METODICKÝ POKYN Č. 3/2013 » Územní studie » ze dne 10. 4. 2013
Krajský úřad – Jihočeský kraj odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, oddělení územního plánování
Obsah »
úvod
»
(ne)závaznost
»
pořizovatel
»
zpracovatel
»
role zastupitelstva obce
»
pořízení územní studie
»
úhrada nákladů na pořízení
»
lhůta pro pořízení územní studie
»
závaznost územního plánu pro územní studie
»
mapový podklad
»
územní studie x regulační plán x dohoda o parcelaci
a. úvod Územní studie, ověřují možnosti a podmínky změn v území; slouží jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace, jejich změně a pro rozhodování v území (§ 25 stavebního zákona). Územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území, například veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí (§ 30 stavebního zákona). Rozlišují se dva typy územní studie, a to: 1. územní studie sloužící jako podklad k pořizování územně plánovací dokumentace nebo její změny (§ 25 stavebního zákona), 2. územní studie (vymezená v územním plánu plochou nebo koridorem), jejíž zpracování je podmínkou pro rozhodování o změnách v území. V případě podmínění rozhodování územní studií jsou součástí územního plánu podmínky pro její pořízení a přiměřená lhůta pro vložení dat o ní do evidence územně plánovací činnosti; marným uplynutím lhůty omezení změn v území zaniká (§ 43 stavebního zákona).
b. (ne)závaznost Územní studie není na rozdíl od územně plánovací dokumentace závazným podkladem pro územní rozhodování, je ale (pakliže je vložena do evidence územně plánovací činnosti) podkladem neopominutelným. To znamená, že stavební úřad musí v územním řízení vždy porovnat navrhovaný záměr s řešením studie. V případě odchylky od jejího řešení musí tuto odchylku v územním rozhodnutí odůvodnit s tím, že v odůvodnění prokáže, že nalezl z hlediska cílů a úkolů územního plánování a veřejných zájmů vhodnější nebo alespoň rovnocenné řešení, než obsahuje územní studie.
c. pořizovatel Pořizovatelem územní studie může být: 1. obecní úřad obce s rozšířenou působností – úřad územního plánování (§ 6 odst. 1 písm. b), c) stavebního zákona), 2. obecní úřad, který zajistí splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti podle § 24 stavebního zákona (§ 6 odst. 2 stavebního zákona).
d. zpracovatel Zpracování územní studie spadá do projektové činnosti ve výstavbě, tj. do vybrané činnosti ve výstavbě, kterou mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle 1 zvláštního právního předpisu (§ 158 odst. 1 stavebního zákona).
e. role zastupitelstva obce 1. Územní studii ověřující možnosti a podmínky změn v území, sloužící jako podklad k pořizování územně plánovací dokumentace nebo její změně a pro rozhodování v území (pořizování územní studie z vlastního nebo z jiného podnětu). 2
V obcích, kde se nevolí rada obce , rozhoduje zastupitelstvo obce o schválení žádosti o pořízení územní studie a o úhradě nákladů na její zpracování. Schválená žádost je následně předána pořizovateli územní studie. 2. Územní studie (vymezená v územním plánu plochou nebo koridorem), jejíž zpracování je podmínkou pro rozhodování o změnách v území (pořizování územní studie na základě územně plánovací dokumentace). 1
Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. 2 V obcích, kde je zvolena rada obce, rozhoduje o schválení žádosti o pořízení územní studie rada obce.
Dle stavebního zákona rozhoduje o této územní studii zastupitelstvo obce dvakrát, a to: a. v procesu pořizování územního plánu, kdy při vydání územního plánu rozhoduje o plochách nebo koridorech, v nichž bude rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie a o podmínkách pro její pořízení, 3
b. v obcích, kde se nevolí rada obce , schválením žádosti o pořízení územní studie. Tato žádost je následně předána pořizovateli územní studie 3. Do samotného procesu pořizování územní studie a schvalování možnosti jejího využití zastupitelstvo obce nezasahuje, neschvaluje zadání ani možnost jejího využití. V opačném případě by se jednalo o nepřípustný zásah samosprávy do agendy vykonávané v přenesené působnosti. Pokud to pořizovatel uzná za vhodné, a je to i pro navrhované řešení účelné a žádoucí, může nad rámec stavebního zákona zastupitelstvo obce o navrženém řešení pouze informovat a zastupitelstvo může tuto informaci pouze vzít na vědomí.
f.
