2014

Za malými kamarády do prvních t íd

POLENSKÝ ZPRAVODAJ

1/2014

V úterý 10. prosince 2013 deváté ro níky navštívily mladší spolužáky v prvních t ídách. Akci již druhým rokem uspo ádala Žákovská rada. Devá áci si ipravili pro prv ky spoustu tvo ivých i sportovních inností, sout ží a her. Cílem bylo, aby se všichni dob e bavili a m li dobrou náladu. Kluci z devátých ro ník si p ipravili program v podob házení mí na plechovky, cvi ení na gymnastickém mí i, skládání kostek, st elbu mí kem na branku, kterou si sami vlastnoru vyrobili a v neposlední ad všemi oblíbené lego. Nechyb ly ani spole enské hry typu Twister, puzzle a jiné. Dívky z devátých ro ník sázely na zru nost a kreativitu. D ti pod jejich vedením vyráb ly ozdoby na váno ní strome ek, vymalovávaly nejr zn jší obrázky, pracovaly s temperou a ztvár ovaly pantomimicky lidské innosti. Velmi povedenou zábavnou hrou bylo poznávání nejr zn jšího druhu jídla se zavázanýma o ima. Za každý správn vykonaný úkol byl malý prv ek odm n sladkou odm nou od staršího kamaráda. Devá áci si na budov 1. stupn p ipomn li dobu, kdy zde i oni sedávali a naslouchali pe liv u itelkám. Prohlédli si školu s úsm vem na tvá i a zavzpomínali na staré asy. Na d tech bylo vid t, jak je vzájemná práce, hraní a dovád ní bavilo. Akce se velmi vyda ila a všichni se rozešli zpátky do svých t íd a usedli do lavic. Mgr. Jana Dvo áková

ZUŠ POLNÁ INFORMUJE

KERAMIKA

PRO DOSP LÉ Cena: 1 lekce – 220 K 5 lekcí - 1.000 K Za átek kurzu je

ve tvrtek 6. února 2014 v 18:00 hodin v ZUŠ, u . 21

Informace Lenka Richterová, [email protected],

tel.: 607 535 999 DDM POLNÁ INFORMUJE

KRAJSKÝ P EBOR DRUŽSTEV STARŠÍCH ŽÁK VE STOLNÍM TENISU ned le 5. ledna od 8:00 hodin v t locvi

KRAJSKÝ

DDM

EBOR STARŠÍCH ŽÁKY VE VOLEJBALU

ned le 19. ledna od 9:00 hodin v t locvi 14

DDM

POLENSKÝ ZPRAVODAJ

1/2014

ZA P ÍZNIVÉHO PO ASÍ SOBOTA 25. LEDNA 2014 NÁHRADNÍ TERMÍN: SOBOTA 1. ÚNORA 2014 (Bližší informace na plakátech!) tský loutká ský kroužek p i Loutkovém divadle a DDM uvádí pohádku

Od konce února bude op t probíhat

KURZ P EDTANE NÍ VÝCHOVY pro žáky 9. t íd.

Bližší informace budou v únorovém zpravodaje nebo volejte pí Kuníkovou – tel.: 721 531 176

Termín bude up esn n na plakátech! Kurzy pro dosp lé:

Pro velký zájem opakujeme: Vitráže

1. termín: tvrtek 16. 1. 2014 od 17:00 do 20:00 hodin 2. termín: tvrtek 23. 1. 2014 od 17:00 do 20:00 hodin

pro za áte níky

Cena: 300 K (v cen je sklo, cínové pásky, patiny a chemie) hem jednoho kurzu si m žete vyrobit a odnést vlastnoru vyrobenou vitráž. Veškeré vybavení a pom cky jsou v cen kurzu (sklo, sklá ský brus, atd.). Kurz je ur en pro úplné za áte níky, po et ú astník je omezen. Prosím všechny zájemce, kte í již telefonovali, aby se mi ozvali a potvrdili ú ast na kurzu. ihlášky do 14. 1. 2014 – 567 225 761 – pí Kuníková– nebo mobil 721 531 176.

