24. května oslava Světového dne mléka. Naši potravináři umí zpracovat mléko na kvalitní a chutné výrobky

L I ST

P O T R AV I N Á Ř S K É

K O M O R Y

Č E S K É

R E P U B L I K Y

Potravinářský FEDERACE VÝROBCŮ POTRAVIN, NÁPOJŮ A ZPRACOVATELŮ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCE

zpravodaj Číslo 5 • Ročník VI • 10. května 2005 • Cena 16 Kč

Vážení čtenáři, na straně číslo 2 – 3 Vám přinášíme seznam nově oceněných potravinářských výrobků národní značkou kvality KLASA.

Nároky na standardy výrobků Standardům obchodních sítí pro bezpečnost potravin se věnovala uprostřed dubna dvoudenní konference, která se konala na ministerstvu zemědělství. Uvítali jsme to, protože vedle požadavků, které mají na standardy výroby stát a Evropská unie, se zvyšují i nároky obchodních řetězců. Řetězce tak vyžadují plnění vlastních norem, což pro podniky znamená audity a opakované kontroly a s tím spojené náklady. Problém je ale v tom, že různé obchodní firmy mají různé standardy. Snaha o sjednocení je, ale zatím to příliš nefunguje. Ve finále tak musí výrobce splňovat třeba až troje různé standardy a nechat si je kontrolovat, což se prodražuje. Firma, která odpovídá požadavkům na hygienu a plní další s tím související normy Evropské unie, nemá s řetězci zásadní problémy. Podle mého soudu chtějí řetězce zejména ukázat zákazníkovi péči o bezpečnost potravin. Je to zároveň součást konkurenčního boje. Výsledky státních kontrol v provozovnách obchodních sítí přitom ukazují, že ony samy se proti hygienickými předpisům prohřešují. Je tomu tak podle známého pravidla, že pod svícnem bývá tma. V poslední době to právě díky cíleným kontrolám přestává platit a to nejen u nás. Například v Británii vytvořili obchodníci jeden standard pro kvalitu potravin BRC, aby tak existoval efektivnější systém, než byly normy jednotlivých řetězců. Na tuto iniciativu navázali Němci, kteří chtěli mít možnost podle standardu i srovnávat jednotlivé dodavatele, a tak vznikla nakonec ve spolupráci s francouzskými partnery mezinárodní norma pro potraviny IFS. Hnutí Global Food Safety Iniciative iniciovalo již od roku 2000 sjednocování přístupu k řízení jakosti v distribuci potravin a snahu o vzájemné uznávání norem řetězců. Tuto aktivitu vítáme a rádi bychom, aby zdomácněla i u nás. Ing. Jaroslav Camplík, prezident Potravinářské komory ČR

24. května – oslava Světového dne mléka. Naši potravináři umí zpracovat mléko na kvalitní a chutné výrobky.

Jiří Paroubek: Obsazování ministerských postů ovlivní dohoda O charakteristiku funkce premiéra, ale i o postoj k jeho nejdůležitějším úkolům, které jej čekají, jsme požádali ministra pro místní rozvoj ČR Jiřího Paroubka.

V žádném případě nebudu jediným ekonomem v české vládě. Vláda bude určitě dále zvažovat účelnost a potřebnost prodeje státních podílů v některých podnicích a dopracuje návrh významných úprav v našem daňovém systému. Nemyslím, že je reálné připravit do konce volebního období návrh na změnu důchodového systému, na jehož přípravě se sice už delší dobu pracuje, ale který vyžaduje nalezení většinového politického souhlasu. U řady ekonomů jste si vytvořil dobré renomé svým tlakem na včasné získávání peněz z podpůrných programů Evropské unie. Jistě i tam jsou rezervy. Myslím, že nedávná konference ministrů pro bydlení evropské pětadvacítky uskutečněná v Praze, skončila velkým politickým i věcným úspěchem. Jsme na dobré cestě získat ve finanční

Jaké priority by měl mít a hájit v současné době podle vás premiér České republiky? Důležitá je především stabilizace činnosti vlády, pokud jde o aktuální záležitosti a už nastartované a řešené úkoly. Je nutné provést inventuru vládního programu minulé vlády a ve spolupráci s ostatními členy vlády sestavit jasný a kontrolovatelný program pro období, které má vláda do voleb k dispozici. Budete zřejmě jediným ekonomem ve vládě České republiky. Co uděláte pro to, aby schodek ve státním rozpočtu dál nerostl?

perspektivě EU let 2007–13 každoročně určité prostředky ze strukturálních fondů na revitalizaci domů a panelových sídlišť. Naše renomé vzrostlo díky této konferenci. V Praze se mám sejít s ministry zemí Visegrádu, kteří mají ve svých zemích na starost strukturální fondy, abychom posoudili možnosti společného postupu těchto čtyř zemí v Bruselu. Do jaké míry by měl premiér respektovat politiku své strany při sestavování nové vlády? Předseda vlády je do funkce navrhován politickou stranou a nemůže politickou linii této strany nerespektovat. Vláda však má být koaliční a při obsazování ministerských postů je nutno postupovat v souladu s dohodou, která byla uzavřena mezi koaličními partnery. Budete respektovat tlak „vyhořelého paliva“ v kauze ministra zemědělství Jaroslava Palase? Ten zvolil zmíněné přirovnání, když vyzval Stanislava Grosse k odstoupení z funkce předsedy strany. Při obsazování ministerských míst budu postupovat na základě širší charakteristiky potencionálních ministrů, nikoliv jen na základě jednoho aspektu. Působil jste na ministerstvu pro místní rozvoj. V čem především spatřujete jeho význam? Je to ministerstvo, které vydává významné podněty v oblasti bytové politiky, směřuje k výstavbě nových bytů, k revitalizaci domů. Rozvíjí státní propagaci cestovního ruchu. Je administrátorem strukturálních fondů a kohezního fondu, zodpovídá za problematiku stavebního řádu, vykonává další činnosti administrativního rázu. Jediná důraznější kritika z Evropské unie dosud směřuje do oblasti našeho soudnictví a špatného, či pomalého dodržování zákonů. Může v tom premiér udělat pořádek a dosáhnout změn k lepšímu? Není jednoduché napravovat věci, které se v minulosti nevyvíjely příliš úspěšně. Domnívám se, že vývoj v oblasti soudnictví a vůbec při vymáhání zákonů se pozvolna lepší. Vláda se určitě bude i těmito problémy zabývat. Eugenie Línková Poznámka redakce: Rozhovor s Ing. Jiřím Paroubkem byl zpracován v době, kdy ještě vedl MMR ČR.

Trh s mlékem v České republice Situace v mléčném sektoru v roce 2004 byla ovlivněna především vstupem České republiky na jednotný trh Evropské unie, kde trh s mlékem a mléčnými výrobky je přísně regulován od produkce až po obchod. Vstupem na jednotný trh se zároveň otevřela příležitost jak pro české producenty mléka, tak pro zpracovatele. Producenti získali případnou možnost odbytu syrového mléka zahraničním zpracovatelům, čeští zpracovatelé možnost uplatnění svých produktů na společném evropském trhu. Vstup na regulovaný evropský trh víceméně odstranil negativní ekonomické dopady související s nadprodukcí, jak suroviny, tak výrobků. I přes náročnou administraci včetně nároč-

ných požadavků na organizaci a finanční zajištění, kterou s sebou nese složitý systém tržního řádu pro mléko a mléčné výrobky, došlo k plynulému přechodu na evropské podmínky. Zásoby hlavních mléčných výrobků od května do konce roku 2004 byly na nízké úrovni, české výrobky si udržely svoje postavení na domácím trhu i přes rostoucí dovoz. Pozitivní je i ta skutečnost, že došlo k rozšíření vývozu českých výrobků na náročné evropské trhy bývalé evropské „patnáctky“. Zvýšil se vývoz nejen vysokoobjemových výrobků (smetana, sušené mléko, máslo), ale i zakysaných výrobků a sýrů. Na druhé straně se rozšířil i vývoz mléčné suroviny. V roce 2004 bylo vyvezeno do Německa a Itálie asi 2 % syrového mléka z celkové české tržní produkce mléka.

DOMÁCÍ MLÉKÁRENSKÝ PRŮMYSL Zvýšený zájem tuzemských i zahraničních zpracovatelů o mléčnou surovinu se promítl v růstu cen zemědělských výrobců (CZV) za syrové mléko, ale zvýšené náklady na výrobu výrobků se plně neodrazily v obchodních cenách finálních výrobků v důsledku i narůstajícího dovozu. CZV syrového mléka se od začátku roku 2004 do konce roku zvýšila z 7,82 Kč/l na 8,34 Kč/l (27,50 EUR/ 100 kg), tj. o 6,6 %, a přiblížila se k úrovni cen v Německu (28,40 EUR/100 kg). Vlivem růstu CZV za syrové mléko se zvýšily i cenové hladiny cen průmyslových výrobců (CPV) a spotřebitelských cen (SC) u mléka a mléčných výrobků. Meziroční navýšení u CPV se pohybovalo v rozmezí od 0,9 % (bílý jogurt) do 7,5 % (máslo 250 g), u SC v rozmezí od 0,5 % (smetanový jogurt) do 9,5 % (žer-

vé). CPV u konzumního sortimentu zaznamenaly růst od začátku do konce roku 2004 v průměru do 5 %. Mlékárenský pr ůmysl nakoupil a zpracoval v roce 2004 celkem 2 495,8 mil. litrů mléka, což představovalo v porovnání s předchozím rokem pokles o 35 mil. litrů mléka, tj. pokles o 1,4 %. Výroba mlékárenských výrobků se meziročně zvýšila u sortimentu konzumního mléka, jogurtů, ostatních kysaných tekutých výrobků a tvarohů o 5 až 6 %, zatímco výroba sýrů jak přírodních, tak tavených stagnovala na úrovni roku 2003. Výroba vysokoobjemových výrobků se výrazně snížila a vykázala pokles u sušeného mléka o 17,2 %, u másla o 10,9 %. Zásoby mléčných výrobků, které byly ještě na začátku roku 2004 vysoké, (Dokončení na str. 5)

2 / z domova – aktuálně

Potravinářský zpravodaj 5 / 2005

Hlášení do Bruselu je na úrovni Vždy do posledního března musejí členské země EU do Bruselu odeslat Plán monitoringu cizorodých látek na aktuální rok a výsledky monitoringu za rok uplynulý. Státní veterinární správa ČR tak učinila a byla pochválena. Podle Milana Maleny, ústředního ředitele SVS ČR, toto uznání v letošním roce obzvlášť zahřeje, protože jsme to stihli v termínu, což považujeme za samozřejmé, ale hlavně správné, a takových nás bylo mezi členskými zeměmi pětadvacítky jen šest. Ale po pořádku. EU totiž pro letošní rok připravila nový software pro vkládání plánu monitoringu a výsledků. Nicméně pracovníci Státní veterinární správy ČR si poradili i s tímto úkolem. Evropská komise SVS ČR nyní s uznáním oznámila, že z 25 členských zemí

obdržela Plán a výsledky monitoringu cizorodých látek za uplynulý rok v předepsaném formátu pouze od 13 států, z nichž pouze Česká republika, Rakousko, Dánsko, Lotyšsko, Malta a Slovensko to zvládly naprosto kompletně. Podle Milana Maleny je to velké uznání především pro naše odborníky z odboru hygieny a pro pracovníky odboru informatiky Státní veterinární správy. Dosud jsme vždy od Evropské komise slyšeli, že úroveň monitoringu cizorodých látek v potravinách a surovinách živočišného původu je u nás na vysoké úrovni a že výsledky jsou dobré a důvěryhodné. To je potěšitelná informace i pro naše občany, neboť důvěryhodnost státního veterinárního dozoru dosud nebyla zpochybněna a nevidíme důvod, proč by tomu tak nebylo i nadále.

Intrakomunitární trh stojí na důvěře V rámci Evropské unie probíhá obchod s veterinárním zbožím na zásadě důvěry v úroveň veterinárního dozoru země původu (její úroveň je ovšem pravidelně prověřována orgány EU). Jistý rozdíl je ve veterinárním dozoru nad zdravotní nezávadností potravin a surovin živočišného původu a v dozoru nad zdravím a pohodou transportovaných živých zvířat, kdy je součástí dozoru i kontrola jejich pohody při přepravě. V současné době plánuje Státní veterinární správa ČR společný postup s Policií ČR (popřípadě s Generálním ředitelstvím cel) při kontrole transportů zvířat. Potraviny a suroviny z členských zemí EU podléhají namátkové nediskriminační kontrole v místech určení – prověřují se veškeré doklady, popřípadě veterinární osvědčení o zdravotní nezávadnosti a podle potřeby fyzicky jednotlivé zásilky. V případě podezření, že něco není v pořádku, se pak zásilky mohou podrobit i laboratornímu vyšetření. Podle § 30, odst. 3 veterinárního zákona jsou mimo jiné „příjemci zvířat a živočišných produktů v místě určení povinni hlásit krajské veterinární správě předpokládaný příchod zvířat nejméně 24 hodin předem, příchod živočišných produktů způsobem a v rozsahu odpovídajícím potřebám jejich veterinární kontroly při příchodu na místo určení“. Pokud některá členská země v rámci svého veterinárního dozoru zjistí ve svých závodech nějaké pochybení, kte-

ré by mohlo zásadně ohrozit zdraví nebo dokonce život zákazníků, má povinnost to sdělit ostatním členským zemím EU tzv. systémem rychlého varování RASFF (Rapid Alert System for Food and Feed). Toto se týká i „závadných“ zásilek z nečlenských zemí. Zásilky živých zvířat a zásilky komodit, které musejí být doprovázeny osvědčením o zdravotní nezávadnosti, pak musejí příslušné pověřené organizace v místě odchodu zásilky uvést do tzv. systému TRACES (TRAde Certificate and Expert System), na který jsou napojeny i dozorové orgány v místě určení, takže veterinární dozor v místech určení má možnost tyto zásilky včas prověřit. U ostatních komodit a potravin a surovin živočišného původu, kde stačí v rámci obchodování, aby byly zásilky doprovázeny pouze obchodním dokladem, musí být uvedeno schvalovací číslo závodu (subjektu). Údaje o těchto zásilkách se do systému TRACES vkládat nemusejí. Veterinární zboží z třetích, tj. nečlenských zemí pak může do EU jedině za podmínky, že země i závod jsou schválené pro vývoz do EU, zásilky jsou veterinárně odbavovány na pohraničních veterinárních stanicích vnějších hranic EU a poté uvolňovány na intrakomunitární trh. My takovou pohraniční veterinární stanici máme jen jednu, a to v Praze na letišti v Ruzyni. Stačí to, neboť ČR nemá žádnou přímou hranici se třetí zemí.

Kontrolovali jsme vejce Ve všech krajích a v Praze kontrolovaly orgány státního veterinárního dozoru po dobu jednoho měsíce, jak se značí a skladují vejce a jak se s nimi manipuluje. Inspektoři provedli 153 kontrol. Máme k dispozici výsledky kontrol, které od 22. února do 25. března proběhly v třídírnách vajec (51 kontrol) a při prodeji (102 kontrol). To znamená, že inspektoři krajských veterinárních správ navštívili kromě třídíren prodejny, tržnice i sklady. Na tak velké množství provedených kontrol – 153 – bylo zjištěno poměrně málo závad, celkem 16. V žádném případě nebylo zjištěno takové pochybení, které by ohrozilo zdraví zákazní-

ků. V jednom případě šlo o nedostatky při dodržování podmínek při skladování a manipulaci, v pěti případech neodpovídalo značení na skořápkách, v deseti případech neodpovídalo značení na spotřebitelských obalech. Orgány státního veterinárního dozoru, místně příslušné krajské veterinární správy, zahájily správní řízení ve dvou případech, čtyřikrát uložily pokutu a v deseti případech uložily jiná opatření. Šlo o závady, které bylo možné odstranit v podstatě okamžitě. Pro představu, jaký je systém značení vajec, uvádím, že kromě běžně používaného označování jakostních tříd vajec EXTRA A, A a B se používá čísel. Ta mohou být zajímavá pro zákazníka tím, že první znamená, z jakého chovu vejce pochází. Takže, je-li první jednička, je vejce od slepic chovaných ve volném výběhu, dvojka značí nosnice z halového chovu, trojka z klecového, a je-li první nula, tak jde o slepice z chovu ekologického. Další čísla na vejcích pak udávají na základě vyhlášky č. 264/2003 Sb. registrační kód státu a poslední čtyřčíslí je registrační číslo hospodářství. Státní veterinární správa ČR kromě cílené kontroly značení a prodeje vajec, která probíhala v únoru a březnu, vykonává dozor samozřejmě průběžně tak, jak stanoví zákon. SVS ČR

Sedmé slavnostní předání certifikátů o udělení národní značky jakosti KLASA domácím potravinám se uskutečnilo dne 28. 4. 2005, tentokráte na parníku Európé v Praze na Vltavě. Celkově byla známka udělována již po třinácté.

Potraviny obsahující zakázané barvivo Sudan byly okamžitě staženy a zlikvidovány

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) prověřovala dvě hlášení pocházející z celounijního Sytému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF – Rapid Alert System for Food and Feed), která obsahovala zprávu o dodávce potravin obsahujících nepovolené barvivo Sudan do České republiky. V prvním případě se jednalo o dodávku 77 kilogramů worcesterové omáčky, která byla do republiky dodána z Velké Británie. Omáčka byla použita jako surovina zejména k výrobě dalších ochucovadel. Pouze malá část těchto výrobků byla určena pro český trh, na který se však díky dobré spolupráci a rychlé reakci odběratele vůbec nedostala. Ostatní výrobky byly již předtím exportovány na Slovensko a do Ruska. Obě země byly o případu informovány. Podobně rychlá reakce zajistila oka-

mžité stažení a likvidaci také asi dvou stovek kusů konzervovaných polévek, které byly do České republiky dovezeny rovněž z Velké Británie. Ještě před přijetím informace z RASFF bylo prodáno 46 kusů těchto polévek, avšak vzhledem k velmi nízké koncentraci barviva nedošlo ani v jednom z obou případů k přímému ohrožení spotřebitele. Červené barvivo Sudan je považováno za karcinogenní a je obsaženo především v chilli a kari koření. Je vyráběno synteticky a v přírodě se běžně nevyskytuje. Od 21. ledna letošního roku platí pro dovoz tohoto koření a výrobků, které je mohou obsahovat, velmi přísná opatření Evropské komise. Do EU je možné je dovézt pouze s certifikátem potvrzujícím, že výrobek toto koření prokazatelně neobsahuje. Všechny členské státy jsou povinny zajistit testování všech zásilek výrobků obsahujících chilli koření ještě před jejich uvedením na trh a provádět také náhodné kontroly těch výrobků, které již jsou na trhu. V rámci zemí Evropské unie není dovoleno toto barvivo při výrobě potravin samozřejmě používat. Dosud nejvíce potravin kontaminovaných barvivem Sudan bylo nalezeno na britském trhu. V České republice byly zmíněné worcesterové omáčky a konzervované polévky zatím jedinými případy.

Na webu Státní zemědělské a potravinářské inspekce podrobné informace k označování vín Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zveřejnila na svých webových stránkách podrobné informace, které se týkají označování vína. V přehledných tabulkách jsou shrnuty požadavky na označování jednotlivých druhů vín tak, jak to předepisují předpisy ES a zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství. Jsou v nich uvedeny přehledy povinných, nepovinných i zakázaných údajů s podrobnými vysvětlivkami. Výrobci (resp. distributoři nebo prodejci) by se tak měli vyhnout nesprávnému označování vín, které uvádějí do oběhu v rámci České republiky i jiných zemí Evropské unie. V odkazu „Víno“ najdou uživatelé webových stránek SZPI celou řadu dalších užitečných a průběžně aktualizovaných informací, které se týkají povinností výrobců i dovozců vína včetně všech formulářů, Komise Inspekce pro hodnocení a zatřiďování vína, ověřování hroznů nebo certifikace pro vývoz do třetích zemí. Jsou

zde uvedeny také informace k pořádání výstav a koštů vín i k senzorickým zkouškám pro hodnocení vína a řada dalších údajů. Inspekce se snaží tímto způsobem napomoci především středním a menším vinařům, kteří tak na jednom místě najdou ucelený soubor informací týkajících se předmětu svého podnikání. Podle ústředního ředitele SZPI Jakuba Šebesty je podpora informovanosti a tím i úrovně znalostí vinařů jednou z cest, jak na jedné straně podat pomocnou ruku těm, kdo chtějí poctivě podnikat, a na straně druhé tak doslova ubrat práci inspektorům SZPI. „Jen vinař znalý předpisů dodržuje své povinnosti, a inspekce tak nemusí zbytečně plýtvat svými silami.“ Na stejném místě je možné najít také aktuální a plné znění Zákona o vinohradnictví a vinařství, i příslušných prováděcích vyhlášek. Všechny tyto informace jsou uvedeny na adrese www.szpi.gov.cz. SZPI

Certifikáty zástupcům výrobců předával nový ministr zemědělství Petr Zgarba. Představitelé nevládních organizací, zástupci Státního zemědělského intervenčního fondu i ministerstva pak využili příležitosti setkání s oceněnými producenty především k diskusi o prospěšnosti známky KLASA, ke zhodnocení zkušeností dříve oceněných českých výrobců, k představení plánovaných aktivit Odboru pro marketing SZIF a další motivaci při společné propagaci domácích potravinářských výrobků.

OCENĚNÉ VÝROBKY PATŘÍ DO PORTFOLIA FIREM: 1. podnik: DANONE a. s., Benešov oceněné výrobky: 1 – Bílý jogurt 2. podnik: Delta mlýny s. r. o., Kyjov oceněné výrobky: 5 – Pšeničná mouka hladká světlá – Pšeničná mouka hladká polosvětlá Klasik – Pšeničná mouka polohrubá – Pšeničná krupice hrubá – Pšeničná mouka hrubá 3. podnik: Drůbež - Vysočina spol. s r. o., Moravské Budějovice oceněné výrobky: 9 – Kuřecí stehno horní-dělená drůbež, třída jakosti A, chlazené – Kuřecí stehenní řízek s kůží-dělená drůbež, třída jakosti A, chlazený – Kuřecí stehenní řízek bez kůže-dělená drůbež, třída jakosti A, chlazený – Kuřecí stehno spodní-dělená drůbež, třída jakosti A, chlazené – Kuřecí stehno-dělená drůbež, třída jakosti A, chlazené – Kuře celé, bez drobů, třída jakosti A, chlazené

Značka KLASA VÝROBKY KLASA MAJÍ SVOJI PRODEJNU Praha (red) – Kvalitní potravinářské produkty oceněné národní známkou kvality KLASA se dočkaly vlastní prodejny. Prodejní místo se nachází v tranzitním prostoru terminálu Sever Mezinárodního letiště Praha Ruzyně. Cestující z celého světa tak mohou během čekání na odlet okusit kvalitu potravinářských a nápojářských produktů České republiky nebo pořídit dárek ze země, kterou navštívili. V nabízeném sortimentu se známkou Klasa dominují výrobky lahůdkářského charakteru, zastoupené množstvím uzenářských a mléčných produktů. „Vítáme a oceňujeme podobné aktivity obchodníků. Prodej tradičních domácích potravin oceněných známkou kvality KLASA na takto lukrativním místě, které lze pokládat za výkladní skříň domácích potravinářských producentů, velmi přispívá k propagaci značky KLASA a tím i kvalitních domácích potravin,“ říká Evžen Staněk, ředitel Odboru pro marketing Státního zemědělského intervenčního fondu, který známku Klasa spravuje. V prodejně je zhruba 900 druhů ryze českého zboží. Pětinu z toho tvoří potravinářské a nápojářské výrobky s národní známkou jakosti Klasa. Denní návštěvnost je v průměru 500 zákazníků, z toho zhruba polovinu tvoří cizinci. Další prodejnu s českým zbožím

z domova – aktuálně / 3


Dalších 47 kvalitních potravinářských výrobků od dvanácti domácích producentů získalo prestižní známku KLASA

Zleva ředitel SZIF Ing. Jan Höck, ministr zemědělství ČR Ing. Petr Zgarba, Mgr. Evžen Staněk, ředitel odboru pro marketing SZIF, se svými kolegyněmi - hosteskami, zcela vpravo mluvčí SZIF Jitka Sluková. – Kuřecí čtvrtka zadní-dělená drůbež, řída jakosti A, chlazená – Kuřecí prsní řízek-dělená drůbež, třída jakosti A, chlazený – Kuřecí půlka-dělená drůbež, třída jakosti A, chlazená 4. podnik: HAMÉ a. s., Babice oceněné výrobky: 2 – Moravanka Znojmia – Okurky 5 – 7 cm Znojmia 5. podnik: CHOVSERVIS a. s., Hradec Králové oceněné výrobky: 4 – Paštika – PICCOLO – Pirožkový bok – SEDLÁK 6. podnik: J + R s. r. o., Moravské Budějovice oceněné výrobky: 1 – Tradiční máslo 7. podnik: Lapek, a. s., Jihlava oceněné výrobky: 5 – Vánočka tuková s rozinkami bal. 400 g – Vánočka tuková s rozinkami syp. mandlemi bal. 400 g – Vánočka moravská bal. 400 g – Tyčinky sůl + kmín – Špičky s náplní makovou 2 ks bal.

8. podnik: MILKAGRO a. s., Olomouc oceněné výrobky: 5 – Pravá ostravská klobása – Archivní salám – Poličan – Archivní salám – Lovecký – Cabanosy – Martinovská výběrová šunka

Ministr zemědělství ČR Ing. Petr Zgarba spolu s Mgr. Evženem Staňkem, ředitelem odboru pro marketing SZIF, předávají jednomu z oceněných producentů certifikát známky kvality Klasa.

12. podnik: Zelenka s. r. o., Žabčice oceněné výrobky: 1 – Krůtí prsní svalovina – šťavnatá

Nejvíce ocenění tentokráte připadlo na masné výrobky a na mlýnské a pekárenské výrobky. Národní známku kvality tedy k 28. 4. 2005 mohou zákazníci nalézt na obalech celkem 668 potravinářských výrobků od 113 výrobců.

9. podnik: Náchodský mlýn, a. s., Náchod oceněné výrobky: 3 – Pšeničná mouky hladká – Pšeničná mouka polohrubá – Pšeničná mouka hrubá

Ocenění KLASA získávají potraviny v rámci deseti potravinářských kategorií, přičemž nejvíce oceněných produktů, celkem 178, připadá na maso a masné výrobky. Seznam oceněných produktů naleznete na internetových stránkách SZIF www.szif.cz v rubrice Propagace domácích potravin.

10. podnik: Povltavské mlékárny a. s., Sedlčany oceněné výrobky: 1 – Sedlčanský Vltavín (120 g a 500 g) 11. podnik: Procházka spol. s r. o., Roudnice nad Labem oceněné výrobky: 11 – Játrový sýr (blok) – Zbojnický bok – Vinná klobása smetanová – Uzené šunkové kolínko – Uhlířský párek – Roudnická klobása – Sváteční aspik – Paštika s mandlemi – Mandlová pasta – Gladiátor – Bavorská sekaná

Ministr zemědělství uděluje Národní značku kvality KLASA od roku 2003 kvalitním domácím potravinářským a zemědělským výrobkům. Tuto prestižní značku spravuje od počátku roku 2004 Odbor pro marketing Státního zemědělského intervenčního fondu. Národní značka kvality KLASA slouží spotřebitelům a odběratelům k lepší orientaci při identifikaci kvalitních do-

mácích produktů v záplavě ostatních potravin. Značka je propůjčována na tři roky a její vlastnictví může být po této lhůtě prodlouženo. Může být ale také při zhoršení kvality oceněného produktu či při porušení podmínek pro její získání odebráno. Požadovanou kvalitu a složení výrobků posuzuje a po jejím udělení kontroluje, Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Přes zpřísnění pravidel pro udělování značky kvality o ni zájem neustále narůstá. V současné době Odbor pro marketing SZIF ve spolupráci s reklamní agenturou BBK Advertising, s. r. o., která zvítězila v soutěži o návrh na realizaci propagačních aktivit, připravují masové propagační akce na podporu kvalitních českých potravin. Hlavním nástrojem pomoci českým producentům potravin a tedy i tématem pokračující propagační kampaně, zůstává i nadále národní značka KLASA. Celkový předpoklad financování všech propagačních činností Odboru pro marketing SZIF v roce 2005 je přibližně 130 miliónů korun. SZIF

je účinným nástrojem propagace domácích potravin, zájem o ni stoupá u výrobců i obchodníků Bohemia Deli Klasa hodlá společnost Swan & Eagle otevřít v nově budovaném terminálu Sever II. Mezi českými i zahraničními zákazníky je totiž možnost pořídit zde typický český dárek velmi vítána. Jsou zde delikatesy garantované kvality a známka Klasa se dostává do podvědomí široké veřejnosti. Prodej tradičních domácích potra-

vin navíc oceněných známkou Klasa na reprezentativním místě mezinárodního letiště lze pokládat za výkladní skříň českých potravinářských producentů. Také ředitel společnosti Swan & Eagle, která prodejnu provozuje, Jiří Šindler potvrdil, že známka Klasa je pro obchod dobrým nástrojem propagace a sortiment hodlají ještě výrazně rozšiřovat.

Prodej tradičních domácích potravin navíc oceněných známkou KLASA na reprezentativním místě mezinárodního letiště lze pokládat za výkladní skříň českých potravinářských producentů. Na tom se shodli ředitel SZIF Jan Höck (zleva), ministr zemědělství ČR Jaroslav Palas i Evžen Staněk, ředitel odboru pro marketing SZIF. Ředitel společnosti Swan & Eagle, která prodejnu provozuje, Jiří Šindler (zprava) potvrdil, že známka KLASA je pro obchod dobrým nástrojem propagace a sortiment hodlají ještě výrazně rozšiřovat. I proto zvolila tisková mluvčí SZIF Jitka Sluková pro tiskovou besedu toto netypické prostředí.

Zájem o značku kvality KLASA od okamžiku jejího vzniku v rámci Národního programu podpory potravin v roce 2003 stále stoupá. K 28. 4. 2005 byla národní značka udělena již 667 výrobkům od 113 výrobců. „Jen v minulém roce se našich akcí, zejména expozičních a akcí obchodní podpory, zúčastnilo odhadem na tři sta producentů. Samozřejmě mnozí z nich, kteří byli spokojeni s předchozími akcemi, se účastnili i opakovaně. Zájem o plánované akce tohoto roku je opět velký,“ potvrzuje Evžen Staněk, ředitel Odboru pro marketing SZIF. Hlavním cílem v prvním roce převzetí administrace značky KLASA byla zejména stabilizace domácího trhu. Byly uskutečněny následující aktivity: Mnohé akce obchodní podpory se odehrály u nás i v zahraničí. V ČR se marketingový odbor zaměřil na hypermarkety a prodejní řetězce, jako jsou Globus, Tesco a Makro. Ve spolupráci s českými zastupitelstvími byly v roce 2004 provedeny akce obchodní podpory zaměřené na vyhledávání obchodních příležitostí pro naše producenty a propagující tuzemské produkty na Slovensku, v Litvě, na Krétě a v Rakousku. Marketingový odbor se také zúčastnil významných potravinářských a zemědělských výstav a veletrhů, a to jak u nás, tak v zahraničí. S prezentací oceněných výrobků byly spojeny ochutnávky a distribuce informačních materiálů o potravinách a jejich výrobcích. Reklamní kampaně zahrnovaly jak

Další prodejnu s českým zbožím Bohemia Deli Klasa hodlá společnost Swan & Eagle otevřít v nově budovaném terminálu Sever II. Mezi českými i zahraničními zákazníky je totiž možnost pořídit zde typický český dárek velmi vítána. Jsou zde delikatesy garantované kvality a známka KLASA se dostává do podvědomí široké veřejnosti. klasickou reklamu v médiích, tak i billboardy. Reklama byla zaměřena především na posílení image a prestiže národní značky v očích spotřebitelů a její spojitosti se zdravými a kvalitními domácími potravinářskými produkty. Odbor pro marketing nabízí potravinářským a zpracovatelským svazům pomoc při získání dotací na marketing z EU. Jakmile žadatelé projeví o podporu zájem (žádost o dotaci nemůže dle pravidel EU podat Odbor pro marketing SZIF), může se marketingový odbor začít aktivně spolupodílet na získání dotace.

Pro podporu exportu dále marketingový odbor pro potravináře zajistil průzkumy trhů devíti okolních zemí – hlavně nových členů EU. Doposud bylo mj. zpracováno a vydáno pět tzv. tržních manuálů (pro Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko). Tyto manuály pomáhají našim producentům v orientaci v ekonomice a nákupních zvyklostech vybraných zemí. V letošním roce propagační aktivity Odboru pro marketing SZIF uskuteční reklamní agentura BBK Advertising, s. r. o., která zvítězila v soutěži o návrh na realizaci těchto aktivit.

4 / PK ČR – z domova


Oborové koordinační místo pro obor potravinářství Počínaje 1. říjnem 2003 Potravinářská komora ČR zastává v rámci projektu HK ČR informačního místa pro podnikatele funkci oborového informačního místa (nově oborového koordinačního místa od 1. 10. 2004) v oblasti potravinářského a nápojového průmyslu. Prioritním cílem OKM PK ČR je v rámci projektu napomoci k zajištění plné informovanosti podnikatelů i představitelů státní a veřejné správy o základních aspektech podnikání v oboru, zvyšování efektivity poskytování podpor a zvyšování absorpční schopnosti ČR při čerpání prostředků z fondů EU a vytvoření zpětné vazby mezi podnikateli a veřejnou správou. K dnešnímu dni OKM tak obhajuje pozice 12 živnostenských kategorií (výroba potravinářských výrobků, nápojů, krmiv a krmných směsí, pěstitelské pálení, škrobárenské výrobky pro nepotravinářské účely, řeznictví a uzenářství, mlynářství, pivovarnictví a sladovnictví, mlékárenství, pekařství, cukrářství, kvasný líh, legislativa – bezpečnost potravin). Pro zájemce z profese i laické veřejnosti byly zpracovány profesními společenstvy k vytyčeným kategoriím oborové příručky zaměřené na obecné a technické informace, ale i praktické rady. Aktualizace příruček pro každý ze

formačního portálu InMP nebo přímým způsobem na OKM. OKM PK ČR rovněž zaujímá aktivní postoj na P. R. (propagaci) projektu InMP a marketingu osobním přístupem formou osvěty provozu OKM, a to u příležitostí zasedání výkonných orgánů PK ČR, školení a vzdělávacích akcí (rámcově dvakrát v měsíční periodicitě). Pro dosažení vyšší účelnosti a efektivnosti projektu byl rovněž uzavřen dodatek smluvního vztahu s reklamní agenturou Ariston P. R., spol. s r. o., za účelem zajištění public relations prostřednictvím mediálních tištěných i elektronických výstupů (kvartální zpravodaj Bulletin, Výroční zprávy, Potravinářský zpravodaj, Foodnet apod.). Provoz Oborového koordinačního místa PK ČR (Ing. Tomáš Šturc, Lenka Schrollerová) během vyhrazené doby pro podnikatele: pondělí – středa 8:00 – 17:00 hod. strany OKM pokrytý obor je nedílnou součástí projektu. V rámci své činnosti je OKM PK ČR osloveno v nejčastějších případech v otázkách komplexního informačního servisu o obecných specificích, a to bez vyjímky každého ze strany OKM pokry-

tého oboru, české legislativy a v neposlední řadě podmínek, resp. změn podnikatelského prostředí v rámci EU a jednotného evropského trhu. Statistika OKM eviduje celkem 48 uspokojených tazatelů v měsíční periodicitě z řad podnikatelské veřejnosti, a to ať již přostřednictvím in-

www.komora.cz www.foodnet.cz Bližší informace získáte v sídle OKM PK ČR: Počernická 96/272, 108 03 Praha 10 Kontaktní osoba: Ing. Tomáš Šturc Tel./fax: +420/296 411 187 e-mail: [email protected]

Potravinářská Komora ČR: Potravináře ohrožují nižší dotace než v okolních zemích PRAHA (li) – Potravináři mají po vstupu do EU podstatně nižší podporu než konkurenti z okolních nových členských zemí. To může domácí firmy do budoucna ohrozit, tvrdí Potravinářská komora ČR. Na vině je podle ní hlavně ministerstvo průmyslu a obchodu, které mělo zpracovatelům přidělovat většinu peněz z evropských fondů, ale později zjistilo, že řadu druhů výrob dotovat nemůže. MPO se brání tím, že přes řadu jednání a schvalování programu se o omezení dozvědělo až loni v prosinci. Potravináři mají na roky 2004 až 2006 k dispozici asi 400 milionů korun v programu ministerstva zemědělství, uvedl u kulatého stolu k evropským fon-

dům ředitel PK ČR Miroslav Koberna. Podle původního předpokladu k tomu mělo být dalších asi 1,5 miliardy čerpáno z programu MPO. Tam je ale přístup firem nakonec značně omezen, protože resort nemůže podle prosincového upozornění Evropské komise podporovat potravinářské obory, jejichž produkt spadá pod společnou zemědělskou politiku EU. Jde například o mléko a mlékárenské produkty, ryby, zeleninu nebo některé masné výrobky. Slovenští potravináři si podle Koberny mohou přijít ve stejném období na podporách asi na 1,9 miliardy, maďarští na 1,8 miliardy a polští na 14 miliard korun. Při přepočtu na jednu firmu jsou tedy do-

ODPOVĚDI

NA

tace konkurentů troj a vícenásobné. Podle Koberny byl v Česku špatně pojat systém rozdělení potravinářských podpor mezi MZe a MPO. Současným problémům by se ale mohlo předejít tím, kdyby si ministerstvo průmyslu vyjednalo v EU výjimku pro přidělování daných dotací, dodal. Ředitel odboru strukturálních fondů ministerstva průmyslu Břetislav Grégr k tomu uvedl, že program MPO byl schválen Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže i vládou, aniž v připomínkovém řízení kdokoli upozornil na omezení u produktů spadajících pod resort zemědělství. Náměstek MPO Martin Tlapa již dříve uvedl, že jedním z důvodů problému je i velká kom-

2

plikovanost evropských předpisů. Na současných operačních programech pro čerpání evropských fondů nelze podle Grégra do roku 2006 nic měnit. MPO a MZe již jednala o možnosti náhrady, kterou by představoval speciální program pro potravináře, financovaný z národních zdrojů. Podle Koberny bude ale zavedení takového titulu vyžadovat schvalování v EU a problémem mohou být i dostatečné finance. „Myslím, že nebyly dostatečně prostudovány materiály EU,“ uvedl k záležitosti ředitel mlékárny Olešnice Zdeněk Pospíšil. Její projekt patří mezi ty, které MPO přijalo a později na základě zjištěného rozporu s evropskými předpisy nepodpořilo.

