5.4 Lhůta pro stanovení daně

PRAKTICKÝ PORADCE V DAŇOVÝCH OTÁZKÁCH 5.4 Lhůta pro stanovení daně

Rubrika 5 strana 1/16

5.4 Lhůta pro stanovení daně Ing. Vlasta Martišková Jedná se o jedno ze zásadních ustanovení daňového řádu, které nalezneme v § 148. Tato lhůta je velmi důležitá, neboť pro daňové řízení je typické, že uplynutí prekluzívní lhůty je rozhodným okamžikem určujícím konec daňového řízení v jeho nalézací rovině a definitivní vypořádání materiálních vztahů mezi veřejným rozpočtem a daňovým subjektem. Do té doby lze zákonnými instrumenty měnit poslední známou daň, a to jak ve prospěch daňového subjektu, tak v jeho neprospěch.

Úvod

Lhůty pro stanovení daně prošly v poslední době díky judikatuře několika úpravami, proto uvádíme následující přehled. Stav do 31. 12. 2009 podle § 47 odst. 1 ZSDP v platném znění: „Pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, nelze daň vyměřit ani doměřit či přiznat nárok na daňový odpočet po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání nebo hlášení nebo v němž vznikla daňová povinnost, aniž by zde současně byla povinnost daňové přiznání nebo hlášení podat.“ Stav od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010 podle § 47 odst. 1 ZSDP v platném znění: „Pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, nelze daň vyměřit ani doměřit, či přiznat nárok na daňový odpočet po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla daňová povinnost, nebo do tří let od vzniku daňové povinnosti u těch daní, které nemají zdaňovací období.“

č. 4/2011

PRAKTICKÝ PORADCE V DAŇOVÝCH OTÁZKÁCH

Rubrika 5

5.4 Lhůta pro stanovení daně

strana 2/16

Stav od 1. 1. 2011 podle § 148 DŘ: „Daň nelze stanovit po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která činí 3 roky. Lhůta pro stanovení daně počne běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo v němž se stala daň splatnou, aniž by zde byla současně povinnost podat řádné daňové tvrzení.“ Podle daňového řádu je důležitá skutečnost, že od 1. 1. 2011 daň nelze stanovit po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která činí 3 roky. Počátek běhu lhůty

Lhůta počíná běžet: a) dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo b) dnem, v němž se stala daň splatnou, aniž by zde byla současně povinnost podat řádné daňové tvrzení. Počátek běhu lhůty se odvíjí ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nikoliv od konce zdaňovacího období, v němž vznikla daňová povinnost, jak tomu bylo v ZSDP.

Úkony prodlužující lhůtu pro stanovení daně

Úkony, které prodlužují lhůtu pro stanovení daně jsou: 1) Úkony, které prodlužují lhůtu pro stanovení daně o 1 rok, pokud k těmto úkonům došlo v posledních 12 měsících před uplynutím dosavadní lhůty. Daňový řád

Název úkonu

Podání dodatečného daňového tvrzení (tedy dodatečného daňového přiznání, následného hlášení nebo dodatečného vyúčtování)

č. 4/2011

Je to úkon „ovlivňující“ běh lhůty pro stanovení daně? ano

Ustanovení DŘ

§ 148 odst. 2 písm. a)


Rubrika 5


strana 3/16

Daňový řád Název úkonu

Oznámení výzvy k podání dodatečného daňového tvrzení, pokud tato výzva vedla k doměření daně Oznámení rozhodnutí o stanovení daně (tedy platebního výměru, dodatečného platebního výměru nebo hromadného předpisného seznamu) Zahájení řízení o mimořádném opravném prostředku (tj. návrh na povolení obnovy řízení) Zahájení řízení o dozorčím prostředku (tj. nařízení obnovy řízení a nařízení přezkoumání rozhodnutí) Oznámení rozhodnutí ve věci opravného prostředku (kterým je odvolání, rozklad, návrh na povolení obnovy řízení) Oznámení rozhodnutí ve věci dozorčího prostředku (kterým je nařízení obnovy řízení a nařízení přezkoumání rozhodnutí) Oznámení rozhodnutí o prohlášení nicotnosti rozhodnutí o stanovení daně