Od ledna probíhá v DDM Kurz keramiky pokro ilí – II. Momentáln obsazen. Na jaro chystáme Kurz keramiky pro za áte níky. Jedná se o 7 dvouhodinových lekcí. Cena 1.100 K . Zájemci se mohou hlásit v DDM.

KLUBY ZDRAVÍ INFORMUJÍ

Pot ebujeme odpo inek? Co by se stalo, když bychom nespali nebo spánek krátili? tvrtek 9. ledna

Cukry v nás a kolem nás. tvrtek 23. ledna Vždy od 18:00 hodin v zasedací místnosti . 1 v p ízemí radnice

SENIOR ROKU Dne 7. prosince 2013 se v prostorách odsv ceného kostela Pražská k ižovatka v Praze konalo slavnostní vyhlášení projektu SEN-SEN (Senza ní senio i). Akce prob hla pod záštitou nadace Charta 77/Konto bariéry. Cílem ceny Senior roku 2013 je zd raznit výjime nost in a práce senior , podpo it je v jejich aktivitách a posilovat jejich sebev domí a sebed ru. V kategorii Nejlepší senior/seniorka a Nejlepší klub senza ních senior je vybrala odborná porota z ve ejných nominací. Ocen ní vít a prezentace jejich práce široké ve ejnosti je šancí pro postupné rozbití stereotyp v nazírání na život senio. Projekt SENSEN ukazuje, kolik je mezi staršími lidmi nezdolných a aktivních lidí. Do kategorie jednotlivc p išlo 115 nominací. Mezi nominovanými byl také polenský ob an pan František Vacek, který se umístil v desítce nejlepších senior a byl mu p edán diplom i estné uznání. Tato ocen ní p evzal z rukou patronky projektu Simony Stašové. Více informací v etn videoukázky ze slavnostního p edávání naleznete na webových stránkách – www.sensen.cz.

15

POLENSKÝ ZPRAVODAJ VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI A ZAJÍMAVOSTI Z HISTORIE M STA POLNÁ Z LETOPO

1/2014

KON ÍCÍCH ÍSLICÍ 4

Velké deš ové p ívaly protrhly 31. ervence 1714 hráze mnoha rybník na panství ž árském a polenském. V pam tech brodského kantora Jelínka je doslova uvedeno: „…p išla hrozná a nenadálá voda, která na pam lidskou nebyla…“. Velká pr trž mra en zp sobila rozvodn ní potok a eky Sázavy; voda strhla mnoho dom , mlýny a mosty, zahynulo velké množství lesní zv e, domácích zví at a n kolik set lidí se utopilo. Dne 15. dubna 1734 vypukl v obecní kuchyni (d m . 43) na Hlavním nástí (dnes Husovo) ohe , který se rozší il východním sm rem až do židovského m sta; sho ely domy v JV ásti nám stí s p ilehlými dvory a tém celé židovské m sto. Smutné na celé události bylo chování n kterých polenských obyvatel, kte í ve vyho elých židovských domech rabovali. Dne 10. a 11. dubna 1744 ho elo v panském pivovaru a v zámku; vyho ely stáje a chlévy, zámecká sýpka a ást pivovaru i zámku; od žhavého popela z ho ících šindel ho elo n kolik chalup a stodol až na Zápeklí. Na základ patentu vydaném v roce 1753 byl v následujícím roce (1754) proveden soupis obyvatelstva; v echách bylo napo teno 1 970 000 obyvatel, na Morav a ve Slezsku 1 040 000 obyvatel. V Polné žilo 2800 obyvatel. Na základ povinnosti duchovních správc odvést vikariátním ú ad m soupis „všech duší od prvého roku až do nejvyššího stá í“ bylo v Polné dle zápisu d kana Petra Floriana ovšem napo ítáno 5500 obyvatel, o 200 více než v áslavi a N meckém Brod (z ejm jsou Petrem Florianem zapo ítány i obce v okolí Polné, spadající pod farnost; pozn. autora). Dne 8. kv tna 1794 op t ho elo v panském pivovaru a v n kolika hodinách sho el pivovar a zámecké stáje; ohe ádil až do 10. kv tna, sho ely že nad branami zámku a nakonec celý zámek, který pak již nebyl v p vodní podob vystav n; II. patro bylo odbouráno a z I. patra z ídili dy… V Polné žilo v tom roce údajn 3590 obyvatel. Lékárník Josef Sies ml. koupil v roce 1814 na Hlavním nám stí v Polné m p. 28 a p est hoval sem lékárnu. Letos je tomu 200 let, kdy je lékárna bez p erušení provozována v jednom míst . Dne 4. ervna 1814 se v Polné narodil Antonín Pittner (1814 1897), vlastenec a buditel, v letech 1865 1888 starosta Polné, dlouholetý kroniká m sta a nejvýznamn jší osobnost m sta v 19. století. O Pittnerovi vyšla v r zných periodických asopisech, sbornících a knihách ada lánk a životopisných údaj . Dne 11. února 1844 byl v Polné uspo ádán první eský bál v režii spolku Beseda. V hostinci U Zlaté hv zdy pak Beseda uvedla sv j tvrtý program po adem národních písní. 1846, pozvánka na eský bál

