 80% respondetů nabídka aktivit SVČ Méďa neoslovuje a je pro ně nezajímavá, coţ je dle našeho názoru alarmující a je velmi nutné v této oblasti provést radikální změny.
84
22. O jaký druh akcí či aktivit máš zájem? Tab. 15: Aktivity, o které mají studenti zájem Gymnázium
SPgŠ a SZŠ
SOŠ DCR
SŠAMP všechny SŠ
Volnočasové aktivity tanec
20,63%
38,40%
36,58%
10,30%
26,48%
in-line bruslení
18,52%
32,60%
32,80%
13,40%
24,33%
zumba
11,64%
36,24%
33,33%
10,30%
22,88%
florbal
17,46%
13,04%
28,57%
30,92%
22,50%
lyţování
24,87%
15,22%
23,28%
18,56%
20,48%
jiu - jitsu
11,11%
15,22%
20,10%
28,87%
18,83%
sebeobrana
10,05%
18,84%
22,22%
15,46%
16,64%
jízda na koni
11,11%
23,91%
20,10%
6,19%
15,33%
hra na kytaru
7,94%
19,56%
11,11%
12,37%
12,75%
jízda na kole
13,76%
10,87%
15,87%
10,30%
12,70%
aquaerobic
3,70%
16,66%
19,58%
8,25%
12,05%
malba
10,05%
20,14%
11,64%
6,18%
12,00%
výroba šperků
2,11%
16,66%
7,40%
18,56%
11,18%
aerobic
6,88%
23,19%
13,76%
0%
10,95%
lukostřelba
11,64%
6,52%
6,88%
10,30%
8,84%
keramika
3,17%
13,32%
7,94%
7,22%
7,91%
bruslení na ledě
5,29%
10,14%
9,50%
5,15%
7,52%
historický šerm
10,05%
7,25%
4,76%
7,22%
7,32%
hokej
7,94%
0%
4,23%
13,40%
6,39%
fotbal
5,82%
0%
1,58%
4,12%
2,88%
sněţnice
6,35%
0%
0%
0%
1,59%
basketbal
4,23%
0%
2,12%
0%
1,59%
snowbording
1,05%
0%
1,58%
0%
0,68%
85
Odpovědi na otázku měli studenti moţnost vybrat z vypsané nabídky aktivit, případně doplnit své činnosti,
které jsou pro ně lákavé. Zajímavé jsou pro
studenty všech středních škol aktivity uvedené dle pořadí v tabulce (tab. 15). Mezi aktivity, které studenti nejčastěji uváděli, patří tanec, bruslení na in-linech, zumba, florbal, lyţování, bojový sport jiu-jitsu, sebeobrana a jízda na koni. Respondenti krnovských středních škol uvádějí aktivity, o něţ mají zájem, shodně s výzkumem struktury sportovních zájmů, jak uvádí Frömel (1999). Organizace SVČ Méďa má ve své nabídce přibliţně dvě třetiny aktivit uvedených v tabulce (tab. 15), problémem je však cílová skupina. Většina aktivit se totiţ nabízí dětem mladšího a staršího školního věku. Veškeré náborové akce se provádějí na základních školách a tudíţ se často stává, ţe studenti o fungování zájmových útvarů neví, coţ ostatně potvrzují výše uvedené komentáře. V této problematice je moţné udělat nápravu. Důleţité bude připravit a sestavit samostatnou kvalitní nabídku pro studenty, realizovat náborové akce na jejich školách a na začátku školního roku připravit atraktivní akci s ukázkami nejrůznějších aktivit nabízených zařízením, která bude otevřená a lákavá pro všechny. Nabízené aktivity musí SVČ Méďa realizovat a připravovat cíleně pro studenty, tzn. restrukturalizovat ŠVP v zájmové pravidelné a příleţitostné činnosti. Obohatit nabídku např. o bruslení na in-linech, lyţování, jízdu na koni a lukostřelbu. Oblast pedagogických externích pracovníků není jednoduchá, protoţe osob majících vztah k těmto aktivitám a s ochotou věnovat jim svůj čas, ubývá. Přesto je organizace stále schopna zaštiťovat široké spektrum zájmového vzdělávání.
