201

ZPRAVODAJ Oblastní charity Třebíč 1/201 /2016 6

1

Úvodní slovo Dobrý den, vážení přátelé, právě vychází jarní číslo našeho Zpravodaje - okénko do Oblastní charity Třebíč. Nahlédněte, co jsme již stačili prožít od začátku roku a jaké jsou plány v nejbližším čase. S připomenutím Tříkrálové sbírky v několika příbězích uvnitř čísla se mé myšlenky stočily k dobrovolnictví. Dobrovolníků prošlo naší Charitou za celou dobu jejího trvání spoustu, odpracovali zde mnoho hodin užitečné a potřebné práce bez nároku na odměnu. A stále se podílejí na činnosti v jednotlivých střediscích Oblastní charity Třebíč, zapojují se do sousedské pomoci starším a nemocným lidem, navštěvují obyvatele v domovech pro seniory, pacienty v třebíčské nemocnici a pomáhají také v mnoha obcích našeho okresu ve farních charitách. Nemálo dobrovolníků pravidelně přiloží ruku k dílu při charitních sbírkách i v našem týmu krizové pomoci při výjezdech do oblastí postižených živelnými pohromami. Chtěl bych při této příležitosti znovu poděkovat všem našim dobrovolníkům, minulým i současným, za jejich ochotu, nadšení a vytrvalost dělat něco pro druhé, vynaložit na to svůj čas, námahu, své dovednosti s cílem potěšit, pomoci, projevit zájem a dát zakusit lidskou blízkost, přinést potřebným do života kousek světla a radosti. Ve skromnosti naplňují slova bible o lásce, která dává a nepočítá. Velmi si dobrovolnické práce vážím a přál bych si, aby se u nás tito pomocníci cítili dobře a přicházeli rádi. Mé poděkování patří v tuto chvíli i těm, kteří se nedávno zapojili do letošní Postní almužny. Tato dobrovolná duchovní formace věřících se koná od roku 2009. Lidé z farností odkládají do speciálních papírových schránek „postniček“ peníze, které svým sebezáporem ušetřili tak, že si odřekli nějaký požitek - např. sladkosti, vzdali se určitého jídla, nákupu nepříliš důležitých věcí. Uspořené peníze nabídnou Charitě či farnosti, aby mohly pomoci potřebným lidem. Děkuji Vám všem, kteří nám pomáháte. Ať je forma Vaší pomoci jakákoliv, jestli jsou to darované peníze, konkrétní činnost či modlitba, každá pomoc je pro nás cenná. Váš příklad lidskosti, touhy pomáhat, nás povzbuzuje na naší cestě, vlévá do nás chuť pokračovat v charitní práci, nepolevovat a nenechat se odradit nejrůznějšími těžkostmi, které zákonitě v životě přicházejí. Svědčíte nám i druhým o tom, že: „Nejcennější na světě je, když člověk člověku pomáhá.“ Mgr. Petr Jašek, ředitel Oblastní charity Třebíč

[Zadejte text.]

1

Vydává Oblastní charita Třebíč, L. Pokorného 15, 674 01 Třebíč Vydáno: duben 2016, neprodejné, redakce: [email protected], tel.: 568 408 482, 568 408 470


2

Středisko sv. Zdislavy uspořádalo konferenci o hospicové péči Ve středu 16. března uspořádalo Středisko sv. Zdislavy Oblastní charity Třebíč druhou konferenci o „Rozvoji domácí hospicové péče na Třebíčsku“. Věnována byla dynamického rozvoji služby v okrese, vznikajícímu krajskému konceptu paliativní léčby se zapojením Nemocnice Třebíč, nebo etické a zdravotní tematice. V Hotelu Atom přednášeli mimo jiné socioložka Jiřina Šiklová, nebo teolog Aleš Opatrný. Prvotní obavy z nezájmu o tuto tématiku vystřídal úlek všech spolupořadatelů. Z původně vytoužené stovky účastníků se totiž na konferenci přihlásilo přes 200 (zcela nečekaných) účastníků. Hlavním pořadatelem konference byl Domácí hospic sv. Zdislavy Třebíč, který je jediným z Kraje Vysočina a jedním ze sedmi v celé ČR, který byl vybrán do pilotního programu VZP. Spolupořadateli byly Ministerstvo zdravotnictví ČR a Českošvýcarské fondy, Profesní odborová unie zdravotnických pracovníků a Krajské edukační centrum. Odborným garantem konference byl prim. MUDr. Ladislav Kabelka, Ph.D. – předseda České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP. „Za poslední dva roky jsme od prvotního poskytování sociálních služeb spojených s doprovázením rozšířili personální obsazení na 11 lékařů, 9 zdravotních sester, psychoterapeuta a pečovatelky, přičemž jsme doprovodili více jak stovku lidí,“ vysvětlila vedoucího hospice Eva Vráblová důvody rozhodnutí pořádat konferenci na toto téma. „Příliv zkušeností a nových informací je tak velký a veřejnost - i odborná - jich má přitom často tak málo. Konference proto potenciální spolupracovníky seznámila s možnostmi služeb a přiblížila jim naše nové poznatky.“ Přednášejícími mimo jiné byli radní Kraje Vysočina Petr Krčál, primář třebíčského hospice MUDr. Ladislav Kabelka, ředitelka Nemocnice Třebíč Eva Tomášová, lékaři s praktickými zkušenostmi Vendula

[Zadejte text.]

