2016. Jimramovský zpravodaj

2/2016

J

z p ý r a k v s o v d o a j m a r im

Jimramovský zpravodaj

2/2016

Zápis č. 2/2016 z jjednání ednání zzastupitelstva astupitelstva M Městyse ěstyse JJimramov imramov kkonaného onaného ddne ne 225. 5. 22.. 22016 016 v bbudově udově radnice radnice v Jimramově Jimramově Přítomni: Mgr. Bartošová Jaroslava, Bureš Zdeněk, Ďuriš Milan, Gregor Jiří, Ing. Homolka Josef, Just Jiří, Mgr. Křížová Věra, Matýsek Miroslav, Pajkr Jaroslav, Ing. Petr Jan, Tušla Josef, Vojta Petr. (12) Omluveni: Kalášek Pavel, Pachovská Dana, Sedláková Petra (3) 1. Schválení programu jednání Program jednání byl rozšířen o následující body: 11. Smlouva o společném postupu zadavatelů 12. Pojízdná prodejna maso uzeniny 2. Volba ověřovatelů zápisu 3. Zpráva o činnosti kontrolního výboru 4. Zpráva o činnosti finančního výboru 5. Obecně závazná vyhláška – Požární řád Městyse Jimramov 6. Smlouva o partnerství a vzájemné spolupráci 7. Přidělení příspěvku z Programu MPR a MPZ 8. Obnova památníku padlým v Trhonicích 9. Nákup pozemků 10. Podání žádostí o dotace 13. Různé 12-0-0 2. Volba ověřovatelů zápisu Ověřovateli zápisu byli zvoleni pan Milan Ďuriš a pan Ing. Jan Petr. 10-0-2 3. Zpráva o činnosti kontrolního výboru Zprávu o činnosti kontrolního výboru za rok 2015 přednesl jeho předseda pan Petr Vojta. Přítomné zastupitele informoval o kontrole hospodaření Základní školy a Mateřské školy Jimramov za rok 2015. Bylo kontrolováno použití dotace od

městyse ve výši 1,3 mil. Kč. Z kontroly vyplynulo, že škola věnuje hospodaření patřičnou pozornost, finanční prostředky jsou využity hospodárně a výsledky hospodaření lze hodnotit kladně. Zastupitelstvo vzalo zprávu o činnosti kontrolního výboru na vědomí. Na jednání se dostavila paní Petra Sedláková. 4. Zpráva o činnosti finančního výboru Zprávu o činnosti finančního výboru za rok 2015 přednesl jeho předseda pan Ing. Jan Petr. Pan Petr informoval zastupitele, že v loňském roce proběhla jedna schůze finančního výboru, a to 18. 11. 2015, na které se členové výboru seznámili s výsledkem čerpání rozpočtu k 30. 9. 2015 a navrhli sestavení rozpočtu městyse na rok 2016. Návrh byl vytvořen s předběžným zůstatkem 1 mil. Kč z  roku 2015 a  po projednání jednotlivých rozpočtových položek byl předán zastupitelstvu. Zastupitelstvo vzalo zprávu o činnosti finančního výboru na vědomí. 5. Obecně závazná vyhláška – Požární řád Městyse Jimramov Zastupitelé projednali a schválili Obecně závaznou vyhlášku Městyse Jimramov č. 01/2016, kterou se vydává Požární řád Městyse Jimramov. Vyhláška nabývá účinnost po řádném vyvěšení na úřední desce. 13-0-0 6. Smlouva o partnerství a vzájemné spolupráci Zastupitelstvo rozhodlo uzavřít s MAS Zubří země, o. p. s., smlouvu o partnerství a vzájemné spolupráci, která zakládá členství v této organizaci. 13-0-0

1

Jimramovský zpravodaj 7. Přidělení příspěvku z Programu MPR a MPZ Městysi byla přidělena dotace ve výši 200 000 Kč z ministerstva kultury z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón na rok 2016. Žádost o  dotaci podal pan XXX na opravu a  rekonstrukci střechy a  částí krovu hospodářských budov kulturní památky měšťanský dům s hospodářskými křídly, Nám. Jana Karafiáta čp. 25, Jimramov. Zastupitelstvo rozhodlo dotaci z  ministerstva kultury přijmout a  přidělit ji panu XXX na základě uzavření smlouvy o poskytnutí dotace. 13-0-0 Dále zastupitelstvo městyse rozhodlo na základě žádosti pana XXX o poskytnutí individuální dotace z rozpočtu městyse přidělit mu dotaci ve výši 10 % uznatelných nákladů, což je 43 000 Kč, a uzavřít s ním smlouvu o poskytnutí dotace. 13-0-0 8. Obnova památníku padlým v Trhonicích Pan starosta navrhl tento bod stáhnout z programu jednání a dát ho na program příštího zasedání, což zastupitelé odsouhlasili. 13-0-0 9. Nákup pozemků a) Zastupitelé rozhodli koupit pozemky od společnosti KOOS Jimramov, a. s., jedná se o pozemky v k. ú. Jimramov následujících parcelních čísel: • 647/15 – ostatní plocha, ostatní komunikace o  výměře 290 m2, • 647/16 – ostatní plocha, jiná plocha o výměře 441 m2, • 647/8 - ostatní plocha, ostatní komunikace o výměře 171 m2. Celková výměra pozemků je 902 m2, při ceně 30 Kč/m2 je celková cena pozemků 27 060 Kč. Výše uvedené pozemky budou zakoupeny s předkupním právem pro KOOS Jimramov, a. s., i pro jeho případné nástupce na jakékoliv způsoby zcizení týkající se prodávaných pozemků. 13-0-0 b) Zastupitelé rozhodli koupit pozemky od pana XXX, jedná se o pozemky v k. ú. Trhonice následujících parcelních čísel: • 833/4 – zahrada o výměře 74 m2, • 834/3 – ostatní plocha o výměře 385 m2, • 834/6 – ostatní plocha o výměře 180 m2. Celková výměra pozemků je 639 m2, při ceně 30 Kč/m2 je celková cena pozemků 19 170 Kč. 13-0-0 10. Podání žádostí o dotace a) Zastupitelé rozhodli podat žádost o  dotaci z  grantového programu Čistá voda 2016 z  Fondu Vysočiny na zpracování projektové dokumentace pro územní řízení, stavební povolení a výběr zhotovitele týkající se rekonstrukce a rozšíření jimramovského vodovodu. Celkové náklady projektu jsou 250 000 Kč bez DPH. U této činnosti si městys může uplatnit odpočet DPH. Požadovat dotaci budeme ve výši 60% ceny projektu bez DPH, což je 150 000 Kč a vlastní podíl městyse bude 100 000 Kč. 13-0-0

2

2/2016 b) Zastupitelé byli seznámeni s možností podat žádosti o dotaci z Programu dotace pro jednotky SDH obcí z ministerstva vnitra ČR na pořízení nového dopravního automobilu a na rekonstrukci či výstavbu hasičských zbrojnic. Státní dotace se poskytuje ve výši 50%, s možností požádat o příspěvek Kraje Vysočina ve výši 2/3 přiznané dotace. Žádost na kraj se podává až po schválení státní dotace. Žádosti o dotace s realizací v roce 2016 se podávají do 29. 2. 2016 a pro realizace v roce 2017 se podávají do 29. 4. 2016. Výše státní dotace pro dopravní automobil je maximálně 450 000 Kč, pro rekonstrukci hasičské zbrojnice 4,5 mil. Kč. Pro rok 2016 se prioritně budou řešit žádosti na nákup dopravních automobilů. Zastupitelstvo městyse rozhodlo podat: I) do 29. 2. 2016 žádost o dotaci na nákup dopravního automobilu pro SDH Ubušín ve výši 450 000 Kč. 13-0-0 II) do 29. 4. 2016 žádost o dotaci na nákup dopravního automobilu pro SDH Sedliště ve výši 450 000 Kč. 11-1-1 III) do 29. 2. 2016 žádost o dotaci ve výši 50%, což je 1727 500 Kč na rekonstrukci hasičské zbrojnice v Jimramově. 13-0-0 11. Smlouva o společném postupu zadavatelů Krajská správa a údržba silnic Vysočiny, příspěvková organizace, předložila městysi smlouvu o společném postupu zadavatelů, která upravuje vzájemná práva a povinnosti zadavatelů k třetím osobám a k sobě navzájem v souvislosti se společným zadáním veřejné zakázky stavby „II/357 Jimramov – most ev. č. 357-020“, jejímž předmětem jsou stavební práce zahrnující rekonstrukci stávajícího přemostění vodního toku Fryšávka v intravilánu městyse Jimramov. Předmětem rekonstrukce je výměna nosné konstrukce mostu přes koryto vodoteče a zesílení konstrukce kamenné klenby u inundačního mostu včetně nezbytných úprav spodní stavby a provedení navazujícího úseku chodníku ve směru pracovního staničení za mostem vpravo. Náklady rekonstrukce mostu uhradí Krajská správa a údržba silnic Vysočiny a vybudování objektu SO 102 chodník uhradí Městys Jimramov. Zastupitelé rozhodli uzavřít smlouvu o  společném postupu zadavatelů. 13-0-0 12. Pojízdná prodejna maso uzeniny Do městyse přijela pojízdná prodejna řeznictví Jatky Fryšava s. r. o., která by v městysi chtěla prodávat pravidelně jedenkrát týdně. Místní prodejce masa a uzenin ze stálého kamenného obchodu, pan Slezák, žádá, aby pojízdné prodejně v Jimramově nebyl umožněn prodej. Svoji žádost zdůvodňuje snížením tržeb v jeho obchodě, které by vedlo k propuštění zaměstnance a uzavření prodejny. K této problematice proběhla diskuse zastupitelů i přítomných občanů, kde byla zmíněna všechna pro a proti. Pokud by byl prodej z pojízdné prodejny povolen, došlo by k ukončení provozu dlouhodobě provozované kamenné prodejny řeznictví a prodej masa by se tím v Jimramově omezil ze čtyř pracovních dnů v týdnu na 1 - 2 hodiny týdně. Zastupitelé rozhodli vyhovět žádosti pana Slezáka a řeznictví

2/2016

Jimramovský zpravodaj

Jatky Fryšava s. r. o., umožnit prodej pouze v místních částech Sedliště, Trhonice a Ubušín. 9-4-0 13. Různé Starosta informoval zastupitele o  plánovaných stavebních úpravách firmy Gama Group a. s., v areálu firmy – přístavba skladu a rozšíření výroby. Dále byli zastupitelé informováni o zborcení opěrné zdi pod místní komunikací v ulici Panská, který vyžaduje neodklad-

nou opravu. V první fázi se musí zjistit, kdo je majitelem této zdi. Na jednání byli přítomni občané Benátek dotčení stavbou přístavby rodinného domu čp. 43 v ulici Zahradní. Zastupitelům sdělili informace o průběhu stavebního řízení týkajícího se výše uvedené stavby. Zastupitelům byly podány informace o  úklidu uzavřené skládky komunálního odpadu.