86
23. Chybí ti v naší nabídce nějaká aktivita? Co v ní postrádáš? Tab. 16: Chybí studentům v nabídce nějaká aktivita? Co v ní postrádají? Gymnázium
SPgŠ a SZŠ
SOŠ DCR
SŠAMP všechny SŠ
Volnočasové aktivity fotografování
2,65%
0%
2,11%
0%
1,19%
jóga
0%
2,90%
2,11%
0%
1,25%
snowboard
5,85%
0%
1,06%
0%
1,73%
pilates
2,65%
2,90%
2,11%
0%
1,92%
Rei-ki
2,65%
2,17%
2,11%
0%
1,73%
vodní turistika
4,76%
0%
0%
0%
1,19%
volejbal
0%
5,07%
0%
5,15%
2,56%
koncerty
5,82%
5,07%
1,06%
2,06%
3,50%
jazykové kurzy
3,70%
2,90%
7,93%
0%
3,63%
basketbal
4,76%
2,17%
2,11%
0%
2,26%
Tai-či
3,70%
5,79%
2,65%
0%
3,04%
PC
2,65%
2,17%
0%
2,06%
1,76%
tenis
2,65%
0%
0%
4,12%
1,69%
geocashihg
5,82%
2,17%
1,06%
2,06%
2,77%
Kick-box
0%
1,44%
1,06%
0%
0,63%
divadlo
0%
5,07%
0%
0%
1,27%
gymnastika
0%
1,44%
0%
0%
0,36 %
fimo
0%
2,90%
2,11%
0%
1,25%
sportovní lezení
2,11%
1,44%
1,06%
2,06%
1,67%
mediál. vých.
0%
1,44%
0%
0%
0,36%
šipky
0%
0%
2,11%
7,22%
2,34%
V této části dotazníku jsme se mohli setkat s výrazně menším počtem odpovědí především na otevřené otázky týkající se nabídky a aktivit, které v ní studenti postrádají. V tabulce (tab. 16) jsou uvedeny všechny aktivity, které se objevily v dotaznících respondentů. Jak jsme jiţ uvedli, procenta jednotlivých odpovědí jsou nízká, přesto v nich lze nalézt alespoň pár námětů k obohacení nabídky zařízení.
87
24. Pro kterou aktivitu nebo činnost by ti stálo zato navštěvovat SVČ? Tab. 17: Pro kterou aktivitu nebo činnost by stálo studentům SVČ navštěvovat? Gymnázium
SPgŠ a SZŠ
SOŠ DCR
SŠAMP
Volnočasové aktivity tanec
8,47%
20,29%
16,40%
6,19%
aquaerobic
2,65%
2,90%
2,65%
0%
bruslení
5,82%
0%
2,65%
0%
fotografování
2,65%
0%
1,59%
0%
zumba
5,82%
15,21%
13,76%
11,34%
keramika
5,82%
2,90%
1,06%
2,06%
jízda na koni
2,65%
3,7%
4,76%
2,06%
florbal
7,94%
4,76%
5,82%
6,19%
jóga
0%
2,90%
2,65%
0%
jiu-jitsu
7,94%
2,90%
4,76%
3,09%
hra na kytaru
2,65%
6,52%
0%
0%
lukostřelba
5,82%
2,17%
1,59%
0%
lyţování
2,65%
0%
0%
0%
břišní tance
3,70%
2,90%
0%
0%
kurzy kreslení
0%
6,52%
3,17%
0%
jazykové kurzy
2,65%
2,90%
4,76%
0%
koncerty
0%
5,38%
1,06%
3,09%
balet
3,70%
1,44%
0%
0%
volejbal
5,82%
5,07%
7,94%
8,24%
cyklistika
10,05%
0%
4,76%
0%
sólový zpěv
0%
2,90%
2,11%
0%
sebeobrana
9,52%
5,07%
6,87%
6,19%
divadlo
0%
5,38%
0%
0%
aerobic
2,65%
2,90%
6,35%
5,15%
pilates
3,70%
2,90%
1,59%
2,06%
historický šerm
3,17%
0%
1,59%
0%
In-line bruslení
9,52%
3,7%
5,82%
13,70%
88