Ustanovení DŘ

ano

§ 148 odst. 2 písm. b)

ano

§ 148 odst. 2 písm. c) § 148 odst. 2 písm. c) § 148 odst. 2 písm. d)

ano ano


ano

§ 148 odst. 2 písm. d)

ano

§ 148 odst. 2 písm. e)

2) Úkony, které prodlužují lhůtu pro stanovení daně o 3 roky, tzn., že lhůta běží znovu ode dne, kdy byl tento úkon učiněn. Daňový řád Název úkonu



Ustanovení DŘ


č. 4/2011


Rubrika 5


strana 4/16


Zahájení daňové kontroly Marné uplynutí lhůty stanovené ve výzvě k zahájení daňové kontroly (§ 87 odst. 6 DŘ) Podání řádného daňového tvrzení (tedy daňového přiznání, hlášení nebo vyúčtování) Oznámení výzvy k podání řádného daňového tvrzení Výzva k odstranění pochybností podle § 89 DŘ Místní šetření podle § 80 a násl. DŘ Úkony v rámci odvolacího řízení

Kdy lhůta pro stanovení daně neběží


Ustanovení DŘ

ano

§ 148 odst. 3

ano

§ 148 odst. 3

ano ne ne ne

§ 148 odst. 3

§ 148 odst. 3

Lhůta pro stanovení daně neběží po dobu: • řízení, které je v souvislosti se stanovením daně vedeno před soudem ve správním soudnictví a před Ústavním soudem, • řízení o otázce, o níž je příslušný rozhodnout soud a která je nezbytná pro správné stanovení daně, • od zmeškání odvolací lhůty proti rozhodnutí o stanovení daně až do oznámení rozhodnutí o jejím navrácení v předešlý stav, nebo • od marného uplynutí úložní doby až do dne doručení rozhodnutí, kterým je prohlášena neúčinnost doručení rozhodnutí vydaného v nalézacím řízení.

Kdy nejpozději končí lhůta pro stanovení daně?

č. 4/2011

Všechna prodlužování a stavění lhůty pro stanovení daně končí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo v němž se stala daň splatnou, aniž by zde byla současně povinnost podat řádné daňové tvrzení.


1) Daň lze stanovit do konce druhého roku následujícího po roce, v němž nabylo rozhodnutí právní moci, bez ohledu na to, zda již uplynula lhůta pro stanovení daně, a to v důsledku spáchání daňového trestného činu.


Výjimky pro stanovení daně po uplynutí zákonné lhůty

2) Daň lze stanovit po uplynutí objektivní lhůty pro stanovení daně v případě, kdy daňový subjekt podá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení a současně tvrzenou daň včetně jejího příslušenství uhradí; je-li toho třeba pro zánik trestnosti daňového trestného činu z důvodu účinné lítosti, lze daň stanovit bez ohledu na to, zda již uplynula lhůta pro stanovení daně. S přechodem na platnost daňového řádu je důležité přechodné ustanovení, podle kterého posuzujeme počátek běhu a délky lhůty pro vyměření.

Přechodné ustanovení

Běh a délka lhůty pro vyměření, která započala podle dosavadních právních předpisů a neskončila do dne nabytí účinnosti DŘ, se ode dne nabytí účinnosti DŘ posuzuje podle § 148 DŘ; okamžik počátku běhu této lhůty určený podle ZSDP zůstává zachován. Účinky právních skutečností, které mají vliv na běh této lhůty a které nastaly před 1. 1. 2011, se posuzují podle ZSDP. Právní skutečnosti nově zakládající stavění běhu lhůty pro stanovení daně podle DŘ, které započaly před 1. 1. 2011, staví běh lhůty až ode dne nabytí účinnosti DŘ. Řádné daňové tvrzení Daňové subjekty jsou povinny podat daňové přiznání k dani stanovované za roční zdaňovací období v obvyklé lhůtě tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Příkladem této daně je daň z příjmů.

