KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Odbor územního plánování a stavebního řádu Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno _____________________________________________________________________________ Č.j. JMK 110397/2012
SpZn. S-JMK 110397/2012/ OÚPSŘ
Brno 27.12.2012
ROZHODNUTÍ VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA
Městský úřad Blansko, odbor stavební úřad ( dále jen „stavební úřad“ nebo „SÚ Blansko“) vydal dne 30. 7. 2012 pod č.j. SÚ ÚR 203/2012-22938/2012/Ša územní rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území, týkající se změny účelu užívání stávající stavby garáže se dvěma stáními situované na pozemku parc.č. 437/2, k.ú. Lipůvka ve vlastnictví Vladimíra Filly, nar. 8.3.1958, bytem Lipůvka č.p.167, na autodílnu. Toto územní rozhodnutí napadli společným odvoláním účastníci územního řízení Jaromír Homolka, Roman Homolka, Drahomíra Homolková, všichni bytem Lipůvka č.p. 172, a paní Marie Jurenová, bytem Lipůvka č.p. 213. Po provedení procesních úkonů podle § 86 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen „správní řád“ nebo „SŘ“) stavební úřad předal spis a odvolání Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu jako příslušnému odvolacímu orgánu k provedení odvolacího řízení. Po přezkoumání napadeného rozhodnutí a předloženého spisu Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu (dále jen „KrÚ OÚPSŘ“), příslušný podle ust. § 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích a dále podle § 89 odst. 1 ve spojení s ust. § 11 správního řádu rozhodl takto: podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu
ruší rozhodnutí SÚ Blansko ze dne 30. 7. 2012, č.j. SÚ ÚR 203/2012-22938/2012/Ša 28 a věc vrací tomuto správnímu orgánu k novému projednání.
Účastníkem řízení podle § 27 odst. 1 SŘ, na nějž se vztahuje rozhodnutí správního orgánu je: Vladimír Filla, nar. 8.3.1958, Lipůvka č.p.167, 679 22 Lipůvka Marcela Fillová, nar. 29.4.1962, Lipůvka č.p. 167, 679 22 Lipůvka
Odůvodnění KrÚ OÚPSŘ v prvé řadě ověřil přípustnost a včasnost podaného odvolání. Z předloženého správního spisu zjistil, že odvoláním napadené rozhodnutí bylo těm účastníkům řízení, kteří podali odvolání, ( účastníkům územního řízení podle § 85 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu - dále „stavební zákon“), oznamováno v souladu s § 92 odst. 3 cit. zákona veřejnou vyhláškou. Tímto způsobem bylo územní rozhodnutí oznámeno dne 16.8.2012, společné odvolání pak
1
Jaromír, Roman a Drahomíra Homolkovi, všichni bytem Lipůvka č.p. 172, a paní Marie Jurenová, bytem Lipůvka č.p. 213 podali u stavebního úřadu dne 13.8.2012. Podle § 83 odst. 1 SŘ odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Odvolání lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno. Bylo-li odvolání podáno ještě před oznámením rozhodnutí účastníkovi řízení platí, že bylo podáno v první den odvolací lhůty. Z uvedeného vyplývá, že odvolání podané Jaromírem, Romanem a Drahomírou Homolkovými a Marií Jurenovou (dále jen „odvolatelé“) je včasné a podané oprávněnými subjekty; je tudíž schopné přezkoumání postupem uvedeným v § 89 odst. 2 SŘ. KrÚ OÚPSŘ dále posoudil podané odvolání z hlediska požadavků kladených ustanovením § 82 odst. 1 a 2 SŘ a zjistil, že podání obsahuje údaje, proti kterému rozhodnutí směřuje a v čem je spatřována nezákonnost rozhodnutí. Není-li v odvolání uvedeno (jako v tomto případě), v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. Z obsahu společného odvolání odvolatelů je patrné, že směřuje proti rozhodnutí č.j. SÚ SR 63/201114801/2011/Ša, kterým SÚ Blansko rozhodl o žádosti Vladimíra Filly, nar. 8.3.1958, Lipůvka č.p.167, 679 22 Lipůvka (dále též „žadatel“) o vydání územního rozhodnutí o změně stavby, týkající se změny účelu užívání stávající stavby garáže se dvěma stáními, situované na pozemku parc.č. 437/2, k.