A K T U Á L N Í O TÁ Z K Y

od Ing. Michala NĚMCE, předsedy a výkonného ředitele Českomoravského svazu mlékárenského OTÁZKA PRVNÍ: Obchodní možnosti tuzemských mlékáren jsou v současné době výrazně limitovány vysokou cenou základní suroviny – syrového kravského mléka a přitom omezenými možnostmi zvýšit realizační – prodejní – cenu finálních mlékárenských výrobků. Přičteme-li k tomuto faktu i „novou“ konkurenci netuzemských dodavatelů, jsou české a moravské mlékárenské společnosti ve velmi složité ekonomické situaci. Mohou řešit tento nepříznivý stav samy mlékárny? A jak vidíte tento problém Vy jako vrcholový představitel ČMSM? ODPOVĚĎ: Přestože se zpočátku zdálo, že náš loňský vstup do EU nepřinesl žádné významné změny navzdory tomu, že někteří předpovídali kolaps mlékárenského průmyslu, konec roku 2004 již pro některé mlékárenské podniky představoval ne právě příznivý vývoj. Dostupné statistické údaje o trhu s mlékem signalizují, že na jedné straně cena mléka nakupovaného na zpracování začala v tomto období prudce narůstat, naproti tomu realizační ceny hotových mlékárenských výrobků stagnují a k tomu všemu se ještě výrazně zvyšuje dovoz těchto výrobků na náš trh. V důsledku neúměrného navyšování ceny nakupovaného mléka a nízkých realizačních cen finálních výrobků, stlačovaných obchodními řetězci, se dostává mlékárenský průmysl pod velmi intenzivní a některé mlékárny až existenční tlak, kterému nelze bez promptního zreálnění cen odolat. Jsem si dobře vědom toho, že výše kupní ceny je samozřejmě výsledkem obchodní dohody mezi dodavatelem a odběratelem, jak to

zdůrazňují i v rámci našeho oboru někteří zastánci liberálního přístupu k trhu. V případě mléka je však třeba hovořit i o dalších faktorech, které vstupují do hry a docilovanou cenu výrazně ovlivňují. Nákup suroviny dnes ve stále větším podílu realizují zemědělci prostřednictvím svých odbytových organizací a jejich snaha je pochopitelně dosáhnout co nejvyšší ceny. Významná je také relativně nová skutečnost na trhu mléka, a to je vývoz suroviny na zpracování do zahraničí, především do Německa. Nemyslím, že vývozu mléka je potřeba zamezit, zemědělci mají plné právo obchodovat na komunitárním trhu EU stejně jako kdokoliv jiný, jeho vliv na cenu mléka u nás je však zřejmý. V neposlední řadě je potřeba brát v úvahu i vlastní konkurenci našich mlékáren, projevující se kromě jiného i snahou udržet cenu nakupovaného mléka ve výši, která se příliš neliší od úrovně konkurence. Pokud bych tedy měl odpovědět na otázku, zda mlékárny mohou tento problém řešit samy, musím říci ano, ale ne vždy v plné míře, protože vliv v nějších faktorů mimo vztah zemědělský producent – mlékárna je stále významnější. Zásadní rozhodnutí však je vždy na tom – z našeho pohledu – posledním článku, tedy mlékárně.

OTÁZKA DRUHÁ: Co pro zlepšení této současné situace dělá Českomoravský svaz mlékárenský? A je podle Vás tento problém tak kritický, že by bylo vhodné současné nepříznivé ekonomické postavení mlékáren řešit státním zásahem? Nebo je to pouze přechodné období, které si vyřeší tržní klima samo?

ODPOVĚĎ: K tomu výčtu vnějších faktorů z mé předchozí odpovědi je potřeba přidat ještě jednu zásadní záležitost, a to je vliv regulačních opatření na trhu s mlékem v rámci Společné zemědělské politiky EU (CAP) a především dopadů její reformy. Opatření, která byla v rámci této reformy přijata, se mléka velice dotýkají, protože významně snižují intervenční ceny másla a sušeného odtučněného mléka, tedy výrobků, které cenu mléka nejvíce ovlivňují. Je očekáváno, že každoroční snížení másla o 7 % a sušeného odtučněného mléka o 5 % do roku 2006 a v dalším roce snížení intervenční ceny másla ještě o další 4 % způsobí snížení ceny mléka na trhu EU až o 20 % a dosavadní trend vývoje cen syrového mléka ve starých zemích EU to potvrzuje. Ze statistických údajů jasně vyplývá, že zatímco ve většině mlékařsky vyspělých zemích Evropy se cena mléka postupně snižuje, u nás je vývoj naprosto opačný. Zároveň však reforma CAP stanovila určité kompenzační kroky, které jsou ale rozdílné pro staré a nově přistoupivší země. Takže přesto, že dopady reformy jsou stejné pro všechny členské státy, kompenzace dopadů stejné nejsou. A to je záležitost, kterou asi nemůže řešit každá mlékárna nebo zemědělský producent samostatně, tady musí přijít pomoc jednak ze strany nevládních organizací a v případě oprávněných požadavků i zásah státu. Českomoravský svaz mlékárenský se snaží mlékárenské podniky zastupovat nejen v této, ale v řadě dalších záležitostí, dotýkajících se situace na trhu s mlékem. Pokud jsem zmínil dopady reformy CAP, tak jsem si samozřejmě zároveň vědom toho, že možnosti nějakého výrazného posunu v této věci jsou značně omezené, už teď však probíhají velmi intenzivní jednání s organizacemi zemědělců, kde jedním z hlavních cílů je shoda a vzájemná podpora právě v těchto záležitostech.

z domova / 5


Trh s mlékem v České republice (Dokončení ze str. 1) především u sušeného odstředěného mléka, se podařilo do konce měsíce dubna vyvézt na základě mimořádné podpory státu formou poskytnutí vývozních subvencí a tím minimalizovat jejich úroveň. Domácí spotřeba mléka a mléčných výrobků v roce 2004 i přes růst spotřebitelských cen se dále zvýšila o 3 %, z 223,4 kg na obyvatele na přibližně 230 kg; rostla zejména spotřeba sýrů. Spotřeba másla se meziročně zvýšila o 2,2 % na 4,6 kg na obyvatele.

ŠKOLNÍ MLÉKO S ohledem na snahu zvýšit spotřebu mléka a mléčných výrobků a vytvořit tento zdravý stravovací návyk zejména u dětí přikročilo ministerstvo zemědělství již v polovině roku 1999 k programu „Školní mléko“, v rámci kterého dostávaly děti na základních školách (zapojených do programu) 2x týdně mléčné svačinky. Do konce roku 2003 bylo na podporu tohoto programu uvolněno více než 193 miliónů Kč. Dnem vstupu České republiky do Evropské unie ovšem upravují oblast tržních opatření společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky příslušné obecně závazné a přímo

použitelné předpisy ES a tři národní předpisy. Základním právním předpisem ES pro organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky je Nařízení Rady (ES) č. 1255/1999 o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky, v platném znění, které bylo zásadně změněno zejména Nařízením Rady (ES) č. 1787/2003. Program Školní mléko“ pokračuje samozřejmě i po našem připojení k Unii a je ošetřen Nařízením vlády č. 205/2004 Sb., kterým se v rámci společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky stanoví bližší podmínky poskytování podpory a národní podpory spotřeby mléka a mléčných výrobků žáky, kteří plní povinnou školní docházku ve školách zařazených do sítě škol, navazujícím na opatření, které, jak už jsem uvedl výše, bylo v ČR prováděno od roku 1999. Podle tohoto nařízení má každý žák nárok na 5 kusů vybraných výrobků týdně, a to zpracovateslky upravené mléko či vybrané mléčné výrobky – jogurty, jogurtové mléko a smetanový krém. Výrobky jsou podporovány z finančních zdrojů ES a z finančních zdrojů ČR. Ve školním roce 2003/2004 bylo do programu zvýšení spotřeby mléka za-

pojeno 8 zpracovatelů, dodávajícího podporované mléčné výrobky do přibližně 2800 škol. Podíl žáků ve školách, kteří využívali možnosti zakoupení těchto mléčných výrobků, činil v průměru 32 %. Do června 2004 tak bylo na „školní mléko“ vydáno 57,5 miliónů Kč. Program „Školní mléko“ zůstává samozřejmě i nadále národní prioritou, která má opodstanění i dnes, zeména u rodin s malými dětmi. Ministertsvo zemědělství hodlá v budoucnu ještě zesílit propagaci spotřeby mléka a mléčných výrobků u dětí a také ji finančně podpořit.

ZAHRANIČNÍ OBCHOD S MLÉKEM A MLÉČNÝMI VÝROBKY Vývoj zahraničního obchodu v roce 2004 byl pro komoditu mléko a mléčné výrobky příznivý z hlediska vyššího objemu vývozu a dosažené bilance. Aktivní saldo zahraničního obchodu za rok 2004 se meziročně zvýšilo o asi 33 %, z 2 011,7 mil. Kč v roce 2003 na předběžně odhadovaných 2 680,1 mil. Kč v roce 2004. Hodnota vývozu mléka a mléčných výrobků se meziročně zvýšila o odhadovaných 38,2 % v důsled-

ku vyšších vývozních objemů a vyšších vývozních cen u všech hlavních výrobků. Tato skutečnost byla ovlivněna jak vstupem České republiky na jednotný evropský trh, který kromě jiného umožnil vývoz syrového mléka na zpracování a rozšíření vývozu českých výrobků v rámci EU, tak stabilními cenami na světových trzích. Do členských států nové evropské „pětadvacítky“ bylo vyvezeno 66 % (5,089 mld. Kč) z celkové hodnoty vývozu mléka a mléčných výrobků, do třetích zemí pak 34 % (2,619 mld. Kč). Mléko a mléčné výrobky byly v roce 2004 vyvezeny do 77 zemí. Z celkové hodnoty vývozu představoval vývoz do Německa 19,5 %, na Slovensko 12,3 %, do Itálie 9,2 %, do Libanonu 5,8 %, do Nizozemska 5,4 %, do Maďarska 4,1 %, do Thajska 3,9 %. Z pohledu objemu i hodnoty zůstává nejvýznamnější exportní položkou zahuštěné mléko a smetana. Objem vývozu této položky se sice meziročně snížil o 13,2 % v důsledku poklesu domácí výroby, naproti tomu se zvýšila hodnota vývozu v důsledku zvýšení vývozních cen. Největší objemy byly prodány do Německa (15,3 %), dále do Chorvatska (10,7 %), do Thajska (10 %) a Libanonu (8,1 %).

Byl nebo je Den knihy, Den dělostřelectva a raketových vojsk, Den učitelů a taky, kromě dalších dní, Den mléka. Taková výročí byla ustavena proto, aby připomněla všem, že mají číst knihy, vážit si dělostřelectva, které nás chrání proti imperialistům, uvědomit si odpovědnost povolání učitelů a taky že máme pít mléko a jíst sýry, protože jsou zdravé. Každý rok si tedy znovu říkáme, že mléko, které obsahuje ve vyvážené formě všechny důležité složky výživy a plní dnes také funkci korekčního faktoru, eliminujícího mnohé negativní vlivy prostředí, je zdravé a máme ho spolu s ostatními mléčnými výrobky zařazovat jako důležitou a nezastupitelnou složku výživy. Jak je to vůbec s jeho spotřebou? V roce 1989 byla nejvyšší – 260 l na osobu za rok, počítaje v to i mléko i výrobky z něho. Pak vlivem ceny, konkurence jiných potravin a tažení lobbistů proti mléčnému tuku klesla na asi 180 l, ale pak se přirozenou cestou a rozšířením nabídky a kvality zvýšila na současných asi 230 l. V zemích EU se ovšem blíží skoro 300 litrům, a tak máme co dohánět. Při argumentaci proti cholesterolu jsme s vaničkou vylili i dítě, takže dnes je nedostatek vápníku ve výživě ještě horší než před lety, a mléko je jeho jediným praktickým zdrojem. Nezapomínejme ani na úlohu chovatelů mléčného skotu a jeho význam pro zemědělství a taky na mlékárny, které mléko zpracovávají a mají v hospodářství státu důležitou úlohu – podívejte se na význam mlékaření (tj. chovu mléčného skotu a činnosti mlékáren) v takové Francii nebo Dánsku či Nizozemí.

Objem vývozu sýrů, tvarohů v roce 2004 zůstal na úrovni roku 2003, hodnota vývozu sýrů, tvarohů se meziročně zvýšila o 10 % v důsledku dosažení vyšších vývozních cen, ovlivněné i změnou struktury vyvážených sýrů i úplnou liberalizací trhu v rámci EU. Z celkového objemu bylo do států EU vyvezeno 53,5 %, do třetích zemí 46,5 % sýrů. Podle jednotlivých zemí bylo nejvíce sýrů, tvarohů prodáno na Slovensko (18,8 %), do Itálie (14,3 %), do Libanonu (14,1 %), do Spojených arabských emirátů (10,8 %) a do Saúdské Arábie a Německa (6,4 %). Hodnota dovozu mléka a mléčných výrobků se meziročně zvýšila o 41,1 % v důsledku vyšších dovozních objemů, ovlivněných vstupem na jednotný evropský trh. Především se zvýšil dovoz tekutého mléka pro zpracování a dovoz sýrů a tvarohů. Dovoz zakysaných tekutých mléčných výrobků a másla v roce 2004 nevykázal výrazné změny oproti roku 2003. Téměř veškeré dovážené zboží (97,5 % z hodnoty dovozu) pochází z členských států EU. Největší objemy dovozu byly realizovány ze Slovenska (41,7 %), z Polska (27,8 %) a z Německa (24 %). Ing. Jaroslav Palas

K celkovému přehledu nabízím čtenáři tabulku o roku 2004. Všimněte si, že vyrábíme mléka pořád víc, než spotřebujeme, a dovážíme méně, než vyvážíme. Každopádně si při příležitosti Dne mléka, který je podle Mezinárodní mlékařské federace letos 24. května, připomeňme, že mléko a sýry by měly být každodenní součástí výživy a mlékaření je pro hospodářství státu důležité. A malá poznámka na závěr: kdo nepije mléko a ani nejí sýry, bude mít nedostatek řady vitaminů a bílkovin a lámavé kosti, zkroucené rachitidou. Naopak kdo jí mléko a sýry, bude zdravý jako řípa – jestli si to ovšem nepokazí jinak. Ing. Oldřich Obermaier

MLÉKAŘSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE 2004

Den mléka

Stavy dojnic Užitkovost Produkce mléka Z toho do mlékaren Spotřeba v ČR Export (přebytek) Import / Export Obsah bílkovin Obsah tuku Subvence

433 000 ks 6 006 litrů za rok 2,602 mld. litrů 2,532 mld. litrů 2,111 mld. litrů 738 mil. litrů 490 mil. litrů 3,4 % 4,0 % 806 mil. Kč

Pramen: MZe ČR - vybral Ing. Oldřich Obermaier

Tavené sýry s rostlinným tukem? Samozřejmě, ano! Bylo – nebylo, pekař pekl chleba z mouky, sýrař či mnich naléval do forem mléko na sýry, řezník zabil prase a nakrájel z masa řízky. Pak se doba změnila, začala průmyslová výroba a spolu s ní přišel margarín, pomazánky z másla s rostlinným tukem, párky se sýrem, těstoviny se sýrovou omáčkou, polévky v prášku a krabí tyčinky. Potravinářské suroviny se začaly míchat tak, jak si to zákazník přál. Pomaleji se vyvíjela legislativa, a tak jsme dnes svědky konfliktů reality s legislativou. Ale normy nejsou dogma a průběžně se mění. Teď se podívejme na tavené sýry. Začátkem 20. století byly vyvinuty jako mléčné konzervy. Kromě sýrů se do tavených sýrů přidávají tavicí soli, aby se neoddělil tuk, podle složení pak máslo, aroma a třeba šunka (nebo něco, co je jí blízké) i další přísady. Dnes se sortiment rozrostl. V tavených sýrech, a je to oblíbená potravina (spotřeba je u nás skoro 3 kg na obyvate-

le), je velká konkurence, a tak každý výrobce hledá, čím by zákazníka uspokojil. Sortiment se rozrostl, protože si to přeje zákazník, jinak by to výrobci nevyráběli. Rozrostla se škála příchutí, můžete koupit tavené sýry s vlákninou i tavené sýry s rostlinným tukem. To proto, aby se snížil obsah cholesterolu, sýry jsou dobře roztíratelné a také levnější než s máslem. A na cenu je u nás zákazník citlivý. Tavený sýr s rostlinným tukem se vyrábí stejně jako dřív, a podle složení se k němu místo másla přidá rostlinný tuk. Zákazník to tak chce, jinak by to nekupoval. Když to nechce, koupí si tavený sýr, do kterého bylo k tavenému sýru přidáno máslo. Mléčný tuk – máslo – je v obou typech, ten pochází ze sýra k tavení. 78 % obyvatel u nás jí také mezi hlavními jídly. Hlavně děti. Z velkého procenta sýry, a to dobře, protože sladké tyčinky (z hlediska výživy) moc žádoucí nejsou. Tavený sýr je pro Fast food (promiňte!) velmi vhodný. Sýry, přírodní i tavené (s rostlinným tukem i bez něho), mají vysoký obsah vápníku, a to je z hlediska výživy populace dobře, protože máme váp-

níku ve stravě nedostatek. Vynakládáme značné úsilí na propagaci nízkotučných mléčných výrobků a hodně peněz na subvencování vývozu přebytků mléčného tuku (který často čerpají ti, kteří vyrábějí směsi mléčných a rostlinných tuků a financují propagaci nízkotučných výrobků), zatímco výroba tavených sýrů značnou část přebytků másla absorbuje a žádné subvence ještě nevyžadovala. A teď k názvosloví: Zákazník neuvažuje jako názvoslovné normy, že se nemají míchat různé potraviny. Chce dobré a levné potraviny a uvažuje asi takto: ví, co je rum a máslo, protože tak po generace nazývá rum a máslo, ví taky, co je marmeláda a tavený sýr. Jestli je v něm přidán taky rostlinný tuk, to mu výrobce sděluje na obalu, ale pořád je to pro zákazníka tavený sýr (vždyť to taky je tavený sýr, co jiného). Jestli říkáme máslo margarínu, to zákazník nemá rád. Protože to není máslo. Tavený sýr je ale pořád tavený sýr, a je na tvůrcích norem, jestli předepisují, že od 51 % sušiny taveného sýra je to sýr

a od 50 % už ne (proč ne třeba od 37 nebo 76 %, to je na tvůrcích názvosloví). (Taky je určena hranice obsahu sušené syrovátky, jako kdyby bílkovina v sušené syrovátce byla méně hodnotná. Jestli je sýr díky laktóze moc sladký, to pozná zákazník sám). Tavený sýr s rostlinným tukem je chuťově stejný nebo velmi blízký tavenému sýru s máslem, ale má nižší obsah cholesterolu a zpravidla je levnější. Je to prostě tavený sýr, vyráběný tavením sýrů, v němž je část másla nahrazena rostlinným tukem, a to přináší zákazníkovi výhody. Zákazník si ale může vybrat, vždyť má složení uvedeno na obalu. A názoru zákazníka – spotřebitele – se musí přizpůsobit i legislativa. To, čemu zákazník říká tavený sýr, se musí nazvat tavený sýr i v názvosloví, ne aby se zákazník učil, jak má čemu říkat. Až se názory autorů norem změní, nebudeme pořádat vysvětlovací kampaň. Proč se rum nesmí nazývat rum, když je to rum? Proč má být někde v Bruselu určeno, co je marmeláda a co tavený sýr, když už to dávno zákazníci vědí? Proč se má říkat

rumu tuzemák a tavenému sýru s rostlinným tukem imitace nebo jinak? Každý ví, co je rum a co je tavený sýr, nebo ne? Zeptejte se. Ti, kteří rozhodují o názvosloví, musí respektovat názory spotřebitelů. Když je výrobek špatný, zákazník ho nekoupí. Nechme to na něm, kolik sušené syrovátky v sýru nebo kolik sušiny v sýru ze sýra chce on. Nepleťme ho, že tavený sýr, na kterém si může přečíst, co obsahuje, není tavený sýr, když to tavený sýr je. Zákazníkovi lhát nemůžeme, ale taky mu nemůžeme vnucovat, že se dnes říká potravině tak a pozítří, až se změní v názvoslovné normě složení, zase jinak. Musíme zákazníka prostě respektovat, a to i při tvorbě norem. Ministerstvo zemědělství, které normy vytváří nebo spoluvytváří, má především povinnost respektovat názor spotřebitele a pak názor českých výrobců. A ti oba (zákazník i výrobce) chtějí totéž. Prostě – tavený sýr s rostlinným tukem je tavený sýr s rostlinným tukem – a nic jiného. Ing. Oldřich Obermaier

6 / z domova


Význam mléka ve výživě dětí

MLÉKÁRENSKÝ VÝROBEK ROKU 2005 Soutěž o mlékárenský výrobek tohoto roku vyvrcholí na oslavách Světového dne mléka dne 24. května 2005 v Praze. Výsledky hodnocení budou vyhlášeny na akci SVĚTOVÝ DEN MLÉKA, která se uskuteční 4. května 2005 od 14 hodin v prostorách PARKHOTELU Praha v pražských Holešovicích. Do soutěže bylo přihlášeno 53 výrobků ze 14 společností. Hodnocení vzorků proběhlo 4. května 2005 na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze komisí nezávislých odborníků, komisí složenou z novinářů a zástupců obchodních řetězců. Účastníkům akce se představí mlékárenské společnosti Jaroměřická mlékárna, a. s., Jaroměřice nad Rokytnou, LACTALIS EUROPE CENTRALE ET O R I E N TA L E , s . r. o . , P r a h a , MILKPOL Co. Ltd, Praha, Povltavské mlékárny, a. s. Sedlčany. Jako host je přizvána ekologická kozí farma Ing. Pavel Dobrovolný, Dvůr Ratibořice. Všechny společnosti představí účastníkům své výrobky. Ke společenskému setkání na terase Parkhotelu zahraje Dixieland pražských aviatiků. Vstup na tuto akci je pouze pro zvané účastníky. Případní další zájemci o pozvánky mohou o ně požádat na tel. fax 235 357 788 nebo 602 214 978. Ladislav Likler

Mléko je zdravé, prospěšné pro všechny, pro děti je však naprosto nezbytné a nenahraditelné. Představuje nejvýznamnější přirozený zdroj vápníku. Dětský organismus je na něm doslova životně závislý. Je známo, že množství vápníku, které člověk přijme do svých 20 let, ovlivní jeho kondici a zdraví na celý život. Nedostatek vápníku v období dětství a dospívání vyvolává v dospělosti a ve stáří zvýšené riziko osteoporózy – řídnutí kostí. Jejím důsledkem jsou pak zlomeniny obratlů a dlouhých kostí. Přitom pozdější přísun vápníku již nebezpečí této choroby neodstraní. Každý člověk si tvoří svoji kostru asi do 30 let, a co si z vápníku „nastřádá“, to má na celý život, později vápník jenom ztrácí. Vápník je ale základním stavebním kamenem také pro tvorbu zdravých zubních tkání. Dočasné mléčné zuby si děti přinesou již z prenatálního vývoje, ale kvalitu skloviny a zuboviny stálých zubů ovlivňuje především výživa v dětství a v dospívání. Dokončení vývoje všech částí zubů probíhá až do 18. roku života. Pro evropskou populaci je mléko hlavním zdrojem vápníku. Spolu s mléč-

Potravinářská Revue je nový plnobarevný časopis pro výživu, výrobu potravin a obchod. Budeme velmi rádi, když v něm naleznete pro Vás užitečné odborné informace, ale i poučení z ostatních oborů činností, jež s problematikou potravin souvisejí.

nými výrobky poskytuje 75 % všeho vápníku, který náš organismus může dostat. Význam mléka ve výživě dětí a mládeže však nespočívá jen ve vápníku. Mléko obsahuje i další nezbytné látky. Především jsou to bílkoviny, tak důležité pro silné svaly, zdravé vlasy a nehty. Pak je to vitamin A, potřebný pro zdravou kůži. Pro tvorbu červených krvinek je tu vitamin B12. A opomenout nesmíme ani minerální látky a stopové prvky, dodávající tělu obranyschopnost a dostatek

energie, což je v dnešní době, která klade na kondici dětí extrémně vysoké nároky, zvlášť důležité. Zmínit bychom měli hlavně jód, který se podílí na rozvoji mozku, míchy a vyšší nervové činnosti. Nejspíš není třeba více argumentovat – je zcela zřejmé, že mléko je ve výživě dětí a mládeže nezastupitelné. Realita je však jiná. U kojenců je mléko nedílnou součástí jídelníčku. Také v mateřských školách se děti obvykle naučí pít mléko bez problémů. Horší

už je to později na základní škole. Propagace mléka je žalostně malá – mlékárny nemají dostatek finančních prostředků na reklamu, a tak není divu, že pro děti, zvláště ty starší, není mléko atraktivní. I když jim třeba chutná, stydí se pít je před svými vrstevníky, nebyli by takzvaně „in“, resp. „cool“. Jako v mnoha vyspělých zemích světa, tak i u nás totiž děti stále více i ve stravování podléhají módním diktátům, dávají přednost hamburgerům, hranolkům a nejrůznějším sladkým limonádám a syceným nápojům. Doporučená denní dávka vápníku pro dítě je asi 800 až 1200 miligramů, což většina našich dětí neplní. Pediatři doporučují, aby dítě dostávalo třikrát denně porci mléka nebo mléčných výrobků, které tuto dávku vápníku zajistí. Takovouto porcí mléčných výrobků je buď 250 ml mléka, nebo 150 ml jogurtu, nebo 50 g sýra či tvarohu. K tomu, aby se toto doporučení lékařů podařilo uvést v život, významně pomáhá program Školní mléko. Česká republika patří mezi 64 zemí světa, které tento program, dotovaný jak jednotlivými státy, tak i nadnárodními fondy, rozvíjí. Hlavním distributorem školního mléka u nás (zhruba 85 %) je obecně prospěšná společnost Laktea. V tomto školním roce již dodala do zhruba 2700 škol více než 11 miliónů krabiček dotovaného školního mléka Smilky a 1,1 mil. ks jogurtů a smetanových krémů ze tří mlékáren – Madety, a. s., Bohušovické mlékárny, a. s., a Olmy, a. s., Olomouc. PhDr. Milan Srb, ředitel Laktea, o. p. s. KONTAKT: LAKTEA, o. p. s. Hvožďanská 3 148 00 Praha 4 tel./fax: 800 100 525 (7 – 15 h zdarma) www.laktea.cz e-mail: [email protected]

Upozorňujeme, že další číslo časopisu vyjde 31. května 2005.

Revue Potravinářská

Objednávky adresujte na naši redakci AGRAL s. r. o., nebo na zasilatelství ABONT s. r. o., Chlumova 3, 130 00 Praha 3. Vše bližší o časopisu se dozvíte na www.agral.cz

Výrobek roku 2005 zvolen spotřebiteli PRAHA – Pátý ročník marketingového programu Výrobky roku 2005 vyvrcholil v úterý 26. dubna v pražském Divadle Bez zábradlí slavnostním galavečerem, v jehož průběhu byly vyhlášeny výsledky celkem v patnácti kategoriích. Bližší informace nám prozradila zástupkyně organizátora společnosti Atoz Event Tereza Grzonková a hlavní partner Delvita zastoupený generálním ředitelem Ing. Jiřím Charvátem.

Co je cílem soutěže? Účelem programu Výrobky roku je oceňovat inovaci a kvalitu na trhu rychloobrátkového zboží. Jedná se o jediné ocenění svého druhu, kde rozhoduje o vítězích sám spotřebitel. Kdo je garantem správnosti a partnerem akce? Volbu provádělo 2000 českých domácností spotřebitelského panelu výzkumné agentury

GfK Praha a celkem se zúčastnilo 3678 zákazníků. Zákazník je asi nejlepším garantem, přičemž ovšem akci zaštiťuje společnost Atoz Event, již zmíněné GfK a z řad maloobchodníků společnost Delvita. Proč se Delvita stala partnerem Výrobků roku? Určitě chceme nabízet v prodejnách Delvita po celé ČR výrobky, které spotřebitelé označili jako nejlepší. Cítím, že důraz na kvalitu a inovaci, kterou vítězné výrobky prokázaly, je společný s naší maloobchodní strategií. Jak budete konkrétně výrobky v Delvitě propagovat? Vítězným výrobkům dáme výraznou možnost prezentace přímo na prodejní ploše, přičemž je jasně označíme jako vítěze. A protože máme k dispozici pořadí v jednotlivých kategoriích, jsou pro nás inspirací i další výrobky, které skončily například na druhém či třetím místě. redakce

Seznam výrobků roku 2005 zvolených spotřebiteli: KATEGORIE/VÝROBEK A VÝROBCE 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

Sušenky / Sladkosti Mléčné výrobky Sýry Masné výrobky Hotová jídla Minerální vody Pivo Víno Dětská hygiena Dámská hygiena Péče o tělo Péče o nohy Papírový program Detergenty Čistící prostředky

Bebe Dobré ráno müsli s ovocem Jogurt Pohádka Král sýrů – Hermadur Plněná krůtí prsa Guseppe šunková pizza Poděbradka Citrus Mix Staropramen Q-pack Jakostní vína odrůdová „Kufřík‘‘ – dětské vlhčené ubrousky Helen Harper Ria Ultra Total Protect AB mandlové tělové mléko Batavan krém na nohy Kuchyňské utěrky Exclusive Palmex prací prášek Real Gel Chlorax

Opavia - LU Mlékárna Valašské Meziříčí Pribina Váhala a spol. Guseppe Poděbradka Pivovary Staropramen Chateau Bzenec Ontex Hartmann - Rico AB Kosmetika Trade Praha Quartis Tento Henkel Zenit


nabídky – informace / 7

Když hospodář zaseje rukama vlastníma, úrodu bohatou z pole vyzíská

Nespoléhejte pouze na pranostiky. Máme úvěr na každé roční období. Každé roční období si žádá něco jiného. Proto vám nabízíme specializované úvěrové produkty na každou sezonu. Investiční úvěry můžete použít na nákup zemědělské půdy, techniky a technologie nebo na výstavbu a rekonstrukci hospodářských budov. Provozní úvěry vám pomohou financovat provozní potřeby – například nákupy osiv, hnojiv, PHM a financování sezonních prací – ale také zásob zemědělských komodit. A navíc se dá za provozní úvěry ručit vlastním základním stádem a zvířaty, kategorií skot. Úvěry jsou v souladu s programy PGRLF a fondy EU. Volejte 844 844 844 nebo navštivte www.geuver.cz

8 / z domova


Zvýšení tržeb Hamé v roce 2004

Za rok 2004 dosáhla akciová společnost HAMÉ tržby ve výši 3,762 mld. Kč, což představuje meziroční navýšení tržeb o 14,4 %. Celkem HAMÉ prodalo více než 100 000 tun hotových výrobků. Na navýšení tržeb se největší měrou podílely obchodní úspěchy v exportních teritoriích. Na zahraničních

trzích HAMÉ dosáhlo zvýšení tržeb o 41 % oproti minulému období. Například na Slovensku dosáhlo HAMÉ obratu ve výši 624 mil. Kč, což je o 9 % více než v roce 2003, a v Ruské federaci 273 mil. Kč oproti loňským 106 mil. Kč. Tržby na tuzemském trhu vykázaly také růst, a to o 7 % v porovnání s rokem 2003. Masové výrobky již tradičně přesta-

vují největší podíl na tržbách HAMÉ se svými 51 % z celkových tržeb. Druhou největší sortimentní skupinou z hlediska členění tržeb jsou zeleninové výrobky a výrobky z rajčatového protlaku, které tvořily 27 % z tržeb. Džemy, kojenecké výživy, kompoty a sirupy, jež jsou souhrnně označovány jako sladká výroba, tvořily 16 % a prodej importního zboží (kompoty z tropického ovoce, rybí konzervy, žampiony) 6 % z celkových tržeb v roce 2004. Hlavním úkolem společnosti HAMÉ na rok 2005 i nadále zůstává udržení stávajících pozic ve všech sortimentních skupinách na českém trhu. Na exportních trzích je strategickým cílem rozvíjení trhu za účelem rozšíření sortimentu a získání většího tržního podílu vůči zavedeným domácím výrobcům. Stěžejním exportním teritoriem je Ruská federace, kde je HAMÉ již dnes číslem jedna v tržním segmentu paštik. V říjnu roku 2004 HAMÉ slavnostně otevřelo výrobní závod ve městě Bogoljubovo, což výrazně usnadnilo distribuci masových výrobků na ruském trhu. Další významná investice byla provedena v Rumunsku, kde HAMÉ

získalo akvizicí firmy ROMCONSERV výrobní závod a bude zásobovat zdejší trh přímo z Rumunska. V roce 2005 HAMÉ také úspěšně rozvinulo obchodní činnost své dceřinné společnosti HAMÉ Hungaria, která prodává výrobky HAMÉ na maďarském trhu. Výrobky HAMÉ je dnes možné zakoupit v celkem 34 zemích světa. V průběhu roku 2004 HAMÉ úspěšně uvedlo celou řadu novinek v jednotlivých sortimentních skupinách. Nejvíce novinek spadá do segmentu neustále se rozvíjejícího sortimentu chlazených výrobků. Nespočet inovací ve formě nových druhů a nových obalů proběhlo v již tak velmi širokém sortimentu paštik a masových produktů. Významný počin HAMÉ provedlo v segmentu kečupů, kdy jako první český výrobce zákazníkům nabídl kečup v plastu, který neobsahuje žádné „Éčka“, tzn. žádné chemické konzervační látky. Nejaktuálnější novinkou, se kterou HAMÉ, a. s., vstupuje na trh, je výrobek označený jako HAMKA. Jedná se o 100 % ovocné pyré s kousky ovoce, které neobsahuje žádné „éčka“, přídavný řepný cukr, umělé příchutě, ani

žádné konzervační látky. HAMÉ tak přichází s novým a na českém trhu jedinečným výrobkem, který je na zahraničních trzích, zejména ve Francii a Německu, již delší dobu velmi oblíben a spotřebiteli hojně vyhledáván. Společnost výrazně investuje do podpory své značky HAMÉ a svých prémiových značek OTMA, Veselá Pastýřka, Znojmia a Hamánek. Rovněž zvýšení prodejů na zahraničních trzích je výsledkem úspěšných mediálních kampaní akciové společnosti. Na Slovensku, v Rusku, ale také v Rumunsku je prodej paštik a dalších sortimentních skupin podporován masivní televizní a tiskovou kampaní. Značka HAMÉ je již třetím rokem úspěšně podporována také formou sponzoringu hokejového mužstva HC HAMÉ. Toto doposud tříleté působení bylo korunováno dvěma výraznými úspěchy v podobě zisku titulu Mistr extraligy v ročníku 2003/2004 a Vicemistr extraligy v právě skončeném ročníku. Hráči HC HAMÉ jsou pravidelně vybíráni do reprezentačních výběrů České republiky. Ing. Leoš Novotný, generální ředitel společnosti

Kostelecké uzeniny na mimořádné valné hromadě změnily vrcholné orgány JIHLAVA/KOSTELEC (Jihlavsko) (bo) – Největší domácí masokombinát, a.s. Kostelecké uzeniny, změnil vrcholné orgány. Mimořádná valná hromada snížila počet členů představenstva a zvolila do něj zástupce vedení firmy. Obměnila i dozorčí radu. Post předsedy v ní místo Andreje Babiše zaujal dosavadní předseda představenstva Jan Boček. Sdělila to ředitelka marketingu Vladka Pivoňková. Důvod změn ale komentovat nechtěla. Podle obchodního rejstříku byl Babiš v dozorčí radě od června minulého roku. Jeho Agrofert Hol-

ding vlastní 34 procent akcií Kosteleckých uzenin od loňského ledna. Podle nepotvrzených informací nyní převzal, nebo přebírá majoritní podíl Kosteleckých uzenin. Domnívají se o tom i někteří akcionáři, kteří o tom hovořili v kuloárech na valné hromadě, kde se ale o změně majetkových podílů nejednalo. Dosud největším vlastníkem firmy bylo obchodní družstvo Maso uzeniny s podílem asi 40 procent, zvažovalo však, že akcie prodá. Podle neoficiálních informací již prý o prodeji rozhodla jeho členská schůze v polovině března. Dal-

ší podíly v masokombinátu drží asi 10.000 drobných vlastníků, kteří je získali v kuponové privatizaci. Počet členů představenstva Kosteleckých uzenin valná hromada

snížila ze sedmi na tři. Do nového představenstva byl zvolen Zdeněk Linhart, obchodní ředitel pověřený řízením společnosti, a její finanční ředitel Miroslav Lehký. Třetím členem zřejmě zůstal Jan Kadaník. Podle obchodního věstníku je od roku 2003 členem představenstva společnosti Agrofert Holding. Hospodářské výsledky za loňský rok Kostelecké uzeniny zatím nezveřejnily. Podle tisku je poznamenala rostoucí cena vepřového masa, kterou se kvůli tlaku obchodních řetězců nepodařilo promítnout do cen výrobků. Podnik v lednu údaj-

ně chystal propouštění. Jihlavský úřad práce ale v březnu sdělil, že Kostelec letos naopak nahlásil asi 50 volných míst. V roce 2003 masokombinátu meziročně klesly výkony skoro o desetinu na 3,6 miliardy korun. Zemědělsko-chemický holding Agrofert loni vykázal nekonsolidovaný zisk před zdaněním 4,1 miliardy korun. Nekonsolidované tržby činily 75,8 miliardy korun. Skupina zhruba 120 podniků se zaměřuje na zemědělství, potravinářství a průmyslové výroby chemických látek.