2



3

Mazancová a vedoucí lékař Domácího hospice sv. Zdislavy Pavel Svoboda. Praktické zkušenosti z vedení hospice nabídla Eva Vráblová. V publiku bylo možné spatřit praktické i odborné lékaře, zdravotní sestry charitní i z nemocnice, duchovní, sociální i terapeutické pracovníky, zástupce donátorů i lidi, kteří mají se službami hospice osobní zkušenost. Skutečnosti, že nikdo neodešel před koncem a každou přednášku odměnil hlasitý potlesk, byly důkazem, že akce zaujala a splnila svůj cíl. Petr Palovčík

Charitní pečovatelská služba Třebíč a Volnočasový klub Archa V Domech s pečovatelskou službou v Třebíči probíhají již tradičně volnočasové aktivity, které umožňují obyvatelům DPS – převážně seniorům, strávit společně příjemné chvíle. Volnočasový klub Archa jim tak nabízí prostor pro vzájemná setkání, sdílení svých radostí i starostí a zároveň i možnost zažít něco nového. Setkání probíhají každou středu od 13 hodin vždy v jednom z domů s pečovatelskou službou – střídavě v DPS na ul. Koutkova, Fr. Hrubína, Myslbekova a Vltavínská. V lednu tohoto roku tak měli senioři možnost zúčastnit se trénování paměti, v únoru společně „cestovali“ s dokumentem paní Milušky Mrvkové po rakouských Alpách, v březnu se připravovali na Velikonoce společně s dětmi z MŠ Benešova, které pro ně měly připravené velikonoční tvoření. Zajímavý program je připraven i na všechny ostatní měsíce tohoto roku – např. hudební program nebo společné cvičení. Charitní pečovatelská služba Třebíč organizuje volnočasové aktivity pro seniory také v ostatních místech své působnosti. V Náměšti nad Oslavou proběhlo v únoru setkání s obyvateli Penzionu spojené také s programem paní Mrvkové a setkalo se s velkým ohlasem. V domě s pečovatelskou službou v Hrotovicích probíhají volnočasová setkání též pravidelně, letos pod názvem „Kavárnička“ a jsou stejně jako v Třebíči naplněna nejrůznějšími tématy – proběhla již např. přednáška z knihovny, trénování paměti, cvičení a velikonoční tvoření s dětmi. Největší ohlas ale sklidilo setkání s harmonikou a písničkami pana Grosse, kterého se zúčastnila i paní starostka města Hrotovice a předala květinu všem ženám k jejich březnovému svátku. Díky dobré spolupráci s městem Hrotovice se podařilo Charitní pečovatelské službě Třebíč zorganizovat malou rekonstrukci společenské místnosti v DPS, kde tato volnočasová setkávání probíhají. Místnost byla vyklizena od starých a nepotřebných věcí a nově vymalována. Prostor pro hrotovickou „Kavárničku“ je tak mnohem útulnější a příjemnější a věříme, že se v ní bude seniorům líbit a budou se v ní cítit dobře.

[Zadejte text.]

3



4

Charitní pečovatelská služba Třebíč děkuje… Děkujeme všem štědrým dárcům Tříkrálové sbírky, protože díky jejich darům jsme mohli pořídit nové auto Hyundai pro zajišťování pečovatelské služby. Službu poskytujeme všem potřebným seniorům nebo zdravotně znevýhodněným lidem v jejich domácnostech a bez auta je velmi náročné zajišťovat službu tak, jak lidé potřebují. Nové auto bude k dispozici pečovatelkám v Náměšti nad Oslavou, kde Charitní pečovatelská služba Třebíč působí od roku 2014 a zájem o službu zde stále narůstá. Helena Pavelková, koordinátorka služby

Nové zprávy z Paprsku naděje Nadcházející rok 2016 jsme přivítali již 16. prosince, a to slavnostním otevřením Paprsku naděje v jeho nových prostorách na ulici Generála Sochora č. 705. Slavnostního otevření se, mimo jiné, účastnili starosta Třebíče Pavel Janata, otec Petr Holý, který novým prostorám požehnal a MUDr. Libuše Kabátková, od níž vzešel podnět

k založení centra pro duševně nemocné v Třebíči, a která v roce 1998 stála u samotného zrodu Paprsku naděje. Měli jsme tak vzácnou příležitost společně zavzpomínat na začátky, připomenout si, co všechno se podařilo a jak velký kus cesty Paprsek za 17 let své existence urazil. V lednu 2016 jsme Tříkrálové sbírky.

[Zadejte text.]

se

již

tradičně

zúčastnili

4



5

Únor se nesl ve znamení příprav na masopust. Spolu s klienty jsme strávili příjemný den vyplněný přehlídkou masek, soutěžemi a spoustou zábavy. V březnu proběhla v Paprsku naděje „Výměna rolí“. A co taková výměna rolí obnáší? Klienti se na jeden den mohli stát pracovníky a pracovníci si mohli vyzkoušet, jaké to je, být klientem. Klienti „pracovníci“ si připravili vlastní program, jehož

součástí byly např. výtvarné dílny nebo AZ kvíz, pracovníky „klienty“ celým dnem provázeli a byli jim připraveni se vším pomoci. Při závěrečném hodnocení jsme se shodli na tom, že obě strany získaly cennou zkušenost a Výměna rolí splnila naše očekávání.

Domovinka Třebíč zve čtenáře Zpravodaje na připravované akce pro veřejnost: • • •

28. dubna 2016: Vítání jara s prvním zapálením domovinkového ohně Květen 2016: Oslava Dne matek – společné zpívání a tvoření (datum bude upřesněno na pozvánce) 23. června 2016: Tradiční vítání léta s hudbou a opékáním špekáčků

Těšíme se na Vás!