Rok 2013 uplynul jako voda. S p íchodem roku, kon ícího íslem 4, poj me op t nahlédnout do historických dokument , zalistovat ve starých kronikách, p iblížit si n které texty z publikací a tiskovin, týkající se Polné a p ipomenout si tak, co pozoruhodného se p ihodilo v d jinách našeho sta v letech se ty kou na konci letopo tu. Vzhledem k velmi ídkému výskytu nejstarších záznam z historie Polné, pot ší každého badatele nález i zdánliv drobné informace. Podobn lze posoudit listinu syna eského krále P emysla Otakara I. markrab te moravského P emysla z 2. íjna roku 1234, na níž je uveden šlechtic Jan (z Polné), syn Zbyslava z Brat ic. Z ejm i v tomto roce Jan z Polné v noval trhovou ves Nížkov novému klášteru oseckých cisterciák . Jan z Polné je také podepsán jako sv dek na listin krále P emysla Otakara II., datované 10. ervence 1254 v Praze. Jan z Polné zem el patrn po roce 1254 a byl poh ben v kostele ádu n meckých rytí v Drobovicích, který sám nechal vystav t. Dodejme, že za svého života byl v Praze známou a významnou osobou, jeho jméno jako sv dka se objevuje na mnoha listinách; podepisoval se latinsky Johannes fillius Zbislav de Bratercercie a esky Jan z Polné na Brat icích. Majitel Polné Hynek Ptá ek z Pirkštejna se 30. kv tna 1434 zú astnil bitvy u Lipan na stran vít ; po smrti Zikmunda byl jedním z nejvlivn jších eských kališnických politik , v dcem strany podobojí. en k z Ronova získal po bitv u Lipan zp t svá panství P ibyslav a Ronov, do té doby v držení Jana Hertvíka Rušinovského, v dce orebit a následn sirotk ; P ibyslav a Ronov prodal v tomto roce Hynku Ptá kovi, který tak rozší il polenské panství. Dne 20. srpna 1444 zem el v Ratajích nejvyšší mincmistr a zemský soudce Hynek (též Hynce) Ptá ek z Pirkštejna. Polenským m an m daroval odúmr , pro chudé a žáky dal postavit láze . Poru níkem d tí Hynka Ptá ka a správcem polenského panství za nezletilou Žofii Ptá kovnu se stal p ítel Ji íka z Pod brad, rytí Jan abelický ze Soutic, který se zasloužil o s atek Žofie s Viktorinem z Kunštátu. V roce 1464 se objevují první zprávy o sboru Jednoty bratrské z Polné. Roku 1504 zem el držitel panství Polná Jan Bo ek z Kunštátu, údajn byl pochován ve farním kostele v Polné. Z roku 1554 je znám záznam o cest arciknížete Ferdinanda z Polné p es velké Mezi í do Brna; i takto je doložena existence dálkové komunikace z Moravy do ech p es Polnou. Dne 29. ervna 1584 vypukl ohe na hrad a celé jeho horní ásti sho ely etn krov a nábytku; škoda byla odhadnuta na 6000 kop míše ských groš . Po požáru, který zcela zni il ob poschodí, dal hrad na své náklady renesan p estav t Zachariáš z Hradce, tehdy majitel panství. Ješt v roce 1594 se vlekly dohady o vlastnictví panství Polná. Do sporu mezi Kate inou a Adamem z Hradce se nakonec vložil císa Rudolf II., který pov il arcibiskupa Zby ka neshody prošet it a u init narovnání. Adam roku 1589 vykázal Kate inu za matkou Annou z Hradce do Slavonic a za Polnou nabízel odstupné ve výši 25 000 kop míše ských; Kate ina pohnala Adama k soudu. Nejvyšší zemští ú edníci posléze zrušili záv Zachariáše z Hradce, ale Adam byl povinen Kate in vyplatit náhradu ve výši 100 tisíc kop míše ských. Z roku 1594 je první spolehliv jší zmínka o polenské škole. V zachované vrchnostenské instrukci m stu Polné jsou zmín ny platy u itel , výše školného, vliv d kana na výuku apod. V roce 1624, v dob rekatolizace, opustily Polnou mnohé protestantské rodiny, z nichž v tšina se vyst hovala do Polska; z stalo po nich po dlouhou dobu n kolik opušt ných a neobydlených dom . V roce 1654 náležela do polensko-p ibyslavské panství 2 m sta, 2 m ste ka a 48 obcí; evidováno bylo 1140 usedlostí. V tom roce bylo po t icetileté válce v Polné zaregistrováno jen 37 r zných živností: 65 soukeník , 17 p adlák vlny/p adlen/, 13 ševc , 13 ezník , 8 klobou ník , 8 tkalc , 7 krej ích, 6 ková , 4 poslové, 4 písa i, 4 nádeníci, 3 post iha i, 3 peka i, 3 povozníci, 3 šrotý i, 2 bedná i, 2 mlyná i, 2 barví i, purkrabí, polesný, lazebník, zvoník, šenký , mydlá , provazník, tesa , kožešník, zedník, truhlá , šmejdí , valchá , šlotý , kolá , hrn , myslivec, pun ochá a sklená ; stav hospodá ského zví ectva v celém m st byl tento: 39 koní, 8 vol , 235 krav, 141 jalovic, 822 ovcí a 254 vep . V samotném m st Polná bylo evidováno 260 dom , z toho 45 usedlostí bylo pustých nebo zbo ených. Panství Polná se stalo sou ástí áslavského kraje. Smlouvou ze 14. srpna 1684 se polenská vrchnost zavázala vystav t Žid m synagogu, klenutou studnu a láze skou místnost; stavba synagogy byla nákladem 475 zlatých dokon ena již v listopadu.

