Amatérský muzikál se zaměřením. na střední školy

J ANÁČKOVA AKADEM IE M ÚZICKÝCH UM ĚNÍ V BRN Ě D I V AD E L NÍ F AK U L T A A t e l i é r mu z i k á l ov é h o h e r e c t v í M g r . S yl v y Ta l p o v é

Amatérský muzikál se zaměřením na střední školy Diplo mov á p ráce

Au to r p ráce: Aleš Ko hou t Vedou cí p ráce: Mg r. Jan a Matyášo vá Opon en t p ráce: Mg A. Jiří Hájek

Brno 2011

Bibliografický záznam K O H O U T, A l e š . A m a t é r s k ý m u z i k á l s e z a m ě ř e n í m n a s t ř e d n í školy [Amateur High School Musical ] . Brno: Janáčkova aka demie m zick ch um ní v Brn , Divadelní fakul ta, ateliér muzikálového h e r e c t v í M g r. S y l v y Ta l p o v é , 2 0 11 , s . 1 0 7 . Ve d o u c í d i p l o m o v é p r á c e [ T h e h e a d o f t h e t h e s i s ] : M g r. J a n a Matyášová.

2

Anotace Diplomová střední

školy“

práce

„Amatérský

pojednává

o

muzikál

situaci

se

amatérského

zaměřením

na

muzikálu

na

středních školách v České republice od roku 2000. V nuje se jejímu

popisu,

hudebního

anal ze

divadla

a

v našem

historickému stát .

v voji

Následn

studentského

reflekt uje

vlastní

zkušenosti coby autora a herce n kolika z nich.

Klíčová slova Muzikál, středoškolsk

amatérsk

s o u b o r, a u t o r s k

muzikál,

studentské

divadlo,

muzikál

Annotation Diploma thesis „Amateur High School Musical” deals with the situation of amateur musicals at high schools in the Czech Republic since 2000. It deals with its descriptions, analysis and the historici development of the student musical theatre in our State. And it focuses on my experience as an acto r and author of several of them

K e yw o r d s The musical, an amatér musical, student´s theatre, high school musical, author´s musical

3

Prohlášení Prohlašuji, samostatn

a

ţe

jsem

pouţil

p ředkládanou

pouze

p o u ţ i t é l i t e r a t u r y. S o u č a s n

prameny

uvedené

zpracoval v

seznamu

dávám svolení k tomu, aby tato

diplomová práce byla umíst na v knihovn ke studijním

práci

JAMU a pouţívána

čelům.

V Brn , dne 16. kv tna. 2011

Aleš Kohout

4

P o d ě ko v á n í Velké pod kování patří Mgr. Jan

M a t yá š o v é z a o d b o r n é

vedení diplomové práce a za cenné a podn tné připomínky a trp livost při vzniku této práce.

5

Obsah Předmluva .................................................................................................................................. 8 Úvod......................................................................................................................................... 10 1. Stručné historické nastín ní muzikálu v Československu a České republice ....................... 12 2. Středoškolsk muzikál ......................................................................................................... 21 2.1 Definice středoškolského amatérského muzikálu .......................................................... 21 2.2 Středoškolsk muzikál ve sv t ..................................................................................... 22 2.3 Historické ohlednutí za studentsk m hudebním divadlem u nás.................................... 25 2.4 Jak mladého člov ka osloví muzikál .............................................................................. 29 2.5 Kde mohou zájemci o muzikál studovat ........................................................................ 32 3. V čet středoškolsk ch muzikálů v ČR od roku 2000 po současnost ................................... 34 3.1 Rozd lení muzikálů ........................................................................................................ 34 3.2 Středoškolské muzikály vzniklé od roku 2000 ............................................................... 35 3.2.1 J.Hnát Superbastard – celo–školní projekt .............................................................. 35 3.2.2 Divadlo Point a jeho muzikály ................................................................................ 36 3.2.3 Muzikál jako pedagogick zám r............................................................................ 37 3.2.4 Rebelové.................................................................................................................. 38 3.2.5 Opušt n chlapec v kin jako nám t ....................................................................... 39 3.2.6 Kytice, stále oblíbená .............................................................................................. 40 3.2.7 Taneční muzikál Dance Of My Life ........................................................................ 41 3.2.8 Titanic – velkolepá předloha pro studentsk muzikál ............................................. 42 3.2.9 Šumař na střeše jako první amatérské nastudování ................................................. 43 3.3 Spolky vzniklé pod záštitou divadel ............................................................................... 44 3.3.1 Povídání o Zrnoţroutech s Denisou Klementovou .................................................. 44 6

4. Um lecké centrum d tí a mládeţe. ...................................................................................... 48 4.1 Počátky UCDAM ........................................................................................................... 48 4.2 Havlíčkův Brod ovládají muzikálové pohádky .............................................................. 50 4.3 První celo-zpívan muzikál............................................................................................ 53 4.4 Inspirace v Shakespearovi .............................................................................................. 55 4.5 Poslední velk muzikál UCDAM .................................................................................. 57 5. Odsouzená Atlantida ............................................................................................................ 62 5.1 Jak začala práce na novém muzikálu ............................................................................. 62 5.2 Příb h ............................................................................................................................. 63 5.3 Proč Atlantida ................................................................................................................ 66 5.4 Práce na příb hu ............................................................................................................. 69 5.5 Jevištní zpracování ......................................................................................................... 75 5.6 Popremiérové hodnocení ................................................................................................ 80 Z á v r ..................................................................................................................................... 83 Pouţité informační zdroje ........................................................................................................ 85 Seznam obrázků ....................................................................................................................... 87 Příloha č. 1: Obhajoba absolventské role ................................................................................. 89 Příloha č. 2: Kompletní obsazení a realizační t my středoškolsk ch muzikálů UCDAM ..... 101 Příloha č 3: DVD se záznamem premiéry muzikálu Odsouzená Atlantida

7

Předmluva

Není to tak dlouho, co mezi teenagery způsobil velik

rozruch

film od Disney produkce, High school musical, tedy Muzikál ze střední. Líbivé melodie, působivé choreografie, mladí herci, to všechno strhlo mládeţ v obrovskou aţ hysterickou touhu n jak se zviditelnit v takovémto ţánru. Do jaké míry to však byl zájem o muzikál jako takov ? V tšina z t chto mlad ch nadšenců vid la svou moţnost v nekonečn ch, opakujících se řadách Česko hledá Superstar (teď uţ dokonce Česko - Slovensko) nebo v novém pořadu, kter

zachvátil českého

diváka, a to Česko - Slovensko má talent. Nutno

podotknout,

ţe

n kolika

vyvolen m

se

sen

nakonec

splnil. Bez jakéhokoliv seznámení s ţánrem se opravdu dostali do ,,velk ch dlouze

profesionálních

polemizovat.

muzi kálů“,

Taktéţ

bychom

o

jejichţ

strávili

kvalit

mnoho

se

času

dá nad

zamyšlením se o hereck ch v konech. Ale není se čemu divit. Kolik z t chto lidí stálo před nástupem své ,,hv zdné kariéry“ na jevišti, byť jako

pln

amatér v amatérsk é inscenaci? Tém ř

nikdo. V tšina z t chto práv

vzešl ch hv zd nemá ani minimální

hereckou či taneční průpravu. Vraťme se zpátky k High school musical. Tento film do jisté míry zachycuje to, na co jsou studenti angloamerick ch škol zvyklí. Mnoho středoškoláků západního sv ta přichází do kontaktu s muzikálem jako

činkující či spoluautoři práv

na střední škole.

Je to logické. Muzikál , jako ţánr , patří k jejich kultuře . Práv

u 8

nich vznikl, vyvíjel se, získával důleţitá pravidla, specializoval se a d lil na nejrůzn jší ţánrová odv tví. V znamní skladatelé či textaři , které nyní bereme za ,,modly“ v této oblasti, získávali své první zkušenosti práv

na střední

škole. Podíleli se na vzniku středoškolské inscenace. A ať uţ to byl

sp ch či hra zapadla do propadlišt

jimţ aplaudovali hlavn

nezdařen ch pokusů,

spoluţáci nebo rodinní příslušníci, a však

kritici jejich nadšení ani zdaleka nesdíleli, praktické znalosti, které získali, byly obrovské . To samé se t ká i herců. Talentovaní studenti zajímající se o hudební divadlo mají na středních školách v rámci dramatického krouţku dvakrát do roka moţnost stát na jevišti a rozvíjet tak svůj talent pro dozorem pedagogů . A jak to vypadá u nás? Je vůbec n jaká moţnost a příleţitost si k muzikálu ,,přičichnout“ uţ na střední škole?

9

Úvod

Téma své diplomové prá ce jsem si vybral na základ zkušenosti

se

středoškolsk m

muzikálem.

dlouholeté

B hem

studia

na

havlíčkobrodském gymnáziu jsem byl členem divadelního souboru Um leckého centra d tí a mládeţe, kter p vkyn

v edla b valá operní

Kv ta Kimová.

Jako zp vačka m la velice blízko k hudebnímu divadlu, a tak tímto sm rem vedla i své studenty. Vzhledem k tomu, ţe všichni členové souboru byli

zároveň jejími ţáky, kteří

hodiny zp vu, nabízel se muzikál jako zají mav ţáci

zdokonalovali

p veck

um a ješt

nejen

v

herectví,

ale

navšt vovali

ţánr, v n mţ se

vyuţili

zde

i

svůj

se mohli podílet zábavnou formou na tvorb

choreografií. Jak se ukázalo, studijní program byl velice dobře metodicky vypracovan ,

protoţe

v

dob

nejv tšího

rozkv tu

soubor

navšt vovalo asi padesát studentů zaujat ch pro herectví, hudbu a tanec. Soubor jsem navšt voval sedm let, b hem nichţ jsem v sob objevil kompoziční nadání, které vedoucí souboru, paní učitelka Kimová,

podpořila.

Naše

spolupráce

spočívala

ve

studiu

základních kompozičních technik. Naučil jsem se hru partitur, základní hudební formy, harmonii a kontrapunkt, dále rozsahy lidsk ch hlasů a základy instrumentace. Intenzivním ,,skladatelské

studiem dílny“

jsem vzešlo

se p t

zdokonalil muzikálů

natolik,

ţe

vytvořen ch

z mé pro

divadelní soubor UCDAM. 10

Hudební divadlo středoškolsk ch a matérsk ch spolků m

velice

zajímalo. Dá se říci, ţe bylo dokonce mou povinností, sledovat d ní i mimo náš soubor. Bylo velmi důleţité hledat inspiraci. Byl jsem mlad , nezkušen skladatel touţící po u znání. Nemohl jsem tvořit hudební divadlo, aniţ bych se nezajímal o tvorbu jin ch kolegů na středních školách. Tak

tedy

středoškolsk

začalo

mé

dlouholeté

silí

zam řující

se

na

muzikál. Ale s kvalitními díly jsem se v tomto

sm ru příliš nesetkal a zjistil jsem, ţe muzikálová tvorba na středoškolské amatérské Otázkou soubory,

je, tak

proč jak

je

rovni je v našem stát

na

středních

tomu

školách

zvykem

ojedin lá.

nepracují

v kulturním

divadelní

sv t ?

Proč

nedokáţeme zauj mout mladé lidi pro hudební divadlo?

11

1. Stručné historické nastínění muzikálu v Československu a České republice

V novodobé historii českého státu, která začíná po s ametové revoluci, u nás vzrůstá zájem o doposud málo poznan

ţánr, a to o

muzikál. Znamená to však, ţe u nás do té doby nic podobného neexistovalo ? Ale ano. Historie muzikálu u nás sahá dokonce aţ do období první republiky, i kdyţ tehdejší hudební produkce se samozřej m muzikálem ješt

nenaz valy. Klasick

sv tov

muzikál se k nám

dostává i v dob

socialismu a dokonce vzniká i nov

česk . Avšak

perly sv tové tvorby, procházející v vojem takzvan ch poper , tu zaznamenáváme mnohem pozd ji, teprve počátkem devadesát ch let. ,,Za první skutečný a čistý muzikál se považuje Show boat (Loď komediantů)

skladatele

Jeroma

Kerna

a

libretisty

Oskara Hemmersteina II. Premiéru měla v

a

textaře

produkci Florenze

Ziegfelda na scéně divadla nesoucího jeho jméno v prosinci 1927.“1 A přesn

roku 1927 začíná také u nás tvořit své první inscenace

inspirované především americkou hudební zábavou trojice tehdy ješt

neznám ch studentů Jiří Voskovec, Jan Werich, Jaroslav

Jeţek. Jejich prvotinou, která si získala obrovskou oblibu u diváků, byla hudební revue Vest Pocket Revue. P ostupem času ovládli 1

Prost jovsk , M.: Muzikál expres. Brno: V trné ml ny, 2008, str. 28 12

společn

s reţisérem Jindřichem Honzlem repertoár Osvobozeného

divadla. Všechna díla t chto autorů, jako na příklad Smoking revue, Caesar, Osel a stín, Kat a blázen, můţeme s jist m nadhledem zařadit do muzikálové tvorby. Hudební sloţka v nich je velice důleţitá a z písní Jaroslava Jeţka se staly hity drţící si značnou přízeň mezi posluchači dodnes. Kvůli

sloţité

politické

situaci

muselo

Osvobozené

divadlo

koncem třicát ch let dvacátého století ukončit své působení a trojice V+W+J byla nucena emigrovat do zahraničí. Před

druhou

sv tovou

válkou

to

ovšem

nebylo

po uze

Osvobozené divadlo, které se v novalo hudebním produkcím. V ţádném případ

nemohu opomenout také divadlo E. F. Buriana,

velice schopného reţiséra, skladatele a zakladatele zajímavého vokálního uskupení Voiceband. I j eho hry, ať uţ se na nich podílel jako spoluautor či reţisér, se pov tšinou neobešly b ez hudební

sloţky,

o

níţ se

postaral

on

sám.

I jeho

působení

nadlouho znemoţnila druhá sv tová válka, b hem níţ bojoval o vlastní přeţití v koncentračních táborech. 6. března 1948 má v Osvobozeném divadle českou premiéru americk

muzikál

Burtona

Rainbow, ve Werichov ,,Pražské

uvedení

Lana

a

E.

překladu Divotvorn Divotvorného

hrnce

Y.

Harburga

Finian´s

hrnec. bylo

zcela

unikátní

záležitostí. Šlo o vůbec první evropské nastudování amerického muzikálu, pomineme-li některá nastudování Porgy and Bess ve Švýcarsku a skandinávských zemích za války a těsně po ní. Díky poúnorovým událostem si však diváci v Praze na další podobný 13

muzikál museli hezky dlouho počkat.“

2

A opravdu. V dalších letech se na repertoáru hudebních divadel objevují spíše operety. Teprve při j istém uvoln ní, které přináší šedesátá léta, mohou čeští diváci op t s obdivem vyprodávat hudební divadla, především ta praţská a brn nská, neboť americk muzikál si k nám začíná nacházet cestu. Ovšem kolik tehdy nov ch sv tov ch muzikálů se u nás mohlo díky cenzuře hrát? Přednost dostávaly prakticky aţ do revoluce pouze muzikály klasické: Kiss me Kate (premiéra: Divadlo J. K . Tyla 1963, reţie: M. Doutlík), My Fair Lady (premiéra: Hudební divadlo Karlín 1964, reţie: L. Spáčil a R. Vedral), Hello Dolly (premiéra: Hudební divadlo K arlín 1966, reţie: K. Jernek), Šumař na

střeše

Špidla),

(premiéra:

Národní

divadlo

Praha

1968,

reţie:

V.

West Side Story (premiéra: Státní divadlo Brno 1970,

reţie: S. Fišer), Kabaret (premiéra: Státní divadlo Brno – Reduta 1977, reţie:

I. Osolsob ),

Chicago (premiéra: Divadlo bratří

Mrštíků 1978, reţie R. Mihula), Oklahomo!3 (premiéra: Státní d i v a d l o B r n o 1 9 8 2 , r e ţ i e : S . F i š e r ) 4. Ovšem tou dobou uţ ve sv t začíná pomalu ale jist

vzniká i n co jiného. Muzikál

procházet velk m v vojem.

V knize Iva Osolsob ho Marsyas, Apollón... a Dion sos se můţeme v kapitole Paradox muzikálu dočíst, ţe samotn

,,velk “

Leonard Bernstein uplatňoval rozlišovací kriterium pro americk muzikál a operetu i v muzikálu samotném, a na základ 2

Prost jovsk , M.: Muzikál expres. Brno: V trné ml ny, 2008, str. 99

3

Pát m pádem voláme.

4

Prost jovsk , M.: Muzikál expres. Brno: V trné ml ny, 2008

své

vahy

14

dosp l k tomu, ţe jiţ zmiňované muzikály Oklahomo! nebo My Fair Lady lze označit spíše za operetu neţ muzikál. V naší novodobé ,,dob klasik,

nebyl

temna“, jak by jist pro

prostor

n jaké

tuto epochu nazval

imperialistické

v plody.

Nedokáţu si představit, jak by ,,soudruzi“ v sedmdesát ch letech op vovali tak kultovní díla, na svou dobu velice inovativní aţ šokující počiny, jako Hair, Jesus Christ Superstar, Tommy, Rocky Horor Show a jim podobné. Bylo

naprosto

pocházející

z

nepředstavitelné

Bible

a

ješt

v

přivést

na

rockovém

jevišt

postavy

zpracování,

nebo

povzbuzovat v lidech uvoln nou kv tinovou atmosféru ovládající USA v dob

války ve Vietnamu. O homosexuálech a transvestitech

na pódiu před di váky ani nemluvím. Toto téma bylo pro náš národ kontroverzní

ješt

před

populace můţe b t ješt ,,Pro

rockový

deseti

lety

a

pro

n kterou

skupinu

i dnes.

muzikál

a

operu

je

song

sdělením,

je

dokumentární zprávou o tom, co se ve světě skutečně děje...“ 5 Jak se můţeme v knize paní doktorky Hoggard dočíst dále, mottem rockového muzikálu bylo zemřít mlad , hlavní hrdina byl jak msi mesiášem, kter

m l lidi vyvést z tohoto bídného sv ta!