Zápis č. 3/2016 z jednání zastupitelstva Městyse Jimramov konaného dne 10. 3. 2016 v budově radnice v Jimramově Přítomni: Mgr. Bartošová Jaroslava, Bureš Zdeněk, Ďuriš Milan, Gregor Jiří, Ing. Homolka Josef, Just Jiří, Mgr. Křížová Věra, Matýsek Miroslav, Pachovská Dana, Pajkr Jaroslav, Ing. Petr Jan, Sedláková Petra, Tušla Josef, Vojta Petr. (14) Omluven: Kalášek Pavel. 1. Schválení programu jednání Program jednání byl rozšířen o následující body: 5. Žádost o příspěvek na obnovu domu 6. Žádosti o dotace 7. Projednání úhrady za způsobené škody 8. Odvolání místostarosty 9. Volba nového místostarosty 10. Odměna neuvolněnému místostarostovi 11. Volba člena rady 12. Zřízení nového pracovního místa 13. Rozpočtové opatření č. 2 2. Volba ověřovatelů zápisu 3. Kanalizace Trhonice 4. Obnova památníku padlým v Trhonicích 14. Různé

(1)

Žďáru nad Sázavou za cenu 24 000 Kč bez DPH. Zastupitelstvo rozhodlo uzavřít smlouvu o dílu na výkon činnosti koordinátora BOZP s panem Ing. Česlavem Veselým. 14-0-0 c) Dále se pro stavbu musí zajistit záchranný archeologický výzkum, který nabídla vykonat společnost Archaia Brno o. p. s., za maximální cenu 10 000 Kč plus DPH. Zastupitelstvo rozhodlo uzavřít smlouvu o dílu na provedení záchranného archeologického výzkumu se společností Archaia Brno o. p. s. 14-0-0 4. Obnova památníku padlým v Trhonicích Na obnovu památníku padlým v Trhonicích podali nabídku dva uchazeči: - Martin Kovařík, akad. sochař a restaurátor ze Svratky za cenu díla 31 395 Kč, - MgA. Václav Frömmel, Jimramov 73 za cenu díla 28 255 Kč. Zastupitelstvo rozhodlo uzavřít smlouvu o  dílu na obnovu památníku padlým v  Trhonicích s  panem MgA. Václavem Frömmelem. 14-0-0

14-0-0

2. Volba ověřovatelů zápisu Ověřovateli zápisu byly zvoleny paní Petra Sedláková a paní Mgr. Věra Křížová. 12-0-2 3. Kanalizace Trhonice a) Městys Jimramov obdržel dotaci od ministerstva zemědělství na akci Kanalizace a ČOV aglomerace Jimramov – kanalizace Trhonice. Celkové náklady na akci jsou 7 132 420,56 Kč, výše dotace je 3 566 210 Kč. Zastupitelé rozhodli přijmout dotaci a zahájit realizaci stavby. 14-0-0 b) Pro výše uvedenou akci je potřeba zajistit koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (koordinátor BOZP). Výkon této činnosti nabídl pan Ing. Česlav Veselý ze

5. Žádost o příspěvek na obnovu domu Paní Mgr. Pavla Frömmelová žádá o finanční příspěvek na rekonstrukci historického domu čp. 73 v Jimramově. Na renovaci původních klasicistních vrat, výkladce a oken v prvním patře získala dotaci od Kraje Vysočina z programu „Památkově chráněná území 2015“, z celkových nákladů 182 500 Kč, obdržela dotaci ve výši 81 900 Kč. Jelikož je objekt v neutěšeném stavu a jeho celková oprava včetně vybudování bydlení pro mladou rodinu bude vyžadovat ještě vysoké náklady, žádá o příspěvek obce v hodnotě 10 % z celkových nákladů, což činí 18 250 Kč. Bez zásahu nového majitele by objekt dál chátral a z důvodu získání dotace z programu „Památkově chráněná území 2015“ zastupitelé rozhodli poskytnout dotaci paní Frömmelové ve výši 18 250 Kč a uzavřít s ní smlouvu o poskytnutí dotace. 10-1-3

3

Jimramovský zpravodaj 6. Žádosti o dotace a) Kraj Vysočina vypsal dotaci s  názvem Bezpečná silnice 2016, z něhož lze žádat mimo jiné i na vybudování autobusových zastávek. Městys má záměr vybudovat v parčíku před radnicí prosklenou zastávku, která by nenarušovala ráz okolí. Náklady na její pořízení jsou 195 766 Kč, výše dotace je maximálně 50 %. Zastupitelé rozhodli podat žádost o dotaci z programu Bezpečná silnice 2016. 14-0-0 b) Další vypsaná dotace Kraje Vysočina je na akceschopnost jednotek požární ochrany obcí pro JPO II, III a V (s CAS). Maximální výše dotace pro JPO III je 30 000 Kč. Zastupitelé rozhodli podat žádost o dotaci pro JPO III Jimramov. 14-0-0 7. Projednání úhrady za způsobené škody Městys Jimramov byl pokutován od České inspekce životního prostředí za porušení povinností vyplývajících ze zákona o odpadech. Výše pokuty byla stanovena na 50 000 Kč a 1 000 Kč za náklady řízení. Jelikož za agendu odpadového hospodářství zodpovídá pan místostarosta Pavel Kalášek, zastupitelé rozhodli, že se bude na výše uvedené pokutě a správním poplatku podílel 50%, což je 25 500 Kč. 14-0-0 8. Odvolání místostarosty Zastupitelé rozhodli z funkce místostarosty odvolat pana Pavla Kaláška. 14-0-0 9. Volba nového místostarosty Zastupitelé rozhodli, že nový místostarosta bude volen jako neuvolněný. 14-0-0 Zastupitelé rozhodli, že volba místostarosty bude veřejná. 14-0-0

2/2016 Na neuvolněného místostarostu byl navržen pan Zdeněk Bureš, který nominaci přijal. Novým místostarostou byl zvolen pan Zdeněk Bureš. 13-0-1 10. Odměna neuvolněnému místostarostovi Zastupitelé rozhodli, že výše odměny neuvolněného místostarosty bude ve výši odměny člena rady, což je 1 190 Kč/ měsíc. 13-0-1 11. Volba člena rady Vzhledem k tomu, že člen rady pan Zdeněk Bureš se stal místostarostou, je zapotřebí doplnit jednoho člena rady. Zastupitelé rozhodli, že volba člena rady bude veřejná. 14-0-0 Na člena rady byl navržen pan Miroslav Matýsek, který nominaci přijal. Novým členem rady byl zvolen pan Miroslav Matýsek. 13-0-1 12. Zřízení nového pracovního místa Zastupitelé rozhodli zřídit nové pracovní místo – technický pracovník, který bude zastávat především agendu odpadového hospodářství, vodovodu, kanalizace a ČOV. 14-0-0 13. Rozpočtové opatření č. 2 Zastupitelé schválili rozpočtové opatření č. 2/2016, které je přílohou tohoto zápisu. 14-0-0 14. Různé Kraj Vysočina vypsal v  tomto roce nový dotační program Naše škola 2016, který nahradil dosavadní program Naše školka, který byl pro jimramovskou školu nepoužitelný. Tento nový titul může využívat škola i zřizovatel školy. Pokud se tento nadační program bude i nadále opakovat, může ho Městys Jimramov využít například na rekonstrukce WC v nové budově školy.

Ze základní a mateřské školy ZŠ a MŠ Jimramov společně s Úřadem městyse Jimramov vyhlašují výtvarnou soutěž

Karafiátovi Broučci Soutěž je vyhlášena u příležitosti 170. výročí narození Jana Karafiáta Uzávěrka soutěže: 30.4.2016 Všechny práce budou vystaveny ve výstavní síni U sv. Jana na náměstí v Jimramově Propozice soutěže: Formát ani techniky nejsou omezeny. Práce mohou být tradiční výkresy, ale i prostorová tvorba.

4

Může jít o práce jednotlivců i společné práce kolektivů. Uzávěrka soutěže je 30.4.2016. Vyhodnocení proběhne v sobotu 28.5.2016 na vernisáži výstavy. Všechny práce musí být na přední straně podepsány, na zadní straně pak čitelně označeny jménem a  příjmením, věkem žáka, ročníkem, který navštěvuje, adresou školy. Je nutné uvést i kontaktní osobu a její telefonické číslo nebo e-mailovou adresu. V případě rozměrnějších prací je možné po dohodě je vyzvednout v místě školy a dopravit do Jimramova Práce zasílejte na adresu: Svatava Hejtmánková, ZŠ a MŠ Jimramov, Padělek 133, 592 42 Jimramov Případné dotazy na tel 566 562 512, 604 117 429 nebo [email protected]

2/2016

Jimramovský zpravodaj

Historie Pamětní kniha obce Trhonice – pokračování Zima v roce 1970 neměla pamětníků více jak 50 let. Denně sněžilo. V březnu dosáhla vrstva sněhu takové výše (dle hlášení meteorologů více jak 120 cm), že byl přerušen provoz na silnicích a železnici. Hlavní část kanalizace byla vybudována po obci Trhonice v akci „Z“, tj. bez nároku na odměnu pracovníků a ve volném čase v letech 1970 – 1980. Práce se účastnila většina mužů obce. Kromě vybudování asi 100 m kanalizace v  horní části obce bylo upraveno místo pro zřízení koupaliště pod Filipovou strání a pod kravínem U Lípy. V trhonickém kopci byla vyhloubena nádrž. Místní JZD postavilo železnou konstrukci dílny a garáží, kterou v r. 1971 vyzdilo a upravilo. V r. 1971 byly uskutečněny odložené volby do zastupitelských sborů všech stupňů. V Trhonicích se volilo již v rámci sloučených 4 obcí, celkem 34 poslanců MNV. Z Trhonic byl zvolen Josef Dvořák č. 45, Hejtmánková Marta č. 52, Štursa Bohumil č. 17 a Ehrenberger Stanislav č. 11. Předsedou Občanského výboru v Trhonicích byl zvolen Stanislav Ehrenberger. Do ONV byl zvolen Josef Škraňka č. 49. V roce 1974 byla v lednu silná jinovatka, která způsobila značné polomy v lesích a též zpřetrhání drátů elektrického vedení, takže ves byla týden odpojena od elektřiny. V tomto roce byla zahájena výstavba prodejny před domem č. 1 na horním konci u požární zbrojnice. Byla provedena úprava pozemku, základní podsklepení, kanalizace, voda, elektřina a  hlavní betonová deska. Tímto bylo vše připraveno pro rok 1975 k montáži panelů. Náklad na tuto stavbu byl odhadnut na 460 tis. Kč. Místní požární sbor oslavil 95. výročí svého založení. Důstojné oslavy se mimo mnoha občanů z okolí zúčastnilo 13 okolních sborů a bývalí občané Trhonic, kteří se odstěhovali po 2. svět. válce do pohraničí. Při této příležitosti byla místnímu sboru předána do užívání nová motorová stříkačka PS 12. Sloučené JZD uspořádalo pro své členy 14-ti denní zájezd do SSSR. Bylo započato s výstavbou velkokapacitního kravína s kruhovou dojírnou na trhonickém katastru. V roce 1975 se ke sloučenému družstvu připojilo JZD Borovnice a  Státní statek Jimramov. Pokračovalo se s  výstavbou velkokapacitního kravína. V celém areálu mechanizačního střediska byl vybudován asfaltový povrch. Byla předána veřejnosti a Jednotě Velké Meziříčí nová prodejna, kde se prodavačkou stala Ludmila Dvořáková č. 45. Volby do zastupitelských orgánů proběhly 22. a 23. 10. 1976. Za naši obec byli zvoleni: Josef Škraňka č. 49, Marta Hejtmánková č. 52 a Jiří Novotný č. 23. Předsedou Občanského výboru byl zvolen Jiří Novotný. Družstvo organizovalo 14-ti denní zájezd do Baku.

V roce 1977 byla dokončena výstavba VKK Trhonice za celkem 22,5 mil Kč s  kapacitou 600 ks ustájených dojnic. Součástí VKK bylo volné ustájení krav na bezstelivových roštech, kruhová dojírna, 4 věže krmných zásob a 1 věž senážní, které jsou propojeny bezobslužnou dopravou krmiv. Dále vazná porodna dojnic. Původní kravín v  Trhonicích byl upraven na teletníky. V té době hospodařilo JZD Jimramov na 1650 ha zemědělské půdy, z toho na 1002 ha orné půdy. Stavy zvířat r.1976 r. 1977 r. 1978 r. 1979 Skot celkem: 904 1010 1355 1519 z toho krávy 380 394 511 669 Prasata celkem: 744 733 592 455 z toho prasnice 97 95 67 59 Celkový počet členů družstva r. 1977 byl 320, stálých pracovníků bylo 190 s průměrným věkem 47 let. Průměrná mzda 1 pracovníka činila 24 084 Kč za rok. Na výletišti Pode Mlýnem byl místními požárníky postaven prodejní stánek pro občerstvení při zábavách. V roce 1978 v obci celkem aktivně pracovaly tyto zájmové organizace: Požárníci, kteří krom různých brigádnických činností, zejména pomoc při sklizni v JZD, práce na kanalizaci, údržby požární techniky a  provádění preventivních prohlídek budov, zorganizovali 2 taneční zábavy na výletišti Pode Mlýnem. Členové ČS červeného kříže vedené paní Janáčkovou č. 1 získali dobrovolné dárce krve, sbírali prázdné makovice pro farmaceutické účely. Paní Janáčková především poskytovala první pomoc občanům Trhonic a ošetřovala drobná zranění. Myslivecká společnost byla sloučena se Sedlištěmi, na pomoc zemědělství odpracovali 200 hodin a na výstavbě kanalizace 150 hodin. Vánoční svátky v r. 1978 byly na blátě s teplotou okolo + 10 stupňů. Mládež odcházela na Silvestrovskou zábavu v polobotkách a v jarním oblečení. Návrat po půlnoci však byl překvapivý, protože teplota klesla na mínus 15 stupňů a vlivem hustého deště všechno zmrzlo a na cestách bylo náledí. Tato změna počasí způsobila velké škody ve výrobě tepla, protože došlo k zamrznutí uhlí na skládkách elektráren a ve vagónech. Praskaly dopravníkové pásy, nefungovala doprava a byly výpadky dodávek elektrické energie. Nejvýznamnější společenskou událostí v  obci byla v r. 1979 oslava 100. výročí založení hasičského sboru v Trhonicích. Hlavní část oslav byla zahájena v neděli 15. července u Požární zbrojnice vítáním hostů. Této slavnosti se zúčastnilo 17 požárních sborů s  téměř 200 členy. Celková účast byla odhadnuta na 750 hostů. Na oslavě hrála krojovaná kapela Dambořanka.