V tom roce byl již zpustlý polenský hrad zp ístupn n pro stavební materiál. P i bourání severního k ídla hradu bylo zni eno n kolik sál , hradní kaple a renesan ní sloupová galerie. Kámen z rozpadající se severní ásti hradu byl rozvezen na zpevn ní cest a silnic v m st i okolí. Cihly, kamenné kvádry a sloupy z hradu byly odprodávány soukromým zájemc m. Byl také vypušt n a zrušen Láze ský rybník, pozemek byl pronajat na zahrady. V sou asnosti se v tomto míst poblíž kina nachází z ásti parkovišt . Na základ povolení z 9. ervence 1864 byla z ízena Ob anská záložna v Polné; valná hromada se konala 16. íjna za ú asti 41 p ihlášených len . První správa záložny zvolila 1. listopadu funkcioná e a záložna zahájila innost. Toho roku zem el majitel statku Polná Mauric Jan Ditrichštejn a významný šlechtický rod, vlastnící panství Polná od roku 1623 tak vym el po me i; majitelka panství Polná-P ibyslav a Ž ár Klotilda Ditrichštejnová, provdaná Clam-Gallasová, nejmladší dcera Josefa Ditrich16

POLENSKÝ ZPRAVODAJ

1/2014

Okresní osv tový sbor v Polné slou il n které spolkové knihovny a v prostorách M anské besedy U Slovana byla 1. listopadu 1914 otev ena první ve ejná lidová Husova knihovna v Polné; zpo átku vlastnila 1145 svazk knih, prvním knihovníkem se stal Vilém Müller.