[Zadejte text.]

5


ZPRAVODAJ Oblastní charity Třebíč 1/201 /2016 6 Koťátko Chtěla jsi slyšet pohádku? Vím, o černobílém koťátku. Žilo si šťastně kotě malé jednou, snad asi z dlouhé chvíle přes plot zbloudilo v zahrádku, pak větší plotek přeskočilo objevilo se na dvorku.

Koťátko dále přikrčené běží po měkkém běhounu proklouzne do poschodí do čisté malé předsíňky i když se mu zde tuze líbí, polštářek nevidí tu malý, Není tu mlíčka drobátko pro černobílé koťátko.

Tam rozhlíží se kotě malé, jak je tu čisťounko a mile myslí si malé koťátko napůl je černé jako uhel napůl, jak bílé kůzlátko.

Očka se málem zavírají, když naproti jen zlehoučka dveře se tiše otvírají a mezi nimi, koťátko vyjeveně hledí, jak krásná a usměvavá paní, též v mírném údivu na prahu stojí, pak mile sklání se, koťátko vloží v dlaně své, kožíšek hebký hladí dlaní chviličku počkej, říká paní mlíčko ti teplé přichystám.

Chviličku nerozhodně stálo náhle však malým okénkem do prádelny se dalo. V prádelně všechno prosmejčilo málem se v trokách utopilo a to ho věru dopálilo. To není stále to, co hledá útulné malé místečko, kde by již trochu unavené mohlo se schoulit tělíčko. Tak někde polštářek malý, kde odpočinulo by chvíli tělíčko černobílého koťátka ach, to by byla pohádka.

Polštářek malý urovnává zlehounka naň koťátko vkládá slyší, jak tichounce si přede to nikdo jiný nedovede tak, jako to malé koťátko. Náhle však malý neposeda hlavičku zvedá, tlapkou svižně odrazí se a už se mihne v náruč se schoulí malinký šťasten, jak u své maminky.

Autor: paní AK [Zadejte text.]

6


6


7

Den „D“ důchodkyně M (fejeton) Když se ráno probudí, vstávat se jí moc nechce, protože je ještě tma. Vedle lůžka má rádio, které ráno sdělí, kolik je vlastně hodin a pozvolna ji uvede do bdělého stavu: 6 hodin. Počká ještě, než jí řeknou, jaké bude počasí. Pak už hupky dupky do koupelny. Hurá! Studená voda, vodička ji přivede docela svěží do nového dne. Tělo čeká na protažení a procvičení. Nejdřív nohy – raz dva, raz dva, hop, hop, hop, hop – moc jim to nejde. Ani se nediví, vždyť nosí majitelku už 87 let po světě. Pak ruce: protáhnout ke stropu a do všech stran. Poděkovat za přežitou noc, za slunce, které svítí, za dary a za zdraví, za pomoc a dobré myšlenky. Ještě protáhnout záda, nahodit na sebe něco slušivého a hurá ke stolu. Snídaně dokončí pocit dobré nálady. Většinou to bývá pomazaný chléb s tvarohem a cibulkou, mléko s Meltou a strouhaná mrkvička s jablkem, citronem a olivovým olejem. A pak už začíná pracovní směna podle okolností: úklid, praní, žehlení, čtení novin, letáků, luštění křížovek a sudoku, příprava oběda. Když si pochutná na obědě, který si připravila podle svého vkusu, odpočívá u televize. Občas jí spadnou víčka, ale zase to přejde. To už uvažuje, co by měla udělat, ale neudělá, protože nemá sílu. Snad někdo pomůže. Určitě pomůže! To bylo pondělí. Dnes je čtvrtek. Na programu je DOMOVINKA. Hurá! Cesta autem Charity trvá sotva 10 minut a už se usadí ke stolku ve společnosti ostatních uživatelů. Pečovatelky jsou milé, příjemné a ochotné pomoci každému, kdo to potřebuje. Každý den připraví program. Nějakou výtvarnou činnost, trénování paměti, pečení koláčků, procházku zahradou, tancování, zpívání, někdy i výlet. Po dobrém obědě chvilka čtení a rozloučíme se s přáním, abychom se zase za týden ve zdraví sešli. Zapsala důchodkyně Marie

Zprávy ze Stacionáře Úsměv Třebíč Pravidelná setkávání našich uživatelů a jejich rodičů na odpoledních Klubech ve Stacionáři Úsměv Třebíč Díky zájmu rodičů našich uživatelů se od roku 2005 dvakrát do měsíce v odpoledních hodinách uskutečňují společná setkávání. Zde mají rodiče možnost popovídat si nejen o svých životech, ale i společně sdílet svoje radosti, strasti a předávat si svoje zkušenosti. Pro uživatele připravují program dvě pracovnice a rodiče se mohou kdykoliv připojit. Během let se v rámci těchto klubů vystřídalo nepřeberné množství činností. Některé se objevují i v běžném

[Zadejte text.]

