žáci ZŠ H. Týnec Mgr. Michaela Chvojková Mgr. František Kelka
Úvodní slovo Po tvrdé a velmi náročné zimě plné extrémně nízkých teplot a závratně vysokých účtů za plyn, se konečně dostavilo jaro. S jarní oblevou rozmrzl i tým autorů našeho školního časopisu Hrošík a můţe Vás tak informovat o dění na naší škole. Na začátek bych zmínila jednodenní projekt (DEN NARUBY) výměny učitelů se ţáky, který snad všem ukázal, ţe učitelské povolání neobnáší jen zběsilé dávání písemek a zkoušení ţáků před tabulí. S činnostmi přesahujícími čistě výukový záměr je spojen i projekt „ŢIJEME VŠICHNI SPOLEČNĚ“. Jeho cílem bylo naučit ţáky toleranci k odlišným národnostním skupinám pobývajícím na území České republiky. Jednou z dalších novinek na škole je série projektů zaměřených na naše rodiče – Komunitní škola. Dospělí tak mají moţnost pravidelně navštěvovat hodiny anglického jazyka a základy práce na počítači. V čísle také najdete vyhodnocení celosvětové soutěţe „Klokan“, výsledky školního sběru apod. Na závěr lze připomenout dvě události. Deváťáci brzy opustí naši školu. Zde máte moţnost se dozvědět, kam 9. ročník odevzdal své přihlášky. Druhou jsou velikonoční svátky, které se k nám neúprosně blíţí. Za redakci časopisu M. Ţáková, 9. ročník
Nové začátky (Martina Hejděncová, 8. ročník) Ahoj! Jmenuji se Martina Hejděncová a do školy v Hrochově Týnci jsem přišla na začátku školního roku. Navštěvuji osmou třídu.Nečekala jsem, ţe mě můţe něco takového potkat, jenţe to si říká asi kaţdý. Změna bydliště, prostředí, koníčků, nových přátel, to jsem si neuměla představit.Toho je trochu moc, ne? Nikdy jsem nad tím nepřemýšlela, proč také? Toto přece potká spoustu dětí, tak jsem si myslela, ţe na tom není nic zvláštního. Jenţe teprve, aţ se to začalo týkat mě, tak jsem to začala brát váţně. Nikdy jsem školu neměnila, tak jsem se toho obzvlášť bála, ale pořád jsem se utěšovala, ţe se to přeci můţe ještě změnit. Byla jsem totiţ mezi fajn lidmi, mezi kterými jsem byla oblíbená a přitom jsem si nemusela na nic hrát. Učení také probíhalo docela hladce. Domů jsem chodila pěšky a do centra Liberce mi jezdil autobus kaţdých dvacet minut. Ale kdyţ jsem se přestěhovala sem, tak to bylo úplně něco jiného. Bydlím v malé vesničce Blíţňovice, kde to je ale moc hezké, jen je odtud všude daleko, coţ názvu moc neodpovídá, spíš by se to tu mělo jmenovat Dalekovice :-). Měla jsem tu jen jednu kamarádku Elišku, která mi však stačila, protoţe s ní byla legrace. Často jsme spolu běhaly po rozlehlých polích, na které jsem taky nebyla zvyklá. Ale potom nastal dlouho očekávaný den: ,,První školní den". To byly nervy! Nejhorší na tom je, ţe vůbec nevíte, co vás čeká. Nevíte, jestli přijdete mezi burany nebo naopak šprty. Kdyţ jsem přišla do školy a viděla jsem své budoucí spoluţáky, tak si úplně ţivě pamatuju Danu, jak se na mě usmála a zamávala mi. Kdyţ jsem si sedla do lavice, byla jsem ztuhlá a nebyla jsem schopná se uvolnit. Příští dny to bylo něco podobnýho a já se bála, ţe to tak bude napořád. Ale postupem času jsem se poprvé odváţila přijít mezi holky a normálně se s nimi bavit, ostatně, to mi docela jde. Já totiţ kdyţ se rozkecám, tak pusu nezavřu :-). Tak jsem zjistila, ţe holky jsou fajn. Skoro ţádný hádky mezi nimi nebyly, a za to jsem byla moc ráda, protoţe u nás byla jedna holka, díky které jsme se hádaly častěji. Chtěla bych jmenovat hlavně Ivu, která mě vzala mezi sebe, a jen co jsem přišla, mě pozvala k ní domů. A kluci? No čekala jsem to lepší, teda aspoň v tom chování. Ale vţdyť oni za to nemůţou, to ta puberta:-).Takţe kdybych to vše zpětně srovnala. Učení je tu určitě těţší. Kolektiv ok. Holky jsou tu asi lepší, protoţe tu nejsou ţádný hádky a pomluvy. Kluci, ty by měli občas (často) zvolnit. A kdyby se tu vymalovalo různými barvami a vyměnil nábytek, tak by to tu bylo určitě veselejší:-). Ale k tomu nestačí jen chtít, no.A ještě poslední věc. Nemyslete si, ţe příchod do nové školy je něco jednoduchého, protoţe teprve kdyţ si to vyzkoušíte na vlastní kůţi, tak poznáte, jaký to je. To říkám z vlastní zkušenosti:-)
Co se nám ještě podařilo v roce 2008? PROJEKT
„NAPŘÍČ PROFESEMI“
Ve dnech 19. a 20. 11. 2008 se uskutečnil celoškolní projekt pod názvem „NAPŘÍČ PROFESEMI“. Ţáci 5. – 9. ročníku měli moţnost sami si vybrat z nabídky 10 různých profesí a zařadit se tak do jednotlivých pracovních týmů. Seznámili se s prací letušky, památkářky, zahradníka, vyzkoušeli si aranţování, navštívili Dětské centrum Veská, strojírenský podnik TMT Chrudim, hřebčín a zámek ve Slatiňanech, nahlédli do zákulisí pardubického divadla a poznali práci ve firmě Antik Jelínek a Traiding Slepotice. Ţáci 1. – 4. ročníku strávili projektový den ve škole, kde se věnovali herním aktivitám, při kterých poznali různé profese. Celý projekt se vydařil a doufáme, ţe starším ţákům přispěje k zodpovědné volbě povolání.