Daňové přiznání u daní, které mají zdaňovací období 12 měsíců

Pokud se jedná o daňový subjekt, který má mít ze zákona uloženo, že účetní závěrka musí být ověřena auditorem, nebo mu daňové přiznání zpracovává poradce, tak se lhůta prodlužuje na šest měsíců, za č. 4/2011



předpokladu, že předložil správci daně plnou moc před uplynutím prvního termínu. Tato lhůta zůstává zachována i v případě, že poradce zemře nebo zanikne. Daňový subjekt, který je registrován k dani z příjmů fyzických osob, avšak nevznikla mu žádná daňová povinnost, tuto skutečnost sdělí správci daně obecnou formou prohlášení. Daňové přiznání u daní, které mají roční zdaňovací období

Daňové přiznání u daní vyměřovaných na zdaňovací období, které činí 12 měsíců, se podává nejpozději do konce prvního měsíce, tj. do 31. ledna příslušného roku. Tento způsob vyměřování je uplatněn u daně z nemovitostí.

Daňové přiznání u daní, které mají zdaňovací období kratší než 1 rok

Jedná se o nepřímé daně, kdy povinnost podat daňové přiznání je do 25 dnů po uplynutí zdaňovacího období. Tuto lhůtu nelze prodloužit.

Hlášení

Hlášení se podává do 25 dnů po uplynutí měsíce, v němž vznikla plátci daně povinnost, která je předmětem hlášení. Rozsah této povinnosti je regulován zvláštním zákonem. V důsledku rozšiřování spolupráce se zahraničními finančními úřady se hlášení bude rozšiřovat. Příkladem je souhrnné hlášení u daně z přidané hodnoty.

Vyúčtování

č. 4/2011

Vyúčtování plátce daně podává ve lhůtě čtyř měsíců po uplynutí každého kalendářního roku. Je věcí speciální úpravy v hmotněprávním daňovém zákonu, zda povinnostem, které jsou předmětem vyúčtování, bude předcházet povinnost podávat hlášení či nikoliv. Povinnost stanovená ve vyúčtování se vyměřuje, případně doměřuje obecným postupem zakotveným v následujících ustanoveních s přihlédnutím ke speciální úpravě.



Daňový subjekt, který podal daňové přiznání nebo vyúčtování může ještě před uplynutím lhůty pro jeho podání opravit případné nedostatky tohoto podání tzv. opravným daňovým přiznáním, popř. opravným vyúčtováním. Pro vyměřovací řízení se použije opravné přiznání a k předchozím se nepřihlíží. Stejným způsobem lze měnit i dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování, popřípadě již podaná opravná daňová přiznání či vyúčtování.

Opravné daňové přiznání a opravné vyúčtování

Daň lze vyměřit na základě daňového přiznání nebo vyúčtování nebo z moci úřední.

Vyměření daně

Správce daně zjistí základ daně a vyčíslí daň, případně daňový odpočet, daňovou ztrátu, popř. i jiný způsob zdanění. Výsledkem vyměřovacího řízení, které je zahájeno podáním daňového přiznání nebo vyúčtování, nebo z moci úřední, je vydání rozhodnutí – platebního výměru. Liší-li se tvrzení daňového subjektu od tvrzení správce daně, tak rozdíl mezi tvrzenou a zjištěnou částkou v platebním výměru vyznačí a zašle daňovému subjektu. Pokud daňový subjekt nepodá řádné daňové tvrzení, stanoví správce daně daň z moci úřední, kterou vyměří a předepíše do evidence daní. V případech, kdy plátce daně nesplní svoji povinnost u daně vybírané srážkou, tak ji správce daně stanoví k přímé úhradě. Je-li daň vyměřená správcem daně vyšší než daň tvrzená daňovým subjektem, je rozdíl splatný v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci platebního výměru. Ve stejném termínu je splatná i daň vyměřená z moci úřední. V tomto případě se jedná o náhradní lhůtu splatnosti, proto úrok z prodlení se počítá od původního dne splatnosti. Daňový subjekt má možnost odvolání proti rozdílu stanovenému správcem daně, toto odvolání má odkladný účinek. Jedná se ovšem o riziko, že v případě zamítnutí odvolání doplatí úrok z prodlení, včetně č. 4/2011