7



8

provozu stacionáře, na jiné se během provozu nedostane. Je proto příjemné, že při těchto odpoledních setkáváních si mohou naši uživatelé vyzkoušet i něco jiného. V případě, že se tato činnost nebo aktivita zalíbí, je možné se na to v budoucnu zaměřit při rozvoji dovedností a schopností každého uživatele v rámci podpory jeho nepříznivé sociální situace. Těmito činnostmi může být například vaření, vytváření maleb s hudbou, práce s keramickou hlínou, cvičení, sportovní aktivity. Kromě těchto aktivit zde pracovníci mají možnost vyzkoušet i náročnější tvořivé aktivity, arteterapie, muzikoterapie a podobně. Občas zajdeme společně na velmi oblíbený bowling, který si všichni rádi zahrají. V loňském roce se podařilo uskutečnit spolu s rodiči výlet do Trnavy, kam jsme se jeli podívat na právě kvetoucí koniklece. Tento výlet se v letošním roce zopakoval. Také se uskutečnil výlet na Pekelný kopec, kde jsme si opekli špekáčky. Od září roku 2015 cestujeme společně po Evropě. Naše cesty nejsou jen o zeměpisu a mapě. Na začátku si zábavnou formou řekneme, co je pro kterou zemi charakteristické a pak přichází praktická část často s prvky dramaterapie, kde si v/ve: −

Itálii každý vytvořil a ozdobil vlastní pizzu, na což jim dohlížel pan šéfkuchař, podání našeho pracovníka − Francii uživatelé museli umlít sami mouku a připravit těsto na francouzské palačinky, které si s podporou připravovali na speciální pánvi. − Rakousku poznávali typické předměty pocházející z této země − Finsku na všechny čekalo promítání krátkého filmu o této zemi, seznámení s typickým podnebím, které pracovníci využili následně do pohybové aktivity s prvky dramaterapie. − Rusku si společně pustili všem známého Mrazíka, o kterém si povídali. Také společně zpívali ruskou lidovou píseň. − České republice, na kterou nemohli zapomenout, všichni zasoutěžili v kvízu a zazpívali lidové písně. Klubová setkání budou ukončena v červnu 2016. Kolik zemí ještě společně navštívíme? A co v nich prožijeme a společně se naučíme?

[Zadejte text.]

8



9

Zdeňka Čiháková o nové službě třebíčské Charity Od nového roku přibyla v Oblastní charitě Třebíč nová služba Následná péče. Co si pod tím názvem mohou lidé představit? Následná péče je sociální služba pro závislé osoby vracející se z léčby, kterou podstoupili v psychiatrických nemocnicích, příp. v terapeutických komunitách, kde u nich dochází k jakési institucionalizaci - téměř všechny jeho základní potřeby mu byly zajišťovány, aniž by se o ně musel starat (především jde o zajištění obživy, bydlení a starost o finanční záležitosti). Takový člověk se vrací do běžného života určitým způsobem zneschopněn tyto věci si zajistit, protože to za něj delší dobu dělali jiní. Proto je období po propuštění z léčebny či z vězení tolik rizikové a tak často u těchto lidí dochází k relapsu – tedy k návratu k pití, užívání drog a páchání trestné činnosti. Klientům, kteří nastupují léčbu, zdůrazňujeme, že léčba by měla trvat delší dobu, když někdo bere drogy nebo nadměrně pije 20 let, nemůžou tři měsíce v léčebně absolutně stačit. Kde Následnou péči lidé najdou? Následná péče sídlí prozatím v objektu K–centra Noe na Hybešově ulici 10. Je to poblíž hotelu Atom, v ulici, která je za cukrárnou a bývalým řeznictvím u Nováků (nyní u Ráčků). Co člověk potřebuje, aby byl vůbec přijat do Následné péče? Do NP může být přijat každý člověk s diagnózou závislosti, kterému je minimálně 18 let a abstinuje prokazatelně alespoň 3 měsíce. Nejprve je třeba, aby nás ten člověk nějakým způsobem kontaktoval – písemně, e-mailem, telefonicky nebo prostřednictvím terapeuta v léčebně. Poté takového člověka nasměrujeme na stránky Následné péče, kde si může stáhnout další informace o programu, ale i potřebné formuláře jako je Žádost o zařazení do programu, Zhodnocení předchozí léčby, Pokyny k sepsání životopisu – to vše je k přijetí nezbytné. Pokud člověk nemá přístup k internetu, všechny tyto materiály mu zašleme. On je vyplní a pošle zpátky. My ho pak kontaktujeme a informujeme o případném přijetí. Ještě bych chtěla říct, že Následná péče Třebíč je prozatím jen ambulantní, ale v budoucích letech bychom rádi klientům zajišťovali i chráněné bydlení, tak jak to funguje v jiných městech. Když je člověk přijat, co jej čeká? Důležitá je první schůzka, kde si vyjasníme náležitosti programu, vzájemná očekávání a možnosti klienta. Každý účastník by měl během pětiměsíčního trvání programu absolvovat 30 hodin terapeutického vedení a 15 hodin sociální práce. Terapeutické vedení spočívá jak v individuální psychoterapii, kterou zajišťuje kolega psychoterapeut Ivo Vítek, tak ve skupinové terapii dalšího kolegy psychoterapeuta Jaroslava F. Žáka. Mohli by klienti absolvovat NP i opakovaně? Ano, program lze absolvovat opakovaně, za splnění výše uvedených podmínek. Pracujete také na K-centru Noe - jaká tam je klientela? K–centrum Noe je služba pro uživatele drog, pracujeme s lidmi od 15 let, kteří mají co do činění s drogami. Ať už jsou to experimentátoři, rekreační uživatelé, ale i problémoví a rizikoví uživatelé, kteří jsou už na tom špatně po zdravotní stránce a jsou naprosto bez peněz, opuštěni všemi, bez rodiny a přátel – říkáme, že jsou ve zdravotním a sociálním propadu. [Zadejte text.]