Xaverovské kuře jde do světa

Ing. Zdeněk Štěpánek, předseda představenstva a generální ředitel XAVEROV, a. s., představuje výrobky společnosti.

Evropský trh je skoupý k novým členským zemím a ruský trh komplikovaný. Potravináři, kteří dostáli podmínkám jak evropských, tak ruských inspektorů, nemají zdaleka vyhráno. O své místo na trhu musí tvrdě soupeřit s ostatními. Praha – Akciová společnost Xaverov, která patří mezi přední domácí dodavatele drůbežího masa, loni zvedla vývoz asi o tři procenta na 150 milionů korun. Dostat se s výrobky na trhy EU je ale podle generálního ředitele Zdeňka Štěpánka obtížné. „Země okolo nás si chrání trh a preferují své dodavatele,“ uvedl na tiskové konferenci. Xaverov, a. s., loni utržil necelé dvě miliardy korun a skončil v černých číslech. Výši zisku představitelé firmy blíže neupřesnili.

„Vyvinuli jsme velké obchodní a marketingové úsilí, abychom do obchodních řetězců v zahraničí dostali své finální výrobky. Výsledek je ale malý,“ uvedl Štěpánek. Xaverov, a. s., podle něj splňuje veškeré předpisy i podmínky, vzhledem ke kurzu koruny k euru i nákladům v tuzemsku může konkurovat cenově, přesto se na trzích EU prosazuje obtížně. Z loňských exportů šla asi třetina do Německa, zbytek hlavně na Slo-

vensko a do Maďarska. Zatímco prodej na českém trhu je často na hraně rentability, z vývozu jsou podle firmy zisky vyšší. Například chlazené kuře stojí v EU asi 68 korun za kilogram, v ČR je to 45 korun. Před rokem se otevřel rozšířením EU velký trh, více ho ale zatím využívají firmy, které už v unii byly a uplatňují přebytky v nových členských státech, uvedl Štěpánek. „Ještě chvíli bude trvat, než nás budou brát jako rovnocenné partnery,“ dodal. Podle jeho slov nejde pouze o problém Xaverova, ale českého potravinářství celkově. „Proniknout na zahraniční trhy, pokud nejde o specifický výrobek, je skutečně obtížné,“ uvedl prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík. Vyžaduje to podle něj značné peníze na reklamu a propagaci, investice se přitom nemusí vrátit. Dobrým předpokladem je odlišnost produktu. Z českých potravinářských výrobků se daří vyvážet například pivo, některé alkoholické nápoje, víno, cukrovinky nebo třeba sýry a jogurty, dodal. V Česku se ročně zpracuje asi 270.000 tun drůbežího masa a spotřeba zhruba 24 kilogramů na hlavu převyšuje úroveň v EU. Poměrně významné jsou dovozy, hlavně z Brazílie nebo Francie. Ztrátu pozic na domácím trhu ale Xaverov, a. s., po vstupu do EU podle obchodního ředitele Karla Koníře nezaznamenal. Na 85 procent zboží dodává v Česku do řetězců. Letos zvýšil výrobu o 30 procent. Xaverov má asi 18procentní podíl na domácím trhu s drůbežím ma-

sem. Zabývá se rozmnožováním rodičovských párů drůbeže a produkcí jednodenních kuřat a krůťat. Provozuje vlastní výkrm a porážku a má několik desítek provozů po celé ČR. Rozhodujícím závodem, který zpracovává veškerou vyrobenou i od zemědělců nakoupenou surovinu, je Libuš. Během tiskové konference ředitel Štěpánek představil nové výrobky. Byly to kuřecí špalíčky s brokolicovou, kapustovou nebo špenátovou náplní, kuřecí řízky s brokolicovou a špenátovou náplní a kuřecí hamburger a čevabčiči. Pro letošní sezónu je připravená i řada pikantních marinád. Zatím se v České republice sní ročně na hlavu 24 kilogramů drůbežího masa, třeba touto inovací se xaverovským drůbežářům podaří spotřebu ještě zvednout nad tento průměr.

Je libo kuřecí prsa s vinnou smetanovou omáčkou? V kuchařce akciové společnosti Xaverov je na šedesát receptů. Naleznete v ní klasiku. Kuře smažené, pečené, nadívané, ale i kuřecí speciality. Jednou z nich jsou kuřecí prsa na hroznovém víně a zakysané smetaně. Recept prozradíme. CO JE POTŘEBA K PŘÍPRAVĚ POKRMU? 6 šalotek, 4 kuřecí prsa po 150g, sůl, čerstvě mletý bílý pepř, 250 g hroznového vína, 40g másla 1/8 l suchého bílého a 1/8l drůbežího vývaru, 4 snítky tymiánu, trochu kůry z citrónu, 100 ml zakysané smetany a 1 lžíce šťávy z citrónu JAK POSTUPOVAT Šalotky oloupeme a nakrájíme na kostičky. Na rozehřátém másle necháme zesklovatět. Přidáme kuřecí prsa a po každé straně je opékáme přibližně pět minut. Podlijeme bílým vínem a vodou, přikryjeme a při mírné teplotě je dusíme 15–20 minut. Maso vyjmeme z pánve a uchováme horké. Do uvolněné pánve vložíme hroznové bobule a zvolna je dusíme 4 minuty. Z tymiánu otrháme lístky, nasekáme je a přidáme zakysanou smetanu a citrónovou šťávu k hroznovým bobulím. Omáčku krátce povaříme, osolíme a opepříme. Podáváme z kuřecími prsy, rýží anebo širokými nudlemi. Přílohou je dušená mrkev nebo fenyklová hlíza. Eugenie Línková

z domova / 9


Nad produkcí kachen se již mračna nestahují na byla totiž vždy velkou pochoutkou, ale při pečení se z ní získalo víc sádla, než co zůstalo masa na kostře. Pro čtyřčlennou rodinu byla jedna kachna k obědu málo. Proto lidé dávali spíš přednost husám.

Ivica Hanzl, předseda představenstva, generální ředitel společnosti Jihočeská drůbež Mirovice, a. s.

Kachny u nás nikdy nepůjdou. Jejich produkce není ekonomicky konkurenceschopná. Budou se k nám napříště dovážet z Maďarska a dalších zemí Evropy. Tato slova přednesl v roce 1995 na tiskové konferenci v Praze jeden z manažerů Jihočeské drůbeže. Ukázalo se, že neměl pravdu.

PEKINGSKÁ KACHNA JE DOBŘE OSVALENÁ Dnes jsou speciální masná plemena, která jsou mnohem více osvalená. „Je to dáno plemenem. Vývoj v chovu a ve šlechtění velmi pokročil. V Německu byla vyšlechtěna kachna, která dosahuje jatečné váhy 3,20–3,30 kg. My ji porážíme za 46 dnů chovu, dříve to bylo 56 dnů.“ Uvedl ředitel Hanzl. Doba výkrmu se zkrátila, v průměru je v České republice na 48 dnech. Kachňata se krmí na podestýlce. Kaprokachnímu hospodářství je už dnes odzvoněno a velkochovy zásadně nejsou už na vodní ploše. Z ekologického hlediska to nebylo vyhovující, a proto se od toho ustoupilo,“ uvedl doktor Mates. Kachňata ve věku 21 dnů se přemisťují a do doby porážky, do 48 dnů stáří, se vykrmují intenzivně. Potom se podestýlka vyveze a hala vydesinfikuje

poptávku trhu. Je známým faktem, že v zimě se kachen odchová méně, v létě v některých měsících je to naopak až dvojnásobek. „Například v lednu jsme nakoupili 350 tun kachen. Takováto produkce potrvá tak tři měsíce a potom postupně stoupá,“ uvedl Hanzl. O prázdninách se zpracuje měsíčně až 650 tun kachen.

V EVROPĚ NEPATŘÍME K VELKÝM PRODUCENTŮM V Evropě patříme mezi malé producenty kachen. Zatím se u nás ročně vyprodukuje na 6–7 tisíc tun kachního masa, plán je 10 tisíc tun. Mezi významné producenty kachen patří Francouzi, Němci, Maďaři a Poláci. Největší producent, Francie, ročně vyprodukuje na 200 tisíc tun kachního masa. Jsou ale některé evropské země, kde se kachny neprodukují vůbec, především jižní země. OD KRMIV PO KACHNÍ PEČÍNKU Jihočeská drůbež Mirovice patří do skupiny Jihočeské drůbeže, která je součástí holdingu Agropol Group.

Největším zpracovatelem kachen v České republice je Jihočeská drůbež Mirovice, a. s. S předsedou představenstva a generálním ředitelem společnosti Ivicou Hanzlem jsme si o klasice české kuchyně vyprávěli nejméně dvě hodiny a potom následovala exkurze provozem, který je dnes špičkovým evropským pracovištěm. Kachny se ale nezpracovávají na speciální lince. Univerzální zařízení dovoluje, aby se na linku zavěšovala jak kuřata, tak kachny, slepice, a dokonce i husy.

STÁTNÍ PODPORA ZVÝHODNILA JEDNU ZEMI PROTI JINÝM Proč se ale Maďarsko bralo za takřka jedinou zemi, kde se perspektivně budou produkovat ve velkém kachny a vyvážet do celého světa? „Obecně v tom hrála roli ekonomika. Maďarská vláda produkci kachního masa donedávna velmi silně dotovala a podporovala. Až vstupem do Evropské unie se vše změnilo. Do té doby platilo, že na kilogram kuřecího masa vyváženého mimo Evropskou unii připlácel stát 100 forintů. Pokud šlo maso do zemí CEFTA, potom dotace byla poloviční, tedy 50 forintů. V takovém případě, pokud Česká republika nehodlala přistoupit na stejný způsob podpory produkce, byla konkurence z naší strany bezpředmětnou otázkou,“ uvedl doktor František Mates, ředitel Sdružení drůbežářských podniků. U kachního masa to bylo obdobně tak. To nemůže trvat věčně, jakoby si ještě před rokem říkal Ivica Hanzl, který je drůbežářem a provozářem i obchodníkem tělem a duší. Nechtěl od produkce kachen ustoupit a věřil, že přijde doba, kdy se ukáže, kdo jak umí chovat, zpracovávat a distribuovat kachní maso. Stál proto neustále v centru dění a zajímal se o vše, co s produkcí, zpracováním a distribucí kachního masa souvisí. „Především bylo nutné vybrat nejvhodnější hybridy kachen, které by byly nejen chutné, ale i dobře osvalené,“ uvedl Hanzl. Česká kach-

vymysleli a vyzkoušeli vykostěnou kachní pečínku jako polotovar. Stačí ji dát jen na dvě minuty do mikrovlnné trouby a je jídlo hotové, uvedl ředitel Hanzl. Spotřeba u nás je asi půl kila na člověka za rok. Pokud však bude kachna rychleji dostupná, dá se počítat s větším konzumem. „Kachna byla vždy tradičním výrobkem, konzumovala se jen s knedlíkem a se zelím. Dnes se upravuje ve finální výrobky v mnoha variantách. Uzená kachna, uzená rolka, kachní maso pečené, to jsou již hotová jídla. Potom máme řadu polotovarů. Je to čistá prsní svalovina, která je chuťově velmi zajímavá, nebo roláda z kachního masa plněná játrovou nádivkou. Je tu i řada polotovarů, s nimiž teprve chceme na trh přijít.

Veškeré části provozu Jihočeská drůbež Mirovice, a. s., splňují přísná kritéria k zajištění vysoké jakosti a zdravotní nezávadnosti výrobků. a cyklus se opakuje a ročně se 4–5 krát otočí. V chovech kachen je stálý veterinární dozor. Dál se sice dovážejí kachny i z Maďarska, ale chuťově jsou naše kachny lepší, tvrdí drůbežáři. Výhradní právo na šíření plemenného materiálu má pro český odchov i nadále německá firma, která vyšlechtila křížením prarodičovských linií současné masné plemeno. Právo na chov plemenného materiálu má v České republice firma Perena, která z 90 % zásobuje český trh tímto standardním plemenem s větším podílem svaloviny a menším podílem tuku.

PRODUKCE REAGUJE NA ZÁJEM TRHU V České republice je jen několik hospodářství zaměřeno na chov kachen. Jejich produkce musí být v souhře s potřebami porážky, a proto se přísně zástavy plánují. Jde sice o krátkou dobu výkrmu, ale i tak je potřeba, aby produkce dokázala reagovat na

Tím, že Agropol jako holding má ve svém portfoliu i závody na výrobu krmiv, ale i sila a výrobny chemikálií, je v rámci výsledný efekt produkce drůbežích specialit vyšší než u jednotlivce, samostatného producenta. Je to stará známá ekonomická moudrost, že největší efekt z obilí přijde tehdy, když se prožene přes kožený pytel. Míní se tím zkrmení obilí skotem, stejný efekt platí ale i u drůbeže. Tím došlo k tomu, že ostatní producenti nebyli schopni s efektem tomuto gigantu konkurovat. Dnes na ostatní producenty zbývá roční produkce tak 200 tun kachního masa, zatímco Mirovice již letos zamýšlejí zásobit trh 6,5 tisíci tunami kachního masa. Je to o dva tisíce tun více než loni a záhy by to mělo být deset tisíc tun. Zvyšuje se i export, který se mimo Švýcarska rozšířil i na Německo. V Mirovicích počítají se vzrůstem exportu, ale i s rostoucí domácí spotřebou kachního masa, a vymýšlejí různé nové pochoutky. Proto jsme

JE LIBO KACHNÍ JAZÝČKY? Běžný konzument zná kachnu pečenou, kachní játra rozsekaná v kachním sádle, kachní krev s kroupami. To je ale vše, co vám český konzument vyjmenuje. Maďaři jsou již nápaditější a ne nadarmo v tržnici uprostřed Budapešti se pulty trhovců prohýbají pod kachními běháky. Stejně jako kuřecí se dávají do polévky a jí jako vybraná delikatesa. Jsou bohaté na přírodní želatinu, a proto i zdravé. Totéž platí o slepičích hřebíncích, ale zůstaňme i nadále u kachen. Číňan by vám vychválil další kachní delikatesu, jazýčky. Jemně se upraží na oleji a chutnají víc než mandle. A co teprve kachní mandle, jak se říká mazovým žlázám, i to je pro gurmány pochoutka. Proto si mnoho lidí velmi pochutnává na kachním nebo husím biskupovi. „Připravujeme těžení kachních jazýčků, slepičích hřebínků a speciality upravované z těchto surovin. Je to velmi žádaná pochoutka, osmažená a okořeněná je skutečně vynikající. Chceme lépe zhodnotit i kachní krev a vyrábět kachní prejt. V receptuře je s kroupami a osmaženou cibulkou, konzervovaná. Byl by to typický domácí prejt, jak jej známe z dřívějších dob, kdy byl běžně v na-

bídce obchodů. Do třetice uvažujeme o speciálním marinování kachen, kdy se naplní marinovacím roztokem a nechá péci ve visu. Je to vynikající delikatesa. Dříve se kachny i husy v domácích chovech krmily šiškami a tím nejen dorůstaly větší váhy, ale jejich játra se tímto překrmováním zvětšila. Tento výkrm je u nás zakázaný, proto se se speciální úpravou jater nepočítá.“ Řekl Ivica Hanzl.

Recept na netradiční pečínku Kachní prsa se zeleninou (pro 4 osoby) Příprava: Dvě kachní prsa, dva stroužky česneku, tři lžíce sójové omáčky, tři lžíce medu, olej, sůl, mletý pepř. Postup: Kachní prsa omyjeme, osušíme a naporcujeme. Kůži s podkožním tukem opatrně mřížkovitě prořežeme. Do kůže vetřeme směs koření – rozetřený česnek, sůl, pepř. Porce masa prudce opečeme z každé strany v rozehřátém oleji asi 3 minuty. Dopékáme v předehřáté troubě a při teplotě 200 stupňů Celsia po dobu asi 10–15 minut. Během pečení potíráme maso předem připravenou směsí medu a sójové omáčky. Podáváme se zeleninou a dušenou rýží. Kachní stehna podle pastýře (pro dvě osoby) Příprava: Dvě kachní stehna, dvě lžíce oleje, 1/2 lžičky tymiánu, 1/2 lžičky rozmarýnu, šťáva z 1 citrónu, sůl, mletý pepř. Postup: Do oleje vmícháme šťávu z citrónu, směs koření, sůl a pepř. Stehna opláchneme a osušíme. Potřeme je směsí oleje s kořením a vložíme na rošt do předehřáté trouby. Pečeme asi 20 minut při teplotě 200 stupňů Celsia. Během pečení stehna potíráme. Hotové podáváme s chlebem, zeleninou nebo bramborem. Eugenie Línková

Značka ODKOLEK jako nejlépe hodnocená značka v kategorii Pekárny! PRAHA (red) – Společnost Reader‘s Digest Výběr letos již popáté uspořádala průzkum nazvaný „DOBRÁ ZNAČKA“. Jedná se o hodnocení jednotlivých značek čtenáři celosvětově rozšířeného časopisu Reader‘s Digest Výběr. Průzkum probíhá v celé Evropě, letos se ho zúčastnilo celkem 14 zemí Evropy, včetně České republiky. Výrobky a značky jsou rozděleny do třiceti kategorií, hodnotí se kvalita zboží, cena, design, péče o potřeby zákazníka atd.

Do tohoto průzkumu byla letos poprvé zařazena i kategorie Pekárny – a v ní se na prvním místě jako nejdůvěryhodnější umístila značka ODKOLEK! Celý průzkum zpracovala společnost Wyman Dillon Ltd. v britském Bristolu – letos celkem 24 832 dotazníků, jen v České republice se ho zúčastnilo 1.500 respondentů. Rozsahem a metodikou zpracování tedy patří tento projekt k nejvýznamnějším v Evropě.

10 / z domova


První kolo degustace soutěže České pivo 2005 bylo zahájeno Praha – V prostorách branického pivovaru začalo 20. dubna první ze dvou kol degustace piv, která do soutěže České pivo 2005 přihlásily pivovary v České republice. Prvního kola dvoudenního testování se účastní 24 sládků a pivovarských odborníků, kteří jsou rozděleni do čtyř šestičlenných subkomisí.

První den byly hodnoceny světlé ležáky, kterých bylo do soutěže přijato 29 různých značek. Druhý den byla hodnocena světlá výčepní piva, kterých bylo přihlášeno 27. Zkoumány jsou senzoric-

ké vlastnosti piva a dále se vyhodnocuje, která piva nejlépe chutnají. Specifikum této nejprestižnější soutěže u nás, kterou jako jedinou akci mezi soutěžemi piv vyhlašuje a garantuje Český svaz pivovarů a sladoven, je, že součástí testování jsou i analytické rozbory. Ty zkoumají původní koncentraci, obsah alkoholu, barvu a obsah oxidu uhličitého. Dalšími posuzovanými kritérii jsou pěnivost piva a výše pH-koncentrace vodíkových iontů, tedy měřítko kyselosti. Všechny tyto analýzy provádí Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s. (VÚPS), v Praze. Ten také odpovídá za chod, organizaci, technickou část soutěže a vyhodnocení výsledků. „Každoroční srovnávání kvality piv odborníky, kteří bezprostředně ovlivňují jeho jakost, považujeme za nezbytnou součást ověřování si, jak na tom naše piva jsou,“ uvedl Ing. Jan Veselý, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven. „Ukazuje se, a to je významný signál veřejnosti, že šanci uspět mají jak největší,

tak i nejmenší producenti českého piva,“ upozornil Jan Veselý. „Relativně složitý způsob hodnocení přihlášených vzorků zaručuje nejvyšší možnou objektivitu výsledků,“ řekl Ing. Pavel Čejka, CSc., pracovník VÚPS, a. s., odpovědný za technickou část soutěže. „Účast notáře jen podtrhuje již tradiční nezávislost a nestrannost vyhodnocovacího procesu,“ dodal Pavel Čejka. Vítězem loňské soutěže České pivo 2004, do které podle reglementu mohou být přihlášena pouze česká piva, se stal v kategorii světlé výčepní pivo Janáček Patriot, vyráběný Pivovarem Janáček, a. s., z Uherského Brodu a v kategorii ležáky Radegast Premium, jehož výrobcem je Plzeňský Prazdroj, a. s., Pivovar Radegast. Druhé kolo soutěže České pivo 2005 proběhne ve dnech 15.–16. června 2005 opět v pivovaru Braník. Akce je součástí projektu České pivo, který byl odstartován v létě roku 2000. Projekt je dlouhodobý a jeho základním smyslem a úkolem je seznamovat nejširší veřejnost s historií i současností výroby piva v českých zemích s tím, co pivo obsahuje a jakým způsobem ovlivňuje lidský organismus. Dalším cílem projektu je rovněž zlepšení image piva. Vítězové jednotlivých kategorií budou vyhlášeni 20. září 2005 při Svatováclavských slavnostech českého piva v pražském hotelu Intercontinental. Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven www.cspas.cz. Český svaz pivovarů a sladoven

Radnice chce urychlit opravu Masných krámů ČESKÉ BUDĚJOVICE (bo) – Město České Budějovice chce urychlit opravu a znovuotevření legendární pivnice Masné krámy. Radnice spoluvlastníkům navrhuje, že jim rozdělí svůj třetinový podíl společného majetku. Vlastníci by mu za to měli převést část pivnice, kde město nechá postavit chybějící kuchyni a sociální zařízení. Informoval o tom primátor Miroslav Tetter. Spolumajitelé se na postupu dohodli uprostřed dubna. Vývařovnu by měl postavit pivovar Budějovický Budvar, který vlastní pět kójí

Přátelé piva se stali členem Evropské unie pivních spotřebitelů PRAHA (li) – České Sdružení přátel piva se stalo třináctou přistupující organizací Evropské unie pivních spotřebitelů. Ta byla založena v roce 1990 organizacemi z Velké Británie, Nizozemska a Belgie a hájí tradiční technologie vaření piva a usiluje o zvyšování pivní kultury v Evropě. „Sdružení přátel piva tyto ideje též sdílí. Proto již rok vedlo vyjednávání o tomto vstupu, které bylo v pátek definitivně potvrzeno,“ uvedl předseda sdružení Tomáš Erlich. Organizace je pokračovatelem Strany přátel piva, která vznikla v roce 1990 a měla 12.000 členů. Dvakrát podle Erlicha neúspěšně kandidovala ve volbách. V roce 1997 pak došlo k přeměně na apolitické sdružení. To má dnes zhruba 1500 členů, mezi něž patří pivovarské osobnosti, odborníci i příznivci z řad konzumentů pěnivého moku. Sdružení mimo jiné vyhlašuje různá ocenění, například pivovar a minipivovar roku, sládka roku i pivo roku mezi jednotlivými kategoriemi. Pořádá také různé sportovní akce a pivní přehlídky.

v objektu a ochrannou známku. Od restaurace se totiž oddělil restitucí vedlejší dům U Tří sedláků s původní kuchyní a zázemím. Někteří podnikatelé teď údajně v tomto domě chtějí otevřít hospodu. „Pro město se nic nezmění. Vyčleněný prostor Budvaru neprodá, pouze pronajme,“ řekl primátor. Budvar chce Masné krámy přetvořit ve svou značkovou restauraci a znovu zde točit pivo. Restaurace je od října 2002 zavřená. Provoz zde zakázali hygienici kvůli katastrofálnímu stavu objektu. Restaurace nefunguje také kvůli sporům mezi jedním ze spolumajitelů Josefem Duškem a městem. Dušek v minulosti napadl prodej po-

dílu města na Budějovický Budvar. Spor vyhrál a soud v listopadu 2003 smlouvu zrušil. Většina vlastníků s nápadem města souhlasí. Pokud bude dohoda uzavřena, je pivovar podle ekonomického ředitele Petra Jánského připraven začít stavět co nejdřív. Masné krámy vděčí za svůj vznik Karlu IV., který v roce 1364 zakázal městským řezníkům prodávat maso v boudách na náměstí a přikázal postavit Masné krámy, kde byl prodej masa soustředěn. Přestavbou v 16. století dostala budova renesanční podobu. V roce 1952 se přikročilo k její asanaci, postranní vchody byly zazděny a kotce se změnily v restaurační boxy.

Budějovický Budvar představuje oblíbené světlé výčepní pivo v novém balení České Budějovice (bb) – Budějovický Budvar, n. p., uvádí od poloviny dubna 2005 na trh praktické plechovkové balení světlého výčepního piva. Konkrétně se jedná o plechovky o obsahu 0,5 l. Distribuce je zaměřena zejména na nezávislý maloobchod, obchodní řetězce a čerpací stanice. Světlé výčepní zabalené „na cesty“ jistě ocení nejen všichni tradiční příznivci zlatého moku. Hezké počasí přináší mnoho příležitostí ke společenským setkáním i k aktivnímu trávení volného času. „Věříme, že se světlé výčepní pivo díky novému praktickému balení stane vyhledávaným společníkem na cesty, dovolenou nebo třeba na piknik,“ říká vedoucí marketingu Daniel Jírovec a dodává: „Navíc, vzhledem k nižšímu obsahu alkoholu, jistě přijde vhod i jako osvěžení po sportovním výkonu.” Pivovar Budějovický Budvar je čelní představitel tradiční výroby piva tzv. českého typu, vymezující tento pojem nejen v České republice, ale v současné době také v téměř 60 zemích celého světa. Pivo vyrábí z nejjemnějšího žateckého chmele, vybraného moravského sladu a z vysoce kvalitní měkké vody čerpané z vlastních více než 300 m hlubokých artéských studní.

ČESKÝ CHMEL V ROCE 2005 Jarní práce ve chmelnicích běží naplno již od konce března. Chmelnice jsou seřezány, probíhá drátkování, na které bude navazovat zavádění chmele. Pěstitelé chmele tedy rozjeli další chmelařský rok. Na největší části ploch se stále pěstuje odrůda Žatecký poloraný červeňák, nejlepší jemná aromatická odrůda světa. V současné době předpokládáme, že dojde k mírnému poklesu ploch chmele v České republice. Ekonomika pěstování chmele nutí pěstitele opouštět plochy s dlouhodobě nižšími výnosy, tedy především starší porosty chmele. V minulém roce skončil k 30. 4. národní podpůrný titul na obnovu chmelnic a dá se předpokládat, že dojde ke snížení počtu obnovených ploch díky velké finanční náročnosti nové výstavby a výsadby. Přesto věříme, že chmel má v českých chmelařských oblastech stále svoji budoucnost, protože o tuto kvalitní českou komoditu je stále velký zájem. O tom svědčí skutečnost, že na většinu chmele z letošní sklizně jsou již uzavřeny smlouvy.

PRODUKCE CHMELE V ROCE 2004 DLE ODRŮD Celkový průměrný výnos roku 2004 (1,08 t/ha) byl srovnatelný s lety 2001 a 2002. Pokud se pak podíváme na výsledky v jednotlivých oblastech, podobaly se výnosy velmi roku 2001, kdy byly velmi dobré výnosy zaznamenány především v tršické chmelařské oblasti. V minulém roce však již hrály významnější roli nové odrůdy. Tyto odrůdy zaujímají 7,4 % ploch a vytvářejí již 12,6 % produkce. Přesto je potěšitelné, že průměrný výnos u žateckého chmele v České republice se v roce 2004 dostal nad 1 tunu z hektaru, a to i přes ne zcela příznivý vývoj počasí v létě minulého roku. Velmi dobře si vedly odrůdy Premiant a Sládek s průměrnými výnosy okolo 2 t/ha a za zmínku jistě stojí také výsledky u odrůdy Agnus, když vezmeme na vědomí, že dvě třetiny ploch tvořil výsaz. Nejvyšší nárůst výnosů oproti roku 2003 byl zaznamenán v žatecké chmelařské oblasti, celkem o 17 %. Celkové vyhodnocení roku 2004 proběhlo na Chmelařském kongresu, který se konal 1.–2. února v Praze. Mgr. Zdeněk ROSA Svaz pěstitelů chmele ČR

PLOCHY A PRODUKCE CHMELE V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2004 Průměrný Chmelařská oblast Odrůda Plocha (ha) Produkce (t) výnos (t/ha) ŽPČ 4090 3930 0,96 Sládek 146 246,6 1,69 Premiant 76 165,1 2,17 Žatecko Bor 10 11,5 1,15 Agnus 52 68,6 1,32 Ostatní 8 13,7 1,71 Žatecko celkem 4382 4435,5 1,01 ŽPČ 729 772,1 1,06 Sládek 8 15,6 1,95 Premiant 6 13,5 2,25 Úštecko Bor 7 8,3 1,19 Ostatní 6 6,9 1,15 Úštecko celkem 756 816,4 1,08 ŽPČ 588 816,5 1,38 Sládek 41 115,7 2,82 Premiant 69 126,1 1,83 Tršicko Bor 0 0 0 Ostatní 2 0,5 0,25 Tršicko celkem 700 1058,8 1,51 ŽPČ 5407 5518,6 1,02 Sládek 195 377,9 1,93 Premiant 151 304,7 2,03 Česká republika Bor 17 19,8 1,16 Agnus 52 68,6 1,32 Ostatní 16 21,1 1,32 Česká republika celkem 5838 6310,7 1,08 Zdroj: ÚKZÚZ

Starobrno přesune ze Znojma do Brna výrobu lahvového piva Hostan ZNOJMO (bo) – Výroba lahvového piva Hostan se od 1. července přesune ze Znojma do prostorů pivovaru Starobrno. Firma totiž nechce investovat několik desítek milionů korun do obnovy zastaralé technologie, nutné pro zajištění trvanlivosti pěnivého moku. Převedení výroby asi 80.000 hektolitrů lahvového piva se dotkne 25 zaměstnanců, z nichž 13 zůstane v pracovním poměru. Řekl generální ředitel Starobrna František Krakeš. Dvanácti lidem pivovar nabídl až pětiměsíční odstupné podle délky pracovního poměru, včetně personálního poradenství. Ve Znojmě pak po změnách zůstane 40 zaměstnanců a výroba asi 120.000 hektolitrů sudového piva. Novinkou zde pak bude květnové zahájení výroby dvou druhů limonád s citrónovou a kolovou příchutí, a to v sudech s obsahem 30 a 50 litrů. „O nápoje bez umělých sladidel je na trhu stále stoupající zájem,“ uvedl Krakeš. Lahvový Hostan bude Starobrno vyrábět pod dohledem sládků ze znojemského pivovaru kvůli zachování senzorického profilu, a tedy i chuti. Moderní technologie v Brně umožní zvýšit trvanlivost piv Hostan v lahvích ze tří na

minimálně šest měsíců tak, aby mohly být v nabídce nadnárodních řetězců po celé republice. Po převodu výroby do Brna poklesne odhadem o 40 procent i dopravní zatížení historického centra Znojma, kde je areál Hostanu. „Útlum výroby sudových piv ve Znojmě neplánujeme,“ řekl generální ředitel. Především v letní sezóně chce Starobrno naopak z centra v Těšeticích rozšířit zásobování na jihu Moravy. Pivovar Starobrno je největší z pivovarských firem v regionu a od loňského roku patří do skupiny Heineken. Za rok 2004 zvýšil prodej piva a nápojů o čtyři procenta na 981.000 hektolitrů. Tržby spolu se spotřební daní pak vzrostly proti roku 2003 téměř o desetinu na 1,31 miliardy korun.