částky, které nebyla zaplacena v původním termínu splatnosti. Neliší-li se správcem stanovená daň od údajů tvrzených daňovým subjektem, tak se stejnopis platebního výměru založí pouze do spisu a nezasílá se daňovému subjektu. Pokud je daňový subjekt vyzván k odstranění pochybností nebo dojde např. k daňové kontrole, výsledek vyměření se daňovému subjektu platebním výměrem oznámí, i když se tvrzená daň od daně vyměřené neodchyluje. Za den vyměření se v tomto případě považuje den vydání platebního výměru s účinky ke dni jeho oznámení. Pro případy, kdy není platební výměr oznamován, je stanovena fikce doručení k poslednímu dni lhůty k podání přiznání nebo vyúčtování. Daňový subjekt je oprávněn zažádat o zaslání stejnopisu platebního výměru, který byl založen do spisu. Proti souhlasnému vyměření daně není možné odvolání. Dodatečné daňové přiznání a dodatečné vyúčtování

Zjistí-li daňový subjekt, že daň má být vyšší než poslední známá daň je povinen podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil, dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování a ve stejné lhůtě rozdílnou částku uhradit. Na rozdíl o ZSDP má daňový subjekt možnost podat dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování na daň nižší, než je poslední známá daňová povinnost, jestliže vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které nasvědčují tomu, že daň byla stanovena v nesprávné výši. Lhůta pro podání je stejná jako při dodatečném daňovém přiznání na daň vyšší. Dodatečné přiznání nebo dodatečné vyúčtování tak nepůjde využít v případě, že dané důvody daňový subjekt již uplatnil v odvolání, v řízení o mimořádném opravném prostředku nebo v dříve podaném daňovém tvrzení.

č. 4/2011



Institutu dodatečného daňového přiznání nebo vyúčtování na daň nižší nelze využít v případě, kdy daň byla správcem daně sjednána nebo byla stanovena podle pomůcek. Dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování není přípustné k dani, která je předmětem probíhající daňové kontroly, popřípadě předmětem výzvy k provedení daňové kontroly, je-li zahájeno řízení o mimořádném opravném, dozorčím prostředku nebo řízení o žalobě podané proti rozhodnutí správce daně. Následné hlášení je obdobou opravného daňového přiznání a dodatečného daňového přiznání. Plátce daně je tedy povinen podat, po splnění zákonem stanovených podmínek a v zákonem vymezené lhůtě, následné hlášení. Pokud zjistí, že povinnost v hlášení má být vyšší a je s tímto typem hlášení spojena úhrada, je plátce daně současně povinen v následném hlášení uvedený rozdíl uhradit. Pokud z následného hlášení vyplyne nárok plátce daně na vrácení dosud hlášené a uhrazené daně, správce daně o vrácení částky rozhodne a vydá platební výměr.

Následné hlášení

Daň může být doměřena na základě podání daňového subjektu, formou dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování, nebo i z moci úřední. Doměřením se má na mysli následné vyměření, tzn. jakékoliv další než první vyměření téže daně. Jedná se o postup při zjištění skutečnosti, že dosud stanovená daň není správná. Podle výsledků vyměřovacího řízení doměří správce daně daň ve výši rozdílu poslední známé daně a částky nově zjištěné a tento doměřený rozdíl na dani současně předepíše do evidence daní. Doměřením daně se rozumí i dodatečné stanovení daně plátci daně k přímé úhradě.

