Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu Cejl 48/50, 602 00 Brno, mobil 603 574 289,
[email protected], IČ 67010041 Ministr dopravy prostřednictvím Ministerstva dopravy Odboru infrastruktury a ÚP Nábř. L. Svobody 1222/12 110 15 Praha 1
[email protected] E-mail se zaručeným elektronickým podpisem
17. 09. 2014
Rozklad proti vydání stavebního povolení ze dne 15. 8. 2014, č.j. 68/2014-910-IPK/16 pro záměr „R48 Frýdek-Místek, obchvat“ (12 SO) Ministerstvo dopravy (dále jen MD) veřejnou vyhláškou ze dne 15. 8. 2014, č.j. 68/2014-910-IPK/16, která byla zveřejněná dne 18. 8. 2014, na základě žádosti ŘSD ČR ze dne 5. 2. 2014, oznámilo vydání stavebního povolení pro předmětných 12 stavebních objektů. Stavební řízení se týká stavby jen části obchvatu Frýdku-Místku silnicí R48 v jižní variantě v parametrech R 25,5/120 (100) v délce 2,3 km (celková délka je 8,566 km, náklady 3,8 mld. Kč), přičemž součástí stavby je mj. SO217 Most přes řeku Morávku v km 6,205, SO790 Protihlukové stěny (PHS) a SO801 Vegetační úpravy. Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu (dále jen Děti Země) jako účastník předmětného stavebního řízení podávají tímto v zákonné lhůtě do 17. 9. 2014 tento
rozklad a žádají, aby stavební povolení bylo dle § 152 odst. 5 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb. (správní řád) zrušeno a věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí. Napadáno je rozhodnutí v celém rozsahu.
Odůvodnění: 1. Žádost o přezkum závazných stanovisek podle § 149 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb. 1.1. Podklady pro vydání stavebního povolení tvoří i závazná stanoviska dle § 149 odst. 1 správního řádu a dle § 110 odst. 2 písm. d) stavebního zákona. Děti Země proto dle § 149 odst. 4 správního řádu žádají MD, aby zajistilo přezkum zákonnosti VŠECH vydaných závazných stanovisek ve spisu příslušnými nadřízenými orgány, přičemž z opatrnosti uvádějí pojem „všech“, neboť z rozhodnutí není zřejmé, jaký podklad je závazným stanoviskem a jaký ne. Děti Země určitě žádají o přezkum zákonnosti vydání 4 závazných stanovisek těchto správních orgánů: 1) závazné stanovisko MM Frýdek-Místek, stavebního úřadu ze dne 20. 10. 2008, č.j. SÚ/2752/2008/Jo dle § 15 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. o splnění podmínek územního rozhodnutí (pozn.: dle judikatury krajských soudů jde o závazné stanovisko nikoliv jen o vyjádření o souladu stavby s ÚP) 2) závazné stanovisko MM Frýdek-Místek, odboru ŽP a zemědělství ze dne 29. 6. 2004, č.j. ŽPaZ/3206/04/Kos/246/R 3) závazné stanovisko MM Frýdek-Místek, odboru ŽP a zemědělství ze dne 16. 7. 2004, č.j. ŽPaZ/1683/04/Kos/246/R 1
4) závazné stanovisko MM Frýdek-Místek, odboru ŽP a zemědělství ze dne 11. 1. 2011, č.j. MMFM 3199/2011 5) závazné stanovisko MM Frýdek-Místek, odboru ŽP a zemědělství ze dne 22. 7. 2009, č.j. MMFM 19326/2009 a č.j. MMFM 19345/2009 6) závazné stanovisko MM Frýdek-Místek, odboru ŽP a zemědělství ze dne 29. 1. 2004, č.j. ŽPaZ/5586/03/04/Kob/221.2 k zásahu do vzdálenosti do 50 metrů od kraje lesa dle § 14 odst. 2 lesního zákona k umístění stavby (viz také bod č. 2 tohoto rozkladu): Děti Země požadují, aby mezi podmínkami závazného stanoviska byly tyto dvě, které se týkají ochrany před nežádoucí činností stavebních strojů a člověka a před nežádoucí činností dopravních prostředků: 1) „Při stavbě nesmí v pásmu do 50 metrů od okraje lesa žádnou činností strojů a ani osob dojít k poškození a znečištění okraje porostů a lesních pozemků.