Tím je řečeno vše. Pro moderní muzikál zde v dob

normalizace

nebylo místo. A jak to bylo s česk m autorsk m muzikálem? Byl schopen nahradit tu obrovskou propast, jeţ zde vznikala? Tehdejší autoři byli jednoznačn

hudebn

vzd laní. U rčit

se

setkali se soudobou sv tovou hudbou i muzikálovou produkcí, ale 5

Hoggard, P.: Muzikál na prahu tisíciletí. Brno: RETYPO, 2000, str. 24 15

i přes to, kter

z t ehdy vznikl ch muzikálů, ať uţ díla Suché a

Šlitra, Fischera a Daňka, či Št dron , Ondráčka a jin ch by obstál na sv tové scén ? Byť se dnes dočítáme o zám ru česk ch autorů vytvořit tak oslnivá díla promlouvající ke společnosti jako West Side Story, jejich snahy dnes docení jen málokdo. Jist , muzikály jako Starci na chmelu , Kdyby tisíc klarinetů , Getlemani způsobily mezi tehdejším publikem rozruch a poprask. Všichni byli nadšeni. V muzikálu se tančilo, zpívalo, hrálo (coţ byl

také

jeden

z

hlavních

důvodů ,

proč

se

u

prvních

dvou

j menovan ch přistoupilo k filmovému zpracování, neboť tvůrci nemohli najít mladé talentované lidi, kteří by byli schopni zvládat tyto

tři

disciplíny

na

jevišti

najednou)!

(spln ní p tiletky apod.) si pozorn

Přes

všechna

klišé

divá k vzal to podstatné, a to

existenci muzikálu. Autoři po vzoru Bernsteina předkládali publiku ,,mateřsk “ 6 počin.

Lidem

byly

problémy

brigádníků

známé.

zájezdov ch představeních, se u t chto her určit neţ

u

zat ţkan ch

představení

pln ch

V

rámci

více pobavili

závaţn ch

problémů

řešících krizi ve vedení J ZD . Pokud nebudeme řešit aktuálnost d je. Jak je na tom hudební sloţka? Vţdyť zatímco jiţ zmiňované West Side Story dodnes oslovuje i hudb ,

kter

mladé

publikum siln

z našich

muzikálů,

osmdesát ch let , dnes hudebn

odkojené na drsné moderní například

sedmdesát ch

či

zauj me i dnešní nej mladší generaci

diváků? 6

,,mateřština“ - vernacular - pojem vytvořen Leonardem Bernsteinem; tvůrce předkládá divákovi dílo dův rn známé jeho zkušenosti. 16

Stále přetrvávající a do jisté míry drţící prim mezi určitou skupinou

hudebníku

legendárního

a

Semaforu.

skalních Práv

fanoušků tam

jsou

vznikala

písn

z her

nejpopulárn jší

hudební díla své doby, jejichţ a utory byla populární dvojice Jiří Such

a Jiří Šlitr. Mezi nej znám jší semaforské inscenace patří

bezesporu Člověk z půdy (1959), Jonáš a tingl-tangl (1962) aj. Po smrti Jiřího Šlitra v roce 1969 spolupracuje se Such m Ferdinand Havlík

a vzniká

inspirovan

tak

mimo

jiné

dodnes

oblíben

muzikál

Erbenovou poezií Kytice (1972), nebo Dr. Johann

F a u s t , P r a h a 2 , K a r l o v o n á m . 4 0 ( 1 9 8 2 ) a t d 7. Nemohu také opomenout zlomové dílo sedmdesát ch let, a to Baladu pro banditu s hudbou Miloše Št dron Uhdeho,

kterou

bylo

donedávna

moţné

a s texty Milana vid t

na

prknech

brn nského divadla Husa na provázku. Nicmén

i

přes

tyto

snahy

česká

zaostávala za tou sv tovou a i písn počinů by m ly velk sv tové

muzikálové

muzikálová

scéna

siln

z e jmenovan ch legendárních

problém rovnat se s takov mi melodiemi tvorby

jako

například

America,

Let

The

Sunshine, I Only Want To Say a dalšími. Nechci, aby můj názor na českou hudební tvorbu šedesát ch aţ osmdesát ch let vyzníval n jak negativn . Jsem však toho názoru , ţe doba naší autorské hudební scén , hlavn

té sedmdesát ch a

osmdesát ch let, mnohé znemoţnila a tento skluz jsme zatím stále nedohnali.

7

Bern , L.: Historie divadla Semafor [online]. Dostupné z: http://www.semafor.wdr.cz/main.php?left=146&top=29&profil=hist&sablona=4&detail=1&tema=1

17

Počátkem devadesát ch let se na česká divadelní prkna dostává první

francouzsk ,

celo

sv tov

uznávan

muzikál ,

Les

Misérables, Bídníci . Do té doby se u nás nic podobného neuvedlo. Cel

muzikál je podobn

jako opera zaloţen

na plynulém toku

hudby a zp vu. T ţké melodické pasáţe podpořené mohutn mi sbory, klenut mi á riemi a náročn mi duety jsou opravdu velk m a zároveň neznám m lákadlem. Premiéru

se

roku

konala

1992

na

prknech

Vinohradského

divadla se stává do určité míry legendární. V pravná scéna, kost my, hv zdné obsazení, u n hoţ se mohlo mluvit o strhujících hereck ch

v konech, bylo n co, co česk

divák vid l

velmi

zřídka. Byť se publiku předloţilo cosi zcela nového, lišícího se od dosavadních

inscenací

mega sp ch, na kter

našich

hudebních

divadel,

velk

byli Bídníci zvyklí po celém sv t , se u nás

nekonal. Avšak předznamenali další v voj v této oblasti a svého docen ní se nakonec dočkali roku 2003 při obnovené premiéře v GoJa Music Hall. Roku 1994 se koná v divadle Spirála na praţském V stavišti op t legendární premiéra, a to premiéra českého nastudování muzikálu Jesus Christ Superstar v reţii P. Novotného. Poprvé

se

do

republiky

dostala

opravdu

kultovní

legenda svého ţánru a hladové publikum ji samozřej m

rocková

přivítalo s

otevřenou náručí. Na

sp ch

(premiéra:

Jesuse

divadlo

cht lo

navázat

také

Pyramida

1996,

reţie:

nastudování R.

Balaš),

Vlasů Evity

(premiéra: divadlo Spirála 1998, reţie P. Novotn , R Štolpa), 18

nebo Koček (premiéra: divadlo Milénium 2004, reţie J. Deák) 8 a zájem rostl a rostl. I Brno však nezůstává pozadu. Zde se inscenují stejné muzikály jako v Praze a svou českou premiéru si zde odb vá Josef a jeho pestrobarevn

plášť (premiéra: M stské divadlo Brno 2006, reţie:

S . M o š a ) 9. Ani naši autoři necht li zůstat pozadu, a tak začínají vznikat první

velké

české

produkce,

v jejichţ

čele

stojí

dílo

Karl a

Svobody, Zdeňka Borovce a Richarda Hesse, Dracula (premiéra: K o n g r e s o v é c e n t r u m P r a h a 1 9 9 5 , r e ţ i e : J . B e d n á r i k ) 10. Muzikál se začíná stávat určit m fenoménem. Vzniká více a více d l, které se nechávají, podobn

jako Bídníci , inspirovat

slavn mi příb hy s v tové beletrie. Jiţ zmiňované ,,draculovské“ trio spolupracuje na předloze Monte Christa . Brn nské duo Moša, Merta zase čerpá z Bible nebo díla nejv tšího dramatika všech dob, Shakespeara, a tak sv tlo sv ta spatří Babylon nebo Sny nocí svatojánských. Do muzikálové tvorby začnou mluvit také tímto ţánrem nepoznamenaní autoři, do té doby ţivící se především popem, disco hudbou nebo dokonce folklorem a folkem, jako je Janek Ledeck , Michal David, Petr Ulrych a další. Tak v kvantitativní produkci sv t opravdu doháníme. Ale jak je tomu s kvalitou? V naší republice v současné dob kvalitní

skladatel,

jenţ

by

chybí, dle mého názoru,

pozvedl

roveň

8

Prost jovsk , M.: Muzikál expres. Brno: V trné ml ny 2008

9

Prost jovsk , M.: Muzikál expres. Brno: V trné ml ny 2008

10

zdejší

autorské

http://cs.wikipedia.org/wiki/Dracula_(muzik%C3%A1l) 19

muzikálové

scény.

Nejde

o

talent.

Jde

o

touhu

poznávat

a

nechávat se inspirovat vznikl mi díly sv tov é tvorby. Tato touha a jistá pokora zde však naprosto chybí. V nov

vznikl ch dílech

se pojí pouhá komerce s vykraden m ,,brakem“ a k čem, jenţ se divákovi předkládá jako velké um ní. Není

se

čemu

divit,

ţe

lidé,

tímto

divadelním

odv tvím

nepoznamenaní, jsou pov tšinou znechucení, a nebo přijmou to, co je jim předkládáno, jako poklesl

ţánr, na n mţ se velké um ní

předvád t nemá a hlavním cílem je se zabavit a pokud moţno emočn

a duševn

Národní

moc nezahlcovat.

uv dom lost

a

hrdost,

kterou

nám

vštípilo

t olik

rodil ch hudebních géniů v čele s ,,velkou čtyřkou “ Smetana, Dvořák, Janáček, Martinů je ta tam. A tak musíme čekat na příchod jakéhosi ,,mesiáše“, jenţ by na tuto velkou hudební tradici navázal a dokázal, ţe muzikál není pouh m nedokonal m odpadkem opery a operety, ale ţe je důleţitou a vysoce kvalitní součástí divadelního um ní, které má lidi naplňova t, povznášet a emočn

zasahovat, stejn

jako je tomu ve sv t .

20

2. Středoškolský muzikál

2.1 Definice středoškolského amatérského muzikálu

Na

začátku

bychom

si

m li

stanovit

určitou

definici

amatérského středoškolského muzikálu. Co do tohoto označení vůbec počítáme? Důleţit m slovem v názvu je ,,amatérsk “. Tím myslíme, ţe se budeme zam řovat pouze na soubory neprofesionální. To znamená, ţe vynecháme i muzikálové projekty odborn ch škol, jako jsou například konzervatoře. ,,Středoškolsk “ - na vzniku inscenace se velkou m rou podílejí studenti středních škol, ať uţ se jedná o projekt jedné školy, pod záštitou

a

vedením

n jakého

pedagoga

nebo

o

st udentsk

divadelní soubor, jenţ je sloţen ze středoškoláků nejrůzn jšího zam ření, kteří se scházejí ve voln ch chvílích a společn

dávají

dohromady svá představení. A definice muzikálu? ,,Muzikál

je

druh

zábavního

divadla,

který

spočívá

na

specifické syntéze výrazových prostředků činohry, operety, opery, revue i baletu; v projevech muzikálu jsou tedy novým (od operety značně

odlišným)

způsobem

integrovány

mluvené

a

zpívané

herecké akce, taneční výstupy a instrumentální hudba, přičemž hudební

složky

navazují

většinou

na

stylově

žánrový

projev

m o d e r n í p o p u l á r n í h u d b y a m n o h d y i j a z z u . “ 11 11

Pavlíčková, J.: Slovník české hudební kultury. Praha: Editio Supraphon, 1997, str. 582. 21

2.2 Středoškolský muzikál ve světě

Jak jsem psal jiţ v tom

vodu k této kapitole, ve sv t , především v

angloamerickém,

středních

školách

divadelní

a

je

mají

hudební

zcela

normální,

studenti

koníčky

a

v

ţáci

rámci

ţe

na

moţnost školního

základních rozvíjet

a

své

dramatického

souboru. Vzhled em k tomu, ţe kaţdá škola má i svůj vlastní sbor a školní kapelu, muzikál, multifunkční ţánr, se nabízí jako velice v hodn

a všestrann

zam řen

projekt, na jehoţ vzniku se mohou

podílet všichni studenti zaujatí pro um ní jakéhokoli sm ru . Pod vedením hu debních a divadelních pedagogů nazkouší ţáci pov tšinou jednu aţ dv

inscenace za rok, které se stávají zároveň

jakousi kulturní událostí celého m sta či čtvrti , v níţ se škola nachází. Buď se nazkouší takzvané ,,písničkály“, které jsou sestavené ze znám ch i mén

znám ch písní, je ţ zodpov dná osoba, pedag og,

propojí jednotícím příb hem. Dále se mohou nastudovat muzikály, jenţ patří do profesionální tvorby a hrají se třeba na Bro adwayi či West Endu. V tomto případ

se studenti snaţí ztvárnit velká sv tová d íla

nikoli parodicky, i kdyţ neříkám, ţe k tomu nedochází, ale zcela váţn . Přesn sloţité

a

tak, jak bylo dílo napsáno. Mnohdy se dokonce učí i t ţké

choreografie

z

původního

profesionálního

nastudování. Jako důkaz svého tvrzení m ohu poukázat na velké mnoţství

video

záznamů,

které

si

je

moţné

prohlédnout

na

populárním internetovém portálu www.youtube.com. Třetí moţností, ke které mnoho pedagogů sahá, je vyuţít talentu 22

sv ch studentů a zapojit je do díla jako autory. Mnoho hudebníků, kteří

se

ve

sv ch

mimoš kolních

aktivitách

v nují

poezii

či

komponování, má tak velkou moţnost předvést svůj talent. A

práv

tato

příleţitost

pomohla

mnoha

muzikálov m

skladatelům získávat své první zkušenosti. Dva nejv tší, Andrew Lloyd

Webber

a

Stephen

Sondheim,

začínali

práv

takto.

Sondheim dokonce i jako textař.

Stephen Sondheim se narodil 22. března 1930 v New Yorku. Na jeho dílo m l velk

vliv slavn

Hammerstein II., kter

americk

textař a dramatik Oscar

se pro n j po rozvodu rodičů stal i jak msi

náhradním otcem. Ovlivn n muzikálovou tvorbou byl rozhodnut se v tomto odv tví také n jak prosadit. ,,Na George School, kde studoval, napsal během svých studií komický muzikál založený na nepřístojnostech, k nímž na škole dochází, s názvem George. Úspěch mezi vrstevníky byl velk ý a to m l a d é m u s k l a d a t e l i z n a č n ě p o z v e d l o j e h o e g o . “ 12 Avšak mladému autorovi hlavn Hammersteina.

Ten

se

ovšem

k

záleţelo na názoru ,,velkého“ dílu

vyjádřil

siln

kriticky.

Dokonce řekl, ţe je to ta nejhorší v c, kterou kdy vid l. Protoţe Stephena zajímal důvod takového tvrzení , strávil pr muzikálov m idolem cel

den a noc v dlouhé debat

se sv m o v stavb

hudebn -dramatického díla. Díky

své

první

Hammersteina II. 12

zkušenosti

a

mentorskému

vedení

pak b hem sv ch studií napsal ješt

Oscara čtyři

http://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Sondheim, (vlastní překlad) 23

muzikály,

které

jej

z nejuznávan jších

dokonale

a

zároveň

připravily

na

nejplodn jších

cestu

jednoho

tvůrců

muzikálu

čtvrthodinového

školního

vůbec.

,,Nebývá

pravidlem,

aby

se

ze

představení stal světoznámý muzikál. Přesto však existuje jedna výjimka, která toto pravidlo potvrzuje velmi výstižně – Joseph and the

Amazing

Technicolor

Dreamcoat

(josef

a

jeho

úžasný

p e s t r o b a r e v n ý p l á š ť ) “ 13 Řeč je o díle, které vrhlo do velkého sv ta muzikál ů jednoho z nejv tších

tvůrců,

jenţ

má

na

svém

kont

jedenáct

velice

uznávan ch muzikálov ch d l, a to Andrew Lloyd Webbera. Práv

jeho pedagog Alan Dogget, učitel hudebního odd lení

Coletovy školy na západ obrátil

s

prosbou

o

Lond na, se na mladého Andrewa

sloţení

n jakého

krátkého,

moráln

povznášejícího programu pro koncert chlapec kého sboru. Webber se rozhodl přizvat

k práci svého kamaráda, taktéţ

studenta střední školy, Tima Rice. Oba se pak nechali inspirovat biblick m

příb hem

o

Jakobovi

a

jeho

nej mladším

synovi

Josefovi. Práce na novém díle jim zabrala tém ř dva m síce, b hem nichţ vzniklo patnácti minutové rockové představení o Josefovi a jeho pestrobarevném plášti. Tato verze se postupem času pře tvářela a přearanţovávala pro rockové kapely, aţ nakonec vznikla kantátová ve rze, jeţ byla dokonce nahrána a prod ávána.

13

Prost jovsk , M.: Muzikál expres. Brno: V trné ml ny, 2008, str. 179 24

Nebyli to pouze tito velcí skladatelé, kteří začali oslňovat své okolí jako nad jní středoškoláci. Podobn m způsobem na sebe upozornil třeba skladatel Stephen Schwartz se sv m Godspellem, Richard

O´Brien

Johnatan

nebo

Larson,

chrán nec

jehoţ

znají

a

diváci

ţák

Stephena

především

Sondheima jako

autora

slavného Rentu (Nájemného, nebo také East Side Story).

Středoškolsk

muzikál má obrovské kouzlo. Je to dílo d tí,

které pojí jeden velk

cíl. Ud lat show. Kaţd

na sebe n jak upozorni t, protoţe kaţd

z nich má moţnost

n co umí. Pod vedením

pedagoga mají studenti moţnost podílet se na tvorb

choreografie,

stát na jevišti a hrát jako velcí herci, nebo vyţít jak ko li jin

dar,

jímţ byli obdarováni. Společn

se podílejí na veškerém technickém zázemí celého

projektu. Malují a vyráb jí kulisy, kost my, schopní spoluţáci získávají zkušenosti i v oboru manaţerstv í. Takovéto

projekty

jsou

velmi

důleţité

nejenom

z

hlediska

metodického i pedagogického . Mladí lidé získávají zodpov dnost vůči kolektivu, určité sociální cít ní a také sebev domí . V hody lze spatřit také v příprav

na budoucí povolání.

2.3 Historické ohlednutí za studentským hudebním divadlem u nás

Historie

hudebního

školského

jezuitského divadla. Vţdyť práv

divadla

sahá

aţ

do

doby

jezuité si velice uv domovali 25

jeho síly, která je schopna ovládat i negramotné masy. Latinské texty, jimţ rozum lo jen n kolik málo diváků, nahradila

ţasná,

velkolepá podívaná. ,,Osvědčeným

prostředkem

jezuitů

byly

od

počátku

jejich

působení divadelní akce řádových škol, bašt protireformace, které byly strategicky rozloženy po celém tehdejším českém území.(…) Pro potřeby školní výuky bylo divadla poprvé v dějinách využito humanisty.

Bojovný

katolický

řád

kladl

však

divadlu

ještě

v ý z n a m n ě j š í m í s t o v e s v é m p e d a g o g i c k é m s y s t é m u “ 14 Jak se můţeme v akademick ch d jinách českého divadla dočíst, jezuité vid li v divadelním um ní moţnost vychovávání nov ch propagátorů

katolické

víry.

