27. DUBNA 2013
neprodejné
ZPRAVODAJ Jiří Menzel, režisér
JURAJ JAKUBISKO: FILM BEZ DIVÁKŮ JE MRTVÝ
J
uraj Jakubisko patří k hrstce československých filmových režisérů, kteří jsou známí i ve světě. Diváky si získal svébytnými, originálně pojatými filmovými opusy, plnými obrazů a symbolů. Krása a tajemství – to jsou záležitosti, které k Jakubiskovým filmům už od 60. let minulého století přitahují diváky. Finále Plzeň prostřednictvím sekce Křídla slávy blahopřeje Juraji Jakubiskovi k pětasedmdesátce. Světoznámý režisér a jeho žena Deana přijeli do Plzně doprovodit projekci filmu Nejasná zpráva o konci světa.
Vzpomínáte si, za jakých podmínek a jak složitě tenhle snímek vznikal?
měl salutovat a dívat se na něj, přitom mu nedohlédl k hlavě.
Když jsem napsal scénář, viděl jsem, jak složitý to bude film. Má spoustu postav, pro které jsem musel najít odpovídající herce. To nebylo lehké. Vybíral jsem dlouho a pečlivě, postavy musely být odlišné, dbal jsem na naturel jednotlivých herců, na jejich výšku, na barvu vlasů a ve hře byla spousta dalších kritérií. Ale našel jsem, co jsem hledal. Ve filmu hraje spousta známých herců, kteří tenkrát ještě známí nebyli.
Nejasná zpráva o konci světa je ve vaší filmografii prvním producentským počinem vaší paní Deany.
Koho jste hledal nejdéle? Narozdíl od trpaslíka, toho jsem měl hned, jsem hodně složitě hledal představitelku postavy, která podle scénáře měřila přes dva metry. Oslovili jsme nejvyšší ruskou basketbalistku a ta spolupráci slíbila. Když se ale dozvěděla, že jde o film, vzala slib zpět a roli odmítla. Prý si myslela že jde o cirkus, a tedy o umění, do toho by šla. Film jí ale za to nestál. Tak jsme zase hledali, naše linky vedly do celého světa. Jednou jsem na Národní třídě v Praze potkal obrovsky vysokého chlapa, nejdřív jsem si myslel, že ho vezou na nějakém vozíku, ale ne, měřil dva metry třicet pět! Udělal jsem z něj ženu a bylo to. Jiří Krytinář byl nešťastný, v některých scénách
Producenta jsem hledal ještě déle, než zmíněnou vysokou postavu. Nikomu se do filmu nechtělo, každý říkal, že jde o složitý film, lokace, které nenajdu, a spousta postav, že se prostě podle mých představ natočit nedá. Jednou jsme s Deankou byli na nějaké akci a ona se mě zeptala, proč už netočím. Nemám producenta, odpověděl jsem. Tak já to vezmu, Deana na to. Z hlavní herečky Národního divadla se najednou stala producentka, která navíc hraje hlavní postavu. Jako producentka tak Deana zahanbila mnohé kolegy. Postavili jsme obrovské stavby, vesnici, hřbitov, a ona všechno to hravě zvládla. V Deaně jsem tak získal vedle manželky a herečky i producentku. Všem mladým filmovým tvůrcům, kteří hledají producenty k uskutečnění svých snů, bych přál, aby si našli svoji Deanu. Paní Jakubisková, asi pro vás bylo složitější tenhle film produkovat než hrát hlavní postavu. Nebo se mýlím?