štejna, p ikoupila k pozemk m za 390 000 zlatých od hrab te Eugena Sylvy Taroucca velkostatek Pohled. Sbor dobrovolných hasi z Polné, založený roku 1873, se rok poté (1874) zú astnil hašení velkého požáru v Sirákov , kde vyho ela tém celá obec. Sm rem od polenského dvora Ov ín k v žnické cest byla postavena nová silnice a prastará cesta vedoucí Klešt rem se tak p estala používat; náklady na stavbu inily 844 zl.. Na ízením ministerstva záležitostí vnit ních ze dne 15. ervence 1884 bylo zrušeno Okresní hejtmanství v Polné, z ízené usnesením z 19. kv tna 1868. Soudní okresy Polná a Štoky byly poté p id leny k Okresnímu hejtmanství v N meckém Brod , okres P ibyslav k Okresnímu hejtmanství v Chot bo i; správní innost byla ukon ena k 1. íjnu 1884; záv re né ední ízení za ú asti všech starost se konalo 9. zá í v Polné; posledním správcem a zárove p edsedou okresní školní rady byl JUDr. Ond ej Volkar, právnický publicista. Dne 7. ervence t.r. byla slavnostn posv cena Varhánkova opatrovna pro d ti; mecenáš, pr myslník a polenský rodák Karel Varhánek (1829 1900), který stavbu financoval, založil p i opatrovn Nadaci. Dne 26. ervna 1894 byl založen v hostinci U Moty (dnes d m Filipenských na Husov nám stí, p. 35) Rybá ský spolek, p edsedou se stal František Šic. Na stavbu nové v že d kanského chrámu, zni ené požárem v roce 1863, byla 11. listopadu 1894 vyhlášena ve ejná sbírka. Zásluhou kana Františka Pojmona byla severn za m stem, na míst starší d ené kalvárie, z ízena kaple Božího hrobu dle architekta Roberta Niklí ka a Kalvárie s t emi kamennými k íži. 1897, Boží hrob na Kalvárii

1925, ítárna v Husov knihovn

Dne 28. ervence t.r. byla v monarchii vyhlášena mobilizace a z Polné odvedeno do války mnoho mladých muž . V íjnu byl ve školní t locvi ízen vále ný lazaret, nejd íve s padesáti, pozd ji se sedmdesáti l žky. V íjnu za aly první vále né rekvizice obilí. V prosinci konána velká sbírka šatstva, tabáku, mýdla a potravin pro „vánoce voják v poli“. Parní pila firmy Opršal zahájila v roce 1924 sv j provoz na Zápeklí v prostoru za vlakovým nádražím; firma dodávala stavební ezivo, truhlá ská, hoblovaná a tvarovaná prkna, sou ástky na bedny, hoblované, klížené a poštovní bedni ky a palivové d íví; v roce 1929 pilu p evzal František Pátek. 1930, pila na Zápeklí

Od b ezna roku 1904 probíhaly stavební práce na lokální dráze v úseku Dobronín – Polná, pro nep íze jarního po así však probíhaly pomalu; v dubnu zde již pracovalo denn 30 nádeník , 8 emeslník , použito bylo 21 kole ek, dva povozy i 850 metr úzkorozchodných pracovních drah; nejt žší práce byla u Dobronína, kde byl na skalnaté podloží použitý dynamit. Nákladem 836 000 korun byly lokální dráha a nádraží s výpravní budovou a výtopnou v Polné ješt v tom roce dostav ny. Železnici z Polné do Dobronína v délce 5,8 km postavila firma Samohrd z Roudnice nad Labem. Stavbu dráhy postupn provád lo 39 337 pracovník , z toho 32 605 nádeník a 6732 r zných emeslník , z toho bylo až 28 000 d lníze zahrani í. Za ú asti 150 významných host byl 17. listopadu zahájen na trati Polná Dobronín pravidelný provoz.