Mgr. M. Chvojková, Mgr. B. Jelínková
Dětské centrum VESKÁ Dne 19. 11. 2008 jsme navštívili dětské centrum Veská určené pro děti od narození do 3let. Vrchní sestra nás přivítala, sdělila základní informace o zařízení. Je zde rovněţ azyl pro zletilé i nezletilé matky s dětmi a pro děti, o které se jejich matka, ať uţ z finančních nebo jiných důvodů, nemůţe postarat a nedá jim potřebné zázemí. Také jsou zde umístěny děti s nějakým postiţením, jak tělesným, tak duševním (např. Downův syndrom). Viděli jsme chlapečka, který byl postiţený, byl mu skoro rok, ještě nechodil, ale vypadal tak na 3 měsíce, jak byl malý. Potom jsme byli na pokoji, kde leţely dvě děti, jejichţ matky v těhotenství kouřily, pily alkohol nebo braly drogy, a ty děti byly postiţené, neviděly, asi ani neslyšely a moc se nepohybovaly. Překvapilo mě, co všechno se vlastně můţe stát, kdyţ někdo, v dnešní době by se dalo říci ,,jenom“, kouří. Potom jsme šli do herny.Tam jsem byla trochu v rozpacích, protoţe jsem nevěděla, jak se k těm dětem mám chovat. Sestry nám tam postupně přivedly 6 dětí. Nikolka, takový ţivel, si hned „kápla do noty“ s Luckou, mou spoluţačkou, a krásně si tam spolu tu hodinku, co jsme s nimi strávili, rozuměly. Dalšími roztomilými kulíšky byli Mariánka a Kristiánek. Spousta z nás se s nimi pobavila a potěšila je. Ondra mi přišel jako takový samotář, jezdil si tam sám s autíčkem, ale pak našel Kačku a s tou si také hodně vyhrál. Vím, ţe teď to vyzní divně, ale za tu ,,hodinku“ mi k srdci nejvíc přirostli Arnošt a Vojta. Oba mají Downův syndrom. Arny si výtečně rozuměl s míčkem (pořád ho ţuţlal). Byl velmi roztomilý. Vzhledem k tomu, ţe je handicapovaný, hodně dával najevo radost a bezvadně se batolil (no spíš plazil). Vojtíškovi byly asi 3 nebo 4 roky, byl slepý, ale i přesto hodně šikovný. S Danou a Kájou si čas báječně uţil, smál se a bylo vidět, ţe má radost. Byla škoda, ţe jsme museli jet domů, nejradši bych si Arnýho odvezla s sebou, ale to asi všichni. Potom jsme se šli rozloučit, ukáplo i pár slziček, ale zvládli jsme to. Dětské centrum Veská se snaţí bezplatně pomoci maminkám nebo rodinám se soudním nebo jiným řešením jejich problémů a v případě, ţe to jinak nejde (rodiče nemají zájem o dítě, soudní nařízení apod .), je dítě umístěno do náhradní (ať uţ adoptivní nebo pěstounské) rodiny. V jiných případech si rodiče odnesou ,,své“ dítě po několika měsících zpátky domů. Většinou se daří spoustu takových problémů vyřešit brzy, také ţádné děti z tohoto zařízení nejdou do dětského domova. Někdy do budoucna bych se zase chtěla jet podívat na Niky, Arnýho, Vojtíška, Kristiánka, Mariánku, Ondru nebo jiné děti. Nevím jak ostatním, ale mně se tam velice líbilo. Miroslava Runštuková, 8. ročník
LYŢAŘSKÝ KURZ Ve dnech 31.1. – 7.2. proběhl lyţařský kurz naší školy. Snaţíme se, aby tento kurz byl pravidelně kaţdý rok, ale bohuţel podmínky v minulých letech byly proti nám. Letos jsme zvolili dřívější termín a navíc letošní zima byla bohatá na sníh, takţe sněhové podmínky byly ideální. Škoda jen, ţe účast nebyla větší. Snad se příští rok podaří nalákat více dětí. I tak ale kurz v počtu 29 ţáků a 5 dospělých nebyl početně úplně slabý. Zvolené místo – Hynčice pod Sušinou – mělo premiéru. Na zdejší chatě Spartak byla naše škola poprvé a první dny jsme poznávali, jak se nám tady bude lyţovat. Dva svahy, jeden pozvolný a druhý prudký, byly pro lyţařský školní kurz jako stvořené. Začátečníci se mohli učit na cvičné loučce a pokročilí si mohli své umění vyzkoušet na náročnějším svahu. Ceny příjemné a ačkoli se na sjezdovce sešlo více kurzů, místa bylo dostatek. Jeden den jsme vyrazili na sjezdovky do okolí, konkrétně na sjezdovku Paprsek, abychom si vyzkoušeli své lyţařské dovednosti i na větším kopci. Bohuţel, ne vše bylo ideální, ale mráčků na našem lyţařském nebi bylo málo. Největší byl počasí, respektive mlha, která nás trápila po celý týden. To byla velká škoda, protoţe z naší sjezdovky byl nádherný výhled do okolí a taky jsme si nemohli pořádně vychutnat lyţování na Paprsku. Druhý byl zdravotní stav našeho kurzu. Prakticky od začátku musela zdravotnice řešit nachlazení nějakého ţáka. Chřipková epidemie zasáhla i náš kurz a nakonec 7 dětí muselo odcestovat domů dříve, protoţe by stejně celý kurz promarodily. Ostatní si ale kurz uţili. První dny jsme věnovali výcviku. Po rozřazení do 4 druţstev – začátečníci, mírně pokročilí, pokročilí, snowboardisti – jsme se učili nové nebo zdokonalovali svoje lyţařské dovednosti. Třetí den jsme vyjeli na odpočinkový výlet do nedalekého Šumperka a zkusili večerní lyţování, které jsme si zopakovali i poslední den. Závody účastníků kurzu uzavřely naše účinkování na sjezdovce Sedlo nad Hynčicemi.
Večery byly plné zábavy. Buď hry, přednášky, promítání filmů nebo diskotéka zaplnily náš večerní program. Do jejich příprav se pustily i děti a dařilo se jim. Celkově lze náš kurz hodnotit jednoznačně kladně. Určitě patří mezi povedené akce naší školy a doufáme, ţe příští rok bude takový zájem, ţe budeme moct opět vyrazit na lyţe.
Za lyţařský kurz vedoucí kurzu p. uč.T.Baťa
Environmentální výchova Na naší škole od září do února probíhal sběr starého papíru ( novin, časopisů, kartónů). Celkem bylo sesbíráno 7 850 kg. Od října loňského roku je naše škola zapojena do celorepublikového projektu „Recyklohraní“. Ţáci mohou do školy nosit vybité baterie. V termínu od 20.4. do 24.4. 2009 bude uskutečněn sběr tříděného papíru (novin a časopisů) a zároveň sběr nepotřebných elektrospotřebičů viz. příloha. Třídíme odpady v rámci Recyklohraní Naše škola se zapojila do školního recyklačního programu Recyklohraní. Cílem projektu je zvýšit povědomí o třídění odpadů u mladé generace a také zajistit recyklaci drobných vyslouţilých elektrozařízení a baterií v co nejvyšší míře. V rámci projektu Recyklohraní bude naše škola vybavena sběrnými nádobami na pouţité baterie a drobné elektrozařízení. Kaţdý ţák bude moci do školy nosit nepotřebné drobné elektrospotřebiče (například starý mobil, kalkulačku, telefon, elektrohračku, drobné počítačové vybavení, discman nebo MP3 přehrávač) a baterie a akumulátory. Za nasbírané vyslouţilé baterie a drobná elektrozařízení a splněné úkoly získá naše škola body, za něţ ţákům budeme moci pořídit různé učební pomůcky. Informace o projektu jsou Vám k dispozici na www.recyklohrani.cz. Rodiče, i Vy se můţete do Recyklohraní zapojit..
Mgr. J.Felcmanová, Mgr.J. Pecinová
V únoru je svátek zamilovaných!