Doměření daně

K doměření z moci úřední může dojít pouze na základě výsledku daňové kontroly. Zjistí-li správce daně nové skutečnosti nebo důkazy mimo daňovou kontrolu, na jejichž základě lze důvodně předpokládat, že č. 4/2011



bude daň doměřena, vyzve jej k podání dodatečného daňového přiznání. Rozdíl v doměřené dani je splatný v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci platebního výměru. V ZSDP byla daň splatná do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru. Toto zjištění může být učiněno jak správcem daně, tak i daňovým subjektem. Pokud se doměřená daň neodchyluje od údajů dodatečně tvrzených daňovým subjektem a správce daně nemá o nich pochybnosti. Založí správce daně stejnopis dodatečného platebního výměru pouze do spisu a nezasílá ho daňovému subjektu. Pro případ, kdy není dodatečný platební výměr oznamován, je stanovena fikce doručení k poslednímu dni lhůty k podání dodatečného přiznání nebo dodatečného vyúčtování. Vzhledem k tomu, že účinnost rozhodnutí nastává dnem jeho oznámení (tedy doručení), nastanou účinky doměření daně k tomuto dni, i když reálně k doměření přistoupí správce daně později. Daňový subjekt se může dozvědět, zda tento okamžik nastal, při nahlédnutí do spisu nebo pomocí dálkového přístupu. Postup při nepodání řádného nebo dodatečného daňového tvrzení

V případě, kdy daňový subjekt nepodal řádné daňové tvrzení, vyzve správce daně daňový subjekt k jeho podání a stanoví náhradní lhůtu. Nevyhoví-li daňový subjekt této výzvě ve stanovené lhůtě, může správce daně vyměřit daň podle pomůcek. Jedná se o vyměření z moci úřední. S účinností od 1. 1. 2011 je povinnost uhradit za nepodání nebo opožděné podání daňového přiznání pokutu ve výši 0,05 % z vyměřené daně, nejméně však 500 Kč, a to v případě, že je daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání podáno více něž 5 pracovních dnů po zákonem stanovené lhůtě.

č. 4/2011



Pokud lze důvodně předpokládat, že bude daň doměřena, může správce daně vyzvat daňový subjekt k podání dodatečného daňového tvrzení a stanovit náhradní lhůtu. Nevyhoví-li daňový subjekt této výzvě ve stanovené lhůtě, může správce daně doměřit daň podle pomůcek. Správce daně ve výzvě daňovému subjektu sdělí důvody, pro které ho k podání tvrzení vyzývá. Příklady ke lhůtě pro stanovení daně Daňové přiznání za rok 2010 (společné zadání pro příklad 1 až 6)

Společnost AB bude podávat tvrzení k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období r. 2011 do 31. března 2012.

Příklad 1

Dnem 31. 3. 2012 začne běžet lhůta pro stanovení daně, která končí dnem 31. 3. 2015 podle § 148 odst. 1 DŘ, kdy lhůta pro stanovení daně činí 3 roky. Lhůta pro stanovení daně skončí nejpozději 31. 3. 2022 podle § 148 odst. 5 DŘ, tj. nejpozději uplynutím 10 let od data 31. 3. 2012. Dne 30. 9. 2014 podá společnost AB dodatečné daňové přiznání.

Příklad 2

V tomto případě se lhůta prodlužuje o 1 rok, neboť v posledních 12 měsících před uplynutím lhůty, tj. od 1. 4. 2011 do 31. 3. 2015, došlo k podání dodatečného daňového přiznání podle § 148 odst. 2 písm. a) DŘ. Lhůta pro vyměření daně se prodlužuje do 31. 3. 2016. Dne 15. 12. 2014 byla u společnosti AB zahájena kontrola daně z příjmů právnických osob.

Příklad 3

Lhůta pro stanovení daně běží znovu ode dne, kdy byl úkon učiněn, tj. od 15. 12. 2014 podle ust. § 148 odst. 3 DŘ. Tato lhůta končí 15. 12. 2017. č. 4/2011


Příklad 4


Na základě daňové kontroly byla doměřena daň a vydán dodatečný platební výměr, který bude společnosti AB doručen 30. 4. 2015. Lhůta pro stanovení daně nebude prodloužena, neboť oznámení rozhodnutí o stanovení daně bylo doručeno ve lhůtě delší než 12 měsíců před lhůtou pro stanovení daně, tj. 15. 12. 2017 [§ 148 odst. 2 písm. b) DŘ].