9



10

Většina našich klientů má, bohužel, jen základní vzdělání, nepracují, žijí třeba i u rodičů, kteří je živí… Přibývá klientů? V tomto je to trochu složitější – věkový průměr našich klientů je něco kolem 27 let. Není to ale tím, že by drogy začali užívat až po dvacítce. Když s nimi děláme dotazník, většinou uvádějí, že drogy začali brát třeba už ve 13, v 15 letech a dlouho neměli žádné potíže, všechno jakž takž zvládali. V tomto stádiu často slýcháme, že mají svoje braní pod kontrolou, že můžou kdykoliv přestat. Jak přibývají roky, droga si začíná vybírat svou daň – člověk zvyšuje dávky, nezvládá chodit do školy, do práce, rodina ho odepsala, horší se zdraví, a to je ta chvíle, kdy takový člověk navštíví Káčko. Víme o spoustě mladých lidí, co berou drogy, a zatím k nám nechtějí přijít – většinou mají strach. Člověk, který užívá drogy, má často psychické problémy, tzv. stíhy, kdy má pocit, že mu ostatní chtějí uškodit, chtějí ho například nahlásit na Policii – tady jim stále dokola opakujeme, že jsou u nás anonymně, a že s Policií nespolupracujeme. Samozřejmě, že máme ohlašovací povinnost, pokud se dozvíme o nějakém dokonaném či chystaném trestném činu – to řešíme tak, že klienty upozorňujeme, že nechceme o jejich trestné činnosti nic vědět. To je věc Policie, my se zaměřujeme na zdravotní rizika. Vrací se k vám nebo se dokáží závislosti zbavit? Klienti se na Káčko vrací. Bohužel, jak už jsem řekla, hodně lidí myslí, že když závislý člověk podstoupí 3 měsíční léčbu, je vyléčený. Závislost je nemoc, která je léčitelná, ale ne vyléčitelná. Je to diagnóza na celý život. Ten člověk i po deseti letech abstinence dobře ví, co mu v těžké situaci udělá rychle dobře, čím si uleví. Máme klienty, kteří byli na léčbě i 8x. Přesto neztrácíme naději, že se to po deváté podaří. Ti lidé na sobě v léčbě pracují a někdy to trvá prostě déle. Jací lidé k vám přicházejí? Chodí k nám jak lidé, do kterých byste to, že užívají drogy, nikdy neřekli. Normálně fungují. Pak jsou to lidé, kteří jsou vděční za lidský kontakt a přijetí. Žijí většinou ze dne na den, a to, na co myslí, o čem mluví a na co se těší, je jenom droga. Chodí k nám, ale i zoufalí rodiče, kteří se snaží vyrovnat s tím, že jejich dítě užívá drogy. Těm nabízíme poradenství a psychoterapii. Znáte se s klienty i osobněji nebo je vztah hodně anonymní? Práce s našimi klienty je dlouhodobá, takže i když jsou u nás anonymně, máme možnost je dobře poznat a máme je rádi. Ať už berou drogy z jakéhokoliv důvodu. Co klienti a Bůh? Pouštíte se s nimi i do takovýchto debat? Zjistila, jsem, že klienti a vůbec hodně dnešních lidí reaguje na zmínku o Bohu negativně, až agresivně. Je to asi dáno tím, že víra v Boha je něco tak osobního, co se nedá člověku nijak vnutit a oni zmínku o Bohu vnímají jako nátlak. Mrzí mě to, protože je to u nich třeba hlavní překážka v docházení na setkání Anonymních alkoholiků či narkomanů. My věřící to vnímáme jako něco přirozeného, Bůh v našich životech je a působí. Klienti nicméně vědí, že jsem věřící, a že chodím do kostela, a pokud si budou chtít promluvit o tom, co mi víra přináší, s radostí jim to předám. Občas, když

[Zadejte text.]

10



11

jsou v hodně těžké situaci, tak jim řeknu, že se za ně pomodlím. Někdy není v lidských silách něco změnit a modlitba je skvělá věc. ☺ V čem vidíte smysl své práce? Smysl práce vidím v tom, že tady jsme i pro lidi, ke kterým má společnost spíše negativní postoj. Nic není černobílé, a kdo jsme my, abychom soudili. ☺ Jsou vděčni za to, že je někdo přijímá a bere je takové, jací jsou. Jak nevyhořet při takové práci? Říká se, že na Káčku člověk může vyhořet brzy tím, že za svou prací málokdy vidí výsledky, většinou jen opakovaná selhání. Já bych řekla, že se nedostává ani moc zpětné vazby – člověk, který přestane brát drogy, se snaží od minulosti odstřihnout. Takže potom už o něm nevíme, co je s ním, jak se má, jak žije. Ale chápu je... Chce to asi nadhled a vědomí toho, že není mým úkolem ty lidi zachránit, že je můžu po určitou dobu jejich života provázet, ale že si život musí stejně vybojovat sami.