z domova / 11


Český chmel má nejen dlouhou historii, ale i slibnou budoucnost

Praha/Žatec – Jen málo plodin u nás je natolik populárních, že se o nich zpívá v oblíbených písních, a je ještě méně těch, o kterých je český muzikál. O chmelu se totiž říká, že je naše „zelené zlato“. Je jím však opravdu? Není to jen historie? A je chmel pouze základní surovinou pro výrobu tolik ceněného českého piva, nebo se před ním otevírají i jiné možnosti uplatnění? Je známo, že chmel jako jednu ze tří základních pivovarských surovin v užším slova smyslu představují usušené chmelové hlávky samičích rostlin chmele otáčivého. Poskytuje pivu typickou hořkou chuť, přispívá k tvorbě charakteristického chmelového aroma, výrazně podporuje pěnivost piva, ovlivňuje koloidní, biologickou a senzorickou stabilitu piva a má další důležité technologické vlastnosti. V širším slova smyslu pak zahrnuje i chmelové výrobky, jako je granulovaný chmel, chmelový extrakt a další chemicky upravené chmelové produkty. Kvalita pěstování chmele u nás dosahuje vysoké úrovně a velká část z celkové produkce se vyváží téměř do celého světa. Chmele vyšlechtěné v první polovině minulého století v žatecké oblasti se staly na dlouhé období světovým standardem nejvyšší kvality. Jejich hlavní předností bylo a stále je vynikající chmelové aroma bez jakýchkoliv vedlejších vůní a pachů. Mnoho v zahraničí úspěšných odrůd odvozuje svůj původ od originálních žateckých krajových odrůd. Přibližně od šedesátých let minulého století v důsledku technologických inovací při zpracování hlávkového chmele a také v důsledku současně probíhající modernizace pivovarské technologie (včetně masivního přechodu na racionální a ekologické způsoby využívání základních surovin) vzrostl význam hořkých a vysokoobsažných odrůd na úkor jemných aromatických odrůd chmele. Připomeňme si, že z obchodního i pivovarského hlediska se odrůdy chmele dělí především podle obsahu α-hořkých kyselin a aromatických složek na jemné aromatické (fine aroma), aromatické (aroma), hořké (bitter, dual purpose) a vysokoobsažné (high alpha). Podle zabarvení chmelové révy se rozdělují chmelové odrůdy na červeňáky, představované zejména žateckými odrůdami, a na zeleňáky

pěstované v zahraničí. Podle vegetační doby zrání se rozeznávají odrůdy rané, polorané a pozdní. K pivovarsky cenným složkám chmele patří pryskyřice, polyfenoly a silice. Složky chmele, které nepříznivě ovlivňují jeho zpracování v pivovarském procesu, jsou označovány jako problematické a patří k nim dusičnany, rezidua postřikových látek, těžké kovy a další. Nejdůležitější složkou chmele a chmelových výrobků jsou pryskyřice, které jsou zdrojem hořké chuti piva, přispívají k tvorbě pivní pěny a účastní se řady biochemických reakcí v průběhu pivovarského procesu. Pryskyřice jsou tvořeny řadou chemicky podobných složitých látek, z nichž nejdůležitější jsou α-hořké kyseliny skládající se převážně z humulonu, kohumulonu a adhumulonu. Méně účinné jsou ostatní složky pryskyřic jako α-hořké kyseliny, nespecifické měkké a tvrdé pryskyřice. α-hořké kyseliny jsou nehořké a jen nepatrně rozpustné v mladině a pivu, ale při chmelovaru se přeměňují na iso-α-hořké kyseliny, které jsou rozpustnější a vykazují silnou organoleptickou hořkost. Senzorická hořkost hotového piva je odvozena především od obsahu iso-α-hořkých kyselin, přispívají k ní však i další produkty přeměny hořkých látek a některé další složky piva. Chmelové silice jsou směsí několika set organických látek, převážně terpenického charakteru. Rozdělují se na frakci uhlovodíkovou, která převažuje v čerstvě sklizeném chmelu, na frakci kyslíkatou (tvořící se během zrání, zpracování a skladování chmele) a frakci sirných sloučenin. Těkavé složky uhlovodíkové frakce, v níž převládají složky myrcen, humulen, karyofylen a farnesen, jsou původcem chmelového aroma. Většina těchto látek při chmelovaru vytěká a do piva jich přechází jen nepatrné množství. Lépe rozpustné složky kyslíkaté frakce přecházejí do mladiny a piva a spoluvytvářejí chmelové aroma piva. Polyfenolové látky chmele a chmelových výrobků jsou bohatou směsí flavonoidních látek a volných fenolových kyselin. Jsou chemicky vysoce reaktivní, vykazují vysoké antioxidační a další biologické účinky a výrazně ovlivňují senzorickou a koloidní stabilitu piva. Nejvyšší obsah polyfenolů vykazují zpravidla jemné aromatické odrůdy, zejména žatecké. Vedle řady pozitivních látek však chmel obsahuje i nežádoucí látky, především dusičnany. Jejich obsah se snižuje zpracováním hlávkového chmele na chmelové výrobky. Ostatní problémové složky chmele, jako jsou rezidua postřikových látek, těžkých kovů, chemických katalyzátorů, případně radionuklidů a dalších, nemají pro pivovarský proces význam, jejich obsah se však pečlivě kontroluje pro zachování hygienicko-zdravotní čistoty chmele, chmelových výrobků a z nich vyrobených piv. Ochrana chmele proti škodlivým organismům a především pak živočišným škůdcům je založena na racionálním používání ekologicky šetrných přípravků. Minimalizací spotřeby pesticidů na nezbytně nutnou mez dochází k postupnému snižování reziduí ve chmelu i v půdě. Díky ekologicky

Genobanka českého chmele v Chmelařském institutu – foto: Petr Svoboda

šetrnějším přípravkům, které nahradily dříve používané vysoce toxické zoocidy, se snižuje ekologická zátěž životního prostředí. Chemická nestabilita, relativně nízká účinnost využití nejdůležitějších chmelových složek při výrobě piva, vysoké nároky na skladovací podmínky a obtížná manipulace s hlávkovým chmelem byly hlavními impulsy postupného vývoje různých typů chmelových výrobků. Komerčně dostupné chmelové výrobky se rozdělují na výrobky připravené mechanickými úpravami hlávkového chmele, výrobky připravené fyzikálními úpravami hlávkového chmele a výrobky připravené chemickými úpravami. K výrobkům připraveným mechanickými úpravami hlávkového chmele patří především mleté a granulované chmele (chmelové pelety) různého typu podle stupně koncentrace hořkých kyselin. Ze všech chmelových výrobků představují ty, jejichž charakter je nejbližší původnímu zpracovávanému chmelu. K výrobkům připraveným fyzikálními postupy patří nemodifikované chmelové extrakty. Jejich vývoj se ustálil na extraktech vyráběných ekologicky nezávadnými rozpouštědly, především ethanolem a oxidem uhličitým. Do poslední skupiny chemicky upravených výrobků patří chemicky upravený hlávkový chmel nebo – a to mnohem častěji, jeho jednotlivé složky, zejména α-hořké kyseliny, předem separované ve formě extraktu nebo výluhu. Nomenklatura chmelových výrobků do-

Foto: Petr Svoboda sud není konvenčně ustálena a většina z nich je známa spíše pod tradičními či obchodními názvy. Používání chmelových výrobků v moderním pivovarství dosahuje značné intenzity. V současné době převažuje u nás snaha používat výrobky, které se chemickým složením a celkovým charakterem co nejvíce přibližují přírodnímu chmelu. Tímto produktem je právě granulovaný chmel, který v sobě obsahuje všechny složky přírodního chmele včetně polyfenolických složek. Důsledkem je zvyšování kvality piva. Důležitým faktorem jsou však i cenové relace a splnění požadavků pivovarských technologů. K nim patří především standardní a pokud možno vysoký obsah hořkých látek ve formě α-hořkých kyselin, obsah silic s co nejjemnějším aroma, dlouhodobá chemická stabilita, nízké zatížení problémovými složkami, homogenita a manipulovatelnost a již zmíněné cenové relace. Kromě tradiční pozice chmele jako látky nezbytné pro výrobu kvalitního piva se chmel po staletí používal v lidové medicíně jako léčivá rostlina proti mnoha nemocím a zdravotním problémům, například k potlačení nespavosti, léčení zánětů, migrény a zmírnění menstruačních potíží. Již staří čeští sládci věděli, že chmel dodává pivu nejen hořkost a aroma, ale zvyšuje i jeho trvanlivost. Proto se chmel nachází v posledních letech v centru zájmu farmaceutického výzkumu jako potenciální zdroj nových fytoterapeutik. U chmelových pryskyřic, silic i polyfenolů, tj. nejdůležitějších látek obsažených ve chmelu, byly prokázány pozoruhodné bioaktivní účinky. Například

xanthohumol a humulon inhibují proces resorpce vápníku z kostí, působí tak proti vzniku osteoporózy. Xanthohumol má silné protirakovinné účinky, protože vstupuje do biochemických reakcí odbourávání řady škodlivých látek a napomáhá jejich odstraňování z organismu. Antioxidační vlastnosti polyfenolů mohou bránit rozvoji rakovinného bujení. 8-prenylnaringenin je v současné době považován za jeden z nejúčinnějších fytoestrogenů. Fytoestrogeny jsou přírodní látky, které významně snižují např. výskyt rakoviny prsu, dělohy či prostaty. Všiml si toho právě farmaceutický průmysl, který by se mohl v budoucnu stát významným odběratelem chmele. V uplynulých letech díky rozsáhlému výzkumu bioaktivních látek obsažených ve chmelu tak byly zkušenosti našich předků postaveny na vědecký základ. A když se v České republice začala v roce 2001 pěstovat původní česká odrůda Agnus, která se kromě vysokého obsahu hořkých látek vyznačuje i příznivým obsahem bioaktivních látek, naskytla se příležitost těchto vlastností využít právě pro farmaceutický průmysl. A protože se Chmelařský institut výzkumu bioaktivních látek chmele věnuje již několik let, nebyla náhoda, že v letošním roce bylo zahájeno řešení velkého projektu „Výzkum bioaktivních látek chmele z chmelového odpadu a jejich využití ve formě doplňků stravy“ s finanční podporou Ministerstva průmyslu a obchodu. Kromě CHI se na řešení podílí FAVEA Kopřivnice, Univerzita Pardubice, Univerzita Olomouc a VÚOS Rybitví. Alternativní využití chmele ve farmacii by mohlo zmírnit, nebo dokonce zastavit neustálý pokles pěstování chmele ve světě. Obsah a složení bioaktivních látek chmele závisí na odrůdě, zralosti chmele, skladovacích podmínkách a způsobu zpracování po sklizni. Důležité je, že většina bioaktivních látek chmele přechází v původní, ale většinou mírně transformované formě do piva. Pivo je jedním z nejdůležitějších zdrojů bioaktivních látek chmele v lidské dietě. Pivo, jako jeden z nejstarších nápojů na světě, má mnoho příznivých účinků na lidské zdraví. Je to rehydratační a iontově vyvážený nápoj s nízkým obsahem alkoholu, řadou vitaminů (skupina B). Konzumace piva má preventivní vliv na vznik ischemické choroby srdeční a úmrtnost na akutní infarkt myokardu. Močopudnost piva působí proti vzniku močových kamenů. Příznivé účinky piva se projevují při mírné a pravidelné konzumaci. Uvádí se, že pro muže to představuje jedno až tři půllitrová piva denně. Pro ženy platí totéž, ale piva jsou míněna třetinková. Je třeba si uvědomit, že výroba piva je dekontaminační technologií, tj. konečný výrobek je z hlediska obsahu cizorodých látek (těžké kovy, rezidua pesticidů) čistší než vstupní suroviny. Díky vyváženému obsahu nutričních i fyziologicky aktivních látek je pivo jedním z nejhodnotnějších nápojů, pokud je konzumováno umírněně a pravidelně. Český chmel by nebyl tím, čím je, bez řady vynikajících odborníků a šlechtitelů. Zakladatelem moder-

ních metod šlechtění chmele pomocí klonové selekce v původních krajových porostech byl doc. Karel Osvald. Z jeho dlouholetého úsilí získalo české chmelařství 3 klony (1950–1951), které byly pojmenovány po tomto šlechtiteli. V současné době zaujímají téměř 90 % plochy v České republice. V 60. letech se ve šlechtění chmele díky práci doc. Lubomíra Venta a později Ing. Františka Beránka začíná uplatňovat hybridizace chmele, tj. šlechtění pomocí křížení. Křížením chmele se výrazně zvýšila výkonnost nových odrůd oproti klonové selekci, která byla omezena pouze na Žatecký poloraný červeňák (ŽPČ). V polovině 90. let došlo v českém chmelařství k významnému přelomu. Představitelé českého chmelařství prosadili nový zákon o chmelu, který zrušil omezení odrůdové skladby chmele výhradně na ŽPČ. Šlechtitelem chmele v České republice se stal Ing. Vladimír Nesvadba, Ph.D. Celý proces šlechtění je však týmovou záležitostí Chmelařského institutu, s. r. o., Žatec. Od poloviny 90. let se pěstují odrůdy aromatického typu (Sládek) i hořkého typu (Bor a Premiant). V roce 2001 byla registrována první česká vysokoobsažná odrůda Agnus a v roce 2004 nová aromatická odrůda Harmonie. Tyto odrůdy dnes zaujímají 10 % plochy v České republice.

ZÁVĚR: České chmelařství se nachází na jedné straně ve složitém období charakterizovaném silnou mezinárodní konkurencí, na druhé straně se objevují možnosti, a především příležitosti pro jeho další rozvoj a v mnohém nová, až revoluční uplatnění. Podle zprávy o sortimentní spotřebě chmele v českých pivovarech (ze zdrojů VÚPS, a. s., a VÚZE, a. s.) je patrný příznivý trend v nárůstu spotřeby českého chmele v granulované podobě. Nejvýraznější nárůst však zaznamenává spotřeba českých hybridních odrůd. Zatímco v roce 2000 činila spotřeba v přepočtu na měrnou jednotku necelých 46 000 kg čisté alfa kyseliny, v roce 2003 to bylo již 58 806 kg a tento příznivý trend pokračoval i v loňském roce. Dalším velice příznivým ukazatelem pro české chmelařství je vývoj měrné spotřeby čisté alfa kyseliny na 1 hl piva. V roce 2000 to bylo 6,8 gramu na hektolitr piva, v roce 2004 již 7,15 gramu na 1 hl. Na rozdíl od pivovarnictví v Evropě, kde dochází ke snižování měrné spotřeby chmele na 1 hl ze 7,5 g na 5,3 g, je situace v ČR příznivější. Dochází k opačnému trendu: od roku 1998 spotřeba chmele na 1 hl stoupá, což se nepochybně musí projevit a projevuje i v kvalitě českého piva. Vysoká kvalita českého piva je dostatečně známá. Podíváme-li se na perspektivy českého chmele a českého piva jako spojitých nádob, můžeme konstatovat, že rostoucí export českého piva je tou nejlepší reklamou pro český chmel a napomáhá i jeho vývozu. Doc. Ing. Jaroslav Čepička, CSc., Ing. Jiří Kořen, Ing. Karel Krofta, Ph.D., Ing. Vladimír Nesvadba, Ph.D., Ing. Josef Patzak, Ph.D.

12 / z domova


Ryzí pivo z hor z hanušovického pivovaru Holba Již více než 130 let vyrábí pivovar Holba v překrásném prostředí Jeseníků ryzí pivo z hor, známé doma i v zahraničí. Původní kapacita tehdy moderního parního pivovaru dosahovala 22 400 hektolitrů za rok, což představovalo 40.000 věder. Dnes pivovar vystaví téměř půl milionu hektolitrů piva ročně a řadí se k první desítce největších u nás. I když hanušovické pivo již dávno přerostlo hranice regionu, jeho silná vazba na místo podnikání se promítá nejen do samotného názvu pivovaru, který nese jméno jedné z nejstarších částí Hanušovic nazývající se Holba, ale také do názvů produktů. Jako příklad můžeme uvést vlajkovou loď v sortimentu pivovaru, kterou je HOLBA Šerák. Oblíbená jedenáctka dostala název po nedalekém vrcholu Hrubého Jeseníku. „Zatímco výška známého vrcholku zůstává stejná, produkce Holby Šeráku každoročně vzrůstá a dnes dosahuje 165 tisíc hektolitrů, což představuje 33 miliónů půllitrů piva,“ říká Dr. Zdeněk Konečný, předseda představenstva a ředitel pivovaru. Holba Šerák chutná nejen konzumentům, ale oceňují ji také odborníci v degustátorských soutěžích, ze kterých si každoročně odváží medailová ocenění za chuť a kvalitu. Jen v posledních 5 letech získala Holba Šerák osm ocenění, k nimž patří například letošní bronz v soutěži Pivo roku, stříbrná Česká pivní pečeť 2004 a Zlatý pohár PIVEX pro Holbu Šerák v roce 2003, kdy se stala šampionem nejprestižnější degustátorské soutěže u nás. Chuť ryzího piva z hor oceňují nejen doma, ale i v zahraničí, což dokládá loňské stříbro pro Holbu Premium z největší přehlídky piva a whisky ve Stockholmu. I když obecně můžeme říci, že sortiment piva bývá stabilizovaný, i tady se objevují novinky. Jaké novinky v sortimentu pivovar Holba připravuje, jsme se zeptali Dr. Zdeňka Konečného. Mimo uvedených druhů piv patří k našemu stabilnímu sortimentu také Holba Classic. Zpestřením nabídky je Holba Šerák Speciál 13,5 stupně, kterou vaříme v omezeném množství již po dva roky v období Vánoc. Na trh ji dodáváme v sudech, tedy jako výčepní pivo, a část produkce plníme do lahví, které nejsou součástí běžné distribuce, ale součástí našich vánočních dárkových balíčků.

PIVOVAR HOLBA JE DRŽITELEM TITULU FIRMA KRAJE 2005 Pivovar letos získal nejvyšší ocenění v soutěži, která hodnotí zodpovědnost firem ke komunitě regionu a jeho rozvoji, a stal se Firmou Olomouckého kraje. V každém kraji byly vyhodnoceny firmy, které nejvíce pomáhají svému regionu, ať v jeho propagaci, podporou rozvoje či charitě. „HOLBA je český pivovar s českým kapitálem a stabilní pozicí na trhu. Jako součást podnikání vnímáme nejen vlastní prosperitu, ale také společenskou odpovědnost. Intenzivně podporujeme rozvoj regionu, ve kterém podnikáme, a to v oblasti ekologické, kulturní, sportovní i společenské. K našim charitativním projektům patří například Mamocentrum Femina, kde jsme finančně přispěli na přístrojové vybavení i nákup zdravotnického materiálu“, říká Zdeněk Konečný. Pivovar významně přispívá k ochraně přírodního dědictví, a to

jednak podporou ekologických aktivit, ale také vlastní environmentální politikou. Holba je provozovatelem biologické čistírny odpadních vod, která svou kacitou pokrývá nejen čistění vlastních odpadních vod, ale i z celého města Hanušovice. „Jako zdroj tepla využíváme novou moderní plynovou kotelnu, která splňuje nejpřísnější normy z pohledu ochrany ovzduší,“ dodává Zdeněk Konečný. K vlastním projektům patří také revitalizace rybníků v areálu pivovaru ve spolupráci s ekology a vodohospodáři. Významným prvkem s ekologickým dopadem je rovněž používání plně recyklovatelných obalových materiálů. Pivovar, který zaměstnává asi 130 lidí, patří k nejvýznamnějším podnikům v regionu s nejvyšší nezaměstnaností. Každoročně Holba připravuje řadu akcí na podporu prodeje čepovaného i lahvového piva. Na co se mohou konzumenti ryzího piva z hor těšit, jsme se zeptali manažerky marketingu Ing. Aleny Chylové. Prvního dubna odstartovala jarní liga Holbyády, která přináší hry a zábavu do hospod. Holba týmy mezi sebou bojují o vítězství v mariáši, kostkách a ostatních disciplínách, které představují promotýmy. Ve finále pak reprezentují svoji domácí hospodu. „Dříve regionální projekt dnes zahrnuje asi 250 hospod, má dvě ligy (jaro + podzim) a vrcholí velkým finále, ve kterém se spolu utkají týmy vítězných hospod. Naši konzumenti oceňují, že se v hospodách stále něco děje. Jít na čepovanou Holbu, to není jen setkání s přáteli, ale spousta zábavy s Ryzím pivem z hor,“ říká Alena Chylová. Další chlapskou zábavou je Mistrovský pohárek Holba o nejlepší tip na vítěze v hokeji. Konzumenti ve svých hospodách sledují MS v hokeji a tipují vítěze. Výhrou pro nejúspěšnější jsou sázkové tikety Fortuna v hodnotě 100 až 300 korun. Konzumenti piva Holba mají rádi nejen dobré pivo, ale také se rádi baví. Letos si oblíbili své pivní BINGO, které přináší do hospod ranec cen a dobré nálady. Na léto připravujeme velkou letní fotosoutěž Putování s Ryzím pivem z hor. Soutěž je spojená s tipy na cyklo výlety do Jeseníků. Bude jich celá série, vždy na každý víkend jedna trasa. O to, aby turisté v Jeseníkách nezabloudili, se postará speciální edice map pivovaru Holba ve spolupráci s firmou Shocart. V létě bude Horská pivní záchranka a batohy plnými chlazené Holby zachraňovat žíznivce v terénu a zabezpečovat také ochutnávky v místě prodeje. Štamgasti se ve svých hospůdkách mohou těšit na zábavné stírací losy se sloganem „Kdo Holbu nezhltne, ten si ani neškrtne“. Za konzumaci ryzího piva z hor dostávají stírací losy – holbístky, které jim mohou přinést štěstí v podobě praktických dárků.

Pivovar Litovel v roce 2004 Pivovar Litovel a. s. je spolu s pivovary Holba a Zubr součástí 4. největší pivovarnické skupiny v ČR. 1. Na krátké zhodnocení roku 2004 jsme se zeptali ředitele litovelského pivovaru Miroslava Koutka. Celý rok 2004 se nesl ve znamení 111. výročí založení pivovaru. Soustředili jsme se v něm na jakost výrobků, na zdokonalení komunikace a služeb ve směru k zákazníkům a spotřebitelům, probíhala další část investiční výstavby. Od minulých let se tento rok lišil tím, že bylo velmi chladné jaro i léto. Speciálně v Litovli nám počasí přineslo zcela zvláštní specifickou nadílku v podobě tornáda. 2. 111. výročí není ale nijak kulaté …. Ano, máte pravdu, ale uznejte, že je neopakovatelné, pohledné a našel jsem v něm určitou symboliku. Tři jedničky, to jsou tři naše pivova-

ry. Jsou to pomyslné tři pruty knížete Svatopluka. Drží pevně při sobě, navzájem se velmi dobře doplňují a pro zákazníky představují jistotu. 3. Hovořil jste také o jakosti … Pohled na jakost je každodenní samozřejmostí. Pracujeme na bázi kritických bodů HACCP a právě v minulém roce proběhl v naší firmě certifikační audit HACCP. Audit provedla firma CERT – ACC Kladno. Vzhledem k tomu, že jsme splnili přísné požadavky auditu, byl nám certifikát udělen. Má platnost 3 roky a každoročně je jeho funkčnost obhajována. 4. Ve Vašem pivovaru se již mnoho let neustále buduje … Nebylo tomu jinak ani v minulém roce. Pokračovali jsme v uskutečňování našich dlouholetých plánů. Tentokrát jsme vybudovali novou kvasničárnu, vířivou káď a chladič mladiny. Zlepšili

Pivo teklo proudem z 33 kohoutů a vypilo se přes 200 sudů Královského piva Litovel.

jsme sociální zázemí údržby. Kromě těchto základních pilířů investic proběhla řada drobnějších akcí. 5. Úsek komunikace dnes hraje hlavní roli …. Značné aktivity vyvíjíme také na tomto úseku. Informujeme zákazníky i spotřebitele prostřednictvím kampaní, ochutnávek, spotřebitelských soutěží atd. o našich produktech či aktivitách. Jsme zcela otevřeni našim spotřebitelům, a ti se mohou sami přesvědčit přímo v pivovaru, jak se vyrábí pravé klasické české pivo. Minulý rok vyzněl pod heslem – Skutečná klasika. 6. A co to nešťastné tornádo … Litovelský pivovar postihli v krátkém časovém sledu dvě živelné katastrofy. V r. 1997 náš areál zasáhla velká povodeň. Loni v červnu se přes objekt pivovaru navíc přehnalo epicentrum tornáda. Nejen že jsme obě tyto přírodní pohromy pře-

žili, ale téměř okamžitě po jejich skončení jsme dokázali dál zásobovat naše zákazníky. To svědčí o tom, že se v litovelském pivovaru sešla vynikající parta lidí, která dokáže táhnout za jeden provaz. Obě zmiňované nepříjemné události tak pouze posílily naši vnitřní sílu. A naše zákazníky to utvrdilo v tom, že nás jen tak něco nepoloží a že se na nás mohou plně spolehnout. 7. Vidím, že do r. 2005 vstupujete s optimismem... Část roku máme již za sebou. Navázali jsme na rok předcházející. Koncepci neměníme. Myslím si, že náš směr je správný. Potvrzuje nám to skutečnost, že se o naše pivo hlásí zákazníci sami, a to je v dnešní době až nezvyklé. My jim nabízíme poctivé pivo, pevné zázemí a otevřený přístup. Vše je podloženo pevnými základy zkušeného dlouholetého kolektivu, pro který je prastaré pivovarnické řemeslo posvátným.

Klasická varna litovelského pivovaru byla vystavěna v r. 1939. Její vzhled zůstává stejný do dnešních dnů. Varna sestává z pěti nádob a je obložena kardinálským mramorem. Po úpravách vnitřků nádob se v ní vaří Královské pivo Litovel dodnes. Varna je natolik reprezentativní, že v ní probíhají koncerty a svatební obřady.

z domova / 13


Pivovar Zubr, to je moderní přístup se zachováním tradice Přerovské pivo Zubr, známé svou silou chuti, je typickým představitelem českého piva, které se vaří za použití klasických technologií při zachování tradičních receptur. Tím získává pivo charakteristickou vyváženou chuť, kterou oceňují nejen konzumenti, ale také pivovarničtí odborníci v degustačních soutěžích, z nichž si Zubr každoročně odváží medailová ocenění. „Dnes patří naše pivo ke značkám s největším počtem medailí v degustačních soutěžích doma i v zahraničí. Těší nás nejen dosažené úspěchy u odborníků, ale především to, že pivo chutná konzumentům,“ říká Pavel Svoboda, ředitel pivovaru Zubr, a ukazuje na 18 medailí, které zdobí jeho pracoviště. U uvedeného je patrné, že klasická technologie přináší přerovskému pivu Zubr určitou nadhodnotu. Na to, co se skrývá pod pojmem klasické výroby, jsme se zeptali Nataši Rouskové, sládkové pivovaru. Je to několik zásadních kroků ovlivňujících především chuť. K nejvýznamnějším patří vaření piva na předem danou stupňovitost bez ředění vodou. V praxi to znamená, že neuvaříte vícestupňové pivo, které pak musíte ředit. Plnost chuti výrazně ovlivňuje také doba zrání. Ta u našeho piva dosahuje až 1 měsíc, což je ve srovnání s tzv. „eurobeery“ až dvakrát déle. A dále kvašení a dokvašování, jež klasická technologie odděluje a umožňuje řízení a kontrolu těchto procesů sládkem. Pro konzumenta je jistě příjemné také přiměřené sycení piva oxidem uhličitým. Klasickou výrobní technologii piva vnímáme jako závazek tradici českého pivovarnitví a současně přispění k jeho rozvoji. Ročně Zubr vystaví téměř 300 tisíc hektolitrů piva. Většinu produkce jde na domácí trh, kde má přerovské pivo svou stabilní pozici. Zubr je oblíbený také na Slovensku, v Polsku, Švédsku a ostatních zemích EU.

TRH S PIVEM POHLEDEM ODBORNÍKA „Trh s pivem můžeme hodnotit jako výrazně značkový, saturovaný. U konzumentů čepovaného piva se uplatňuje jistá dávka patriotismu, který se pouze částečně dotýká kupujících pivo v lahvích, kde se vyprofilovala skupina s prefencí nákupu levného piva bez ohledu na značku. Typicky český pivař má svého favorita, ale pije i další piva. Není věrný jedné značce, což může být pro mnohé překvapením už z toho důvodu, že je většinou označován jako konzervativní. Český konzument hledá, degustuje, hodnotí a srovnává. Český pivař oceňuje kvalitu piva a pivo vnímá jako „národní“ produkt. Současně však můžeme také u něj pozorovat prvek globalizace,“ vyjadřuje Pavel Svoboda. BOJUJ S ŽÍZNÍ A ZÍSKEJ ODMĚNU Je ústření slogan jarní a letní kampaně, která bude zaměřena na podporu prodeje lahvového piva a spolu se soutěží představí také novou etiketu. „Ve l k ý o h l a s mají naše soutěže s využitím sms zpráv, a proto jsme zvolili tento model také v letošním soutěžním projektu. Pro nejudatnější bojovníky s žízní máme připravenu tisícovku atraktivních cen. Pro nejlepších 50 soutěžících jsou připraveny ceny

jako velkoplošné TV, systémy domácího kina, DVD přehrávače a mobilní telefony, vše značky LG,“ říká Petr Hermély, manager marketingu. S bojem s žízní budou letos spojeny také speciální akce na podporu prodeje čepovaného piva a pro velký úspěch i letos na hospodách pokračuje laser show a silácká vystoupení. K letním projektům zaměřeným na sport i zábavu patří v pořadí již 3. Zubr Open World Cup a Zubr Diving Cup. Fotbaloví fanoušci ocení v tisku velkou tipovací soutěž Chuť vítězství se Zubrem, ve které se bude Zubrem připíjet na necelou stovku vítězů.

PROJEKT MODERNIZACE A REKONSTRUKCE PIVOVARU MÁ SVÉHO VÍTĚZE Vítězem 2. ročníku soutěže Fasáda roku se stala nová fasáda budovy Restaurace Pivovar, která je součástí areálu pivovaru ZUBR. Soutěž vyhlašuje město Přerov a jejím cílem je podpořit zájem majitelů nemovitostí na zlepšení vzhledu svých objektů, a přispět tak ke zlepšení exteriéru celého města. „Je to zdařilý projekt, který odráží zájem radních o rozvoj města. Na rozvoji regionu, kde podnikáme, se chceme dlouhodobě podílet,“ říká ředitel pivovaru Pavel Svoboda a jeho slova potvrzuje i opakovaný úspěch podniku v soutěži Firma kraje, kde loni Zubr zvítězil a letos obhájil 3. místo. Vítězná fasáda je součástí 5letého projektu Modernizace a rekonstrukce pivovaru, který v létě 2001 nastartovala rekonstrukce varny. Rozsáhlé opravy proběhly ve spilce a ležáckých sklepech, nová je také kvasničárna, do provozu byla uvedena moderní plynová kotelna. „Ještě letos chceme spustit speciální technologii pro přípravu vlastní kultury pivovarských kvasinek, novou vířivou káď a sanitační stanice,“ vyjadřuje Pavel Svoboda. V závěrečné etapě bude opravena většina fasád a ukončena rekonstrukce správní budovy, včetně hlavního vstupu. „Zásadní je také posun v architektonickém řešení celého areálu pivovaru, jehož hlavní nádvoří by mělo přípomínat původní styl doby jeho založení,“ vyjadřuje Svoboda a dodává celkovou výši investic za posledních 5 let, která přesahuje 300 milionů korun.

Bohemia Sekt přebírá od dubna distribuci italského Campari STARÝ PLZENEC (Plzeňsko) (bo) – Největší český výrobce vín a sektů Bohemia Sekt přebírá od dubna zastoupení a distribuci produktů značky Campari po celé ČR. Po šesti letech od zahájení výhradní distribuce vermutů Cinzano tak česká firma přibrala do nabídky také světově proslulé likéry Campari. Cinzano, patřící také do skupiny Campari Group, se loni vypracovalo na pozici jedničky trhu vermutů v ČR, řekl obchodní ředitel českého podniku Dalibor Šebela. „Zastupování značky Campari Bohemia Sektem je dalším logickým krokem ve vývoji spolupráce,“ dodal manažer Campari, Sascha Cumia. Bohemia Sekt počítá, že letos prodá v ČR zhruba 200.000 litrů Campari, které podle Šebely patří v Česku k nejpopulárnějším hořkým likérům. „Zatímco whisky, koňaky, brandy a sladké likéry ztrácejí, zvyšuje se zájem o méně sladké nízkoalkoholické nápoje působící svěžeji,“ uvedl Šebela. Campari má 25 procent alkoholu. Campari Group je šestým největším hráčem na světovém trhu lihovin. Má velmi silnou pozici v USA, Německu a Švýcarsku a vedoucí postavení na italském a brazilském trhu. Skupina má rozsáhlé portfolio jak v segmentu lihovin, tak i vína. Nápojové skupině Campari, působící na trhu od roku 1860, loni vzrostly tržby o devět procent na 780 milionů eur (zhruba 23,5 miliardy korun). O devět procent zvýšila prodej lihovin, které se na tržbách podílí 65 procenty. Vlajková značka Campari vykázala růst tři procenta, tržby z prodeje vína stouply o 28 procent. Červený hořký nápoj Campari bitter, chutnající po hořkých bylinách a citrusovém ovoci, a tren-

Víno Marcinčák vyrobí celkem 3000 litrů ledového a slámového vína NOVOSEDLY, Břeclavsko (bo) – Celkem 3000 litrů ledového a slámového vína očekává z loňské sklizně největší výrobce těchto specialit v zemi, mikulovská firma Víno Marcinčák.

ZUBR S NOVOU ETIKETOU Rozvoj obalových technologií se promítá nejen do technického řešení obalů výrobků, ale zásadně ovlivňuje také design obalu a jeho etiketu. Je to právě etiketa, která hraje klíčovou roli u tradičních obalů, k nimž patří pivní lahve a plechovky. Právě nyní představuje Zubr nové etikety na celém portfoliu produktů. „Originální design etikety nejen zatraktivnil obal, ale současně pomohl konzumentovi ve snadné orientaci při nákupu jeho oblíbeného piva. Dle výsledků realizovaného průzkumu se nám podařilo nápadně odlišit jednotlivé druhy piv produktové řady ZUBR,“ hodnotí Petr Hermély, manager marketingu pivovaru, a informuje o tom, co vedlo k novému řešení etiket. „Především snaha výrazného zdokonalení designu a tím i atraktivity etiket při zachování závazných prvků, k nimž patří například barevnost, znak pivovaru a další. Zásadní byl rovněž požadavek na odlišení od konkurence. Nová etiketa klade důraz na zvýraznění a propracování detailů při zachování dominance jak nových, tak i stávajících výrazných kompozičních prvků jako je název produktu Zubr Classic, Zubr Gold, Zubr Premium, Zubr Free a logo.“ Zcela nové je využití technologických možností, metalického efektu v kombinaci s tiskem na bílém podkladu. Toto řešení přineslo výsledek, který lze dle vyjádření autora díla vnímat jako evoluční krok s prvky mírné revoluce. „Jak jsem již uvedl, je zde jasně patrná snaha odlišit se od konkurence a současně zachovat signifikantní prvky – na první pohled Zubr, na druhý pohled nový design,“ říká Petr Hermély. V čem podle Vás spočívá hodnota etikety, jaký má vliv na konzumenta? Je součástí obalu, a ten prodává, i když samozřejmě nejen ten. Pivo musí konzumentovi chutnat a etiketa by ho měla zaujmout, nikoli urazit. Kvalitní výrobek zasluhuje reprezentativní etiketu, to by mělo být pravidlem. redakce

dové nápoje CampariSoda a Campari Mixx se pijí ve 190 zemích. CampariSoda je pak považován za vůbec první hotový míchaný nápoj na světě. Bohemia Sekt loni prodal 31 milionů lahví vína, tržby činily 1,3 miliardy korun.

Zhruba dvě třetiny objemu připadají na víno slámové, na jehož výrobu firma nechala postupně vyschnout 23 tun hroznů. Ve vinotékách se lahvička lahůdky o obsahu 0,3 litru prodává v rozmezí 500 až 1500 korun, řekl majitel firmy Petr Marcinčák. Právě vinařské speciality, spojené s rozšířením turistiky, jsou podle něj skvělou šancí pro domácí producenty. Poptávka je z Ruska, Španělska a Nizozemska a za velmi přístupný označil vinař britský trh. „Na ostrovech roste spotřeba vína, mladí lidé se je učí pít a kontrakty se prohlubují,“ uvedl Marcinčák s tím, že pomoci může i nová letecká linka z Brna do Londýna. Hrozny pro přípravu ledových i slámových vín mají buď díky mrazu, či suchému vzdu-

chu nižší obsah vody, a tím vyšší obsah přírodního cukru. Výsledný produkt si však v domácích podmínkách ponechává v chuti kyselinku a celkovou harmonii. Světoví odborníci považují za nejlepší ledová vína původem z Kanady, ale pro moravská hovoří jejich až dvakrát nižší cena. „Zámořská ledová vína přijdou i na 1200 Kč, rakouská kolem 450 Kč, ale moravská jsou zase kvalitnější,“ míní výrobce. Víno Marcinčák vyrábí vinařské speciality od roku 1999. Má k dispozici 88 hektarů vinohradů v mikulovské podoblasti, převážně v obcích Novosedly, Dobré pole, Jevišovka a Nový Přerov. Výrobu vinařských specialit kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Její mluvčí Daniela Kolejková upozornila, že veškeré podrobnosti včetně prováděcích vyhlášek najdou vinaři na webové stránce inspekce. Nechybí na nich požadavky na označení jednotlivých druhů vín již v souladu s předpisy EU a údaje o zatřiďování vína, ověřování hroznů či certifikaci vývozu do třetích zemí.