Z hlediska záměru práce získat od studentů co nejvíce informací a námětů ohledně aktivit, jeţ jsou pro ně atraktivní, zajímavé a motivovaly by studenty k rozsáhlejšímu vyuţívání SVČ Méďa, jsme lehce zklamaní nízkým procentem odpovědí a minimem nových nápadů či pragmatických připomínek k nabídce. Tabulka (tab. 17) uvádí vcelku široké spektrum aktivit, které jsou zaměřeny různými směry, od outdoorových sportů přes tanec, aerobik, jógu, florbal, in-line bruslení aţ po divadlo, kurzy kreslení či jazykové kurzy. Část uvedených aktivit, pro které by stálo zato studentům navštěvovat SVČ jiţ funguje, problémem patrně bude propagace viz. poloţka č. 18 a nedostatečné zacílení zájmového vzdělávání na středoškolské studenty, viz. otázka č. 22. Z aktivit, pro které by stálo zato studentům navštěvovat SVČ Méďa, představují 30% outdoorové aktivity a 70% aktivity různého zaměření od pohybových aţ po kulturně vzdělávací. Právě v oblasti OA vidíme šanci oslovit studenty aktivitami spojenými s in-line bruslemi, např. hromadná jízda Krnovem s doprovodným programem, kurzy in-line bruslení aj. Další nabídka by se mohla pohybovat v oblasti lukostřelby a historického šermu, např. organizování dílen a turnajů, jízdy na koni organizováním kurzů nebo pravidelného zájmového vzdělávání, a v neposlední řadě vyhledávaná a oblíbená jízda na kole, kde bychom mohli připravovat společné skupinové výjezdy. Jak uvádí Flemr, Valjent (2010), mládeţ má ráda pohybové aktivity z mnoha různých důvodů, které lze rozdělit do tří základních kategorií, tj. být schopen dělat něco dobře, být zapojený nebo respektovaný ostatními a demonstrovat přesilu. Výzkumy obecně ukazují, ţe se adolescenti účastní PA kvůli zábavě, zlepšení schopností, příslušnosti ke skupině, zabavení se, vzrušení a získání úspěchu či uznání.
89
25. Jaká forma organizace akcí a aktivit Ti vyhovuje?
1. půldenní akce - 99
25%
24%
2. jednodenní akce 65
14% 9%
3. víkendová akce 114
16%
4. vícedenní pobytová akce - 88
12%
5. pravidelná týdenní 168 6. spontánní - 173
Obr. 43 : Graf procentuálního vyjádření - jaká forma organizace akcí a aktivit studentům vyhovuje - Gymnázium, SPgŠ a SZŠ, SOŠ DCR, SŠAM Tab. 18: Forma organizace akcí a aktivit vyhovující studentům Forma organizace akcí a aktivit půldenní
Gymnázium SPgŠ a SZŠ SOŠ DCR SŠAMP 13,76%
17,39%
18,51%
14,43%
jednodenní
11,11%
12,32%
7,93%
12,37%
víkendová
21,16%
21,01%
16,40%
24,74%
vícedenní pobytová pravidelná týdenní spontánní
11,11%
9,42%
17,46%
21,65%
24,34%
31,26%
35,45%
12,37%
34,92%
23,19%
26,45%
25,77%
U této poloţky, jejíţ výsledky jsou uvedeny v tabulce (tab. 18) a v grafu (obr. 43) převáţná část všech studentů uvedla jako vyhovující formu organizace aktivit spontánní, a hned po ní, téměř shodně, pravidelnou týdenní formu. Nejméně vyhledávaným způsobem organizování akcí pro respondenty jsou akce jednodenní.