5

Jimramovský zpravodaj

2/2016

V roce 1980 proběhlo celostátní sčítání lidu, domů a bytů. V Trhonicích žilo 153 obyvatel (78 mužů a 75 žen), ekonomicky aktivních 44 mužů a 36 žen, v obci pracuje 57 osob, v jiném okrese 9 osob a 14 osob v jiném kraji. Všichni obyvatelé jsou národnosti české. V obci je 40 trvale obydlených domů a  2 domy slouží k  rekreaci (celkem 42 domů). 17 domů je starších 100 let a 4 domy jsou mladší 10 let. V těchto domech je 44 bytů,

z toho 31 vybavených koupelnami, 36 jich je připojeno na vodovod, 7 jich je vybaveno automatickou pračkou a 35 televizí. 7 domů bylo vybaveno ústředním nebo etážovým topením. Obyvatelé Trhonic vlastnili 12 motocyklů a 14 aut. Doslovný přepis textu Konec Děkujeme autorce, paní Pospíšilové, za souhlas s uvedení historie Trhonic.

Příspěvky našich čtenářů Maminka a dcera

Babička a vnučka

Maminka Vede za ruku děvčátko Plavovlasé,

Malé Vnučce, plavovlasé Slečně,

Jdou Spolu stromořadím lip U školy,

Které Usedlo několik pih Na tváři,

Štěstí Má děvčátko v očích, Hlase,

Babička Řekne: „jsi mé sluníčko Sedmitečné,“

Srdce Se ozve, tichounce Zabolí.

vnučce Se oči radostně Rozzáří. Josef Pavlík

Poskytl nám Ing. Ivan Fleischer Ze vzpomínek paní Jindřišky Wurmové Milinka Boženka byla tišší než Milinka, měla ráda panenku z  hadrů, ale byla vybíravá v jídle, a proto jí říkali ostatní mlsná kozička. Zato Milča byla pravá „ferdovka“, jen lítala. Jednou na poli skákala přes oheň. Několikrát se to podařilo, ale najednou jí chytly šaty, a kdyby je ostatní děti nebyly z  ní strhly a  oheň honem uválely, byla by uhořela. Také jsme si tam udělali z  kamení

6

pec, do ní kladli brambory a nad pecí se udělal oheň; nebo se „jabka“ pekla jen v  horkém popeli, nebo na položeném na uhlících hladkém kameni, kde jsme též opékali syrůvky, které na kraji lesa rostly. Však znáte ty houby, co z  nich teče mléčko a které jsme křoupali i syrové jako řepu. U nás neroste cukrovka, ta není dobrá na křoupání, ale taková bílá, kulatá, sladká řepa. Jsou jí veliké kusy pole posázeny pro kravičky a pro mlsné pasáčky. Také jsme jedli „pupovici“, sladkou dužinu bodlákovité rost-

liny. To byly pochoutky! Pro změnu, aby to všecko nebylo sladké, jsme žvýkali šťovík. Vidíte, že jsme se měli na poli dobře. Milča jednou uviděla k rybníku běžet pěknou šedivou kočičku a pustila se úprkem za ní ze strachu, aby neskočila kočička do rybníka. Ale neznala ještě zákona setrvačnosti, a jak byla v prudkém běhu, octla se v rybníčku i s „kočičkou“. Byla to krysa. Když se takoví škůdci do naší zahrady dostali, bylo zle, neboť měli na mušce naše malá káčát-

2/2016 ka na potoce. Náš střelec Pepík nebyl vždycky po ruce, aby je zastřelil, a tenkrát byl on ještě beránkem. Tak se mu říkalo, než ještě chodil do školy, protože měl dlouhé světlé kadeře, které se každému líbily. Milča by se tenkráte byla jistě utopila, protože skočila do hlubiny, ale náš soused Večeřa viděl to ze zahrady, přeskočil plot, letí k rybníčku a chytne Milču za rulíky (copy) a volá maminku, která celá polekaná ji honem křísí. Milča byla velice zručná, už jako školačka uměla příst a byla také velkou zpěvačkou. Ještě když byla maličká, zpívala kmotrům, když přišli s  děťátkem ke křtu. Postavila se na židli a spustila: „Panímámo, hezkou dceru máte“. Měla sbírku stříbrňáčků a  k těm putovaly často i ty, které od někoho dostala menší Jeta, protože je Milča vyměňovala za mnohem větší čtyráky, které pěkně vyleštila a které se malé Jetě více líbily. Milča měla zvláštní metodu od maminky něco vymoci. Věděla, že maminka nemá ráda pláč, a proto, když něco chtěla, spustila na celé kolo. A když to bylo něco k smlsnutí a my chtěli po ní, aby se s námi rozdělila, říkala: „Běžte, vybrečte si!“ Kdysi se vypravily všecky tři sestřičky do lesa na maliny. Jahod bylo v leckteré seči v lese hojnost, zvláště blízko Víru a Chlumu, ale na maliny se musilo chodit až k Hornímu lesu k Polomi. Tam byla veliká seč, mýtina uprostřed lesa, kde zvlášť kolem pařezů rostly celé houštiny maleniska. Děvčata si uvázala k pasu plechový hrnek, jeden menší si vzala na sbírání a  trhala a  také si pochutnávala. Nepozorovala, že na obloze vyvstávají černé mraky, až teprve, když se ozvalo temné dunění hromu, pustily se chuděrky úprkem k  domovu. Přeběhly šťastně Horní les a hnaly se polními cestami z kopce dolů a tu uprostřed polí je přepadla bouře za blesků a hromů, které se od našich kopců odrážejí a silněji rachotí než na rovině. Setmělo se, že ani na cestu neviděly. Božena vzala Jetu na záda, Milča chránila jakž takž maliny a s pláčem a nářkem běžely už skoro bez cíle, když tu na mezi naskytly se všeliké křoviny, pod které po čtyřech podlezly a tam skrčeny ležely přitisknu-

Jimramovský zpravodaj ty k sobě. Ale doma měli nemenší hrůzu, co se s dětmi stane. Statečná Vincena popadla deštníky a šátky a letěla v té bouři do kopce, kudy musily děti jiti, a po každém hromobití křičela z plna hrdla: „Boženko, Milinko, Jetynko,“ až se jí pod keříčkem ozvalo žalostné i radostné : „My jsme tady! My jsme tady!“ Chytla jednu na záda, druhou do náruče, ta musila držet deštník, Boženka dostala druhý a  tak se šťastně dostaly domů, když už jim i tatínek spěchal naproti. Jen s  plnou autoritou se vzepřel tomu, aby i  maminka neběžela do té bouře. Na ten výlet děti dlouho pamatovaly. My mladší dcerky jsme nepoznaly svých dědečků ani babiček. Cestička do Trpína pro nás zarostla, a tak jsme si přivlastnily dědečka a  babičku dětí „Řouřkových“ ve Velkém Trestném, malý kousek od Rovečného. Byly jsme tam také stejně jako vlastní vnoučata vždy vítány. Vždycky nám něco dobrého uchystali. Co malých kulatých trnek jsme se tam najedly, až nás žaludek bolel. Takové ovoce tatínek nepěstoval. Měl nejraději jablka a  těmi poděloval přátele a  známé z  daleka široka. Na podzim putovaly bedničky poštou na všecky strany. V době trnek bývaly jsme v Trestném nejraději. Sotva jsme školní knížky odložily, uháněly jsme přes kopec k „Hudcom“ do Trestného. Někdy si z nás udělal dědoušek dobrý den. Tak nám jednou nachystal jakési dobré škvarky, ještě horké, a pak nám řekl, že jsme jedli vraníka, že si donesl z Kunštátu koňský tuk. Jindy zas nám udělala bábinka smažínku na plechu a  v ní byly takové dobré kousky bílého masíčka. Potom se nám dědoušek vysmál, že to byla žabí stehýnka. To jsme dědouškovi vyhubovaly. Ale jinak jsme vybíravé nebyly, protože jsme stejně navštěvovaly své kamarádky, ať bydlily v  selské chalupě, nebo v  pazderně. Chtěly jsme přece také vědět, kdo v kterém stavení „ostává“, tak jsme se leckde přiživily a černé bramborové placky s chutí pojedly. Jednou také kdesi kocoura na kyselo v domnění, že je to králík. Tak mi to někdy připadá, že my farské děti jsme byly tak trochu obecním

nebo církevním majetkem. Všichni starší lidé nám vykali a to se nám líbilo a každý nás v chalupě rád viděl a s námi se pobavil.

Jetynka Jetynka bývala bledá a  hubená, a  když byla o  samotě, snivá a  zamyšlená a často ji bolel žaludek. Moc každému důvěřovala. Velmi brzy správně mluvila. Ještě když starší Milinka říkala kmočíček, Jeta už pěkně vyslovovala kmotříček, a ze všech dětí nejraději četla. Myslím, že chodila do školy z dlouhé chvíle — když ji ještě starší musili vést za ručku, asi ve čtyřech letech. Proto uměla brzy číst a  četla všechno, co jí pod ruku přišlo. Nejraději „Perly české“, kde byly povídky Boženy Němcové, básničky a všeliké pěkné věci. Knížky jí byly milejší než panenky, které si nejraději všelijak sama robila a to i na poli, zvlášť z květu makového. Když tak kvetl mák, který hospodáři hodně seli, a ten kus pole vypadal z dáli jako krásný pestrý koberec, tu si děvčátka několik květů utrhla, opatrně ohnula lístečky dolů — a  hned byla panenka, která měla dokonce na hlavičce korunku, jen ruce a  jedna noha jí scházely. Takové panenky se zastrčily do trávníku, nebo putovaly po potůčku, který se vlévá do Švarcavy, Švarcava do Moravy, Morava do Dunaje a  Dunaj do moře. Nu tak: šťastnou cestu, panenko! Plavej a plavej až do širého Černého moře! Jeta ráda pásla husy. Nejčastěji pásla s  Haničkou Jurovou, nejbližší sousedkou. Když přišla její kamarádka sestřenka Mářa z  Olešnice, hnala také husy s  nimi na pastvu. Na její počest dostaly jednou doma i  od Jurů velikánské krajíce chleba s  máslem, které Jeta dala do zástěrky a zastrčila zástěrku z obou stran za pas, aby měla ruce hezky volné. Když došly k jedné studni, chtěla Jeta ukázat Máři, jaká je hluboká a jaký velký okov na řetěze se do ní musí spouštět. Koukají pak, jak to jede dolů, a Mářa chce té vody okusit. Jak se Jeta natahuje, aby dřevěným hrotkem vody z okovu nabrala, uvolní se zástěrka a žbluňk — krásné krajíce letí dolů! Smutně se za nimi dívaly, jak zmizely v tmavé hlubině.