Vy, takovej inteligentní člověk, hodnou ženu máte, barák, chatu, ... a chcete se zabít?! (sch)

14 / z domova


Pivní turistické stezky pomáhají malým pivovarům Pivní turistické stezky jsou často spojeny s úzkou spoluprací s místními úřady a v některých případech i existujícími nebo připravujícími se zařízeními v cestovním ruchu. Cílem stezek je také nabídnout prohlídky pivovarů i zahraničním cestovním kancelářím, které tak mohou obohatit zaměření svých tras a v řadě případů nabídnout svým zákazníkům nová, zajímavá místa. Řada pivovarů již s uskutečňováním pivních stezek začala. Mnohé pivovary již mají vybudované dokonalé zázemí pro turistiku. Sdružení malých pivovarů nabízí možnost návštěvy výrobních provozů. Tyto pivovary si zachovaly svoji tradič-

ní technologii výroby a svůj historický ráz. Součástí nabídky sedmnácti malých pivovarů je i konkrétní program pro turisty nebo cestovní kanceláře. Více informací: http://www.pivo. praha.cz/pivo(czech)/clanek7.htm Nejčastěji pořádají tematické zájezdy po českých pivovarech německé cestovní kanceláře. Především pro jejich klienty vybudovalo Sdruženi malých pivovarů tzv. pivní stezky. Výsledkem je, že nyní exportují nejen vlajkové lodi českého pivovarnictví, ale i regionální výrobci. Pivní turistické stezky tak jsou významným marketingovým nástrojem, který pomohl malým pivovarům konkurovat proti nadná-

rodním pivovarským kolosům s milionovými rozpočty na reklamu. V Chodové Plané je například možné po prohlídce pivovaru navštívit restauraci ve skále, vybudovanou ve starých granitových sklepech. V Náchodě je možné si prohlédnout pivovar a posedět ve stylovém prostředí vagónu z první republiky. Pivovar Černá Hora vypracoval projekt na revitalizaci staré sladovny na polyfunkční centrum služeb a získal finanční dotaci z programu SAPARD z Evropské unie.

KONKRÉTNÍ PROJEKTY: Přeshraniční projekt „Pivní stezky“ zvýšil přitažlivost regionu a pří-

jmy z cestovního ruchu na česko - rakouském pomezí v jižních Čechách. Jedná se o první konkrétní výsledek spolupráce mezi Jihočeskou centrálou cestovního ruchu a obdobnou hornorakouskou organizací. V podstatě jde o provázání nabídky Horních Rakous a jižních Čech. Financování projektů bylo z programu Phare CBC. Projekt „Pivní stezky“ již existoval na rakouské straně. Záměrem bylo něco podobného vytvořit i na jihu Čech a oba projekty spolu propojit. Turisté mohou během několika dní navštívit významné pivovary na obou stranách hranice. Pivní stezka spojuje osm jihočeských pivovarů a láká turisty na ochut-

návky, exkurze, kulinářské speciality, někdy nabízejí pivovary i vlastní ubytování. Pokud se příhraniční regiony budou podporovat navzájem, i když leží na území několika států, mezinárodní nabídka bude přínosem pro cestovní ruch ve všech příhraničních regionech. Zvýší se přitažlivost regionů, které sice mají co nabídnout, ale stále jsou bohužel ve stínu velkých turistických center. Cyklistická pivní stezka (53 km dlouhá) spojuje 40 beskydských hospůdek a restaurací. Trasa nazvaná Beskydy Radegast Cyklo Track byla v roce 2002 otevřena v Nošovicích na Frýdeckomístecku.

Moravská vinná stezka vede z Bílých Karpat až k Podyjí Moravské vinařské stezky jsou dlouhodobým projektem rozvoje vinařství a udržitelné venkovské turistiky na jižní Moravě. Tyto stezky tvoří ucelenou síť značených cyklistických tras na území všech vinařských oblastí jižní Moravy. Každá z vinařských oblastí má svou vlastní vinařskou stezku, všechny jsou pak společně propojeny páteřní Moravskou vinnou stezkou od Znojma až do Uherského Hradiště. Činí se však i vinaři v Čechách. Jednotlivé stezky jsou pojmenovány podle vinařské oblasti, přes které

vedou, a spolu s páteřní trasou nabízí cyklistům mnoho menších i větších okruhů pro krátké i dlouhé cykloturistické výlety. Návštěvníci si mohou z nabídky vybrat podle vlastní chuti například jednodenní výlet sady a vinicemi po Velkopavlovické vinařské stezce nebo 242 km dlouhou trasu po červeně značené Moravské vinné stezce od svahů Bílých Karpat na východě až po národní park Podyjí na západě. Autoři projektu z Nadace Partnerství zapojili do projektu více než 220 vinařských obcí, vyznačili 1090 cyklistických

tras, vydali mapy, vybudovali odpočívadla pro cyklisty, vydali CD pro podnikatele „Jak podnikat na vinařských stezkách“, zpracovali studii záchrany lidové architektury vinných sklepů, zorganizovali školení pro vinaře, připravili obnovu vinných sklípků a navázali spolupráci s rakouskými vinařskými stezkami. Vizí projektu je ukázat jihomoravský venkov jako turisticky přitažlivý a prosperující region známý jako „Kraj památek a vína“. Cílem projektu Nadace Partnerství je : • ochrana krajiny a přírody

• zachování a obnova kulturního dědictví • rozvoj šetrné turistiky • motivace a odborná příprava místních lidí • zachování a rozvoj malých vinařů a jejich sklepů Moravské vinařské stezky jsou také zapojeny do mezinárodního programu Zelené stezky – Greenways. Cílem programu Greenways je vytvořit síť organizací a projektů, které mohou vzájemně spolupracovat mezi sebou na území mnoha států světa. Programy Green-

ways přinášejí užitek v oblasti ochrany přírody, kulturního dědictví a turistiky a podporují výzvu k zdravějšímu životnímu stylu a udržitelnému využívání místních zdrojů. Kutná Hora má zatím jedinou naučnou vinařskou cyklotrasu v Čechách (tajemník Cechu českých vinařů a jednatel firmy Vinné sklepy Kutná Hora Stanislav Rudolfský). Turisté si prohlédnou různé druhy vinné révy a dovědí se podrobnosti o jejím pěstování. Veronika Skořepová, tisková mluvčí Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Praha (egi) – Vynikající nápad dostali slovenští producenti vína. V Praze na Ovocném trhu provozují vinárnu, kde se nabízejí nejlepší slovenská vína. „V centru Prahy můžete ochutnat vína vyprodukovaná v naší tokajské oblasti,“ říká Jaroslav Ostrožovič, výrobce vín z Velké Trni ze Slovenska (na snímku uprostřed). Sám má vinohrad právě v tokajské oblasti a ví, o jaké tekuté dobroty Pražané dosud přicházeli. Text a foto Eugenie Línková

V květnu tomu bude 200 let, co světlo světa spatřila receptura výroby slavné becherovky. Karolina Nožičková, manažerka závodu Jan Becher Karlovy Vary (na snímku), je u busty Johanese Bechera, který o dva roky později zahájil v Karlových Varech výrobu likéru, který jej proslavil.

Foto Eugenie Línková

Tokajský dům představuje nejlepší slovenská vína

Spotřeba bílého vína v ČR stále roste PRAHA/VELKÉ BÍLOVICE (red) – Češi i Moravané mají bílé víno stále ve větší oblibě a jeho spotřeba stále roste. Ukazují to aktuální statistické údaje za poslední dva roky. „Konzumace bílého vína u nás dosahuje aktuálně 64 procent z celkové konzumace tohoto nápoje. Bílého vína se v letech 2003 a 2004 dovezlo 62, resp. 65 procent celkového importu a s těmito údaji koresponduje i produkce domácích bílých vín, která představovala 67, resp. 66 procent,“ uvádí předseda Svazu vinařů ČR Jiří Sedlo. Lze tak hovořit o stále se zvyšujícím trendu spotřeby bílých odrůd nad modrými. „Červené víno se na celkové spotřebě ještě nedávno podílelo bezmála 50 procenty a o tento údaj se také opíra-

la ještě donedávna celá řada zahraničních dovozců vín. Jak se ukazuje, je tento podíl zhruba třetinový,“ uvedl Sedlo. „Stále větší obliba a konzumace bílého vína u nás souvisí podle mého názoru také s tím, jak se neustále zvyšuje kvalita těchto vín. Potvrzují to mimo jiné i uznání z domácích i zahraničních soutěží,“ doplnil Jiří Sedlo.

INVESTICE DO VÍNA PŘESÁHLY V ČR 2,5 MLD. KORUN Velmi pozitivním momentem bylo prudké rozšiřování ploch vinic od konce devadesátých let. Před rokem 2000 zaujímaly vinohrady v celé České republice plochu 11 500 hektarů. K dnešnímu dni je to více než 18 700 hektarů nových vinic, plus dalších ví-

ce než 500 hektarů rezervy po vyklučených vinicích. Celková produkční plocha vinic pak může dosáhnout 19 200 hektarů. Přitom tempo výsadby v posledních čtyřech letech bylo velmi rychlé – podařilo se osázet plných 5 000 hektarů nových vinic. Proto také vinaři s potěšením hovoří o nadcházejících úrodách jako o „panenských ročnících“. Tedy o prvních sklizních hroznů na nově vysázených vinohradech. „Tyto sklizně jsou vždy předmětem napjatého očekávání, neboť je to poprvé, co vinice zarodí a ukáže svůj potenciál. Vína z těchto sklizní jsou láskyplně opečovávána a vína z nich dosahují mimořádných kvalit,“ říká Jaroslav Machovec, ředitel Vinařského fondu ČR. Celkové investice a dotace do vino-

hradnictví za posledních zhruba pět, šest let, které stát v této souvislosti vyčlenil, přesáhly 2,5 mld. korun.

STATISTIKA DOVOZU Po vstupu ČR do EU 1. května 2004 se změnil i obchod s vínem. V rámci EU se nevybírá clo a pro třetí země platí celní sazebník EU. Objem dovozu se ve srovnání s rokem 2003 mírně zvýšil (1 188 mil. hl oproti 1 028 mil. hl v roce 2003, tj. o 15 %), průměrná dovozní cena se však zvýšila výrazněji (19,70 Kč/l oproti 15,70 Kč/l, tj. o 25 %). Je otázkou, kolik z těchto 15 % se promítlo v meziročním nárůstu spotřeby vína a kolik zůstalo v meziskladech mezi dovozcem a spotřebitelem, případně i na zásobách u konečného spotřebitele. Z hlediska zvýšení

dovozní ceny je zajímavé, že se zvýšila právě o 25 %, tedy o částku, která byla před vstupem ČR do EU vybírána jako smluvní sazba cla, tedy pro platné kvóty, na které se proclívalo více než 90 % dováženého vína. Celkem bylo dovezeno víno v hodnotě 2,3 miliardy Kč, zatímco v roce 2003 to bylo 1,6 miliardy Kč (+ clo do státního rozpočtu). V obou letech bylo přes 60 % vína dodáno z Rakouska, Španělska a Itálie.

STATISTIKA VÝVOZU Vyvezeno bylo 28 tisíc hl. převážně lahvového vína za 116 milionů Kč (2003: 19 tisíc hl. za 96 mil. Kč). Nárůst exportu meziročně činil tedy v objemovém vyjádření 47 %, v hodnotovém vyjádření 21 %.

Č E S K Á A M O R AV S K Á V Í N A – L A P I D Á R I U M N Á R O D N Í H O M U Z E A areál Výstaviště Praha Holešovice dne 17. května 2005 ve 13.00 hodin Setkání velvyslanců a obchodních radů působících v České republice s ministrem zemědělství ČR a s význačnými tuzemskými producenty vín U příležitosti konání 8. mezinárodního veletrhu Víno & Destiláty 2005 se v den jeho zahájení, tj. 17. 5. 2005, uskuteční slavnostní setkání velvyslanců a obchodních radů působících v České republice s ministrem zemědělství ČR

a s excelentními tuzemskými producenty vín v Lapidáriu Národního muzea v areálu Výstaviště Praha Holešovice. Mezi pozvanými hosty budou dále představitelé obou komor Parlamentu České republiky a další významné osobnosti. Lapidárium Národního muzea jako historický objekt je řazeno mezi desítku nejlepších evropských muzeí. V současné době jsou v něm instalovány exponáty, které patří mezi nejkvalitnější umělecké projevy v dějinách českého kamenosochařského výtvarného umění 11. až 19. století. Jsou zde umístěny například originály soch barokního mistra Matyá-

še Bernarda Brauna, které zdobily Karlův most. Tato mimořádná budova bude jistě důstojným prostředím pro prezentaci a ochutnávku špičkových tuzemských vín. Slavnostní akt, jenž bude vyvrcholením akce „Den vín z České republiky“, zahájí ve 13.00 hodin ministr zemědělství ČR. Cílem slavnostního aktu je představit zahraničním zástupcům nejlepší česká a moravská vína. Přímá ochutnávka prezentovaných vín a osobní kontakt mezi producentem a potencionálním odběratelem může výrazně podpořit

možnosti jejich exportu. K prezentovaným tuzemským vínům budou formou rautu poskytnuty vybrané špičkové české potraviny. Slavnostní neveřejné setkání potrvá dvě hodiny, pozváno bude přibližně 80 zahraničích hostů a 120 hostů z České republiky. Předpokládáme, že tato nevšední akce do budoucna velkou mírou podpoří zájem o tuzemská vína a destiláty hlavně ze strany zahraničních profesionálů, a tak bude tento veletrh poskytovat stále větší prostor k uplatnění nejkvalitnějších tuzemských produktů na zahraničním trhu. František Veselý, ředitel veletrhu

z domova / 15


Jan Veleba: dejme přednost domácím potravinám PRAHA (bo) – Pokles domácí zemědělské produkce je třeba zastavit, protože Česko nevyužívá své přírodní zdroje a navíc začíná v některých komoditách ztrácet soběstačnost, řekl prezident Agrární komory Jan Veleba. Domácí výroba podle něj od roku 1993 do vstupu do EU klesla asi o 35 procent, země původní evropské patnáctky naopak vykázaly pětinový nárůst. Celková zemědělská produkce na hektar je nyní v ČR proti vyspělým zemím unie zhruba třetinová. Schodek zahraničního obchodu se zemědělským a potravinářským zbožím loni vzrostl asi o pětinu na 31 miliard korun. Zvyšování záporného salda

je podle něj odrazem toho, že domácí agrární potenciál leží ladem. V historii přitom patřila Česká republika v některých komoditách mezi světové velmoci. Nízké výdělky chovu vedou k dlouhodobému úbytku skotu a v letošním roce již bude podle zemědělců problém pokrýt poptávku domácí produkcí. Spotřebitelé to zřejmě pocítí v růstu cen. Nízké výkupní ceny vedly také k uzavření řady chovů prasat a jejich stavy loni poklesly téměř o 400.000 na 2,9 milionu kusů. Spotřebu vepřového kryje domácí produkce z 93 procent. „Propad výroby červeného masa přitom pokračuje i letos,“ uvedl Veleba. Pokles domácí produkce je podle něj nutné zastavit.

„Především je třeba přesvědčovat lidi, aby dávali přednost českým potravinám,“ uvedl. V čele komory chce také prosazovat větší organizaci zemědělců do společných odbytových družstev, aby získali silnější postavení na trhu a vymohli si lepší ceny. Podstatné podle něj bude i vyjednávání s EU, pokud jde o kvótové systémy omezující produkci. „Další vývoj bych ale neviděl tak černě,“ uvedl šéf Agrární komory. Světová obchodní organizace totiž tlačí EU k větší liberalizaci a snižování zemědělské výroby. Tento tlak podle něj více dopadne na země bývalé patnáctky. Domácí zemědělství by mělo být vzhledem ke koncentraci výroby ve větších podnicích ve volné konkurenci odolnější.

Zemědělci z Hané považují spalování obilí za neetické OLOMOUC (bo) – Většina zemědělců z Hané považuje spalování přebytečného obilí v elektrárnách, o kterém uvažuje společnost ČEZ, za neetické. K tomuto řešení by se uchýlili jen v největší nouzi. ČEZ již zkouší výhřevnost obilí a testuje, ve kterých elektrárnách je možné obilím topit. „Naštěstí žádnou znehodnocenou pšenici nemáme. Než abych ale topil obilím, to ho radši rozdám,“ řekl předseda Zemědělského družstva v Unčo-

vicích na Olomoucku Ivo Škrabal. Podobně se vyjádřil i jeho kolega z družstva v Dubu nad Moravou Jan Spáčilík. „Obilí nelze pěstovat s perspektivou, že skončí v kotlích spaloven. Měly by ho využít alespoň lihovary,“ řekl. S myšlenkou využít nekvalitní zrno jako palivo přišla Plodinová burza (PB) v Brně. „Jedná se ale jen o pšenici, kterou není možné použít v potravinářství ani v živočišné výrobě ke zkrmení. Potřebné legislativní záležitosti už jsme z větší části vyřídili,“ řekl předseda PB Ladislav Svoboda. Uvedl,

že zemědělci by zřejmě utržili za tunu pšenice asi 1100 korun. Možnost spalovat nadúrodu považuje za zajímavou i společnost ČEZ. „Řešíme také etický rozměr. Jako palivo využijeme jen pšenici, pro níž zemědělci nenajdou jiné využití. V úvahu zatím přichází elektrárna v Hodoníně,“ řekla mluvčí společnosti Eva Nováková. Podle ředitele olomoucké agrární komory Miloše Porče je „cena nabízená ČEZ ale hluboko pod úrovní výrobních nákladů. Ty jsou ve skutečnosti zhruba dvojnásobné,“ řekl Porč.

EU má v úmyslu více podpořit výrobu bioenergie Praha (egi) – Evropská komise uvažuje o vyšší podpoře produkce biopaliv snížením daňového zatížení v souvislosti se zvyšující se cenou nafty. Tato iniciativa vychází z analýzy, podle které biopaliva nemohou přežít na trhu při stejné úrovni spotřební daně, jaká platí u plynu a nafty. Jak sdělila evropská komisařka pro zemědělství Mariann Fischer-Boel, komise by měla v blízké době založit pracovní skupinu pro otázku biopaliv, která by sestávala z komisařů pro zemědělství, energii, dopravu, daně, životní prostředí a výzkum a vývoj. Komisařka Fischer-Boel zdůraznila, že rozvoj v této oblasti by mohl hrát úlohu v diverzifikaci zemědělství ve venkovských oblastech. Podle názoru komisařky by tato pracovní skupina

měla nastavit směr nové iniciativě Komise v propagaci obnovitelných zdrojů energie. M. Fischer-Boel hodlá proto zveřejnit na mezioborovém panelu tuto „zvláštní iniciativu“ se záměrem vyrábět v Evropě více bioenergie. Ve světle aktuálního postoje EU k otázce podpory výroby biopaliv je proto třeba hodnotit velmi pozitivně rozhodnutí české vlády uzákonit finanční podporu výroby metylesteru z oleje řepky, potřebného k výrobě bionaf-

ty. Byť přišlo po několikaměsíčních průtazích. Nařízení vlády představuje významnou pomoc při zajištění odbytu řepky olejné, která není určena k potravinářským účelům, a využití části orné půdy přispěje ke snížení tolik problematických přebytků. Podle propočtů Mze, podpora výroby metylesteru řepkového oleje představuje roční odbyt 230 000 tun řepky vypěstované na 150 000 hektarech. V neposlední řadě má nahrazení určitého podílu nafty ve fosilním palivu biologickou složkou příznivý vliv na snižování kontaminace životního prostředí a napomáhá také snižovat naši závislost na pohonných hmotách fosilního původu.

Stát obnoví dotace na zpracování řepky PRAHA (bo) – Stát obnoví podporu zpracování řepky na metylester řepkového oleje, který se míchá s motorovou naftou na bionaftu. Příslušné nařízení schválila vláda, sdělil tiskový odbor kabinetu. Dotace se budou vyplácet do konce roku, pak by mělo začít fungovat plošné přimíchávání biopaliv do pohonných hmot. Sazba podpory má činit zhruba 7000 korun na tunu metylesteru, může ale být až o 15 procent vyšší nebo nižší v závislosti na cenách výrobních vstupů. Cel-

kem by letos mělo jít asi o 450 milionů korun, které hodlá ministerstvo zemědělství najít ve svém rozpočtu. Schválení dotací je podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby významným přínosem pro zemědělce. Ve skladech totiž leží 300.000 tun řepky z loňské sklizně, která není prodejná. Přitom se kvapem blíží nová úroda. Podporou bionafty se tedy zajistí odbyt této komodity. Navíc je podle Veleby po téměř roční pauze nejvyšší čas navázat na předchozí tradici produkce a prodeje bionafty, po níž často zbyly u benzinových čerpadel jen nevyužité stojany.

Předchozí podpora zpracování řepky na metylester byla ukončena po vstupu ČR do EU. Výrobu a uplatnění biopaliv mělo řešit právě jejich povinné přimíchávání do benzinů a nafty na základě zákona o ochraně ovzduší. Výrobci paliv ale nebyli na takový krok technicky připraveni. Mezi největší výrobce metylesteru řepkového oleje v tuzemsku patří Setuza. Ta podle mluvčí Marie Logrové loni po ukončení podpor ještě nějaký čas v produkci pokračovala, aby dostála smluvním závazkům. Pro podnik to ale znamenalo ztráty. Po zhruba třítýdenním přerušení výroby pak začala s dodávkami na zahraniční trhy. V tuzemsku není totiž metylester bez dotace konkurenceschopný. Podpora zpracování řepky pro výrobu bionafty představuje podle MZe pomoc zemědělcům, pro které zajišťuje odbyt významné plodiny. Cílem je také nahradit část fosilních paliv v dopravě bio palivy, což přispěje k ochraně ovzduší a sníží závislost na dovozu pohonných hmot. V České republice se uplatňují biopaliva v pohonných hmotách od roku 1992. Výraznou ekonomickou podporou se od roku 1999 dařilo prosazovat na trhu bionaftu. Podíl metylesteru řepkového oleje na prodeji kapalných paliv v České republice dosáhl v posledních letech zhruba 1,4 procenta.

Schodek agroobchodu se letos asi dál prohloubí PRAHA (bo) – Schodek zahraničního agrárního obchodu se v letošním roce asi dále prohloubí, odhaduje expert Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Petr Tuček. Loni se záporné saldo podle předběžných čísel zvýšilo zhruba o pětinu na 31 miliard korun. Letos by mohlo narůst o dalších 1,5 až 2,5 miliardy korun. „Zatím se nestalo nic, co by mohlo otočit tento trend z posledních let,“ uvedl Tuček. Podle předsedy Zemědělského svazu Miroslava Jirovského je vývoj těžké odhadovat. Bilanci letos může zlepšit vývoz přebytků obilí a řepky z loňské sklizně. Prodej komodit do zahraničí by přinesl na straně vývozu řádově miliardy korun. Na druhé straně pokles produkce vepřového a hovězího povede ke zhoršení salda u masa. Dovoz zemědělského a potravinářského zboží v loňském roce vzrostl o 24 procent na 92 miliard korun, vývoz se zvýšil o čtvrtinu na 61 miliard korun. „Pro dovoz agrárních produktů do Česka jsou otevřeny všechny dveře a trh v tuzemsku není nasycen, mezery ve spotřebě jsou,“ uvedl Tuček. Na straně českého exportu je situace složitější. Zabývá se jím příliš mnoho malých firem a navíc přetrvává problém s vývozem surovin a dovozem zpracovaných produktů. „Cílem by měl být naopak vývoz národní práce,“ zdůraznil Tuček. „Pokud budeme vyvážet jen surovi-

ny, nemůžeme problém schodku agrárního obchodu začít řešit,“ souhlasí Jirovský s tím, že obrat musí nastat ve zpracovatelském průmyslu. Cena jednoho kilogramu agrárního dovozu byla loni asi třikrát vyšší než cena vývozu, dodal. Podle potravinářů je ale prosazení zpracovaných výrobků na zahraničních trzích často obtížné. Vyžaduje to značné peníze na reklamu a propagaci, investice se ale nemusí vrátit. Na druhé straně sílí snaha cizích výrobců prosadit se v Česku, o čemž svědčí i přibývající počet jejich prezentací a propagačních akcí. „Ten tlak bude růst, my to můžeme dohnat jedině exportem,“ řekl prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík. „Agrární trh je přes 20 let přesycen nabídkou a nikam se na něm nedostanete bez kvalitního marketingu. Navíc je často nutné vytlačit někoho jiného a to znamená nemalé náklady,“ upozornil Tuček. Právě v agrárním marketingu přitom Česko za vyspělými zeměmi zaostává.

Ing. František Janů, generální ředitel Setuza, a. s., k MEŘO. Současné schválení obnovení podpory výroby metylesteru řepkového oleje (MEŘO – podle nové evropské legislativy: FAME) je sice dobré, ale přišlo pozdě. Důsledky dopadly nejen na výrobce, zvláště pak menší producenty, kteří vůbec nevyrábí, ale především na zemědělce. Podle informací je v současné době ještě na skladech cca 300 tisíc tun řepky z loňské sklizně. SETUZA v současné době vyrábí MEŘO pro export dle požadavku svých odběratelů. Pokud bude vyřízena veškerá legislativa, měly by být dotace zahájeny od 1. července. Lze tedy očekávat, že bionafta by se mohla na tuzemském trhu objevit v červenci. Sa-

mozřejmě, že dotovaný metylester musí být distribuován pouze v tuzemsku. Pokud se jedná o příští rok, podle informací, které máme k dispozici, bylo o zahájení plošného přimíchávání MEŘO do nafty rozhodnuto s termínem 1. 1. 2006. SETUZA se na tuto skutečnost připravuje a v současné době probíhá povolovací řízení k zahájení výstavby nové výrobní jednotky v Ústí nad Labem s roční kapacitou cca 50 – 70 tisíc tun. Zahájení stavby by mělo proběhnout ještě v letošním roce. Prostor pro případné rozšíření výroby si firma připravuje rovněž v Olomouci, kde žádala o posouzení vlivu stavby na životní prostředí.

Podle našich informací jste včera vyhrál v mariáši osum stovek, tak jsem se přišel zeptat, zda byste je nemohl našemu ministerstvu do úterka půjčit. (sch)

16 / z domova


OBILOVINY VÝVOJ CEN ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBCŮ Za únor 2005 se ceny výrobců zemědělských výrobků proti stejnému období předchozího roku snížily o 11,4 %, přitom ceny rostlinných výrobků včetně ovoce a zeleniny vykázaly cenový pokles o 39,9 %. Snížení spotřebitelských cen potravinářského zboží od začátku roku ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku představuje 0,4 %. Pokles cen byl vykázán u pekárenských výrobků i u obilovin o 0,8 %. U potravinářské pšenice byla v únoru 2005 průměrná cena 2 880 Kč/t a proti únoru roku 2004 se cena snížila o 1 450 Kč/t, cena krmné pšenice se proti stejnému období loňského roku snížila o 1 104 Kč/t a dosáhla v únoru 2005 výše 2 520 Kč/t . Ječmen sladovnický, jehož průměrná cena v únoru 2005 činila 3 626 Kč/t, vykázal cenový propad o 251 Kč/t proti stejnému období roku 2004, kdy jeho cena činila 3 877 Kč/t. Průměrná

cena ječmene potravinářského v únoru tohoto roku činila 3 190 Kč/t a snížila se o 642 Kč/t oproti stejnému období roku 2004, kdy činila 3 832 Kč/ t. Cenovou změnu vykázal také ječmen krmný, jehož cena v únoru 2005 činila 2 600 Kč/t, což představuje pokles o 809 Kč/t oproti roku 2004. Větší meziroční pokles zaznamenala krmná kukuřice, jejíž cena v únoru 2005 činila 2 820 Kč/ t, oproti stejnému období v roce 2004 tak klesla o 1 167 Kč/t. Žito, jehož průměrná cena činila v únoru letošního roku 2 638 Kč/t, vykázalo větší cenový propad o 1 257 Kč/t proti stejnému období roku 2004, kdy jeho cena činila 3 895 Kč/t. Průměrná cena semene řepky olejné v únoru 2005 činila 5 942 Kč/t, což je výrazné snížení o 2 716 Kč/t oproti stejnému období roku 2004, kdy cena řepky byla 8 658 Kč/t. Oves krmný, jehož cena v únoru roku 2005 dosahovala výše 2 320 Kč/t, zaznamenal meziroční snížení ceny o 646 Kč/t.

Zahraniční obchod sledovaný ČSÚ zahrnuje dovoz a vývoz zboží mezi Českou republikou a ostatními zeměmi, včetně Evropské unie. Dovoz: V období od 1. 2. do 28. 2. 2005 se ve srovnání s předchozím měsícem zvýšil dovoz kukuřice do České republiky, a to o 794,3 t (o 71,6 %) na 1 903,2 t. Největší množství kukuřice pocházelo ze Slovenska, odkud bylo dovezeno 1 134,1 t, tj. 59,6 %. Naopak import semen řepky olejky poklesl o 593,7 t (tj. o 45,8 %) na 702,6 t za jednotkovou cenu 6 254,30 Kč/t, 96 % - 674,2 t byly nakoupeny ze Slovenska za 5 840,70 Kč/t. Dovoz žita se zvýšil o 66,3 t (o 9,9 %) na 739 t za 2 792,80 Kč/t, z Polska pocházelo 617,5 t žita, tj. 83,6 %, za 2 835,40 Kč/t. Vývoz: V únoru 2005 vzrostl proti lednu export pšenice celkem o 46 990,2 t na 91 988,2 t (o 104,4 %) za 2 946,50 Kč/t. Do Německa bylo prodáno 63 540,1 t za 2 874,50 Kč/t, tj. 69,1 %. I v tomto měsíci se zvýšil export ječmene, a to o 5 963,9 t (tj. o 28,5 %) na 26 917,2 t za 3 544,50 Kč/t. Hlavní vývozní zemí bylo opět Německo, kam se exportovalo 43,7 %, tj. 11 769,5 t za

3 405,20 Kč/t. Vývoz semen řepky olejky se v tomto měsíci snížil o 189,4 t (o 2,5 %) na 7 507,80 Kč/ t za cenu 7 031,30 Kč/t. 6 185,3 t (82,4 %) řepky se vyvezlo do Německa za 7 076,70 Kč/t. TIS ČR SZIF

Sklady na obilí jsou stále plné PRAHA (bo) – Loňská rekordní úroda obilí se letos podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby opakovat nebude. Lze ale čekat slušnou produkci, což znamená kolem sedmi milionů tun obilí. Loni se v České republice sklidilo zhruba 8,8 milionu tun. Ozimy letos přečkaly zimu bez větších problémů a jaro bylo příznivé. „Práce na polích sice začaly o něco později, ale za stálého a teplého počasí, takže i jarní porosty se zdají být dobře založeny,“ uvedl Veleba. Podle předsedy Zemědělského svazu Miroslava Jirovského může sklizeň ovlivnit ještě řada faktorů. Plochy ozimů proti předchozímu roku poklesly a výměra jarních osevů není známa. Výnos bude hodně záležet na tom, jak zemědělci pohnojí a jaké bude počasí. Například nedostatek vláhy na počátku léta by mohl produkci z hektaru srazit.

Po loňské vysoké úrodě obilí se zemědělci potýkají s neprodejnými přebytky a poklesem cen. Zhruba 1,27 milionu tun nabídli do intervenčního nákupu, kdy obilí za pevně stanovenou cenu vykupuje Státní zemědělský intervenční fond podle pravidel EU. Tento zásah ale naráží na nedostatek skladů a ke konci března bylo vykoupeno asi 460.000 tun. Dalších 180.000 tun bylo odmítnuto pro nevyhovující kvalitu. K řešení přebytků má pomoci tendr Evropské unie na prodej obilí z intervenčních skladů ve střední Evropě. Pro Česko EU stanovila objem 300.000 tun. Po třech kolech uspěly nabídky asi na 88.000 tun. Tímto způsobem by se mohla podstatná část skladů uvolnit pro další výkup od zemědělců. Od počátku roku se podle Jirovského začaly zvyšovat i vývozy obilí.

Mrazy vážně poškodily ovocné stromy Mrazivé počasí, které ve čtvrtek 21. 4. a v pátek 22. 4. postihlo Českou republiku, vážně poškodilo ovocné stromy. Ranní teploty se pohybovaly nejčastěji od -2 do - 4 stupňů Celsia, ale byly i takové lokality v ovocnářských oblastech, kde meteorologické stanice zaznamenaly až - 8 stupňů. V této vegetační době jsou některé ovocné druhy na mrazivé počasí velmi citlivé. Největší škody se předpokládají u třešní, kde zřejmě zmrzlo 80 až 100 % květů dle lokality a odrůdy. Poškozeny jsou také broskve a meruňky zejména v pěstitelských oblastech v Čechách. Morava, kde se tyto druhy pěstují nejčastěji, dopadla lépe. Menší škody lze čekat také na hruškách, višních či švestkách. Po-

škození se nevyhnul ani hlavní ovocný druh jabloně, který v tu dobu nebyl v květu. Z některých regionů je hlášeno i vážné poškození právě u jabloní. Skutečný rozsah škod je předběžné hodnotit. Momentálně se zřejmě jedná o škody kolem 100 milionů Kč. V tuto chvíli jsou jasné škody u třešní. Ostatní ovocné druhy i při částečném poškození mohou vykázat průměrnou sklizeň, jelikož letošní násada květů u všech ovocných druhů je vysoká. Konečné hodnocení škod bude možné nejdříve za měsíc, až po úplném ukončení květu všech ovocných druhů. Ing. Martin Ludvík, tajemník Ovocnářská unie ČR

z domova / 17


Skončily jarní výlovy ryb. V letošním jaru, stejně jako v letech předchozích, četné rybářské podniky i soukromí vlastníci rybníků tak začali vlastní rybářskou sezónu 2005. Jarní výlovy komorových rybníků (s přezimujícími rybami) jsou především nezbytné pro produkci letošního roku. Pomineme-li, že i na jaře se loví hlavní rybníky s tržními rybami, které vyžaduje trh zvláště pro velikonoční svátky, případně export, potom i ostatní ryby, to je jednoletí kapříci označovaní jako K1 a dvouletá násada K2 jsou základem budoucí (nejen letošní) produkce.