Valentýn
Valentýn – svátek zamilovaných, všech, kteří chtějí oslavovat lásku a malým dárečkem nebo Valentýnským přáníčkem dávají najevo svou lásku a náklonnost. A kdo byl vlastně sv. Valentýn? Jistá legenda ze starého Říma vypodobňuje Valentýna jako velmi ctnostného, počestného a moudrého člověka. O jeho moudrosti se doslechl dokonce i císař a povolal si Valentýna k sobě. Nešetřil chválou a neskrýval obdiv k Valentýnovi, posteskl si také nad okolnostmi, proč se Valentýn nemůţe stát přítelem císařovým. Protoţe Valentýn, ač tak moudrý a vzdělaný, věří těm pověrám nazývaným křesťanství. Valentýn namítl, ţe císař je tím, kdo věří pověrám. Císař nakázal městskému prefektu Astoriovi, aby na sebevědomého Valentýna dohlíţel. A aby byl Valentýn pod důslednou kontrolou, vzal si Astorius Valentýna do domu. Tam se setkal s velmi krásnou, ale nevidomou dcerou prefekta. Astorius poţádal Valentýna, aby se modlil za dceřin zrak. Valentýn tak rád učinil, protoţe v sílu modliteb věřil a dívku si zamiloval.Zázrak se opravdu stal a dívka opět spatřila světlo světa. O zázračném uzdravení si povídal celý Řím. Pohané odmítli věřit v ten zázrak a vtrhli do domu prefekta, Valentýna odvedli a za městem mu oddělili mečem hlavu od těla. Navzdory trpkému osudu se stal sv.Valentýn symbolem věrných a neutuchající lásky. Veronika Vavřinová, 9. ročník ---------------------------------------------------------------------------------------
Naše tělo
V projektu Naše tělo, který probíhal 26. 2. a 27. 2. 2009 se ţáci 2. ročníků seznámili s vlastním tělem a smysly, které pouţívají kaţdý den. Ţáci si osvojili poznatky o těle a jeho zdraví, naučili se pojmenovat jednotlivé části těla, některé orgány a jejich funkce. Rozvíjeli smyslové vnímání, pohybové dovednosti, zdokonalovali vyjadřovací schopnosti. Tento projekt nabídl mnoho různorodých činností. Učili se spolupráci ve skupině, pro zdraví si zacvičili a „uvařili“ zdravou svačinku. Mgr. R. Puchýřová, Mgr. M. Kovářová
Třídní projekt
Masopust
Masopust je obdobím klidu před příchodem jarních prací. Nemá pevné datum, závisí na Velikonocích. V úterý před popeleční středou se koná průvod masek a maškar. Také ţáci 1.tříd si mohli vyzkoušet takový rej masek ve čtvrtek 26.2. dopoledne.Všechny masky se představily při písničkách Dády Patrasové, společně si zatancovaly, vyzkoušely si svou obratnost a šikovnost v různých soutěţích. Celé masopustní dopoledne se dětem líbilo. Škoda, ţe jsme museli své karnevalové masky zase na nějaký čas uloţit. p. uč. V. Kohoutková PLAVÁNÍ 3. a 4. ročníku Lednové a únorové pátky byly pro ţáky 3. a 4. ročníku ve znamení plaveckého kurzu. I kdyţ někteří měli před začátkem kurzu obavy a trochu strach, nakonec všichni vše dobře zvládli a naučili se plavat nebo svůj plavecký um zdokonalili.Největší úspěch však měli vodní hrátky a tobogán. Uţ se všichni moc těší na další plavecké lekce, které nás čekají v květnu. T. Svobodová
Exkurze Den 26.2. se ţáci 5. a 7.ročníků zúčastnili exkurze do Vysokého Mýta. Děti zhlédly výstavu Z pohádky do pohádky v Regionálním muzeu ve Vysokém Mýtě. Vyuţili jsme téţ pozvání ZUŠ Vysoké Mýto, kde si ţáci nejenom prohlédli expozici, ale i oni sami si zde mohli vytvořit obrázek k danému tématu. Součástí programu byla návštěva bazénu, kde nechyběly plavecké hry a soutěţe. Třídní projekt Globální problémy lidstva V průběhu března se ţáci 7. ročníku v hodinách občanské výchovy zabývali problematikou globálních problémů lidstva. Hravou formou se seznámili s řadou problémů, se kterými se potýkají různé kouty světa.
Pracovali s následujícími tématy: - Hladomor - Mezinárodní terorismus - Globální oteplování, skleníkový efekt - Znečišťování ovzduší - Přírodní katastrofy - Rasismus, diskriminace, xenofobie apod. Ţáci se rovněţ seznámili s některými organizacemi, které postiţeným oblastem pomáhají – FAO, UNIDO, UNICEF, samozřejmě OSN apod. Cílem tohoto projektu bylo pochopit příčiny a důsledky uvedených problémů a zároveň význam světové spolupráce, humanitární pomoci a solidarity. Výsledkem poznání ţáků jsou časopisy a počítačové prezentace s globální problematikou – moţno shlédnout na webových stránkách školy – www.zsht.cz Mgr. M. Chvojková
1) Vyjmenujete alespoň 4 globální problémy lidstva. 2) Uveďte příčiny hladomoru. 3) Jak se nazývá organizace pro zemědělství a výţivu, která pomáhá oblastem postiţeným hladomorem? 4) Co je UNIDO? 5) Co je cílem terorismu? 6) Vyjmenujete 3 státy podporující terorismus. 7) Čím se zabývá skupina G8? 8) Vyjmenuj 4 teroristické skupiny. 9) Které z nich působí: a) Pásmo Gázy b) Libanon c) Španělsko (Baskydsko) 10)Kdy a v jakém městě došlo k nejznámějšímu teroristickému útoku? Správné odpovědi: 1) Hladomor, terorismus, globální oteplování, přírodní katastrofy 2) Klimatické podmínky – sucho, nedostatek vláhy, pitné vody apod. 3) FAO 4) Podpora průmyslového rozvoje 5) Náboţenské, politických cíle 6) Irák, Irán, Afganistán 7) Boj proti terorismu (skupina 8 států) 8) Al- Kajdá, ETA, Hamas, Hizbalah 9) A) – Hamas, B) Hizbalah, C) ETA 10)11. 9. 2001, New York Tyto znalosti a mnoho dalších naši ţáci uţ mají. Jak jste na tom vy?
Ţijeme všichni společně
PROJEKT Společné
motto:
„Ať jsi holka, nebo kluk, barva pleti a tvůj původ
jsou nám jednoznačně fuk.“
Ve dnech 18. a 19. 3. 2009 se na naší škole uskutečnil projekt pod názvem „Ţijeme všichni společně“, jehoţ hlavním cílem byla integrace menšinového obyvatelstva do našeho národa na základě vzájemné tolerance a respektu. První den se ţáci 5. - 9. ročníku na základě losu rozdělili do deseti skupin – národů (Slováci, Ukrajinci, Rusové, Poláci, Němci, Rakušané, Vietnamci, Číňané, Chorvati a Romové). Pět vyučovacích hodin se společně s pedagogem věnovali danému národu a poznávali ho ze všech moţných úhlů – pracovali s mapou, určovali základní geografické údaje, kreslili vlajky, vyplňovali pracovní listy, poslouchali státní hymnu, připravovali tradiční pokrmy studené kuchyně, vytvářeli jídelní lístky, hráli hry, scénky a v neposlední řadě se seznamovali s typickými tradicemi, zvyklostmi a povahovými rysy konkrétního národa. Druhý den následovala představení jednotlivých národů, která byla zajímavá, poučná a zároveň mnohými skupinami velmi vtipně pojatá, proto jsme se všichni báječně pobavili a obohatili se o spoustu nových a potřebných informací. Ţáci 1. - 4. ročníku toto téma pojali obecně a hravou formou se seznámili s řadou národů ve světě. Výsledkem jejich bádání byla společná práce – papírová zeměkoule s malovanými panáčky různých národností. Projekt byl očima ţáků hodnocen převáţně pozitivně. Jim i pedagogům patří poděkování za báječně odvedenou práci a jistě se budeme společně těšit na další zajímavý projektový den. Mgr. Michaela Chvojková
Součástí projektu „Ţijeme všichni společně“ byla i akce s názvem „ADOPTUJ PANENKU A ZACHRÁNÍŠ DÍTĚ.“Celkově se při této sbírce vybralo 1 271 Kč. Za tyto peníze ţáci naší školy „adoptovali“2 panenky – Amálku a Elišku. Kaţdá panenka představuje skutečné dítě, které bude v rámci očkovací kampaně UNICEF v rozvojových zemích proočkováno proti šesti hlavním smrtelným dětským chorobám. Děkujeme.
Hodnocení projektu Celý projekt byl ţáky i učiteli hodnocen převáţně pozitivně. Přesto jsme pro vás vybrali několik hodnocení, ve kterých se můţete seznámit s reakcemi jednotlivých ţáků (texty v původním znění). Měli jsme třídu v druţině. Pak jsme se vzájemně představili, abychom věděli, jak se jmenují ostatní děti. Stejně jsme si ale vyrobili jmenovky. Pak jsme dostali papír, a tam jsme se podepsali a měli ho vyplnit. Bylo to o nás a o kamarádovi. Hodně jsme se dozvěděli o kamarádovi. Ţe má modré oči, ţluté vlasy, a tak dál. Pak jsme ještě kreslili svého kamaráda. Pak jsme si povídali o jiných zemích. Udělali jsme skupiny a pak
Bylo to zábavné, zjistila jsem o Elišce jakou má barvu očí a vlasů a její nejoblíbenější barva je ţlutá. Malovali jsme panáčky, hráli hry – například uzel. Byla to velká zábava hledat si nové kamarády. Povídat si o cizích zemích například : Slovensku, Rakousku, Itálii, Norsku, Dánsku, Irsku, Americe, Anglii, Německu, Španělsku,
jsme dělali úkoly. Taky jsme psali na papír, co jsme dělali. Hráli jsme hry, na uzel a na kukačku. A pak jsme kreslili indiány. A pak jsme šly domů. Druhý den jsme měli takový program. Ale pán nepřijel, tak jsme byli naštvaní. Ale hráli jsme uzel, kukačku a vyráběli zajíce. Paní učitelka nám četla, a pak jsme si mohly vylušťovat a další věci jsme dělali, třeba hledali rozdíly. A pak jsme šli domů. A uţ máme normální den. Lucie Popílková 3.B
Maďarsku, Holandsku, Číně, Japonsku, Tunisu. Povídali jsme si o sobě, co máme rádi, co rádi děláme, co je náš nejoblíbenější předmět ve škole, kde bydlíme a tak dále. A nakonec jsme si ještě zahráli uzel. A pak jsme šli na oběd nebo domů. Projektové dny se mi moc líbily.