Proto

byli

ţáci

dlouhodob

dramaturgicky a herecky vychováváni, aţ se divadelní projev stal podstatnou a organickou součástí ţákova osobního projevu. Učitel

m l

deklamaci.

za

Kaţd

povinnost m síc

připravit se

starší

ţákům

pro

ročníky

kaţd

t den

chlubily

nov

secvičen mi představeními v aule před rodiči a mecenáši. Na konci letního či začátkem z imního semestru pak nastudovalo celé gymnasium hru, kterou pov tšinou napsal jeden z pedagogů a kterou schválil předem Řím. Hrálo se také při nejrůzn jších v znamn ch událostech, jako byla

návšt va

panovníka,

vysokého

svatořečení

církevního

hodnostáře,

mecenáše

n jakého sv tce nebo při

či

v znamn ch

církevních svátcích a korunovacích. V 18. století se však repertoár jezuitsk ch kolejí přizpůsobuje také moderním divadelním trendům. Byť zůstávají témata stále 14

Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla I. Praha, Academia, 1968, str. 168 26

biblická, op vující Boha a vykonavatele jeho vů le, habsbursk rod, z ryze deklamačních činoherních inscenací se stávaly opery. Jednu z nejv tších hudebních produkcí jezuitské koleje zaţili praţští diváci při korunovaci Karla VI. na českého krále. ,,Nejvelkolepějších korunovačních slavností se Praha do čkala roku 1723, kdy se dal Karel VI. po potvrzení pragmatické sankce korunovat českými stavy. (…) Klementinští nastudovali při této příležitosti latinskou operu označenou sáhodlouhým titulem: Pod olivou míru a palmou ctností ve svěě proslulá česká koruna, daná mu císařem jako zdobná odměna, potom mu však na nej vznešenější Dům rakouský právem dědičným od věků přenesená: dnes na nejvznešenější hlavě Karla VI. A Alžběty Kristíny nad vznešený třpyt

třpytnější,

k slavnosti

královského

nastolení

před

tváří

jejich cís. a král. Veličenstev s nejpokornější úctou na divadle p ř e d v e d e n á … “ 15 Autorem textu byl P. Matouš Zill a hudbu sloţil v znamn skladatel své doby, dvorní kapelník v Dráţďanech, Jan Dismas Zelenka. Zájem o školní divadlo nepohasl ani po zrušení jezuits kého řádu papeţem Klementem XIV. r oku 1773. Ovšem poté se jednalo spíše o představení činoherní a hudební kusy bychom hledali st ţí. Je to logické, uv domme si, ţe následující devatenácté století je z velké části vypln no národním obrozením. Činohra se sta la pro obrození

českého

jazyka

na

školách

mnohem

v hodn jší

hudební produkce, v níţ slovům nemusí b t vţdy pln

15

neţ

rozum no.

Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla I. Praha, Academia, 1968, str. 179 27

Počátkem dvacátého století se v Praze otevírá nov názvem Červená sedma. Um leck

podnik s

kabaret byl zaloţen v roce

1909, v letech 1910–14 zde vznikl dokonce amatérsk

soubor a

posléze v letech 1918 –21 i soubor profesionální. ,,Červená

sedma

vznikla

ze

studentských

divadelních

a

literárních parodií, básní a satiristických výstupů pořádaných studentským spolkem v Hradci Králové. ( …) Zaměření postupně nabylo

charakteru

průbojného,

pokrokově

orientovaného

k a b a r e t u . “ 16 M e z i n e j v z n a m n j š í o s o b n o s t i p a k p a t ř í a u t o ř i J . Červen , K. Balling, F. Hvíţďalek, E. Bass a další. Dalším

hudebním

divadlem,

původn

studentsk m,

bylo

Osvobozené divadlo Voskovce a Wericha. Tedy , abych byl přesn , Osvobozené divadlo existovalo uţ před příchodem dvojice V+W, avšak posléze jej sv m repertoárem, jak uţ jsem psal v

vodu,

zcela ovládli. Voskovec s Werichem se znali jako spoluţáci jiţ z praţského gymnázia, ale jejich tvůrčí spolupráce započala aţ v redakci t deníku Přerod. Vest pocket revue, první hra této slavné dvojice, vznikla pro Voskovcovy spoluţáky a profesory z francouzsk ch lyceí. Byla uvedena na mikulášské zábav

a m la ohromující

s p c h . 17

Na jejich tradici navazují i další divadla, včetn

slavného

Semaforu. Vţdyť hlavní protagonisté se spolu potkávali také jako studenti

a

nakonec

profesionální

se

z amatérského

souboru

vy pracovali

na

roveň.

16

http://www.cojeco.cz/index.php?s_term=&s_lang=2&detail=1&id_desc=16816

17

http://cs.wikipedia.org/wiki/Osvobozen%C3%A9_divadlo 28

B hem padesát ch a šedesát ch let, kdy u nás vznika jí velmi populární díla, jako Sto dukátů pro dona Juana, Starci na chmelu, Gentlemani, či Kytice ze sedmdesát ch let, samozřej m zájem studentů

o

hudební

divadlo,

a

ta k

vznikají

roste i

amatérské

spolky, jeţ se v nují ryze muzikálu. Mezi nimi například dodnes fungující

a

t šící

z České Lípy, kter

se

přízni

diváků

Divadelní

klub

mlad ch

byl zaloţen roku 1968.

2.4 Jak mladého člověka osloví muzikál

Velice zajímavou otázkou je, jak mladého člov ka, studenta , osloví muzikál? Co ho k této činnosti vede? Jak je známo, v naší republice jsou velké příleţitosti pro

činkování v amatérsk ch

činoherních souborech. Ovšem muzikálov

soubor se u nás hledá

t ţko. Neváhal jsem a na otázky ohledn muzikálovém

souboru

zeptat

činkování ve středoškolském přímo

sv ch

kolegů

z

b valého Um leckého centra d tí a mládeţe . První otázka: Vedli tě rodiče k lásce k divadlu? Pokud ne, co nebo kdo byl tvůj impuls? V tšina (dev t) z patnácti dotázan ch odpov d la, ţe prvním impulsem byli rodiče. Práv

ti je brávali od mala na nejrůzn jš í

divadelní představení včetn

muzikálů. Zajímavé je také to, ţe tři

z této

skupinky

dokonce

hodn

dotázan ch hrávali

a

odpov d li,

tvořili

s nimi

ţe i

s nimi

rodiče

nejrůzn jší

vtipné

si

29

,,divadelní“ scénky. U čtyřech kolegů se jednalo především o impuls pedagoga, j menovit především

paní učitelky Kv ty Kimové, která se jim v novala po

hlasové

stránce

a

nakonec

je

přivedla

i

do

divadelního souboru. Zbylí dva odpov d li, ţe jejich hlavním impulsem byli jejich kamarádi, kteří v souboru uţ dávno hráli. C o se t ká rodičovského vedení k divadlu, pr

nebylo tém ř ţádné.

Druhá otázka: Proč zrovna muzikálový soubor? Osm lidí si vyloţen

přálo muzikál zkusit, protoţe je přitahoval

zp v, tanec a herectví dohromady. Jeden z členů se cht l v novat divadlu, ale vzhledem k tomu, ţe dramatick

krouţek

v

rámci

státní

základní

um lecké

školy

nedosahoval takov ch kvalit jako krouţek v UCDAMu, nastoupil rad ji do muzikálu. Čtyři, kteří byli přemluveni paní učitelkou, se původn pouze o zp v. Muzikál pro n

zajímali

byl schůdnou variantou. Zbylí, kteří

se do souboru dostali díky kamarádům , nem li prakticky jinou moţnost, neboť jim nejprve o ţánr tolik nešlo. Třetí otázka: Proč si myslíš, že muzikál přitahuje víc holky než kluky? Zde

se

všichni

shodli

na

jednom. Hudba dává hře nádech

sentimentálnosti, coţ pro kluky není to pravé ořechové, pokud se o muziku vyloţen

nezajímají. Dalším problémem se zdá b t to ,

ţe chlapci dávají ve přednost n jakému sportu neţ chození do hudební školy. Velmi malá část se v nu je zp vu a na n m velice záleţí. Za svůj hlas se v dob

mutace ke všemu tém ř kaţd

stydí 30

a tím pro n

v teenagerovském v ku jak koli p veck

jevišti nepřipadá v

projev na

vahu.

Čtvrtá otázka: Jaký druh hudby posloucháš a shodneš se na něm s rodiči? Je to velice zajímavé, ale aţ na dva se všichni ve stylu hudby s rodiči shodnou. Jediné k čemu, oproti rodičům, nikdo z nás zatím nedosp l, je láska k dechové hudb . Ve stylu hudby ovládly odpov di pov tšinou art rock, pop, dokonce i klasická hudba (v šesti případech). Ohledn

disciplinovanosti, zodpov dnosti či kolektivnosti jsou

všichni dotázaní za jedno . Tyto vlastnosti jsou pro fungování souboru nepostradatelné. Bez nich by nebylo moţné na jakémkoli projektu pracovat. K dokončení práce vede studenty jeden jedin cíl, za jehoţ napln ní jsou po právu odm n ni nejen potleskem a uznáním od obecenstva. Především je povzbuzující vlastní pocit zadostiučin ní a také určité náleţitosti k n jakému kolektivu. Tréninkem

t chto

vlastností

dochází

i

k

jistému

u klidn ní

osobnosti, které napomáhá celkové vyzrálosti a to se kladn projeví i mimo divadlo. Nikdo z tázan ch se b hem studií nesetkal se zhoršením známek kvůli nedostatku času. Důleţit m faktorem středoškolského souboru je také funkčnost mezilidsk ch vztahů. Ţáci

chodí do krouţků především kvůli

zábav , kdyby si v nich nenašli dobré kamarády, kteří by jim jejich

silí nezpříjemňovali, jednoznačn

by je nenavšt vovali .

Sám za sebe mohu říct, ţe díky našemu souboru jsem získal kvalitní a velice dobré kamarády, jimţ se mohu sv řit s jakoukoli nepříjemnou záleţitostí a vím, ţe m

nikdo z nich nezasadí nůţ do 31

zad. Troufám si dokonce tvrdit, ţe vztahy mezi námi budou fungovat i nadále, byť se po ukončení škol rozprchneme do nejrůzn jších koutů republiky.

2.5 Kde mohou zájemci o muzikál studovat

V minulosti

m li

zájemci

o

muzikálové

herectví

jen

málo

moţností, nebo spíš ţádné, na středoškolské či vysokoškolské studium. Jedinou variantou bylo

sp šné přijetí na činoherní

herectví ať uţ na konzervatořích nebo n a akademiích m zick ch um ní. Teprve katedra

roku

1969

byla

syntetick ch

ustanovena divadelních

na

Janáčkov

ţánrů

akademii

jako

jediná

v československém divadelním školství. Její zrod byl podmín n v vojem tehdejšího divadla snaţící se o syntetické herectv í. ,,O specifikaci brněnské herecké školy na múzické herectví usiloval

již

na konci

padesátých let

zasloužilý umělec prof.

Antonín Kurš, který kladl důraz na hudební i pohybové školení posluchačů. V jeho šlépějích šel i jeho nástupce doc. Miloš Hynšt, který akcentoval dřívější tvz. Vedlejší předměty – pohybovou a h l a s o v o u v ý c h o v u , j e v i š t n í m l u v u a t p . “ 18 Po roce 1990 se však situace u nás zcela zm nila. Na JAMU se otevřel

nov

obor

pln

vyhovující

poţadavkům muzikálového

ţánru, a to muzikálové herectví. 18

Kolektiv autorů: Almanach ke 40. Výročí založení Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, nositelky vyznamenání Za zásluhy o výstavbu. Brno: JAMU, 1986, str. 122 32

B hem čtyřletého studia se studenti v nují nejen herectví a ve zv šené míře také zp vu a ansámblovému zp vu. Seznamují se t a k é s n e j r ů z n j š í m i s t y l y a d r u h y m o d e r n í h o a k l a s i c k é h o t a n c e . 19 Co se t ká středoškolského studia, také Konzervatoř Jaroslava Jeţka

vyhov la

muzikálového

současn m

herectví

a

trendům

tento

obor

a má

poptávce ve

sv ch

po

studiu

studijních

p l á n e c h o d r o k u 2 0 0 2 . 20

19

Kolektiv autorů: VIVAT ACADEMIA. Brno: JAMU, 1997

20

http://www.kjj.cz/ 33

3. Výčet středoškolských muzikálů v ČR od roku 2000 po současnost

3.1 Rozdělení muzikálů

Od roku 2000 u nás vzniklo n kolik muzikálů, na nichţ se podíleli studenti nejrůzn jších středních škol. Na druhou stranu, není jich tolik, abychom mohli říct, ţe tento druh divadla je u nás zcela b ţn . I přes velké snahy pedagogů i ţáků, jejich ţ důkazem je celá tato kapitola, jsou středoškolské hudební projekty stále zastín ny amatérsk mi činoherními inscenacemi.

V naší republice se setkáváme vesm s s dv ma druhy muzikálů. Buď si studenti vezmou n jak ten

kvůli

autorská

nedostatku práva,

slavn , v tšinou česk

finanční

před lají

v

podpory, duchu

jeţ

by

parodie.

muzikál, a

jim Se

zajistila seriózn

inscenovan m muzikálem se setkáme zřídka. Samozřejm

nejde jen o práva. Velk m hendikepem je také

p vecká, herecká či taneční připravenost. Nebudeme si nalhávat, ţe

členové

středoškols k ch

muzikálov ch

souborů

jsou

vţdy

skv l mi a nadan mi mlad mi um lci. Jejich hlavním cílem je především tvořit a z toho musí mít pedagogové, v dob

velké

kriminality mladistv ch, rostoucího počtu kuřáků a alkoholiků mezi náctilet mi, upřímnou radost. Dá se říci, ţe talent není v této oblasti v chovy prioritou. Tou se stává především chuť do práce a nadšení d tí. 34

Druh

a překvapiv

je středoškolsk

hojn

zastoupen , mezi vznikl mi projekty,

muzikál autorsk . I v t chto končinách se nebojí

pedagogové vyuţívat talentu sv ch studentů.

3.2 Středoškolské muzikály vzniklé od roku 2000

Tématem

této

středoškolsk ch

kapitoly muzikálů

je

nastín ní

v České

situace

republice

amatérsk ch

jejich

v čtem

a

stručn m popisem. Pro charakterizaci mi poslouţili především na lezené články a internetové odkazy na školní projekty. N které z nich jsem m l také moţnost vid t na vlastní oči.

3.2.1 J.Hnát Superbastard – celo–školní projekt Jiţ před rokem 2000 se na Gymnáziu Karla Havlíčka Borovského v Havlíčkov

Brod

začal připravovat velk

muzikálov

projekt

s názvem Hnát, Superbastard. Tento nápad se zrodil v hlav

pedagoga v tvarné v chovy, Dana

Korába, v roce 1997. O rok pozd ji dostali studenti do rukou scénář, do n jţ se postupn

zaznamenávali všechny studentské

nápady a připomínky. O

hudbu

a

texty

písní

se

postaral

kolektiv

autorů

napříč

rozmanit m spektrem ţáků druhého stupn . Po

dlouh ch

přípravách jehoţ

tohoto

projektu,

na

realizaci

J menovit

se jednalo o v tvarn

se

ojedin lého podílelo

celé

celo -školního gymnázium.

krouţek, školní sbor, dramatick 35

spolek PRÁZDNEJ PAPÍR, učitelsk Třílet

sbor i rodiče ţáků.

maraton zakončila premiéra 18. prosince 2000, kterou

následovalo ješt

n kolik repríz, nejen v rodném m st . Protoţe

se jednalo o velice v jimečn

St ţejním

tématem

hry

projekt, zájem publika byl velk .

stal

boj

studentů

s rozrůstajícím

průmyslovou a obchodní zónou ve m st . S jejich nesouhlasem s v stavbou nového obchodního centra jim m l pomoci Jan Hnát, kter

je mezi ..broďáky“ znám jako zrádce, jenţ má na sv domí

vpušt ní jihlavsk ch vojsk do m sta roku 1472.

21

3.2.2 Divadlo Point a jeho muzikály Nestává gymnáziu

se

příliš

dají

často

dohromady

zvykem, za

ţe

studenti,

čelem

kteří

nazkoušení

se

na

školního

muzikálu, spolu zůstanou i nadále a zaloţí si vlastní soubor. A práv

divadlu POINT z Prost jova se to povedlo.

Jejich uskupení hraje jiţ čtvrt m rokem a setkávají se v n m současní

studenti

Gymnázia

Jiřího

Wolkera

s t mi

jiţ

odmaturovan mi. ,,Prvním

uměleckým

počinem

byl

muzikál

Čajzni

škváru,

Olivere! autorů Ladislava Čecha, Aleše Procházky, Miroslava Ondry a Vítězslava Lužného. Na choreografii pracovala Georgina Mendes a scénografie se ujala Magdalena Jansová. Premiéra 15.a 1 6 . ř í j n a 2 0 0 4 . ” 22 Předlohou se stal slavn

muzikál Oliver, kter

21

Neznám autor: Program k CD J. Hnát Superbastard. Havlíčkův Brod, 2000

22

Dostupné z: http://www.divadlopoint.cz/o-divadle [citováno 13. 5. 2011]

byl mlad mi

36

autory

před lán.

Inscenace

sklízela

velké

sp chy

nejen

v Prost jov , ale i v dalších m stech, kde se hrálo, jako například ve Šternberku či polské Šrod . Divadelní soubor se nev nuje pouze muzikálu, ten je pro nás ovšem st ţejní. Na nov

sp ch ,,Olivera“ cht li mladí autoři navázat

v z n i k l o u č i n o h r e t o u 23 P í k y p í k y n a h l a v u a n e b P a n P o s l e d a ,

přítel študáků (2005). Posledním muzikálem tohoto divadla se stal filmov R ♥ J. J e d n á s e o z a m i l o v a n

projekt

příb h studentské dojice na pozadí

školních muzikálu. Autorem hudby je Karel Štulo.

3.2.3 Muzikál jako pedagogický záměr ,,Muzikál Ludvík je celoškolní projekt, na něm ž se podíleli všichni studenti 1. až 5. ročníku a jejich profesoři. Celý muzikál j e p l n ě a u t o r s k ý a k o m p l e t n ě v p r o d u k c i G y m n á s i a J i ž n í M ě s t o . “ 24 Pro tento projekt sloţil hudbu zdejší fyzikář Jan Volt a o libreto a texty písní se postarala taktéţ členka ped agogického souboru, psycholoţka Michaela Šleglová. V souboru

nalezneme

nejenom

studenty

pedagogy a zam stnance školy včetn

gymnázia,

ale

také

pana ředitele a školníka .