Poradna Ruth Třebíč informuje o proběhlých a připravovaných akcích Oslava svátku Ruth V pondělí 14. 3. 2016, kdy slaví svátek všechny nositelky jména Rút, proběhl v Poradně Ruth celodenní program, kterého se zúčastnilo 48 osob. V 9 hodin byla zahájena výtvarná soutěž „Babička, dědeček a já“ za účasti Stanislavy Holbové a Aleše Urbana z oddělení rodinné a seniorské politiky Kraje Vysočina, Marie Černé, Miroslava Cejpka a Ivety Ondráčkové z Města Třebíč. Ze Senior-Pointu nás navštívil Pavel Šabatka a ředitelka Mateřské školy z Římova Jana Báňová. Zapojili se do diskuze o potřebách dnešní společnosti, o změnách v rodině a o potřebě podpory mezigeneračního soužití. Pan Šabatka přispěl názorem o aktivitě dnešních seniorů a prodlužování odchodu do důchodu, což snižuje míru jejich času věnovanému péči o vnoučata. První obrázky do soutěže namalovali klienti Stacionáře Úsměv. Záštitu nad soutěží převzali radní Kraje Vysočina Petr Krčál a starosta města Třebíč Pavel Janata. V 10.30 hodin proběhla mše svatá, sloužil ji spirituál Katolického gymnázia otec Vojtěch Loub. Ve 14 hod. vedla Hana Fialová seminář „Jak pečovat o své tělo“. Účastníci si odnesli pár typů na relaxaci, způsoby automasáže, informace o možnostech použití vonných olejů a mohli si také vytvořit šperk dle své fantazie. Oslavu zakončil program Lucie Hospůdkové a Marcely Blažkové „Radost být ženou“ zaměřený na jedinečnost ženy v oblasti vnímání, komunikace a plodnosti. Tuto jedinečnost si v druhé části účastnice ztvárnily prostřednictvím prožitkové artefiletické techniky. Více informací k soutěži: Soutěž Babička, dědeček a já je určena předškolním dětem, dětem ze základních škol a veřejnosti. Své obrázky mohou soutěžící odevzdat do pátku 29. 4. osobně v Poradně Ruth nebo zasláním na její adresu. [Zadejte text.]

11



12

Obrázek by měl vyjadřovat vztah, pěknou vzpomínku nebo příběh vztahující se k prarodičům. Druhou variantou je namalovat své přání, co by kreslící chtěl s prarodiči prožít a zažít. Volba výtvarné techniky zpracování tématu je volná. Porota nebude hodnotit kvalitu zpracování, ale spíše nápad a zajímavost obrázku. Do soutěže bude zařazen takový obrázek, který bude mít na zadní straně napsané jméno, příjmení, školu a třídu nebo adresu, bydliště a věk. Hlasování bude probíhat ve dvou liniích – porota a veřejnost. Porota v zastoupení Marie Černé, Miroslava Cejpka, Ivety Ondráčkové, Anny Ewert – Horákové, Marcely Blažkové bude vybírat tří nejzajímavější obrázky ve čtyřech kategoriích: MŠ, ZŠ 1. stupeň, ZŠ 2. stupeň, dospělí. Veřejnost může ohodnotit jedním hlasem jeden obrázek z každé kategorie, a to vhozením hlasovacího lístku s číslem svého favorita a se svým jménem a adresou do poštovní schránky Poradny Ruth umístěné v průjezdu na Karlově náměstí 41/30 v Třebíči nebo prostřednictvím emailu na [email protected] Hlasovací lístky budou slosovány a jeden z nich bude odměněn. Obrázky si může veřejnost prohlédnout v Poradně Ruth v provozních hodinách nebo na webu http://trebic.charita.cz/nase-sluzby/poradna-ruth-trebic/, kam budou průběžně přidávány. Ze strany veřejnosti budou vybrány vždy dva nejzajímavější obrázky z každé kategorie s největším počtem hlasů. Vyhlášení výsledků proběhne 30. 5. při programu Poradny Ruth s názvem Moje nejoblíbenější hračka z dětství. Každý zúčastněný výtvarník dostane drobný dárek – placku s logem soutěže. Ocenění účastníci získají ještě dárek věnovaný Krajem Vysočina.

Zveme vás na naše akce: 4. 5. v 16 hodin v kavárně Salsa bude zahájena putovní výstava fotografií: Cesta mateřstvím s úctou, respektem a láskou. Akce probíhá ve spolupráci s lektorkou Jemného zrození Ilonou Suchou. Těšit se můžete na besedu s dalšími lektorkami, které vás seznámí se symptotermální metodou (alternativou k antikoncepci), přípravou na porod v těhotenství, bondingem, vlivem kojení a nošením dítěte v šátku. 12. 5. od 17 hodin povede Zdeňka Šrámková program s názvem Příchod dítě do rodiny. Účastníci se dozví o změnách, které nastanou, když se narodí dítě do rodiny, jak se změní vztahy mezi sourozenci a rodičovské role. 20. 5. v 17 hodin můžete navštívit workshop Přirozené plánování rodičovství, na kterém vám lektorka Lucie Hospůdková představí symptotermální metodu, jež se dá využít nejen k podpoře početí, ale i ke spolehlivému předcházení otěhotnění. 30. 5. od 16 hodin proběhne mezigenerační program Moje nejoblíbenější hračka z dětství, který bude zahájen vyhlášením vítězů výtvarné soutěže Babička dědeček a já. Návštěvníkům doporučujeme vzít si svoji nejoblíbenější hračku z dětství s sebou, nebo alespoň zavzpomínat, jaká to pro ně byla. Program povedou Miluše Vybíralová a Marcela Blažková.

[Zadejte text.]