“ a 2) „Při stavbě nesmí být v pásmu do 50 metrů od okraje lesa povoleny žádné pojezdové komunikace a ani parkovací plochy pro stavební stroje a dopravní prostředky.“ 7) závazné stanovisko MM Frýdek- Místek, odboru ŽP a zemědělství ze dne 19. 4. 2004, č.j. ŽpaZ/1683/04/Kos/246-R k zásahu do krajinného rázu dle § 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. k umístění stavby (viz také bod č. 2 tohoto rozkladu) 8) závazné stanovisko MM Frýdek- Místek, odboru ŽP a zemědělství ze dne 21. 9. 2004, č.j. ŽPaZ/3206/04/Kos/246/R k zásahu do VKP dle § 4 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. k umístění stavby (viz také bod č. 3 tohoto rozkladu) 9) závazné stanovisko/správní rozhodnutí (?) MŽP ze dne 19. 4. 2004, č.j. OEKL/1037/04 o souhlasu se zásahem do ZPF (viz také bod č. 2 tohoto rozkladu) 10) závazné stanovisko KHS Moravskoslezského kraje ze dne 13. 11. 2006, č.j. HOK/OV-8724/215.5.1/06: Děti Země navrhují podmínku 34b) napadeného stavebního povolení o měření dodržování limitů ve zkušením období upřesnit, neboť není zřejmé, kdy má toto měření přesně proběhnout, tzn. zda za 1 rok či za 10 let, a to takto: „Z hlediska relevantnosti hlukových údajů je měření nutno provést v období od tří do čtyř let od po zprovoznění stavby ve zkušebním období.“ Pokud nadřízené orgány zjistí, že závazná stanoviska k povolení záměru byla vydána v rozporu s § 3 a § 50 odst. 4 správního řádu, pak Děti Země navrhují, aby byla dle § 149 odst. 4 správního řádu změněna nebo dle § 149 odst. 5 správního řádu v rámci přezkumných řízení zrušena.
1.2. Ve spise se mj. také nachází souhlasné závazné stanovisko krajského úřadu ze dne 11. 1. 2013, č.j.: MSK 163285/2012 vydané dle § 37 odst. 2 a § 44 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb. se zásahem do ZCHÚ „Profil Morávka“ a „Kamenec“ k umístění stavby „Silnice I/48 Frýdek-Místek, obchvat“. Děti Země žádají přezkum tohoto závazného stanoviska podle § 149 odst. 4 správního řádu u MŽP v Ostravě. Děti Země dne 20. 8. 2012 obdržely rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 16. 7. 2012, č.j. 8A 159/2010 – 167, kterým bylo zrušeno rozhodnutí MŽP v Ostravě ze dne 28. 7. 2006, č.j. 580/470/ENV/006 o potvrzení vydání rozhodnutí o zásahu do ZCHÚ „Profil Morávka“ a „Kamenec“. Žalobu proti tomuto rozhodnutí podal spolek BESKYDČAN dne 13. 9. 2006, kterou městský soud svým rozsudkem ze dne 27. 2. 2009, č.j. 8 Ca 273/2006 – 76 uznal a rozhodnutí MŽP poprvé zrušil. Nicméně Nejvyšší správní soud (dále jen NSS) svým rozsudkem ze dne 3. 6. 2010, č.j. 9 As 52/2009 – 124 tento rozsudek zrušil a věc vrátil k novému řízení na městský soud, který dne 16. 7. 2012 rozhodnutí MŽP zrušil podruhé. MŽP následně svým rozhodnutím ze dne 16. 11. 2012, č.j. 1629/580/12,96162/ENV dle § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu rozhodnutí krajského úřadu ze dne 17. 5. 2006, č.j. 16545/2005/ŽPZ/Pál/24 zrušilo a řízení o vydání tohoto souhlasu zastavilo. Současně zavázalo krajský úřad, aby místo správního rozhodnutí vydalo závazné stanovisko ve smyslu § 149 zákona č. 500/2004 Sb. Krajský úřad pak dne 11. 1. 2013 pod č.j. MSK 163285/2012 vydal souhlasné závazné stanovisko k tomuto zásahu.