O mrkvancové pouti v zá í bylo otev eno v p ízemí hradu muzeum – expozice staré školy, m anský pokoj, lapidárium a alchymie; zbytek muzejních exponát byl dosud umíst n na kaplance. Na ustavující sch zi 30. ledna 1934 byl obnoven zp vácký spolek estmír, založený již v roce 1862; p edsedou se stal notá JUDr. Miroslav Schürer a jednatelem u itel Bohuslav Fišer. Na dom p. 47 na Husov nám stí, kde v letech 1840 1842 žila Božena N mcová, byla 1. ervence slavnostodhalena pam tní deska z dílny prof. Jaroslava Rérycha; sou ástí oslav byl kulturní program, výstava obraz malí Karla Klusá ka a Jaroslava Rérycha v muzeu, koncert dechové hudby na Husov nám stí a projev prof. M. Hýska z Prahy. Zastupitelstvo povolilo 31. srpna opat it domy významných polenských rodák informa ními tabulemi. P i velkém vojenském cvi ení na Vyso in ve dnech 14. až 26. zá í, kterého se zú astnilo 60 tisíc voják s. armády, sloužila železni ní stanice Polná m sto jako vykládací pro zásobování vojsk potravinami. ty motorový americký bombardér Liberátor havaroval 16. prosince 1944 nedaleko Polné ve sm ru na Nové Dvory; všech deset len posádky vyskákalo nad Kamennou a Novými Dvory pomocí padák , byli však zajati a odvezeni do Jihlavy. O této události byla v roce 2010

1904, stavba dráhy Polná - Dobronín

17

POLENSKÝ ZPRAVODAJ

1/2014

Varhánkov ulici byla dokon ena; na výstavb zapo até v roce 1979 se svépomocí podíleli lenové místní organizace SPO. Následkem vich ice, která se nad Polnou p ehnala 28. ledna 1994, spadl z v že kostela sv. Barbory rozm rný k íž s makovicí; ta byla 13. dubna slavnostn otev ena za ú asti zástupc m sta, KZHP a historik z Muzea Vyso iny; dobové doklady z roku 1952 nalezené v makovici byly zhodnoceny, ošet eny a spolu se sou asnými uloženy zp t do makovice. Dne 27. ezna schválilo m stské zastupitelstvo bezplatný p evod synagogy a rabínského domu p. 541 na Karlov nám stí v etn stavebních pozemk do majetku Federace židovských obcí R. V dom p. 46 na Husov nám stí byl 6. ervna 1994 otev en obchodní d m Vala. Na Husov nám stí a v ásti ulice Havlí kovy položila firma Telecom kabelovody pro novou telefonní úst ednu Na Šancích; desetimiliónová investice a. s. Telecom p inesla do Polné nejmodern jší telekomunika ní za ízení – digitální automatickou telefonní úst ednu EWSD firmy Siemens s po áte ní kapacitou 900 p ípojek, s možností rozší ení na 2000 p ípojek. Za p ítomnosti 150 ú astník byla 8. kv tna 2004 v prostoru u bývalého Borského mlýna slavnostn otev ena Pojmannova stezka, obnovovaná v letech 2002 až 2004 rodinou Bedná ovou, Klubem eských turist , Klubem Za historickou Polnou a Junákem za vydatné podpory p edstavitel m sta; trasa dlouhá 4,5 km byla vyzna ena žlutým pásovým zna ením a zanesena do turistických map; p i stezce bylo zabudováno šest lavi ek a t i zast ešené altány. Sv tov známá britská rocková kapela Jethro Tull vystupovala 21. kv tna na letní scén zámku v Polné; na koncert p ijelo t i a p l tisíce fanoušk . Na Husov nám stí prob hly 29. kv tna velkolepé oslavy sv cení m stského praporu; kulturní program, probíhající soub žn na dvou tribunách v horní a dolní ásti nám stí, shlédlo p ibližn 2000 divák . Dne 1. ervna byla v Palackého ulici oteena širokosortimentní prodejna Jednoty (JMB) – první supermarket v Polné, kde našlo uplatn ní dvacet zam stnanc – prodava . Po 14 letech rekonstrukce za více jak 23 mil. K byl ve ejnosti otev en celý areál polenského hradu a zámku; slavnostní den otev ených dve í se konal 27. ervna za ú asti mnoha pozvaných host ; zp ístupn ny byly nové expozice muzea, lapidárium, parkán a nová ob adní sí . Dne 15. íjna bylo v Polné, v lokalit Palackého ulice sever, v ulici Nad Háje kem, p edáno do užívání 66 nových bytových jednotek ve t ech modern vybavených bytovkách; na výstavbu byt byla m stu Polná poskytnuta státní dotace. V sobotu 27. listopadu se na Husov nám stí sešlo p ibližn 2000 osob, aby shlédli rozsvícení váno ního stromu, vyslechli písn a koledy v podání polenských zp vák a sbor a v po adu Ježíškova pošta p ivítali váno ního poš áka; sou ástí programu, kterým byl zahájen advent, byl oh ostroj. Velkolepá akce je od té doby každoro po ádána, vždy za velké ú asti obyvatel.