Celé představení je naţivo doprovázeno školním orchestrem a sborem, vytvořen m práv

pro tuto příleţitost.

,,Samotné představení není tím úplně nejdůležitějším cílem, jakkoliv 23

je

pro

všechny

účinkující

samozřejmě

důležité.

Tím

Podle autorů se jedná o divadelní ţánr, kter v sob slučuje prvky komedie, parodie, hudby, tance a zkrátka všeho, c k show patří.

24

http://www.gjm.cz/vyuka/projekty/muzikal-ludvik/

37

hlavním

naplněním

smyslu

celoškolního

projektu

je

moderní

výuka. Chtěli jsme dát studentům poznat a zažít metody a situace, které by v klasické výuce zažili jen stěží, a které přesto jsou pro j e j i c h ú s p ě c h v ž i v o t ě a v z a m ě s t n á n í č a s t o r o z h o d u j í c í . “ 25 Na muzikálu se podílela opravdu celá škola. Celé představení bylo nazkoušeno za pouhé tři m síce a pedagogové si práci na takto

velkém

projektu

velice

chválili.

Podle

nich

došlo

k opravdovému stmelení školy a zároveň i jistému spřátelení mezi učiteli a ţáky. Do školy byli dokonce pozváni i profesionálové z dan ch oborů, kteří všem

činkujícím pomohli nastavit procesy a nau čili je

základní záleţitosti ohledn

divadla, hudby či produkce.

Na škole vzniklo šestnáct různ ch ateliérů, školních dílen, mezi nimiţ nalezneme nejen orchestr, sbor, herce, tanečníky, reţiséry, ale také fotografy, kameramany, střihače, reportéry, či ty, kteří m li na starosti scénu. Muzikál byl realizován ve školním roce 2007/2008 a premiéra se uskutečnila 8. června 2008. Autoři dokonce zveřejnili na stránkách svého gymnázia i cel scénář, kter

je tak voln

ke stáhnutí.

3.2.4 Rebelové Filmov jevištního

muzikál Rebelové Filipa Renče, kter zpracování,

je

velice

oblíben

i

se dočkal také mezi

studenty

gymnázií. Zatímco na jesenickém gymnáziu se v současné dob 25

Hřebeck , M.: Muzikál Ludvík [online]. Dostupné z: http://www.gjm.cz/vyuka/projekty/muzikal- ludvik/ [citováno 13. 5. 2011]

38

p o ř á d a j í k o n k u r z y n a h l a v n í r o l e 26, s t u d e n t i G y m n á z i a v Ú s t í n a d Orlicí

si

svou

premiéru

odbyli

uţ

koncem

školního

roku

2008/2009. Pro svou inscenaci vyuţili filmov Lenkou

Janyšovou.

pravách ješt

Sami

studenti

scénář, kter pak

b hem zkoušení a kaţd

pr

byl upraven

pracovali

na

dalších

přisp l sv m dílem.

Na inscenaci se podílelo více dvacet mla d ch teenagerů, jejichţ školní

soubor

nese

jméno

VESELÉ

ZRCADLO.

Společn

se

studenty Základní um lecké školy Jaroslava Kociana , kteří se postarali o ţiv

doprovod k celé inscenaci, tvoří nerozlučnou

skupinu zab vající se středoškolsk m muzikálem, v n mţ touţí i nadále pokračovat.

3.2.5 Opuštěný chlapec v kině jako námět Také

studenti

ZUŠ

v Jablonci,

kteří

jsou

pov tšinou

ţáky

středních škol, cht jí mluvit do amatérské muzikálové tvorby. Pod vedením

pedagogů

nazkoušeli

vlastní

dílo

s názvem

Filmový

fanda. O scénář a hudbu se podepsali dosp lí, coţ je inscenaci místní kritikou dokonce vyt káno. Scénář pr nevystihuje

a

v dalších

vyjádřeních

v ţádném případ se

dočtete

i

o

mládeţ nud ,

d o k o n c e t r a p n o s t i . 27 P ř í b h o o s m n á c t i l e t é m c h l a p c i , k t e r třináct let zapomenut

v kin

27

ţije

a za tu dobu se z n j stane filmov

znalec ovládající n kolik sv tov ch jazyků, av šak o sv t

26

či

tam

http://www.gymjes.cz http://www.nasejablonecko.cz/jablonecko-aktualne/novy-muzikal-sklizi-nadseni-i-kritiku/?aktualitaId=771

39

venku toho moc neví a potřebuje tedy pomoc kamarádů , je podle autorů příb hem z jabloneck ch ulic. Za uvedením muzikálu stojí ředitel ZUŠ Vít Rakušan, kter

je

v tomto oboru dokonce studovan . Oproti předchozím projektům, jeţ jsem tu zmiňoval, m l tento mnohem v tší ambice. Na role se pořádali konkurzy. Po adeptech se vyţadovali podle slov pana ředitele skv lé p vecké, herecké i taneční v kony. Do tohoto projektu tedy nemohl jen tak n kdo. Premiéra se uskutečnila 14. listopadu 2010 v M stském divadle J a b l o n e c n a d N i s o u . 28

3.2.6 Kytice, stále oblíbená Muzikál Kytice autorů Jiřího Suchého a Ferdinanda Havlíka m la svou premiéru uţ v roce 1972. Nicmén vysokou

přízeň

mezi

diváky.

Nejen,

ţe

dodnes si drţí Semafor

přišel

s obnovenou premiérou k padesátému v ročí vzniku divadla, ale především amatérské soubory, a nemusí b t ani muzikálového zam ření, se stávají čast mi interprety této vd čné a komediáln lad né hudební hry. Jak jsem v nejrůzn jších materiálech dohledal, od roku 2000 byla

Kytice,

nebo

alespoň

její

část

inscenována

dv ma

středoškolsk mi amatérsk mi soubory.

Pouhou část, Zlatý kolovrat , si pro své herecké aktivity vybrala skupinka nadšenců jihlavské střední školy FARMEKO . Byť se

28

http://www.sedmicka.cz/liberec-jablonec-nad-nisou/clanek?id=217029

40

jednalo o vyloţen

zábavnou inscenaci, jejíţ kost my i scéna

působili velice nejednotn m aţ říct,

ţe

veškeré

rekvizity

o

sm vn m dojmem. Troufám si šatstvo

činkujících

bylo

dáno

dohromady stylem ,,co dům dal“. V inscenaci jsme se jako diváci nesetkali s ţádn mi oslňujícími hereck mi či p veck mi v kony, avšak obrovské nadšení a zapálení studentů pro v c nakonec strhávalo

publikum

k tak

spontánním

hlasit m

doprovázen ch hřmotn ch smíchem, ţe se na konec ţádn

reakcím, ne sp ch

nekonal a tito amatéři získali na jihlavské přehlídce amatérsk ch divadel v divadle Na kopečku první místo ve své kategorii.

Od roku 2009 můţeme Kytici vid t na repertoáru studentského souboru Divadelní klub mlad ch v České Líp . Jedná se o soubor, jenţ byl zaloţen uţ v roce 1968. Na svém kont

má

především inscenace činoherní, ale jak semaforsk

muzikál ukazuje, kolektiv, jehoţ prům rn

v k b vá osmnáct let,

se nebojí ani hudebního divadla. Za svou Kytici dokonce získali na Českolipsk ém divadelním podzimu 2009 cenu diváka a na Lounském divadeln ní 2010 i cenu za kolektivní hereck

a p veck

v k o n . 29

3.2.7 Taneční muzikál Dance Of My Life O ryze taneční muzikál ve stylu latinskoamerick ch tanců se roku 2010 pokusilo asi dvacet studentů z Pardubicka. Zajímavé je, ţe jde o muzikál internátní.

29

http://www.oa.clnet.cz/

41

Příb h je o skupin sv tov

festival.

tanečníků, kteří se připravují na chystan

Pojednává o

skupina teenagerů touţících po

problémech, s nimiţ se taková sp chu musí vyrovnat.

Velkou inspirací jsou zjevn

filmy stylu Hříšn

tanec a jim

podobné.

3.2.8 Titanic – velkolepá předloha pro studentský muzikál J a k s e m ů ţ e m e n a s t r á n k á c h m u z i k á l u 30 d o č í s t , j d e p ř e d e v š í m o taneční

muzikál

obsahující

jen

n kolik

písní

zasazen ch

do

příb hu. O velice zajímav

pr ojekt se postaralo asi patnáct studentů

Konického gymnázia, kteří se nechali pro svůj muzikálov

projekt

inspirovat Cameronov m velkofilmem Titanic. Za vším potřebn m, tedy scénářem, hudbou, reţií, návrhem scény i vyrobením kost mů stojí studenti sami. Im presáriem celé inscenace je Patrik Dosed l, autorkou hudby je Marie Baronová, studentka septimy. Pro

náročné

vyuţity

čtyři

zpracování velké

zkázy

projekce,

zaoceánského na

n ţ

se

parníku

promítaly

byly části

z oskarového filmu. Dalším zajímav m poznatkem t kajícího se tohoto díla je, ţe se jedná o první a zatím i poslední projekt t chto studentů, které na chvíli spojila touha po vytvoření muzikálové inscenace. Asi

sedmim síční

zkoušení

vyvrcholilo

premiérou,

která

se

konala 20. listopadu 2010 v konickém kin osále a dočkala se ješt

30

http://www.imuzikal.cz/

42

dalších dvou repríz.

3.2.9 Šumař na střeše jako první amatérské nastudování Dramatick

soubor DRAMAŤÁK a sbor Gymnázia Šlapanice

uvedl b hem prvních dvou kv tnov ch ned lí sv toznám

muzikál

Josepha Steina, Jerry Bocka , Arnolda Perla, Šumař na střeše. Reţie

se

ujal

sbormistryní doprovázen

učitel

Lenkou naţivo,

češtiny

Jaroslav

Čermákovou. a

to

Kotulán

Muzikál

profesionálním

je

společn

op t

hudebním

byl

se op t

uskupením

F i g u r a M u s i c a l i s ř í z e n m M a r k e m Č e r m á k e m 31. Byť hlavních rolí se podle všeho ujali především oktaváni, tedy současní maturanti, na muzikálu se podílí také školní dramatick krouţek s podporou gymnaziálního sboru. Šumař na střeše v podání t chto studentů je dokonce prvním amatérsk m

nastudováním

tohoto

mu zikálu.

Svou

pílí

a

profesionálním přístupem si mladí herci vyslouţili také aplaus ve stoje

a

překvapiv

museli

přidat

ješt

třetí

derniérové

p ř e d s t a v e n í , k t e r é s e u s k u t e č n í v p ů l c e č e r v n a . 32

Z v čtu

amatérsk ch

středoškolsk ch

muzikálů

vypl vá,

ţe

rozkv t nastává teprve v posledních třech letech. Divadlo Point nebo Hnát, Superbastard havlíčkobrodského gymnázia byly ve své dob

31 32

velice ojedin lé projekty.

http://www.jd-foto.cz/divadlo-galerie-cislo-7 http://g.slapanice.cz/content/sumar-na-strese

43

3.3 Spolky vzniklé pod záštitou divadel V současné dob

se v oblasti studentsk ch divadel objevují i

nové soubory, které nejsou pod záštitou n jaké školy či ZUŠ, jejichţ členové nejsou dokonce z jednoho m sta. Jsou to kolektivy sloţené především z fanoušků n jakého hudebního divadla, jejichţ amatérskou činnost jejich oblíbené divadlo pln práv

podporuje. A

jedním z nich j sou i Zrnoţrouti, o jejichţ působení jsem si

povídal se členkou a zároveň jednou z hlavních protagonistek tohoto uskupení, Denisou Klementovou

3.3.1 Povídání o Zrnožroutech s Denisou Klementovou Deny, pověz mi, jak jsi se k Zrnožroutům vůbec dostala? My

jsme

začali

jako

fanklub

divadla

Ta

Fantastika.

Jejich

představení se nám velice líbila a uţ ani nevím čí to byl nápad, nicmén

jsme

si

napsali

maily,

jestli

bychom

necht li

n co

vytvořit, společn . Dalším iniciátorem se stala slečna Jana, která se rozhodla vzít na sebe zodpov dnost a soubor vést. Nakonec nás do tohoto projektu šlo třináct lidí.

A byli jste všichni středoškoláci? Tém ř ano. Ale musím podotknout, ţe v našem souboru je i jedna dáma, mnohem vyššího v ku, neţ jsme my (smích).

Když jste dali dohromady soubor, tak jste se rozhodli, že stěžejním materiálem pro váš repertoár budou hry divadla Ta Fantastika? Proč? 44

Hlavním důvodem bylo to, ţe divadlo nás jako své fanoušky pln zaštiťovalo

a

dalším,

ţe

jsme

jejich

hry

prost

milovali

a

milujeme! (op t smích) Naším cílem bylo i ud lat radost herců, kteří se na nás přij dou podívat.

Vaší první inscenací byl muzikál Exkalibr. Ten jste ovšem pojali velice vtipnou, místy silně parodickou formou. Jak jste k ní dospěli? Vy jste nechtěli hrát ten muzikál hrát na vážno, když jste byli zproštěni placení práv a podobných záležitostí, které ostatní soubory brzdí? Tak, důvodem je to, ţe jsme zpívat

asi

jenom

tři,

takţe

plní amatéři. V souboru umíme jsme

vtipem

cht li

více

mén

zamaskovat naše nedostatky. A také jsme se cht li především pobavit. To bylo asi to nejdůleţit jší. Popravd

v tu dobu jsme to

ani necht li n jak um lecky hrotit.

Co znamená tvořit pod záštitou divadla? J aké výhody z toho plynuly? Tak třeba hudební podklady, na které jsme zpívali, byli originál, kter

nám zapůjčil Michal Pavlíček, autor muzikálu. Ţádn

zvukařů

divadla

nem l

problém

se

zapůjčením

techniky

ze a

ozvučením celé inscenace. Nemuseli jsme dokonce ani platit n jak závratné částky za pronájem prostor. Sál i šatny a prakticky celé divadlo nám bylo k dispozici za velice málo.

Co zkoušení? Jak často jste zkoušeli, kdo byl režisérem? Co 45

choreografie? Zkoušeli jsme kaţd

t den pátek, sobota, ned le, ale v praxi jsme

na zkoušení strávili v tšinou páteční večer a cel

sobotní den,

protoţe v ned li uţ se lidi rozprchli. Členové souboru jsou totiţ z nejrůzn jších koutů republiky, takţe to s cestováním nem li nejlehčí. Zkoušelo se v dom

d tí a mládeţe v Kutné hoře . Co se t ká

reţiséra, byla to vţdy kolektivní práce, nikdo z nás nem l a nemá na to, aby dal dohromady n jakou reţijní koncepci. Prakticky jsme kopírovali scény tak, jak jsme je znali. Písn

jsme všichni znali, takţe nám odpadli korepetice a co se

t ká choreografií, ty si tanečnice vym šleli sami.

A kostýmy nebo scénu vám zapůjčilo také divadlo? Rekvizity ano, kost my jsme si částečn

vyrobili sami a n co

jsme si vypůjčili v kolínském divadle.

Po Excalibru, který měl premiéru 14. prosince 2008, js te se pustili do dalšího muzikálu, a to do Obrazu Doriana Graye. Ano. Ten m l premiéru minul

rok, myslím 7.

nora. Ovšem název

zn l Obraz Doriany Gray, protoţe roli hlavní muţské postavy ztvárnila ţena, dívka, ze které jsme ud lali takovou bisexuálku. (smích). Co se t ká zpracování, tady uţ jsme se snaţili i o n co víc, neţ o srandu. Cht li jsme tam vnést i trochu toho um ní (op t velk smích).

46

Má poslední otázka… Jak to bylo s návštěvností? Kolikrát jste hráli? Excalibur jsme hráli třikrát, včetn

premiéry Adrianu dvakrát,

protoţe divadlo pak přestalo fungovat, takţe tím se pozastavila i naše činnost. Nicmén

musím říct, ţe představení byla vţdy plná.

Přišli se podívat nejen známí, rodina a herci, jak jsme doufali, ale i

pln

cizí lidé.

Jak jsem se od Denisy dozv d l, Zrnoţrouti nejsou jedin m souborem fungujícím pod záštitou divadla, jemuţ fandí. Podobn studentsk

kolektiv se sešel v roce 2009 i v praţském divadle

Broadway, kde společn

s tvůrci nazkoušeli muzikál Kleopatra.

47

4. Umělecké centrum dětí a mládeže.

4.1 Počátky UCDAM

Um lecké

centrum

d tí

a

mládeţe

vzniklo

v roce

v Havlíčkov

Brod

se staly dv

přítelkyn . Byla to b valá operní p vkyn

Kimová,

která

Rajdlová

na

1996

jako soukromá hudební škola. Zakladatelkami

vystupovala

prknech

dlouhá

Moravského

léta divadla

jako

Kv ta

sólistka

Olomouc,

a

Kv ta mladá

v tvarnice Lucie Rabencová. Od počátku se centrum d lilo na dv spolupracovaly. Byly to hudebn

části, které spolu

zce

dramatická a v tvarn -keramická

část. V hudebn -dramatickém okruhu, jehoţ vedoucí byla práv Kimová,

m li

studenti

moţnost

navšt vovat

hodiny

paní

sólového

zp vu, sborového zp vu, klavíru a pak také divadelního souboru. Hlavním cílem celého projektu bylo, aby se ţáci především bavili. Mottem bylo jednoznačn

,,učení hrou“. Oproti státním

um leck m školám zde na studenty nečekaly ţádné postupové zkoušky, které působili na d ti, podle slov paní učitelky, jako zcela zbytečná stresující událost. ,,Proč bychom ty nebohé d ti m li stále mučit slovy to musíš a to musíš, jestli tohle neud láš, tak nepostoupíš a podobn mi hloupostmi, kdyţ to všechno d lají ze své vlastní vůle a ve svém volném čase. Můţeme b t rádi, ţe se v nují takov mto činnostem a nekouří n kde za rohem,“ říkávala Kv ta s

sm vem. 48

I kdyţ by se mohlo zdát, ţe tato pedagogická metoda nemá šanci na

sp ch, opak se stal pravdou. Kolektivní práce v souboru,

v n mţ se udrţovala velice přív tivá a přátelská atmosféra, m la za následek obrovskou zodpov dnost. Uţ

v prvních

letech

se

snaţil

UCDAM

divákům

nabídnout

zajímavé projekty. Vedle

tradičních

koncertů

na

Staré

radnici

či

v

klášterním kostele Svaté trojice v Havlíčkov

Brod , vystoupili

studenti

sp šn m

Um leckého

centra

roku

1998

s

hudební

nastudováním ukázek z opery Por gy a Bess. Roku

1999

pak

začíná

tradice

muzikálů ,

které

zahajuje

pohádkové představení Popelka. Jako autoři hudby na sebe upozornili talentovaní sourozenci Jana a Josef Secčtí , v tu dobu studenti gymnázia. Jejich spoluţáci, Bohdan

Jůda

a

Jana

Peslerová

se

postarali

o

líbezné

texty

k písním a celé libreto. Reţie se ujala Kv ta Kimová a kouzeln barevnou

scénu

vytvořil

v tvarn -keramick

krouţek

Lucie

Rabencové. Tuto

inscenaci

nazkoušelo

celkem

padesát

studentů

nejrůzn jších v kov ch kategorií ve třech alter nacích. Od mal ch, čtyř aţ p tilet ch ţáčků z přípravky, jimţ byly sv řeny role holoubků, či trhovců, aţ po maturanty středních škol, kteří hráli hlavní role. Studenti se b hem hry střídali i u piána a na ţivo doprovázeli cel O neb valém

muzikál. sp chu sv dčí také fakt, ţe hra m la celkem

třicet dva repríz, které byly vţdy beznad jn

vyprodané.