2
Odůvodnění bodu 1.2. tohoto rozkladu: 1. Významným podkladem pro vydání tohoto závazného stanoviska krajským úřadem je mj. studie „Hodnocení vlivu stavby na lokality soustavy Natura 2000 dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb.“ zpracované Mgr. Janem Losíkem, kterou předložilo ŘSD ČR. Toto hodnocení se nezabývá vlivy záměru na navazující ekosystémy a zejména nezohledňuje skutečnost, že samotné přerušení lesního porostu na území EVL „Niva Morávky“ v šířce cca 50-60 metrů by bez ohledu na relativní velikost „plošné ztráty biotopu“ představovalo výrazný negativní zásah do celistvosti této lokality (srov. k tomu článek 6 odst. 3 směrnice o stanovištích). Dále nelze souhlasit s tvrzením, že EVL bude poškozována pouze v době realizace stavby a po provedení kompenzačních opatření se ekosystém lehce zacelí. Zcela se totiž zapomíná na vlivy hluku, znečištěného ovzduší i znečištěné vody v důsledku užívání stavby po jejím dokončení. V dalším podkladu pro vydání tohoto závazného stanoviska, který je rovněž ve spisu, tj. ve studii „Posouzení Hodnocení vlivu stavby na lokality soustavy Natura 2000 dle § 45i zákona 114/1992 Sb. SILNICE I/48 FRÝDEK-MÍSTEK, OBCHVAT zpracovaný Mgr. Janem Losíkem“, který zpracoval Mgr. Stanislav Mudra, je totiž uvedeno, že záměr stavby bude mít významný negativní vliv na EVL. Z tohoto důvodu Mgr. Mudra doporučuje tento záměr neschválit, neboť protne jednu z nejzachovalejších částí EVL, naruší vnitřní prostředí přilehlých částí biotopu a bude mít nepříznivý účinek na celistvost lokality. Tři ze čtyř odborných podkladů ve spise k vydání tohoto závazného stanoviska totiž tvrdí, že nelze neprokázat naplnění podmínek, uvedených v § 45i odst. 8 zákona č. 114/1992 Sb., a to ani z hlediska formy, ani z hlediska obsahu, neboť tyto podklady výslovně konstatují, že předložené technické řešení záměru by mělo negativní či významně negativní vliv na území EVL „Niva Morávky“. Kromě toho žádný z podkladů ve spise neprokazuje, že by dle § 45i odst. 9 zákona č. 114/1992 Sb. NEEXISTOVALO jiné technické řešení záměru či dokonce jiné variantní řešení obchvatu FrýdkuMístku s menším negativním vlivem na území EVL nebo dokonce bez jakéhokoliv tohoto vlivu. Např. RNDr. Věra Koutecká ve svém posouzení (je opět součástí spisu pro vydání závazného stanoviska) navrhuje, aby žadatel „zvážil nejméně jednu další technicky proveditelnou variantu záměru“. Obdobně i AOPK ČR ve svém stanovisku (ve spisu) navrhuje „zvážení možnosti variantního řešení“. Mgr. Stanislav Mudra pak svém posouzení uvádí, že „předložením záměru stavby pouze v jedné variantě byl porušen postup pro posuzování vlivů na lokality soustavy Natura 2000 dle § 45i odst. 2 z. 114/1992 Sb.... jelikož se na lokalitě jedná o zásah do prioritního stanoviště, je daný postup v rozporu též § 45i odst. 10 zákona“. Je tedy zřejmé, že z podkladů ve spisu nevyplývá naplnění podmínek pro povolení záměru (trasy obchvatu Frýdku-Místku silnicí R48 v navrženém technickém řešení napříč EVL prostřednictvím mostu s kácením a se zásahem) podle § 45i odst. 9 a § 10 zákona č. 114/1992 Sb. Navíc je také zásadní chybou, že varianty záměru nebyly v rámci posouzení jeho vlivů na území EVL vůbec zpracovány a hodnoceny, čímž došlo i k porušení § 45i odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. a § 59 odst. 2, § 3 odst. 4 a § 47 odst. 3 starého správního řádu. Za této situace je tedy zřejmé, že není jednoznačně a přezkoumatelně doloženo, zda vlivy předložené trasy obchvatu Frýdku-Místku na předmět ochrany EVL je negativní či významně negativní, zda existují účinná a reálná eliminační a kompenzační opatření, která by tyto vlivy zmírnila na přijatelnou mez, a zda v opačném případě není nutné najít jiné, šetrnější, technické řešení, včetně jiné varianty, tohoto záměru. 3