ú. Lipůvka, na provozovnu autodílny. Odvolatelé v něm namítli, že územní rozhodnutí nerespektuje územně plánovací dokumentaci obce (ÚPD), kterou představuje územní plán obce Lipůvka, jinak řečeno je územní rozhodnutí v rozporu s ÚPD. V jeho důsledku pak vznikne na daném pozemku rozsáhlý podnikatelský areál se zvýšeným automobilovým provozem, který bude zatěžovat uživatele okolních nemovitostí určených pro bydlení. Dále odvolatelé namítli, že se stavební úřad nedostatečně vypořádal s jejich námitkou označenou č. 4, jakož i s námitkami o snížení pohody bydlení- exhalacemi, zápachem, hlukem, zásazích do životního prostředí v dané lokalitě a ohrožení majetku odvolatelů. Povinností odvolacího orgánu založenou ustanovením § 89 odst. 2 správního řádu je přezkoumat soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí pak odvolací orgán přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží. Jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, rozhodne jedním ze způsobů zakotvených v ustanovení § 90 odst. 1 správního řádu, v opačném případě odvolání ve smyslu ustanovení § 90 odst. 5 správního řádu zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí. V návaznosti na výše uvedené přistoupil KrÚ OÚPSŘ jako příslušný odvolací správní orgán k prošetření předloženého správního spisu SÚ Blansko věci se týkajícího a k věci uvádí: Vladimír Filla, nar. 8.3.1958, bytem Lipůvka č.p.167, 679 22, zastoupený firmou BESTA- ING.BRÁZDA s.r.o. se sídlem Smetanova 299/4, Blansko, PSČ 678 01 podal ke stavebnímu úřadu, v intencích ustanovení § 127 odst.3 stavebního zákona a § 13 vyhlášky č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona, oznámení o změně užívání stávající stavby, evidované v katastru nemovitostí na pozemku parc.č. 437/2 k.ú. Lipůvka jako garáž. Oznámení stavební úřad obdržel 4.5.2012. Opatřením stavebního úřadu ze dne 5.5.2011, č.j. SÚ MBK 21728/2011/Mš byl žadatel v souladu s ustanovením § 127 odst. 3 stavebního zákona vyrozuměn, že navržená změna v užívání podléhá rozhodnutí stavebního úřadu, a stavební úřad určil, jaké podklady budou pro řízení o změně způsobu užívání nezbytné: jedním z nich bylo územní rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území (dále „územní rozhodnutí o změně stavby“). Žádost o vydání územního rozhodnutí o změně stavby podal Vladimír Filla dne 21.3.2012. Protože žádost nebyla úplná, byl žadatel vyzván k doplnění žádosti ve stanovené lhůtě a stavební úřad do doby doplnění podkladů územní řízení přerušil. Po odstranění vad žádosti stavební úřad dne 6.6.2012 pod
2
č.j.SÚ 17483/2012/Ša oznámil podle § 87 odst. 1 stavebního zákona účastníkům a dotčeným orgánům zahájení územního řízení a k projednání žádosti nařídil veřejné ústní jednání spojené s ohledáním na místě na den 10.7.2012. Žadatel, účastníci řízení a dotčené orgány, jakož i veřejnost byli poučeni o svých právech a povinnostech vyplývajících pro ně z příslušných ustanovení stavebního zákona a správního řádu. Oznámení o zahájení územního řízení bylo doručeno jednak veřejnou vyhláškou na úřední desce městského úřadu a současně zveřejněno na elektronické úřední desce, jednak jednotlivě účastníkům řízení dle § 85 odst. 1 stavebního zákona, tj. žadateli, obci, na jejímž území se záměr nachází, a dotčeným orgánům. Jeden den před termínem konání veřejného ústního jednání, dne 9.7.2012, obdržel stavební úřad písemné námitky účastníků (pozdějších odvolatelů). Odvolatelé vyjádřili nesouhlas se změnou užívání dvojgaráže na další autodílnu (jedna opravna již na pozemku legálně existuje), s ohledem na jejich umístění v těsné blízkosti dvou rodinných domů. Nevěří tomu, že žadatel dodrží podmínku stanovenou dotčenými orgány spolupůsobícími v územním řízení, totiž že v autodílně budou prováděny jen mechanické práce, bez lakování vozidel, protože je známo, že žadatel rozhodnutí nedodržuje, za situace, kdy nikdo nedokáže, kolik hluku, zápachu a škodlivin uniká do ovzduší. Při zvyšování objemu opravárenských prací dojde dle odvolatelů k častějšímu najíždění aut do prostoru mezi rodinnými domy odvolatelů, což zvýší exhalace s negativními vlivy dopady na okolní zástavbu. Dále odvolatelé uvedli, že není zajištěno parkování automobilů k opravám ani vozů dodavatelských firem k zajištění provozu autodílny, a tyto parkují na -cit:„ …veřejné ulici“, podle územního plánu je autodílna umístěna v „bytové zástavbě“ a jejich rodinné domy budou znehodnoceny. Pod č.j. SÚ ÚR 203/201222938/2012/Ša pak stavební úřad dne 30. 7. 