Nejasná zpráva je mezníkový film – byl po listopadu 1989 první a do Bathory vlastně i poslední skutečně velkovýpravný. Přelom v československé, asi i středoevropské kinematografii spočíval v tom, že byl natočen ze soukromých prostředků. Spousta lidí si do té doby myslela, že to nelze. Ono to není jednoduché, k takové věci musíte mít odvahu, kuráž, musíte projektu věřit a musíte mít režiséra, který to zvládne. Ta důvěra musí být oboustranná, pak je možné se do takové věci pustit. Nejasná zpráva o konci světa má důležité postavení. Vedle linie komorních sociálních dramat (ta linie se táhne od začátku devadesátých let dodnes) tu byl najednou vizionářský, magický snímek se spoustou komplikovaných trikových scén, s velkými stavbami. Tohle by měla být výzva pro mladé. První, druhý, třetí film se dá natočit nízkorozpočtově, s pár herci, ale po třetím filmu by si měli režiséři začít sahat na filmařinu. To se v současnosti neděje. Vím, bude to stále složitější. Plátna jsou čím dál větší a obraz díky digitálním technologiím stále ostřejší (i na tom velkém plátně). A na tom plátně je stále víc vidět, co tam není.
pokračování na str. 3
festivalfinale.cz
ZPRAVODAJ 26. FESTIVALU ČESKÝCH FILMŮ FINÁLE PLZEŇ
JAK BUDE VYPADAT PŘÍSTÍ FINÁLE PLZEŇ?
P
áteční Panel připravovaných českých (a letos i německých) filmových projektů naznačil, jak by mohl vypadat příští ročník festivalu Finále Plzeň, tedy alespoň co se nových českých filmů týče. Filmových děl v postprodukci je sedmnáct, některé z nich tvůrci do příštího festivalu jistě stihnou.
Pravděpodobně tu budou uvedeni Donšajni Jiřího Menzela. A opět, jak jsme u Menzela zvyklí, by mělo jít o přívětivou komedii. Tentokrát se režisér vypravil do zákulisí operního divadla. Zasmát bychom se měli i u filmu Alice Nellis Revival. Ten vypráví příběh stárnoucích rockerů, kteří se chtějí vrátit na scénu. Naopak napětí bychom měli cítit z filmu, který dokončuje Roman Kašparovský. Jmenuje se Všiváci a v jeho středu stojí dva bratři zcela rozdílných vlastností a rozdílného chování.
Jedn Je Jedn d ím m z fifillmůů, ktterré buudo dou mí mít v blíz í ký kých ýchh týýddne n chh p em pr miéru iééru, ruu, bu b de de napříříříkl k ad a poh ohád áddkkaa P vla Pa vlla Gö Göbla Koovář vář z ppodles dlles e í. Netrpělivě je očekáván nový snímek Petra Václava Cesta ven, ve kterém režisér zůstává u svých „oblíbených“ Romů. Že s touto tematikou umí pracovat, dokázal svým úspěšným opusem Marian. V jeho novém filmu jsou pro-
Na květe věěte tenn užž je oh ohlášenáá preemiérra ddooku kume meennttu o Do m D rotě ro Nvotové vo a je jejíí prá rácci ci pro ro nep epál pál álsk skýý si sk sirotč rootč tčin inec in nec s náázzvem Fuulm lmay ayya, a děv ě ččáátkoo s hubeený ným ma nohama. ma tagonisty mladí manželé a jejich dcerka. Jde o česko-francouzskou koprodukci.
film z období Velkomoravské říše chystá i Juraj Jakubisko, cesta k jeho realizaci bude ale zřejmě ještě dlouhá.
Bard Breien dokončuje snímek Detektiv Down. Podle všeho půjde o zábavnou a současně dojemnou podívanou. Jeho hlavním hrdinou bude soukromý detektiv s Downovým syndromem. Zajímavým filmem budou jistě i Klauni, režiséra Viktora Tauše, natočení podle scénáře Petra Jarchovského. Mnozí z nás jsou zvědaví na Jiřího Lábuse a Oldřicha Kaisera v hlavních rolích. V tomto případě spojily koproducentsky síly Česko, Slovensko, Lucembursko a Finsko. Cyril a Metoděj – apoštolové Slovanů se jmenuje projekt režiséra Petra Nikolaeva, na který se také už netrpělivě čeká. Jeho protagonisté a tudíž i období, ve kterém se film odehrává, jsou patrni už z názvu filmu. Zajímavé je, že velko-
Ve sní nm mkku Vššiv ivác ácii možná ožžnáá Jiiřřííhho Má M dl dlaa anni ne nepo pozn po znát áte. e. Prem Pr emié em i ra je plá ié plán pl ánovván ánov á a na 10. 0 10. 0. 201 0133. 3. Juraj Lehotský by mohl obohatit program příštího ročníku Finále Plzeň filmem Zázrak, Jan Hřebejk snímkem Líbánky, Karin Babinská chystá Křídla vánoc a Jitka Rudolfová plánuje Rozkoš. Snad tedy zažijeme chvíle rozkoše během následujícího roku i v kinech a následně na 27. ročníku festivalu českých filmů Finále Plzeň!