2. Podle Dětí Země je také nutné při přezkumu zákonnosti tohoto závazného stanoviska zohlednit i další dva závažné důvody. NSS ve svém rozsudku ze dne 3. 6. 2010, č.j. 9 As 52/2009 – 124 o nedoložení porušení práv občanského sdružení BESKYDČAN a k námitce ŘSD ČR o údajné absenci žalobní legitimace uvádí mj. následující: „Na rozdíl od stěžovatele má však zdejší soud za to, že této povinnosti žalobce dostál. Zkrácením na svých procesních právech je totiž nutno rozumět také situaci, kdy se správní orgány řádně nevypořádají s námitkami občanského sdružení v rámci správního řízení. Daný závěr potvrdil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 88/2008 –301. Zde konstatoval, že „procesní práva žalobce v sobě zahrnují i právo na to, aby se správní orgány s jejich námitkami i odvolacími důvody řádně vypořádaly; jinak by procesní právo účasti v řízení bylo zcela ‚holé‘ a čistě formální, a bylo by tak okleštěno do té míry, že by se stalo vyprázdněným pojmem. Městský soud proto správně posuzoval, zda a jak se s námitkami uplatněnými žalobcem v průběhu řízení správní orgány obou stupňů vypořádaly (…)“... V právě projednávané věci žalobce podal žalobu k městskému soudu a svou argumentaci založil především na tom, že byl zkrácen na svém právu, aby se správní orgán řádně vypořádal s jeho námitkami uplatněnými v odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně, přičemž tyto námitky podrobně specifikoval. Podle názoru Nejvyššího správního soudu proto bylo zcela na místě, že městský soud přistoupil k věcnému projednání žaloby. Zdejší soud zároveň neshledal, že by některý ze žalobních bodů, na jejichž základě městský soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil, neměl žádnou relevanci z hlediska zájmů hájených žalobcem. Všechny jeho námitky v zásadě směřovaly k ochraně životního prostředí, resp. ochraně přírodní památky Profil Morávka a Kamenec, tj. k ochraně předmětu náplně jeho činnosti jako občanského ekologického sdružení. Proto je nutno námitky žalobce považovat za relevantní. Nejvyšší správní soud stížní námitku brojící proti aktivní žalobní legitimaci žalobce shledal nedůvodnou.“ Městský soud v Praze se ve svém rozsudku ze dne 16. 7. 2012, č.j. 8A 159/2010 – 167 (MŽP má jako žalovaný rozsudek k dispozici) totiž odmítl řádně zabývat žalobním bodem spolku BESKYDČAN o rozporu výroku rozhodnutí krajského úřadu a MŽP s obsahem žádosti a se zákonnými podmínkami přípustnosti zásahů do přírodní památky. Děti Země proto tento žalobní bod předkládají jako důvod k přezkumu zákonnosti vydání tohoto závazného stanoviska. Jde o tuto část žalobního bodu (č. 1) žaloby spolku BESKYDČAN: „Investor požádal podáním ze dne 29. 7. 