v nakladatelství Linda Polná vydána publikace z pera Jana Rouska pod názvem sto Polná jako d jišt letecké války (1939 1945). 1925, na polenském nádraží

V roce 1954 Polné vzniklo Odborné u ilišt pro obor hodiná a dne 15. zá í zahájilo vyu ování. V bývalém Varhánkov ústavu byl z ízen internát pro žáky zem lské školy v Polné. V listopadu t.r. byly v Polné zaznamenány nebývalé fronty na maso. Okolím Polné, sm rem od Šlapanova, p es Svato v kopec a silnici do Hrbova, kolem Zimova rybníka, p es Borek u Záborné a dále k Ochozi, byl v pr hu roku 1964 po dobu n kolika m síc pokládán tranzitní ropovod ze SSSR. V dubnu byl zaveden pr chod pro p ší z Husova nám stí na Horní m sto domem U Zlaté hv zdy, p. 34. V dom p. 77 v Pod bradov ulici byla 12. ervence otev ena stálá muzejní expozice staré školy z poloviny 19. století, jejíž sou ástí byl byt u itele, 4. t ída hlavní školy, dva kabinety u ebních pom cek s exponáty od pol. 18. století a knihovna z let 1821 1881. Rekonstrukce místní telefonní sít , zahájená v roce 1963, byla dokon ena nákladem 335 000 korun. Na Kate inov postavený televizní p evad zna rozší il a zkvalitnil p íjem TV signálu a zvýšil na Polensku po et TV stanic. Dne 1. íjna zem el ve Slavkov polenský rodák Ing. Václav Sázavský (1894 1974), odborník v oboru cukrovarnictví, podle jehož patentu bylo postaveno p es 100 cukrovarnických za ízení u nás i v zahrani í. Ve v ku 88 let zem el v Praze 10. prosince 1984 polenský rodák ing. dr. Rudolf Gilbert (1896 1984), profesor na grafické škole v Praze, sv tov uznávaný soudní znalec v oboru filatelie a nejvýrazn jší osobnost eskoslovenské filatelie. Stavba nové moderní budovy požární zbrojnice na

Jan Prchal

OHLASY NÁZORY K ÚPRAVN VODY Úpravna vody Polná byla uvedena do provozu v roce 1978. Jedná se o vícestup ovou technologii, která garantuje kvalitu pitné vody. V roce 1979 byla uvedena do provozu ozoniza ní jednotka pro vyšší kvalitu vody. Zdrojem surové vody je Jamenský potok. Následn m la být budována vodní nádrž. Bohužel, nebyla realizována. Úpravna vody Polná vyráb la a distribuovala pitnou vodu dle tehdejších i sou astných požadavk kladených vyhláškou MZd . 252 /2OO4 Sb., v platném zn ní. V ojedin lých p ípadech nebyly dodrženy doporu ené hodnoty ukazatel Ca-vápník, Mg-ho ík a CA + MG tvrdost. Tyto ukazatele nebyly krátkodob dodrženy ani na ÚV Hosov. i jarním tání docházelo v Jamenském potoce k náhlému zvýšení dusi nan - NO3. Toto bylo ešeno (dopoušt ním) mícháním pitné vody z vodovodní skupiny Jihlava. Pr rná hodnota dusi nan v surové vod byla 18,2 mg/l v roce 2012. Tato krátká informace je odezvou na lánek z Polenského zpravodaje – prosinec 2O13. V lánku postrádám vysv tlení, pro ÚV v Polné byla uvedena v záložní zdroj, když spl uje výrobu pitné vody dle uvedených stávajících p edpis . Miroslav Zvolánek