Sabina Čelináková
3.B
Vyrobili jsme si jmenovky. Potom jsme vytvořili dvojice a kreslili svého nového kamaráda. Srovnávali jsme se s ním a poznávali, co má náš kamarád jiného a co je stejné. Poté jsme si přečetli, co jsme se dozvěděli o tom druhém. Také jsme hráli hry na vzájemné poznávání.
Seděli jsme v kruhu a povídali si o rozdílech mezi lidmi. Vypravovali jsme si o lidech z jiných zemí – jaké pouţívají jazyky, mají barvu pleti, zvyky, …………….Kreslili jsme kamarády z jiných světadílů a nakonec jsme shrnuli všechny nové informace. M. Ţítková, M. Sládková, 4. Ročník
První hodinu jsme vyrobili jmenovky a ve dvojicích poznávali nového kamaráda. Poté jsme si říkali, co jsme se dozvěděli o kamarádovi. Druhou hodinu jsme měli prezentaci a hráli spoustu zajímavých her. Říkali jsme
si, co je rasismus. Ve skupinách jsme vyplnili list o vlastnostech lidí. Nakonec jsme kreslili lidi různých národů a zpívali písničku. Bylo to super, dozvěděli jsme se, ţe nejsme na světě sami.
Byla ta legrace. Já jsem byla Chorvat s panem učitelem Kelkou.. Naučila jsem se hodně slovíček, vím jak vypadá chorvatská vlajka a
chorvatský znak. Nakonec jsme se převlékli, měla jsem slaměný klobouk a brýle. Moc se mi to líbilo.
O. Havlíček, J. Pilař
K. Havlíčková, 5. A Já jsem si vylosovala Rakousko a měla jsem paní učitelku Ţemličkovou. Dozvěděla jsem se plno zajímavých věcí o tomto
státě a o lidech, kteří tam ţijí. Překvapilo mě, ţe od nich jsme se naučili dělat řízky! Bavilo mě to víc neţ učení.
Bylo to celé dobré. Já jsem byl Němec. Dozvěděl jsem se, ţe tam mají jídlo z jednoho
hrnce Eintopf a pivní festival Oktoberfest. O. Kudrna, 5. A
I.Teplá, 5. A
DEN NARUBY – hodnoceno očima ţáků 9. ročníku ( 26. 3. 2009) Dne 26. 3. si ţáci vyměnili role s učiteli a pokusili se nejen vţít, ale zároveň si vyzkoušet profesi pedagoga, která je jistě náročná z hlediska řady důleţitých aspektů – psychika, vyrovnanost, profesionalita, autorita, kázeň v hodině, didaktické (dovednost učit), komunikativní, organizační a jiné schopnosti. Učitelé tedy zasedli do školních lavic a na jeden den se opět vrátili do let, kdy sami studovali. Ţáci se učili navzájem a „deváťáci“ učili na 1. stupni. Den to byl jistě zajímavý, pestrý, radostný a všechny nás obohatil o nové zkušenosti. Mgr. M. Chvojková Pojďme se tedy podívat na reakce těch, kteří si vyzkoušeli výuku v praxi (texty v původním znění). Tento den nám přinesl náhled do mými ţáky je takový: Uţila jsem si světa učitelů. Poznali jsme, jak je zábavu, ale strávit zbytek ţivota někdy těţké uhlídat celou třídu s dětmi bych nemohla. Učit mladší, nebo je udrţet v klidu. Ale také asi bych se zbláznila. Nebavilo by jsme zaţili různé chvilky a okamţiky mě to pořád. Mám radši prostředí, z dění ve třídě, které přináší někdy kde jsou lidé na stejné vědomostní i komiku, a uspokojení. Můj pohled výši, jako je ta moje. na ten čas strávený s dětmi jako J. Kučerová Se spoluţáky jsem učila ve 4. třídě, z kníţek, které jiţ přečetly. Druhou 1. hodinu jsme měli český jazyk. hodinu jsme měli pracovní činnosti. Připravili jsme si otázky Lepili jsme velikonoční kolíčky. Děti z literatury. Děti rozděleny do byli po celou dobu velmi hodní a skupinek odpovídaly na otázky nevyrušovaly. A. Táborská V den „NARUBY“ jsem učil 1. B. Učil jsem český jazyk a matematiku. Děti byly překvapivě hodné. Učil jsem je číst a částečně počítat. Tento den byl velice příjemný a zábavný. Děti byly velice hodné a moc je to bavilo. Moc jsme si to Tento den byl velice vydařený, uţila jsem si ho a děti to také moc bavilo. Bylo to pro mě něco jiného neţ
Byla to zajímavá zkušenost. Ze začátku jsem měl trochu trému, ale pak to bylo bezva. L. Hnejtek s dětmi uţili a rádi si to určitě někdy zopakujeme. L. Makovcová klasické vyučování. Ráda bych si to ještě někdy zopakovala. K. Beránková
Bylo to celkem v pohodě, učili jsme český jazyk a pracovní činnosti. Děti byly hodné……nevyrušovaly. Být Líbilo se mi učit malé děti, ale naší třídu NE. Hráli jsme spoustu her, děti byly hodné a poslouchaly. Naše Učila jsem 3. A s Tomášem Víškem a Lubošem Chlumeckým. Ze začátku mi bylo trapně a těšila jsem se, aţ to budu mít za sebou. Prostě hrůza. Učili jsme 3. A celkem 2 hodiny. Děti byly velice hodné a pozorně nás poslouchaly. Cítil jsem se trapně, protoţe nemám moc Učili jsme na malé budově. Byla to sranda, super. Učila jsem 2. B. Děti Bylo to zajímavé, docela mě to bavilo. Ale celý den 5 dní v týdnu bych učit nemohla. Byla jsem v 1. A Já v provedení paní učitelky Mgr. Marie Ţákové jsem učila 3 vyučovací hodiny, 2x ve 4. třídě – Čj, Aj a v 9. třídě NJ. Nejvíce mne bavila hodina českého jazyka, při které jsem se opravdu vyřádila. Ţáci 4. ročníku byli ukáznění a styl Hodně mě to bavilo. Měla jsem 2. B. Děti byly moc hodné, ještě nebyly zkaţené. Celé dvě hodiny poslouchaly a asi je to bavilo. Bylo to poučné, bavilo mě to. E. Dařbujánová
učitelem bylo docela dobrý, uţívali jsme si to. K. Ţigová třída se mi zdála tak trochu opoţděná, ale malé děti byly fajn, a takhle jsem se nikdy nepobavila. A. Danielová Druhá hodina byla suprová, moc mě to bavilo a děti byly fajn. Jsem ráda, ţe jsem měla tu moţnost si to vyzkoušet. M. Točíková zkušeností s dětmi, ale byla to zábava a líbilo se mi to. Učitelem bych však být nechtěl, je to velmi náročná práce. L. Chlumecký byly hodné. Jako učitelka jsem se cítila suprově. V. Vavřinová a učila matematiku. Bylo to zajímavé zpestření výuky. K. Pilařová výuky se jim velice líbil. Projekt se mi moc líbil a dokázala jsem se vţít do pocitu učitele, např. kdyţ třída absolutně nespolupracuje. Byl to fajn den, který hodnotím 100% jedničkou. M. Ţáková
Jak to vidím já z té druhé strany?