49

4.2 Havlíčkův Brod ovládají muzikálové pohádky

Po ,,generační v m n “ studentů (odchodu maturantů na vysoké školy)

v roce

2001,

nastává

na

krátkou

dobu

menší

tlum

muzikálového d ní. Pozornost repertoáru se přesunuje především na krátké pohádky pro školy a školky a koncertní činnost. Zlom nastává 12. dubna 2003. Práv muzikál inspirovan

tehdy má premiéru d tsk

pohádkou O princezně se zlatou hvězdou na

čele, Myší kožíšek. Je to dílko, na n mţ jsem si společn

se svou

sestrou, Marcelou Puldovou, textařkou, odbyl svůj debut jako mlad

skladatel.

Obrázek 1

Komediáln

pojatá hra si získala srdce nejen brodského publika.

Nemalou míru na tom m l určit autorů, protoţe v dob

v k nejen

činkujících, ale i nás

komponování mi bylo pouh ch třináct let a

mé sestře o rok mén . Op t se na vzniku inscenace podílel cel , tém ř padesátičlenn soubor, jehoţ prům rn

v k tehdy dosahoval dvanáct i let. Ti 50

nej menší

se

předvedli

v rolích

vojáků

krále

Kazisv ta

a

neposedn ch kuchtíků. Ti starší ztvárnili hlavní a vedlejší role. V počtu repríz Myší koţíšek za Popelkou v ničem nezaostával, ba naopak. Stal se naprosto stejn

sp šn m.

Obrázek 2

Obrázek 3

Druh m pohádkov m muzikálem, k n muţ jsem napsal hudbu a tentokrát i texty písní, byla Elfí princezna (premiéra 12. p rosince 2004). Pohádka pojednávající o křehkém sv t

skřítků a vil se op t

v reţii Kv ty Kimové zpracovávala příb h na vlastní nám t. Velikost projektů, jeţ vznikaly se pomalu rapidn

zv tšovala a s 51

ní i zájem nov Nakonec

po

příchozích studentů touţících stát na jevišti. Elfí

princezně

přišlo

nevyhnutelné.

Rozd lení

obrovského divadelního souboru na dva samostatné. Středoškolsk a takzvané ,,malé divadlo“.

Obrázek 4

Obrázek 5

52

4.3 První celo-zpívaný muzikál

Prvním projektem samostatného středoškolského souboru se stal muzikál Růže lásky, jehoţ premiéra se uskutečnila 29. kv tna 2005.

Jako

inspirace

poslouţila

znovu

pohádka,

tentokrát

pohádky

uţ

O

šípkové Růžence. Vzhledem

k tomu,

ţe

nestojí, dosp l autorsk

středoškoláci

o

tak moc

t m (text: Marcela Puldov á a Milan

Holenda, autorem hudby jsem byl op t já) k názoru, ţe příb h se musí n jak extrémn Z pouhé

zdramatizovat.

pohádkové

předlohy

tak

vzniklo

sm lé

dílo

plné

nečekan ch dramatick ch zvratů i láskypln ch pasáţí.

Obrázek 6

Hlavní d jová linka se zam řila na prince Rollanda, budoucího zachránce

d dičky

růţového

království.

Z jeho

královny Mariany, se stal jak si and l stráţn

mrtvé

matky,

ochraňující svého

syna před zlobou a zákeřností zlé královny Yxécie a jejího syna, prince Murdreda, jenţ se má stát, díky sňatku, králem Růţového 53

království. Ambicióznosti projektu m l přidat také fakt, ţe se jednalo o první celo -zpívan

muzikál Um leckého centra. Poprvé jsem si

zde vyzkoušel nutnost dramatického v voje hudby, jeţ nepřetrţit plynula. Přitom všem však musela kopírovat d ní na jevišti, v voj postav,

dodávat

situacím

atmosféru

a

zároveň

d j

nijak

neretardovat. I přes nezkušenost a mnoho chyb, které tato hra m la, musím dodat, ţe se jednoznačn

jedná o nejvíce inovativní projekt, jak

jsme v našem souboru za dobu, jeţ jsem v n m strávil, ud lali.

Obrázek 7

Obrázek 8

54

4.4 Inspirace v Shakespearovi

Pro

téma

Marcelou

dalšího

muzikálu

Puldovou

a

Evou

jsem

si

společn

Herzánovou

s textařkami

vybrali

slavnou

Shakespearovu komedii Sen noci svatojánské . Tu js me před lali v duchu naší mladické spontánnosti, a tak se z rusalek staly lehké d vy lesa, které nenechají jediného muţe, jenţ jim přijde do cesty, na pokoji. Z královny Titánie se stala dominantní vládkyn

drţící pod svou mocí nejen rusalky, ale i

svého muţe krále Oberona. Lidské postavy bloudící lesem nabyli na velké grotesknosti, takţe působili mnohem komičt ji, neţ neskuteční elfové a skřítci.

Obrázek 9

Celou inscenací se táhl náš mladick

pohled na oţehavá témata,

která tak n jak patří k ţivotu kaţdého teenagera. I přes to jsme však značn

vyuţívali

náznakové a nevulgární

prostředky ke

ztvárn ní našich pubertálních nápadů. Snaha nevpravovat vtipné prvky do hry za kaţdou cenu a násiln

se ukázala jako ta pravá. 55

Pro

texty,

v nichţ

se

mísil

moderní

jazyk

se

star mi

Shakespearov mi verši, se vyuţívaly tři překlady této slavné komedie , od nejstaršího po nejmladší vydání.

Obrázek 10

Jak msi odb hnutím od d je se stal začátek druhé poloviny, jenţ byl zpestřen zcela novou, vloţenou scénkou o volb

Miss

lesa u Athén. Rusalky a víly zde soupeřily o titul nejkrásn jší éterické bytosti, avšak jejich snahy byly stejn

marné, protoţe

řadující miss, královna Titánie, prohlásila po dlouhém klání za vít zku

op t

sebe

a

sout ţícím

nezb valo

nic

jiného

neţ

pokračovat ve hře.

Obrázek 11

56

Muzikál byl psán k desátému v ročí zaloţení Um leckého centra d tí a mládeţe a také k ţivotnímu jubileu paní učitelky Kv ty Kimové. U publika si vydobyl velkou přízeň a i kritici místní ch a regionálních plátků p li chválu. Premiéra se konala 12. března 2006.

Obrázek 12

4.5 Poslední velký muzikál UCDAM

Po práci na muzikálu Sen noci svatojánské jsem se rozhodl pro zhudebn ní další Shakespearovi předlohy, a to komedie Zkrocení zlé ţeny. I přes to, ţe jsem tentokrát pracoval nejen na hudb , ale i scénáři a textech, velkou pomocí mi byla znovu má sestra Marcela. Společn

s ní

jsme

dali

dohromady

odehrávající se ve špan lské Barcelon

zcela

nov

19. století, kter

příb h m l

s původní předlohou společnou pouze hlavní zápletku. 57

Důvodů

pro

tuto

cestu

zm n

bylo

n kolik.

Prvním

byl

nedostatek chlapců v našem souboru. To znamenalo, ţe podle muţsk ch předobrazů vznikaly nové ţenské role, jako například matka Kateřiny a Bianky; místo Petruciova sluhy zase Juanita. Velk

chůva

prostor v příb hu dostala i mladá, vdavek chtivá

vdovička, která je u Shakespeara pouhou epizodní rolí . Pro naše čely byly připsány i dv

role sluţebn ch , jeţ d j komentují

vtipn mi, aţ peprn mi v razy.

Obrázek 13

Přesun z renesanční italské Padovy do špan lské Barcelony 19. století nabízel mnoho zajímav ch příleţitostí nejen při realizaci kost mů nebo při vytváření choreografií, pln ch nejrůzn jších prvků z flamenga či paso doble. Inspirace špan lsk m folklorem pln m vášn

pro m

v lidové hudb

byl a st ţejní především při kompozici. Práv

obyvate l Pyrenejského poloostrova se

ţasn

pojí

evropská tradice s exotickou arabskou kulturou. Silná rytmizace podpořená

nejrůzn jšími

bicími

nástroji

a

s klouzav mi

půltónov mi postupy byla pro vyjádření ţhavé Kateřininy povahy ideální. 58

Muzikál

dostal

název

Kdo

si

vezme

Kateřinu?

a

stal

se

,,nej velkolep jším dílem“, které kdy Um lecké centrum ud lalo. Na jevišti se ve velk ch s cénách, jako byl například maškarní ples, či svatba dona Pedra s Kateřinou objevilo dohromady asi třicet tanečníků, pro n ţ bylo ušit o na sedmdesát dva kost mů. Diváky nahran

čekal ve

nepřetrţit ,

stylu

víc

romantick ch

neţ

dvouhodinov

oper

s klenut mi

tok

hudby

melodiemi,

podbarven mi velk mi sborov mi pasáţemi.

Obrázek 14

V hlavní ţenské roli excelovala diváky velmi kladn

hodnocená

Marcela Puldová. Kateřina se v jejím podání nestala hodnou, jen se naučila svého muţe ovládat jinak neţ jen p stmi.

Obrázek 15

59

Zkoušení takto náročného díla , jak m tento muzikál pro centrum byl,

zabralo bezmála půl roku tvrdé práce, které se musely

podřídit

veškeré

vedlejší

aktivity

UCDAMu.

Za

pomoci

Rakovnické d tské televize však získala ,,Kateřina“ i filmovou podobu. Původn

se

mluvilo

o

natáčení

v interiérech

a

exteriérech

Křivoklátu. Ale náročnost dlouhého natáčení nakonec zapříčinila, ţe se film ud lal jako záznam inscenace. Nicmén celé tři dny a v sledn

i tak se natáčel

tvar je nakonec prostříhán ješt

se

záznamem premiéry. Ta se konala 9. září 2007 a stala se bohuţel poslední v historii tohoto souboru.

Obrázek 16

Muzikál Kdo si vezme Kateřinu? se hrál ješt

rok. Svou derniéru

si odbyl 19. září 2008 a po ní se divadelní soubor uţ zcela rozpadl. Nešlo o rozvraty ve vztazích, ani o nezájem studentů. Paní učitelka Kv ta Kimová váţn

onemocn la a její zdravotní

stav jí nedovoloval nadále pracovat ve stejném tempu jako před nemocí. Rozd lan

hudební

projekt

Noc

tisíce

nocí,

kter

m l

b t 60

skladatelsk m debutem mladé klavíristky Jaroslavy Kuncířové, z t chto závaţn ch důvodů ke zdárnému konci bohuţel nedosp l.

Obrázek 17

Obrázek 18

61

5. Odsouzená Atlantida

5.1 Jak začala práce na novém muzikálu

Uplynuly tém ř tři roky od posled ní premiéry muzikálu, kter nazkoušel

divadelní

soubor

UCDAM.

V tšina

z

tehdejších

činkujících se rozutekla na vysoké školy, nejčast ji um leckého zam ření,

a

nej mla dší

členové

souboru

byli

nuceni

divadlo

opustit. Důvodem byl zhoršující se zdravotní stav paní učitelky Kv ty Kimové. Ten jí nedovolil, aby nadále ve své práci v souboru i centru pokračovala. Po derniéře muzikálu Kdo si vezme Kateřinu? roku 2008 se zkušebny pro ţáky zavřely.

Se

sv mi

kamarády,

divadelními

kolegy,

js me

se

nadále

setkávali. Taktéţ jsem byl v kontaktu i s paní učitelkou. Snaţil jsem se b t jí nápomocen v t ţk ch chvílích. Roku 2010 jsem nakonec dosp l k názoru, ţe bychom mohli oţivit zanikl

středoškolsk

soubor a nazkoušet novou hru, jejíţ

nám t jsem m l uţ vymyšlen . Důvodů bylo n kolik. Za prvé to byl velk s dobr mi přáteli. Za druhé: jako kompozičn

stesk po práci

zdatn

student jsem

dostal na starosti hudební nastudování jednoho z absolventsk ch muzikálů našeho ročníku, a to Jedno ho jara v Paříţi. Nicmén práce na tomto projektu byla sice velmi náročná, ale nijak m nenaplňovala.

Jako

skladatel

a

pravce

jsem

nem l

velkou 62

moţnost s původní, pro m n co ud lat. Písn pravy

jejich

m

roveň

ne příliš atraktivní, hudební předlohou

nijak neoslovovaly. J akékoli kosmetické příliš

nezvedly,

protoţe

se

musel

ctít

původní rukopis. Necítil jsem se jako skladatel, ale jako upravovatel . Potřeboval jsem n co, kde bych se mohl prezentovat a s hrdostí se pod toto dílo podepsat. V hlav

jsem m l uţ n kolik let téma zpracovávají cí zkázu

legendární Atlantidy. Tento p říb h se stal m m dalším cílem a nadšení paní učitelky z této práce se stalo m m třetím a st ţejním důvodem pro znovuobrození divadelního souboru UCDAM.

Obrázek 19

5.2 Příběh

Velkou inspirací se mi stal biblick hříšn ch m stech Sodom

starozákonní příb h o

a Gomoře .

V prologu se ze slov Osudu dozvíme, ţe Atlantida je zcela ovládána čtyřmi velk mi neřestmi. Jsou to P cha, Nestoudnost, 63

Pomsta a Nenávist. Láska je všemi utlačovaná a ve své moci nemá ani jedno jediné lidské srdce. Osud nemůţe jinak , neţ zasáhnout a tuto zemi jednou provţdy zničit. Láska, i kdyţ je naprosto vyčerpaná a nemohoucí, se mu však postaví a ţádá jej o poslední ša nci. Chce dokázat, ţe tento ostrov není tak zkaţen . S Nenávistí proto uzavře sázku. Pokud se najdou dva, v nichţ dokáţe přeţít, Osud nechá Atlantidu b t. Po

prologu

zkaţeného

uţ

státu.

se

veškeré

První

d ní

volbou

přesouvá

Lásky

je

mezi

obyvatele

Keselbius

(bratr

atlantského krále Ketibia). Je zcela ovládán Pomstou. Chce svému bratrovi oplatit bolest a hanbu, jeţ mu kdysi způsobil tím, ţe zneuţil jeho milenku a ta se vrhla z

tesů do moře.

Druhou volbou je Achrimis. Krásná dívka ovládaná Nenávistí. Její vlastní bratr, pyšn

Tenachrius, ji zaprodává nestoudnému

králi Ketibiovi a sám z toho t ţí. Láska se chystá na bitvu, jíţ se bojí. Aby mohla přeţít, musí popřít sama sebe a tvrd

táhnout proti neřestem. Nemá však

nikoho.

Obrázek 20

64

Po velké hádce mezi královsk mi bratry, t kající se starého sváru,

je

Keselbius

odhodlán

vrátit

svému

stejn m činem. Nabádán Pomstou se nepříčetn A

práv

v

tomto

okamţiku

se

zjeví

bratrovi

poníţení

vrhá na Achrimis.

Láska.

Před

očima

překvapen ch neřestí probouzí cit v obou vybran ch a stává se jejich vůdcem. Neřesti nemohou n co takového dopustit. Jsou natolik silné, ţe uţ pohlcují samy sebe a jediné v chodisko je ve zkáze Atlantidy, která je očistí. Svou příleţitost dostává Nestoudnost a P cha. Láska je příliš zaslepená sv m vít zstvím. Podařilo se jí to, oč se tak dlouho a marn

snaţila. Keselbius a Achrimis se i přes

strach z nového citu znovu setkají a stráví spolu noc. Avšak to ješt

neznamená, ţe se milují.

P cha přenechá vůdcovství nad Tenach riem Nestoudnosti a ta jej nabádá k hrůznému činu. Podle ní má jediné právo na svou sestru on a zatím ji m li jen všichni kolem. Teď snad dokonce i králův bratr, coţ můţe ohrozit další působení na dvo ře. Musí jí ukázat jak mocn

a velk m pánem je a ţe má na vše právo. Tak

dojde k tomu, ţe vlastní bratr znásilní svou sestru a překvapená Láska není schopna tomu nijak zabránit. V té samé chvíli získají neřesti zpátky do sv ch rukou Keselbia. Láska není schopna bojovat na dvou frontách a ke všemu její dílo sokyním

pomáhá.

Strávená

noc

s

Achrimis,

která

podlehla

dobrovoln , je mnohem lepší pomstou neţ se čekalo a s P chou se teď Keselbius můţe stát tím nej vyšším. Králem. V Achrimis roste znovu Nenávist vůči všem, kteří jí tak ublíţili. Nenávidí uţ i sama sebe a jedin m v chodiskem je se postavit na 65

odpor. Rozhodnuta zničit tyrany zabíjí krále Ketibia, jenţ je však ve skutečnosti pyšn Jedin

Keselbius, kter

si nasadil bratrovu korunu.

koho milovala tak umírá její rukou.

Osud nemá jinou moţnost neţ zničit tento ostrov hříchu a zemi tak očistit od obrovské negace. V epilogu pláče nešťastná Láska nad troskami Atlantidy. Osud ji však ut šuje. Znovu přijde doba , kdy zavládne op t ve své kráse. Ona se ale bojí. Nemá teď ţádnou sílu, a tak se slovy: ,,Já se vrátím“, zatím odchází pryč, avšak v hudb

je zřejmé, ţe

nad je zůstává.