2003 (dále jen „žádost“) krajský úřad jako příslušný orgán ochrany přírody: a) „o vydání výjimky z ochranných podmínek Přírodní památky Profil Morávky“ a b) „o udělení souhlasu se stavbou v ochranném pásmu ZCHÚ Kamenec“. V žádosti je výslovně uvedeno, že „trasa silničního obchvatu Frýdku-Místku prochází územím přírodní památky Profil Morávky a ochranným pásmem Přírodní památky Kamenec“. V souladu se zněním ust. § 19 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění platném ke dni podání žádosti (citovaným zákonem se s ohledem na znění ust. § 179 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, řídilo správní řízení jako celek) a s ohledem na skutečný stav věci, vyplývající z podkladů rozhodnutí vyplývá, že krajský úřad měl žádost posoudit jako a) žádost o předchozí souhlas orgánu ochrany přírody k činnostem a zásahům, vymezeným v bližších ochranných podmínkách přírodní památky „Profil Morávky“ jako ve zvláště chráněného území podle ust. § 44 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., a b) žádost o souhlasu orgánu ochrany přírody ke stavební činnosti v ochranných pásmech z přírodních památek „Profil Morávky“ a „Kamenec“ podle ust. § 37 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. Po nabytí účinnosti zákona č. 218/2004 Sb., k čemuž došlo v průběhu předmětného správního řízení (dne 1.5. 2004) měl dále krajský úřad žádost posoudit jako žádost o povolení výjimky ze zákazu ve zvláště chráněných územích podle ust. § 36 odst. 2, přičemž tuto žádost měl s ohledem na znění ust. § 43 zákona č. 114/1992, účinné od 1.5. 2004, postupem podle ust. § 20 zákona č. 71/1967 Sb. postoupit vládě České republiky (podrobněji viz níže ad 1.3).“ Městský soud v Praze se ve svém rozsudku ze dne 16. 7. 2012, č.j. 8A 159/2010 – 167 dále odmítl zabývat i žalobní námitkou spolku BESKYDČAN o rozporu záměru se závaznými limity využití území dle ÚP VÚC 4
Beskydy, neboť údajně opět nedošlo k porušení jeho procesních práv žalobce. Tím ovšem postupoval v rozporu s rozsudkem NSS ze dne 3. 6. 2010, č.j. 9 As 52/2009 – 124. Děti Země proto i tento žalobní bod předkládají jako důvod k přezkumu zákonnosti vydání tohoto závazného stanoviska. Jde o tento žalobní bod č. 4 žaloby spolku BESKYDČAN: „Záměr je dále dle názoru žalobce v rozporu s podmínkou, obsaženou v bodě 5 a) Přílohy č. 2 sdělení Ministerstva pro místní rozvoj č. 143/2002 Sb., kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku Beskydy, podle níž jsou nepřípustné veškeré zásahy, které by mohly negativně ovlivnit funkci biokoridorů a biocenter. Krajský úřad ve svém rozhodnutí nepřesně odkazuje na možnost povolení výjimky z tohoto zákazu v případech křížení biokoridorů liniovými částmi staveb dopravních a inženýrských sítí. Tato možnost je totiž výjimkou z jiného limitu, uvedeného v bodě č. 5 a) Přílohy č. 2 sdělení o závazných částech ÚPN VÚC Beskydy, a to z limitu, podle nějž jsou vymezené plochy biocenter a biokoridorů nezastavitelné. Z limitu týkajícího se nepřípustnosti zásahů, které by mohly negativně ovlivnit funkci biokoridorů a biocenter, není žádná výjimka přípustná. Žalovaný se s odvolací námitkou žalobce, odpovídající obsahu tohoto žalobního bodu, opět vypořádal zcela formálně (zopakováním argumentace obsažené v rozhodnutí krajského úřadu). Opět tedy porušil ust. § 59 odst. 2 a dále § 3 odst. 4 a § 47 odst. 3 správního řádu, jakož i právo žalobce na řádné vypořádání jeho námitek.“ Podle názoru Dětí Země ovšem od té doby (resp. od 1. 8. 2003, kdy byla podána žádost o vydání rozhodnutí, a od 28. 7. 2006, kdy bylo vydáno rozhodnutí MŽP v Ostravě) situace v územním plánování VÝRAZNĚ změnila, neboť byly schváleny Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (dále jen ZÚR). Za tohoto nového stavu bude tedy jednoznačně nezbytné, aby MŽP znovu přezkoumalo, zda záměr trasy obchvatu Frýdku-Místku silnicí I/48 je v souladu se těmito ZÚR a s jeho limity využití území.