90
U studentů gymnázia jednoznačně vyhrává spontánní forma aktivit 34,92%, poté pravidelná činnost se 24,34%, víkendová, půldenní a nejméně procent 11,11% získala shodně forma jednodenní a vícedenní pobytová. Respondenti Spgš a SZŠ uvádějí jako vyhovující formu organizování aktivit pravidelnou týdenní - 31,26%, poté spontánní 23,19%, víkendovou a za nejméně vyhledávanou formu povaţuje vícedenní pobytovou s 9,42%. SOŠ DCR shodně se studenty SPgŠ a SZŠ odpověděli nejčastěji variantou pravidelné týdenní formy organizace 35,45%, poté spontánní, poslední příčku získala jednodenní forma, tj. 7,93%. Dotazovaní ze SŠAMP velmi podobně vyjádřili k alternativám víkendových (24,74%) a spontánních (25,77%) forem organizování akcí. Naopak nejméně vyhledávanými formami pro ně je pravidelná týdenní a jednodenní se stejnou výší procent - 12,37%. SVČ Méďa nabízí všechny uvedené formy organizování akcí a aktivit, převládá však zcela určitě pravidelná zájmová činnost. Studenti nejčastěji uváděli spontánní formu organizování, ta se však v zařízení vyskytuje velmi málo; jedná se spíše o moţnost nahlédnutí do činnosti zájmových útvarů. Víkendové akce nebyly v letošním školním roce organizovány, coţ je patrně nevyhovující. V zařízení je reálné přizpůsobit se studentům a zcela jistě tak bude učiněno.
91
4.1 Vyhodnocení výzkumných otázek VO1: Z odpovědí respondentů týkajících se volného času se jednoznačně prokázalo, ţe si uvědomují význam této kategorie, její hodnotu. Více neţ polovina respondentů vnímá VČ jako prostor, kdy si mohou svobodně dělat co chtějí, pro čtvrtinu z nich VČ znamená časový úsek vyhrazený pro zájmové aktivity a zbývající část chápe VČ jako dobu po skončení školních a rodinných povinností. Důleţitým ukazatelem a potvrzením uvědomování si významu VČ je 90% odpovědí respondentů, kteří chápou VČ jako nenahraditelnou součást jejich ţivotů. Šedesát procent studentů povaţuje svůj VČ za efektivně vyuţívaný, z čehoţ usuzujeme, ţe je pro adolescenty sloţité a problematické hodnotit objektivně počínání a trávení VČ. V oblasti zaměřené na sdílené vyuţívání VČ můţeme konstatovat a potvrdit teorie, které uvádějí, ţe se adolescenti velmi rádi sdruţují ve vrstevnických skupinách a vyhledávají společnost. VO2: Obecně je moţné konstatovat, ţe ve vyuţívání VČ u studentů krnovských středních škol převaţuje pasivní forma činností. Mezi nejčastěji vyuţívané aktivity patří práce s PC, setkávání se s přáteli, poslech hudby, odpočinek a sport. VO3: Na všech vybraných školách se nachází průměrně 77% respondentů, kteří provozují ve svém VČ pohybové aktivity. Výsledky týkající se týdenního vyuţívání PA zcela prokazatelně poskytují informaci o tom, ţe většina studentů, tj. více neţ 45%, špatně dosahuje na doporučený objem PA – 3x týdně. V oblasti členství ve sportovních a jiných organizacích jsou respondenti zhruba v průměru naší společnosti, kdy je asi třetina
organizovaná v některých
tělovýchovných a sportovních spolcích. Členství v outdoorových organizacích je podstatně niţší, je to pouhých 20%. Přesto jsou outdoorové aktivity součástí způsobu trávení VČ. OA se věnuje 75% dotazovaných, přičemţ letní OA jsou více vyuţívané. Výsledky svědčí o tom, ţe v otázce trávení VČ studenti korespondují s moderními trendy. U zimních
92
outdoorových aktivit je zřejmé, ţe studenti mají horší podmínky pro jejich pěstování, coţ vyjadřuje podstatně niţší procento neţ u letních OA. VO4: Z výzkumu vyplynulo, ţe nabídka aktivit Střediska volného času Méďa příliš nekoresponduje s poptávkou studentů, lépe řečeno je nabídka neoslovuje nebo o ní vůbec neví. Téměř 80% studentů má povědomí o fungování zařízení ve městě a informace o nabídce aktivit a akcí organizace jsou dostupné 57%. Přesto můţeme obecně tvrdit, ţe téměř 80% respondentů nabídka SVČ Méďa neoslovuje nebo pro ně není dostatečně zajímavá.