Obrázek 21

5.3 Proč Atlantida

Touha n jak m způsobem uchopit tak fascinující příb h, jako je zkáza legendární zem , k níţ v této dob

tolik lidí vzhl íţí, ve mn

rostla

romantická

asi

p t

sentimentálnosti,

let.

Začala

n hy

a

jako

nešťastné

lásky.

vize

plná

Procházela

přes 66

inspiraci řeck mi bájemi a pov stmi aţ dosp la k fázi ovlivn né biblick m příb hem o Sodom

a Gomoře a hlavn

dnešní realitou.

Logicky jsem dosp l k tomu, ţe v tšina vysp l ch civilizací byla

po

svém

komunikace

vrcholu

a

dalších

zahubena

málo

hlavn

lichotiv ch

padkem v cí.

morálky,

Vzpomeňme

na

starobylé vysp lé státy, jako byl Egypt, Mykény, Řecko, Řím atd. Co kdyţ to bylo v Atlantid

stejné a my si z ní na základ

Platonov ch utopick ch spisů ud lali um le dokonalou kulturu ? Všechno mohlo b t K

tomuto

pln

jinak!

myšlenkovému

pochodu

m

přivedla

jednoduchá

představa o v voji. Myslíte, ţe n kolik tisíc let před Kristem byli lidé,

kteří

dostali

tu

kulturou, na takové Buďme k sob lidské

ţasnou

moţnost

stát

se

nejvysp lejší

rovni, jeţ by nás v této dob

zastínila?

upřímní. Civilizace můţe b t vysp lá jakkoli, ale

myšlení,

které

postupem

času

nahlodávají

nejrůzn jší

neřesti, je pořád stejné a zatím se podařilo pouze jedincům se s t mito odpudiv mi vlastnostmi vyrovnat, nikoli celé společnosti.

Obrázek 22

67

V naší muzikálové Atlantid

všech ny lidské postavy bezhlav

naslouchají svému chtíči vyvolanému neřestmi a nevidí nikoho jiného neţ sebe. Příb h je samozřejm

naprosto vyhrocen , ale i

tak se dnes se spoustou ta kov ch případů setkáváme. L áska, stejn jako v Atlantid , uţ tém ř neexistuje v čisté form . I ona je zahlcena mnoh mi v cmi, které by k ní vůbec patřit nem ly . Jsou to například vypočítavost, vlastnictví, dominance. A v této dob , kdy polovina populace tém ř ,,šílí“ a d sí se roku

2012,

Atlantiďané

jsem

cht l

moţná

stáli

ukázat před

svůj

názor

stejn m

na

zkázu

milníkem

jako

sv ta. my,

nedokázali ho však zvrátit k dobru. Náš strach z onoho magického roku je moţná váţn

zapříčin n tím, ţe n kde v hloubi duše

cítíme, ţe pád je, stejn

jako u ostatních vysp l ch kultur,

nevyhnuteln . Ale co kdyţ jde jen o uv dom ní? Ke zkáze by v tom případ

jist

nedo šlo. Ani na Atlantid , ani například v Řím .

Odsouzená Atlantida je tedy víc neţ vymyšlen prost

příb h. Je to

a jednoduše paralela k dnešnímu sv tu.

Obrázek 23

68

5.4 Práce na příběhu

Důleţité a

velice t ţké rozhodnutí bylo zvolit ty nejv tší

neřesti ovládající lidstvo. I v tomto rozm šlení jsem se nechával inspirovat srovnání

padkem starov k ch států . Po s

dnešní

dobou

padla

konečná

krátkém rozboru a volba

na

P chu,

Nestoudnost, Pomstu a Nenávist. P cha. Pod ní lze zahrnout i závist, sobectví, zahled nost do sebe sama nebo namyšlenost. Začátek konce začíná ve chvíli, kdy si nedokáţeme připustit i jin

názor neţ ten náš. Jistá zahled nost

do sebe sama je nakonec hlavním důvodem k absenci jakéhokoli citu. Lidé kolem nás se stávají pouhou loutkou v našich rukách. Náš majestát je naprosto neohroziteln . A co se stane, kdyţ je na tom n kdo lépe neţ mi? Následky mohou b t apokalyptické.

Obrázek 24

Nestoudnost. Ta pod sebou zahrnuje vešker

padek morálky a

naprosté vymizení zdravého studu. Vzpomeňme na dvory císařů Caliguly, Nerona a jejich následovníků v prvním a druhém století 69

našeho letopočtu. V mnohém tím samozřejm

naráţím také na

dnešní dobu. Atlantidou nechci n jak moralizovat, ale poukáz at na to, ţe n které v ci, které dnes vnímáme jako ,, zcela normální“ zábavu, uţ jsou velmi často daleko za hranicí. Náš morální kodex t kající se sexu a exhibicionismu se rapidn posunul aţ do oblasti, v níţ uţ paradoxn otevřeného

hodnoty neexistují. Z

mluvení o problémech společnosti

d láme

veřejné

obnaţování. Dnes uţ nás nic nepřekvapí! A není to škoda? Alarmující

je

také

růst

pohlavních

nemocí,

které

lidstvo

suţují. I přes širokou informov anost naslouchají lidé jen svému chtíči a na základní pravidla ochrany, či dokonce slušnosti zcela zapomínají. Nestoudnost je jednou z nejv tších neřestí, která má moc lidstvo i zničit!

Obrázek 25

Pomsta. Další obrovská a přitom ve lice zat ţující vlastnost . Spousta civilizací se zahubila jenom díky touze po pomst . Mnoho se o tom můţeme dočíst i v Homérov

Iliad . Celé pov st o

Trojské válce není prakticky o ničem jiném. 70

Podívejme se mezi lidi dnes. Pov tšinou jsou slep

vedeni ve

smyslu oko za oko, zub za zub. V t ţk ch chvílích potřebujeme původci našeho trápení vrátit vše, co nám provedl, do posledního detailu naší křivdy. Jsme natolik zahlcení vírou ve spravedlnost, která je pro nás hlavním motorem a spoušt čem pomsty, ţe nám nedochází to, jak se ve skutečnosti sami ničíme. Oplatit zlé zl m je stokrát snazší neţ odpustit. Za královnu neřestí jsem zvolil Nenávist. Práv podle

ta má v sob ,

mého, obsaţeno vše z v še jmenovan ch. To ona nás

nakonec dovede aţ do

plné zapšklo sti. S ní se nám zhroutí

všechny doposud fungující vztahy a k vyvolání je přitom potřeba velmi málo.

Obrázek 26

Láska není v našem zpracování kladn m elementem, jak by se očekávalo. Ve skutečnosti b t ani nemůţe, protoţe stejn

jako

nyní je zahlcená vlastnostmi, k teré by k ní vůbec patřit nem ly . B hem celého příb hu vystřídá charakter všech neřestí, jeţ se v d ji objevují. Na

plném začátku ji vidíme na kolenou, nemohoucí, bezradnou, 71

ale nepřipravenou se vzdát. Chová se jako opravdová láska, v jejíţ povaze je bránit lidstvo za kaţdou cenu. Zlom ovšem nastává ve chvíli, kdy si zvolí své dva favority, na nichţ je rozhodnuta demonstrovat svou sílu. Její volba padne na muţe a ţenu, kteří jsou ovládáni t mi nejv tšími. Pomstou a Nenávistí. Proč to ud lá? Důvod je jednoduch . Z obyčejné p chy. Její nenávist v ůči Nenávisti a jejím poddan m, touha po pomst nej v tší vládkyn

a návratu v podob

sv ta je natolik velká, ţe ji začíná samotnou

poţírat a zároveň ji p ro diváka zařadí do

pln

jiné škatulky, neţ

na začátku čekal. B y ť L á s k a l i t u j e t o h o , ţ e m u s í , , š p a t n ý m p r o t i z l é m u b o j o v a t “ 33, nestydí se nakonec zj evit se vší pompou a své sokyn brutáln

doslova

popravit .

Oč v tší je její neohroţenost, zapříčin ná pyšn m sm šlením, nenávistnou zaslepeností a obrovskou touhou po pomst , o to drsn jší a zdrcující je pád. Teprve v

plném záv ru ji mohou diváci poprvé vid t čistou ,

plačící na troskách zničené Atlantidy.

Obrázek 27

Vzhledem k tomu, ţe od lásky je velmi mal 33

krůček k nenávisti

Část sólové písn , v níţ se Láska sv řuje se sv m trápením Bohu. 72

a

pak

uţ

jen

zajímavému

chloupek

k

hudebnímu

touze

po

zám ru.

pomst , Jejich

jsem

dosp l

p ropojenost

k m

inspirovala. Kaţdé z t chto personifikovan ch postav jse m dal svůj tón na n mţ vlní. Podobnost vyjadřuje vzdálenost pouhého půltónu.

Pro

Lásku

je

st ţejním

především v tesklivé tónin

tónem

,,g“,

objevující

se

e moll. Nenávist je na ,,as“ a Pomsta

pak na ,,a“. Tato myšlenka dává moţnost kombinovat tóniny v málo

vídan ch

spojeních,

které

n kdy

vyznívají

zám rn

disharmonicky. Abych lépe upřesnil svůj zám r , všechny tyto postavy nastupují vţdy, ve všech sv ch písních , na sv ch tónech, melodie se pak samozřejm

dále rozvíjejí, aţ nakonec skončí tam, kde začaly.

Okamţik, kdy se Láska zjeví ve své d sivé monumentálnosti je siln

dramatick

tím, ţe nenastoupí v obvyklé tónin

e moll, ale v

drsné g moll. Její klouzavá melodie projde pomalu všemi tóny , jen svému tónu ,,f“, na n mţ by podle muzikoterapie m la vlnit, se vyh bá. Vrátí se na n j aţ v samotném záv ru. Tón ,,f“ a jeho durová tónina předznamenává jistou nad ji a uklidn ní.

Obrázek 28

Co se t ká Osudu, ten zastává v příb hu roli soudce či tichého 73

sv dka. Sv m způsobem by m l b t jak msi ztvárn ním Boha. Jeho síla je obrovská a přitom do d ní nijak nezasahuje. Snaţí se udrţet řád. Obyvatelé Atlantidy od n j dostávají volbu. Moţnost, jako cestou se vydají. Postoj mnoha lidí k Bohu je vyřknut samotno u Láskou. Práv Osudu

vyčítá,

jak

mohl

n co

takového

dopustit,

kdyţ

ta je

všemohoucí. Pokud je ale Osud – Bůh ten, kdo dává moţnost, jak je moţné, ţe mohli sami lidé, kteří si to takhle dobrovoln

zvolili, takov

v voj dopustit? Odpov ď není známa , protoţe je jednodušší svést vinu na toho nejmocn jšího a svoboda, po níţ tak touţíme a kterou nám dal, se stane zároveň hlavní v tkou k jeho jednání. Tuto obsáhlou a tém ř filozofickou část kapitoly zakončím slovy: ,,Dávám možnost, je pouze na nich, jako cestou se vydají. Jen někdy je lepší nechat věci tak, jak jsou, zdánlivou pomocí je s p í š z h o r š í š . “ 34

Obrázek 29

34

Část monologu, kter v záv ru pronáší Osud sm rem k nešťastné Lásce. 74

5.5 Jevištní zpracování

Má touha byla ukázat na této inscenaci v voj, kter m jsem prošel b hem čtyř let na JAMU. V ţádném případ

nemohl b t můj

další

byla

muzikál

na

srovnatelné

rovni,

jako

například

,,Kateřina“. Jist ,

sv m

diametráln

způsobem

jsem

se

tomu

vyhnul

jiţ

zvolením

odlišného tématu, ale i tak se v mém díle m lo

objevit mnoho nového. První z velk ch zm n byl přechod od sentimentální, líbivé, tém ř klasické (myslím tím váţnou hudbu) melodie k novému hudebnímu vyjádření, pro n jţ se základem stal art rock, gothic rock a moderní klasika. Sloţité melodické linky, brousící n kdy do extrémn

vypjat ch

poloh, podbarvené mohutn m orchestrem, elektrick mi kytarami a bicími spolu často spl vají v zám rn

disharmonick

celek. Hudba

by m la navodit atmosféru, ze které bude cítit obrovská křeč , v níţ atlantsk

lid ţije.

Obrázek 30

Obrázek 31

75

Za mnoho let své kompoziční praxe jsem dosp l k názoru, ţe celo-zpívan

muzikál je to pravé. Osobn

na muzikál nahlíţím

jako na soudobého pokračovatele opery. Nejsem velk m zastáncem střídání mluven ch dialogů s písní. Pov tšinou pro m

buď jedna

či druhá sloţka vyznívá retardujícím doj me m. Píseň je ješt zpestření podbarvena ,,velkou choreografií“ a nesmysln na sv t . Vše se dá skousnout v komediáln

pro

celek je

lad né inscenaci, ale

pokud se jedná o n co váţn jšího, zám r se občas nevydaří a dílo ztrácí svou grácii . V celo-zpívané inscenaci je to však jinak. Uţ to, ţe postavy mezi sebou vedou zpívan

dialog, ţe jejich řeč je hudební, je jistá

stylizace, kterou divák na začátku přijme a v její rovin

potom

pokračuje. Tanec se pak stává součástí jednání, protoţe i pohyb v hudb

můţe b t samozřejm

jin .

Obrázek 32

Další v c, které jsem se cht l vyhnout a prakticky jsem tak navázal i na svůj předchozí muzikál Kdo si vezme Kateřinu? , byla touha vyvarovat se odd len m písním, jeţ na sebe navazují. Myslím tím sestavení muzikálu z n kolika základních melodií , 76

které se budou pozd ji bez n jak ch

prav dále opakovat , aţ

nakonec vznikne celé dílo. Krom

prologu je kaţdá

scéna

v Atlantid

jednou jedinou

skladbou. Pokud je dlouhá, třeba i víc jak deset minut, pak je to jednotn

nepřetrţit

tok hudby, sestaven

podobn

jako v ta v

symfonii či sonát . Co se leitmotivů t ká , m m cílem bylo se jim co nejv íce vyhnout. Zvolil jsem pouze jeden motiv, základní melodii Lásky, která vţdy objeví s jejím příchodem, avšak po šesti taktech se zm ní a přejde plynule do nové melodie . Pozorn

posluchač

tu

Achrimidiny sólové písn ješt

mal

polovin

odkaz

na

nalezne

i

drobné

předznamenání

ze záv ru v první polovin

Tenachriův

v stup

z

první

a potom

poloviny

v

druhé.

Obrázek 33

Stylizace se stala vztyčn m bodem celé inscenace. Práv nám pomohla krásn hra

odehrává.

ona

odd lit dva sv ty, v jejichţ prostřed ích se

Zároveň

dovolila

zabrousit

v razového projevu, jenţ je vlastní hlavn

do

excentricky

neřestem. 77

Nutné bylo pro diváka n jak m způsobem ztvárnit, proč cht jí postavy znázorňující hříchy lidstva zkázu ostrova. Byť se b hem hry n kolikrát vysloví, ţe důvodem je touha po očišt ní, protoţe jejich stále rostoucí povahy je začínají poţírat a ony se potřebují znovu narodit, pohyb nám veškeré vysv tlení naprosto vyřešil a i mén

chápav

divák dokázal pochopit, ţe tyto ohavné zrůdy jsou

daleko za sv m vrcholem a uţ se nedokáţou ovládat. Trhan m

tanečním

pohybem

získaly

Nenávist,

Pomsta,

Nesoudnost a P cha moţnost excentricky ztvárňovat i vnitřní ţivot lidí, nad nimiţ vládnou. Tanec jako stylizaci j sme vyuţili v choulostiv ch, jako je třeba milování Keselbia s Achrimis nebo orgie na Atlantském dvoře. Scénu znásiln ní jsme samozřej m

museli také n jak uhladit,

aby nevyzn la příliš nevhodn . Tímto označením však nemyslím pouze nevkusnost a obscénnost, ale i zesm šn ní. Mnoho takto vypjat ch

scén

vyznívá

divadle,

na

obzvlášt

amatérském,

sm vn , a tomu jsem se cht l vyhnout. Proto jsem, inspirován antick mi dramaty, zvolil siln

náznakovou hru za nasvícen m

plátnem, podpořenou tancem Nestoudnosti v popředí.

Obrázek 34

78

Původní zám r ukázat Atlantidu natolik zkaţenou, ţe zde není ţádná kladná postava, se časem ukázal jako nesmys ln . Divák potřebuje n jakého mučedníka, se kter m by mo hl sympatizovat, s nímţ by mohl ţít. Proto nakonec z původní ,,mrchy“ Achrimis (její jméno dokonce

z tohoto slova vzniklo, a to přečtením

pozpátku a přidáním koncovky ,,is“) vzešla divákova ob ť. Její příb h je velmi podobn m li snahu ukázat, ţe práv podob . Svůj lidsk neskutečn

je

Láska v Achrimis vidí sebe v lidské

obraz. Jeji ch

trpí a ob

Achrimis

tomu Lásky . Ve zpracování jsme

d ly jsou aţ příliš stejné. Ob

jsou nuceny k řešení své t ţké situace.

pouh

člov k

bezmocn . Teprve d siv

přijímající

rány

osudu

zcela

cit k muţi jí otevře cestu ze dna. Nemá

co ztratit, proto se poprvé v ţivot

odhodlá riskovat a následovat

lásku. Po hrůzném činu jejího bratra uţ ovšem není schopna se vrátit tam, odkud přišla. Nelze se stát op t jen bezv zn amnou v cí, s níţ si můţe kaţd Láska

b hem

hry

d lat , co chce.

prochází

velk m

v vojem.

Z

nemohoucí

chudinky se stává v jistém okamţiku zralá ,,ţena“ touţící po odplat . Své vyvolené začne ovládat stejn její sokyn

siln m gestem jako

a neochv jnost se jí nakonec stává záhubou. Teprve na

troskách Atlantidy, stojí očišt ná. Její jednání je podtrhnuto i jednoduch m kost mem v čist Do té doby totiţ byla stejn

bílé barv

siln

a ztrátou silného líčení.

namalovaná jako neřesti.

Přehlednosti ve vztazích pomá hají barvy. Hříšní lidé na sob nosí barvu či podobn

styl od vu svého ,,našeptávače“. Zatímco u

Nenávisti a Nestoudnosti jsme se nechali řídit prvním plánem a 79

herečky jsme oblékli do lesklé černé a rudé, u Pomsty padla volba na modrou a u P chy na fialovo u barvu. Oblékat nejkrásn jší ţenu ostrova, Achrimis, do černé se zdálo jako nesmysl, proto byl zvolen

top totoţn

s tím, kter

má na sob

Nenávist. U Keselbia,

Ketibia a Tenachria byly zvoleny barvy totoţné s neřestmi, jeţ je ovládají, v kombinaci s neut rální matnou černou.