Uzav ení polenské úpravny vody

Více než t i desítky let sloužila ob an m Polné jejich úpravna vody. V lét byla ze dne na den uzav ena. Dne 30. 10. 2013 schválilo zastupitelstvo Polné toto usnesení: „Nesouhlas s p evedením úpravny vody Polná v etn p ívodního adu z erpací stanice surové vody na Jamenském potoce na záložní zdroj pitné vody pro skupinový vodovod Polná - Dobronín.“ edsednictvo Svazu vodovod a kanalizací Jihlavsko projednalo dne 26. 11. 2013 usnesení z Polné a napsalo do svého zápisu: "Uvedené stanovisko bylo in no p edcházející den p ed konáním pracovního seminá e, který dne 31. 10. 2013 uspo ádalo m sto Polná, mj. i k uvedené problematice. P ítomnými zástupci svazku a zejména provozovatele byla záležitost ádn objasn na. Provozní opat ení mají kladný dopad na zlepšení kvality dodávané pitné 18

POLENSKÝ ZPRAVODAJ

1/2014

vody ve spot ebišti a dojde ke zlepšení ekonomiky provozu. Sou asn je zachována Úpravna vody Polná v udržované záložní podob v etn trvání pronájmu tohoto dot eného vodohospodá ského majetku s odrazem na tvorbu p íslušného podílu nájemného m sta Polná a obce Dobronín." Co tedy bude s polenskou vodárnou, kde zastupitelstvo vyjád ilo nesouhlas? Jak jsme se dozv li od odborníka na vodárenství, odstavení úpravny vody na dobu by jen n kolika m síc vyvolá obrovské dodate né náklady na její znovuzprovozn ní. Svak Jihlavsko to nepochybn ví, má p ece zkušeného provozovatele, ale evidentn je mu to jedno. Pokud by Polná vystoupila ze Svazu, musela by tyto náklady na znovuzprovozn ní své úpravny vody zaplatit sama. dí to polenští zastupitelé? Miroslav Mareš

Ob anské sdružení Polenský kruh Vás zve na debatu

PITNÁ VODA V POLNÉ

ve tvrtek 30. ledna 2014 v 17:00 hodin ve vestibulu polenského zámeckého sálu. Hosté budou up esn ni na plakátech, letácích a na Polnet.cz. Peklo a nebe na polenském hrad Rok utekl jako voda a do zámeckého sklepení se op t nast hovali erti. Oproti lo sku si letos ást pronajal i svatý Mikuláš s and ly. U vchodu do sklepení návšt vníky vítaly ertice a hned vedle ert lákal ti na podpis kapkou krve, že jim bude 10 let sloužit, a pak stejnou dobu oni jemu. Neusp l. Opodál u stolku hráli erti karty, a také oni svád li d ti, a si s nimi zahrají. Ale ani tady se nenechal nikdo zlákat. U velkého ohn , kde se v kotli va il ertovský guláš, sed ly ertí babi ky a staraly se o malého ertíka Kleofáška. Jedna mu zrovna pletla šálu. Lucifer, sedící na svém ertovsko-královském k esle se svým doprovodem vedle sebe, se ptal d tí na jejich chování a telefon „peklo–nebe“ byl i letos pro jistotu op t v provozu. Ve vedlejším sklepení byly p ipraveny drobné dáre ky od sponzor a na jeho konci všichni vcházeli do prozá eného „nebe“, kde je uvítali and lé a svatý Mikuláš. Ten si s d tmi chvilku povídal a i od n j byly podarovány. Jist plni dojm vyšli pak všichni po schodišti na hradní nádvo í. Pod kování mí í k hlavním sponzor m: TKZ, Pleas a EKO-KOBA. Za hojnou ú ast d kují po adatelé oldskauti, agentura Kašpa i a lenové divadelního souboru Ji í Pod bradský, Foto: Ludmila Vomlelová a Martin Vacek

19

POLENSKÝ ZPRAVODAJ

1/2014

ertovské setkání se leny Klubu senior a p edváno ní s panem starostou a váno ním pásmem íkánek a koled d tí z Mate ské školy Polná - Varhánkova:

20