pořízení územní studie
1. Územní studie se pořizuje (§ 30 odst. 1 stavebního zákona): a. pokud je to uloženo územně plánovací dokumentací, b. z vlastního podnětu, c. z jiného podnětu. 2. Zadání územní studie V zadání územní studie určí pořizovatel její obsah, rozsah, cíle a účel (§ 30 odst. 2 stavebního zákona). Pokud se zpracovává zadání územní studie, jejíž zpracování vyplývá z územního plánu nebo jeho změny, pak by zadání svým obsahem mělo respektovat podmínky pro její pořízení definované v územním plánu nebo jeho změně (příloha č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti). Při formulaci zadání je třeba rozlišovat, zda se jedná o studii pořizovanou jako podklad pro územní plán nebo jeho změnu či studii, jejíž pořízení vyplynulo z územního plánu nebo jeho změny. U studie pořizované jako podklad pro územní plán nebo jeho změnu je nutné v zadání striktně formulovat její účel, např. řešení obchvatu sídla. Při formulaci zadání je možno se odchýlit od platného územního plánu. Pro studii, jejíž pořízení vyplývá z územního plánu nebo jeho změny, budou závazné podmínky pro její pořízení v něm nebo jeho změně definované. Při formulaci zadání musím respektovat platný územní plán. Další požadavky, které budou zahrnuty do zadání územní studie, jsou již pouze na uvážení pořizovatele. Zde doporučujeme uplatňovat pouze požadavky, které jsou pro pořízení konkrétní studie žádoucí a vyplývají i z účelu, jenž vedl projektanta územního plánu k požadavku na zpracování této územní studie. Ne vždy tak bude vhodné a účelné, aby územní studie vyřešila a regulovala „vše“ v území. Je třeba mít i na paměti to, že rozsah uplatněných požadavků v zadání územní studie ovlivňuje její výslednou cenu. 3. Projednání Stavební zákon neurčuje, jakým způsobem a s kým by územní studie měla být projednána. Pokud to pořizovatel uzná za vhodné, a je to i pro navrhované řešení účelné a žádoucí, může nad rámec stavebního zákona projednat územní studii s vlastníky pozemků dotčených řešením územní studie a s dotčenými orgány. Územní studie je územně plánovacím podkladem, není tedy závazným podkladem pro rozhodování v území, jako je to v případě územně plánovací dokumentace. Od jejího řešení se lze v odůvodněných případech odchýlit. Pokud je tedy pro realizaci navrhovaného řešení v územní studii potřeba dohoda s vlastníky dotčených pozemků (např. vedení komunikace v zastavitelné ploše), může být její projednání s vlastníky pozemků přínosné a žádoucí. Stejně tak v případech, kdy navrhovaného řešení v územní studii se může dostat do kolize se zájmy hájenými dotčenými orgány (např. z hlediska ochrany přírody a krajiny), může projednání územní studie s dotčenými orgány tyto případné kolize odstranit nebo nalézt kompromis. 3
V obcích, kde je zvolena rada obce, rozhoduje o schválení žádosti o pořízení územní studie rada obce.
4. Využití územní studie Pořizovatel územní studie podá poté, kdy schválil možnost jejího využití podle § 25 stavebního zákona, návrh na vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti (§ 30 odst. 3 stavebního zákona). Územní studie, které nejsou zapsány v evidenci územně plánovací činnosti, jako územně plánovací podklad respektovat nelze. Studie, která není zapsána v evidenci územně plánovací činnosti, de facto neexistuje. 5. Zveřejnění územní studie Územní studii ukládá její pořizovatel; poskytuje ji tomu, na jehož návrh nebo žádost byla pořízena, obci a stavebnímu úřadu. Místa, kde je do územní studie možné nahlížet, oznámí jednotlivě dotčeným orgánům (§ 166 odst. 3 stavebního zákona).
g. úhrada nákladů na pořízení 1. Pořízení územní studie pokud je to uloženo územním plánem – náklady hradí vždy obec nebo město, jehož zastupitelstvo rozhodlo o vydání územního plánu. Nelze tedy její pořízení podmínit úplnou nebo částečnou úhradou nákladů. Podle § 30 odst. 3 stavebního zákona lze podmínit úplnou nebo částečnou úhradou nákladů pouze pořízení územní studie z jiného podnětu. 2. Pořízení územní studie z vlastního podnětu – náklady hradí obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo obecní úřad, který zajistí splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti. 3. Pořízení územní studie z jiného podnětu – pořízení územní studie z jiného podnětu může podle § 30 odst. 3 stavebního zákona pořizovatel podmínit úplnou nebo částečnou úhradou nákladů od toho, kdo tento podnět podal. Náklady tak hradí ten, kdo pořízení územní studie požaduje, např. vlastník pozemků, obec nebo město.
h. lhůta pro pořízení územní studie 1. Územní studie sloužící jako podklad k pořizování územně plánovací dokumentace nebo její změně a pro rozhodování v území (pořizování územní studie z vlastního nebo z jiného podnětu). V tomto případě se žádné lhůty pro pořízení takovéto studie nestanovují. 2. Územní studie (vymezená v územním plánu plochou nebo koridorem), jejíž zpracování je podmínkou pro rozhodování o změnách v území (pořizování územní studie na základě územně plánovací dokumentace). Podle přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, územní plán obsahuje vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti. Jako přiměřená lhůta pro vložení dat o územní studii do evidence územně plánovací činnosti se dovozuje 4 až 5 let, a to z níže uvedených ustanovení stavebního zákona.
Pořizovatel předloží zastupitelstvu obce nejpozději do 4 let po vydání územního plánu a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky zprávu o uplatňování územního plánu v uplynulém období. (§ 55 odst. 1 stavebního zákona).