Špínu, zkaţenost, temné síly ovládající Atlantidu ztvárňují čtyři tanečnice. Doplňují stylizované scény v duchu neustálého pohybu a d ní na jevišti.

Obrázek 35

5.6 Popremiérové hodnocení

Premiéra

muzikálu

Odsouzená

Atlantida

se

uskutečnila

16.dubna 2011 v kinosále KD Ostrov. Hrálo se pro naprosto vyprodan

sál, coţ znamená pro tři sta diváků , a

sp ch to byl

nevídan . Za

dlouhá

léta

havlíčkobrodském

působení

regionu

Um leckého

samozřejm

utvořil

centra okruh

se

v

v rn ch 80

fanoušků,

kteří

soubor

podporují. Nicmén

podporovali

a

jak

bylo

vid t,

stále

tento muzikál byl v rámci našeho malom sta

velice očekávan m projektem, a proto se mezi diváky objevili i naprosto cizí lidé, jeţ se o inscenaci dozv d li z rádia, novin či televize. Všechny menší technické nedostatky, s nimiţ jsme se museli b hem předsta vení jako soubor vypořádat, přebila naprosto skv lá atmosféra. Je aţ s podivem, jak moc tento amatérsk dob středoškolsk ch studií vyrostl. Za zmínku určit a

p vecké

v kony

hlavn

hereček

v

rolích

soubor od

stojí herecké

Lásky

(Marcela

Puldová, která se zároveň postarala o choreografie), Nenávisti (Vendula

Rozínková),

Nestoudno sti

(Denisa

Klementová)

a

Achrimis (Šárka Vencová).

Obrázek 36

Naprosto nečekan m překvapením pro m

bylo to, ţe celé

publikum na záv r povstalo a aplaudovalo n kolik minut ve stoje. Obrovské mnoţství gratulací, SMS zpráv či e -mailů, v nichţ se i naprosto cizí lidé rozpl vali nad touto inscenací, velice kladn 81

hodnotili nejen v kony a zpracování, ale i hudbu, která je pr vtáhla do d je, dojímala je a v n kter ch chvílích dokonce nebyli schopni ani d chat, jsou pro m

odm nou nej vyšší. T ţko slovy

popsat jak intenzivní dojetí jsem proţíval ve chvílích, kdy všichni gratulující, kteří se odhodlali na jevišt , nemohly přes slzy a vzlyky ani mluvit.

Obrázek 37

82

Z á vě r

Zkušenosti,

které

jsem

získal

b hem

sv ch

středoškolsk ch

studií v divadelním souboru UCDAM, jsou pro m Potkal jsem se s mnoha lidmi, kteří m

ne docenitelné.

ovlivnili nejen v profesní,

ale i v osobní oblasti mého ţivota. Především jsem si mohl přímo v praxi vyzkoušet co to je b t muz ikálov m hercem a skladatelem ješt

před studiem na JAMU.

M l jsem tu dobrém

ţasnou moţnost formovat si své názory a

muzikálu.

vysokoškolsk ch Odsouzená

Tyto

studií

Atlantida,

dále

poznatky rozšiřovat

s b val m

pak a

b hem

vahy o sv ch

třídit .

Projektem

středoškolsk m

souborem

Um leckého centra, ukázat, k čemu jsem dosp l. Při této práci bylo zajímavé pozorovat velk

v voj, jímţ jsme

všichni prošli. Hereck , p veck , ale především osobnostní posun byl značn . Ze středoškoláků se stali dosp lí lidé, jejich ţ názory se moţná trošku zm nili, avšak nadšení nezmizelo a ješt posunulo do

pln

Středoškolsk

se

jin ch sfér, neţ tomu bylo pře lety.

muzikál se v naší republice začíná teprve rodit.

Celo – školních projektů, zab vajících se hudebním divadlem , je stále

poskromnu.

I

amatérs ké

spolky

sloţené

pov tšinou

z teenagerů se muzikálu zatím vyh bají. Ovšem najdou se tu, a buďme za to rádi, i tací, kteří se do t chto neznám ch vod poušt jí. Ne hledí na to, zda bude mít inscenace bezchybné, kvalitní vyzn ní či nikol i. Nenechají se zastrašit studem a pocitem trapnosti. Hlavním důvodem jejich 83

snahy je láska k divadlu a především zábava. Nadšení a píli , jimiţ tato uskupení opl vají, jim můţe závid t mnohdy i profesionální soubor a práv

t mito vlastnostmi veškeré nedost atky, ať herecké

p vecké, taneční či technické, zcela zakryjí. D kujme jim za jejich snaţení, protoţe práv v současné dob kter

takové soubory

udrţují na menších m stech zájem o divadlo,

v důsledku televizního megalomanství zcela zaplavuje naši

civilizaci.

84

Použité informační zdroje Literatura: 1. Hoggard, P.: Muzikál na prahu tisíciletí. Brno: RETYPO, 2000 2. Pavlíčková, J.: Slovník české hudební kultury . Praha: Editio Supraphon, 1997 3. Prost jovsk , M.: Muzikál expres, malý průvodce velkým světem. Brno: V trné ml ny, 2008 4. Osolsob , I.: Marsyas, Apollón... a Dionýso. Brno: JAMU, 1996 5. Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla I. Praha, Academia, 1968 6. Kolektiv autorů: Almanach ke 40. Výročí založení Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, nositelky vyznamenání Za zásluhy o výstavbu . Brno: JAMU, 1986 7. Kolektiv autorů: VIVAT ACADEMIA. Brno: JAMU, 1997 8. Neznám

autor:

Program

k CD

J.

Hnát

Superbastard.

Havlíčkův Brod, 2000

85

Internetové odkazy: Chronologicky seřazené podle použití v textu diplomové práce

1.

Bern , L.: Historie divadla Semafor [online]. Dostupné z WWW: http://www.semafor.wdr.cz/main.php?left=146&top=29&profil=hist&sablona=4&detail= 1&tema=1/

2.

Dracula na Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dracula_(muzik%C3%A1l)/ [citováno 12. 5. 2011]

3.

List of Stephen Sondheim In Wikipedia: free encyklopedia [online]. Dostupné z WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Sondheim/

4.

Konzervatoř Jaroslava Ježka [online]. Dostupné z WWW: http://www.kjj.cz/

5.

Divadlo point [online]. Dostupné z WWW: http://www.divadlopoint.cz/o-divadle/ [citováno 13. 5. 2011]

6.

Gymnázium Jižní Město [online]. Dostupné z WWW: http://www.gjm.cz/vyuka/projekty/muzikal-ludvik/

7.

Hřebeck , M.: Muzikál Ludvík [online]. Dostupné z:

http://www.gjm.cz/vyuka/projekty/muzikal-ludvik/ [citováno 13. 5. 2011] 8.

Gymnázium Jesenice [online]. Dostupné z WWW: http://www.gymjes.cz

9.

Naše Jablonecko [online]. Dostupné z WWW: http://www.nasejablonecko.cz/jabloneckoaktualne/novy-muzikal-sklizi-nadseni-i-kritiku/?aktualitaId=771/

10. Sedmička [online]. Dostupné z WWW: http://www.sedmicka.cz/liberec-jablonec-nadnisou/clanek?id=217029 11. Obchodní akademie Česká Lípa [online]. Dostupné z WWW: http://www.oa.clnet.cz/ 12. Dance Of My Life [online]. Dostupné z WWW: http://www.imuzikal.cz/ 13. Dţačovsk , J.: Karta fotografa [online]. Dostupné z WWW: http://www.jdfoto.cz/divadlo-galerie-cislo-7 14. Gymnázium Šlapanice [online]. Dostupné z WWW: http://g.slapanice.cz/content/sumarna-strese

86

Seznam obrázků: Obrázek 1

muzikálová pohádka Myší kožíšek, členové d tského sboru UCDAM

Obrázek 2

muzikálová pohádka Myší kožíšek, Krist na Vozábová, Marcela Puldová, Jan Tecl

Obrázek 3

muzikálová pohádka Myší kožíšek, členové div. souboru UCDAM

Obrázek 4

muzikálová pohádka Elfí princezna, Eva Herzánová, Marcela Puldová, Ladislav Rajchert, členové div. Souboru UCDAM

Obrázek 5

muzikálová pohádka Elfí princezna,Krist na Vozábová, Markéta Kunášková, Lucie Kříţová, Robert Dvořák, Jakub Mergl

Obrázek 6

muzikál Růže lásky, Audienční scéna – členové div. souboru UCDAM

Obrázek 7

muzikál Růže lásky, Robert Dvořák, Aleš Kohout, Karolína Dundychová

Obrázek 8

muzikál Růže lásky, Prokletí – Marcela Puldová, Vendula Rozínková, členové div. Souboru UCDAM

Obrázek 9

muzikál Sen noci svatojánské, Hádka – Jakub Ned lka, Šárka Vencová, Marcela Puldová, členové div. souboru UCDAM

Obrázek 10

muzikál Sen noci svatojánské, Aleš Kohout, Vendula Rozínková, Robert Dvořák

Obrázek 11

muzikál

Sen

noci

svatojánské,

Radka

Beránková,

Veronika

Berzédiová, Karolína Dundychová, Michaela Pecková, Marcela Puldová Obrázek 12

muzikál Sen noci svatojánské, Marcela Puldová, Jiří Mergl

Obrázek 13

muzikál Kdo si vezme Kateřinu?,

Kateřina Adamcová, Marcela

Puldová, Vendula Rozínková, Karolína Dundychová Obrázek 14

muzikál Kdo si vezme Kateřinu?, Jakub Ned lka, Šárka Vencová, členové div. Souboru UCDAM

Obrázek 15

muzikál Kdo si vezme Kateřinu?, Maškarní ples – členové div. souboru UCDAM

Obrázek 16

muzikál Kdo si vezme Kateřinu?, Aleš Kohout, Marcela Puldová 87

Obrázek 17

muzikál Kdo si vezme Kateřinu?, Aleš Kohout, Marcela Puldová, Eva Herzánová

Obrázek 18

muzikál Kdo si vezme Kateřinu?, Záv rečná scéna – členové div. souboru UCDAM

Muzikál Odsouzená Atlantida Obrázek 19

Sázka Lásky s Nenávistí

Obrázek 20

Láska (Marcela Puldová)

Obrázek 21

Neřesti: Pomsta (Eva Marešová), Nestoudnost (Denisa Klementová), P cha (Eva Herzánová), Nenávist (Vendula Rozínková)

Obrázek 22

Velká scéna zjevení Lásky

Obrázek 23

Pomsta (Eva Marešová), Nestoudnost (Denisa Klementová)

Obrázek 24

Jan Málek (Tenachrius), Eva Herzánová (P cha)

Obrázek 25

Orgie na atlantském dvoře

Obrázek 26

Nenávist (Vendula Rozínková)

Obrázek 27

Vendula Rozínková (Nenávist), Marcela Puldová (Láska), Aleš Kohout (Keselbius)

Obrázek 28

Osud ničí Atlantidu; Osud (Aleš Kohout a Robert Dvořák)

Obrázek 29

Záv r - Aleš Kohout (Osud), Marcela Puldová (Láska)

Obrázek 30

Achrimis (Šárka Vencová)

Obrázek 31

Nestoudnost (Denisa Klementová)

Obrázek 32

Sázka Lásky s Nenávistí

Obrázek 33

Denisa Klementová (Nestoudnost), Jakub Mergl (král Ketibius)

Obrázek 34

Pomsta (Eva Marešová)

Obráze 35

Marcela Puldová (Láska), Šárka Vencová (Achrimis)

Obrázek 36

D kovačka

Obrázek 37

D kovačka, v popředí Marcela Siebenbürgerová (autorka kost mů) se sv m synem Alešem Kohoutem

88

Příloha č. 1: Obhajoba absolventské role

Role, v níţ (nebo spíš v nichţ) jsem se rozhodl absolvovat je rádce

(jsou)

královny

Burghley a protestantsk královny, kter

Alţb ty

I.,

sir

William

Cecil,

hrab

páter John Kn ox v muzikálu Trůn pro

byl pro náš ročník přímo napsán.

Kdyţ se po představení setkávám s nadšen mi ohlasy na svůj hereck

v kon, coţ musí pot šit snad kaţdého herce, pomyslím si,

kdybyste v d li... Ač se to totiţ nezdá, nastudování této dvojrole byl pro m

velk

oříšek, kter

mi však do budoucna bude jenom k

dobru. Jak to všechno začalo? Byť js me absolventi oboru muzikálové herectví,

není

umoţňovaly

mnoho

,,čichnout

finančních si“

k

prostředků,

n jakému

které

kvalitnímu

by

nám

sv tovému

muzikálu, jenţ by uspokojil naše tuţby po náročném hereckém a p veckém v konu v opravdovém, nefalšovaném , velkém díle. A tak paní Sylva Talpová, vedoucí našeho ateliéru, dosp la společn takov

s Janem Šotkovsk m k záv ru, ţe se pro nás jeden kvalitní muzikál ud lá.

Z nepřeberného mnoţství témat padla nakonec volba na příb h dvou

znepřátelen ch

královen

br itského

souostroví,

Marie

Stuartovny a Alţb ty Tudorovny . Toto téma inspirovalo mnoho velikánů divadelního, ale i v tvarného či filmového um ní. Spor mezi tak mocn mi ţenami, do n j ţ je siln

zapletená i církev a

náboţenství; v n mţ hraje velkou roli nejen touha p o korun , ale především touha po lásce, po volnosti, po

t ku od pravidel, jeţ

svírají srdce obou královen a končící smrtí, která nedá té přeţivší 89

spát

do

konce

ţivota,

byl

nevyčerpatelnou látkou pro nov

jednoznačn

bohatou

a

tém ř

vznikající hudební dílo .

Jako autor hudby byl vybrán Mat j Plíhal, kter

v takovém

uceleném ţánru zcela debutoval . Nicmén , jak se brzy ukázalo, v b r to byl víc neţ šťastn . O libreto a texty písní se postaral zkušen

dramaturg M stského

divadla a nyní i vedoucí jednoho z muzikálov ch ateliérů na škole, Jan Šotkovsk , o reţii Sylva Talpová.

Příběh Marie Stuartovna se vrací do rodného Skotska jako mladičká vdova po francouzském králi. Nijak se net ší, protoţe zdejší pom ry jsou na hony vzdálené od t ch ve Francii. Jako mladá nezkušená

královna

katolického

vyznání

to

bude

mít

v protestantské zemi, kde fakticky vládne její nevlastní bratr , hrab

Moray, velice t ţké. Ţivot jí má zpříjemnit básník loutnista

a diplomat, David Rizzio, se kter m ji seznamuje francouzsk dvorní básník Pierre Ronsard. První konflikt předznamenávající vyostřené budoucí události mezi královnami nastává ve chvíli, kdy Alţb ta I., tou dobou uţ n kolik let vládnoucí Anglii, nepovolí Marii bezpečn přes svou zemi. Důvodem je anglick

znak, kter

průjezd

si St uartovna

bez jakéhokoli potvrzení vloţila do svého erbu. V očích katolické společnosti je totiţ brána jako legitimní d dička anglického trůnu a tou se také nechává titulovat. Alţb ta se kvůli takto pochybnému d dictví musí chovat více 90

neţ obezřetn

a nesmí si dovolit ud lat sebemenší chybu. Tato

přes míru velká zodpov dnost ji zabraňuje i sblíţit se s muţem svého srdce, Robertem Dudleym, hrab tem z Leicestru. Naprost zlom a konec v voje jejich milostného vztahu pak nastává po neobjasn né smrti Robe rtovi ţeny. Alţb tin rádce, William Cecil, hrab

Burleigh, je přesv dčen, ţe se jednalo o vraţdu, v níţ m l

manţel nešťastné ţeny dokonce prsty. Byť je Dudley v této chvíli uţ nepřijateln m kandidátem na manţela

anglické

královny,

je

zvolen

za

nezadané královny skotské. Vše samozřej m Marie

si

však

za

svého

nápadníka

doposud

z politick ch důvodů.

nastávajícího

vybere

Alţb tina

katolického synovce, Henryho Durnleyho . Toto politické fiasko Williama Cecila, tajn

zamilovaného do Alţb ty, jej málem stojí

místo u dvora. Skotsk

královsk

pár si můţe d lat velké nároky

na Alţb tin trůn, neboť oba jsou faktick mi pokrevními d dici. Ţádné nárokování se však nekoná. Henry Stuart, skotsk

král,

má více starostí se svou ţárlivostí na Mariina rádce , Rizzia. Neprokázan

mileneck

vztah mezi jeho ţenou a tímto básníkem

jej nakonec za podpory hrab te Moraye dovede k brutální vraţd italského poety. Této chvíle vyuţije James Hepburn, hrab

Bothwell. Nešťastnou

Marii si omotá kolem prstu a jejich vášnivá láska nakonec vy stí v zavraţd ní královnina, tou dobou velmi nemocného, muţe. Skotší

protestanti

v čele

s Mariiním

bratrem

se

rozhodnout

kralovraha potrestat. B hem občanské války Bothwell utíká do zahraničí a Marie, zcela opušt ná hledá Tam ji ovšem na základ

točišt

v Anglii.

rozhodnutí soudu uvrhne Alţb ta do 91

domácího v zení. Jako sokyn

se jí bojí, ale nesmí ji popravit,

neboť by její čin mohl v Evrop

zvednout velkou vlnu odporu.

Otázka zbavení se Stuartovny je stále odkládána. Řešení nabízí po patnácti letech hrab

Leicester, kter

doporučení Marii svést, společn

je odhodlán na Alţb tino

s ní sepsat dohodu o svrţení

anglické královny, a to vše pak předat spravedlnosti jako důkaz o spiknutí, na základ

čehoţ by mohla b t skotská královna konečn

popravena. Leicester se do Marie ovšem zamiluje. Alţb tu přesv dčí, aby se se Stuartovnou sešla, přesv dčila se na vlastní oči, ţe uţ není nebezpečná, a pak jí dala svobodu. Setkání

královen

se

však

zvrtne

v obrovskou

uráţek, na jejímţ konci Alţb ta potupn

utíká a

hádku

plnou

je bodnuta

Mariin m stoupencem, rytířem Morti merem. Byť je Stuartovna nevinná, tento nezdařen

atentát se stává

jejím usv dčením, a tak je nakonec za doprovodu nešťastného Leicestra popravena.

Celou inscenací prochází dv B tka, jejichţ atmosféru

a

královská alterega, Maruna a

kolem j e po vzoru Commedie dell Arte zlehčit především

pomoci

divákovi

se

v takto

sloţitém

příb hu orientovat. Do hry byla také připsána role lond nské prostitutky Lucy, jeţ je Leicestrovou ,,zpov dnicí“ a jak se ke konci dozvíme, j ediná ţena, která ho opravdu miluje.