Čtvrtek 26.3.2009 byl moc krásný den. Přišly k nám holky z 9.třídy. Ale mrzelo mě, ţe jen na 2 hodiny. První hodinu jsme dělali, ţe ty holky četly z papíru otázky a my jsme odpovídali A, B,C. Hrozně mě to bavilo, sice jsem skoro nic nevěděla, ale bylo to zábavné. Druhou hodinu jsme si vyrobily nádherný kolíček a na něm byla slepička. Takţe ten den byl úţasný. Katka Horová 3.B
Jaro je tu Přichází k nám jaro. Taje sníh, rostou první sněţenky, bledulky, krokusy a pomalu se objevují i lístky narcisek. Uţ na nás doléhá jarní veselost. Ve vzduchu cítím, jak to říct, naději, začátek něčeho nového, nových kamarádů, lásek a záţitků. A kdyţ svítí sluníčko, začátky jsou ještě lepší…
Charakteristika období
Toto nádherné roční období nepřichází naráz a s jistotou. Hraje si na schovávanou. Sluníčko má sice ještě chladné paprsky, ale my cítíme, ţe jaro uţ je ve vzduchu. A kdyţ potom nastane, je den ze dne krásnější. Jaro je kouzelník, který čaruje teplem slunce a pestrostí barev. Na jaře můţeme sledovat zázraky, které se v přírodě dějí. Jarní slunce budí všechno ze zimního spánku svým polibkem jako princ Šípkovou Růţenku. Začínají se zelenat pole a louky, ze země vyráţejí nové kvítky, na stromech a keřích se objeví nové lístky. Slyšíme první bzukot včel a much, milé švitoření vlaštoviček a jiřiček a veselé melodie skřivánků. V trávě se objeví brouci, práci si staví hnízda společně se zvířaty se chystají na rodičovské povinnosti. Do přírody se vracejí zvuky, zpěv a barvy-probouzí se k novému ţivotu. 21 března astronomicky jaro začíná. Je to den jarní rovnodennosti, kdy den je stejně dlouhý jako noc. Dětem nastává ráj pro hry na hřejivém slunci. Zemědělce však čeká shon, pilnou prací si zajišťují dobrou úrodu. Tu a tam nás ještě trochu pozlobí aprílové počasí, ale síla jara je nezadrţitelná.
Jak jaro můţeme trávit?
Zavolejte kamarádce nebo kamarádovi a jděte třeba na brusle, ještě není takové teplo, tak to bude ještě příjemnější. Navíc si můţete skvěle popovídat a ještě si u toho zasportovat. A pokud máte pejska, vezměte i jeho.Nebo můţete jít s rodinou na výlet. Určitě se najde spoustu hezkých míst, kam by bylo fajn se podívat. Někam do přírody na pořádný celodeňák nebo třeba i do města dát si tam něco k jídlu a vyrazit za kulturou. Jarní pranostiky
Je-li večer silná rosa, zrána zpívá dobře kosa.
Prostuzené ranní rosy ohlašují pěkné časy.
Dokud vlaštovička nezašveholí, jara nebude.
Jak jaro vnímají naši ţáci? Posuďte sami!
Jaro je tu zase zpátky, uţ se těším na pomlázky. Vajíčka se malují a děti se radují. Hodně sladkostí a vajíček, připraví nám zajíček. Sladkosti si sníme a přitom se pobavíme.
Přišel k nám i Pepíček krásných vajíček. Vajíčka se jedla celý den a všem nám bylo hej.
s kupou
H. Lankašová, K. Pšenicová, K. Horvátová, J. Kubelková a R. Truncová, 6. A V hodině mediální výchovy jsme dostali zajímavý úkol. Nejprve jsme měli napsat 8 – 10 asociací, které nás napadnou, kdyţ se řekne JARO. Napsali jsme a netušili, co nás bude čekat dále…. A najednou zaznělo: „Vymyslete článek nebo báseň, která by obsahovala vámi uvedené asociace.“ Tak jsme se pustili do práce a tady jsou k vidění naše výtvory
Jaro uţ je tady A komárů hromady. První máj a lásky čas, a apríl jsou tu zas. Na výlety jezdíme A pomlázky pleteme. Sluníčko uţ hřeje A kaţdý se směje.
E. Dařbujánová, 9. ročník
Přišlo jaro a s ním dobrá nálada, vše kvete a také roztává. Ptáci zpívají ve stromoví, Slunce svítí a vítr si hoví. K. Hrstková, 9. ročník
Jaro je čas lásky, který provází zpěv ptáčků. Vše kvete v neuvěřitelných a nádherných rozměrech. Stačí jediný pohled na tu rozkvetlou krajinu a moje srdce plesá radostí. Barvy jara mě naplňují inspirací a zpěv ptáků radostí. Všichni se osvobodí od zimních bund, které vystřídají trička a kšiltovky. Dívky na svátek velikonoční utíkají v sukních a chlapci s pomlázkou v ruce a v doprovodu řehtaček si jdou vyslouţit malovanou kraslici. To vše patří k jaru, z toho všeho se můţeme radovat. Radujte se s námi. M. Točíková, 9. ročník A uţ je tady jaro! 1. Jarní den v březnu mi poslalo Slunce své paprsky a přes mé zataţené ţaluzie přímo do pokoje. Rychle jsem vyskočila z postele a zakřičela jsem: „Hurá, dneska je ve škole přece Hrošiáda!“ Bylo příjemně teplo, vše kvetlo a ptáci mi notovali do rozcvičky. M. Ţáková, 9. ročník
Velikonoce klepou na dveře VELIKONOČNÍ NEDĚLE – to byl veliký svátek, nepracovalo se, skončil půst a k obědu jako sváteční pokrm bývala kůzlečí, králičí nebo vepřová pečínka. V kostele se světívaly pokrmy – maso, vejce i pečivo. Krásné Velikonoce! Velikonoční beránek Velikonoční beránek, stejně. jako velikonoční pomlázka, barevná vajíčka a velikonoční zajíčci patří neodmyslitelně k symbolům Velikonoc. Upečte si na Velikonoce svého vlastního beránka. Co budete potřebovat:
3 vejce , 150 gramů moučkového cukru , 5 polévkových lţic oleje , 5 polévkových lţic horké vody , 150 gramů polohrubé mouky , 1 lţičku prášku do pečiva , 1 vanilkový pudink , 5 kávových lţic citrónové šťávy , citronovou kůru , špetku soli , máslo na vymazání formy hrubá mouka na vysypání formy , rozinky.
Slovensko,Polsko,Maďarsko,Česko: Vyskytují se zde podobné zvyklosti.Chlapci polévají zde ţeny vodou.V Česku a na západním Slovensku šlehají chlapci své vyvolené pomlázkou.A dívky jim za to dávají vajíčka. Švédsko,Finsko: Stejně jako u nás nosí o Květné neděli do kostelů na poţehnání větvičky kočiček.Na Zelený čtvrtek je zvykem,ţe se děti převlékají za staré ţeny. Nizozemí,Belgie,Německo: Symbolem v těchto zemích je zajíc.K typickým velikonočním činnostem patří koulení vajíček nebo velikonoční běh s vejcem na lţíci atd… Dánsko: Je zvykem vyzdobit dům jarními kyticemi a ţlutými vajíčky.Děti dostávají čokoládové zajíčky nebo vajíčka. Anglie,Malta: Na Zelený čtvrtek se zde rozdávají almuţny.Chudí a staří lidé si zde vzájemně myjí nohy. Anglie,Austrálie: Tradičním občerstvením jsou zde sladké chlebíčky se skořicí a rozinkami,na povrchu je z cukrové polevy bílý kříţ-symbol utrpení Krista.
♥ Máj (1. Květen) ♥ Původ tradice: Máj byl nejspíš odvozen od pojmenování tohoto měsíce jinými jazyky. (např. v Aj- May a v Nj- Mai…) Kořeny této tradice sahají hluboko do minulosti. Ústředním zvykoslovným předmětem je máj neboli májka, májek – ověnčený strom symbolizující jaro a lásku. Stavění máje: Jedná se o velmi starou tradici známou především z jiţních Čech a Slovácka. Praktikovala se ve vesnicích i ve městech. Máj stával na návsi, před radnicí, před domy, zámkem, kostelem a také před domy svobodných dívek. Aby co nejdéle vydrţel, byl stavěn z jehličnanu – nejčastěji ze smrku, jedle nebo borovice. Kmen máje byl sloupnut jen spirálově obtočený pruh kůry. Zelená část byla ozdobená barevnými stuţkami, šátky, střapci aj.