FILM A VÍNO MAJÍ HODNĚ SPOLEČNÉHO ...ANEB REPORT Z VEČEŘE POROT českého a německého vinařství: „Bohužel s českými víny je to u nás trochu jako s českými filmy, moc jich v distribuci není,“ postěžoval si německý režisér, Christian Schwochow.
vššec echn hnyy fe fest s ival alov ové porooty se sešly na spoleečn čnéé veečeeřiř Před vyhlášením vítězů zasedli porotci ještě naposledy u společné večeře, kde si vyměňovali (nejen) filmové zážitky z celého týdne. Radim Špaček, který předá Cenu za nejlepší herecký výkon, opět nic nejedl, ale i přesto celý
2
festivalfinale.cz
večer vášnivě diskutoval se studentskou porotou. Jeho kolegyně, Zornitsa Sophia, si užívala vegetariánské menu ve znamení pečeného lilku s tzatziki. Porotci se ale dnes nebavili jen o filmech, diskutovalo se třeba i o úrovni
Po naléhání festivalového vedení do sebe nakonec Radim vpravil jedno kolečko pečeného lilku. „Báli jsme se, abychom neměli o jednoho předávajícího méně, tak jsme na něj trochu zatlačili a nakonec něco snědl,“ podotkl David Brabec, programový ředitel festivalu. Kde, kdy a co Radim ve skutečnosti jí, se ale až na drobnou výjimku zjistit nepodařilo. „Prý ho někdo viděl jíst pozdě v noci falafel, ale vůbec to není jisté. Berte to jako soukromou informaci, rozhodně to nemám ověřené ze dvou zdrojů,“ prozradil jeden z členů festivalového týmu, který si však přál setrvat v anonymitě.
27. DUBNA 2013 dokončení ze str. 1
JURAJ JAKUBISKO: FILM BEZ DIVÁKŮ JE MRTVÝ lidé mohli Muchův výtvarný cyklus s mým filmem dávat do souvislostí. Slovo epopej se taky špatně překládá do cizích jazyků, vždyť ani Češi, ani Slováci pořádně nevědí, co to epopej je. Navíc jsem zjistil, že ten film bude vlastně taková zajímavá plavba hlavního hrdiny. Tímhle filmem důkladně zmapuji jedno velmi zajímavé období našich dějin, o kterém se toho strašně málo ví. Myslím tím Velkou Moravu. Je to mravenčí a dlouhá práce, stojí velké úsilí, ale výsledek bude, jak doufám, stát za to. Pane režisére, vy jste spojený s úplnými začátky festivalu Finále Plzeň!