Příklad 5

Společnost AB se proti platebnímu výměru odvolá, odvolací orgán odvolání zamítne. Rozhodnutí o odvolání společnost obdrží 8. 7. 2015. Lhůta pro stanovení daně nebude prodloužena a bude i nadále končit 15. 12. 2017, neboť oznámení rozhodnutí ve věci opravného nebo dozorčího prostředku daňový subjekt obdržel před více než 12 měsíci před uplynutím dosavadní lhůty pro stanovení daně podle § 148 odst. 2 písm. d) DŘ.

Příklad 6

Společnost AB podá dne 15. 12. 2015 žalobu ke krajskému soudu. Krajský soud rozhoduje ve věci napadnutí rozhodnutí o odvolání. Rozsudek krajského soudu nabude právní moci dne 15. 6. 2017. Lhůta neběží od 15. 12. 2015 do 15. 6. 2017, tj. 548 dnů. Rozsudek soudu nabyl právní moci dne 15. 6. 2017. K tomuto datu připočteme 548 dnů, tj. 15. 12. 2019. Lhůta pro stanovení daně je tedy prodloužena do 15. 12. 2019. Daňové přiznání za rok 2009

Příklad 7

Pan Opatrný podal přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období r. 2009 v termínu do 31. 3. 2010 podle § 40 odst. 3 ZSDP. Základní tříletá lhůta pro vyměření daně by skončila dnem 31. 12. 2012. Dne 1. 1. 2011 začne platit DŘ, proto budeme v tomto případě postupovat podle přechodných ustanovení § 264 odst. 4 DŘ, ve kterém je uvedeno: „Účinky právních skutečností, které mají vliv na běh této lhůty a které nastaly přede

č. 4/2011


Rubrika 5


strana 13/16

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Právní skutečnosti nově zakládající stavění běhu lhůty pro stanovení daně podle tohoto zákona, které započaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, staví běh lhůty až ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“ Běh a lhůta pro vyměření daně se bude posuzovat podle § 148 DŘ. Počátek běhu lhůty je konec zdaňovacího období, v němž vznikla daňová povinnost, tj. 31. 12. 2009, posuzuje se podle ZSDP. Lhůta pro stanovení daně končí 31. 12. 2012. Panu Opatrnému byla dne 15. 4. 2010 doručena výzva k odstranění pochybností daňového přiznání podle § 43 odst. 1 ZSDP.

Příklad 8

Výzva k odstranění pochybností je podle judikatury i podle stanoviska MF úkonem prolamujícím vyměření daně, které by skončilo dnem 31. 12. 2013. Podle § 148 odst. 2 a 3 DŘ výzva k odstranění pochybností není úkonem, který by ovlivňoval běh lhůty pro stanovení daně. Při řešení tohoto případu postupujeme v souladu s § 264 odst. 4 Přechodných ustanovení DŘ. Výzva podle § 43 ZSDP vydaná a doručená v roce 2010 má zachovány účinky i po datu 1. 1. 2011, proto lhůta pro stanovení daně končí dne 31. 12. 2013. Srovnání úkonů ovlivňujících běh lhůty pro stanovení daně mezi DŘ a ZSDP Daňový řád Název úkonu


Zákon o správě daní a poplatků (§ 47 odst. 2)

Je to úkon Prodloužení „ovlivňující“ lhůty běh lhůty pro stanovení daně? ano

Název úkonu

prodloužení Podání dodatečného o 1 rok daňového přiznání

Je to úkon Prodloužení prolamující lhůty běh lhůty pro vyměření daně? ne

č. 4/2011


Rubrika 5


strana 14/16



Je to úkon Prodloužení „ovlivňující“ lhůty běh lhůty pro stanovení daně?