2012 vydal územní rozhodnutí o změně stavby, aniž by před vydáním rozhodnutí naplnil požadavek ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu, podle kterého je správní orgán povinen účastníky řízení aktivně vyzvat, aby se ještě před vydáním rozhodnutí vyjádřili ke všem shromážděným podkladům pro rozhodnutí. Z povahy věci, resp. z ust. § 15 odst. 1 správního řádu vyplývá, že výzva účastníkům musí mít písemnou podobu. KrÚ OÚPSŘ dále k věci uvádí: Záměrem žadatele o vydání územního rozhodnutí o změně stavby, jehož výsledkem bylo odvoláním napadené rozhodnutí, je dosáhnout změny v účelu užívání stávající stavby jejíž užívání bylo povoleno kolaudačním rozhodnutím SÚ Blansko dne 6.1.2001, a to jako- cit.: „garáž se dvěma stáními ve dvoře rodinného domu č.p. 167 v Lipůvce“. Změna v účelu užívání stavby je upravena v ustanoveních § 126 a 127 stavebního zákona; podle těchto je změna v účelu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu výroby nebo v jejím podstatném rozšíření a změna v činnosti, jejíž účinky by mohly ohrozit život a veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí, přípustná jen na základě písemného souhlasu stavebního úřadu. Ustanovení § 81 odst. 2 písm. c) stavebního zákona (tzn. potřeba vydat územní rozhodnutí o změně stavby) tím není dotčeno. Stavební úřad vydá souhlas se změnou v užívání stavby na základě oznámení osoby, která má ke stavbě vlastnické právo nebo prokáže právo změnit užívání stavby. Pokud požadovaná změna má širší důsledky, tj. konkrétně se svými účinky dotýká buď práv třetích osob, nebo je třeba její účinky na okolí posoudit podrobněji (rozumí se podrobněji, než je to možné v procesu pouhého ohlašování), musí o změně proběhnout správní řízení, které je zahájeno předložením podkladů určených rozhodnutím stavebního úřadu. Podle § 126 odst. 3 stavebního zákona změna v užívání stavby musí být v souladu se záměry územního plánování, s veřejnými zájmy chráněnými tímto zákonem a se zvláštními právními předpisy. KrÚ OÚPSŘ k věci předesílá: -
Podle § 76 stavebního zákona umisťovat stavby, jejich změny, měnit jejich vliv na využití území, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území lze jen na základě územního rozhodnutí
3
nebo územního souhlasu (nestanoví-li zákon jinak). Každý, kdo navrhuje vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, je povinen dbát požadavků uvedených v § 90 stavebního zákona a být šetrný k zájmům vlastníků sousedních pozemků a staveb. Požadavky ustanovení zmíněného § 90 jsou m.j. to, aby záměr žadatele o vydání územního rozhodnutí byl v souladu s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, ve kterém se záměr navrhuje, dále s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích předpisů, zvláště s obecnými požadavky na využívání území podle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen „OPVÚ“). V neposlední řadě je třeba prokázat soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů a s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení. -
Podle § 169 stavebního zákona právnické osoby, fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy jsou povinny při územně plánovací a projektové činnosti, při povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb respektovat záměry územního plánování a obecné požadavky na výstavbu stanovené prováděcími právními předpisy
-
Podle ustanovení § 21 odst. 6 OPVÚ lze na pozemku rodinného domu dále umístit garáž a stavby a zařízení uvedené v § 103 odst. 1 písm. a) bodech 1, 4 a 5, písm. d) bodě 5 stavebního zákona (mj. skleník, bazén, zimní zahrada - vše omezené výškou stavby a výměrou zastavěné plochy). Dále lze na pozemku rodinného domu umístit jednu stavbu pro podnikatelskou činnost, odpovídající svými parametry § 104 odst. 2 písm. d) stavebního zákona, není-li z prostorových a provozních důvodů možno zabezpečit uvedené funkce v rodinném domě. Pro orientaci – stavba pro podnikatelskou činnost smí podle posledně uvedeného ustanovení mít výměru zastavěné plochy max. 25 m2 a do 5 m výšky, s jedním nadzemním podlažím, a eventuální podsklepení nejvýše do hloubky 3 m. Výše uvedená omezení nejsou v obecně závazném právním předpisu, kterým OPVÚ bezpochyby je, obsažena bezdůvodně: lze v nich spatřovat určitou regulaci stavební činnosti, s ohledem na plochy, v nichž mají být konkrétní stavební záměry umístěny, povoleny a užívány.