Juraj Jakubisko: Deana má pravdu. Já jsem po svém třetím filmu pochopil, kam se ženu, a napsal jsem si doma na stěnu velký nápis jako memento. Nauč svoji kameru nejen poskakovat, ale i myslet! Někdy se formální stránkou snažíme zakrýt to, co neumíme vyprávět. Přitom musíme myslet na to, že na film přijde někdo do kina. U filmu, tedy u filmových tvůrců, jsou nejdůležitější talent, nápad a originalita. Nápad stojí na začátku a díky originalitě ho musíte dovést do podoby, kterou ještě nikdo nestvořil. Hledání toho, co tu ještě nebylo, je pro diváka vždycky překvapivé a je to ta věc, která ho přitahuje do kina. Já jsem celý život točil filmy na rozhraní artu a komerce. I když se tváříme, že prostřednictvím filmu prezentujeme svoji duši a své vidění světa, někdo jiný se na ten film dívá. Když nenajdeme diváka, můžeme toho nechat. Film bez diváků je mrtvý. Na čem, pane režisére, pracujete v současné době? Chystám knihu, měla by vyjít příští rok. V současnosti dodělávám ilustrace. Bude to autobiografická kniha vyprávějící o mých životních zkušenostech do doby, kdy jsem natočil čtvrtý film a přišla desetiletá pauza. Ve třiatřiceti letech jsem se stal neviditelným. Kniha je sestavena z krátkých kapitolek plných dramatiky a humoru. Obsahuje spoustu naprosto neuvěřitelných záležitostí a zvláštních náhod, které jsem prožil. Pro některé kolegy by se mohla tahle kniha stát inspirací k napsání scénáře. Nebo jiné knížky. Tahle kniha končí ve vašich třiatřiceti letech, to jsou Kristova léta. V tom je možná jistá symbolika...
Je. Ta třiatřicítka mě svým způsobem provází celou knihou. Víte, film Kristove roky jsem točil v době, kdy mi bylo osmadvacet, díval jsem se tehdy na Kristova léta velmi romanticky. Kdybych dělal ten film po třiatřicítce, byl by možná smutný a temnější. V určitém věku člověk pochopí, že se svět netočí podle něj, ale naopak on musí svět obíhat.
Dostal jsem vůbec první cenu, která byla na Finále udělena. Porota se tenkrát rozhodovala mezi mým filmem Zbehovia a pútnici a filmem Všichni dobří rodáci Vojtěcha Jasného. Porotci se velmi hádali a organizátoři tehdy říkali, že finanční ocenění spojené s cenou se nemůže rozdělit. Nakonec nám ale tu částku stejně rozdělili.
Doba kolem vašich třiatřiceti u nás nebyla zrovna veselá... V tom období, kdy mi táhlo na třiatřicet, přicházelo temno, začínaly obrovské čistky, nad světem se stahovala mračna. S touhle dobou je spojen i smutný konec mého přítele Ela Hawetty. Spolu jsme to táhli od školních let, vlastně jsem mu pomohl na režii a pak i na Kolibu. Když Elo neprošel prověrkami a řekli mu, že už nikdy nenatočí žádný film do kin ani pro televizi, ba ani divadlo, že nesmí režírovat, tak spáchal sebevraždu. Pro něj byl film smyslem života. Elu Hawettovi se také jistě ve své knize věnujete! Jistě. Do veselých historek se plete i takováhle neveselá realita. Jak říkám, když se blížila moje Kristova léta, svět se začal hroutit, což podtrhlo smutnou stránku Kristových let. Asi stále pracujete na scénáři budoucího filmu. Proč se ze Slovanské epopeje stala Slovanská odysea? Ano, na scénáři stále pracuji, přepisuji, přidávám, ubírám. V době, kdy mě napadl název Slovanská epopej, ještě skoro nikdo nevěděl o Muchově Slovanské epopeji. Dnes je to jiné, takže by se to mohlo plést a hlavně by
Co obecně soudíte o filmových cenách? Myslím si, že mají význam jenom pro mladé tvůrce. V naší generaci tomu tak bylo. Všechny ceny pro nás, jako mladinké filmaře, byly důležité. Uvědomovali jsme si u nich, že se někdo na naše filmy dívá a něco v nich objevil. A taková věc zavazuje. Další film chcete udělat ještě lepší. A musíte něčím překvapit. U starých tvůrců už to takhle nefunguje.