Název úkonu

Je to úkon Prodloužení prolamující lhůty běh lhůty pro vyměření daně?

Oznámení výzvy k podání dodatečného daňového tvrzení, pokud tato výzva vedla k doměření daně

ano

prodloužení Výzva k podání (dodao 1 rok tečného) daňového přiznání podle § 40 ZSDP

ano

Oznámení rozhodnutí o stanovení daně (tedy platebního výměru, dodatečného platebního výměru nebo hromadného předpisného seznamu)

ano

prodloužení Vydání platebního o 1 rok výměru či dodatečného platebního výměru

ne

Zahájení řízení o mimořádném opravném prostředku (tj. návrh na povolení obnovy řízení)

ano

prodloužení Žádost / návrh na o 1 rok obnovu řízení podle § 54 ZSDP

ne

Zahájení řízení o dozorčím prostředku (tj. nařízení obnovy řízení a nařízení přezkoumání rozhodnutí)

ano

prodloužení Rozhodnutí o nařízení o 1 rok obnovy řízení podle § 55 ZSDP Rozhodnutí o nařízení přezkoumání podle § 55b ZSDP, pokud toto rozhodnutí bylo vydáno uvnitř (před uplynutím) lhůty podle § 47 ZSDP

ne

Oznámení rozhodnutí ve věci opravného prostředku (kterým je odvolání, rozklad, návrh na povolení obnovy řízení)

ano

prodloužení Vydání rozhodnutí o 1 rok o odvolání Vydání rozhodnutí ve věci obnovy řízení (§ 55 odst. 8 ZSDP)

ne

Oznámení rozhodnutí ve věci dozorčího prostředku (kterým je nařízení obnovy řízení a nařízení přezkoumání rozhodnutí)

ano

prodloužení Vydání rozhodnutí o 1 rok ve věci obnovy řízení (§ 55 odst. 8 ZSDP) Vydání rozhodnutí o výsledku přezkoumání rozhodnutí (§ 55b odst. 6 ZSDP)

ne

č. 4/2011

ne

ne

ne

prodloužení o 3 roky


Rubrika 5


strana 15/16



Je to úkon Prodloužení „ovlivňující“ lhůty běh lhůty pro stanovení daně?

Název úkonu

Je to úkon Prodloužení prolamující lhůty běh lhůty pro vyměření daně?

Oznámení rozhodnutí o prohlášení nicotnosti rozhodnutí o stanovení daně

ano

prodloužení Doručení rozhodnutí o 1 rok o ověření neplatnosti rozhodnutí podle § 32 odst. 7 ZSDP o vyměření daně, např. ověření neplatnosti platebního výměru

ne

Zahájení daňové kontroly

ano

prodloužení Faktické zahájení daňové o 3 roky kontroly

ano

Marné uplynutí lhůty stanovené ve výzvě k zahájení daňové kontroly (§ 87 odst. 6)

ano

prodloužení Institut výzvy k zahájení o 3 roky daňové kontroly ZSDP nezná

Podání řádného daňového tvrzení (tedy daňového přiznání, hlášení nebo vyúčtování)

ano

prodloužení Podání daňového o 3 roky přiznání

ne

Oznámení výzvy k podání řádného daňového tvrzení

ano

prodloužení Výzva k podání daňovéo 3 roky ho přiznání podle § 40 ZSDP

ano

3 roky

Výzva k odstranění pochybností podle § 89 DŘ

ne

Výzva k odstranění pochybností daňového přiznání nebo prokázání údajů v něm uvedených podle § 43 ZSDP

ano

3 roky

Místní šetření podle § 80 a násl. DŘ

ne

Provedené místní šetření podle § 15 ZSDP (které však splňuje podmínky úkonu podle § 47 odst. 2 ZSDP)

ano


Úkony v rámci odvolacího řízení

ne

Některé úkony v rámci odvolacího řízení

ano



č. 4/2011


č. 4/2011


5.4 Lhůta pro stanovení daně

Recommend Documents