Úkol prověřit územní studií změny využití plochy nebo koridoru vymezených v územním plánu jako podmínka pro rozhodování pozbývá platnosti uplynutím 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud není v uvedené územně plánovací dokumentaci stanovena lhůta pro vložení dat o územní studii do evidence územně plánovací činnosti (bod 5 přechodných ustanovení zákona č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony).
Rozšíření lhůty ze 4 let o jeden rok na 5 let vyplývá ze skutečnosti, kdy je potřeba ve zvlášť odůvodněných případech, lhůtu pro pořízení územní studie prodloužit. Pokud je lhůta pro vložení dat o takovéto studii do evidence územně plánovací činnosti v územním plánu stanovena na 5 let a ze zprávy o uplatňování tohoto územního plánu předložené zastupitelstvu obce do 4 let od
vydání územního plánu vyplyne požadavek na prodloužení lhůty pro vložení dat o studii do evidence územně plánovací činnost, zbývá tak 1 rok pro pořízení změny tohoto územního plánu, která lhůtu pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnost přiměřeně prodlouží, než povinnost zpracovat tuto územní studii jako podklad pro rozhodování o změnách v území zanikne.
i.
závaznost územního plánu pro územní studie
Pro územní studie, které slouží jako podklad k pořizování územně plánovací dokumentace nebo její změně, není řešení navržené v platné územně plánovací dokumentaci závazné. Tyto studie naopak slouží k prověření jiného možného řešení konkrétního problému, než které je navrhováno v platném územním plánu. Respektování platné územně plánovací dokumentace by tak znemožnilo prověření tohoto rozdílného řešení. Pro územní studii, jejíž pořízení vyplývá z územního plánu nebo jeho změny, bude tato územně plánovací dokumentace závazná, neboť územní studie není závazným podkladem pro územní rozhodování, kdežto územní plán je závazný pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí.
j.
mapový podklad
Mapovými podklady jsou katastrální mapa, Státní mapa, Základní mapa České republiky a Mapa České republiky, mapovým podkladem může být též polohopisné a výškopisné zaměření řešeného území. Mapový podklad je možné doplnit na základě skutečností zjištěných vlastním průzkumem území. Jako mapový podklad je možné využít technické mapy, pokud je má pořizovatel k dispozici.
k. územní studie x regulační plán x dohoda o parcelaci územní studie Územní studie: ověřují možnosti a podmínky změn v území slouží jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje, slouží jako podklad k pořizování územně plánovací dokumentace nebo jejich změně, slouží jako podklad pro rozhodování v území. Územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí, úpravy nebo rozvoj některých funkčních systémů v území (například veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability), které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí. regulační plán Regulační plán v řešené ploše stanoví podrobné podmínky: pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území, pro vytváření příznivého životního prostředí. Regulační plán vždy stanoví podmínky pro vymezení a využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury, vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření. dohoda o parcelaci Dohoda o parcelaci obsahuje: nové parcelní uspořádání odpovídající návrhu regulačního plánu nebo návrhu dokumentace pro územní rozhodnutí, řešení veřejné infrastruktury (dopravní infrastruktury, technické infrastruktury, veřejného prostranství).
územní studie a regulační plán Účelem územních studií vymezených v územním plánu, jejichž zpracování je podmínkou pro rozhodování o změnách v území, není navrhovat podrobnější podmínky prostorového uspořádání staveb včetně urbanistických a architektonických podmínek pro zpracování projektové dokumentace a nahrazovat tak úlohu regulačních plánů, ale jejich účelem je pouze prověřovat, posuzovat a navrhovat možná řešení vybraných problémů nebo rozvoj některých funkčních systémů v území (například v konkrétní zastavitelné ploše detailně prověřit chybějící technickou a dopravní infrastrukturu v měřítku územního plánu obtížně řešitelnou). V případě, kdy je potřeba v území pro ochranu hodnot a charakteru území navrhnout podrobné podmínky pro umístění a prostorové řešení staveb, včetně urbanistických a architektonických podmínek pro zpracování projektové dokumentace a podmínek ochrany krajinného rázu (např. uliční a stavební čáry, vzdálenost stavby od hranic pozemků a sousedních staveb, půdorysnou velikost stavby, podlažnost, výšku, objem a tvar stavby, základní údaje o kapacitě stavby, určení částí pozemku, které mohou být zastavěny, zastavitelnost pozemku dalšími stavbami), mělo by být přistoupeno ke zpracování regulačního plánu, nikoliv územní studie, která je pouze územně plánovacím podkladem na rozdíl od regulačního plánu nezávazným. územní studie a dohoda o parcelaci Územní studie není závazným podkladem pro územní rozhodování, je pouze podkladem neopominutelným. I po jejím vložení do evidence územně plánovací činnosti se stavební úřad v územním rozhodnutí od jejího řešení v odůvodněných případech může odchýlit. Dohoda o parcelaci je oproti územní studii závazná, neboť obsahuje souhlas vlastníků s dělením, scelováním nebo výměnou pozemků, která umožní nové využití a uspořádání dotčeného území nebo souhlas vlastníků s odprodejem pozemků. Její navržené řešení je tak pro stavební úřad při vydávání územního rozhodnutí závazné.