Jarní výlovy rybníků

Obavy z minulé zimy byly velké a v několika případech se potvrdily. Dlouhá zima přispěla k tomu, že přezimující ryby byly značně osláblé a byly oprávněné obavy nejen z možného vzniku jarní virémie, ale vůbec z výsledku přezimování, zvláště plůdku a násad. Negativní vlastností letošní zimy byly nejen vysoké mrazy, které se dostavily začátkem roku, kdy ledový pokryv dosáhl místy více jak 30 cm, ale zejména také vysoká vrstva sněhu, ležící na zamrzlé hladině. Ta totiž omezuje pronikání světla do vodního prostředí, což má za následek sníženou fotosyntézu s nižší produkcí kyslíku tak potřebného pro přezimující ryby. Ke konci zimy již za-

čala být situace místy velmi kritická a musely být zapojeny všechny dostupné aerační prostředky a rozšířena plocha prohlubní v ledu. Nedravé druhy ryb, především kapři, přezimují v rybnících tak, že se v menším nebo větším seskupení ukládají do kruhových prohlubní vyhloubených v měkkém dně. Jejich životní pochody jsou natolik sníženy, že klesá celková aktivita na minimum, včetně spotřeby kyslíku. Jarní výlovy sice leckde prokázaly vyšší ztráty zejména na násadách, ale nakonec se vše podařilo vyřešit a většina rybníků je v podstatě nasazena stejně jako v předchozích letech. Problémem výhledově zůstává situace s odbytem tržních ryb (týká se kapra), který se dostává do silné konkurence s dovozem lososů a pstruhů duhových z klecových pobřežních chovů, založených jen na umělém odkrmu ryb granulemi. Importy těchto ryb zasahují dnes do celé Evropy, a tudíž i k nám. Český spotřebitel by si měl být vědom, že náš kapr, původem z domácího prostředí a odchovaný především na přirozené potravě, splňuje veškeré nároky, které jsou v současnosti kladeny na dietetičnost pokrmu bílkovinné povahy. Význam rybího masa v naší spotřebě nelze podceňovat zejména v období, kdy byl poznán jeho příznivý účinek na snižování kardiovaskulárních onemocnění. Jiří Vostradovský

Systém pro řízení skladů přináší možnosti pružné reakce na požadavky odběratelů a udržování vysoké úrovně poskytovaných služeb zákazníkům Praha (red) – Výsledky projektu implementace systému SmartStock WMS pro řízení skladových operací v reálném čase na své prezentaci, dne 21. 4. 2005 v hotelu Corinthia Panorama v Praze, představila společnost Barco. Součástí programu prezentace bylo kompletní představení funkcionality systému spolu s praktickou demonstrací jednotlivých skladových operací a představením výsledků projektu nasazení systému ve společnosti JAN VARMUŽA. PROBLEMATIKA ŘÍZENÍ SKLADŮ S RYCHLOOBRÁTKOVÝM ZBOŽÍM Problematika řízení skladů zejména v logistice rychloobrátkového zboží je charakteristická velkou variabilitou požadavků na funkcionalitu systému, která se zákazník od zákazníka výrazně liší. Zejména v posledních letech výrazně vzrostl tlak na kvalitu a včasnost dodávek ze strany obchodních řetězců. Společnosti, které nejsou schopny pružně reagovat na požadavky odběratelů a vždy zajistit potřebné dodávky pro své odběratele, tak riskují, že tato jinak lukrativní spolupráce může velmi rychle skončit. V důsledku toho velmi vzrostla závislost dodavatelů na aktuálních a přesných informacích o objednávkách a stavu zásob v reálném čase, bez nichž již není možno takové podmínky zajistit. Tím nesmírně narostly i požadavky na skladové systémy a jejich funkcionalitu. Z tohoto pohledu je velmi důležité, aby WMS systém byl koncipován jako modulární otevřený systém, který lze efektivně integrovat do každého podnikového informačního systému a jehož funkcionalitu lze pružně a rychle měnit, a reagovat tak na požadavky každého zákazníka. IMPLEMENTACE SYSTÉMU SMARTSTOCK WMS VE SPOLEČNOSTI JAN VARMUŽA Společnost Jan Varmuža je významným potravinářským výrobcem, který se zabývá zpracováním mořských ryb, výrobou lahůdkových salátů a rybích výrobků. Jejich výrobky jsou prostřednictvím maloobchodních řetězců dostupné nejen v celé České republice, ale společnost začíná významně expandovat i do okolních zemí. Jedná se

tedy o výrobky, pro které je zejména charakteristická krátká doba minimální trvanlivosti výrobků a pro něž je velmi důležité přesné zvládnutí všech výrobních a logistických procesů.

DŮVODY PRO ZAVEDENÍ SYSTÉMU Hlavním motivem pro implementaci Warehouse Management Systému, pracujícím v reálném čase a poskytujícím okamžitý a detailní přehled o dění ve skladu hotových výrobků, byly zejména požadavky na vytvoření včasného přístupu k přesným a spolehlivým informacím s cílem uskutečňovat přesnější a rychlejší rozhodnutí pro přesné plánování výroby, zajištění schopnosti velmi rychlé a pružné reakce na objednávky zákazníků mnohdy v řádu hodin a požadavky na minimalizaci chyb a záměn při provádění skladových operací při zohlednění sledování všech parametrů a požadavků na zakázky pro každého zákazníka.

PŘÍNOSY ŘEŠENÍ Přesné a potvrzené informace o aktuálním stavu skladu včetně mnoha různých balení od stejného produktu a hlídání exspiračních dob představuje významný posun ve zlepšení práce skladu. Z podnikového informačního systému jsou průběžně importovány do systému SmartStock WMS objednávky od zákazníků, pro které je automaticky rezervováno zboží. Tento komplikovaný proces, kdy se musí brát v úvahu stav skladu, požadavek daného odběratele na jeho zbývající dobu minimální trvanlivosti výrobku, možnou náhradu výrobku jiným výrobkem, požadavkem na FIFO a mnoho dalších parametrů, běží zcela na pozadí a automaticky. Zboží je poté vychystáváno přesně a optimálně dle nastavených a požadovaných parametrů. V systému SmartStock WMS jsou průběžně porovnávány příchozí objednávky se stavem skladu a to poskytuje velmi komfortní nástroje pro

Projekt implementace systému SmartStock WMS pro řízení skladových operací v reálném čase představila v hotelu Corinthia Panorama v Praze společnost Barco.

přesné plánování výroby. V této oblasti byl zaznamenán výrazný přínos a nedochází k disproporcím mezi výrobou a expedicí. Dalšími významnými přínosy je minimalizace chyb při vyskladňovaných objednávkách, zamezení záměn zboží, automatizovaný tisk expedičních paletových etiket dle standardu UCC/EAN 128 individuálně pro každého odběratele, detailní evidence vyrobeného zboží, provádění průběžných inventur a minimalizace ztrát zboží. Návratnost investice do systému SmartStock WMS je odhadována na 12 a 18 měsíců.

O SPOLEČNOSTI BARCO Společnost Barco je významným poskytovatelem řešení v oblasti využívání čárových kódů a bezdrátových technologií v podnikových procesech. Specializuje se na oblast řízení skladů s využitím mobilních terminálů a bezdrátové infrastruktury. Vlajkovým produktem společnosti Barco je systém SmartStock WMS pro on-line řízení skladů. Společnost byla založena v roce 1993, základní kapitál je 2 000 000 Kč. O SYSTÉMU SMARTSTOCK WMS Warehouse Management System SmartStock WMS je kompletním „bezpapírovým“ řešením pro on-line řízení skladů, který pracuje jako nadstavba skladové evidence v podnikovém IS. Systém je založen na jednoznačné identifikaci zboží, manipulačních jednotek a skladových míst pomocí čárových kódů. Aplikace je napsána výhradně pro použití mobilních terminálů se snímačem čárových kódů pracujících v bezdrátové WiFi síti. SmartStock WMS optimalizuje všechny operace, pohyb pracovníků po skladu a zároveň kontroluje korektnost všech operací čtením odpovídajících čárových kódů. Tím výrazným způsobem zvyšuje produktivitu práce a minimalizuje omyly při práci ve skladu. SmartStock WMS je vystavěn na moderní platformě Microsoft.NET, která je spolu s unikátní architekturou systému zárukou mimořádné flexibility systému a rychlé implementace do informačního systému.

18 / svět potravin – informace


Vinařská podoblast Slovácko P R O F. I N G . V I L É M K R AU S , C S c . Současná vinařská podoblast Slovácko vznikla složením bývalých vinařských oblastí ustanovených podle prvního vinařského zákona č. 115 /1995 Sb.: Podluží, Mutěnice, Strážnice, Bzenec, Kyjov a Uherské Hradiště. Tím se stala naší největší vinařskou podoblastí co do počtu vinařských obcí, kterých je 115 a je v nich celkem 406 viničních tratí. Viniční tratě mají rozlohu 15.486 ha a o vinice v nich se stará 7.976 pěstitelů révy. Celkem je ve viničních tratích osázeno vinicemi 4.513,8 ha, což je co do plochy současných vinic třetí pořadí mezi moravskými vinařskými podoblastmi. Největší plochu vinic má vinařská podoblast Velkopavlovická 5.142,8 ha, pak je podoblast Mikulovská 4.736,8 ha, pak podoblast Slovácká a čtvrtá je podoblast Znojemská 3.461,9 ha.

různých odrůd. Kralují tu nejen Ryzlink rýnský a burgundské odrůdy, ale i Neuburské, Tramín, Sauvignon a pro červená vína Frankovka, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe, André i Modrý Portugal. Další částí Slovácka jsou vinice rozeseté přibližně nad silnicemi 54 a 55 od Dambořic přes celé Kyjovsko, Bzenecko a Uherskohradišťsko. Západní část leží na jižních úbočích Ždánického lesa, který vytváří ochrannou clonu proti severním větrům. Za touto clonou leží teplé viniční hory Ždánic, Archlebova a Žarošic, kde stával

Na jihu Slovácka se rozkládá Podluží, kde leží většina vinařských obcí v údolnici řeky Moravy, kudy vanou ochlazující severovýchodní větry. Příhodná stanoviště pro vinice jsou na úbočích terénního zlomu nad říčkou Kyjovkou nebo na výše položených rovinatých pozemcích s lehčími, záhřevnými půdami. Nízká nadmořská výška a lehká půda stupňují intenzitu letních teplot, takže se dosahují vína s výrazným odrůdovým charakterem. Daří se tu Ryzlinku rýnskému i burgundským odrůdám a pro červená vína Frankovce, Zweigeltrebe, Svatovavřineckému a v Moravské Nové Vsi p. L. Glosem vyšlechtěné modré odrůdě Cabernet Moravia. Vinice začínají od jihu za Lanžhotem a táhnou se podél silnice 424 přes Kostice, Tvrdonice, Týnec, Moravskou Novou Ves do Mikulčic. Na severozápad odtud jsou vinice na těžších sprašových půdách v Prušánkách se známou viniční horou Nechory, v Josefově, Starém Poddvorově a v Dolních Bojanovicích, kde vzniklo již v roce 1905 vinařské družstvo Zádruha.

Vinice v této části Slovácka leží v kopcovitém terénu s vyšší nadmořskou výškou, kde již není tak patrný vliv teplého jižního proudění v období zrání hroznů, a proto tam vznikají vína sice plná, ale se svěžím projevem, který přináší nejen kyseliny, ale i aromatické látky výraznějšího charakteru s dobře patrnými primárními tóny odrůdových vůní, které se ve vínech vlivem místního mikroklimatu dlouho udržují. Ve vinicích se tu setkáváme s větším zastoupením

Dále na východ se rozkládá Bzenecko, kam bylo za Přemysla II. Otakara přeneseno správní středisko pro jihovýchodní Moravu z Břeclavi do Vracova a za Václava II. do Bzence, kde byl na přelomu 13. a 14. stol. postaven nový královský hrad. Jeho vznik byl podmíněn vysokými daňovými výnosy z vinic, které se rozkládaly kolem Bzence. V roce 1348 došlo ke správní reorganizaci Moravy a správa východomoravských krajů byla soustředěna do Olomouce. Tenkrát byla ukončena úloha Bzence jako střediska Břeclavského kraje. Bzenec zůstal významem jako město, i když městem nebyl formálně uznáván, protože neměl hradby. Bzenecký hrad byl zničen za husitských válek a zůstala tu jen středověká tvrz, která byla několikrát přestavována, až z ní vznikl zámek v tudorsko-gotickém stylu. Ve městě se držel čilý obchodní ruch, a to hlavně díky rozvinutému vinařství v okolí. Vzniklo tu jedno z nejstarších vinařských družstev na Moravě. Letmý pohled do ceníku bzeneckých a slováckých vín L. Skály, majitele vinic a vinných sklepů ve Bzenci z roku 1910, nás poučí o tom, že 1 litr bílého stolního vína I. jakosti stál 1,- K a litr lehkého bílého vína IV. jakosti 0,72 K. Litr „Bzenecké lipky“ (Ryzlinku rýnského) se pohyboval od 1,40 K do 1,60 K a ze zvláště výborného ročníku 1908 v láhvi 7/10 litru byla Bzenecká lipka za 2,- K. Litr Sylvánského zeleného byl podle jakosti za 0,88 K až 1,28 K. Litr červeného vína z odrůdy Burgundské I. jakosti byl za 1,- K. Jiná vína nežli tyto tři druhy se neprodávala. Od starodávna našel Ryzlink rýnský na Bzenecku výborné podmínky a podle aromatických látek vína z bzeneckých viničních hor tu byl nazýván Bzenecká lipka. Severně od Bzence leží velké komplexy vinic v Polešovicích, Tučapech, Boršicích u Buchlovic, Tupesích a Zlechově. Polešovice se staly známými svojí vinařskou šlechtitelskou stanicí, kde vznikla odrůda Muškát moravský a stolní odrůdy Vitra, Pola a Olšava.

Ve středozápadní části Slovácka jsou vinice v prostoru mezi vinařskými obcemi Dubňany, Ratíškovice, Vacenovice a Milotice, které leží na spojnici mezi Hodonínem a Kyjovem. Největším střediskem byly odedávna Mutěnice, které spolu s Hovorany, Šardicemi, Čejčem a Terezínem tvoří přechod mezi nejjižněji položenými vinicemi Jižní Moravy a mezi Kyjovskem. Na Mutěnicku má dlouhou tradici venkovské vinařství s drobnou viniční držbou jak místních obyvatel, tak i měšťanů blízkého Hodonína, který postrádá významnější viniční polohy ve svém katastru. Mutěnické vinice utrpěly nejvíce za třicetileté války a zůstávaly velmi dlouho pusté. Příznivý vliv na okolní vinařství měla révová školka založená v roce 1902 v období révokazové kalamity. Tam se místní vinaři seznamovali s pěstováním révy na odolných podnožích a učili se výrobě štěpovaných révových sazenic. Z původní révové školky vznikla pak významná Výzkumná vinařská stanice, postupně řízená mnoha vinařskými odborníky, jejichž práce se kladně obrážela na úrovni moravského vinohradnictví. Na stanici byl udržován bohatý sortiment zajímavých odrůd evropské révy i podnoží a sledovala se tam i vhodnost francouzských přímoplodných hybridů pro naše podmínky. Výsledky prací v tomto směru byly čas od času konzultovány s odborníky z vinařské školy v Klosterneuburgu u Vídně, kde se sledovala podobná problematika. Ve třicátých letech 20. stol. byla v Mutěnicích prováděna i křížení zaměřená na vznik interspecifických odrůd révy. Jako donor rezistence byla používána podnož Aramon x Vitis riparia 143 A. V Mutěnicích vzniklo záhy po první světové válce Slovácké vinařské družstvo, které pomáhalo vydatně drobným pěstitelům s odbytem hroznů a vína.

okrese 486 ha vinic. V témže roce byla v Kyjově založena révová školka a vzorná vinice na podporu vinařství v kraji. Na Kyjovsku se dobře daří odrůdě Müller-Thurgau, Ryzlinku rýnskému, Rulandskému šedému.

poutní kostel sv. Anny, kam směřovala mnohá procesí v dobách nevolnictví, a poutní „zlatá sobota“ se tam stávala významnou společenskou a národně uvědomovací příležitostí obyvatel Moravy i západního Slovenska. Vinařská tradice je v těchto místech starobylá, což dokazuje mnoho vzácných dřevěných lisů. Ždánice měly staré horenské právo, které jim znovu potvrdil roku 1528 Prošek ze Zástřizl. Tradičně se tu předváděly lidové hry ukazující obsah horenského práva. V této odlehlejší oblasti Kyjovska se odedávna rozvíjelo vinařství svérázným způsobem. Původní vinice se tu vysazovaly ve velmi hustém sponu. Odumřelé keře se ve vinici nepodsazovaly, ale zbývající keře vedené na hlavu se hvězdicovitě rozvětvovaly do stran několika rameny nesoucími na koncích další hlavy s řezem na čípky. Takovému tvaru se říkalo žarošický řez, který se nápadně podobal keřům donských kozáků nazývaným číše. Na kyjovském panství bývalo 90 ha vinic v Bukovanech a Vřesovicích. Třicetiletá válka nezpůsobila na Kyjovsku větší škody, pustých vinic bylo málo. V roce 1900 bylo na tehdejším Kyjovském

Za řekou Moravou, na jejím levém břehu, leží na svazích Bílých Karpat dvě velká vinařská střediska – Strážnice a Blatnice pod sv. Antonínkem. Mnoho vinic tu je vysázeno na těžkých půdách vzniklých na původních autochtonních jílech. Jsou to půdy vododržné a réva na nich čerpá výživu i v suchých letech. To dodává vínům, přestože pocházejí ze severněji položených viničních hor, vyšší extraktivnosti a chuťové plnosti, nežli by se podle položení očekávalo. Je to v první řadě kraj bílých vín, i když se tu pěstují též modré odrůdy, které dávají tvrdší červená vína. Strážnice bývala největším vinařským centrem v severnější části jihovýchodní Moravy a významným střediskem obchodu vínem. Horenské právo udělil Strážnici roku 1417 Petr z Kravař. Bylo znovu potvrzeno a rozšířeno roku 1611 Janem Fridrichem ze Žerotína a v mnohém se podobalo právu židlochovickému. Strážnice měla před třicetiletou válkou městské vinice na ploše 554 ha a vlastnila několik privilegií týkajících se obchodu vínem a jeho výčepem ve městě. Druhým velkým vinařským centrem byla vždy Blatnice pod sv. Antonínkem spolu s přilehlým Lipovem. V blatnické viniční trati Plachy měl kdysi vinici i Jan Amos Komenský. Z blatnické lokality Roháče se proslavilo známkové víno Blatnický roháč, směs Sylvánského zeleného a Rulandského bílého v původní podobě. V celém tomto kraji dosahují Rulandské bílé a jeho sesterská odrůda Chardonnay na těžkých půdách pozoruhodné jakosti. Dále tu jsou výborné podmínky pro Rulandské šedé, Ryzlink rýnský, Müller-Thurgau a jistě i pro Muškát moravský. Slovácká vinařská podoblast oplývá rozmanitými přírodními podmínkami v jednotlivých částech území a od toho se také odvíjí i velká rozmanitost zdejších vín, která vynikají na Podluží zralou plností, na Kyjovsku a Bzenecku svěžestí a výraznými odrůdovými vůněmi a na Blatnicku minerální podstatou extraktu.


Potravinářský zpravodaj 5 / 2005 Jak již čtenáři Potravinářského Zpravodaje a doufám, že i spokojení zákazníci ví, firma Barentz dodává již 13 let suroviny a aditivní látky pro všechny odvětví potravinářského průmyslu. Již mnohokrát jsme prezentovali naše možnosti pro masný, konzervárenský průmysl, výrobu nealkoholických i alkoholických nápoji apod. Nyní v tomto článku bychom se rádi trochu více zaměřili na mlékárenské aplikace. Ke klasickým funkčním aditivům používaným do mlékárenských výrobků patří stabilizátory. V době, kdy úspěšný prodej je závislý na dostatečně dlouhé trvanlivosti a stabilitě finálních výrobků, jejich význam neustále roste. V naší nabídce se vyskytují v podstatě veškeré známé a běžně používané stabilizátory. Zejména se jedná o modifikované škroby firmy Roquette Freres (Francie). Nabízíme jak modifikované škroby působící za tepla, tak i předželírované typy. V mlékárenské výrobě jsou však nejvíce používány škroby z voskové kukuřice E 1422 či E 1442. Roquette dále vyrábí tapiokové, pšeničné i bramborové modifikované škroby, ale vlajkovou lodí jsou škroby řady Clearam CH (modifikace adipát/acetát) a Clearam CR (fosfát/ hydroxypropyl), které jsou vhodné např. pro použití do všech typů jogurtových výrobků, ovocných základů atd. V zásadě se dá říci, že všude tam, kde potřebujeme stabilizovat, popř. zahustit výrobek a kde záhřev dosahuje min. 65oC. Z dalších našich stabilizátorů bych uvedl skupinu hydrokoloidů, sloužící jako zahušťující látky a nosiči viskozity, někteří z nich, pak jako látky želírující. Z typických zahušťujících látek nabízíme: gumy z celulózy, guarovou gumu, svatojánský chléb, gumu tara, arabskou gumu, xanthanovou gumu, l-karagenan. Z látek želírujících se jedná např. o všechny typy pektinů, želatinu, k & i-karagenan, MC/HPMC, Gellanovou gumu. Velkou skupinu surovin pro mléčné výrobky tvoří právě produkty na jejichž počátku bylo samotné mléko, nebo syrovátka. Funkční syrovátkové proteinové koncentráty s různými hladinami bílkovin a s různými modifikacemi – jako např. demineralizace, jsou používány pro pozitivní vliv na texturu jogurtů, jogurtových a mléčných nápojů, tvarohových dezertů, zmrzlin i sýrů. V oblasti sýrů nachází bohaté uplatnění koncentráty mléčných bílkovin, které zvyšují výtěžnost sýra. V technologii tavených sýrů se velice úspěšně uplatňují různé typy kaseinátů. K nejnovějším produktům v této oblasti patří „zlepšovače textury jogurtů“ založené na mléčných bílkovinách. Jedná se o širokou škálu směsí, navržených pro jogurty s různým obsahem tuku a vyráběné různými technologiemi. Kromě těchto tradičních potravinářských surovin se zaměřujeme i na oblast zdraví a přicházíme s novými surovinami, na jejichž počátku stojí také mléko. Jedná se o mléčný vápník s obshem téměř 30% Ca, kolostrum, laktoferrin, gangliosidy

Váš dodavatel potravinářských surovin již od roku 1992 (glykolipidy). O vápníku je obecně známo, že je nezbytný pro stavbu kostí, a ani informace, že mléčný vápník, vzhledem k optimálnímu poměru vápníku a fosforu, patří k těm nejlépe využitelným zdrojům, také asi nikoho nepřekvapí. Kolostrum a laktoferrin jsou produkty působící antimikrobiálně, prebioticky a zároveň pozititvně ovlivňují imunitní systém. S řadou produktů pod označením NUTRIOSE®, zaměřených na zdraví životní styl přichází i tradiční dodavatel – firma Roquette Freres, kterou Barentz výhradně zastupuje v České i Slovenské republice. Roquette Freres je známým a tradičním výrobcem maltodextrinů, polyalkoholů (sorbitol, maltitol, xylitol, mannitol), nativních, modifikovaných i předželovaných škrobů, glukózových sirupů, krystalické glukózy, pšeničného lepku, GDL a erythorbanu sodného. ……. NUTRIOSE přesahuje rámec běžných potravinářských surovina a zasahuje až do oblasti surovin pro funkční potraviny a zdravou výživu. Jedná se o novou generací dextrinů – rozpustných vláknin. Základní surovinou pro jejich výrobu jsou cereálie – pšenice nebo kukuřice, kde velmi pečlivě řízeným procesem parciální hydrolýzy škrobů s následnou separací, čistěním, sušením a aglomerací, vzniká řada produktů, nesoucí obchodní označení NUTRIOSE®. Obecně má vláknina mnoho kladných účinků na naše zdraví včetně regulace pohybu střev, ovlivnění metabolismu sacharidů a bílkovin, usnadňuje vstřebávání minerálních látek. Rozpustná vláknina funguje navíc jako prebiotikum – má pozitivní účinky na střevní flóru. V každodenní běžné stravě množství požité vlákniny nedosahuje doporučenou denní dávku. Průměrný příjem je 12–15 g, oproti doporučovaným 20–35 g na osobu za den. Proto je žádoucí tento deficit vyrovnat vyšší spotřebou cereálních výrobků, ovoce

Libušská 320/111 142 00 Praha 4 - Písnice tel.: 261 911 797 fax: 261 910 116 [email protected] www.volny.cz/souplibus Možnost návštěvy učiliště na základě telefonické dohody

a zeleniny. Dalším z možných způsobů je přidání vlákniny do potravin, což je přesně oblast působnosti výrobků NUTRIOSE®. Další firmou, se kterou Barentz úzce spolupracuje v oblasti obohacování potravin, včetně mléčných výrobků je německá firma Kortus Food Ingredients Services (Kortus), která se specializuje na výrobu, výzkum a vývoj směsí nutrietů přesně podle požadavků a potřeb potravinářských i farmaceutických výrobců. V mlékárenském průmyslu se nejčastěji jedná o směsi vitaminů. Ve spolupráci s firmou Kortus nalezneme optimální řešení obohacování mléčných výrobků vitaminy s ohledem na typ výrobku, výrobní proces, skladování, použitý obalový materiál, i podle ekonomické požadavky na finální výrobek. K jedněm z prvních výrobků, do kterých se vitaminy přidávaly patřila dětská a kojenecká výživa. V současné době je škála výrobků obohacených vitaminy mnohem širší, od ochucených mlék, jogurtových a tvarohových výrobků až po pomazánky a směsi másla s rostlinnými tuky obohacovanými nejčastěji vitaminy A, E, D a provitaminem A – beta-karotenem. . Kromě, již v úvodu zmíněných jednodruhových stabilizátorů je pro některé aplikace vhodnější použít směsných stabizátorů. Do této oblasti patří jeden z nejnovějších partnerů firmy Barentz – německá firma Hydrosol, která je součástí skupiny SternWywiol.. Rozvinuté technické zázemí této firmy je zárukou kvalitní technické pomoci při aplikaci stabilizátorů na míru od laboratorních testů až po zavedení do výroby. Nejčastější oblastí aplikací stabilizátorů firmy Hydrosol jsou jogurty, mléčné, jogurtové a tvarohové dezerty a pomazánky, pudingy apod. A protože u potravinářských výrobků se nemůže jednat jen o nutriční a funkční vlastnosti, ale i o estetický dojem, mají zde místo i produkty, které významně ovlivňují estetický vzhled výrobku. Samozřejmostí jsou potravinářská barviva a aromata. Hlavně pro oblast zmrzlin a zmrzlinových dezertů jsou navíc určeny krokanty různých druhů (lískové ořechy, vlašské ořechy, mandle, pecan,…) a různých velikostí částic. Pro stejné aplikace jsou rovněž velmi žádané karamelové produkty (pasty, prášky i kousky), čokoládové dekorace a sušené kokosové prášky, biscuit granuláty a krokanty, piškotky potahované čokoládou, cukrovým koutingem v různých barevných odstínech. Firma Barentz s. r. o. nabízí širokou paletu potravinářských surovin, která je stále doplňována či obměňována, podle aktuálních potřeb výrobců. Proto pro další informace doporučujeme obrátit se přímo na firmu Barentz s. r. o., jejíž odborníci Vám rádi poradí a pomohou při výběru i aplikaci těchto produktů. Barentz s. r. o., Za Tratí 752, 339 01 Klatovy www.barentz.cz [email protected] Tel.: +420 376 321 612, fax.: +420 376 321 510

Nabídka pro školní rok 2005/2006 – II. kolo přijímacího řízení

Střední odborné učiliště potravinářské

Naše učiliště je státní, příprava je bezplatná. Možnost zajištění stravování a ubytování. PŘEHLED VYUČOVANÝCH UČEBNÍCH OBORŮ PRO ŠKOLNÍ ROK 2005/2006 Tříleté učební obory 29-56-H/001 Řezník – uzenář 65-51-H/002 Kuchař – číšník pro pohostinství 65-52-H/001 Kuchař Studium je ukončené závěrečnou zkouškou – výuční list Pro všechny uvedené učební obory možnost absolvování kurzů Tretterovy barmanské školy. Dále nabízíme absolventům tříletých učebních oborů studium ve dvouletém nástavbovém studiu: 65-41-L/504 Společné stravování (denní forma) Studium je ukončené maturitní zkouškou – maturitní vysvědčení

20 / nabídky – informace


Dezerty Ternissimo ve třech příchutích:

JAHODOVÝ A SMETANOVÝ – s kousky jahod a jahodovým topinkem

ČOKOLÁDOVÝ A VIŠŇOVÝ – s kousky višní a čokoládovým topinkem

ČOKOLÁDOVÝ TRÜFFEL – s kousky karamelu a karamelovým topinkem ALIMA značková potravina, a.s., Božanovská 1759, 193 00 Praha 9 - Horní Počernice, tel.: 281 090 265, fax: 281 090 263, www.alima.cz

rozhovor / 21


5 otázek pro:

Ing. Emila Kaspera, předsedu představenstva společností MASO Planá, a. s., a MASNA Studená, a. s. blém Vy? A je tato současná situace pro naše výrobce a dodavatele potravin tak nebezpečná, že by měla být řešena státními zásahy? Jak hodnotíte celkově funkčnost naší státní správy a volených orgánů naší země v této oblasti?

1. Masný průmysl v České republice prochází poměrně bouřlivým obdobím a hlavním důvodem tohoto stavu je podle mého názoru změna tržních podmínek po našem vstupu do EU, ale i předchozí vysoká míra financí vkládaná do shodných investičních záměrů. Jak vidíte tento problém v oborové rovině vy jako TOP manažer dvou významných společností oboru masného průmyslu? A jaký další vývoj v této oblasti očekáváte?

Po vstupu do EU řada obchodních řetězců, ale i zpracovatelů začala realizovat dovozy levnější výrobní suroviny, která ovlivňuje situaci v masném oboru. Zabýváme se tím, proč vzniká tato cenová disproporce. Pokusím se nastínit některé body, které to ovlivňují:

Před vstupem do EU byly na potravinářské firmy a především na maso zpracující průmysl kladeny velmi finančně náročné požadavky na rekonstrukce provozů jak stavebních, tak technologických celků. S financováním napomáhaly různé fondy, např. SAPARD, Ministerstvo zemědělství apod. Tyto zdroje převážná většina maso zpracujících závodů investovala do svých jednotlivých provozů bez cílené specializace. Tím mám na mysli, že všichni investovali do všeho. Z tohoto důvodu došlo u firem k použití provozních prostředků na investice a zhoršilo to cash flow jednotlivých společností, které ztížilo konkurenci schopnost použití hotových peněz v běžné obchodní společnosti. Vzhledem k tomu, že v předcházejících letech nebyl jasně definovaný lídr, který by naznačil směr specializace, dá se říci, že tyto prostředky byly využity dle mého názoru neefektivně, protože nebyly koncentrovány v rámci České republiky. V oblasti jatečnictví došlo k odklonu některých firem od této činnosti a určitá selekce určitě ještě nastane, protože je zde řada vedlejších nákladů (ceny odpadů), jejímž důvodem je koupě lacinějšího zboží ze zahraničí. Naopak velký přetlak kapacit je v masné výrobě, kde nastane velký konkurenční boj, který vyústí zavřením některých provozů, protože budou vyrábět pod výrobními náklady. Poté, doufám, dojde k určité specializaci v rámci masné výroby.

– lepší produktivita práce díky specializaci provozu v EU, – podstatně štědřejší dotační politika v oblasti zemědělství v bývalých 15 zemích EU, – vlastnické struktury obchodních řetězců jsou především v bývalých 15 zemích EU, – největší koncentrace obchodních řetězců na počet obyvatel v Evropě, – přetlak výrobních kapacit v ČR.

2. Od roku 1998 jste ředitelem společnosti Maso Planá, a. s., a do masného průmyslu Vás přivedlo potravinářské vojenské vzdělání. Mohl byste přiblížit našim čtenářům svoji profesní cestu od počátků Vaší praxe až po současnost? A jak se dnes po sedmi letech cítíte v oboru masného průmyslu? Po dvouletém působení jako náčelník proviantní služby jsem se rozhodl ukončit svoji vojenskou kariéru, neboť armáda se rozhodla zrušit letiště v Českých Budějovicích, a byla mi nabídnuta jiná činnost, která nesouvisela s potravinářstvím. Protože jsem chtěl zůstat v potravinářství, rozhodl jsem se roku 1994 nastoupit do Maso Planá, a. s., jako obchodní zástupce. Vypracoval jsem se na post obchodního náměstka, ale neztotožňoval jsem se s tehdejší politikou vedení společnosti, a proto jsem se rozhodl odejít a nastoupit k firmě Záruba. Zde jsem pracoval jako ředitel společnosti, která se zabývala vaječnou výrobou (výroba majonéz, vaječných polotovarů), a zároveň jsem řídil u této firmy sekci, která zásobovala armádu ČR potravinami. V roce 1998 jsem byl osloven firmou SATRAPA, a. s., na post obchodního náměstka (pro firmy Maso Planá, a. s., MASNA Studená, a. s., Masokombinát Klatovy a. s., Maso Hroznětín a. s., Masospol Písnice). Po dvou měsících vedení SATRAPY mě jmenovala výkonným ředitelem akciová společnost Maso Planá, kde působím do dnešního dne. Když se zastavím a ohlédnu zpět, byla to období velmi složitá, firma prošla mnoha zatěžkávacími zkouškami. Po stagnačních letech vlastnictví SATRAPY, tj. do r. 2000, kdy koupil rozhodující podíl AGROFERT, a až ten určil jasnou perspektivu závodu. Díky tomuto se podařilo Maso Planou, a. s., dostat mezi první tři firmy v masném průmyslu v České republice, což považujeme za zhodnocení naší práce. Posouzení necháváme na druhých.

C U R R I C U L U M V I TA E :

Ing. Emil Kasper Narozen: 12. 12. 1970 v Kaplicích, okr. Český Krumlov Rodinný stav: ženatý, 2 děti VZDĚLÁNÍ 1989–2003 Vysoká vojenská škola ve Vyškově, obor ekonomika armády – proviantní zabezpečení 1985–1989 Vojenské gymnázium Jana Žižky v Praze PRAXE 1993–1994 1994–1996 1996–1998 1998–2005 2004

Náčelník proviantní služby na letišti v Českých Budějovicích Obchodní náměstek Maso Planá, a. s. Ředitel firmy Záruba M+K, a. s. (vaječná výroba, zásobování armády) Ředitel a předseda představenstva Maso Planá, a. s. Předseda představenstva MASNA Studená, a. s.

JAZYKY

ruský jazyk – aktivně anglický jazyk – pasivně

HOBBY

sport, rybaření, příroda

3. Maso Planá, a. s., a MASNA Studená, a. s., patří do vlastnického seskupení AGROFERT. Jak je to v současné době se společností Kostelecké uzeniny, a. s.? Jaká je dle Vašeho názoru výhoda jednoho majitele více celků v jednom potravinářském oboru? A jak se Vám v tomto prostředí řídí a pracuje v porovnání s předchozím stavem, kdy současný vlastník měl jen společnost Maso Planá, a. s.?

ce o budoucí úloze a stavu Maso Planá, a. s., a MASNA Studená, a. s. Vstup AGROFERTU do těchto společností já hodnotím velmi pozitivně a dle mého názoru nastal za pět minut dvanáct.