Záměr žadatele je v tomto případě situován v ploše bydlení podle vydané územně plánovací dokumentace. Plochy bydlení se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro bydlení v kvalitním prostředí, umožňujícím nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení. Plochy bydlení zahrnují zpravidla pozemky bytových domů, pozemky rodinných domů, pozemky související dopravní a technické infrastruktury a pozemky veřejných prostranství. Součástí plochy bydlení mohou být pozemky dalších staveb a zařízení, které nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slučitelné s bydlením a slouží zejména obyvatelům v takto vymezené ploše. Obec Lipůvka má platný územní plán vydaný formou opatření obecné povahy, které nabylo účinnosti dne 5.11.2008. Stávající (podle kolaudačního rozhodnutí) garáž se nachází na pozemku rodinného domu č.p.167, který je součástí plochy B - stabilizované plochy bydlení. V podmínkách pro využití těchto ploch je stanoveno, že plochy bydlení zahrnují činnosti, děje a zařízení související bezprostředně s bydlením. Přípustné je zde umístění rodinných domů, bytových domů, související dopravní a technické infrastruktury, dále využití pro veřejná prostranství, související občanské vybavení, a pozemky sídelní zeleně. Podmíněně přípustné jsou další stavby a zařízení (např. zázemí ke stavbě hlavní, stavba pro podnikatelskou činnost odpovídajících parametrů, veřejná a soukromá hřiště, dětská hřiště, bazény) v případě, že nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slučitelné s bydlením a slouží zejména obyvatelům v takto vymezené ploše. Nepřípustné využití je definováno jako činnosti, děje a zařízení, které narušují kvalitu prostředí a pohodu bydlení, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně.
4
Předmětné území je tedy primárně určeno k bydlení v rodinných domech, v němž nutno zachovávat pokud možno přijatelnou pohodu bydlení. Pohoda bydlení je souhrn činitelů a vlivů přispívajících k tomu, aby bydlení bylo zdravé a vhodné pro všechny kategorie uživatelů, respektive aby byla vytvořena klidnému bydlení vhodná atmosféra, daná zejména kvalitou jednotlivých složek životního prostředí - nízkou hladinou hluku, čistotou ovzduší, nízkými emisemi prachu, pachů apod. Dále KrÚ OÚPSŘ dodává: Pozemek rodinného domu právní předpisy přímo nedefinují; je tedy nutno při vymezení pojmu vycházet z ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) a c) stavebního zákona, která definují stavební pozemek a „zastavěný stavební pozemek“. Pozemkem rodinného domu je tedy nutno rozumět jednak pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela, jednak další pozemkové parcely, zpravidla pod společným oplocením, tvořící souvislý funkční celek s rodinným domem. Při umisťování staveb pro podnikání na pozemcích s rodinnými domy ve smyslu ustanovení § 21 odst. 6 OPVÚ je třeba brát na zřetel, že to mohou být pouze takové stavby, jejichž charakter by umožnil umístění v rodinném domě, aniž by narušil jeho základní funkci, a že pouze s prostorových důvodů je nutno příslušný druh provozu umístit v samostatném objektu. Znamená to mj., že tyto stavby pro podnikání nesmějí obtěžovat okolí hlukem, prachem, zápachem a podobnými negativními vlivy, a že tato omezení předem vylučují většinu výrobních aktivit, zámečnictví, klempířství, autoopravny, chovy zvířectva apod. z lokalit rodinných domů. Dále KrÚ OÚPSŘ uvádí: Podle posouzení stavebního úřadu je