12



13

BARÁK nízkoprahový klub Se starým rokem 2015 jsme se rozloučili vánoční besídkou. Několik dní předem jsme začali připravovat výzdobu prostor, nazdobili jsme živý vánoční stromeček a společně s klienty jsme nachystali dva druhy nepečeného cukroví. V průběhu prosince jsme díky uvolněné atmosféře měli možnost povídat si o tradicích a zvycích, které klienti ve svých rodinách dodržují, co je pro ně důležité, co mají rádi. Klubová besídka má každoročně víceméně stejný program, začínáme společným pozdravením, usednutím ke slavnostně připravenému stolu, přáním do nového roku a poté společně večeříme a povídáme si o tom, co nás čeká. Následuje hudební vystoupení našich kluků a volná zábava. Letos poprvé jsme se zapojili do Tříkrálové sbírky společně s klienty. Se 2 dívkami jsme koledovali jedno sobotní dopoledne ve Vladislavi a stejně jako vloni sehrála jedna z našich kolegyň postavu Panny Marie v živém betlémě při akci na náměstí. V této tradici bychom s klienty rádi pokračovali i budoucí roky. Aktuálně se při práci s dospívajícími klienty setkáváme s nezájmem o naplánované programy a aktivity, jsme proto nuceni je přesouvat nebo úplně odvolávat. Řídíme se proto momentálním naladěním klientů a více uskutečňujeme spontánní aktivity, o které si sami řeknou. Minulý půlrok byla žádaná skupinová práce, spolupráce s vrstevníky a společná tvorba, nyní se však vracíme zpět k individuálním rozhovorům a od skupinové práce upouštíme. Klienti si žádají ruku v ruce s těžkými tématy vyvážení v podobě her a zábavy. Vhod jim proto přijde plánovaný meziklubový turnaj ve stolním fotbálku a ping pongu, při kterém přijdou na jiné myšlenky. Tak našim bojovníkům společně s námi držte pěsti.

PRIMÁRNÍ PREVENCE V prosinci jsme dokončili všechny programy nabízené v jihlavské části kraje Vysočina. Lektorům se dostalo velice pozitivního hodnocení a s vedením škol byla nezávazně domluvena další spolupráce pro následující školní rok. Byla to příjemná práce pro učitele, děti i lektory, někdy až v rodinném duchu. Ve jaroměřické škole proběhly za příjemné spolupráce dětí 2 programy v devátých třídách. V prosinci proběhlo setkání zaměstnanců s vedoucí střediska, dokončeny byly i povinnosti spjaté s koncem roku - nákup materiálu, písemné podklady k interním i oficiálním zprávám. Pokračovalo se v přetváření a transformaci nových témat a nových programů zahrnujících aktuální potřeby ze strany žáků a učitelů.

[Zadejte text.]

13



14

Po Novém roce byly odstartovány programy na ZŠ Týnská. Uskutečnilo se setkání s jednou paní učitelkou na téma „Třída bez mobilu“, kde při příjemném rozhovoru předávala paní učitelka své postřehy a zkušenosti z její třídy, kde bylo po domluvě se všemi stranami, zakázáno používání mobilních telefonů během celého dne. Postřehy paní učitelky budou, mimo jiné, využity i v rámci projektu E-bezpečně. V lednu začaly programy na střední škole, konkrétně na Gymnáziu Třebíč. Od 1. 1. 2016 je součástí týmu nová koordinátorka Primární prevence, Markéta Machová. Uskutečnila se schůzka s lektory primární prevence STŘED z. ú. a s pracovníky SVP STŘED z. ú., při níž byl hledán průnik a návaznost jednotlivých služeb. Jeden z pracovníků primární prevence bude v dubnu odcházet, nový jej vystřídá v květnu. Proběhla tvorba programů Stop drogám a Rizikové chování, které byly přizpůsobeny žákům speciálních tříd Základní školy Cyrilometodějská. Žáci i učitelé si oba programy pochvalovali. Únor byl převážně ve znamení ZŠ Týnská, kam jezdili lektoři téměř každý provozní den. Po náročném zimní období se nám nemoci vyhýbaly, a to jsme rádi.

STREETWORK Od začátku listopadu začal na terénu zimní provoz, což znamená, že venku trávíme z důvodu nepříznivého počasí méně času a více než obvykle se věnujeme online práci. Ze čtyř provozních dnů jsme dva dny trávili s klienty v terénní maringotce a 2 dny jsme se zdržovali u škol v Borovině a na Horka – Domky. Od půlky listopadu jsme se kromě nepříznivého počasí ještě potýkali s personálními problémy, jelikož nám dlouhodobě onemocněl kolega. Jsme ale rádi, že vše dopadlo dobře a v březnu se k nám mohl znovu vrátit. Zimní období je na STREETWORKu povětšinou klidnější, míváme méně akcí a zaměřujeme se více na PR a na plánování letního období, kde máme většinu akcí a programů pro klienty. V prosinci jsme pro klienty připravili X-MAS STREET (vánoční besídka u maringotky), kterou nám trochu narušilo nepříznivé počasí a celá akce byla proto přesunuta dovnitř do maringotky. Hodně jsme si s klienty povídali o Vánocích, o čem vlastně svátky jsou, o tradicích, jak je klienti prožívají. V lednu v prvním letošním vydání Třebíčského zpravodaje jsme měli uveřejněný článek pro veřejnost o naší službě, o maringotce, k čemu slouží a jak a pro koho naše služba funguje. Od ledna jsme začali distribuovat mezi klienty nové klíčenky s naším logem, které slouží k propagaci naší služby a jako odměna pro naše klienty.

Komunitní centrum Klubíčko Třebíč Po vánoční besídce a mrazivých lednových dnech, které jsme si s dětmi užili venku na sněhu, jsme oslavili masopust výrobou masek a zábavným odpolednem v Klubíčku. Podívejte se, jak nám to sluší! [Zadejte text.]

14



15

Kdy se vlastně slaví masopust, kterému se na Moravě říká fašank, fašinek nebo ostatky? Období začíná po svátku Tří králů, tedy 7. ledna. Stanovení termínu závěrečného dne masopustního úterý před Popeleční středou je dáno matematickým výpočtem, jehož základem je stanovení termínu Velikonoc pro ten který rok. Proto ani Popeleční středa ani masopustní úterý nemají svá pravidelná data.