Tomáš Pilát
festivalfinale.cz
3
ZPRAVODAJ 26. FESTIVALU ČESKÝCH FILMŮ FINÁLE PLZEŇ
3
PŘÍBĚH FINÁLE PLZEŇ 2013 1
2
6
5 4
9 8 7
12
10 11
1 - Zlatý ledňáček, to je, oč v soutěži běží. 2 - Co dokáže český film? 3 - Okolí Měšťanské besedy ožilo - například výstavou Rozmarná léta Jiřího Menzela... 4 - ...užíval si to i Jan P. Muchow. 5 - Dokumentární sekci festivalu uváděl Jan Burian, po filmech besedoval s filmaři... 6 - ...samozřejmě i s Filipem Remundou a Vítem Klusákem, kteří měli na Finále Plzeň retrospektivu... 7 - ...naopak Volker Koepp a Jana Cisar zde uvedli nový film o česko-německých vztazích... 8 - ...politické vztahy a vazby zobrazuje ve svých filmech zase Zuzana Piussi... 9 - ...někdy jsou ale dokumentaristé upozaděni – třeba psem jako režisérka Jana Počtová (vpravo)... 10 – ...to jim však nebrání o filmech přemýšlet v inspirujících prostorech – Eliška Kaplicky Fuchsová v plzeňské synagoze. 11 – Hosté jsou na Finále Plzeň vítáni osobně – Jiří Menzel s koordinátorkou festivalu Evou Košařovou... 12 – ...Menzelovy filmy totiž těšily diváky zdarma na večerních open air projekcích.
4
festivalfinale.cz
27. DUBNA 2013
13
14
15
18
16 17
19
21 20
24
22 23
13 – Ledňáčci byli letos k dostání i v podobě designové brože... 14 – ...ale festival zdobily především filmové hvězdy – producent Hvězdných válek Rick McCallum... 15 – ...nebo za „domácí“ Jiří Mádl... 16 – ...něco o tom ví fotograf Ivan Vala, už třetím rokem hvězdy festivalu portrétuje. 17 – Nejen filmem je ovšem živo Finále Plzeň – manželé Lukešovi křtili knihu o Pavlu Kohoutovi... 18 – ...Václav Táborský si také užil autogramiádu své knižní novinky... 19 – ...a Vlastimil Třešňák četl před diváky tak horlivě, že si zapomněl sundat cedulku z nových brýlí. 20 – Večer jsme se mohli odreagovat na koncertech v Anděl Music Baru – Colectiv a Zero Gravity... 21 - ...a festivaloví hosté si to užívali na večírcích... 22 – ...jenže bez těchto lidí by to celé nešlo – technická produkce... 23 - ...nebo bez sehraného týmu recepce... 24 – ...pod to by se podepsal snad každý!
festivalfinale.cz
5
ZPRAVODAJ 26. FESTIVALU ČESKÝCH FILMŮ FINÁLE PLZEŇ
DAVID VONDRÁČEK O ŽENÁCH VŮDKYNÍCH
D
avid Vondráček se po roce opět vrací do dokumentárního klání festivalu Finále Plzeň. Po loňském triumfu snímku Láska v hrobě tentokrát soutěží s filmem Rozhořčené 2012. Sleduje v něm čtyři politické aktivistky a dění kolem nich. Je to snímek, který má švih, občas se u něj člověk zasměje, občas ho donutí přemýšlet. Zdaleka nejde jen o portrét čtyř angažovaných žen. Je to film o tom, co se v Česku dělo v minulém roce, proč se to dělo, a kdo za tím stojí.