změna stavby garáže na pozemku rodinného domu v souladu s územním plánem obce Lipůvka, vydaným formou opatření obecné povahy, s nabytím účinnosti 5.11.2008 (dále „ÚPD“). SÚ Blansko nejprve do odůvodnění uvedl, že pozemek rodinného domu č.p. 167 v Lipůvce se nachází v zastavěném území obce a funkčně je součástí stabilizovaných ploch bydlení; dále ocitoval, jaké stavby, opatření a činnosti lze v plochách bydlení situovat a za jakých podmínek vymezených územním plánem pozitivně i negativním způsobem. Stavby pro podnikání jsou zde podmíněně přípustné a omezení jsou nastavena takto: stavba pro podnikatelskou činnost „odpovídajících parametrů“, která současně nesnižuje kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, je slučitelná s bydlením a slouží zejména uživatelům v takto vymezené ploše. V napadeném rozhodnutí stavební úřad uvedl, že pojem „odpovídající parametry“ není v ÚPD samostatně definován. Za „odpovídající parametry“ tak stavební úřad pokládá, že se má jednat o tzv. „nerušící činnosti“. De facto tak stavební úřad jeden neurčitý pojem nahrazuje dalším neurčitým pojmem (nehledě na to, jak z předchozího uvedeného vyplývá, autoopravna mezi stavbami pro bydlení, zejména rodinnými domy, je vždy rušící činnost ve vztahu k prvotnímu účelu využití území). Aby stavební úřad mohl odůvodnit, že se jedná o přípustnou změnu užívání, kterou lze v území situovat, musel by dát pojmu „odpovídající parametry“ jasnější, konkrétnější význam. To však v odvoláním napadeném rozhodnutí SÚ Blansko dostatečně neučinil. Cizí slovo „parametr“ má v češtině význam „měřítko“ či „kritérium“. KrÚ OÚPSŘ je toho názoru, že za stavbu pro podnikatelskou činnost „odpovídajících parametrů“ v ploše bydlení (ne na pozemku rodinného domu) je třeba považovat stavbu, v níž vykonávaná činnost nejen neruší, ale její parametry pokud jde o zastavěnou plochu, výšku a podlažnost alespoň přibližně odpovídají parametrům stavby pro podnikatelskou činnost na pozemku rodinného domu, dle § 104 odst. 2 písm. d) stavebního zákona. Odůvodnění výroku rozhodnutí musí splňovat požadavky kladené na odůvodnění v souladu s ustanovením § 68 odst. 3 správního řádu. Podle tohoto ustanovení musí odůvodnění obsahovat důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil
5
při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Pouze za naplnění těchto kritérií je možno rozhodnutí správního orgánu považovat za přezkoumatelné a přesvědčivé. Takové odůvodnění, pokud jde o soulad záměru s ÚPD obce Lipůvka, však odvoláním napadené územní rozhodnutí postrádá. Jak už odvolací orgán výše zmínil, ve smyslu ustanovení § 21 odst. 6 OPVÚ stavby pro podnikatelskou činnost na pozemcích rodinných domů smí být jednopodlažní, mohou mít výměru zastavěné plochy max. 25 m2, mohou být podsklepené nejvýše do hloubky 3 m a výška takové stavby nesmí překročit 5 m. Tyto parametry stavba “dvougaráže” o zastavěné ploše cca 77 m2 na pozemku RD čp. 167 v Lipůvce (propojením s vedlejší dílnou jde o stavbu o výměře více jak 100 m2) evidentně vysoko překračuje. Stavební zákon ukládá účastníkům všech fází procesu výstavby, užívání i odstraňování staveb povinnost postupovat podle všech předpisů obsahujících technické požadavky na výstavbu – viz ustanovení § 169 stavebního zákona. Z některých ustanovení takových předpisů lze sice v odůvodněných případech udělit výjimku, avšak pouze z těch ustanovení, ze kterých tento předpis povolení výjimky