3. V této souvislosti Děti Země upozorňují, že ve vztahu k procesu EIA a k procesu vydání předmětného závazného stanoviska nebyly nijak pečlivě prověřovány varianty s modernizovaným průtahem města Frýdku-Místku, např. za zahloubeným tunelem na místě stávajícího průtahu, takže by nebylo vůbec nutné realizovat jižní obchvat města (příp. severní obchvat, který byl dle multikriteriální analýze firmy VIAPONT z roku 1994 vyhodnocen jako nejvhodnější). Děti Země proto v příloze č. 1 tohoto rozkladu předkládají námět na modernizaci části stávajícího 4pruhového průtahu s výstavbou krátkého zahloubeného 4pruhového tunely délky 450 metrů (náklady do 1 mld. Kč) v k. ú. Místek jako možné řešení nadměrných silničních intenzit ve městě bez výstavby jižního obchvatu a mostu přes řeku Morávku (v příloze jsou i mapové podklady). Hlavní parametry námětu modernizovaného průtahu jsou tyto: 1) Šestipruhový most přes Ostravici. 225 m dlouhé průběžné odbočovací pruhy mezi současnými odbočeními u bývalé víceúčelové sportovní haly a začátkem sjezdu do tunelu na Místecké straně mostu přes Ostravici. 2) 250 m dlouhý čtyřpruhový sjezd do tunelu, sklon cca 6 % (dle [1] normovaný max. sklon 4,5 %, max. možný 7-8 %). Po obou stranách sjezdu do tunelu jednopruhové jednosměrné silnice ústící na kruhový objezd umístěný těsně za severovýchodním portálem tunelu. Kruhový objezd umožňuje všechna odbočení (tj. oběma směry na Hlavní třídu a ulici 8. pěšího pluku). 3) Jeden čtyřpruhový hloubený tunel délky 450 m (viz [1], za 0,7-1,0 mld. Kč). 4) Kruhový objezd místo křižovatky nad dnešním „křížovým“ podchodem umožňující všechna odbočení (tj. Hlavní třídu, Ostravskou, Janáčkovu i Frýdlantskou), těsně za ním jihozápadní portál tunelu. 5) 125 m dlouhý čtyřpruhový sjezd – výjezd z tunelu, sklon cca 6 %, po obou stranách jednopruhové jednosměrné silnice navazující na průběžné odbočovací pruhy stávající mimoúrovňové křižovatky s I/56. Mezi jihovýchodní zdí farního chrámu sv. Jana a Pavla a severozápadní stěnou Lidového domu na protější straně Janáčkovy třídy je nejužší místo na celé trase – cca 40m, což pro budování zahloubeného tunelu stačí, přičemž přístup do Lidového domu z Janáčkovy třídy po dokončení stavby nebude zřejmě možný. 6) 225 m dlouhé průběžné odbočovací pruhy mezi koncem výjezdu – sjezdu z tunelu a současnými odbočeními stávající mimoúrovňové křižovatky s I/56. 5
MŽP by tedy v rámci přezkumu zákonnosti vydání tohoto závazného stanoviska ve vztahu k námětu na modernizaci části stávajícího průtahu města v rozsahu 0,7-1,0 mld. Kč namísto výstavby celého jižního obchvatu délky 8,566 km za cca 3,775 mld. Kč (údaj z roku 2008) mělo tento námět posoudit, neboť jeho příp. realizací se jednak ušetří cca 2,8-3,0 mld. Kč a jednak nedojde k negativnímu zásahu do ZCHÚ území v trase jižního obchvatu, tj. do území NATURA 2000 Profil Morávka a Kamenec (zásahy řeší DG ENVI). Současně by měl ministr dopravy při posuzování tohoto rozkladu uvážit, zda tento námět nebude z hlediska státního rozpočtu s obdobnou dopravní funkcí jako by měl jižní obchvat města výhodnější.