Bylo natáčení tohoto filmu oproti Lásce v hrobě jednodušší, třeba na organizaci, nebo složitější, například proto, že má víc protagonistů? Daleko složitější a přitom jednodušší, a to nejsem v rozporu. Musím předeslat, že žánr filmu Rozhořčené 2012 je úplně jiný, než u Lásky v hrobě. S Láskou v hrobě jsme měli ambici udělat velký film, vznikal pět let, měl sto šedesát natáčecích dní, stříhal se tisíc hodin, neskutečné množství práce. Rozhořčené jsou standardní publicizující dokument, na který jsme měli dvanáct natáčecích dnů. Objektivně tak nemůže jít tolik do hloubky psychologie hrdinek. Ovšem stojím si za ním, snad trošku vypovídá o tom, kam to u nás vloni dospělo a současně poodhaluje motivaci jednání několika žen na takzvané radikální levici. Asi i vy jste se do tohoto filmu pokládal psychicky méně než u Lásky v hrobě. To je pravda. U Lásky v hrobě šlo o život a smrt a trvalo to pět let, u Rozhořčených to tak vypjaté nebylo. Hrdinky filmu, jak říkáte – představitelky radikální levice, jste si vybral sám nebo vám byly doporučeny? Vybral, musím říct, že bych nedělal věci, kte-
ré mi někdo doporučí. Už dříve jsem sledoval dění v naší zemi. Bylo jasné, že minulý rok bude sociálně kritičtější, a že přijdou protesty. Současně se vyprofilovaly dvě zásadní osobnosti na oné radikální levici – Ilona Švihlíková, šéfka Alternativy Zdola a Tereza Stőckelová, socioložka z ProAltu. Pozoroval jsem, že vystupují v médiích, obecně se o nich moc neví, a přitom oslovují nejenom lidi ve složitých sociálních podmínkách, ale i část studentstva a intelektuálstva. Ke zmíněným dvěma dámám se pak ve filmu přidaly Saša Uhlová a moje kamarádka Alena Jiřičná. Důležité pro mě bylo, že jde o ženy. Ženy v čele protestů a různých iniciativ, to pro mě byl zajímavý fenomén. Několikrát padl pojem radikální levice. Jak byste ji charakterizoval? Konkrétně u mých hrdinek takto: jsou to dámy mimo struktury komunistické či sociálnědemokratické strany, přitom mající vyhrocený a jasný postoj vůči vládě a částečně i liberální demokracii jako systému. A současně vedou i své osobní životy... Ve filmu mám například jednu ne zcela příjemnou debatu mezi Sašou Uhlovou a Terezou Stőckelovou. Saša má tři děti, jedno vyvdala, Tereza rodinu zásadně odmítá. Vznikla tak zajímavá úvaha o tom, zda je či není pro
radikální levicovou dámu mateřství štěstím. Za Lásku v hrobě jste vloni na Finále Plzeň získal Zlatého ledňáčka. Tahle cena odstartovala sérii českých ocenění, která film v průběhu dalších měsíců posbíral. Pro mě osobně je Finále důležitý festival. V uplynulých letech se tu promítaly moje dokumenty Do země (ne)zaslíbené a Zabíjení po česku. Jsem rád, že se tady ty filmy mohly odpromítat. Ovšem zásadní pro mě je zmíněný Zlatý ledňáček za Lásku v hrobě. Tehdy šlo o film, který nikdo neznal. Jeho výběr do Plzně mě překvapil a potěšil a cena mě překvapila ještě víc. Iniciovala pak větší zájem o náš film a započala, jak říkáte, šňůru cen, které od té doby získal. Plzeňské Finále tedy ve mně bude vždycky zapsané jako festival, který tomuto filmu dal šanci. A obecně jako festival, který dává šanci filmům. Tomáš Pilát
BESEDA ŽIJE KULTUROU I V LÉTĚ Festival Finále je sice již u konce, kulturní život v Besedě ale nekončí. Tak jako loni je pro vás i letos připraven nabitý program na celé léto. Sekce nazvaná Letní koktejl je namíchaná jako směs divadelních představení a koncertů všech žánrů. Již 10. 6. byste si neměli nechat ujít inscenaci Růže pro Algernon s excelujícím Janem Potměšilem. O dva dny později naváže koncert legendární folkrockové skupiny AG Flek. Na zahradu Měšťanské besedy zavítá i Lucia Šoralová a La Alma, Béďa „Šedifka“ Röhrich, Čechomor, Michal Horáček nebo Jaroslav Uhlíř se svými písněmi v rockovém hávu.