Den matek Jak vůbec vznikl den matek??
Jedinečnost a nepostradatelnost ţeny ve společnosti si zasluhuje její ocenění. Svátky, které vzdávaly hold ţenám, mají ve světě dlouho tradici. Jiţ ve starém Řecku se ţena těšila velké úctě, protoţe byla dárkyní ţivota. Ještě dávno před naším letopočtem se zde konaly jarní oslavy na počest matky nejvyššího boha Dia, kterou byla bohyně Rei. Po celé Anglii se tento svátek rozšířil aţ v 19.století.Oslova připadá vţdy na druhou květnovou neděli. Den matek u nás V naší zemi se začal slavit v roce 1923 zásluhou Alice Masarykové, dcery tehdejšího prezidenta. S příchodem komunistické vlády ho však vytlačil Mezinárodní den ţen (MDŢ). Aţ po roce 1989 se tento svátek začal u nás slavit znovu. Přestoţe nemá náboţenský podtext, dá se říci, ţe se rozšířil natolik, ţe vznikla novodobá tradice. Inspiruj se a vytvoř mamince přání třeba s následujícími verši:
Mamince
Mamince k jejímu svátku, Jen pár řádků na památku: Za to, ţe je vţdycky s námi, Za to, ţe hojí nám rány. Za to, ţe s ní se nám ţije snáz, Za to, ţe je plná krás.
Kdyţ se něco nepovede
Kdyţ se něco nepovede, i kdyţ zlobím malinko, máš mě ráda a já tebe, moje zlatá maminko. Vše nejlepší ke dni matek.
Matematický KLOKAN 19.3.2009 se konala celosvětová soutěţ matematický Klokan, které se jiţ tradičně zúčastnila i naše škola. Ţáci 2. aţ 9. tříd soutěţili v různých kategoriích. Umístění v jednotlivých kategoriích je následující: Kategorie Cvrček – 2. a 3. třída – celkem 56 ţáků 1.místo 2.- 3.místo
Lenka Kykalová Renata Nováková Marek Jirmásek
2.A 3.A 3.B
51 bodů 44 bodů 44 bodů
Kategorie Klokánek – 4. a 5.třída – celkem 45 ţáků 1.místo 2.místo 3.místo
Přemysl Coufal Kateřina Havlíčková Adam Caha
4.třída 5.A 5.A
68 bodů 56 bodů 54 bodů
Kategorie Benjamín – 6. a 7. třída – celkem 37 ţáků 1.místo 2.místo 3.místo
Martin Obolecký Daniel Táborský Romana Chvojková
7.třída 7.třída 7.třída
63 bodů 62 bodů 58 bodů
Kategorie Kadet – 8. a 9. třída – celkem 19 ţáků 1.místo 2.-4.místo
Tomáš Tiep Radek Havlíček Tomáš Víšek Klára Pilařová
9. třída 9. třída 9. třída 9. třída
56 bodů 49 bodů 49 bodů 49 bodů
Celkové pořadí všech zúčastněných je umístěno na nástěnce vedle třídy 3.B. Všem ţákům, kteří se soutěţe zúčastnili, gratulujeme a přejeme podobné úspěchy i v příštím ročníku soutěţe.
Mgr. Blanka Jelínková
Slovo o přijímacích zkouškách Letošní deváťáci měli při vybírání středních škol a učilišť velkou výhodu oproti svým starším spoluţákům. Mohli si v prvním kole přijímacích zkoušek podat aţ tři přihlášky najednou. Většinou tuto moţnost všichni vyuţili. Byli i takoví, kteří si vybrali jednu školu a podali si přihlášku pouze tam. Novinkou je letos i zápisový lístek, který musí ţáci odevzdat na tu školu, kterou si vyberou pro další vzdělávání. Přijímací zkoušky se konají v termínu od 22.4. do 7.5.2009. Ale všichni naši ţáci si vybrali takové školy, na které se přijímačky nedělají. Školy si stanoví vlastní kriteria, podle kterých ţáky bodují a podle získaných bodů sestaví jejich pořadí. Na kaţdé škole dostanou zájemci o studium číslo, pod kterým si mohou najít, na kterém místě jsou a zda mají šanci se na zvolenou školu dostat. Doufám, ţe si všichni vybrali dobře a ţe se nakonec dostanou na tu svoji vysněnou školu. Přeji jim hodně úspěchů a ať se jim na školách daří! Přehled o tom, jaké školy si ţáci 9. třídy vybrali je na následující straně. Výchovná poradkyně Mgr. Blanka Jelínková DEVÁŤÁCI A JEJICH BUDOUCNOST
Pája Petrlíková – přihlášku jsem si dala do Hradce Králové obor kadeřnice. Moc ráda bych se tam dostala, protoře mě baví česání, stříhání a barvení. Nejčastěji stříhám a barvím babičku, tetu a sestřenku. Tak doufám, ţe se na tuto školu dostanu. Anča Danielová – hlásím se na kosmetičku, protoţe by mě bavily všechny ty barvičky a zkrášlovat kamarádky. Ještě jsem si podala přihlášku na hotelovou školu obor cestovní ruch, abych se vyznala ve světě a uměla komunikovat. Ale mým největším snem je stát se policistkou.
Kristýna Ţigová – dala jsem si přihlášku do Chrudimi na barmanku a do Pardubic na hudební školu, protoţe mě baví zpívat a mám ráda hudbu. Jsem Martina Točíková a je mi trochu jedno, kam půjdu, protoţe budu přecházet na oděvní návrhářství a grafickou školu, kam jsem chtěla jít, ale nestihla jsem talentovou zkoušku. Doufám, ţe mi dopadne ta cukrářka, kam se docela těším. Jmenuji se Klára Pilařová, podala jsem si tři přihlášky na stavební školy do různých měst. Nejraději
bych šla do Vysokého Mýta, abych nebyla na intru. Byla bych moc ráda, kdyby mě vzali. Splnila bych si tím Jsem Radek Havlíček, hlásím se na zemědělskou školu, protoţe mě baví pracovat se stroji a připravovat
svůj velký sen. Ráda bych byla architektkou.
Ahoj, jmenuji se Lukáš Hnejtek. Podal jsem si přihlášku na Potravinářskou školu a Chemickou školu do Pardubic, protoţe mě baví chemie a chtěl bych se jí věnovat.
Jmenuju se Marek Bleha, chci být automechanikem, protoţe mě baví pracovat s autama.
Jsem Luboš Chlumecký, hlásím se na truhláře, protoţe mě baví pracovat se dřevem. Jmenuji se Martin Menc, podal jsem si přihlášku do Holic na Automobilovou školu, protoţe mě baví pomáhat tátovi opravovat auta. Jsem Jirka Kudrna a přihlášky jsem si dal na obchodní akademii do Chrudimi a do Pardubic. Na obchodní akademii chci jít, protoţe mě baví počítat. Ahoj, já jsem Tomáš Víšek, podal jsem si přihlášku na střední školu Delta, střední školu informatiky a ekonomie. Chtěl bych být programátorem. Dále také na střední školu automobilní do Holic. Baví mě to totiţ s auty a motorkami. Jsem Verča Vavřinová, hlásím se na kadeřnici do Pardubic, protoţe mě baví vymýšlet účesy.
pole. Na tuto školu se hlásím, protoţe bych chtěl jednou být místo taťky v rodinném podniku.
Andrea Táborská – hlásím se na Obchodní akademii Chrudimi a na studium informatiky. Protoţe ještě přesně nevím, co chci dělat, mám z těchto škol hodně moţností. Mé jméno je Jindřiška Kučerová. Přihlásila jsem se na tři školy: Managment cestovního ruchu v Roudnici nad Labem, Veřejnosprávní školu ve Vodňanech a Ochrana osob a majetku v Brně. Uţ se těším aţ přijdu do většího města neţ je tahle myší díra. Největší radost by mi udělalo přijetí na brněnskou OOM. Ţaneta Bohuslavická – SOU obchodu a sluţeb v Chrudimi a v Pardubicích obor servírka. Jdu na tuto školu, protoţe mě obor zajímá a baví. Lucka Makovcová – kadeřnice v Hradci Králové a Pardubicích, protoţe mě baví česat, stříhat i barvit. Uţ od mala vím, ţe bych chtěla být kadeřnicí. Třetí přihlášku jsem si dala na Integrovanou školu v Chrudimi obor kuchař – číšník.