2. Absence povinných podkladů dotčených orgánů ve spise 2.1. MD by mělo mít ve spise všechny povinné podklady od DO, tzn. příslušná závazná stanoviska, která se dle § 149 správního řádu vydávají k povolení stavby, a příslušná pravomocná správní rozhodnutí. MD ovšem ve spise nemá dle právního názoru Dětí Země tyto podklady DO, ačkoliv ho Děti Země ve svých námitkách ze dne 1. 7. 2014 na to upozornily: a) „MD by mělo mít před vydáním stavebního povolení ve spise závazné stanovisko dle § 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. k zásahu POVOLOVANÉ stavby (nikoliv UMISŤOVANÉ) do krajinného rázu“ – bod č. 4 námitek Dětí Země, b) „MD by mělo mít před vydáním stavebního povolení ve spise závazné stanovisko dle § 14 odst. 2 lesního zákona č. 114/1992 Sb. k zásahu POVOLOVANÉ stavby (nikoliv UMISŤOVANÉ) v pásmu do 50 metrů od okraje lesa“ – bod č. 5 námitek Dětí Země, c) „MD by mělo mít před vydáním stavebního povolení ve spise VŠECHNA správní rozhodnutí k odnětí pozemků určených plnění funkce lesa (PUPFL)“ – bod č. 6 námitek Dětí Země, MD k bodu č. 4 námitek Dětí Země uvádí, že podle jeho názoru postačuje mít ve spise ke stavebnímu řízení závazné stanovisko či správní rozhodnutí (není zřejmé, o jakou formu jde) dle § 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. k umístění stavby a nikoliv ještě k povolení stavby. Stejně tak se vyjádřilo i k bodu č. 5 námitek, přičemž v tomto případě podotýká, že uložené podmínky tohoto stanoviska/rozhodnutí dle lesního zákona se týkají i povolení stavby a navíc příslušný DO se k žádosti k vydání stavebního povolení nijak nevyjádřil. Děti Země se s tímto postupem a právním názorem neztotožňují, neboť se domnívají, že je nutné předložit závazná stanoviska jak k umístění staveb, tak k jejich povolení, neboť DO v nich řeší zcela jiné otázky ve vztahu k míře podrobnosti jednotlivých stavebních objektů. Navíc pokud v roce 2004 se oba dotčené souhlasy na ochranu veřejných zájmů vydávaly formou správního rozhodnutí, které bylo možné žalovat samostatně, pak v současné době se tyto souhlasy vydávají jen jako závazná stanoviska s opravným prostředkem v podobě podání námitek společně s odvoláním (rozkladem) proti stavebnímu povolení. Za této právní situace měly být oba souhlasy i z tohoto důvody vydány k povolení stavby jako závazná stanoviska, která je možné přezkoumat je v rámci podaného rozkladu. Za předpokladu, že by ministr dopravy přisvědčil právnímu názoru MD, že není tyto souhlasy nutné vydávat i k povolení sta by, pak Děti Země žádají jejich přezkum dle § 149 správního řádu, ačkoliv byly vydány v roce 2004 jako správní rozhodnutí, neboť jim zákon neumožňuje jejich přezkum jiným způsobem, než při podání rozkladu – viz požadavek Dětí Země v bodě 1.1. tohoto rozkladu. Děti Země v bodě č. 6 svých námitek upozornily, že ve spise má být pravomocné rozhodnutí o souhlasu s odnětím PUPFL, nicméně ani toto doporučení podle právního názoru Dětí Země nebylo řádně a ve smyslu § 3 správního řádu respektováno. 6
MD sice odkazuje mj. na rozhodnutí MM Frýdek-Místek ze dne 29. 7. 2014, č.j. MMFM 69503/2014 o odnětí plochy 8.334 m2, nicméně svým postupem porušilo hlavní zásady správního řádu, a to ve dvou bodech: 1) toto rozhodnutí bylo vydáno dne 29. 7. 2014, tzn. 26 dní po svolání ústního jednání dne 3. 7. 2014, na němž MD konstatovalo, že žádost splňuje všechny zákonné náležitosti, neboť nebyly vzneseny žádné námitky (!?!), takže je možné vydat stavební povolení. Přitom ještě doplnilo spis o toto chybějící rozhodnutí, aniž umožnilo Dětem Země se k tomuto novému podkladu dle § 36 odst. 3 správního řádu řádně vyjádřit – MD tak porušilo zásadu koncentrace řízení, neboť spis po stanovené lhůtě nechalo žadatelem doplnit, aniž by o tom účastníci řízení věděli 2) toto rozhodnutí není dosud pravomocné, neboť proti němu podaly Děti Země dne 19. 8. 2014 odvolání ke krajskému úřadu, takže není možné a zákonné, aby se správní orgány při svém rozhodování ve vztahu k § 3 správního řádu opíraly o nepravomocná správní rozhodnutí, neboť tím navíc vytvářejí právní nejistotu; pokud by ale MD postupovalo v souladu se zákonem a umožnilo by účastníkům řízení se k doplněnému spisu vyjádřit, pak by ho Děti Země upozornily, že spis neobsahuje pravomocné rozhodnutí, čímž by MD muselo stavební řízení logicky a v souladu se zákonem jako o předběžné otázce přerušit do předložení pravomocného podkladového rozhodnutí.