výslovně umožňuje. Podle § 26 OPVÚ za podmínek stanovených v § 169 stavebního zákona je možná výjimka m.j. i z ustanovení § 21 odst. 6 OPVÚ. O povolení či nepovolení výjimky se vede správní řízení - návrhové, tedy na žádost toho, kdo výjimku pro svůj záměr potřebuje. Jak se ze spisu stavebního úřadu zjišťuje, tuto okolnost stavební úřad při svém územním rozhodování v předmětné záležitosti zcela opoměl, o eventuální výjimce před vydáním napadeného územního rozhodnutí nerozhodoval, na její potřebu ani žadatele o vydání územního rozhodnutí o změně stavby neupozornil, ačkoliv je eventuálně udělená výjimka z § 21 odst. 6 OPVÚ jedním z nezbytných podkladů pro vydání “kladného” územního rozhodnutí o změně stavby garáže u RD čp. 167 na autoopravnu. Ze všech shora popsaných důvodů vyplývá, že SÚ Blansko nevydal odvoláním napadené rozhodnutí ze dne 30. 7. 2012, č.j. SÚ ÚR 203/2012-22938/2012/Ša 28 v souladu s právními předpisy, a odvolacímu orgánu nezbylo než je zrušit a věc vrátit stavebnímu úřadu k novému projednání. Z důvodů, pro které odvolací orgán takto rozhodl, se v této fázi řízení nebude zabývat dalšími námitkami účastníků řízení Jaromíra, Romana a Drahomíry Homolkových a Marie Jurenové. Účastníky tohoto odvolacího řízení jsou osoby, které za účastníky územního řízení označil stavební úřad, tzn. Vladimír a Marcela Fillovi, Jaromír a Drahomíra a Roman Homolkovi, Marie Jurenová a obec Lipůvka.
Poučení o opravném prostředku Podle ustanovení § 91 odst. 1 správního řádu se proti rozhodnutí o odvolání nelze dále odvolat.
Ostatní poučení: Účastníkům územního řízení podle § 85 odst. 2 zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu se toto rozhodnutí doručuje veřejnou vyhláškou. Doručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že rozhodnutí bude po dobu 15 dnů vyvěšeno na úřední desce a elektronické úřední desce doručujícího správního orgánu. Poslední den této lhůty je dnem doručení. Rozhodnutí odvolacího orgánu je v právní moci, jestliže bylo oznámeno všem odvolatelům a dále účastníkům uvedeným v § 27 odst. 1 SŘ. Jestliže si adresát uložené písemnosti doručované do vlastních
6
rukou nevyzvedne písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty.
„otisk úředního razítka“ Ing. arch. Eva Hamrlová vedoucí odboru v zast. Ing. Věroslava Prskavcová, v.r.
Počet stran rozhodnutí:
4
Rozdělovník Doručí se jednotlivě (účastníci řízení podle § 85 odst. 1 zák. č 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a dotčené orgány)
Vladimír Filla, Lipůvka č.p. 167, 679 22 Lipůvka, zastoupený firmou BESTA- ING.BRÁZDA s.r.o. se sídlem Smetanova 299/4, Blansko, PSČ 678 01 Marcela Fillová, Lipůvka č.p. 167, 679 22 Lipůvka Obec Lipůvka Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje, územní odbor Blansko Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje, územní odbor Blansko Městský úřad Blansko, odbor životní prostředí, Nám. Republiky 1, 678 01 Blansko
Doručí se veřejnou vyhláškou (účastníci řízení podle § 85 odst. 2 zák. č 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) Jaromír Homolka, Lipůvka č.p. 172, 679 22 Lipůvka Roman Homolka, Lipůvka č.p. 172, 679 22 Lipůvka Drahomíra Homolková, Lipůvka č.p. 172, 679 22 Lipůvka Marie Jurenová, Lipůvka č.p. 213, 679 22 Lipůvka
Vyvěšeno dne:
Sňato dne:
Zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup dne:
Dále obdrží: Městský úřad Blansko, odbor stavební úřad, Nám. Republiky 1, 678 01 Blansko
7
8