7

Jimramovský zpravodaj S nejmilejšími spolužačkami Lotynkou Čuhlovou a Žofou Srstkovou tvořily později ve škole nerozlučnou trojici. U Čuhlů měli velikánskou komoru a na stropě bylo vždy plno krásných perel, na které se chodila děvčata dívat. To se tam zvláštním způsobem srážela pára a tvořila lesklé kapky. Děvčatům se ta ozdoba moc líbila. Otec Žofy byl obuvníkem. Ty tři dívky bývaly ve škole nejlepšími žačkami a seděly vedle sebe. A když už po mnoha letech měla Jeta svou vlastní domácnost, přišla k ní hodná Žofa sloužit do Brna, skoro celých 7 let, a pomohla jí odchovat Jaryka a Miloše. Vraťme se nyní do Rovečného a  pustíme se na vandr s  Jetou a  s farskou jalovičkou. Na podzim, když náš starý čeledín Matuška oral s kravkami Hvězdou a Strakou, tu aby nebylo jalovičce ve chlévě smutno, zavedla ji Jeta vždy po škole Jílkovu pasáku do jejich stáda a on ji pak večer napasenou přivedl. Jednou nebyl na poli, kde ho měla Jeta hledat, ale že znala všecka Jílkova pole, pustila se s jalovičkou dál až k jejich „kříbu“, ale ani před lesem, ani dál za lesem pastevce nebylo. Vzpomněla si, že mají ještě louku blízko Horního lesa — a  tak smutně vandrovaly Jeta a  jalovička do kopce vzhůru. Avšak když došly na místo, pastevec, šelma, ani tam nebyl a  slunečko už zapadalo za Bukovce. Jetě nezbývalo, nechtěla-li, aby ji tma přepadla, než vrátit se s jalovičkou domů. S očima plnýma slziček vykládala, co jí pastevec vyvedl. A když maminka spráskla ruce a vyčítavě pravila: „A to ti nenapadlo, abys ji někde na mezi popásla, místo abys ji tahala celé půldne po kopcích a sebe k tomu?“ Jeta, jak by z nebe spadla, se překvapeně na maminku podívala: opravdu, to ji nenapadlo. Bázlivá nebyla a nejraději vylezla na strom až do vršíčku. Jednou ji pozvala kamarádka na třešně. Jeta vylezla na větve, které se pnuly vysoko nad střechou stodoly, kde byly třešně nejpěknější. Pojednou ji uklouzla noha, větev, které se držela, se vymrštila a Jeta letěla zrovna na střechu. Ale přímo divem zachytla se v letu rukama za větev, a tak visela ve vzduchu, třesouc se leknutím. Hned se však vzpamatovala a  hleda-

8

2/2016 la oporu nohama, usedla pak skrčena mezi větvemi, dokud jí srdečko nepřestalo mocně buchat. Ta byla ráda, že se nezabila! Jednou řezaly s Milčou cosi kudlami a Jeta nešikovně řízla Milču do prstu. Jak uviděla Milča krev, začala plakat, a  že to půjde žalovat. Ale Jeta tomu zvláštním způsobem zabránila. Šmik, řízla se na tomtéž místě a povídá: „Vidíš, teď mi také teče krev a víc než tobě a  nebrečím.“ A šly svorně vymáchat prsty do potoka a Milča nežalovala. Na ruce za dlaní měla bradavici a ta ji tuze mrzela. Lotynka ji poradila zvláštní operaci, jak prý se lidé bradavic zbavují. Měli doma u Čuhlů právě na něco nachystaný vitriol, a tak našly hřebík a špičkou tu bradavici rozškrábly a káply na to vitriolu. Ale to si Jeta dala! Vitriol jí vypálil tak velikou ránu, že dlouho měla ruku bolavou, ale bradavička zmizela důkladně a jen jí provždy zůstalo na ruce světlé místečko. Jak jen mohla, schovala se někde s knížkou buď na vršíčku stromů, nebo pod vozem v kůlně, nebo si brala knížky s  sebou někam na pole. Lepila si zápisníčky a  tam si všecko, co se jí líbilo, zapisovala, nebo i neznámá slova a  to zapisování jí zůstalo až do jejích šedin. Kdežto hoši musili všichni už v  desíti letech do světa, na gymnázium, šla děvčata všecka až ve dvanácti letech do dívčího ústavu do Krabčic a  pak do ciziny. Proto již ve škole začali jsme se učit německy. To Jetu moc zajímalo, a když přicházíval velký bratr Bohumil domů z Vídně, kde byl vikářem, učil Jetu průpovídkám a  básním německým. Někdy recitovala i verše ze Schillerova „Zvonu“. I když to ani dobře nechápala, cítila, že je to moc pěkné. Také latinským příslovím ji bratr učil. Dětem z  Chlumu pomáhala dělat početní a jiné úlohy a za to jí nosily první fialky a jahody. Jednou také hrály školní děti divadlo a  z výtěžku si koupily krásnou mapu zemí Království českého. Hrály „Učitel ve francouzském zajetí“ a  Jeta první začala: „Kluci, kluci, nechte toho brnkání!“ Sklidily moc díků a  strýček barvíř, který hrál učitele, jejž děti vysvobodily, byl tak dojat, že se dal na

jevišti opravdu do pláče, když spustily píseň: „Již tě máme zas, učiteli náš“ — a nebyl k upokojení. On byl, jak se říká, moc měkký na pláč a měl co dělat, aby svůj vzlykot přemohl. Zato Francouz, jinak rázný švec, se na děti na stráži doopravdy dopálil a zařval: „Alé vuzan, marš!“ tak zlostně, že se opravdu lekly. Jeta mu přinesla dle předpisu kobližky medem polité, jež jí maminka nachystala, ale Lotynka zapomněla na smažená vajíčka, která měla strážci učitele dle předpisu donést. A tak rozdrobily s  Jetou do kastrolka rohlíček a  polily slivkami od piva a  hezky rozmíchaly. Ty kobližky mu tak chutnaly, že je snědl všecky, až se obecenstvo srdečně jeho apetitu smálo, ale ta hořká „vajíčka“ mu celou chuť a náladu pokazila. Na ostatky, na konec masopustu, si udělali tito malí herci s  ostatními školními dětmi „rozchodník“. Sešli se odpoledne u Čermáků a paní hostinská jim navařila dobré kávy, k níž si donesli mléko, kávu a  cukr, buchty, koláče a  „šišky“. Šišky se říkalo podlouhlým cukrovinkám z  cukru, másla a  vajec, které se na ostatky v  každém selském stavení dělaly. Obyčejně to každý upravil trochu jinak, a tak jsme si my dívky šišky vyměňovaly. Bylo to přímo závodění, mít hodnou sbírku různých šišek a znalecky rozhodnout, kdo je má nejlepší. Jinak se tehdy u sedláků cukrovinky nedělaly. Na tom rozchodníku jsme si pak hráli, zpívali, i  při zpěvu tančili. Měli jsme také velkou vzácnost — pomeranč. Ten přinesl vídeňský hošík, který byl v hostinci na „handl“ a chodil s námi do školy, aby se naučil česky. Říkali jsme mu jen Němec a měli jsme jej všichni rádi. O hodech ještě chodívalo po vsi jakési podivné procesí s  medvědem na řetěze a  všelijaké jiné figury byly v průvodu, ale to i stínání kohouta již v mém dětství zaniklo a již jen nejasná vzpomínka na ten nepěkný zvyk se mi vynořuje. Jeta byla od přírody vášnivá při vší zamlklé povaze, ale když četla Lampářovu schovanku a jak ta malá Gerta svou vášnivost přemáhala, umínila si, že to také dokáže a  že ji nikdo nesmí vidět

2/2016 rozhněvanou. Naučila se tomu tak, že když už byla dospělým člověkem a ono to někdy v ní přímo bouřilo, Jeta se přece klidně dívala a třeba i usmívala, jako kdyby někdo splašené hříbě držel tak pevně, že se nemůže hnout. Ráda něco ošetřovala a o něco se starala a něco zařizovala. Kdysi léčila za oknem v umělém hnízdečku vlaštovičku s přeraženým křidélkem, a aby okřála, postavila ji občas na talíř do trochu vody. Ale Pepa jednou přišel dříve ze školy, vzal plnou mísu vody a  vlaštovičku tak zmáchal, že se celá mokrá chvěla a třásla, když k ní Jeta přišla, a  už se nevzpamatovala. Jeta zapomněla na Gertu a tuze se rozhněvala a potom s pláčem vlaštovičku pochovala. Jeta měla ještě jednu divnou kamarádku, ale viděly ji děti jen jednou neb dvakrát do roka. Byla to „šlejfířova“ Juliana. Její otec byl potulný brusič odkudsi z daleka, a když přijížděl do Ro-

Jimramovský zpravodaj večného, byl velký sběh. Všichni nosili k němu nože a nůžky, též i polní nářadí k broušení a Juliana se měla dobře. Všecky děti ji znaly a všude ji pohostily. Těšily se, co zase bude vykládat. Juliana měla bujnou fantazii. Co vlků a  medvědů a  raubířů přemohli se svým tátou a  s jeho brusem, nebo jim šikovně upláchli! Ale když začala o  lvech a  slonech a  tygrech, tu přece Jeta rozhořčena protestovala, protože by musila Juliana s tou jejich károu jet přes moře, a  to přece nedokážou. Nechtěla také věřit, že kdesi za „Rovečínem“ v jednom potoce viděla prý Juliana krokodýla. Císaře pána potkali prý ve Vídni kolikrát a  jaké krásné domy a  paláce a  všecky možné divy viděli! Také divné pohádky uměla vykládat jako nikdo jiný, protože si je sama ve své fantazii spřádala. Věru, že jim Jeta někdy záviděla to cestování světem, kde

se tolik divných věcí vidí a slyší. Také s  komediantovými dětmi se rovečínské děti hned spřátelily, když do dědiny přijeli komedianti a dobře si jejich jezdící dům z venku i zvnitřku prohlédly. Jedno komediantské děvčátko, které si s jinými už hrálo na návsi, když si vzpomnělo, rozběhlo se k  mámě: „Dej pít, mámo,“ a  vylezlo jí na klín nebo zůstalo stát a nechalo se kojit mámou jako telátko od kravičky. Té jsme se navysmívali! Ale tak vykládat jako Juliana komediantské děti neuměly — spíše dovedly pomáhat na „jevišti“, a tu jsme jim ovšem nadšeně tleskali, když se objevily ve svých divadelních, pro nás moc krásných úborech. A což, když přijelo do Rovečného „tumrle“, totiž kolotoč, to byla sláva! Za koláč nás svezli třeba dvakrát. Pokračování příště. Text je doslovně převzatý od autorky

Vzpomínky paní Bohušky Gondové z Lísku - pokračování Rumunská armáda v Lísku Myslím si, že byl měsíc květen, když přišli do Lísku vojáci. Byli jich plné lesy kolem dokola okolo osady a  těch koní snad tolik jak vojáků. Byli to Rumuni. U nás v domku nám umístili nemocného vojáka. Ležel na posteli v kuchyni. Já s maminkou jsme bydleli v ložnici. Kuchyň obsadil vojenský kuchař a  vařil ve velkých hrncích pro vojáky. Když navařil, zabušil na plech a dal signál vojákům, že je navařeno a mohou pro jídlo. Nejprve dal najíst nemocnému vojákovi, co ležel na posteli, a pak se postaral o vojáky v lese. Plný les byl vojenských stanů a v nich rumunští vojáci. Les byl krásně vymetený, upravené chodníčky, cestičky, po okrajích obložené úhledně kameny, jeden vedle druhého a z jívového proutí ohnuté pruty zapíchané mezi kameny. V lese udělali roubenou studni a okraj také vroubený proutím. To byla paráda. V lese bylo jako v paláci. K nám do kuchyně chodil za kuchařem mladý voják, jmenoval se Sabin. Já byla šestileté děvče, a tak na mě mluvil, jenomže já mu nerozuměla. Místo Bohuška mi říkal Fetuška. Když odcházeli, tak nám dal knížku Kytice od Erbena, na zadní straně s adresou na něho do Rumunska. Kniha se po letech ztratila a už se nenašla. Ten kuchař, co u  nás vařil, tak na odchodnou dal mé mamince krásnou vyšívanou dečku (menší ubrus). On ji nosil jako zástěru a maminka mu řekla, že to je škoda ji takhle nosit. Tak ji sundal a už ji nenosil. Maminka mu dala svoji zástěru, byla velká a kuchař si ji oblíbil. Když od nás odcházel a loučil se

s námi, tak mamince ten ubrus věnoval. Dodnes ho mám uchovaný. Rumunští vojáci s námi osadníky vycházeli pěkně. Až na jednu moji zkušenost. Oni ve volném čase si krátili chvíli tím, že hráli takovou hru. Měli udělané dřevěné kostky něco jako domino. Byly krásně soustružené a na nich tečky. My jsme je, co by děti pozorovaly, i to, kam si je schovávají. Pak se nám podařilo těch kostek několik vzít. Měly jsme hroznou radost, že je máme a že si budeme taky hrát s nimi jako oni. Jenomže oni na to přišli, že jim kostky chybí, a tak šli za námi, kam jsme je dali. My jsme je nechtěli pozbýt, a tak jsme dělali, že nevím, že nerozumíme. Byly jsme 3 děti, co jsme to vzaly, Pepík Dvořáků, jeho sestra Máňa a já. Já nevím, proč ten voják skočil a dal mně takovou facku, právě mně. Ti dva když viděli, jak to začíná, tak Pepík šel, asi se bál, že dostane taky a kostky donesl. A bylo po radosti a krásných kostkách domina. Pod naší chalupou měli Kotlánovi chaloupku. Museli chaloupku opustit a jít bydlet do chalupy k dceři, právě k těm Dvořákům. V chaloupce měli Rumuni lazaret – nemocné vojáky. Když válka skončila, tak v lese nad křížem udělali vojáci parket. Okrášlili ho smrčky, nazdobili kvítky a papírovými stuhami. Přišli vojáci s garmoškami (harmoniky), hráli, zpívali, tančili a radovali se z vítězství. Trvalá vzpomínka mi zůstala na mladého vojáka, který tancoval kozáček. Bravurně zvládl náročnost toho tance, z  jedné strany parketu na druhou stranu tančil, jen se kmital. Tímto vystoupením zakončili vojáci pobyt u nás v Lísku.