Taky by mě to bavilo, ale mám to jako bokovku, kdyby mě nevzali na kadeřnici. Jsem Tomáš Tiep a dal jsem si přihlášky na Obchodní akademii do Chrudimi, protoţe chci být bohatý rychle a snadno a na Cestovní ruch v Praze, protoţe mě baví cestování a rád poznávám nové kultury.
Jmenuji se Katka Beránková a dala jsem si přihlášku na Obchodní akademii v Pardubicích, ale tam mě stejně nevzali. A ty zbylé dvě na SOU a SOŠ v Chrudimi na technologii a ekonomiku. Tak doufám, ţe mě vezmou aspoň tam. A chci na ty školy, protoţe mě práce na PC baví.
Lenka Nermuťová – dala jsem si přihlášku na aranţérku květin, protoţe mám ráda květiny a baví mě s nimi pracovat. Jsem Eva Dařbujanová. Dala jsem si přihlášky na tři střední školy. Ta, kam chci nejvíc, je v Hradci Králové. Je zaměřena na design interiéru a konstrukce a navrhování nábytku. Baví mě navrhovat interiér, doplňky, kombinovat barvy, látky, styly. Další dvě jsem si dala na zdravotní školu do Pardubic a na grafický design do Přelouče, ale nejvíc chci do Hradce. Uţ mě tam vzali, takţe cestu dál uţ mám vybranou.
Milan Šolc – přihlásil jsem se na zahradníka, protoţe mám rád přírodu a jsem radši mezi rostlinama a zvířatama. Blanka Šťovíčková – vybrala jsem si obchodní akademii v Chrudimi, protoţe mě docela baví matematika. Jmenuji se Kateřina Hrstková. Přihlášky jsem si dala na Gymnázium v Chrudimi a na 2 obchodní akademie – v Chrudimi a Pardubicích. Ráda bych se dostala na obchodní akademii, protoţe si myslím, ţe gymnázium samo o sobě nic není a nejsem plně rozhodnutá, jestli chci po střední škole pokračovat ve studiu. Doufám, ţe mě přijmou a budu tam spokojená Jmenuji se Marie Ţáková. Dala jsem si přihlášky na 2 obchodní akademie ( Chrudim, Pardubice ) a třetí na Gymnázium v Holicích. Mým snem vţdy bylo, abych se stala učitelkou, ale mám strach, ţe bych gymnázium nezvládla, a tak budu raději volit OA v Pardubicích. Doufám, ţe mě přijmou, bude se mi tam líbit a nebudu svého rozhodnutí litovat. Uţ se těším. Já jsem Zuzka Daňková. Poslala jsem přihlášky na dvě školy. Na Anglické gymnázium a na Cestovní ruch v Pardubicích. Přijali mě na obě školy, ale naštěstí se nemusím nijak rozhodovat, protoţe vím, ţe chci na gymnázium. Na cestovní ruch jsem si přihlášku podala, kdyby mě na
gymnázium nepřijali a taky mě tato škola ze začátku lákala. Školu jsem vybrala podle toho, ţe má dobrou nabídku cizích jazyků a je na jejich učení zřejmě nejlepší! Nejsem si jistá výběrem svého povolání, ale zatím vím jistě, ţe chci studovat jazyky. Anglické gymnázium má také různé stáţe a výlety do zahraničí,
výměnné pobyty a můţu z něj v naprosté pohodě jít na vysokou školu do ciziny, coţ zatím chci – asi studovat psychologii, dále jazyky nebo nevím, pro co se po střední škole rozhodnu jistěji.
Já jsem
Zdeněk nebudu!
Lukáš Vrabec. Vybral jsem si učební obor automechanik, protoţe se zajímám o motorismus a baví mě opravovat motorky a auta.
Hrdlička – já to psát
Den otevřených dveří 7.4.2009 V odpoledních hodinách prvního dubnového úterka proběhl na obou budovách naší školy DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ. Akce, na kterou se oba stupně pečlivě a dlouho připravovaly, se uskutečnila bez kolizí a v příjemné náladě, ke které dopomohly i první skutečně hřejivé jarní paprsky. Na prvním stupni vše vypuklo uţ okolo druhé hodiny. Rodiče mohli nahlédnout do tříd a pozorovat při školním snaţení nejen neobvykle aktivní ţáčky , ale také paní učitelky. V tuto dobu byla v ovzduší budovy a v její bezprostřední blízkosti zaznamenána extrémně vysoká koncentrace dobrých nápadů, tvořivosti a píle. Přibliţně o půl čtvrté se veškeré „hemţení“ přesunulo na hlavní budovu. Rodiče i přátelé školy se tedy mohli v klidu porozhlédnout i zde. Vyučování volně vyústilo v kulturní program. Ten byl vkusně uveden ţákyněmi 8. třídy, následovala hudebně-poetická pásma dětí 1. stupně a vše zakončilo pěvecké těleso sloţené z dívek 6. tříd. Ale nejen hudbou a lidovými tradicemi ţiv je člověk. Právě proto byla jedna z učeben vyhrazena stravě nikoli duševní. Občerstvení v podobě jednohubek, kávy či mazance si mohli hosté vychutnat za doprovodu videí a prezentací školních akcí. Rovněţ měli také moţnost ozkoušet sami sebe a vyplnit si vědomostní test… Doufáme, ţe ti, kteří se akce zúčastnili jako hosté, ji nyní hodnotí stejně jako my- aktéři a organizátoři. Jako vydařenou. Mgr. B.Havlová
Slovo o přijímacích zkouškách Letošní deváťáci měli při vybírání středních škol a učilišť velkou výhodu oproti svým starším spoluţákům. Mohli si v prvním kole přijímacích zkoušek podat aţ tři přihlášky najednou. Většinou tuto moţnost všichni vyuţili. Byli i takoví, kteří si vybrali jednu školu a podali si přihlášku pouze tam. Novinkou je letos i zápisový lístek, který musí ţáci odevzdat na tu školu, kterou si vyberou pro další vzdělávání. Přijímací zkoušky se konají v termínu od 22.4. do 7.5.2009. Ale všichni naši ţáci si vybrali takové školy, na které se přijímačky nedělají. Školy si stanoví vlastní kriteria, podle kterých ţáky bodují a podle získaných bodů sestaví jejich pořadí. Na kaţdé škole dostanou zájemci o studium číslo, pod kterým si mohou najít, na kterém místě jsou a zda mají šanci se na zvolenou školu dostat. Doufám, ţe si všichni vybrali dobře a ţe se nakonec dostanou na tu svoji vysněnou školu. Přeji jim hodně úspěchů a ať se jim na školách daří! Přehled o tom, jaké školy si ţáci 9. třídy vybrali je na následující straně. Výchovná poradkyně Mgr. Blanka Jelínková DEVÁŤÁCI A JEJICH BUDOUCNOST
Pája Petrlíková – přihlášku jsem si dala do Hradce Králové obor kadeřnice. Moc ráda bych se tam dostala, protoře mě baví česání, stříhání a barvení. Nejčastěji stříhám a barvím babičku, tetu a sestřenku. Tak doufám, ţe se na tuto školu dostanu. Anča Danielová – hlásím se na kosmetičku, protoţe by mě bavily všechny ty barvičky a zkrášlovat kamarádky. Ještě jsem si podala přihlášku na hotelovou školu obor cestovní ruch, abych se vyznala ve světě a uměla komunikovat. Ale mým největším snem je stát se policistkou.
Kristýna Ţigová – dala jsem si přihlášku do Chrudimi na barmanku a do Pardubic na hudební školu, protoţe mě baví zpívat a mám ráda hudbu. Jsem Martina Točíková a je mi trochu jedno, kam půjdu, protoţe budu přecházet na oděvní návrhářství a grafickou školu, kam jsem chtěla jít, ale nestihla jsem talentovou zkoušku. Doufám, ţe mi dopadne ta cukrářka, kam se docela těším.