6
festivalfinale.cz
Na každou neděli od 23. 6. až do konce srpna jsou pro děti na zahradě připraveny divadelní pohádky. Začátek je vždy od 14:30. Na své si přijdou i senioři. 14. 7. a 11. 8. jim bude věnován taneční večer. Vstup je zdarma. V září vás čeká Rozmarné babí léto plné koncertů rozmanité hudby celého světa. Komu by se hodně stýskalo po filmech, může v září pětkrát navštívit zahradní Kinokavárnu. Promítat se budou největší trháky posledních let. Všechny akce se konají na zahradě Měšťanské besedy, v případě nepřízně počasí v interiéru. Vstup je přes budovu Besedy z Kopeckého sadů.
Z A H R A DA
27. DUBNA 2013
PŮVODNĚ TO NEMĚL BÝT CELOVEČERNÍ FILM Senioři ze svých nuzných důchodů splácí horentní sumy za často nekvalitní produkty. Někteří z nich se dušují, že už na žádnou akci nikdy nepojedou, jiní to nevydrží a jedou znovu. Co je žene? Zvědavost? Samota? Nebo závislost? Autorky filmu Šmejdi rok v převleku navštěvovaly akce, kde se důchodcům vymývají mozky a kde mladí lidé nejsou vítáni. Vedle autentických záběrů z předváděcích akcí a výpovědí poškozených seniorů přináší dokument i pohled psycholožky, právníka a dalších odborníků. Film tak poprvé komplexně mapuje tento nechvalný fenomén dnešní doby. K tématu předváděcích akcí se režisérka Silvie Dymáková dostala prostřednictvím své babičky, která na výlety s obědem zdarma jezdí. Další akce už Sil-
vie navštěvovala coby doprovod seniorů Dany a Jardy a natáčela je skrytou kamerou. „Došlo mi, že nechci být tím, kdo svou tolerancí či ignorací připustí, aby se taková zvrácenost stala normou. Natočit celovečerní film ale původně nebyl záměr. Nejprve jsem vůbec nevěděla, jak s pořízeným materiálem naložím, později jsem chtěla ustříhat informační a jednoduché video pro seniory a objíždět s ním ve volném čase důchoďáky. Takže jsem při střihu myslela hlavně na to, aby starý člověk dokázal rozklíčovat to, se na akcích děje. A najednou je film ve své informační podobě v kinech,“ říká režisérka o Šmejdech, který si pod svá distribuční křídla vzala společnost Aerofilms.
NEMÁM STRACH, ŘÍKÁ SILVIE DYMÁKOVÁ, AUTORKA FILMU ŠMEJDI Co s vámi dělá zájem o vaši osobu? Jako televizní redaktorka jste zvyklá stát za kamerou, nikoliv před ní. Jsem ráda, že se na to ptáte, tuhle otázku mi nikdo nepokládá. Je to náročné. Zrovna včera jsem měla takovou krizi, že jsem zvažovala, zda do Plzně vůbec jet. Pořád někam jezdím, otázky jsou stejné, já říkám stejné věci. Jsem ráda, že s lidmi můžu mluvit, ale v takovém množství je to náročné. Navíc řidím, málo spím, každých deset minut mi zvoní v souvislosti s filmem telefon... Slovenská filmařka Zuzana Piussi byla za dokument nasnímaný skrytou kamerou trestně
stíhána. Myslíte, že se něco podobného může stát i vám? Může se to stát. Bude-li někdo cítit tu potřebu, ať to udělá, na to má právo. Nemám strach. V počátcích práce na filmu jsem si myslela, že nechám tváře nafilmovaných prodejců tak, jak jsou, po konzultaci s právníky jsme je ale rozostřili, aby nebyla zavdána příčina k žalobě pro porušení ochrany osobních údajů. Kdyby to někdo napadl před uvedením filmu, hrozilo vydání předběžného opatření, které by mohlo zabránit filmu být v distribuci. I tak se může stát, že přijde nějaké trestní oznámení. Počítám i s touto variantou.