9

Jimramovský zpravodaj

2/2016

Vzpomínka na den osvobození

Maminka

Bylo 9. května r. 1945. Byl krásný, teplý, slunečný den. Azurové nebe bez jediného mráčku. Dalo by se říci, že jsme se probudili do mimořádného svátečního dne. A ono to tak bylo. Naší osadou procházel na svoji pochůzku hajný ze Lhoty pan Antonín Zich. Šel dobře naladěn, s úsměvem na líci, když se před naším domkem zastavil. Setkal se s naším dědouškem Antonínem Štorkem a  zvěstoval mu radostnou zprávu slovy: „Pantáto Štorku, nesu Vám jedinečnou novinu. Dneska skončila válka!“ Dědoušek s hajným Zichem se objali a radovali se, že skončilo utrpení. Dědoušek prožil celou 1. sv. válku na frontě. Sám na sobě si prožil útrapy a hrůzy války a bál se, jak skončí ta 2. sv. válka. Ve mně ta zpráva zanechala na celý život vzpomínku radosti na mého dědouška. Za války v Lísku nikdo rádio neměl, takže hajný Zich byl první, kdo nám tu novinu přinesl. Byl začátek máje den 9. květen r. 1945 a  šeříky kvetly v plné kráse a voněly osvobozením, radostí, ale i úctou a obdivem. Rudá armáda osvobodila naši vlast. Tolik očekávaná svoboda přece jen přišla. Ale těch umučených, popravených, zabitých na frontách, to byly miliony obětí fašistické zvůle, to se nedá, ani nesmí zapomenout. Ti všichni si přáli dočkat se osvobození, žít a radovat se v osvobozené vlasti. Přáli si žít v míru. Přání se nenaplnilo. Hrůznou smrtí zahynuly desetitisíce dětí. Bylo to v  Osvětimi, Treblince, Březince a  Majdanku. Tyto koncentrační tábory byly na území východního Polska. Také Chelmno, Sobibor. Těmto táborům se říkalo „továrny smrti“.

Trvalou a krásnou vzpomínku, mám na svou milou maminku. Na její úsměv vlídný a laskavý, ý, ještě teď po letech duši mou pohladí. Mám koutek štěstí v srdci svém svém, m, m, kde drahý poklad skrývám, kam chodívám se potěšit, t, když o mamince snívám. Jak vlastně je v tom koutečku? Je mile tam jak v ráji, byť by se mračna valila, jí. tam vždy se rozprchají. Je v něm i malá svatyňka, v ní oltáříček malý, jen tomu bývá uctíván, kdo život a lásku mně dali. Jak šťastně je být v tom koutečku, u, v tak útulném a hezkém, ale vzpomínat na svou maminku, nku, je bez ní už jenom steskem. Maminko, moje zlatá, vzpomínka na Vás je věčná, čná, svatá. V srdci mě bude vždy jen hřít, pokud já budu na světě žít. Text je doslovně převzatý od autorky

Blahopřání Zde uveřejňujeme jubilanty, kteří nám k tomu dali písemný souhlas. Všem jubilantům srdečně blahopřejeme a do dalších let přejeme hodně zdraví. 02.05. pan Miroslav Zástěra, Ubušín

80 let

04.05. paní Miroslava Dobiášová, Jimramov

80 let

11.05. pan Bohuslav Šedý, Jimramov

80 let et

14.05. pan Zdeněk Karásek, Sedliště

80 let

02.06. paní Ludmila Ludm Dvořáková, Trhonice ce

70 let

19.05. paní Růžena Pospíšilová, Ubušín

83 let

11.06

paní Marie Ehrenbergerová, Benátky

60 let

21.05. paní Alena Karafiátová, Jimramov

81 let

15.06

paní Libuše Burešová, Jimramov

85 let

22.05. pan František Štěrba, Jimramov

75 let

19.06. paní Květoslava Šikulová, Jimramov

10

88 let

2/2016

Jimramovský zpravodaj

Citáty slavných a přísloví

vybrala a poskytla paní Naděžda Šléglová

Člověk se plně projeví teprve, když změří své síly s překážkou.

Exupéry

Jedině příroda ví, co chce. Nikdy nežertuje a nikdy nedělá chyby, ty dělá jen člověk. Bohatství je jako mořská voda. Čím víc se pije, tím je větší žízeň.

Johann Wolfgang Goethe Arthur Schopenhauer

Až bude pokácený poslední strom, až bude poslední řeka otrávená, až bude chycena poslední ryba, tehdy poznáme, že peníze se nedají jíst. Indiánské přísloví

Informace pro občany Projev u ZŠ Vanovice u příležitosti odhalení pamětní desky Františku Břenkovi Vážení spoluobčané, vážení hosté, Právě před malou chvílí jsme byli svědky slavnostního odhalení pamětní desky asi nejvýznamnější osobnosti obce Vanovice, p. Františka Břenka, od jehož úmrtí v  letošním roce uplynulo 100 let. Scházíme se, mohu říct, již tradičně 28. října na státní svátek založení společného státu Čechů a Slováků, Československé republiky. Svátek je již tradičně spojen s  nějakou významnou událostí, v loňském roce například s odhalením pamětní desky našim spoluobčanům, kteří padli na bojištích 1. světové války. Tradiční je i lampiónový průvod. Když jsem v loňském roce končil ve funkci starosty naší obce, projevil jsem přání, aby se nezapomínalo na ty, kteří pro naši budoucnost zanechali významný kus své práce, kus svého života a někteří i životy celé. A dnešní den je jen splněním mého přání ve prospěch asi člověka nejpovolanějšího. Možná Vás napadne, proč spojuji Františka Břenka právě s  97. výročím vzniku ČSR. Snad to v průběhu mého proslovu pochopíte. Dovolte mně, abych vám ve stručnosti připomenul jeho život a jeho působení v naší obci. František Břenek se narodil 17. prosince 1842 v  Jimramově v  domě č. 83 a  rodný Jimramov jej má dodnes zařazeného mezi své významné rodáky.

Z rodiny Břenků pocházela i sestra Josefina Ludovika. Jejich tatínek Josef Břenek měl stolařství a patřil mezi zámožnější občany. I proto mohl nechat dceru vystudovat v Německu a ve Švýcarsku. Proč vzpomínám i  sestru Františku? O tuto dívku se vážně ucházeli oba bratři spisovatelé Vilém a Alois Mrštíkové. Nejprve Vilém v  dobách svých studií a později Alois, který byl dokonce požádat její rodiče o ruku. Ale z důvodu, že Alois Mrštík byl katolík a ještě k tomu učitel a  Josefina jako evangelička by musela přestoupit na jeho víru, ke svatbě nedošlo. Josefina se později provdala na jižní Moravu za pana Hortvíka. Po jeho smrti se do Jimramova vrátila se svým synem a  v Jimramově i  zemřela a byla zde pohřbena. Bohužel její hrob se na evangelickém hřbitově nedochoval. Její syn se později stal majorem a na konci 2. sv. války se stal jedním z hrdinů jimramovského povstání. Náš František Břenek má toto příjmení uvedeno ve svém rodném listě, i  když se někdy podepisoval Břeněk, zvláště v  časopisech, kam zasílal své příspěvky. Všechny Břenkovy děti se však podepisovaly s  háčkem, což bylo zajímavé třeba na vysvědčení, kdy jeho děti měly příjmení s háčkem a on jako řídící se podepisoval podle rodného listu, tedy bez háčku. Sám František tvrdil, že jeho příjmení je staročeské, tedy s háčkem, ale matriky vedené německy

ten háček vynechávaly. Otec Františka Břenka, Josef Břenek, byl známý písmák, zaměstnáním stolař a truhlář a jeho sousedem v Jimramově byl známý spisovatel Jan Karafiát, který v  knize Paměti spisovatele Broučků věnoval jednu kapitolu právě Josefu Břenkovi. Ten odebíral několik časopisů, mezi jinými i  Havlíčkovy Národní listy a  Slovana. Byl také opravdovým mistrem ve stolařském oboru. Pro svoji snachu Kristinu Břenkovou vyrobil překrásný pokojový nábytek, který zdědila Eliška Břenková (zemřela v roce 1960) a po ní neteř Libuše Sekyrová, což byla vnučka Františka Břenka od dcery Libuše. Josef Břenek mj. zhotovil také nábytek do zámku v Letovicích vykládaný perletí a zlatými proužky. Manželka Františka Břenka, Kristina, za svobodna Pešková, se narodila 20. října 1847 v  Chudobíně č. 4 jako potomek českobratrských exulantů. Zemřela 15. února 1888 ve Vanovicích ve věku 41 let a byla pochována jako jediný člen rozvětvené rodiny ve Vanovicích na hřbitově za evangelickým kostelem. Rodina hrob později nechala exhumovat a  pohřbila ji v  Praze. Její hrob se však rovněž nezachoval. Ve Vanovicích na hřbitově zůstal jen poškozený náhrobek. Kristina dala ve vanovické evangelické škole č. 90 život 6 dětem. Nejstarší syn Jindřich, později stavitel, navrhnul

11

Jimramovský zpravodaj významnou vanovickou budovu Občanskou záložnu, dnešní sídlo obecního úřadu a pošty. František Břenek, jak se sluší a patří, byl jejím prvním ředitelem. Dalšími dětmi byly dcery Libuše, Růžena, dvojčata Kristina (záhy po narození zemřela) a Otakar (básník a spisovatel) a nejmladší dcera Eliška. František Břenek vystudoval reálku v  Poličce a  dvouletý učitelský ústav v Brně. Službu nastoupil v Nosislavi, ale již za dva roky(1862) se stává učitelem evangelické školy ve Vanovicích. Zde přijal též úřad poštmistra, který zastával až do roku 1914. Jeho obrovská pokrokovost nespočívala jen ve školství, jeho zásluhou společně s evangelickým farářem Vilémem Kuhnem bylo založení prvního vesnického hasičského sboru na Moravě (1872), kde působil jako předseda přes 20 let. Zapomenout nelze ani založení zpočátku čtenářského, později pěveckého sboru Vlastimil, který v obci pod stejným názvem působí dodnes (1887). Díky jeho úsilí a  pokrokovosti došlo ve Vanovicích ke sloučení církevních škol, katolické a evangelické a založení obecné školy. Byla postavena budova obecní školy a slavnostně otevřena v říjnu 1883. Rodina Břenkova v  r. 1910 stála u  založení tělocvičné jednoty Sokol, kromě samotného Františka, zejména děti Otýn a dcera Eliška. František Břenek patřil k nejaktivnějším učitelům Boskovicka a  Kunštátska. Veškerá jeho činnost je provázena novátorstvím. Zaváděl do výuky přístroje pro demonstraci fyzikálních zákonů, vyráběl si vlastní pomůcky, neúnavně referoval na učitelských konferencích, jak zlepšit školní zařízení a  vybavení tříd. Napsal řadu závažných článků do Vitáskova Pěstouna, do Učitelských listů v letech 1863 – 1889. Dokladem přemýšlivosti Františka Břenka je i  z roku 1892 světově patentovaný vynález posunovací tabule. František Břenek působil ve

12

2/2016 Vanovicích jako učitel od r. 1862 do r. 1902, tedy čtyřicet let, a  jako poštmistr od r. 1863 do r. 1914, tedy přes 50 let, kdy se odstěhoval k dceři Elišce do Prahy, kde brzy, 4. ledna 1915 zemřel, Pochován byl na vinohradském hřbitově a na hrob byla umístěna deska s nápisem: „Učitel a  vzdělavatel, by sloužil svému národu“. Hrob již bohužel neexistuje. Hřbitovní správa dala bez upozornění příbuzných hrob zrušit a zmizel i pomník. Nápis z jeho náhrobku jsme si dovolili zachovat i  na naší pamětní desce, kterou dnes na naší škole odhalujeme. Za úspěšnou činnost učitele i poštmistra byl František Břenek odměněn četnými státními vyznamenáními a medailemi, které si však málokdy přivěsil, neboť nebyl přítelem vnější okázalosti. Procházeje historií naší obce, nenašel jsem v ní člověka tak pracovitého, obětavého a tvořivého. Ať alespoň tato moje vzpomínka a pamětní deska připomene všem generacím současným i  budoucím památku této významné osobnosti nejen Vanovic, ale celého kraje i naší vlasti. Ať je jeho život a zanechané odkazy příkladem pro naši mladou generaci.