93
5. ZÁVĚRY Všechny střední školy vyjadřují velmi podobně svůj vztah k VČ, který se jeví jako velmi pozitivní a vypovídá o uvědomování si této veličiny. Většina respondetů z uvedených škol provozuje pohybové aktivity. Součástí jejich VČ jsou také letní a zimní outdoorové aktivity a výsledky v oblasti OA svědčí o tom, ţe studenti v tomto směru
korespondují s moderními trendy.
U tří škol je velmi vysoký počet studentů, kteří jezdí na kole nebo na in-linech. Tři čtvrtiny studentů krnovských středních škol ví, ţe ve městě funguje SVČ Méďa, coţ můţeme povaţovat za dobrý výsledek. Mezi aktivitami patřícími do okruhu zájmu studentů se nejčastěji vyskytovaly tanec, bruslení na in-linech, zumba, florbal, lyţování, bojový sport jiu-jitsu, sebeobrana a jízda na koni. Z aktivit, pro které by stálo za to studentům navštěvovat SVČ Méďa, představují jednu třetinu outdoorové aktivity a dvě třetiny aktivity různého zaměření od pohybových aţ po kulturně vzdělávací. U studentů jednoznačně vítězí spontánní forma aktivit, poté pravidelná týdenní činnost a činnost víkendová. Z hlediska pedagogiky volného času lze konstatovat, ţe výsledky odpovědí studentů jsou pozitivní ve smyslu jejich uvědomování si důleţitosti VČ. V oblasti pohybových a outdoorových aktivit jsou výsledky průměrné, především v týdenním rozsahu jejich vyuţívání. Organizaci - Středisku volného času Méďa, studenti vyjádřili svými odpověďmi jasný vzkaz. Je nutné zdokonalit a propracovat informační systém, a především změnit a rozšířit nabídku akcí a aktivit.
94
Seznam pouţitých zdrojů Bolek, E., Soumar, L. Běh na lyžích. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s. r. o., 2000. 130 s. ISBN 80-247-0015-8. Buriánek, J. Sociologie. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1996. 128 s. ISBN 80-7168-3043. Čihovský, J. Sociologický výzkum, studijní text pro posluchače FTK UP. Olomouc, 2006. 42 s. Číţková, J. et al. Přehled vývojové psychologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1999. ISBN 80 7067-953-0. Dohnal, T. Koncepce a metodika systému komunální rekreace na úrovni obce. 1. vyd. Olomouc: UP v Olomouci, 2002. ISBN 80-244-0492-3. Dvořáková, H. Pohybem a hrou k rozvíjíme osobnost dítěte. Praha: Portál, 2002. 144 s. ISBN 80-7178-693-4. Frank, T., Kublát, T. a kol. Horolezecká abeceda. Praha: Nakladatelství Epocha, 2007. 663 s. ISBN 978-80-87027-35-6. Flemr, L., Valjent, Z. Socializace sportem. Studia sportiva. Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity, 1/2010, od s. 71 - 89, 16 s. ISSN 1802-7679. 2010 Frömel, K. Pohybová aktivita a sportovní zájmy mládeže. 1. vyd. Olomouc: UP v Olomouci, 1999. 173 s. ISBN 80-7067-945-X. Gavora, P. Výzkumné metody v pedagogice. Brno: Nakladatelství Paido, 1996. ISBN 80-85931-15-X. Geist, B. Sociologický slovník. Praha: Victoria publishing, a.s., 1993. 647 s. ISBN 80-856005-28-7. Grecmanová, H. et al. Obecná pedagogika II. Olomouc: Hanex, 2003. 192 s. ISBN 80-857883-24-X. Guth-Jarkovský, J. Turistika. 1. vyd. Praha: Nakladateství Baset, 2003. 185 s. ISBN 80-86223-99-X. Havrdová, E. ed. Tvorba a realizace prevence kriminality mládeže. Praha: Centrum pro veřejnou politiku, 2007. Hintnaus, L. Člověk a rodina, smysl a funkce rodiny. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 1998. 95 s. ISBN 80-7040-315-2.