ANKETA 1) Chtěli byste usednout ve festivalové porotě? 2) Co byste na festivalu příští rok uvítali? Vít Klusák, Filip Remunda dokumentaristé 1) F. R.: My už jsme si roli porotců vyzkoušeli i na jiných festivalech. Je to práce zodpovědná, ale příjemná. Pro nás jako pro autory je přínosné, že za týden zhlédneme všechny filmy, které bychom jinak museli složitě shánět. 2) V. K.: Byl bych rád, kdyby se vyřešily všechny technické problémy. Několikrát se nám teď stalo, že se na projekci pustil zvuk, ale obraz naskočil až po 10 vteřinách.
Jáchym Klimko návštěvník festivalu
Dalibor Linda vedoucí dopravy 1) Určitě by to nebylo špatné, takže ano. Rád bych si to vyzkoušel, kdybych tu možnost někdy měl. Jsem fanda českých filmů, takže by mě lákala možnost vidět filmy, ke kterým se člověk normálně nedostane. Myslím, že třeba řada dokumentů je strašně zajímavá.
1) Lákalo by mě to. Nikdy jsem nic podobného nezažil. Líbila by se mi možnost promítnout vlastní pohled do celkového hodnocení, protože s ním mnohdy nesouhlasím. 2) Rozšířil bych doprovodný hudební program do více klubů v okolí Měšťanské besedy. Je jich 2) Rozvíjel bych a zvětšoval vše, co jde. Třeba tu spousta a mohlo by tak vzniknout skutečně Street Market mi přijde jako dobrý nápad. Nebo velké a ucelené festivalové centrum v celém srdci bych zlepšil možnosti sezení a odvětrávání. Vše města. jde zlepšovat.
festivalfinale.cz
7
FINÁLE PLZEŇ 2013 OBRAZEM
67 PRO 160
12
5
12
5
Jiří Mádl, herec 67 PRO 160
Herečka Martina Menšíková.
Projekce pro dětstké diváky jsou též nedílnou součástí Finále Plzeň.
Barbora Poláková, herečka 67 PRO 160
David Černý diskutoval o dokumentu o soudci Karlu Vašovi.
12
5
Filip Rajmont provede slavnostním zakončením festivalu ve stylu Barování se Sandrou Novákovou.
Filip Remunda, dokumentarista 67 PRO 160
12
5
Oslava první várky zlatého ležáku
5.10.2013 www.pilsnerfest.cz
Čechomor omor se symfonickým orchestrem, Kryš Kryštof a mnoho h dalších. d lší h
Vít Klusák, dokumentarista 67 PRO 160
Výtvarník Jaroslav Němeček uvedl film Čtyřlístek ve službách krále. Oficiální fotografové Finále Plzeň: ZDENĚK RUBÁŠ - www.fotorubas.cz, PAVEL VIGH (student 4. ročníku SSUPŠ Zámeček, Plzeň) FESTIVAL FINANČNĚ PODPOŘILI:
REDAKCE ZPRAVODAJE FINÁLE PLZEŇ 2013: Tomáš Kůs (editor a šéfredaktor), Tomáš Pilát (vedoucí redaktor), Hana Čekanová (redaktorka), Petr Růžek (grafika a sazba) a tiskové středisko Finále Plzeň 2013: Daniela Vítová, Hana Kulawiaková, Jiří Sedlák, Hana Plassová a Ondřej Sloup OFICIÁLNÍ PARTNEŘI:
5
Jiří Menzel, režisér
OFICIÁLNÍ DOPRAVCE:
OFICIÁLNÍ KÁVA:
OFICIÁLNÍ PRÁVNÍ PARTNER:
MEDIÁLNÍ PARTNEŘI:
E vropské hlavní město kultury
OFICIÁLNÍ DODAVATEL AKREDITAČNÍCH KARET:
festivalfinale.cz
12