Zmizel i  hrob Otýna Břenka, jeho syna, spisovatele, básníka a  novináře, který byl pohřben na brněnském hřbitově. Zůstalo jen původní číslo, skupina 6, řada 1, hrob č. 6. Ve Vanovicích po něm zůstala jen pamětní deska na rodném domě č.p. 90. A tak se nemůžeme nikomu z  rodiny jít poklonit a poděkovat, přesto si myslím, že pouť k hrobům zasloužilých lidí, jejich pomníkům, by se měla stát něčím samozřejmým. Jen stálým uvědomováním, z kolika nadšení a odvahy vyrostla naše svoboda a kultura, sílí naše přítomnost a  vzniká plodná, opravdu živá národní tradice, v níž si přítomnost podává ruku s minulostí. Nezapomínejme na ty, kteří zemřeli a jejichž odkaz žije, a jestli se rozpadávají jejich hroby, položme k nim alespoň jednou za rok kytičku vzpomínek. Je to odkaz všem našim hrdinům, kteří se zasloužili o vznik ČSR v r. 1918, ale i těm, kteří po dobu 300 let od Bílé hory o samostatný stát usilovali. K nim určitě patří i náš František Břenek. Nezapomínejme i na naše popravné spoluobčany z období 2. sv. války. I oni prolili svoji krev zato, abychom zde dnes mohli stát, mohli mluvit svoji krásnou řečí. Dovolte mně ještě závěrem poděkovat všem těm, kteří byli nápomocni tomu, abychom dnes pamětní desku mohli odhalit. V prvé řadě autorce p. akadem. sochařce p. Nině Jindřichové z  Trnové u  Mníšku pod Brdy. Dále bych chtěl poděkovat Jihomoravskému kraji a  zejména přítomnému předsedovi kontrolního výboru Zastupitelstva Jihomoravského kraje p. Stanislavu Navrkalovi z  Blanska za jeho účast, ale i podporu naší žádosti o dotaci. Vám ostatním děkuji za účast na naší oslavě a přeji Vám příjemné prožití zbytku dnešního svátečního dne. A závěrem jeden vzkaz budoucnosti: Upravil jsem si jeden verš básně Jiřího Wolkera: „Člověk je smrtelný, ale jeho práce je živá“. Doslovný opis projevu

2/2016

Jimramovský zpravodaj

KRAJSKÉ ŘEDITELSTVÍ POLICIE kancelář ředitele krajského ředitelství, oddělení tisku a prevence Loni zemřelo při dopravních nehodách pět chodců S reflexními prvky je chodec vidět až na vzdálenost 200 m.

Čtyři z pěti tragických nehod se loni staly za snížené viditelnosti – tedy časně ráno nebo v podvečer. Tři tragické nehody se staly na vyznačeném přechodu pro chodce – v Pelhřimově, Třebíči a Žďáře nad Sázavou. Dva chodci loni zemřeli při nehodách, které měly podobný scénář. V obou případech šli chodci mimo obec po okraji silnice a projíždějící řidiči je přehlédli. Loni v prosinci zemřela na následky střetu s osobním vozidlem teprve patnáctiletá dívka. Nehoda se stala na silnici u Ledče nad Sázavou. Vyšetřování této tragické nehody není ještě ukončeno, ale s největší pravděpodobností řidič osobního vozidla přehlédl skupinku tří chodců, kteří šli po okraji silnice. Následky nehody byly fatální - dívka na následky těžkých zranění zemřela. Pravidla pohybu chodců po komunikacích upravuje zákon o  provozu na pozemních komunikacích. Chodec musí užívat především chodníku a tam, kde chodník není, se chodí po levé krajnici nebo co nejblíže při levém okraji vozovky. Chodci smějí jít v těchto případech nejvýše dva vedle sebe. Při snížené viditelnosti nebo v  nebezpečných a  nepřehledných úsecích smějí jít chodci pouze za sebou. V této souvislosti je zapotřebí připomenout, že velice důležité pro bezpečnost chodců je, aby byli zřetelně a včas vidět. Zejména za snížené viditelnosti je důležité, aby chodci používali vhodné oblečení s reflexními prvky, které zvyšují jejich viditelnost zejména pro řidiče motorových vozidel, což nyní nově upravuje zákon o provozu na pozemních komunikacích. Loni se stalo v Kraji Vysočina 40 dopravních nehod přímo na přechodu pro chodce. Chodec je povinen při přecházení vozovky použít přechod pro chodce vždy, když je od něho vzdálen do padesáti metrů. Na přechodu pro chodce se chodí vpravo. Mimo přechod pro chodce je dovoleno přecházet vozovku jen kolmo k její ose. Před vstupem na komunikaci se chodec musí přesvědčit, zda může vozovku bezpečně přejít. Chodec smí přecházet vozovku, jen pokud s ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidel nedonutí jejich řidiče náhlé změnit směr nebo rychlost jízdy. Dále nesmí vstupovat na přechod pro chodce nebo na vozovku bezprostředně před blížícím se vozidlem. Jakmile vstoupí chodec na přechod pro chodce nebo na vozovku, nesmí se tam bezdůvodně zastavovat nebo zdržovat. Chodec také nesmí překonávat zábradlí nebo jiné zábrany na vozovce.

KRAJ VYSOČINA – Za první dva měsíce letošního roku jsme v našem kraji dokumentovali celkem třináct dopravních nehod s  účastí chodců. Osm dopravních nehod se stalo ve dne, zbývající v noci za snížení viditelnosti. Šest dopravních nehod chodci zavinili. Sedm nehod se stalo na přechodu pro chodce. Jeden chodec při letošních dopravních nehodách zemřel, tři chodci byli těžce zraněni a jedenáct dalších chodců utrpělo lehké zranění. V této souvislosti je zapotřebí znovu připomenout, že od 20. února letošního roku je v účinnosti novela zákona o provozu na pozemních komunikacích. Tato novela kromě jiného přináší novou povinnost pro chodce. Jde o  povinnost užití reflexního prvku při nedostatečné viditelnosti. Jde o  povinnost, která výrazně přispívá ke snížení rizik střetů osob s  vozidly na místech, která jsou nedostatečně osvětlena a zároveň na nich chybí chodník. Užitím reflexního prvku nebo oděvního prvku s reflexními doplňky se dosáhne významného zviditelnění chodce, přičemž tím dojde k větší bezpečnosti pro všechny účastníky silničního provozu. S reflexními prvky je chodec vidět až na vzdálenost 200 metrů, takže řidič má možnost adekvátně zareagovat. Reflexní prvek, umístěný na viditelném místě, musí mít od soboty každý chodec, který se bude za snížené viditelnosti pohybovat po pozemní komunikaci, na níž není chodník ani veřejné osvětlení. Novelizované ustanovení zní: Pohybuje-li se chodec mimo obec za snížené viditelnosti po krajnici nebo po okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením, je povinen mít na sobě prvky z retroreflexního materiálu umístěné tak, aby byly viditelné pro ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Za nesplnění povinnosti dané novelizovaným zákonem lze uložit blokovou pokutu až 2 000 korun. Bezpečnost chodců se dlouhodobě řadí v Kraji Vysočina mezi priority dopravních policistů. Dopravní policisté a policisté z oddělení tisku a prevence se proto v současné době na chodce snaží působit především preventivně. Pokud policisté zjistí, že se chodec dopustil přestupku, bude tento přestupek řešen domluvou a chodec bude upozorněn policistou na novou povinnost danou zákonem. Statistiky dopravní nehodovosti v oblasti střetů vozidel s chodcem nejsou v Kraji Vysočina nijak Dopravní nehody chodců v Kraji Vysočina v roce 2015 (od 1. ledna do 31. prosince) příznivé. V roce 2015 policisté v našem kraji vycelkem usmrceno těžce lehce bez šetřovali cellem 119 dopravních nehod, při kterých zraněno zraněno zranění byl jedním z  účastníků chodec. Pět chodců při chodci celkem 119 5 16 83 12 loňských nehodách zemřelo, šestnáct jich utrpělo na přechodu pro chodce 40 0 8 23 2 těžké zranění a dalších 83 jich bylo zraněno lehce. v těsné blízkosti přechodu pro chodce 2 0 0 0 0 Pouze dvanáct chodců vyvázlo ze střetu s vozidlem chodec viník 24 0 3 32 4 17 0 1 14 2 bez zranění. V sedmnácti případech byl chodec - chodec alkohol přecházení mimo přechod pro chodce 25 1 2 20 2 účastník dopravní nehody - pod vlivem alkoholu.

13

Jimramovský zpravodaj

2/2016

Veřejně prospěšné práce Právní úprava: § 112 zákona č. 435/2004 Sb., o  zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhláška č. 518/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ PRÁCE JSOU ČASOVĚ OMEZENÉ PRACOVNÍ PŘÍLEŽITOSTI, jedná se o pomocné práce, na které Úřad práce může poskytnout příspěvek. Bližší informace poskytneme při aktuálních dotazech žadatelů. Doba trvání VPP je ze zákona o zaměstnanosti možná nejdéle na 24 měsíců (dohody budou uzavírány prioritně na 12 měsíců, písemnou žádost zaměstnavatele o prodloužení doby poskytování příspěvku uzavřených na kratší období než 12 měsíců je možné projednat, alespoň 1 měsíc před koncem platnosti dohody). JAKÉ ČINNOSTI PATŘÍ MEZI VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ PRÁCE? Veřejně prospěšnými pracemi se rozumí zejména pomocné práce, bez požadavku na kvalifikaci, časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v  údržbě veřejných prostranství, úklidu a  údržbě veřejných budov a  komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí. KDO MŮŽE BÝT UMÍSTĚNÝ NA VEŘEJNĚ PROSPĚŠNOU PRÁCI? Na veřejně prospěšnou práci může být umístěn úřadem práce písemně doporučený uchazeč, který je v evidenci úřadu práce. VPP, jako jeden z  nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, jsou přednostně určeny uchazečům o zaměstnání (UoZ), kterým ÚP ČR věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou pozornost. Jedná se zejména o:  UoZ dlouhodobě nezaměstnané (délka evidence nad 12 měsíců).

všeobecné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. ÚŘAD PRÁCE POSKYTUJE PŘÍSPĚVEK VE VÝŠI 14.000,- KČ/MĚSÍC/MÍSTO, v  této částce je již zahrnuta i úhrada odvodů pojistného za zaměstnavatele. PŘÍSPĚVEK NA VPP JE MOŽNÉ ZVAŽOVAT I NA ZKRÁCENÝ PRACOVNÍ ÚVAZEK, v tomto případě se výše měsíčního příspěvku určuje dle tabulky GŘ ÚP ČR a  minimální výše úvazku musí činit polovinu stanovené týdenní pracovní doby. JAKÝM ZPŮSOBEM MŮŽE ZAMĚSTNAVATEL POŽÁDAT O PŘÍSPĚVEK NA VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ PRÁCE? Žádosti o poskytnutí příspěvku je třeba zpracovat na formulářích Úřadu práce ČR, které lze získat na Úřadu práce ČR – KrP v Jihlavě, Kontaktní pracoviště, Strojírenská 28, Žďár nad Sázavou: Obvod Žďár nad Sázavou Jana Klementová, kancelář č. 423.  950 177 482, e-mail: [email protected] Obvod Velké Meziříčí a Velká Bíteš Ing. Dana Machová, kancelář č. 419.  950 177 483, e-mail: [email protected] Obvod Bystřice nad Pernštejnem a  Ing. Jana Chromá, kancelář č. 423. Obvod Nové Město na Moravě  950 177 489, e-mail: [email protected] Na poskytnutí příspěvku není právní nárok. Žádosti musí být podány před v Společensky účelné pracovní místo Právní úprava: § 113 zákona č. 435/2004 Sb., o  zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhláška č. 518/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Dále je možno poskytnout příspěvek osobám vedeným nepřetržitě 3 měsíce v evidenci ÚP, které:  nedosáhly 25 let věku, nebo jsou absolventy VŠ do 30 let věku do 2 let praxe,  jsou osoby se zdravotním postižením,  jsou osoby starší 50 let,  pečují o dítě do 7 let věku  jsou osobami, které vyžadují zvláštní péči z jiného důvodu bránícího jejich vstupu na volný trh práce.