Jedno z mých životních kréd je, že vlastníky a rodiče si člověk nevybírá. Tím jsem rád, že Maso Planá, a. s., si vybral AGROFERT, který představuje jasnou vizi, vlastnické struktury podnikatelského záměru v potravinářství. Od r. 2000 nastala jasná věcná komunika-

4. Vše se odvíjí od situace na trhu. V potravinářském průmyslu panuje obecně dost výrazná nervozita vyplývající z dodávek sousedních zemí, ale i určitá cenová neústupnost odběratelských systémů a hlavně vysoká míra tuzemské konkurence. Jak vidíte tento pro-

V současné době je pro všechny rozhodující cena, kvalita je brána pouze jako doplňkový produkt. Pozapomnělo se na období 3 let zpátky, kdy potravinářské firmy České republiky „dobrovolně“ platily zalistovávací poplatky za jednotlivé komodity, poplatky za otevření hypermarketů a různé formy podpory prodeje, které v současné době laciný dodavatel z EU nemusí hradit, protože v současné době rozhoduje cena. Na současnou situaci samozřejmě působí přetlak výrobních kapacit v ČR v rozdílných hygienicko - veterinárních parametrech. Dle mého názoru v současné době přetrvávají firmy v České republice, které by neměly mít povoleny výrobní činnost, a tam bych viděl zásahy státní správy, aby se všem měřilo jedním metrem. Nerozumím tomu, jak je možné, že my musíme např. dodávat maso ve vozidlech s registrací záznamů teplot včetně jejich archivace, musíme platit za audity nadnárodních firem nemalé částky, ale dodávky může realizovat za přivření očí všech dopravní prostředek bez registrace záznamů teplot a bez nadnárodních auditů. Velmi mě zaráží, pokud se domnívám při stále platné legislativě, označování hovězího masa, že se toto vytratilo z prodejné sítě ke konečnému spotřebiteli na volném výseku, a nikdo to nesankciuje. Přitom ve zpracovatelských závodech je orgány unie toto nejvíce kontrolováno. Jak je možné, že v supermarketu naši pracovníci naleznou od jednoho hovězího kusu 100 kg hovězí kližky. Asi to nikdo nechce vidět. 5. Ale nyní raději o radostnějších věcech. Co se Vám a Vašim společnostem v posledních letech povedlo a čím byste se chtěl pochlubit? Co považujete za svůj největší osobní úspěch za dobu svého působení v masném průmyslu? A ambice Vámi řízených společností a Vaše osobní do budoucího období? Hodnocení naší společnosti bych raději ponechal druhým, ale rád bych odcitoval hlavní motto naší politiky jakosti, které je Maso Planá, a. s. = nadstandard. Těší mě, že se našemu managementu za posledních 7 let povedlo jako první v České republice aplikovat nové technologie. Uvedu pár příkladů: jako první jsme začali balit výrobky do ochranné atmosféry, jako první jsme začali značit hovězí maso pomocí čárového kódu ještě před platnou legislativou, jako první jsme začali porážet vepřové kusy pomocí plynu CO2, jako první v potravinářství jsme vlastnili integrovaný systém ISO 9001, 14001, OHSAS 18001 a už toho „jako první“ stačí, abychom nezpychli. Za můj největší osobní úspěch považuji, že se podařilo Maso Planou, a. s., dostat do první trojky v masném průmyslu v České republice. Ambicemi jsou v současné době stabilizovat MASNU Studenou, a. s., a zahájit razantní specializaci výroby v návaznosti na Maso Planá, a. s., a v MASNĚ Studená, a. s., udržet minimálně stávající objemy výrob a přečkat současnou krizi v masném průmyslu. K tomu mít dobré zdraví a podporu rodiny, chuť svých spolupracovníků a co nejvíce zákazníků, kteří budou chtít kupovat výrobky z našich společností. Děkuji za rozhovor. Ing. František Kruntorád, CSc.

22 / ze zahraničí


WTO: Růst obchodu se letos zpomalí ŽENEVA (zub) – Světový objem obchodní výměny se loni díky překvapivě silné ekonomické expanzi zvýšil o vysokých devět procent. Letos však kvůli určitému útlumu jeho růst zpomalí na maximálně 6,5 procenta, uvedla v přehledu vývoje loňského roku a výhledu na letošní rok Světová obchodní organizace (WTO). Expanze globálního obchodu loni pokračovala třetím rokem za sebou a v polovině roku růst dosahoval deseti procent. Ve druhém pololetí však začala světová ekonomika ochabovat, což přineslo oslabení růstu i v obchodě. Letos bude zpomalování pokračovat, předpovídá WTO. „Ve srovnání s rokem 2004 se na

vyspělých trzích očekávají vyšší úrokové sazby a k určitému oslabení globální ekonomiky by měly přispět i dopady zvýšených nákladů na energie,“ napsalo ženevské ústředí organizace s odkazem na trvale vysoké ceny ropy. WTO předpokládá, že růst globálního hrubého domácího produktu se letos zpomalí na 3,0 až 3,5 procenta z loňských čtyř procent. Ekonomové obecně odhadují, že v průměrném roce je růst světového obchodu asi dvakrát vyšší než tempo růstu HDP. K oslabení obchodu letos může přispět zejména očekávaný prudký útlum v sektoru informačních a telekomunikačních technologií, domnívá

se WTO. Tento segment se na světovém obchodu se zbožím podílí asi 13 procenty. Obchod v rámci Evropské unie díky rozšíření o nové členy zřetelně vzrostl. Jeho podíl na světovém vývozu zboží dosáhl 42 procent, uvádí přehled WTO. Podíl rozvojových zemí na světovém obchodě loni díky vysokým cenám komodit prudce vzrostl na 31 procent, nejvýše od roku 1950. Vyspělejším zemím rozvojového světa pomohlo také oživení v obchodě s kancelářským a telekomunikačním vybavením. Růst cen komodit a zvláště ropy pomohl loni Africe zvýšit celkovou hodnotu vývozu o plných

Mlékárna Milsy se loni dostala ze ztráty

Němečtí farmáři chtějí na sklizeň cizince BERLÍN (dra) – Německo má sice přes pět milionů nezaměstnaných, ti jsou však vesměs tak líní, že jsou na práce při sklizních stěží použitelní, postěžovalo si sdružení německých farmářů DVB. Asociace proto vyzvala vládu, aby i nadále umožňovala povolávat na sezonní práce cizince z východní Evropy. „Ochota německých uchazečů vykonávat fyzicky náročnou práci při sklizni je mimořádně omezená, popřípadě úplně chybí,“ uvedl šéf DVB Gerd Sonnleitner. „S Německem je něco špatně,“ chytl se hned tohoto vyjádření nejprodávanější list Bild. Sezonní kampaně začínají sklizní chřestu a od jara do podzimu na nich pomáhá asi 300.000 zahraničních pracovníků. V souvislosti s růstem nezaměstnanosti a zpřísněním výplat dávek se začínají ozývat požadavky na omezení sezonního zaměstnává-

ní cizinců. Farmáři však říkají, že místní pracovníci jim nevyhovují, protože po desetiletích pohodlného sociálního polštáře nejsou ochotni vykonávat špatně placenou a namáhavou práci na polích a v sadech. „Je to stejné každý rok,“ postěžoval si nejmenovaný činitel Spolkového úřadu práce. „Začíná to sklizní chřestu, pak to jsou třešně, víno nebo jablka,“ řekl. Vláda přitom od letošního roku zpřísnila pravidla pro výplatu příspěvků v nezaměstnanosti, a pro nezaměstnané tak je mnohem těžší odmítnout nekvalifikovanou práci. To však zatím nijak nezastavilo stížnosti na to, že Němci jsou rozmazlení a nejsou připraveni pracovat dlouhé dny na slunci a větru v průměru za 5,20 eura (156 korun) na hodinu. Ostrá slova má pro německé pracovní-

ky producent chřestu Dietrich Paul z Nienburgu v severozápadním Německu. „Někdy přijdou po třech dnech s neschopenkou od doktora, jindy někomu přijela na návštěvu teta a jiní zase nechtějí pracovat v neděli. Co mám dělat, když prostě zmizí?“ řekl farmář listu Bild. Popřel přitom, že by práce byla příliš těžká. „Nesmysl. Dá se to naučit za den, dokážou to i útlé Polky. Němci si myslí, že je to pod jejich úroveň, a nepotřebují peníze, protože dostávají tolik podpor,“ řekl Paul. Vláda mezitím dává rady, jak německé pracovníky na pole dostat. Úřady práce by se měly více snažit a farmáři by za zaměstnávání Němců měli dostat příplatky. „Mělo by se jim (pracovníkům) pomáhat vyškolováním a zvláštními přídavky,“ řekl parlamentní mluvčí vládnoucí SPD Klaus Brandner.

Z A J Í M A V O S T I NOVÝ ZPŮSOB OZNAČOVÁNÍ POTRAVIN John Monro z novozélandského Ústavu pro výzkum plodin a potravin se domnívá, že složení potravin uváděné na etiketách by se mělo vyjadřovat pomocí tzv. virtuálních složek (virtual food components – VFC), které podle jeho názoru mnohem lépe vyjadřují skutečné fyziologické účinky konzumované potraviny. VFC jsou hodnoty obdobné hodnotám nutričním, které však umožňují sdělit, nejenom čím potravina je a z čeho se skládá, ale též co může s organismem učinit a jak dobře tuto činnost zvládá. Podle Johna Monroa jsou nutriční hodnoty sice důležité, avšak pro komunikaci o zdraví prospěšných účincích potravin mohou být neadekvátní. Jako tradiční nutriční informace i VFC jsou uváděny jako hmotnost. Poskytují informace o funkční účinnosti potraviny srovnáním s účinkem jiné potraviny, vhodné jako referenční materiál známé aktivity. Monroovou první virtuální složkou potraviny je glykemický ekvivalent glukózy (GGE). Je to údaj o potenciálu potraviny zvýšit hladinu glukózy v krvi. Referenční látkou je čistá glukóza. Aktivita testované potraviny je dedukována jako procento aktivity ekvivalentního množství refe-

renční potraviny. Například potravina s GGE 15 způsobí stejné zvýšení hladiny glukózy v krvi jako 15 gramů čisté glukózy, tzn. že GGE uvádí, kolik referenční látky je ve 100 gramech testované potraviny. Druhou Monroovou virtuální složkou potraviny je ekvivalent pšeničných otrub pro objem stolice (wheat bran ekvivalent for faecal bulk – WBEfb). Na základě jeho znalosti může být navrženo složení potravinářského výrobku účinného pro pravidelné vyprazdňování mnohem lépe než na základě znalosti pouhého obsahu vlákniny. WBEfb totiž vyjadřuje účinnost potraviny při tvorbě objemu stolice, zatímco obsah vlákniny je v tomto směru údaj nespolehlivý vzhledem k tomu, že část vlákniny se ve skutečnosti rozloží fermentací v tlustém střevě, a tak se na tvorbě objemu stolice nepodílí. Jak GGE, tak WBEfb jsou pro lidské zdraví velmi významné. Schopnost potraviny zvyšovat hladinu krevní glukózy souvisí s obezitou, srdečními onemocněními a rakovinou a u jedinců se zhoršenou tolerancí ke glukóze (diabetiků) s oslepnutím a selháním ledvin. Dostatečný objem obsahu tlustého střeva naopak zaručuje významnou ochranu před řadou poruch činnosti střev a konečníku. Míra pravděpodobnosti vzniku kolorektální rakoviny (jednoho ze čtyř nejčastějších typů rakoviny v rozvinutých zemích)

30 procent po 20procentním růstu v předchozím roce. Vývoz z Asie vzrostl o 14,5 procenta, stejně jako dovoz z tohoto regionu. Čína, jejíž vývoz stoupl o 20 procent, předstihla loni Japonsko na místě největšího regionálního exportéra v Asii. Její podíl na světovém exportu dosáhl 6,5 procenta. Nejvíce mělo Německo s desíti procenty a USA s devíti procenty světového vývozu. Obchodní výměna ve službách vzrostla v dolarové hodnotě o 16 procent. Zasloužilo se o to oživení světového cestovního ruchu po propadu v roce 2001, kdy na odvětví dolehly teroristické útoky v USA.

ZVOLEN/BRATISLAVA(dra)–Zisk 7,7 milionu slovenských korun zaznamenala loni jedna z největších slovenských mlékáren, firma Milsy Bánovce nad Bebravou. Předloni společnost utrpěla ztrátu 53,5 milionu Sk. Na tiskové konferenci v Bratislavě to uvedli zástupci společnosti s tím, že tržby mlékárny stouply o 67 procent na 1,697 miliardy Sk. Společnost, která se specializuje na výrobu pařených sýrů a pomazánkového másla, zahájila loni spolupráci s italskou společností Galbani při výrobě mozzarelly. Investice za zhruba 100 milionů korun přinesly 50 nových pracovních míst, a společnost tak nyní zaměstnává přibližně 300 lidí. Investice a zkvalitnění výrobních postupů přinesly společnosti vedoucí postavení na slovenském trhu uzených

Z E

pařených sýrů s podílem více než 38 procent. Ten se tak meziročně zvýšil o téměř deset procentních bodů. Milsy patří rakouské skupině Lactoprot, která vlastní také nedalekou Prievidzskou mlékárnu. Ta měla loni zisk téměř 33 milionů korun při tržbách skoro 250 milionů Sk. Akcionáři obou mlékáren schválili na březnové valné hromadě sloučení mlékáren pod jednu obchodní společnost Milsy. Podle předsedy dozorčí rady Milsy Waltera Mayera dosáhnou letos celkové investice Lactoprotu na Slovensku přibližně 5,5 milionu eur (asi 220 milionů Sk). Lactoprot patří do rakouské holdingové společnosti Artax AG. Své aktivity rozvíjí kromě Slovenska také v Německu, Spojených státech a České republice.

S V Ě T A

stoupá, když objem stolice klesne pod 150–200 gramů za den. Monro se nyní snaží shromáždit dostatek údajů, aby bylo možné popsat funkční účinnost širší řady potravin. Doufá, že i přes virtuální charakter mohou VFC ukázat skutečné “borce” mezi stovkami takzvaných funkčních potravin, které v současnosti zaplavují regály supermarketů. Výzkumník uzavírá: „Když spotřebitel zjistí, jak jeho tělo reaguje na určitou hodnotu VFC v jedné potravině, bude moci tuto informaci použít k odhadu, jak na činnost jeho organismu budou působit jiné potraviny obdobné, či značně rozdílné hodnoty VFC.“

ZMRZLINA, KTERÁ V TEPLE NETAJE Ruská mlékárenská společnost přišla na trh s novou značku zmrzliny – UFO. Tento mimozemský název prý dobře odráží její “nepozemskou” schopnost – že tato mražená pochoutka se po vyndání z mrazáku a ponechání při pokojové teplotě nerozteče. Výrobek je jedním z řady dalších inovovaných produktů uvedených v poslední době na ruský trh zmrzlin, kterými se snaží výrobci mražených pochoutek opět nastartovat růst tohoto odvětví. UFO je zmražený smetanový krém s višňovou příchutí vyrobený pomocí nejnovějších stabilizačních technologií. Po vyndání z mrazáku nepřejde v teple z pevné konzistence do konzistence tekuté, nýbrž se přemění na polotuhé želé, které upatlá všechno kolem sebe podstatně méně než rozteklá klasická zmrzlina. UFO vyrábí mlékárenská firma MjasoMolTorg, která sídlí v Rjazani a která se zabývá též zpracováním masa. Tento nový typ zmrzliny je jedním z několika výrobků, se kterými MjasoMolTorg přichází letos na trh ve snaze znovu rozdmýchat růst ruského trhu, který v minulém roce ve srovnání s rokem 2003 zaznamenal 11procentní pokles v objemu na 374 milionů tun. UFO je jedním z několika inovací, které byly představeny na dubnovém veletrhu zmrzlin a mražených výrobků v Moskvě. Dalšími výrobky byly mražené jogurty značky Parad planet a čokoládové mražené krémy značky Nostalgie. MjasoMolTorg ovládá přibližně 50 procent místního trhu zmrzlin v Rjazani. Nabízí přibližně 100 linií výrobků včetně kornoutů, zmrzlin ve vaničkách, mražených vaflí a mražených koláčků. Výrobky MjasoMolTorgu se prodávají též

v kaliningradském, kurském, smolenském, orenburgském, krasnodarském a moskevském regionu. Podle předsedy Unie ruských výrobců zmrzlin Vjačeslava Vgodina je inovace výrobků pro růst trhu klíčovou záležitostí. “Pro výrobce, kteří se chtějí prosadit na ruském trhu zmrzlin, existují dva hlavní směry. Prvním jsou zdraví prospěšné výrobky, druhým hledání nových variant na stará témata.” Ukrajinská společnost Korolevskoje Morožennoje je společností, která se zaměřila na zdravé zmrzlinové výrobky. V současnosti nabízí rodinnou značku Zdorovyj vybor (Zdravý výběr), energetické zmrzliny pro muže Derži formu (Buď ve formě), nízkoenergetické zmrzliny pro ženy Tonkaja talia (Tenký pas) a vitamíny fortifikovanou zmrzlinu pro děti Vitaminizirovannoje. Všechny tyto značky byly trhem dobře přijaty a jejich prodej rychle roste. V Dněpropetrovsku sídlící firma Lasunka uvedla na trh pod značkou 0+0 zmrzlinu neobsahující ani tuk ani sacharózu. Výrobek je oslazen umělými sladidly a připravuje se z přísad na bázi vlákniny. Tento mražený krém je určený pro diabetiky a pro spotřebitele držící redukční dietu. V Tomsku sídlící Ferment přišel na trh se zmrzlinou obohacenou o probiotické bakterie. Výrobek má pomoci konzumentům upravit poměry ve střevní mikroflóře a zlepšit činnost střev. Vgodin též zdůraznil rostoucí popularitu mražených jogurtů, které vyrábí nejenom MjasMolTorg, ale též AlterWEST, Inmarko a Metelica. „V několika minulých letech prošla Evropa na základě zdraví prospěšného image výrobku jogurtovým boomem – každý Evropan nyní konzumuje okolo 13 kg jogurtu ročně. Hodně Rusů se nyní více stará o své zdraví a o to, co jedí. Výrobci zmrzlin se snaží z tohoto trendu těžit, a proto vyvíjejí nové výrobky, které by se nejenom podílely na upevnění zdraví spotřebitelů, ale které by zároveň přispěly i k růstu trhu zmrzlin jako celku.“ Ruské mlékárenské společnosti jsou schopny vyvinout produkty, které jsou dostatečně inovativní a pro spotřebitele atraktivní. Achilovou patou výrobců však zůstává neobratná a nepůsobivá reklama. „Je známo, že ruští výrobci vyrábějí zmrzlinové produkty, které jsou zdravé a vytvořené na míru pro spotřebitele s určitými specifickými dietními problémy. Hlavním problémem u těchto výrobků je však jejich nízká propagace mezi spotřebiteli,” říká Vygodin a dodává, že reklama by pravděpodobně měla být hlavní oblastí, které by společnosti snažící se o upoutání zájmu trhu o své výrobky měly věnovat pozornost.

ze zahraničí / 23


O produkci v Izraeli rozhoduje její efektivnost V supermarketu našeho spotřebitele nutně zaujme obrovský výběr výrobků z krůtího masa. Jen šunek bylo na dvacet druhů, dále různě upravená masa, polotovary a uzeniny. Krůta zcela nahrazuje vepřové maso, které je Židům zapovězené.

Jeruzalém – Během návštěvy Izraele jsem zjistila několik zajímavostí týkajících se produkce potravin. Jednak i tam vše tvrdě řídí ekonomika, a jestliže o životě krav ještě před pěti roky rozhodovala laťka minimálního ročního nádoje 10 tisíc litrů mléka, nyní je to již 13 tisíc litrů. Pokud dojnice takové množství mléka nevyprodukuje, jde velmi rychle na porážku. Stejný metr je nastavený i v rostlinné produkci. Tisíce pokácených citrusů prozrazovaly jediné. Tato výroba se nevyplácela, byla drahá, a tak pomerančovníky a citroníky střídají datlové palmy a nové druhy dovezených ovocných stromů, jejichž domovinou je Afrika. Totéž platilo o sklenících s květinami. Tvrdá konkurence levnějších holandských květin zlikvidovala stovky skleníků a foliovníků v Izraeli. Zemědělství je v Izraeli podmíněno přísunem vody pomocí závlah, a pokud není levná pracovní síla, a té prý ubývá, je produkce dražší, než se počítalo. Výroba té které plodiny končí a nahrazuje ji jiná. Jsou to především plochy se zeleninou pod folií, jahody a banánovníky s palmami.

Z A J Í M A V O S T I PRYSKYŘICE PRO LEPŠÍ PRŮZRAČNOST PLASTOVÝCH OBALŮ Společnost Lyondell Chemical uvedla na trh dva nové typy pryskyřic, které zvyšují u potravinových a nápojových obalů čirost. Pryskyřice PP 30HF01 a PP33HF04 na bázi kopolymeru polypropylén-etylén inkorporují klarifikační agens Millard 3988, díky němuž mají obaly dokonalou transparentnost, stabilitu rozměrů a tvrdost. Millard 3988 je jedním z nejčastěji používaných klarifikačních agens pro polypropylén. Je uznávaným pro svoji prvotřídní čirost, nižší hustotu, vysokou pevnost a lepší nákladovou efektivitu. Pryskyřice PP30HF01 a PP33HF04 jsou v souladu se směrnicemi FDA a mohou být použity k výrobě obalů, uzávěrů a nádob, které přicházejí do kontaktu s potravinami a nápoji. Uvedení na trh výše zmíněných pryskyřic následuje poté, co se na trhu objevil Plasmax, bariérový obal s povrchovým povlakem ze SiO vyvinutý firmou SIG Corpoplast a ActiTUF od firmy M&G, což je bariérová technologie na bázi pryskyřic určená pro aplikace u bezbarvých, ale zejména barevných (modrých) PET lahví. Schválení všech výše uvedených látek americkou agenturou pro potraviny a léčiva ukazuje, že

segment bariérových PET obalů pro nápoje je stále dynamický a poskytuje dostatek prostoru pro inovace. Ve Velké Británii PET lahve zaznamenaly za posledních několik let významný nárůst zejména u nealkoholických nápojů. Postupně nahrazují nápojové plechovky a skleněné lahve, protože spotřebitelé u PET obalů oceňují zejména jejich lehkost, nerozbitnost a transparentnost. Mezi rokem 1998 a 2002 produkce PET lahví narostla o 34 procent a dosáhla objemu 4,8 miliardy jednotek. Lyondell Chemical je třetí největší nezávislá veřejně obchodovaná chemická společnost v Severní Americe. Operuje na všech pěti kontinentech a zaměstnává přibližně 10 tisíc lidí po celém světě.

KYSANÝM ČÍNSKÝM ZELÍM PROTI PTAČÍ CHŘIPCE? Výzkumníci z Jižní Koreje vedení profesorem Kangem tvrdí, že národní pokrm kimči, který se připravuje z kořeněného kysaného čínského zelí, možná významně pomůže v boji proti ptačí chřipce, která v zemích jihovýchodní Asie zdecimovala chovy drůbeže a na níž zemřelo od roku 2003 již skoro padesát lidí. Vědci ze Soulské národní univerzity krmili extraktem z kimči 13 infikovaných kuřat. Jedenáct z těchto ptáků po týdenní

Velké tržnice jsou v Izraeli plné krásné a levné zeleniny. Při nákupu se tam nesmlouvá, alespoň ne při výběru potravin. Text a fota Eugenie Línková

Z E

S V Ě T A

léčebné kúře vykazovalo jasné známky uzdravování. Vědci připustili, že prokázat spojitost zlepšení zdravotní kondice kuřat s konzumací láku z kimči je obtížné. Přesto probíhají další pokusy, jejichž cílem je zjistit, zda nějaká souvislost mezi kořeněným pokrmem a prevencí onemocnění existuje. Vědecký tým již prokázal, že v kimči se vyskytuje bakterie mléčného kvašení Leuconostoc kimchii, jejíž produkty mají nejen antibakteriální účinky, ale jak poslední pokusy prokázaly, její extracelulárně produkované látky jsou aktivní zřejmě i proti onemocněním virovým, k nimž patří i ptačí chřipka. I přesto, že dalších nezávislých vědeckých důkazů, které by potvrdily pozorování korejského týmu, je velmi málo, v Jižní Koreji se již začalo s distribucí tekuté bakteriální kultury z kimči do drůbežích farem po celé zemi, a to se souhlasem Národní veterinární výzkumné a karanténní služby. Jihokorejští zpracovatelé drůbeže jsou po zprávách o propuknutí epidemie ptačí chřipky v sousední Severní Koreji, ke kterému došlo na začátku března, ve stavu nejvyšší pohotovosti. Podle zpráv agentury Reuters epidemie propukla v drůbežárně poblíž hlavního města Pyongyangu, která je údajně největším drůbežářským podnikem v zemi. K vypuknutí epidemie došlo ve stejném období, kdy do Jižní Koreje dorazila na základě nové bilaterální smlouvy první zásilka masných výrobků po padesá-

ti letech úplné absence vzájemných obchodních styků mezi oběma korejskými státy. Jihokorejské orgány kvůli epidemii žádaly o okamžité zrušení severokorejských dovozů. Přestože Severní Korea se zdráhala potvrdit výskyt onemocnění, jihokorejské orgány zareagovaly okamžitě a začaly se připravovat na nejhorší. V některých nepotvrzených zprávách se totiž mluvilo o tom, že severokorejské orgány nařídily uhynulou drůbež zakopat, někteří domorodci však údajně kadávery ptáků vykopali, aby je pak na trzích prodali. Vzhledem k těmto sice nepotvrzeným, ale přesto alarmujícím zprávám se tedy nelze divit, že výsledky Kangova výzkumu pobídly Jihokorejce k větší konzumaci kimči, které se připravuje kvašením čínského zelí spolu s pálivými papričkami, ředkvičkami, česnekem a zázvorem. Zkvašené zelí, které získá hnědočervenou barvu a má velmi pikantní pálivou chuť, se konzumuje přímo nebo se z něj připravuje pasta. Narůstající obavy, že chřipka se může přenést nejen z ptáků na člověka, ale i z člověka na člověka, prohloubil ještě víc první potvrzený případ. Obdobný nárůst spotřeby kimči v Jižní Koreji byl zaznamenán v průběhu propuknutí epidemie SARS v roce 2003, i když nebyl žádný důkaz o tom, že by existovala spojitost mezi pokrmem a jeho schopností zabránit infekci respiračním syndromem. Tatiana Oldřichová, ÚZPI

Interpack očami obchodného zástupcu Rozhovor so zástupcom firmy BOSCH Ing. Milan Harhovský riadi spoločnosti abala s.r.o. a INDUSTRING Kroměříž a INDUSTRING Bratislava, ktorých náplňou je predovšetkým výhradné obchodné zastúpenie pre nemecké firmy s baliacou a potravinárskou technikou. Čím je veľtrh Interpack odlišný od iných veľtrhov?

Predovšetkým svojou dĺžkou 7 dní. Je to najdlhší turnus, aký som vo svojej praxi od roku 1990 spoznal. Prvý krát som bol na tomto veľtrhu v roku 1993 a to bol výlet na niekoľko dní, odvtedy sa moja každá účasť predlžovala a dnes začína už tri dni pred veľtrhom. To preto, že pripravujete niečo na stánku? To určite nie. Firma BOSCH nadobudla v roku 2004 SIGpack a celý rad ďalších firiem, preto stánok s plochou 2000 m2, na ktorom sa vystavuje 40 strojov, je ako jedna fabrika, ktorá musí mať dôsledne zabezpečené všetky činnosti dlho vopred. Personál na stánku spolu s nami zástupcami z celého sveta je okolo 400 ľudí.

Tie tri dni teda prebiehala príprava veľtržného personálu? Áno, všetci zástupcovia boli školení na troch poldňových intenzívnych školeniach v štyroch sálach kongresového centra výstaviska a nakoniec sa spoločne zúčastnili veľkolepej konferencie. Potom začal prvý deň veľtrhu, kde boli pri každom stroji pripravení mechanici a obchodníci, preto sme pri prezentácii baliacich strojov mohli klientom názorne predviesť činnosť a riešenie aj tých strojov, ktoré do nášho sortimentu pribudli rozšírením firmy BOSCH. No a na konci veľtrhu bolo spoločné slávnostné ukončenie. Ako je riešené zázemie takého gigantského stánku? Samozrejme kompletne, tak aby to zodpovedalo menu a značke BOSCH.

O informácie sa starali 4 informačné recepcie rozmiestnené podľa svetových strán, pretože stánok je umiestnený v strede haly. Každá recepcia má sústavne prítomné 2 až 4 „ladies“, ktoré pomocou počítača zistia, kde sa nachádza hľadaný zástupca, a mobilným telefónom ho kontaktujú. Po prehliadke môže návšteva rokovať v rokovacej kabíne alebo pri stolíku v bufete, ktorý sa nachádza takmer nad celým stánkom. Je s obsluhou a s celodennou ponukou jedál. Okrem toho mal stánok aj večerné programy, aby sa celodenná dobrá nálada a atmosféra zavŕšila. Z vlastnej skúsenosti viem, že pri dobrej nálade a pri osobnej spokojnosti je človek na veľtrhu menej unavený. A pre mňa je najväčší balzam to, že zákazníci,

čo majú naše stroje, tak sú nanajvýš spokojní. Keď tvrdia, že BOSCH to je špička, že dosahujú najlepšie výkony balenia oproti konkurencii, tak sa cítim najlepšie. A na záver taká obligátna otázka: urobili ste kontrakty? Viete, BOSCH má so svojim inžinierskym potenciálom veľa noviniek a nových riešení, aké nemá nikto na svete. Novou filozofiou je ponúknuť okrem tradičnej kvality aj komplexnosť riešenia a nové trendy viacúčelových strojov, nie len malý sólo stroj. Preto aj kontrakt je u nás proces projektovej prípravy a potom u zákazníka príprava investície. A na veľtrhu sme začali niekoľko nových projektov.

www.abala.cz

24 / informace


Komentář k vyhlášce MZe ČR č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků Dlouholetého experta na potravinářskou legislativu Ing. Bedřicha Škopka, CSc., jsme požádali o komentář k výše uvedené vyhlášce. Tento komentář uvádíme v členění po jednotlivých paragrafech a věříme, že názor experta na tuto problematiku bude významnou pomůckou v potravinářské praxi. redakce Označování balených potravin na obalech určených pro konečného spotřebitele, případně nebalených potravin uložených ve vnějších obalech nebo nabízených přímo konečnému spotřebiteli viditelně označených na vývěsných tabulkách, cedulkách či jiným vhodným způsobem označení nebalených potravin, je jednou z nejdůležitějších povinností a požadavků z hlediska ochrany zájmů spotřebitele. Z tohoto důvodu je této problematice věnována orgány EU značná pozornost, promítající se mj. do legislativy ES. Dosavadní regulace označování potravin (jde o oblast harmonizace) v EU se provádí prostřednictvím směrnic, případně doporučení, ve specifických případech nařízeními ES (např. potraviny nového typu, geneticky modifikované potraviny apod.). Regulace směrnicemi ES totiž umožňuje členským státům, aby v rámci přípustných mantinelů v dané směrnici mohly zohlednit specifické a drobné odlišnosti v označování některých údajů (zejména názvů jednotlivých druhů potravin apod.), které jsou v členské zemi historicky zakotvené a používané dlouhou dobu a neklamou spotřebitele, i když často nejsou logické a věcně výstižné. Nejvíce odlišností ve stanovení názvu potraviny se vyskytuje v národních předpisech ČR. Rozsah povinných údajů týkajících se označování potravin určených pro spotřebitele případně provozovnám stravovacích služeb stanoví ustanovení § 6 – § 8 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, v platném znění, včetně prováděcích vyhlášek pro jednotlivé komodity (druhy, skupiny, podskupiny). Některé další specifické údaje stanoví další související zákony, např. zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, v platném znění, včetně prováděcích vyhlášek, dle kterého se potravina živočišného původu musí označit mj. razítkem o zdravotní nezávadnosti. Způsob označování potravin podle zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, v platném znění, je stanoven ve vyhlášce č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků. Tato vyhláška je harmonizována s příslušnými směrnicemi ES. Vzhledem k tomu, že označování potravin bylo v období příprav na vstup ČR do EU postupně přizpůsobováno předpisům ES (viz několik předchozích novel původní vyhlášky č. 324/1997 Sb.), přináší nová vyhláška č. 113/2005 Sb., pouze omezený počet úprav a změn, tak jak byly doplňovány novými předpisy ES. Přínosem je skutečnost, že tato nová vyhláška jako jediný předpis nahrazuje několik vyhlášek předchozích a tak umožňuje mnohem lepší a praktické používání.

KOMENTÁŘ K § 1 K tomuto ustanovení lze jen poznamenat, že vyhláška neupravuje v plném rozsahu označování potravin nového typu včetně potravin geneticky modifikovaných, ale pouze odkazuje na přímo použitelná Nařízení ES (viz § 12, poznámka pod čarou č. 18 a 19), která jsou bezprostředně závazná pro všechny členské země EU. Je možno též doplnit zde uvedený výčet upravovaného označení údajů o další údaje, např. způsob označování množství výrobku, data minim. trvanlivosti a datum použitelnosti, způsob použití aj. Z hlediska legislativního jde

jen o příkladný výčet v § 1, který nemá žádný právní důsledek.

KOMENTÁŘ K § 2 Ustanovení písm. a) jednoznačně stanovuje, co se považuje za označení na obalu. Znamená to, že veškeré číselné údaje, slovní vyjádření, grafické znázornění, obrázkové zobrazení atp. musí odpovídat skutečnosti. Lze upozornit, že i v případě označení obalu nepovinnými údaji, musí být tyto pravdivé a nesmí klamat spotřebitele. Ustanovením písm. b) se věcný obsah pojmu složka, oproti původní vyhlášce č. 324/1997 Sb., (§ 6 složení), přesouvá do výkladu pojmů v § 2 a jeho přímá definice jednoznačně sjednocuje jeho výklad. Obdobný význam má ustanovení písm. c) – definice balené potraviny. K jednoznačnému chápání dalšího pojmu „zabalená potravina“ (ke kterému jsou stále občasné dotazy) by prospěla též jednoznačná definice. Protože tento pojem definován nebyl, je nutno vycházet z uvozovací věty § 7 zákona o potravinách, tj. taková potravina, která byla zabalena prodávajícím mimo provozovnu výrobce a bez přítomnosti spotřebitele. KOMENTÁŘ K § 3 Ustanovení odstavce 2 prakticky umožňuje (obdobně jako předchozí vyhláška č. 324/1997 Sb., § 1, podle kterého se za vnější obal nepovažovaly např. přepravky s denním pečivem), aby otevřené vratné přepravky s denním pečivem – rohlíky apod., nemusely být každá zvlášť označeny povinnými údaji. Samozřejmě tyto údaje musí být uvedeny v průvodní dokumentaci, tj. v dodacích listech či fakturách apod., tak, aby je prodávající mohl v souladu s § 8 zákona uvést na vývěsce, případně poskytnout spotřebiteli na jeho žádost. K ustanovení odst. 3 je nutno opětovně upozornit, že není vždy plně dodržováno. Zejména u menších obalů je více místa věnováno méně důležitým i nepovinným údajům na úkor povinných, které jsou tím v řadě případů nečitelné, nebo špatně čitelné a nesrozumitelné. Týká se to i velmi důležitých údajů pro spotřebitele, např. data trvanlivosti či použitelnosti, které je uváděno ve svárech obalu, a tak nečitelné nebo se velmi obtížně na obalu vyhledává. Ustanovení odstavce 4 umožňuje, aby číslo šarže uvedené na té části obalu, na které nejsou uváděna jiná čísla a nelze jej zaměnit s jiným údajem, nemuselo být uvozeno písmenem L. V zájmu výrobce a z hlediska praxe lze jen doporučit, aby písmeno L bylo při označení šarže použito vždy a na všech obalech. Samozřejmě platí ustanovení § 6 odst. 1 písm. j) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, podle kterého se šarže uvádět vůbec nemusí v případě, že datum trvanlivosti nebo použitelnosti obsahuje den a měsíc. K ustanovení odstavce 5 lze uvést, že z charakteru některých konkrétních výrobků vyplývá, v jakém fyzikálním stavu se nachází, např.: mouky aj. – v práškovitém stavu, cukr, sůl – v krystalickém stavu obdobně u názvu výrobku - instantní káva, polévka aj. uzená makrela, uzená krkovice aj. - vyplývá stav či způsob úpravy. V takovýchto případech se název potraviny dále doplňovat nemusí. KOMENTÁŘ K § 4 Ustanovení odstavce 1 jednoznačně a konkrétně reguluje označování potravin, zejména informace a nepovinné údaje o potravině tak, aby nezaváděly a neklamaly spotřebitele o charakteru a vlastnostech potraviny, jejím složení, množství a trvanlivosti, původu nebo vzniku. Právě u původu nebo vzni-

ku se nežádoucně rozmohlo označení „vyrobeno pro ….“ (např. supermarkety), ze kterého mnohdy nelze vydedukovat nebo zkresleně odvodit, kdo a kde potravinu vyrobil. Toto označení se přitom vztahuje nejenom na výrobce, ale v plném rozsahu též na uvádění do oběhu při nabízení k prodeji. Formulaci ustanovení odstavce 2 je třeba chápat tak, že údaje v písm. a) – h) za podmínek zde uvedených je zakázáno uvádět na obalu potraviny. V této souvislosti lze připomenout, že u určitých skupin výrobků – potraviny určené pro zvláštní výživu a doplňků stravy je povinností výrobců a dovozců podle § 3 c a 3 d zákona předložit MZd před uvedením do oběhu vzor etikety s označením všech údajů. MZd přitom prověřuje, zda mj. nebylo porušeno zakázané označování dle tohoto odstavce 2. Obdobně je třeba chápat ustanovení odstavce 3. Důležité je ustanovení odstavce 4, podle kterého se regulace označování týká nejenom výrobců či dovozců potravin, ale též uvádění do oběhu, tj. zejména způsoby nabízení potravin k prodeji s ohledem na jejich tvar, vzhled nebo balení potraviny, uspořádání jednotlivých balení ve výloze apod., které by mohlo uvádět spotřebitele v omyl.