95
Hnízdil, J., Kirchner, J. Orientační sporty. Praha: Grada Publishing,a.s., 2005. 98 s. ISBN 820-247-1058-7. Jansa, P. et al. Sport a pohybové aktivity v životě české populace. Praha, UK FTVS, 2005. 150 s. Jůva, V. et al. Základy pedagogiky. Brno: Paido, 2001. 118 s. ISBN 80-859-3195-8. Kirchner, J., Hnízdil, J. Orientační hry nejen do přírody. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. 104 s. ISBN 80-247-0798-5. Kronesová, L. Metodický dopis - Zimní příprava orientačních běžců v tělocvičně, Praha: ČSOB, 1994. Landa P., Lišková J. Rekreační cyklistika. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2004. 108 s. ISBN 80-247-0726-8. Langmaier, J., Krejčířová, D. Vývojová psychologie. Praha: Grada Publishing, spol. s.r.o., 1998. 133 s. ISBN 80-7169-195-X. Lenhart, Z. Taktika a technika orientačního běhu, 3. vyd. Praha: ČSOB. Macek, M. et al. Střediska pro volný čas dětí a mládeže. Praha: MŠMT ČR, 1998. 119 s. Martinek, K., Soulek, I. Cyklistika. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2000. 112 s. ISBN 80-7169-951-9. Matějček, Z. Co děti nejvíce potřebují. 4. vyd. Praha: Portál, s.r.o., 2007. 108 s. ISBN 978-80-7367-272-0. Mazal, F. Hry a hraní pohledem ŠVP. Olomouc: nakladatelství Hanex, 2007. s. 394. ISBN 978-80-85783-77-3. Neuman, J. et al. Turistika a sporty v přírodě. Praha: Portál, 2000. 200 s. ISBN 802-7178-391-9. Neuman, J. Hry a cvičení v přírodě. 4. vyd. Praha: Portál, s.r.o., 1998-2007. 323 s. ISBN 978-80-7367-276-8. Poláková, H. Školský zákon. 1. vyd. Ţďár nad Sázavou: Nakladatelství Fakta v.o.s., 2004, 287 s. ISBN 80-902614-3-4. Příbramský, M. Lyžování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 1999. 124 s. ISBN 80-7169-786-9.
96
Rychtecký, A. et al. Monitorování účasti mládeže ve sportu a pohybové aktivitě v České republice. 1. vyd. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu, 2006. 108 s. ISBN 80-86317-44-7. Sak, P. Proměny české mládeže. Praha: Petrklíč, 2000. ISBN 80-7279-042-8. Sekot, A. Sociologie sportu. Brno: Paido, 2006. 410 s. ISBN 80-7315-132-4. Schneweis, Ch. Sněžnice. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 96 s. ISBN 978-80-247-1872-9. Spousta, V. Teoretické základy výchovy ve volném čase. Brno: Masarykova univerzita, 1994. 183 s. ISBN 80-210-1007-X. Spousta, V. Kapitoly z pedagogiky volného času. Brno: Masarykova univerzita, 1998. ISBN 80-210-1274-9. Perič, T. Sportovní příprava dětí. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. 200 s. ISBN 80-247-0683-0. Tvrzník, A., Soumar, L. Běhání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. 109 s. ISBN 80-247-0715-2. Vaţanský, M. Volný čas a pedagogika zážitku. Brno: Masarykova univerzita, 1994. Vaţanský, M., Smékal, V. Základy pedagogiky volného času.
Brno:
Nakladatelství Paido, 1995. ISBN 80-901737-9-9. Vágnerová, M. Vývojová psychologie I.: dětství a dospívání. 1.vyd. Praha: Karolinum, 2005. 467 s. ISBN 80-246-0956-8. Verdon, J. Volný čas ve středověku. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Vyšehrad, spol. s.r.o., 2003. 261 s. ISBN 80-7021-543-7. Vilímová, V. Didaktika tělesné výchovy. Brno: Paido, 2002. 103 s. ISBN 807315-033-6. Vyškovský, J. Hry a sporty v přírodě. Brno: Masarykova univerzita, 1993. ISBN 80-210-0784-2. Zapletal, M. Hry v přírodě. Praha: Nakladatelství Leprez, 1995. 621 s. ISBN 80901826-6-6.