KOMU A JAKÝ PŘÍSPĚVEK ÚŘAD PRÁCE POSKYTUJE A V JAKÝCH ČÁSTKÁCH? A) ZAMĚSTNAVATELI na SÚPM vyhrazené pro uchazeče o  zaměstnání (dále UoZ) kterým ÚP ČR věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou pozornost. Jedná se zejména o:  UoZ dlouhodobě nezaměstnané (v evidenci ÚP nad 12 měsíců).

BLIŽŠÍ INFORMACE K VÝBĚRU BUDOU SDĚLENY PŘI KONKRÉTNÍM VZNESENÉM POŽADAVKU ZAMĚSTNAVATELE. JAKOU FORMU PŘÍSPĚVKU ÚŘAD PRÁCE ZAMĚSTNAVATELI POSKYTUJE? Na vytvoření veřejně prospěšné práce může úřad práce poskytnout příspěvek na mzdové náklady na zaměstnance umístěného na tyto práce, včetně pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti a pojistného na

Dále je možno poskytnout příspěvek osobám v  evidenci ÚP nad 5 měsíců, které zároveň:  nedosáhly 25 let věku,  jsou osoby se zdravotním postižením,  jsou osoby starší 50 let,  pečují o dítě do 7 let věku,  jsou absolventy VŠ do 30 let věku do 2 let praxe,  jsou fyzické osoby, kterým je potřeba věnovat zvýšenou péči při jejich vstupu na volný trh práce.

14

2/2016 Podmínky: Uzavření pracovního poměru na dobu neurčitou. U státních podniků, neziskových a příspěvkových organizací je možné sjednat pracovní poměr na dobu určitou. Nesmí se jednat o opakované nástupy ke stejnému zaměstnavateli během 2 let zpátky. Vybraný uchazeč o zaměstnání musí mít ukončené a  vypořádané nekolidující zaměstnání před podáním žádosti o příspěvek. Nekolidující zaměstnání u žadatele může trvat maximálně 3 měsíce v předchozích 12 kalendářních měsících před podáním žádosti. Výše hrubé mzdy musí být v souladu s nařízením vlády č.567/2006 Sb., v  platném znění. Příspěvky nebude podporováno zaměstnání statutárních zástupců nebo společníků či členů kontrolních orgánů žadatele. Bonifikace SÚPM vyhrazených se zkráceným pracovním úvazkem. V případě uzavření pracovního poměru na zkrácený úvazek bude výše příspěvku bonifikována dle tabulky GŘ ÚP ČR, kdy základní částka pro výpočet je stanovena dle výše uvedené tabulky pro jednotlivé kategorie UOZ. Minimální výše úvazku musí činit polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Forma příspěvku Jedná se o příspěvek na mzdové náklady a odvody pojistného za zaměstnavatele. Nejčastěji poskytovaná výše příspěvku při plném úvazku se pohybuje ve výši od 10.000,-Kč do 12.000,- Kč/měsíc. Nejčastější délka poskytování příspěvku je 6 měsíců. B) ZAMĚSTNAVATELI NA ZŘÍZENÍ NOVÉHO PRACOVNÍHO MÍSTA - příspěvek na nákup strojů, zařízení a vybavení. Jedná se o příspěvek zaměstnavateli, který zřizuje nové pracovní místo (novost se sleduje za 6 měsíců zpětně) pro uchazeče o  zaměstnání. Příspěvek lze zaměstnavateli poskytnout na nákup strojů, zařízení a vybavení. Nákup může být realizován až po datu uzavření dohody. Jelikož se jedná o příspěvek, je vždy nutná finanční spoluúčast zaměstnavatele. Při obsazování SÚPM se musí jednat o uchazeče, kterému nebylo možné jiným způsobem zajistit pracovní uplatnění – podmínka ze zákona o zaměstnanosti § 113. Doporučeni k umístění mohou být uchazeči o zaměstnání v evidenci ÚP dle výše uvedeného odstavce u SÚPM vyhrazeného. Nesmí se jednat o opakované nástupy ke stejnému zaměstnavateli během 2 let zpátky. Příspěvky nebude podporováno zaměstnávání statutárních zástupců nebo společníků či členů kontrolních orgánů žadatele. Požadujeme pracovní poměr na dobu neurčitou, v případě doby určité pracovní poměr o jeden měsíc déle, než je účinnost dohody. Případné přeobsazení lze pouze doporučenou osobou z evidence ÚP. Dohoda se uzavírá na dobu 365 dnů. Rozhodující pro stanovení výše příspěvku jsou zejména: situace na trhu práce, kvalita podnikatelského záměru, výše výdajů potřebných na zřízení místa, výše finančních pro-

Jimramovský zpravodaj středků v rozpočtu ÚP atd. Maximální výše příspěvku je do 60.000,- Kč na místo. Na poskytnutí obou příspěvků není právní nárok. Rozhodování o poskytnutí příspěvku zpětně není možné. JAKÝM ZPŮSOBEM A KDY LZE ŽÁDAT O POSKYTNUTÍ PŘÍSPĚVKU? Žádosti o poskytnutí příspěvků je třeba zpracovat na formulářích Úřadu práce ČR, které lze získat na Úřadu práce ČR – Úřadu práce ČR – KrP v  Jihlavě, Kontaktní pracoviště, Strojírenská 28, Žďár nad Sázavou: Obvod Žďár nad Sázavou Jana Klementová, kancelář č. 423.  950 177 482, e-mail: [email protected] Obvod Velké Meziříčí a Velká Bíteš Ing. Dana Machová, kancelář č. 419.  950 177 483, e-mail: [email protected] Obvod Bystřice nad Pernštejnem Ing. Jana Chromá, kancelář č. 423. Obvod Nové Město na Moravě  950 177 489, e-mail: [email protected] Ve Žďáru nad Sázavou, 7.3.2016 Počet lidí bez práce v únoru opět klesl, volných míst je nejvíce od října 2008. K 29. 2. 2016 evidoval Úřad práce ČR celkem 461 254 uchazečů o zaměstnání. To je o 6 149 méně než lednu a o 86 863 méně než v únoru 2015. Z celkového počtu lidí bez práce bylo 443 566 dosažitelných uchazečů (jsou schopni okamžitě nastoupit do vhodného zaměstnání). Podíl nezaměstnaných osob klesl na 6,3 % (leden 2016 – 6,4 %, únor 2015 – 7,5 %). Meziročně se o téměř 46 tis. zvýšil počet volných pracovních míst. Zaměstnavatelé jich nabízeli prostřednictvím ÚP ČR 114 826. V mezinárodním srovnání měla ČR, podle výsledků za leden, druhou nejnižší nezaměstnanost v EU. Aktuální výsledky dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Podíl nezaměstnaných osob v ČR k 29. 2 2016 Počet uchazečů o zaměstnání Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání Míra nezam. podle EUROSTAT (leden 2016) Počet volných pracovních míst

6,3 % 461 254 443 566 4,8 % 114 826

Situace na pracovním trhu odpovídala v uplynulém měsíci běžnému vývoji. Letošní čísla jsou ale mnohem pozitivnější. „V řadě krajů se dostáváme v počtu uchazečů o zaměstnání na úroveň z doby před hospodářskou krizí. Letošní únorová hodnota je nejnižší od roku 2009. Tehdy bylo bez práce necelých 429 tis. lidí. Důvodů je hned několik – mírná zima, stále rostoucí počet volných pracovních míst, proaktivní komunikace ÚP ČR se zaměstnavateli a samozřejmě celková hospodářská situace v  ČR. S příchodem teplejšího počasí se rozjedou sezónní práce a zaměstnavatelé začnou nabírat další pracovníky,“ říká generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková. Nezaměstnanost tak bude podle ní s největší pravděpodob-

15

Jimramovský zpravodaj ností i  nadále klesat. Už nyní v  některých regionech roste poptávka po pracovnících ve stavebnictví, v rámci jarních úklidových prací, v lázeňství či turismu. Meziměsíční pokles nezaměstnanosti zaznamenalo v  únoru 74 regionů. Nejvyšší v  okresech Rychnov nad Kněžnou (o 6,6 %), Rokycany a Česká Lípa (shodně o 4,2 %), Písek (o 4 %), Trutnov (o 3,8 %), Klatovy (o 3,7 %), Praha západ a Jičín (shodně o 3,6 %) a Mladá Boleslav (o 3,3 %). Naopak nárůst podílu nezaměstnaných osob hlásí 3 regiony - Teplice (o 2,7 %), Most (o 1,5 %) a Chomutov (o 0,3 %). Nejnižší nezaměstnanost vykázaly okresy Praha - východ (2,6 %), Rychnov nad Kněžnou (2,8 %), Mladá Boleslav (3,4  %), Rokycany (3,6 %), Praha-západ (3,7 %), Benešov (3,9 %), Jičín (4,1 %), Praha, Plzeň-jih a Plzeň-město (shodně 4,2 %). Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 36 regionů. Nejvyšší byl v okresech Most (11,5 %), Bruntál (11,4 %), Karviná (11 %), Ústí nad Labem (10,4 %), Ostrava - město (10,1 %), Jeseník, Znojmo (shodně 10 %) a Chomutov (9,6 %). Kromě rostoucí ekonomiky se na vývoji na trhu práce pozitivně podepisuje také proaktivní komunikace ÚP ČR se zaměstnavateli. V rámci monitoringu trhu práce kontaktují jeho zaměstnanci firmy v  regionu, vyhledávají volné pracovní pozice pro uchazeče o zaměstnání a poskytují jim informace o jednotlivých nástrojích a opatřeních aktivní politiky zaměstnanosti (APZ), které slouží zejména k eliminaci dlouhodobého setrvání uchazečů v evidenci. Výsledkem spolupráce je mimo jiné stále vysoký počet volných pracovních míst v databázi ÚP ČR. V uplynulém měsíci jich úřad evidoval celkem 114 826, což je o 7 047 více než v lednu a o 45 855 více než před rokem. „Jde o nejvyšší počet volných pracovních míst od října 2008. Rekordní hodnoty hlásí řada krajů. Tak například na jihu Čech nabízeli tamní zaměstnavatelé prostřednictvím Úřadu práce ČR, v rámci srovnání únorových hodnot, nejvíce pozic za posledních 20 let,“ vyzdvihuje ředitel Odboru zaměstnanosti Generálního ředitelství ÚP ČR Jan Karmazín. Na jedno volné pracovní místo připadají v současné době 4 uchazeči. Z toho nejvíce v okresech Karviná (20,5), Ústí nad Labem (15), Chomutov (14,5), Most a Bruntál (shodně 11,7), Hodonín (11,1), Znojmo (10,9) a Jeseník (10). Z celkového počtu nahlášených volných pozic jich nabízeli zaměstnavatelé ke konci února 32 982 absolventům a mladistvým. Celkem 11 179 míst bylo vhodných pro osoby se zdravotním postižením (OZP). Zaměstnavatelé měli v únoru největší zájem o  pomocné pracovníky ve výrobě, montážní dělníky, řidiče nákladních automobilů, autobusů a tramvají, kováře a nástrojáře, pracovníky v oblasti ochrany a ostrahy, slévače, svářeče či obsluhu pojízdných zařízení. Dále hledali kuchaře (kromě šéfkuchařů), pomocné pracovníky v oblasti těžby a stavebnictví, prodavače, uklízeče, číšníky a servírky, pekaře, zdravotnický personál, šičky, učitele, prodavače vstupenek, obchodní zástupce, pracovníky v  administrativě, pojišťovnictví, realitách, finančnictví a  informačních službách, operátory call