KOMENTÁŘ K § 5 Ustanovení § 5 zůstalo oproti původní vyhlášce č. 324/1997 Sb., bez výraznějších změn. Úprava se týká např. přípustné záporné odchylky dle nového ustanovení v odstavci 3, podle kterého se údaj o množství uvádí buď dle pravidel pro značení symbolu „e“, nebo podle přímo použitelného předpisu ES, nebo podle komoditní vyhlášky. Komoditní vyhlášky však neukládají, zda se má tato odchylka značit na etiketě, pouze ji ve většině případů stanovují. Z toho vyplývá, že jsou závazné, ale značit se nemusí. U některých potravin, zejména nových, však záporná odchylka stanovena není. Takováto situace však ve vyhlášce č. 113/2005 Sb., ani v komoditní vyhlášce řešena není. V tomto případě z ryze právního hlediska znamená, že záporná odchylka není přípustná v jakékoli hodnotě, pokud by samozřejmě nebyla stanovena systémem „e“ a také tak značena.. K některým ustanovením lze jen připomenout, že: – u polotekutých, polotuhých a šlehaných potravin lze zvolit vyjádření množství v jednotkách hmotnostních či objemových – zůstává povinností vyjádřit u potravin nacházejících se nejenom v nálevu (viz. ustanovení § 2 písmeno d), ale též v oleji nebo vlastní šťávě či tomatě celkové množství a hmotnost pevného podílu po odkapání

– u potravin, které se zčásti rozptýlí při technologickém zpracování do nálevu či vlastní šťávy (např. maso, ryby v lahůdkářských výrobcích), množství pevného podílu se uvede jeho hmotností před zpracováním. Toto ustanovení je velmi důležité při provádění kontroly deklarace hmotnosti na obalu dozorovým orgánem. Ustanovení odstavce 3 je třeba chápat tak, že pokud se výrobce rozhodne údaj o množství potraviny doplnit symbolem „e“, musí být splněny podmínky a požadavky (množstevní odchylky stanoveného počtu jednotl. balení, průměrná odchylka od deklarovaného množství, způsob stanovení počtu prověřených vzorků atp.), tj. ustanovení zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, včetně prováděcích vyhlášek, např. vyhláška č. 328/2000 Sb. U většiny komodit stanoví přípustné záporné odchylky od deklarovaného množství příslušné komoditní vyhlášky. Tyto tolerance však platí pouze v ČR. Z toho důvodu lze jen doporučit, aby výrobci, zejména ti, kteří uvažují své výrobky dodávat na trhy zemí EU, postupně přecházeli na uplatňování systému „e“, jako je tomu většinou ve všech zemích EU.

KOMENTÁŘ K § 6 Datum minimální trvanlivosti (dále DMT) je definováno v § 2 písm. r) zákona o potravinách. Datem minimální trvanlivosti se rozumí datum vymezující minimální dobu, po kterou si potravina zachovává své specifické vlastnosti při dodržování skladovacích podmínek a splňuje požadavky na zdravotní nezávadnost. Podle ustanovení v odstavcích 1 a 2 se v případě, že DMT neobsahuje den, musí být DMT uvozeno slovy “minimální trvanlivost do konce… …(datum)“. Podle praktických zkušeností řady výrobců je vhodnější uvádět plné datum (vč. dne, měsíce, případně roku), neboť v takovémto případě nemusí být uvedeno číslo šarže (dle § 6 odst.1 písm. j) zákona o potravinách). Samozřejmě v určitých omezených případech lze v DMT uvádět jen rok nebo den či měsíc, avšak jen při splnění podmínek uvedených v odst. 2 písm. a), b) nebo c). V ustanovení odstavce 4 byl upřesněn a doplněn výčet konkrétních potravin, u kterých se DMT nevyžaduje. Za upozornění stojí upřesnění např.: pod písm. b), podle kterého se DMT nemusí uvádět u všech lihovin, kromě likérů s vaječnou nebo mléčnou složkou, dále u ostatních alkoholických nápojů, avšak jen s obsahem alkoholu nad 10 %. K DMT je třeba připomenout, že podle § 10 odst. 2 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, je možno potraviny s prošlým DMT dále uvádět do oběhu pouze v případě, že jsou zdravotně nezávadné a jsou takto označené, např. vývěsnou cedulkou na odděleném regálu. Zda jsou tyto potraviny opravdu nezávadné, odpovědnost v plné míře přebírá ten, kdo je uvádí do oběhu, tj. především prodávající. Datum použitelnosti je definováno v § 2 písm. q) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích: Datem použitelnosti se rozumí datum ukončující dobu, po kterou si potravina podléhající rychle zkáze, při dodržování skladovacích podmínek, zachovává své specifické vlastnosti a splňuje požadavky na zdravotní nezávadnost a po které nesmí být uváděna do oběhu. Vzhledem k tomu, že toto datum vyjadřuje podstatně větší náchylnost potraviny na poškození (pokles/ztrátu) zdravotní nezávadnosti a zejména rychlost poškození v době po projití stanoveného data, komoditní vyhláš-

ky, kterými se provádí zákon o potravinách, v rozhodujících případech (především u mléčných a masných netrvanlivých výrobků), ukládají povinnost stanovit a deklarovat u jmenovitých výrobků toto datum použitelnosti. Samozřejmě zůstává na zvážení a rozhodnutí výrobce či dovozce uplatnit i u dalších vyhláškou nestanovených potravin toto datum použitelnosti. Vlastní označení data použitelnosti se na obalu uvede slovy „spotřebujte do…(den, měsíc, případně rok)“. U všech výrobků označených datem použitelnosti je povinné označení skladovacích podmínek, přičemž teplota skladování, jako nejdůležitější kriterium, musí být uvedena ve °C, nikoli jen např.: „skladujte v chladu“ apod. Skladovací podmínky se uvedou v souladu s komoditní vyhláškou, pokud je nestanoví vyhláška, určí je výrobce či dovozce sám. Ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, však umožňuje, aby ten, kdo uvádí potravinu do oběhu, deklaroval skladovací teploty odlišné od příslušné vyhlášky, avšak za správnost (objektivnost) odlišné teploty nese plnou odpovědnost. Podle § 10 odst. 1 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, je zakázáno uvádět potraviny s prošlým datem použitelnosti (na rozdíl od potravin s prošlým DMT) do oběhu, a to pod vysokou pokutou. V případě, že k projití tohoto data dojde v průběhu skladování nebo nabízení k prodeji v obchodní síti, je povinností prodejce tyto výrobky včas stáhnout z oběhu. Vlastní – konkrétní DMT nebo datum použitelnosti (pokud není stanoveno v právním předpise), stanoví výrobce či dovozce, případně prodávající. Ten, kdo jej stanovil a deklaruje na obalu (u balených) či na vývěsce u nebalených potravin, plně odpovídá za jeho objektivitu, a že u potraviny, při dodržení stanovených skladovacích podmínek, nedojde v období do stanoveného data, k poškození zdravotní nezávadnosti. V opačném případě nese sankční důsledky.

KOMENTÁŘ K § 7 Přes zdání o menší důležitosti tohoto ustanovení je u některých skupin výrobků velice důležité. Jde o výrobky např.: potraviny určené pro zvláštní výživu, doplňky stravy, výrobky dehydrované, koncentrované a celou řadu dalších potravin, u kterých je nutná kuchyňská úprava a příprava před vlastní konzumací. Nesprávným použitím se může potravina nejenom znehodnotit, ale v určitých případech může znamenat pro spotřebitele zdravotní riziko. Právě toto by mělo být hlavním kriteriem pro výrobce při označování údajů o způsobu použití. Naproti tomu, není třeba uvádět, že výrobky jako je syrové maso, mlýnské výrobky, čerstvá vejce, čerstvé nebo zmrazené ryby atp. je nutno tepelně ošetřit před konzumací, protože je to obecně a jednoznačně známo, a nikdo by je bez této úpravy nekonzumoval. Je též v zájmu výrobce či dovozce, aby u potravin vyžadujících před konzumací např. vhodný poměr ředění vodou nebo jinou tekutinou, rozpuštění v určité tekutině a v určitém poměru, ochlazení na nejvhodnější teplotu konzumace apod., uvedl doporučený způsob (návod) použití, neboť tím vytváří předpoklady nejlepšího zhodnocení této potraviny u spotřebitele a získání jeho zájmu a další prodej. KOMENTÁŘ K § 8 Údaje o složení potraviny jsou pro spotřebitele jedním z nejdůležitějších, neboť vypovídají o charakteru potraviny, její výživové hodnotě, možném ovlivňování zdraví (alergie na přítomné přídatné látky, složky vyvolávající u citlivých osob nepříznivé reakce

informace / 25

Potravinářský zpravodaj 5 / 2005 – např. fenylketonurie, diabetes apod., ale také o její užitné hodnotě související s ekonomickými zájmy spotřebitele atd. Z těchto důvodů je údajům o složkách/složení potraviny věnována stálá pozornost v EU, potažmo v ČR, včetně stálého upřesňování. Hlavní zásady zůstávají v platnosti i nadále, tj. – uvození slovem „složení“ a výčet všech přítomných složek (viz definice složka) v sestupném pořadí podle obsahu jednotlivých složek v potravině. Pokud je na etiketě uvedeno výživové tvrzení, případně stanovené vyhláškou nebo rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví, je uvedení údaje o výživové (nutriční) hodnotě povinné. Způsob a rozsah tohoto značení uvádí vyhláška č. 450/2004 Sb., o označování výživové hodnoty potravin. Je-li potravina označena údaji o výživové (nutriční) hodnotě, tak údaje o složení potraviny podle množství potravních doplňků (vitamíny, minerální látky, aminokyseliny a jiné nutriční faktory) se nemusí uvádět. K ustanovení odstavce 2 lze připomenout, že u směsí ovoce, zeleniny nebo hub, u nichž žádný druh výrazně nepřevládá, lze označit ve složení společně jako „ovoce“, „zelenina“, „houby“, „v různém poměru“. Ustanovení odstavce 3, podle kterého se jednotlivé složky s obsahem do 2 % ve výrobku mohou uvádět nikoli sestupně, ale v různém pořadí. Samozřejmě se hmotnostně seřadí nejprve jednotlivé složky tvořící více než 2 % a za nimi následují v různém (libovolném) pořadí tyto malé složky. Lze však jen doporučit, aby toto různé pořadí bylo přesto voleno s určitou logikou, např. z pohledu důležitosti a významu pro potravinu apod. Volba je na vlastním výrobci.

Obdobné volnější pravidlo je v ustanovení odstavce 4, podle kterého se v případě použití několika složek se stejnými, nebo velmi podobnými vlastnostmi a účinky v potravině a nacházející se zde v obsahu do 2 %, mohou se ve složení uvést slovy „obsahuje …“ název jedné složky, nebo …název druhé složky. Samozřejmě musí být v této potravině jedna z uvedených složek vždy přítomna. Toto však nelze uplatnit u přídatných látek a stanovených alergenů. V odstavci 5 jsou uvedeny látky, které nejsou považovány za složky ve smyslu této vyhlášky. V podstatě doplňuje a upřesňuje definici složky uvedenou § 2 písm. b) vyhlášky, avšak v negativním vymezení. Oproti původní vyhlášce č. 324/1997 Sb., je výčet uvedených složek beze změny. V návaznosti na odstavec 5 se dále nemusí uvádět ve složení složky uvedené v odstavci 6. Také v tomto uvedeném výčtu nedošlo oproti předchozí vyhlášce ke změnám. Za poznámku stojí písm. e), podle kterého se složky neuvádějí mj. u sýrů, přestože obsahují řadu látek přidaných (sůl, mikrobiální kultury, enzymy), avšak musí se uvést ochucující složky (např. houby, zelenina, uzenina, koření aj.) zejména u čerstvých sýrů a tavených sýrů. Rovněž komoditní vyhlášky mohou ve specifických případech stanovit, že příslušné složky se nemusí uvádět ve složení. Podle odstavce 7 lze některé skupiny složek s velmi podobnými vlastnostmi nahradit jedním, společným názvem a takto jej uvést ve složení. Např. různé druhy jedlých olejů nebo tuků, s výjimkou olivového oleje, lze ve slo-

žení nazvat souhrnným názvem „olej“ nebo „tuk“ doplněný slovem „rostlinný“ či „živočišný“ nebo údajem o specifickém rostlinném nebo živočišném původu. Samozřejmě jeho pořadové místo ve složení (sestupné podle hmotnosti) se odvodí od součtu jednotlivých obsahů přítomných olejů či tuků. Přípustné souhrnné názvy složek jsou uvedeny v příloze č. 2 k vyhlášce č. 113/2005 Sb., které nebyly výrazně upřesněny oproti původní vyhlášce č. 324/1997 Sb. Podle odstavců 8 a 9 se v případě složky složené z dalších dílčích složek (podsložek), se tyto podsložky považují též za složky s povinností je uvést ve složení. Podle povahy a charakteru potraviny se tyto podsložky uvedou bezprostředně za názvem složené složky (např. ve výrobcích obsahujících složenou složku čokoládu, se uvede: čokoláda (…jednotlivé složky), nebo namísto názvu složené složky se uvedou názvy jednotlivých dílčích složek (samozřejmě podle pravidla sestupnosti dle množství). V případě, že podíl složené složky ve výrobku je nižší než 2 % (např. směs koření), výčet dílčích složek, tj. jednotlivých druhů koření, se nemusí vůbec uvádět. To se však netýká přídatných látek, které se musí uvádět vždy v plném zastoupeném počtu. Zcela nové je ustanovení odstavce 10, které klade důraz na zřetelné označení tzv. alergenních složek nebo jakýchkoli látek pocházejících z dané složky, které vyvolávají u citlivých osob nepříjemné alergenní reakce. Seznam základních alergeních složek je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Jde však o jednotlivé základní zdroje alergenu (např. obiloviny obsahující lepek – pšenice, žito, ječmen atd.), které mohou být v potravině přítomny jako takové (např. upravené zrno pšenice v jogurtu), avšak mohou být použity jako dále zpracované výrobky z obilí – mouka, škrob apod. Povinností je tedy označit alergenní složku jako takovou, tj. uvedenou v seznamu v příloze č. 1, nebo z ní pocházející, podle toho, v jaké formě byla použita do potraviny. Pojem „zřetelně označit“ není sice blíže specifikován, lze však obecně odvodit, že se jedná o takové označení, aby nebylo snadno přehlédnutelné (např. zvýrazněným tiskem, tvarem písmen apod.), případně lze doplnit za tuto složku následující text, např. „obsahuje lepek“. Samozřejmě mohou se vyskytovat případy, že alergenní složka (základní zdroj nebo jeho produkt zpracování) je již obsažena v názvu potraviny. V těchto případech se zdůraznění alergenní složky ve složení uvádět nemusí. Ustanovení odstavce 14 je věcně stejné jako odstavec 2, týká se však směsí koření nebo bylin, u nichž žádný druh výrazně nepřevládá. Označí se slovy „v proměnlivých hmotnostních podílech“ a výčet přítomných druhů se již nemusí uvádět v sestupném pořadí.

KOMENTÁŘ K § 9 Oproti původní vyhlášce č. 324/ 1997 Sb., došlo jen k nepodstatným úpravám problematiky označování množství složek ve složení. Přesto je vhodné připomenout, že jedním z hlavních cílů požadavku uvedeném v tomto ustanovení je zvýšení ochrany spotřebitele, zejména jeho ekonomických zájmů. Jde o to, že zdůrazňování určité, atraktivnější složky jakoukoli formou na etiketě, aniž by byl uveden její podíl ve výrobku (např. v nepatrném, ekonomicky bezvýznamném množství), spotřebitele zavádí až klame o skutečné hodnotě, ve prospěch odbytu potraviny. Tím, že použité množství zdůrazněné složky bude uvedeno, spotřebitel může sám a objektivně posoudit a rozhodnout o jeho koupi. Podle odstavce 1 se uvede množství příslušné složky v % hmotnosti nebo objemu, popřípadě v g (ml)/100 g (ml) potraviny, a to přímo u dané složky ve složení, v určitých případech v blízkosti názvu potraviny. Tato povinnost se vztahuje nejenom na složku zdůrazněnou slovně či gra-

ficky, ale i v případě, že název složky (nebo skupiny složek) byl použit v názvu potraviny (jde o řadu případů názvů skupiny či podskupiny dle členění v komoditní vyhlášce, který je současně názvem výrobku). Dále v případě, že složka je základním kriteriem pro charakteristiku potraviny a její odlišení od výrobků, se kterými by se mohla pro svůj název nebo vzhled zaměnit. Označené množství složky má odpovídat skutečnému množství, které bylo použito do výrobku před vlastním technologickým zpracováním. V případě, že v průběhu tohoto zpracování dojde ke ztrátě vody (nárůstu sušiny), uvede se množství složky, které je v hotovém výrobku (po zpracování). Může se však stát, že při vyjádření množství složky nebo součtu množství všech složek v odsušeném hotovém výrobku přesáhne 100 %. V takovém případě se % množství složek vyjádří (nahradí) hmotností složek použitých k výrobě 100 g hotového výrobku. Výjimky, na které se povinnost označovat množství příslušných složek nevztahuje, jsou uvedeny v odstavci 4 a jsou prakticky shodné s původní vyhláškou č. 324/1997 Sb. Povinnost podle odstavce 5 označovat % podíl přítomné soli v případě, že je její obsah vyšší než 2,5 %, není stanoven v předpisu ES, a proto se vztahuje jen na výrobce v ČR. Výrobky ze zemí EU na našem trhu takto být označeny nemusí. Důvodem tohoto národního řešení je zájem na vyšší ochraně spotřebitele, který tak může objektivněji vybírat výrobky s nižším obsahem soli s ohledem na svůj zdravotní stav. K odstavci 7 je třeba připomenout, že v případě výživového tvrzení uvedeného na etiketě musí být uvedeny údaje o energetické hodnotě a obsahu jednotlivých živin (v tabulce), a to postupem a v rozsahu stanoveném ve vyhláškou č. 450/2004 Sb., o označování výživové hodnoty potravin. Pojem „výživové tvrzení“ je definován v pozitivním i negativním vymezení v § 2 písm. w) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích. Zůstává i nadále možnost, podle odstavce 8, označit potravinu slovy „se sníženým obsahem …(určité živiny, jako např. tuku, cukru apod.)“, ale jen v případě, že toto snížení je nejméně o 25 % obsahu dané živiny oproti hodnotě stanovené příslušnou vyhláškou, nebo není-li stanovena oproti běžnému obsahu v dané potravině.

KOMENTÁŘ K § 10 Také u tohoto paragrafu nedošlo k výrazným změnám. Bylo však vypuštěno ustanovení týkající se přídatných látek vyrobených nebo obsahujících geneticky modifikované organizmy, jejichž označování je obsaženo v příslušném Nařízení ES. Doplněno (resp. převzato) z jiné zdravotnické vyhlášky je povinné označení slovy „obsahuje zdroj fenylalaninu“ v případě, že do potraviny bylo přidáno sladidlo aspartam. Označení je velmi důležité pro osoby citlivé, trpící fenolketonurií. K označování přídatných látek v potravině je nutno připomenout, že se označují vždy a v plném rozsahu jejich výčtu, bez výjimek. Důvodem je jejich stále narůstající počet, který do určité míry souvisí s rostoucím trendem v narůstání alergií z potravin. Spotřebitel má právo na úplnou informaci o jejich přítomnosti. Zásadou označování ve složení zústává, že před vlastní název přídatné látky nebo jejího číselného kódu E se uvede kategorie, do které látka byla zařazena. Má-li látka širší vlastnosti spadající do více kategorií, uvede se kategorie podle účelu použití výrobcem. Seznam kategorií je uveden v odstavci 3. Názvy přídatných látek, které se jednotně použijí při označení, jakož i jejich číselné evropské kódy E, jsou uvedeny ve vyhlášce č. 304/2004 Sb. Pokud jde o označení potravin obsahujících přídatné látky geneticky modifikované, jejich označení se doplňuje údaji dle Nařízení (ES) č. 1829/ 2003. Až na některá upřesnění se to-

to označení shoduje s ustanovením § 6 odst. 7 původní vyhlášce č. 324/1997 Sb., a zcela nové údaje o zpětné dosledovatelnosti vyplývají z Nařízení (ES) č. 1830/2003. Specifické označení vyžaduje balení samotných přídatných látek, určených pro přímý prodej spotřebiteli. Povinné údaje jsou uvedeny v odstavci 7. V souvislosti s označováním přídatných látek lze ještě připomenout povinnosti vyplývající z § 3a zákona č. 110/1997 Sb. Jde o to, že každá přídatná látka, kterou hodlá výrobce použít do potraviny při její výrobě, musí být schválena (povolena) a to tím, že je obsažena ve vyhlášce č. 304/2004 Sb., nebo na ni byl vydán souhlas MZd hlavního hygienika (rozhodnutím ve správním řízení). Ve druhém případě je výrobce či dovozce podle odst. 6 § 3a zákona č. 110/ 1997 Sb., povinen seznámit výrobce potraviny (odběratele přídatné látky) s údaji dle rozhodnutí, tj. druhy potravin, do kterých je přídatnou látku možno použít, podmínky použití, způsob a rozsah jejího označení na obalu s potravinou a dále délkou platnosti rozhodnutí. Výrobce potraviny je povinen dodržet sdělené podmínky a označení, avšak jiný souhlas na takto vyrobenou potravinu již nepotřebuje.

KOMENTÁŘ K § 11 Oproti původní vyhlášce došlo k výraznějším úpravám a změnám. Zůstává však zásadní povinné označení ve složení potraviny slovem „aroma“. Za tímto slovem může být uvedeno, zda jde o přírodní, přírodně - identické nebo umělé a dále uveden vlastní název (popis, charakter) použitého aromatu. Co je považováno a také tak nazváno „přírodním“, „přírodně-identickým“ nebo „umělým“, je definováno ve vyhlášce č. 447/2004 Sb. Pokud se toto označení použije, musí přesně odpovídat uvedené vyhlášce. Při praktickém uplatňování aromatických látek v potravinách a jejich označování na obalu se často uplatňuje název aroma v názvu potraviny. Podle zaběhnuté praxe, pokud bylo použito např. aroma umělé, název potraviny se doplňuje slovy „s příchutí …. „ (vanilkovou, pomerančovou apod.) Pokud bylo použito přírodní aroma, jako např. vanilky, lze v názvu potraviny doplnit označení „ s vanilkou“, v takovém případě je však nutno doplnit složku ve složení – vanilku – údajem o použitém množství, neboť se tím zdůrazňuje určitá složka v názvu. K úpravě oproti původní vyhlášce č. 324/1997 Sb., došlo při označování přidaného kofeinu a chininu. Pokud jde o k o f e i n, jehož přidané množství přesahuje 150mg/l u nealkoholických nápojů nebo koncentrátů k jejich přípravě, musí se podle odstavce 2 označit v blízkosti názvu potraviny slovy „s vysokým obsahem kofeinu“ a uvést skutečné množství. V ostatních případech se nemusí u potravin označovat vůbec, neboť postačí uvést ve složení jen „aroma“. Jeho maximální přípustné množství

je regulováno jen u nápojů (vyhláška č. 447/2004 Sb.). Pokud jde o ch i n i n, jeho dosavadní označování dle vyhlášky č. 324 bylo zrušeno a nemusí se označovat vůbec, neboť postačí ve složení uvést jen „aroma“. Jeho maximální přípustné množství je regulováno jen u nápojů, vyhláška č. 447/2004 Sb. Přesto je nutno doporučit, aby alespoň ve složení za slovem aroma byl uveden, neboť některé skupiny spotřebitelů mohou být na chinin citlivé a prakticky se o jeho přítomnosti nemusí vůbec dovědět. Zcela novými jsou ustanovení odst. 3 –5, podle kterých se upravuje označení cukrovinek a nápojů obsahujících kyselinu glycerrhizovou nebo její amonnou sůl nebo lékořici, a to v návaznosti na zde stanovené koncentrace v potravině. K uvedeným ustanovením je třeba připomenout, že slovní texty označení, že „obsahuje lékořici …..atd.“, pokud jsou uvedeny v uvozovkách, je povinnost přesně doslova je opsat / uvést na etiketě obalu.

KOMENTÁŘ K § 12 Potraviny nového typu se vedle povinných údajů podle § 6 odst. 1 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, označí údaji uvedenými v nařízení Rady a Parlamentu (ES) č. 258/1997, s využitím dalších nařízení uvedených v tomto ustanovení. Potraviny nebo složky potravin, které jsou geneticky modifikovaným organismem nebo jej obsahují nebo jsou vyrobeny z geneticky modifikovaného organismu, se na obalu určeném pro spotřebitele označí podle nařízení (ES) č. 1829/2003 ES. Další označení údajů u těchto potravin stanoví nařízení (ES) č. 1830/ 2003, podle kterých se zajistí zpětná vysledovatelnost, v rámci opatření k zajištění bezpečnosti potravin podle nařízení (ES) č. 178/2002. KOMENTÁŘ K § 14 Ustanovení je v souladu se směrnicí 2003/89 ES, 2004/77 ES. Pro lepší pochopení lze uvést: K odst. 1: První věta znamená, že potraviny (s výjimkou cukrovinek a nápojů dle § 11, odst. 3 –5) lze označovat podle předchozí vyhlášky č. 324 a uvádět do oběhu (včetně skladování a přepravy pro potřeby prodeje) nejpozději do 24. 11. 2005. Druhá věta znamená, že potraviny (kromě uvedené výjimky), pokud byly označeny podle vyhlášky č. 324 a uvedeny do oběhu, tj. expedovány od výrobce do obchodní sítě ještě před tímto datem, tj. do 24. 11. 2005, lze prodávat do výprodeje zásob. K odst. 2 : Cukrovinky a nápoje dle § 11, odst. 3 –5 neoznačené dle této vyhlášky, respektive označené dle vyhlášky č. 324, lze uvádět do oběhu, tj. včetně skladování a přepravy pro potřeby prodeje nejpozději do 19. 5. 2006. Tyto potraviny, pokud byly označeny dle vyhlášky č. 324 a uvedeny do oběhu, tj. expedovány do obchodní sítě do uvedeného data, lze prodávat do výprodeje zásob.



PROJEKCE MASNÝCH ZÁVODŮ spol. s r.o.

Adresa: Libušská 313, 142 00 Praha 4 Tel.: 261 910 081; 261 910 045 E-mail: [email protected]

Máte v úmyslu stavět nebo rekonstruovat:

• • •

JATKY MASNOU VÝROBU OBCHOD NEBO TRŽNICI

Obraťte se na nás! Zajistíme:

• • • • •

studii řešení včetně rozvojových studií dokumentaci potřebnou pro vydání stavebního povolení prováděcí dokumentaci pro realizaci stavby autorský dozor činnost odborně způsobilé osoby dle zákona o IPPC

Vše v perfektní kvalitě, vše splňuje nejmodernější požadavky na technologii i požadavky hygienické a veterinární, vše respektuje ustanovení dotčených veterinárních a hygienických předpisů.

PROJEKCE MASNÝCH ZÁVODŮ – PARTNER PRO PROFESIONÁLNÍ ŘEŠENÍ

PRODÁME šestihlavou zavíračku na víčka OMNIA

na sklenice 720 ml a 370 ml (nové zavírací hlavy), částečně nerez. PO CELKOVÉ GENERÁLCE – JAKO NOVÁ – MOŽNO PŘEDVÉST.

cena: 100 000,- Kč (+ DPH) – dohoda možná ! Tel.: Teplice 732 385 599 nebo 417 539 415 všední dny

Dvouplísňový sýr Sedlčanský Vltavín získal od 28. 4. prestižní národní značku Klasa Povltavské mlékárny, a.s., Církvičská 240, 264 01 Sedlčany tel.: +420 318 841 411, fax: +420 318 841 490 www.povltavskemlekarny.cz

! 296 374 656, 241 445 863, 296 374 655, fax 296 374 658 El. # [email protected] , www.infak.cz # Zelený pruh 1560/99, 140 02 P r a h a 4

· ·· ·· ·· ·

Návrhy a revize začlenění potravinářských výrobků a správné zatřídění jejich názvů a zákonných textací pro označování etiket (obalů) pro potraviny. Dle zákona o potravinách a prováděcích vyhlášek v platném znění.

zpracování žádostí o integrované povolení IPPC dle zákona č.76/2002 Sb., poradenství v oblasti zákona o obalech a odpadech, školení pracovníků z hygienického minima, podnikatelské záměry, studie a projekty výroby potravin, profesní uplatnění v potravinářském průmyslu, nabídka-poptávka, bezplatně (viz www.infak.cz), další potravinářské služby dle specifických potřeb zákazníka, POHLEDÁVKY - profesní zkušenost od r. 1993.



&

Pro stálou jakost a efektivnost vaší výroby jednoduše a levně stanovíte mikrobiální kontaminaci MIKROBITESTEM

ve vodě a v tekutinách i viskózních náletové plísně a kvasinky na povrchu výrobků s pevným povrchem na povrchu výrobních zařízení

fosfatázový test čisté kultury, probiotika, vývoj nových výrobků, konzultační a poradenskou činnost mezilaboratorní srovnávací mikrobiologické testy široké spektrum živných půd syřidla přírodní i mikrobiální, rostlinnou barvu do sýrů kyselinu sírovou Gerberovu a van Gulikovu isoamylalkohol, 0,25N NaOH, fenolftalein dodávky a servis balících strojů termizační zařízení pro potravinářský průmysl

dále nabízíme

MILCOM a. s. Ke Dvoru 12a 160 00 Praha 6 tel.: +420 235 354 551-2 +420 220 610 313 fax: +420 235 358 107 e-mail: [email protected]

MILCOM a.s.



w w w. t e s t . c z Zelený pruh 99, 140 02 Praha 4 tel.: 241 008 214, 218 fax: 241 008 217 e-mail: [email protected] www.messer.cz

TECHNICKÉ PLYNY PRO POTRAVINÁŘSKÝ PRŮMYSL: v ČR jsme jako jedinvíáni dle norem: 8001 certifiko O 14001, OHSAS 1 ISO 9001, IS

TEST, spol. s r.o. Slezská 844/96, Praha 3

tel.: +420 224 254 590, 606 633 070, fax: +420 224 257 063

www.test.cz, [email protected]

poradenství při volbě optimální směsi plynů pro balení v ochranné atmosféře dodávky plynů v tlakových láhvích šokové chlazení a mražení potravin pelety suchého ledu chlazení při transportu Cryogen Injector (stabilizace PET lahví) inertizace nápojů


Firma s dvanáctiletou tradicí v oblasti zahraničního obchodu mlékárenskými komoditami a dalšími zemědělsky orientovanými aktivitami

Vám nabízí:


Alibona a. s. Litovel Svatoplukova 909, 784 01 Litovel tel.: 585 495 301 fax: 585 342 335 e-mail: [email protected] www.alibona.cz

zajištění exportu

mlékárenských výrobků mléko máslo sýry sušená a zahuštěná mléka tvarohy syrovátka

různé varianty zhodnocení

mléčné suroviny potravinářské emulgátory a stabilizátory Palsgaard lisování řepkového oleje dodávky glycerinu a metylesteru řepkového oleje dodávky živých prasat a selat skladování zemědělských komodit a dodávky krmných směsí

Koubkova 13, 120 00 Praha 2 – ČR Tel.: 222 515 398, 222 518 318 fax: 222 512 951 e-mail: [email protected] www.interlacto.cz

DEKO – tradiční nakládací přípravek ke zpracování zeleniny a hub – v roce 2005 bylo oceněno značkou KLASA

HRÁŠEK S KAROTKOU – vhodný k přípravě teplých (omáček) i studených (obloh a salátů) pokrmů – v roce 2005 byl oceněn značkou KLASA

TOSKÁNSKÁ OMÁČKA – omáčka na těstoviny. Pro snadnou a rychlou přípravu pokrmů. V hodná i pod masa a do gulášů. – v roce 2000 získala ocenění ZLATÁ SALIMA a v roce 2005 oceněna značkou KLASA.



Společnost XAVEROV, a.s. patří mezi přední a největší zpracovatele kuřat v České republice. Mezi produkty, které firma dodává nejen do obchodních řetězců, ale i do malých obchodů, patří chlazená a mražená drůbež, tepelně opracované drůbeží výrobky a speciality. XAVEROV splňuje nejpřísnější veterinárně-hygienické požadavky stanovené pro prodej v zemích Evropské unie. Společnost je držitelem exportního čísla CZ 982 pro zpracování a porcování drůbeže a pro výrobu drůbežího masa. Mimo to získala společnost certifikace ISO 9001:2000, 14001:1996 a 18001:1999 a certifikaci HACCP ke sledování kritických bodů v procesu výroby. O kvalitě výrobků svědčí i fakt, že řada produktů z XAVEROVA získala prestižní ocenění KlasA. Xaverov, a.s. si trvale upevňuje velmi silnou pozici na českém i evropském trhu.

KONTAKTY: V lužích 735/6, 142 01 Praha 4 - Libuš Tel: +420 244 008 256 Fax: +420 261 910 006 E-mail: [email protected] www.xaverov.com Zelená linka: +420 800 161 920

Z NAŠICH VÝROBKŮ chlazená a zmrazená drůbež marinované a kořeněné drůbeží maso zmrazené polotovary tepelně opracované masné výrobky



Sdružené plnění povinnosti zpětného odběru a využití odpadu z obalů.

www.ekokom.cz



Revital active – Aloe Vera plně odpovídá moderním trendům v rostoucí poptávce po funkčních potravinách a nápojích Revital active – Aloe Vera v sobě spojuje unikátní účinky biologicky cenných látek šťávy z aloe vera a ušlechtilých probiotických kultur Revital active – Aloe Vera napomáhá dokonalé harmonizaci zažívacího traktu, která vede k aktivizaci, posílení a obnově vitálních sil

Revue POTRAVINÁŘSKÁ

Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 280,- Kč

Potravinářský zpravodaj Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 360,- Kč

LIST ČESKÉHO SVAZU ZPRACOVATELŮ MASA

Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 144,- Kč

OB JEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO Jméno (název podniku): .............................................................................................................................. Adresa: ......................................................................................................................................................... Město: ........................................................................... PSČ: ...................................................................... IČO: ............................................................................... DIČ: ...................................................................... Číslo účtu/kód banky: ................................................................................................................................. Počet výtisků: .............................................................................................................................................. Datum objednávky: ..................................................................................................................................... Jméno objednávajícího: .............................................................................................................................. Telefon: ......................................................................................................................................................... Objednávka je stálá – není nutno každoročně obnovovat. Žádáme pouze nahlašování veškerých změn (adresy, počet výtisků a pod.) v co nejkratší době. Objednávaný titul označte v příslušném rámečku.

Objednací kupon zašlete na firmu ABONT, s.r.o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3 Potravinářský zpravodaj – list Potravinářské komory ČR / Federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce. Zelený pruh 1560/99, 140 02 Praha 4 - Braník, 140 02 Praha 4, tel.: 296 374 656, 296 374 652, 296 374 653, šéfredaktor – 296 374 659, fax: 296 374 658, e-mail: [email protected]; [email protected] http://www.agral.cz. Oddělení inzerce a administrace: tel.: 296 374 657, fax 296 374 658. Řídí: redakční rada. Ing. Pavel Veselý, šéfredaktor. Objednávky vyřizuje: Abont s. r. o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3, tel./fax: 222 781 521. DTP a grafická úprava: Pavel Vodička – Fotosazba. Tisk: VS, Praha 4 - Pankrác. Evidenční číslo MK ČR E 104484.

24. května oslava Světového dne mléka. Naši potravináři umí zpracovat mléko na kvalitní a chutné výrobky

Recommend Documents