97
Internetové zdroje: ČSOB: Pravidla orientačního běhu - platná od 1.2.2010 online. Český svaz orientačního běhu, 2010. citace 2010-16-12. Dostupný na www: http://www.orientacnibeh.cz/ob/dokumenty.php. Ţemlík, P. Hranička P. Elektronická verze letáčku ABC orientačního běhu online. Český svaz orientačního běhu, 1999. citace 2010-16-12. Dostupný na www: http://www.orienteering-history.info/abc_ob.php. Historie – Světový OB online. Centre for orienteering, 1998 citace 2010-16-12. Dostupný na www:
. 50 let orientačního běhu v ČR 1950-2000 online. Český svaz orientačního běhu, 2000. citace 2010-16-12. Dostupný na www: . Korvas, P. Volný způsob běhu na lyžích – technika, metodika [online]. [citace 2011-16-02] Dostupný na www: http://is.muni.cz/elportal/studovna.pl?field=1451;rok=;rec= Elportál, Brno: Masarykova univerzita. ISSN 1802-128X. 2011 MŠMT: Seznam platných předpisů v resortu školství, mládeže a tělovýchovy [online]. [citace 2011-16-02] Dostupný na www: http://www.msmt.cz/file/11075
98
PŘÍLOHY DOTAZNÍK ANALÝZA NABÍDKY A POPTÁVKY VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT STUDENTŮ Váţení studenti, pracuji ve Středisku volného času Méďa v Krnově jako pedagog volného času a zároveň jsem studentkou Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně. Oslovuji Vás tímto a prosím o spolupráci, tj. o pravdivé vyplnění tohoto dotazníku, který je s vašimi odpověďmi nezbytnou součástí Diplomové práce. Mým hlavním cílem je zjistit, jestli víte o nabídce SVČ Méďa, jaké aktivit u nás v SVČ Méďa vyuţíváte a jaké volnočasové aktivity a outdoorové sporty preferujete ve volném čase. Dále pak, jaké volnočasové aktivity Vám v SVČ chybí a měli byste o ně zájem. K vyplnění dotazníku
potřebujete přibliţně 10 minut. V rámci výzkumu je
zaručena anonymita odpovědí,
získané výsledky budou zpracovávány pouze
v hromadné podobě. Děkuji za Váš čas strávený vyplňováním tohoto dotazníku.
1.
Zaškrtni, jakého jsi pohlaví: muţ ţena
2. Kolik je Ti let?
…...................................……………
3. Jakou studuješ školu?
...........................................................
4. Co si představuješ pod pojmem volný čas? čas, kdy si mohu svobodně dělat co chci čas, kdy skončí školní a rodinné povinnosti čas vyhrazený pro zájmové aktivity 5. Je pro tebe důleţitý volný čas? ano ne nevím
99
6. Máš pocit, ţe efektivně vyuţíváš svůj volný čas? ano ne nevím 7. Vyuţíváš volný čas raději sám nebo v kolektivu? sám v kolektivu 8. Jakým volnočasovým aktivitám se převáţně věnuješ ve svém volném čase?
sport PC četba knih poslech hudby setkávání s přáteli sledování TV odpočinek nicnedělání studium, příprava na školu procházky toulání se návštěva kina, divadla, kulturních akcí jiné: ………………………………………
9. Věnuješ se ve svém volném čase pohybovým aktivitám? ano ne 10. Kolik hodin týdně se zpravidla věnuješ pohybovým aktivitám (sportu) ve volném čase (mimo hodiny TV ve škole)? nevěnuji se pohybovým aktivitám 1 aţ 2 hodin více neţ 3 hodin 11. Jsi členem sportovní či jiné organizace, která organizuje nebo zaštiťuje pohybové aktivity? ano ne 12. Navštěvuješ přírodu raději sám nebo hromadně, organizovaně? sám hromadně, organizovaně
100
13. Jsi členem organizace provozující outdoorové sporty? ano ne 14. Provozuješ outdoorové aktivity? ano ne 15. Jakým outdoorovým aktivitám se věnuješ v létě? …………………………………. …………………………………. …………………………………. 16. Jakým outdoorovým aktivitám se věnuješ v zimě? …………………………………. …………………………………. …………………………………. 17. Víš, ţe ve městě funguje SVČ Méďa? ano ne 18. Jsou Ti dostupné informace o nabídce aktivit SVČ Méďa? ano ne 19. Z jakých zdrojů se dozvídáš o akcích SVČ Méďa:
z tisku z webu SVČ Méďa z plakátovacích ploch z vývěsek ve školách od kamarádů od rodičů z facebooku, z jiných www stránek