16

2/2016 center nebo vychovatele ve školách v přírodě. Přednost dávali kvalifikovaným specialistům s praxí. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory (např. svářeč, obráběč kovů, zámečník, elektrikář, seřizovač, nástrojář, soustružník, mechanik, obsluha CNC strojů). Právě v této oblasti se firmy nejčastěji potýkají s problémem najít kvalifikované a vhodné zaměstnance. V tomto ohledu se Úřad práce ČR snaží prostřednictvím nástrojů a  opatření APZ podpořit růst zaměstnanosti. Velký důraz klade na prohloubení poradenství a  individuálního přístupu jak ve vztahu k uchazečům a zájemcům o zaměstnání, tak i k  jednotlivým zaměstnavatelům. Za zmínku stojí důraz na organizaci výběrových řízení či předvýběrů vhodných uchazečů o zaměstnání, které ÚP ČR zajišťuje pro zaměstnavatele na základě jejich konkrétních požadavků. Během února se do evidence ÚP ČR nově přihlásilo 43 091 lidí. Ve srovnání s minulým měsícem byl jejich počet nižší o  21 001 osob, meziročně pak vyšší o  301 uchazeče. Z  evidence naopak odešlo celkem 49 240 klientů (ukončená evidence, vyřazení uchazeči). To je o 567 méně než v lednu a o 1 624 méně než  v únoru 2015. Novou práci získalo 33 121 lidí - o 641 méně než v předchozím měsíci a o 1 479 méně než před rokem. Celkem 6 436 z nich ji našlo díky přímé aktivitě Úřadu práce ČR. V evidenci byli nejčastěji klienti s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil v únoru 41,6 roku. Mezi evidovanými převažovali lidé nad 50 let - 146 211 osob - a tvořili 31,7 % z celkového počtu uchazečů. Tento podíl stále roste. Mimo jiné i  kvůli předsudkům a  obavám zaměstnavatelů, že se starší ročníky hůře učí novým věcem, adaptují se na změny, jsou pomalejší a  nezvládnou udržet krok s technologickým vývojem. Uchazeči si navíc mnohdy nevěří a zbytečně se podceňují. „Na celkové situaci se často podepisuje i zdravotní omezení. Výsledkem je pak kumulace několika handicapů, a tím pádem mnohem nižší šance na získání zaměstnání,“ vysvětluje Jan Karmazín. Úřad práce ČR podporuje zaměstnávání lidí v  předdůchodovém věku jednak prostřednictvím klasických nástrojů APZ, ale také řady projektů, které cílí právě na tuto skupinu uchazečů. Snahou je zajistit jim komplexní přípravu k tomu, aby byli schopni přizpůsobit se novým požadavkům trhu práce. Z profesního hlediska bylo v evidenci nejvíce pomocných pracovníků ve výrobě, prodavačů, všeobecných administrativních pracovníků, řemeslníků a kvalifikovaných pracovníků ve stavebnictví, uklízečů a pomocníků v domácnostech, dále pracovníků v  oblasti ochrany a  ostrahy nebo řidičů motocyklů a automobilů (kromě nákladních), číšníků, servírek, kuchařů či kovářů a nástrojářů. Značnou měrou se na složení uchazečů podílejí dlouhodobě evidovaní klienti. Z celkového počtu lidí bez práce bylo těch, kteří jsou nezaměstnaní déle než 12 měsíců, 40 % - celkem 184 663 osob.

2/2016 Průměrná délka nezaměstnanosti činí 670 dní. Všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností věnuje Úřad práce ČR zvýšenou péči. Ke konci února podpořil v rámci nástrojů APZ celkem 48 805 uchazečů a zájemců o zaměstnání. V kurzu jsou hlavně veřejně prospěšné práce (VPP) a společensky účelná pracovní místa (SÚPM). APZ přispívá k zaměstnávání uchazečů prakticky ve všech oborech. Trh práce značně ovlivňují také projekty financované z národních i evropských peněz. V  předchozím měsíci se podařilo Úřadu práce ČR umístit na VPP 14 838 lidí. Tento nástroj APZ patří mezi ty nejvíce využívané a společně se SÚPM je tradiční vlajkovou lodí. VPP jsou určeny pro dočasné pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání, kterým ÚP ČR věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou pozornost. Jedná se o pozice především v  oblasti méně kvalifikovaných a  pomocných prací. Úřad práce ČR tato místa vytváří ze zákona jako krátkodobé pracovní příležitosti. Veřejně prospěšné práce zaměstnavatelé nejčastěji využívají při úklidu a údržbě veřejných prostranství a zeleně, pomocných pracích při opravách veřejného majetku, v charitě, ve zdravotnických či kulturních zařízeních, sociálních službách, v rámci zaměstnávání osobních asistentů ve školství či dohledové služby, asistentů prevence kriminality nebo k zajištění dalších veřejně prospěšných činností. Obce a  kraje je mohou využít také při odstraňování následků živelných pohrom nebo zimních či jarních údržbách. Cílem tohoto nástroje APZ je umožnit především dlouhodobě nezaměstnaným uchazečům a  klientům se základním vzděláním, aby si osvojili nebo oživili pracovní návyky, a tím pádem zvýšili své šance na získání zaměstnání na volném trhu práce. „Smyslem veřejně prospěšných prací je podpora dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů. Opakovaně může Úřad práce ČR podpořit stejného klienta pouze výjimečně. V případě, že se jedná o osobu se zdravotním postižením, uchazeče do 30 nebo naopak nad 50 let či rodiče, který pečuje o dítě do 15 let, popř. musí jít o uchazeče, kterému hrozí sociální vyloučení,“ shrnuje Kateřina Sadílková SÚPM vyhrazená hrají prim hlavně u firem, a to napříč všemi obory. Díky podpoře v této oblasti dostalo v  únoru šanci získat zaměstnání 26 749 uchazečů. Celkem 79 lidí podpořil ÚP ČR v rámci nově zřízených SÚPM u zaměstnavatele (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá  na jejich vybavení). Nejčastěji firmy využívají Společensky účelná pracovní místa ve všeobecné a odborné administrativě, v gastronomii, hotelnictví, úklidu, ostraze, obchodě, ve výrobě a službách (i osobních), ve stavebnictví, strojírenství či v charitě. Přijímají na ně řidiče, sanitáře, prodavače, čerpadláře, výrobní a  montážní dělníky, řemeslníky, sociální pracovníky nebo skladníky. Celkem 3 057 nezaměstnaných si mohlo na základě příspěvku na SÚPM otevřít svou živnost. Nejčastěji v oblasti osobních služeb, pohostinství, v obchodě či administrativě, dále se jednalo např. o kováře, kynology, architekty, zedníky, truhláře, instalatéry, tesaře nebo podlaháře. Uchazečům vydatně pomáhají v návratu na trh práce i rekvalifikační kurzy, které ÚP ČR finančně podporuje.

Jimramovský zpravodaj K 29. 2. 2016 se jich účastnilo celkem 2 314 lidí. Mezi klienty je značný zájem o kurzy zaměřené na základní počítačové dovednosti, o svářečské kurzy, kurzy pro získání řidičských a profesních průkazů a kurzy účetnictví. Pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí se nejčastěji rozhodují lidé mezi 35 – 39, 40 - 44 a 50 – 54 lety. Z hlediska kvalifikace jsou mezi účastníky nejvíce zastoupeni uchazeči s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a klienti se základním vzděláním. ÚP ČR může financovat plně nebo částečně tři varianty rekvalifikací – ty, které zajišťuje sám, zvolené rekvalifikace a kurzy u zaměstnavatelů. Na konci února evidoval ÚP ČR 20 708 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Počet mladých lidí bez práce klesl meziměsíčně o 367a meziročně pak o 5 433 osob. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 4,5 % (leden 2016 - 4,5 %, únor 2015 – 4,8 %). Z celkového počtu nezaměstnaných bylo 16 548 bývalých studentů, tj. o 550 méně než v předchozím měsíci (únor 2013 – 30 952, únor 2014 – 34 045, únor 2015 – 21 978). I této skupině uchazečů o zaměstnání věnuje ÚP ČR zvýšenou péči. V  uplynulém měsíci bylo bez práce 225 658 žen (48,9 % z celkového počtu nezaměstnaných) a 59 404 OZP (12,9 % z celkového počtu nezaměstnaných). Osoby se zdravotním postižením patří mezi skupiny uchazečů ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností, proto i v jejich případě poskytuje ÚP ČR příspěvky na podporu pracovního uplatnění. V  rámci chráněných pracovních míst (CHPM) finančně podpořil ke konci února 1 759 OZP (z toho jich 45 vykonává samostatně výdělečnou činnost). Nejčastěji se jedná o pozice určené výrobním, montážním a  pomocným dělníkům, obslužným pracovníkům výrobních linek, řemeslníkům, pracovníkům v  osobních a  úklidových službách, administrativě, prodeji a ostraze, skladníkům, operátorům call center apod. Celkem 134 uchazečům přispěl ÚP ČR na provoz CHPM. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v předchozím měsíci 120 397 lidí, tj. 26,1 % všech uchazečů vedených v evidenci (leden 2016 – 26,5 %, únor 2015 – 23,6 %). O rok dřív ji ÚP ČR vyplácel 129 137 klientům. Nezaměstnaní pobírali v průměru 6 266 Kč. Míra nezaměstnanosti podle EUROSTAT (Statistický úřad Evropského společenství), která se používá pro mezinárodní srovnávání a vychází z výsledků za leden 2016, ukazuje, že se Česká republika drží dlouhodobě pod průměrem EU: ČR 4,8 %, EU28 9,2 %. Nižší nezaměstnanost v rámci sezónně neočištěných dat než v České republice byla už jen v SRN (4,3 %). Sezónně očištěná míra nezaměstnanosti činila v ČR 4,5 % a v EU28 8,9 %. V ČR tak byla po Německu (4,3 %) také druhá nejnižší v Evropě. Podrobnosti jsou k dispozici na http://ec.europa.eu/eurostat/web/lfs/data/database. Informace o vývoji nezaměstnanosti v  elektronické formě jsou zveřejněny na internetové adrese http://portal.mpsv.cz/sz/stat. Kateřina Beránková, tisková mluvčí ÚP ČR

17

Jimramovský zpravodaj

18

2/2016

2/2016

Jimramovský zpravodaj

19

Kulturní komise městyse Jimramov Vás srdečně zve na divadelní představení ochotnického spolku Vířina z Víru

JEZINKY A BEZINKY aneb UTREJCH A STAROMÓDNÍ KRAJKY. Josef Kesselring, překlad Břetislav Hodek Představení se koná v pátek 15. 4. 2016 v 19.00 hodin v sále sokolovny v Jimramově. Vstupné: dospělí 60,- Kč, děti 30,- Kč Příběh hry „Jezinky a bezinky aneb Utrejch a staromódní krajky“ je zasazen do válečného New Yorku. Hlavními hrdiny jsou členové rodiny Brewsterovy: čerstvě zasnoubený novinář Mortimer, jeho bratr Teddy a především jejich tety Abigail a Martha, které jsou ve svém okolí velmi oblíbené, ovšem skrývají velké tajemství. Ve svém nejlepším přesvědčení totiž vraždí staré pány – nabízejí jim otrávené bezinkové víno a mrtvoly pak odklízí Teddy, který se považuje za prezidenta Roosevelta. Jako by to nestačilo, po letech se vrací domů další Mortimerův bratr, sériový vrah Jonathan (a také jeho věčně podnapilý kumpán dr. Einstein), připravený pomstít dávné křivdy a ukrýt ve starém Brewsterově domě svoji poslední oběť…

Oslava 170. výročí narození

Jana Karafiáta Oslavy proběhnou 27.5. – 29.5.2016 Program: Pátek 27.5. 2016 - 18.00 hod. divadelní představení „Broučci“ v podání žáků ZŠ Jimramov v jimramovské sokolovně. Sobota 28.5.2016 - 10.00 hod. Výstavní síň U sv. Jana - vernisáž výstavy a vyhodnocení výtvarné soutěže na téma Broučci,vystoupení dětského pěveckého sboru Paprsek. - 14.00 hod. slavnostní setkání u rodného domu Jana Karafiáta za účasti představitelů Kraje Vysočina, vystoupení Ekumenického smíšeného pěveckého sboru pod vedením pana Antonína Bradáče. - 15.00 hod. volná zábava v parku Bludníku, k tanci a poslechu zahraje dechová hudba Lácaranka. - Taneční vystoupení souboru Rozárky a souboru České besedy. - Zábavný program kouzelníka Karla Pomahače. - 21.00 hod. večerní taneční zábava se skupinou Fízl Band. Neděle 29.5.2016 - 8.30 hod. bohoslužba v evangelickém kostele. - 9.30 hod. přednáška Mgr. Kateřiny Šolcové Ph.D. na téma „Jan Karafiát – spisovatel a teolog“. - Následuje koncert pěveckého souboru Vocatus Ecumenicus.

Jimramovský zpravodaj je k nahlédnutí i na www.jimramov.cz Vydává Úřad městyse Jimramov pod registračním číslem MK 1292 Sazba a tisk: Tiskárna Brázda - www.tiskarnabrazda.cz