AMBRELA – Komunitní centrum pro mládež Třebíč přijala v prosinci nového člena týmu Olgu Straňákovou A jak se tu cítí a co plánuje, zjišťovala Bára Olgo, jsi tu nová…. Proč Ambrela? Popravdě to pro mě nebylo lehké rozhodování, když jsem měla po přijetí možnost volby mezi Klubíčkem, kde hledali také nového pracovníka, a Ambrelou, kterou navštěvuje mládež od 15 let. Měla jsem již zkušenost s prací s menšími dětmi a sama mám 2 děti předškolního a školního věku. Možná právě kvůli změně jsem se rozhodla pro práci s mládeží v jiném prostředí, než na které jsem byla zvyklá. Co sis dříve představovala pod názvem CHARITA? Pod pojmem CHARITA jsem si vždy představovala obětavé lidi s velkým srdcem, kteří pomáhají potřebným. Hodně mi tu zní slova chudoba, utrpení, a také víra. Co pro Tebe CHARITA znamená nyní? Charita pro mě nyní znamená především neziskovou organizaci s velkým rozsahem pomoci od osamocených maminek s dětmi až po seniory nebo péči hospicovou. Nabízí pomoc všem potřebným od otěhotnění až po smrt. Moje představa o obětavých lidech, chudobě, utrpení a víře se však nezměnila a potvrdila. Shodují se tvoje původní představy o zařízení se skutečností? Vesměs ano. Příjemně mě překvapilo, že se tu klade důraz na profesionalitu a vzdělání, nejen na víru. Kladně hodnotím možnost vzdělání v podobě kurzů, školení a supervize. Já sama dálkově studuji Sociální a charitativní práci na Jihočeské univerzitě, abych zvýšila svoji kvalifikaci. Je těžké přiblížit se uživatelům? První dny v práci jsem samozřejmě měla jistý respekt a možná i strach z toho, jak mě uživatelé přijmou a zda si tzv. sedneme. Tyto pocity ale postupně odpadají a můžu říct, že jsme si k sobě našli cestu a cítím se v práci s uživateli dobře. Doufám, že oni to mají stejně. Máš nějaký tajný recept, čím je v zařízení zaujmeš? Žádné tajné recepty opravdu nevlastním. Vždy se snažím poslechnout rady zkušenějších a věřím v jejich profesionalitu v období zaškolování. Naopak já do práce vkládám životní zkušenosti. Do své práce jdu s pílí, rozumem ale i srdcem. Uživatelé se ode mě dočkají pochopení a respektu jejich osobnosti. Mohou mít ke mně důvěru, když se budou potřebovat svěřit se svými starostmi. Za celý tým Ambrely Ti přeji, ať jsi tu s námi šťastná a spokojená. [Zadejte text.]

15



16

TaxiS sociální rehabilitace Již je za námi třetina roku 2016, kterou můžeme za naši službu zhodnotit jako úspěšnou. Stále k nám nachází cestu lidé, kteří chtějí pracovat, ale díky životním překážkám se jim samotným nedaří zaměstnání získat a nám se daří být jim při dosahování tohoto cíle podporou. V novém roce se nám také otevřely nové možnosti spolupráce se Stacionářem Úsměv a následně také s Denním rehabilitačním stacionářem. V obou stacionářích jsme měly možnost prezentovat naši službu a nabídnout spolupráci. V současné chvíli už začíná konkrétní spolupráce s některými z uživatelů těchto služeb. Jde o další výzvu a možnost rozvoje nejen pracovního, ale i osobního, za kterou jsme rády. Povzbuzující je vždy zájem firem o spolupráci s TaxiSem a jejich ochota zaměstnávat znevýhodněné osoby. V nedávné době se nám podařilo navázat spolupráci s firmou v Moravských Budějovicích, která má zájem zaměstnat lidi se zdravotním znevýhodněním. Pokud by i někdo z Vás, čtenářů, věděl o osobě z Mor. Budějovic či okolí, která hledá práci a má zdravotní znevýhodnění, neváhejte nás kontaktovat.

Dobrovolnické centrum a sousedská pomoc V tomto období přinášíme vždy souhrnnou zprávu o výsledcích Tříkrálové sbírky. Do koledování se zapojilo přibližně 1 600 koledníků a bylo použito 451 pokladniček. V Třebíči jsme získali několik nových zdatných koledníků, posilou byli i mnozí naši kolegové, kteří se sbírky aktivně zúčastnili. Výtěžek Tříkrálové sbírky 2016 všechny mile překvapil. Částka 2 278 688,- Kč je největší v historii této sbírky v našem regionu. Téměř bezprostředně po uzavření Tříkrálové sbírky jsme do farností Třebíčského a Moravskobudějovického děkanství posílali za pomoci kněží papírové schránky Postní almužny. Lidé z farností a jejich děti do nich vkládali od Popeleční středy do Velikonoc peníze ušetřené na základě jejich konkrétního a individuálního postního úmyslu. Schránky pak na druhou postní neděli odevzdali svému panu faráři. Peníze se využívají podle přání dárce, buď přímo ve farnostech nebo v Oblastní charitě Třebíč na pomoc potřebným lidem. Dobrovolnické centrum stále hledá nové dobrovolníky, prosím, připojte se……. tel. 775 179 314, e-mail: [email protected] www.trebic.charita.cz FB: Oblastní charita Třebíč

[Zadejte text.]

16


201

Recommend Documents