92

Obsazení: MARIE STUARTOVNA

Jitka Cafourková

ALŢBĚTA ANGLICKÁ

Silvia Soldanová

MARUNA

Petra Vraspírová

BĚTKA

Eva Marešová

LUCY

Veronika Gidová

ROBERT DUDLEY, HR. LEICESTER

Tomáš Majláth

HENRY STUART, HR. DURNLEY

Kristián Pekar

JAMES HEPBURN, HR. BOTHWELL

Jozef Hruškoci

WILLIAM CECIL, HR. BURLEIGH

Aleš Kohout

JAMES STEWARD, HR. MORAY

Martin Hubeňák

PIERRE RONSARD

Jozef Hruškoci

JOHN KNOX

Aleš Kohout

RYTÍŘ MORTIMER

Martin Hubeňák

DAVID RIZZIO

Mat j Plíhal j.h.

AMYAS PAULET

Jozef Hruškoci

WILLAM DAVISON

Kristián Pekar

Zkoušení a práce na rolích

Na první čtené zkoušce bylo ozná meno obsazení rolí a mn zdálo, ţe ty, které mi byly přid leny, jsou extrémn

se

zajímavé a

barevné postavy, v nichţ bude radost absolvovat. Hraji Williama Cecila a Johna Knoxe. Úţasné. S tím, ţe si pravd podobn

nikdy

nezahraji

milovníka,

dávno a navíc tyto postavy se pro m

jsem se

smířil

uţ

jako laického historika 93

zdály mnohem zajímav jší. Ješt

před čten mi zkouškami jsem si

snaţil osv ţit všechny své dosavadní znalosti o pom rech na Britsk ch ostrovech v 16. století. Co jsem neosv ţil, jsem se naučil a pročetl mnoho knih, které se v nují této tématice. Nutno podotknout, ţe jsem se oproti sv m spoluţákům snaţil vyhnout beletrii či divadelním hrám. Schillerovu Marii Stuartovnu jsem samozřejm

četl uţ ke státnicím, avšak odmítal jsem si ji pro

upamatování přečíst znovu, protoţe je to pro m

uţ subjektivní

náhled na v c, a tomu jsem se cht l vyhnout. Necht l jsem přebírat názor n koho jiného. Hlavní je najít si ho na začátku sám. Proto má volba padla p ředevším na encyklopedie , ţivotopisy a nejrůzn jší učebnice d jepisu. Willam Cecil je brán za jednu z nejkladn jších postav britsk ch d jin.

Muţ,

v rn

inteligentní

své

královn ,

s obrovsk m

naprosto

přehledem

o

schopností předvídat události. Jeho čist

diskrétní,

sv tovém

vysoce

d ní,

se

kredit by se mohl zdát

tém ř nudn . John kázání

Knox. proti

Protestantsk Marii

kazatel

Stuartovn ,

vedoucí

bytostn

ohnivá

a

nesnášející

pep rná

katolické

náboţenství, jejţ naz vá náboţenstvím satanov m, se zdál b t uţ mnohem zajímav jším materiálem. Avšak

uţ

konstelace

od

první

začaly

zkoušky

pon kud

zkoušení se začalo samozřejm pr

v prostoru

zachmuřova t.

se

původní

B hem

ideální

postupného

proškrtávat. A první na řad

byla

velice v razná role Cecila. Jediné tři scény, ve kter ch jsem

se mohl předvést v trochu vypjat ch situacích, kdy Cecil vyčítá 94

Leisterovi

jeho

jednání

a

postavení, byly nemilosrdn

zároveň

ukazuje

své

dominantní

odebrány.

Podle představ Honzy Šotkovského a Lukáše Riegra se m la má role inspirovat vtipnou postavou poradce ministra z britského sitcomu ,,Jist

pane ministře“. Ale háček byl v tom, ţe komičnost

této osoby vyznívá díky dv ma pohledům na její charakter. Tím prvním je

lisn

vypočítav ,

a podlézav

namyšlen

a

přístup k ministrovi, tím druh m

ziskuchtiv

projev

mimo

kancelář

ministra k podřízen m. A práv

tento druh

pohled se po škrtech ve hře zcela ztratil .

K mému rozhořčení se zkracovaly rapidn

i dialogy ostatní,

takţe ve scénách, v nichţ jsem se objevil, hrála dominantní roli královna Alţb ta a její monology a já pouze přitakával. S paní Talpovou jsme se oproti tvůrcovu návrhu shodli na tom, ţe Cecil není komi cká postava a v tomto duchu ji vést nechceme. V čem jsme se uţ ale rozcházeli, byl pohled na její charakter. Paní profesorka odmítala jak koli emoční náboj . Veškeré projevy jsem musel dusit, aţ jsem si připadal jako obyčejn

statista plnící

funkci lepšího majordoma. Příliš mi nepřidal ani Knox. Tato postava ve skutečnosti d j nikam neposune, nic s ním neud lá… prost

je tam zbytečná.

Jediné dva v stupy jsou rozd leny na rockov

,,song“ a monolog

obhajující brutální vraţdu Mariina domn lého milence.

Johnovo kázání o ,,d vce babylonské“ je velice t ţk

monolog.

Nutné bylo nalézt klíč k jeho otevření. Jeho délka je totiţ velkou nev hodou. Cht lo to najít pauzy, modulace hlasu, vrchol. Prost 95

zpracovat ho tak, aby se z n j nestala retardující část celé hry, kdyţ uţ ji nikam neposune. Prvních čtrnáct dní zkoušení pro m

bylo naprost m utrpením.

Ani s jednou ze sv ch rolí jsem nemohl hnout. Zatímco role královny,

v podání

vybarvovat,

má

Silvinky

postava

Soldanové,

vedle

ní

se

vyznívala

začala zcela

krásn nudn

a

nev razn . Má přehnaná touha po chycení charakteru m ch postav se stala paradoxn

velkou překáţkou. Jedin m moţn m řešením, bylo od

všeho se odpoutat a začít znovu a jinak. Z připomínek Honzy, Lukáše i paní Talpové jsem si vzal jen to, co se mi líbilo a dohodl jsem se s nimi, ţe budu zkoušet. Kaţd

den jsem se snaţil m nit a hledat. Vzal jsem si papír a

vypsal jsem si, jak by mé role m ly asi vypadat. Začal jsem u Cecila.

Před zrcadlem jsem hledal jeho fyzické

postavení. Má vize jej táhla nalevo, a tak jsem dosp l jsem k jeho grimasám. Ve všech důleţit ch momentech, kdy se snaţí královn předloţit svůj nápad a ,,prodat ho“ za její musel jednoznačn vyvíjet n jak

nenásiln

nátlak. Nevinn

,,kukuč“ se zvednut m

lev m obočím a mírn m naklon ním hlavy nalevo se zdál b t ideální. Postoj t la m l však jist m způsobem vyjadřovat obrovskou křeč,

v níţ

vysokému

tato

postava

postavení

si

ţije.

Díky

nemůţe

nebo

dovolit

spíš

mít

kvůli

přátele.

svému Nemůţe

nikomu v řit a všich ni ostatní čekají na jeho chybu. Zároveň je to však obrovsk

gentleman s vybran m chováním, proto by m l

vypadat

reprezentativn

velice

a

královn

dávat

najevo svou 96

oddanost. Touto

vaho u jsem dosp l k postoji, v n mţ pravá ruka drţí

levou před t lem v oblasti podbřišku . Ve chvíli nejistoty, či zlosti, kterou si nemůţe dovolit dát najevo, můţe svou energii velice nenápadn

přesunout práv

všemu je to jasn

postoj odstupu . Jeho krok je pomal , vznosn

plynul .

Při

chůzi

se

h be

do tohoto pevného stisku. A ke

minimáln ,

prakticky

jen

a

tiše

proplouvá. Kvůli častému mluvení do hudby bylo nakonec rozhodnuto, ţe celá hra bude mluvena na porty. To mi dalo moţnost jít s hlasem do

niţších

poloh,

ve

kter ch

bych

na

ţivo

divadlo

nikdy

neumluvil, avšak takto jsem si to mohl dovolit. St ţejní v tou pro práci na charakteru se pro m

stala Cecilova

odpov ď na otázku Leicestra z konce hry: ,,Padne rozsudek, který jste vy už předem připravil, že?“ ,,V hrubých rysech.“ … Mluví se o smrti Marie Stuartovny, Cecil je obvin n z vykonstruování procesu, a on j en přik vne a prakticky odpoví, ţe královna prost Není

zl ,

ale

je

zemře a hotovo.

neskutečn

rozhodn ,

sebev dom . Je schopen d lat i mén kdyby

nem l

tak

velk

odstup

od

inteligentní

a

příjemná rozhodnutí. A všech,

kter

z n j

d lá

nesympatického muţe, nemohl by nikdy na královském dvoře zastávat takové místo. Ano, tímto chování vyznívá jako ,,záporák“, ale to bylo to důleţité, co postavu najednou konečn

osv ţilo a ud lalo z ní

zajímavou figurku. Je Cecil opravdu tak opušt n m nekolektivním člov kem? Ne. 97

Má

královnu

Alţb tu.

Je

do

Dudleymu ji však miluje nezištn

ní

zamilovan .

Oproti

Robertu

a upřímn . S taktick m mlčení m

však přijímá s vd kem alespoň přátelství se svou milovanou. Stává se jejím dův rníkem, schopn m vyslechnout všechna její trápení. V písni

Vítr

v záclonách,

po

velice

dův rném

rozhovoru

s královnou, v n mţ ho jeho milovaná nepřímo odmítne, se poprvé a naposledy před lidmi vyzná ze sv ch citů. Divák ho vidí jako člov ka, kter

cítí a je schopn

i plakat.

Sv m podáním jsem cht l ve vypjat ch pasáţích této písn ukázat i určitou nejistotu. Cecil, jenţ si ví vţdy rady, tu stojí před publikem zcela obnaţen. Neví, jak bude moci pokračovat dál, jak zvládnout pomyšlení, ţe ho ţena jeho ţivota nebude brát nik dy jinak, neţ jako dobrého příte le. Zde jsem mohl b t do jisté míry sám sebou.

John

Knox

nemá

příliš

příleţitosti

se

projevit

jako

komplikovaná postava. Jedin m způsobem bylo jít po prvním plánu. Tento kazatel nebude nudn fanatick

a schopn

černo-bíl

pohled.

pouze ve chvíli, kdy bude

ovládat masy. Na v ci musí mít zcela jasn ,

Jako schůdná varianta se nabízelo vyuţít rockovou árii svého prvního v stupu. Vţdyť práv

rockové hv zdy jsou mezi lidmi

velice populární. Za jejich oblíbeností stojí davov

pocit , ţe nic

neskr vají a naplno řeknou a ud lají, co si myslí. Postojem, s rukama daleko od sebe, působícími jako by vás cht li obejmout, si získají na svou stranu i ty doposud váhající. 98

Modulování

hlasem,

jenţ

by

m l

líbezn , můţe b t další zbraní. Náhl

b t

klidn ,

excentrick

vyrovnan

a

v buch, kter

na posluchače působí jako chvilkové selhání ve vypjaté situaci, se dá chytr m podáním zam nit za slabost vzniklou z nemohoucnosti zabránit bezpráví. Takto podan

monolog Johna Knoxe mohl b t

velk m v stupem, kter m se postava vryje divákům do podv domí a její nepotřebnost v rámci d je je zcela zmizí . Celému kázání dodalo na zajímavosti i samotné místo ve hře. Ve scén

před ním totiţ dojde k vraţd

básníka Rizzia. Tu spáchají

blíţe nespecifikovaní pomocníci krá le Henryho. Jsou to všichni kluci našeho ročníku, od ní jen v černé barv . Zajímav

neutrální

okamţik však nastává ve chvíli, kdy si na

sebe před zraky diváků obléknu Knoxův kost m a tím prakticky napovím, ţe sám kazatel se vraţdy

častnil.

Jeho líbezné kázání plné nabádání a vysv tlování situace , ale také emotivních v buchů z nichţ je cítit zákeřnost kn ze získává zajímavou atmosféru, při níţ , doufám, zamrazí. Postupem času m

začal Knox bavit víc, neţ Cecil, byť se jedná

o malou epizodní roli. Má totiţ n áboj, kter

se musí u hrab te

Burgleigho zadrţovat.

Ob

role jsem si zamiloval. Ve chvíli, kdy herec konečn

ví, co

hraje a pochopí ţivot postavy, uţ nastává jistá volnost jednání. S dialogy si lze naje dnou hrát. A tak se stalo, ţe i ze Cecilov ch minimálních projevů se vykřesaly drobné perličky, jeţ diváky zaujaly a celé dialogy s královnou Alţb tou najednou získaly specifickou

odlehčenou

atmosféru

s přesn

poj menovan m 99

vztahem t chto dvou lidí. Nutno ale podotknout, ţe by k tomuto v voji nikdy nedošlo, neb t

ţasné kolegyn , Silvinky, s níţ byla radost zkoušet.

William

Cecil

i

John

představení s nimi pro m

Knox

mi

přirostli

k srdci.

Kaţdé

bylo svátkem. Stali se součástí mého

ţivota. Uţ po premiéře jsem cítil , jak moc mi budou chvíle strávené na zkušebn

zkoušením chůze, mluvy či postoje t chto

postav chyb t. Jaké to ovšem bude po derniéře, si zatím nedokáţu, a vlastn

ani nechci, představit.

Velké pod kování patří vedoucí našeho ateliéru, paní Sylv Talpové, jejíţ připomínky, kritiky, ale i podpora a pomoc při nastudovávání všech m ch absolventsk ch rolí pro m

byly velice

důleţit m hnacím motorem. Taktéţ můj dík i patří Lukáši Riegrovi. Práv pohled na inscenaci pro m

jeho nez častn n

byl vţdy zajímav m zhodnocením mé

práce.

100

Příloha č. 2: Kompletní obsazení a realizační týmy středoškolských muzikálů UCDAM

Růže lásky Obsazení: princezna Růženka

Vendula Rozínková

princ Rolland, král Albert

Aleš Kohout

princ Murdred

Milan Holenda

královna Yxécie

Marcela Puldová

královna Mariana

Eva Herzánová

dvorní dáma Liliana

Veronika Berzédiová

sluha Petr

Jakub Mergl

královna Kristýna

Krist na Vozábová

madame Duvald

Jaroslava Kuncířová

baronka Berta

Šárka Vencová

chůva

Aneta Štefánková

služka

Kateřina Merglová

lokaj, arcibiskup

Jan Tecl

anděl osudu

K a r o l í n a D u n d yc h o v á

anděl smrti

Robert Dvořák

101

Realizační tým: Hudba:

Aleš Kohout

Libreto, scénář, texty písní:

Marcela Puldová, Milan Holenda

Choreografie:

Marcela Puldová, Veronika Berzédiová

Hudební nastudování:

Kv ta Kimová

Kostýmy:

Eva Rozínková, Marcela Siebenbürgerová

Režie:

Kv ta Kimová, Marcela Puldová, Aleš Kohout

102

Sen noci svatojánské Obsazení: Hermie

Vendula Rozínková

Lysander

Aleš Kohout

Helena

Eva Herzánová

Demétrius

Milan Holenda

Titánie

Marcela Puldová

Oberon

Jakub Ned lka

skřítek Puk

Jaroslava Kuncířová

Klubko

Jiří Mergl

víla Borůvka

Šárka Vencová

víla Třepotalka

Aneta T šínská

víla Řásnivka

Tereza Juhaňáková

rusalka Pavučinka

Veronika Berzédiová

rusalka Hořčička

Radka Beránková

rusalka Bledulka

Michaela Pecková

rusalka Jeřabinka

Karolína Dundychová

Amorek

Robert Dvořák

vypravěči

Kateřina Merglová a Jan Tecl

103

Realizační tým: Hudba:

Aleš Kohout

Libreto:

Eva Herzánová, Marcela Puldová

Choreografie:

Marcela Puldová a kolektiv rusalek

Hudební nastudování: Kv ta Kimová Kostýmy:

Marcela Siebenbürgerová

Režie:

Aleš Kohout, Marcela Puldová , Kv ta Kimová

104

Kdo si vezme Kateřinu? Obsazení: Kateřina

Marcela Puldová

don Pedro

Aleš Kohout

Bianka

Vendula Rozínková

Lucio

Jan Siebenbürger, Robert Dvořák

doňa Isabela

Šárka Vencová

don Horazio

Jakub Ned lka, Jakub Mergl

doňa María

Michaela Pecková, Denisa Klementová

Juanita

Jaroslava Kuncířová, Eva Herzánová

Elena

Kateřina Adamcová

Carlotta

Karolína Dundychová,

don Alvaro

Jan Tecl, Petr Konvalinka

tanec pocitů

Veronika Berzédiová

Sbor

členové ml. divadelního souboru UCDAM

Realizační tým: Hudba, libreto, režie:

Aleš Kohout

Choreografie:

Marcela Puldová

Hudební nastudování:

Kv ta Kimová, Aleš Kohout

Scéna:

Lucie Rabencová, Marcela Puldová

Kostýmy:

Marcela Siebenbürgerová 105

Odsouzená Atlantida Obsazení: Osud

Robert Dvořák, Aleš Kohout

Láska

Marcela Puldová

Nenávist

Vendula Rozínková

Pomsta

Eva Marešová

Nestoudnost

Denisa Klementová

Pýcha

Eva Herzánová

Achrimis

Šárka Vencová

Keselbius

Aleš Kohout

Král Ketibius

Jakub Mergl

Tenachrius

Jan Málek

Tanečnice

Olga Marešová, Ivana Nechánská, Klára Vencelová, Krist na Vozábová

Realizační tým: Hudba, libreto,režie

Aleš Kohout

Dramaturgická spolupráce

Jolana Káchová

Choreografie

Marcela Puldová

Scéna

Václav Kohout, Aleš Kohout

Světla

Miroslav Zavřel

Zvuk

Igor Staškovič, Ivan Jelínek

Kostýmy

Marcela Siebenbürgerová

Světelná inspice

Ivana Nechánská, Jakub Mergl

Elektrické kytary nahrál

Tomáš Sokol

Velké pod kování za nemalou finanční podporu patří NADACI ŢIVOT UMĚLCE a m stu Havlíčkův Brod. 106

Příloha č. 3: DVD se záznamem premiéry muzikálu Odsouzená Atlantida

O tento záznam se postaral zcela nezištně pan Igor Altstern, za což mu patří veliký dík.

107