Jmenuji se Klára Pilařová, podala jsem si tři přihlášky na stavební školy do různých měst. Nejraději bych šla do Vysokého Mýta, abych nebyla na intru. Byla bych moc ráda, Jsem Radek Havlíček, hlásím se na zemědělskou školu, protoţe mě baví pracovat se stroji a připravovat
kdyby mě vzali. Splnila bych si tím svůj velký sen. Ráda bych byla architektkou.
pole. Na tuto školu se hlásím, protoţe bych chtěl jednou být místo taťky v rodinném podniku.
Ahoj, jmenuji se Lukáš Hnejtek. Podal jsem si přihlášku na Potravinářskou školu a Chemickou školu do Pardubic, protoţe mě baví chemie a chtěl bych se jí věnovat.
Jmenuju se Marek Bleha, chci být automechanikem, protoţe mě baví pracovat s autama.
Jsem Luboš Chlumecký, hlásím se na truhláře, protoţe mě baví pracovat se dřevem.
Andrea Táborská – hlásím se na Obchodní akademii Chrudimi a na studium informatiky. Protoţe ještě přesně nevím, co chci dělat, mám z těchto škol hodně moţností.
Jmenuji se Martin Menc, podal jsem si přihlášku do Holic na Automobilovou školu, protoţe mě baví pomáhat tátovi opravovat auta. Jsem Jirka Kudrna a přihlášky jsem si dal na obchodní akademii do Chrudimi a do Pardubic. Na obchodní akademii chci jít, protoţe mě baví počítat. Ahoj, já jsem Tomáš Víšek, podal jsem si přihlášku na střední školu Delta, střední školu informatiky a ekonomie. Chtěl bych být programátorem. Dále také na střední školu automobilní do Holic. Baví mě to totiţ s auty a motorkami. Jsem Verča Vavřinová, hlásím se na kadeřnici do Pardubic, protoţe mě baví vymýšlet účesy.
Mé jméno je Jindřiška Kučerová. Přihlásila jsem se na tři školy: Managment cestovního ruchu v Roudnici nad Labem, Veřejnosprávní školu ve Vodňanech a Ochrana osob a majetku v Brně. Uţ se těším aţ přijdu do většího města neţ je tahle myší díra. Největší radost by mi udělalo přijetí na brněnskou OOM. Ţaneta Bohuslavická – SOU obchodu a sluţeb v Chrudimi a v Pardubicích obor servírka. Jdu na tuto školu, protoţe mě obor zajímá a baví. Lucka Makovcová – kadeřnice v Hradci Králové a Pardubicích, protoţe mě baví česat, stříhat i barvit. Uţ od mala vím, ţe bych
chtěla být kadeřnicí. Třetí přihlášku jsem si dala na Integrovanou školu v Chrudimi obor kuchař – číšník. Taky by mě to bavilo, ale mám to jako bokovku, kdyby mě nevzali na kadeřnici. Jsem Tomáš Tiep a dal jsem si přihlášky na Obchodní akademii do Chrudimi, protoţe chci být bohatý rychle a snadno a na Cestovní ruch v Praze, protoţe mě baví cestování a rád poznávám nové kultury.
Jmenuji se Katka Beránková a dala jsem si přihlášku na Obchodní akademii v Pardubicích, ale tam mě stejně nevzali. A ty zbylé dvě na SOU a SOŠ v Chrudimi na technologii a ekonomiku. Tak doufám, ţe mě vezmou aspoň tam. A chci na ty školy, protoţe mě práce na PC baví.
Lenka Nermuťová – dala jsem si přihlášku na aranţérku květin, protoţe mám ráda květiny a baví mě s nimi pracovat. Jsem Eva Dařbujanová. Dala jsem si přihlášky na tři střední školy. Ta, kam chci nejvíc, je v Hradci Králové. Je zaměřena na design interiéru a konstrukce a navrhování nábytku. Baví mě navrhovat interiér, doplňky, kombinovat barvy, látky, styly. Další dvě jsem si dala na zdravotní školu do Pardubic a na grafický design do Přelouče, ale nejvíc chci do Hradce.
Uţ mě tam vzali, takţe cestu dál uţ mám vybranou. Milan Šolc – přihlásil jsem se na zahradníka, protoţe mám rád přírodu a jsem radši mezi rostlinama a zvířatama. Blanka Šťovíčková – vybrala jsem si obchodní akademii v Chrudimi, protoţe mě docela baví matematika. Jmenuji se Kateřina Hrstková. Přihlášky jsem si dala na Gymnázium v Chrudimi a na 2 obchodní akademie – v Chrudimi a Pardubicích. Ráda bych se dostala na obchodní akademii, protoţe si myslím, ţe gymnázium samo o sobě nic není a nejsem plně rozhodnutá, jestli chci po střední škole pokračovat ve studiu. Doufám, ţe mě přijmou a budu tam spokojená Jmenuji se Marie Ţáková. Dala jsem si přihlášky na 2 obchodní akademie ( Chrudim, Pardubice ) a třetí na Gymnázium v Holicích. Mým snem vţdy bylo, abych se stala učitelkou, ale mám strach, ţe bych gymnázium nezvládla, a tak budu raději volit OA v Pardubicích. Doufám, ţe mě přijmou, bude se mi tam líbit a nebudu svého rozhodnutí litovat. Uţ se těším. Já jsem Zuzka Daňková. Poslala jsem přihlášky na dvě školy. Na Anglické gymnázium a na Cestovní ruch v Pardubicích. Přijali mě na obě školy, ale naštěstí se nemusím nijak
rozhodovat, protoţe vím, ţe chci na gymnázium. Na cestovní ruch jsem si přihlášku podala, kdyby mě na gymnázium nepřijali a taky mě tato škola ze začátku lákala. Školu jsem vybrala podle toho, ţe má dobrou nabídku cizích jazyků a je na jejich učení zřejmě nejlepší! Nejsem si jistá výběrem svého povolání, ale zatím vím jistě, ţe chci studovat jazyky. Anglické gymnázium má také
Já jsem
Lukáš Vrabec. Vybral jsem si učební obor automechanik, protoţe se zajímám o motorismus a baví mě opravovat motorky a auta
různé stáţe a výlety do zahraničí, výměnné pobyty a můţu z něj v naprosté pohodě jít na vysokou školu do ciziny, coţ zatím chci – asi studovat psychologii, dále jazyky nebo nevím, pro co se po střední škole rozhodnu jistěji.
Zdeněk Hrdlička – já to psát nebudu!
Co nás ještě v letošním roce čeká a nemine?..........jistě mnoho zajímavých aktivit a záţitků: - Svátek DEN ZEMĚ -
Přehlídka dravců
-
Tradiční atletický trojboj HROŠIÁDA
-
Škola v přírodě
-
Řada třídních projektů, besedy, exkurze, výlety a jiné
-
Den dětí
Rovněţ informujeme, ţe byly zahájeny kurzy naší KOMUNIKTNÍ ŠKOLY a plánované jsou další. Jiţ probíhající kurzy : Anglický jazyk pro začátečníky, Počítače pro začátečníky. Kontaktujte nás v případě dotazů, informací či pracovních podnětů. Objednávky kurzů: ředitelna školy 469319922 koordinátora kurzů- Tereza Svobodová 774148309 e-mail:
[email protected] Naše škola je mimo jiné partnerem ve 2 projektech Evropské unie:
1) Cesta od tradiční školy k učící se organizaci aneb měníme sebe, měníme školu. 2) Učení můţe být příjemnou hrou. Více informací na www.zsht.cz
Vy však pro tuto chvíli odloţte zimní bundy a kabáty, pečlivě je uzamkněte do skříně a uţívejte si tolik očekávané jarní počasí. Zastavte se na okamţik, odhoďte stres a shon stranou, kochejte se jarní přírodou a nezapomeňte relaxovat. Ve chvilkách odpočinku si můţete např. přečíst i náš školní časopis a seznámit se s tím, co se v naší škole děje…… Za redakci časopisu Hrošík Mgr. M. Chvojková Poděkování učitelům, ţákům, skupině mediální výchovy (ţáci 8. a 9. ročníku) za jejich příspěvky do časopisu.