20. Vyuţíváš nabídky SVČ Méďa a navštěvuješ naše akce?
ano, minimálně 1 x týdně ano, minimálně 1 x měsíčně občas (zhruba 1 x za půl roku) ne, nabídka mě neoslovuje ne, vůbec o nich nevím
101
21. Je pro Tebe nabídka akcí a aktivit v SVČ Méďa zajímavá? ano ne nevím 22. O jaký druh akcí či aktivit máš zájem? florbal hokej in-line krasobruslení lukostřelba jízda na koni sebeobrana jiu- jitsu historický šerm aquaerobic bike lyže sněžnice zumba aerobic tanec hra na kytaru malba keramika drátkování paličkování tifany výroba šperků další: ……………………………………………………………………… …………………………………………………………….………... …………………………………………………………………..….. 23. Chybí Ti v naší nabídce nějaká aktivita? Co v ní postrádáš? ……………………………………………………………..……..… ……………………………………………………………..……..… 24. Pro kterou aktivitu nebo činnost by ti stálo SVČ navštěvovat? ……………………………………………………………………… ……………………………………………………………………… ………………………………………………….…………………... …………………………………....………………………………… 25. Jaká forma organizace akcí a aktivit Ti vyhovuje?
půldenní akce jednodenní akce víkendová akce vícedenní pobytová akce pravidelná týdenní (formou zájmového útvaru) spontánní
102
RESUMÉ Cílem práce bylo analyzovat nabídku a poptávku volnočasových aktivit středoškolských studentů v Krnově, zjistit vnímání pojmu volného času studenty a způsoby jeho vyuţívání, zastoupení pohybových aktivit u studentů ve volném čase a rozborovat zájem o pohybové aktivity se zaměřením na outdoorové aktivity. Součástí práce bylo zjistit informovanost o nabídce Střediska volného času Méďa, vyuţití aktivit organizace studenty a vyhodnotit zájem studentů o aktivity, které nejsou v nabídce zařízení. Praktickou část diplomové práce tvoří empirický výzkum, při kterém je vyuţito dotazníkové metody. Výsledky vypovídají o tom, ţe respondenti všech středních škol vnímají VČ jako důleţitou veličinu ve svém ţivotě. Většina studentů z uvedených škol provozuje ve volném čase pohybové a outdoorové aktivity. Tři čtvrtiny dotazovaných vědí, ţe ve městě funguje SVČ Méďa. Z aktivit, pro které by stálo za to studentům navštěvovat SVČ Méďa, představují jednu třetinu outdoorové aktivity a dvě třetiny aktivity různého zaměření od pohybových aţ po kulturně vzdělávací. V oblasti organizování aktivit dávají studenti jednoznačně přednost spontánní formě aktivit, poté pravidelné týdenní činnosti a činnosti víkendové.
SUMMARY Goal of this work was to analyse
proposal and
request of leisure-time
activities of the secondary schools‘ students in the town Krnov. To learn the perception of leisure-time definition
by the students and manners of its
exploitation, substitution of the motion activities by the students during leisuretime and to make analysis of interest in the motion activities with a wiev to the outdoor activities. Part of this work was to find out the knowing on proposal of Centre of Leisure Time Méďa, exploitation of this organisation activities by the students and evaluate the interest of the students in activities, which are not implied in the proposal of CLT Méďa. Practical part of this dissertation creates empirical research with assimilation of the question-form modality.
103
The results predicate, that the respondents of all secondary schools apprehend LT as the considerable value in their lives. Most of the students from all secodary schools exercise the motion and the outdoor activities in their leisure-time. Three quarters of the informants know about CLT Méďa functioning in this town. From all activities, for which the students would like to visit CLT Méďa, form one quarter the outdoor activities and two quarters represent activities of various polarization, from motion to cultural educational activities. In the sphere of the activities‘ organization, the students unambiguously prefer spontaneous modality of the activities, then periodic week‘s and weekend‘s procedure.
104