2.2. Podle závazného stanoviska (či správního rozhodnutí) MŽP ze dne 19. 4. 2004, č.j. OEKL/1037/04 o souhlasu se zásahem do ZPF mělo ŘSD ČR společně se žádostí o vydání stavebního povolení předložit MM Frýdek-Místek jednak návrh na využití sejmuté ornice projednaný s relevantními subjekty a jednak plán rekultivace ke schválení. Z napadeného stavebního povolení ovšem není zřejmé, zda tato podmínky (viz podmínka 33b) ve vztahu k podmínce 33h) napadeného stavebního povolení) byla skutečně splněna, neboť MD oba tyto povinné podklady v napadeném povolení neuvádí. Vzhledem k tomu, že požadavek na jejich splnění je součástí napadeného stavebního povolení, pak z toho logicky Dětem Země vyplývá, že jejich splnění neproběhlo. Tento nezákonný postup žadatele či MD ovšem nelze zhojit tak, že tyto podklady budou dle podmínky č. 33 napadeného stavebního povolení předloženy až někdy před vydáním kolaudačního rozhodnutí, neboť je to v rozporu s podmínkami závazného stanoviska či správního rozhodnutí MŽP. Pokud se přezkoumatelně doloží, že oba podklady, tj. návrh na využití sejmuté ornice a plán rekultivace, opravdu nejsou, pak je nutné stavební řízení přerušit a oba tyto podklady si od žadatele nechat předložit.
3. Absence zahrnutých relevantních podmínek závazného stanoviska k zásahu do VKP Děti Země ve svých námitkách v bodě č. 9 ze dne 1. 7. 2014 upozornily, že by MD mělo zohlednit i podmínky závazného stanoviska k zásahu do VKP vydaného dle § 4 odst. 2 zákona č. 114/199 Sb., aby povolované stavby nebyly v rozporu s jeho podmínkami. MD k této věci na str. 14 pod bodem I. uvádí, že předmětné relevantní podmínky zásahu do VKP byly zahrnuty do podmínek napadeného stavebního povolení pod bodem č. 28. Děti Země ovšem namítají, že pod tímto bodem jsou podmínky jiného závazného stanoviska, a to k zásahu do ZCHÚ Profil Morávka a Kamenec, které vydal krajský úřad dne 11. 1. 2013. Není proto zřejmé, proč by relevantní podmínky souhlasu se zásahem do VKP měly být součástí bodu č. 28 napadeného stavebního povolení, když dle MD se zde mají nacházet podmínky souhlasu se zásahem do ZCHÚ. Vzniká tak rozpor mezi tvrzením MD a napadeným stavebním povolením v bodě č. 28, který je nutné přezkoumatelným způsobem vyřešit. Pokud podmínky souhlasu k zásahu do VKP chybějí, pak by měly být doplněny. RNDr. Miroslav Patrik člen výboru a vedoucí klubu Příloha: 1) Námět modernizace průtahu města Frýdek-Místek silnicí I/48 s výstavbou krátkého zahloubeného tunelu a s dořešením silniční dopravy v k. ú. Místek ve směru z Frýdku do Místku – 6 stran (text + mapy) 7
