2013

ZNALECKÝ POSUDEK 230-25/2013

Východočeská plynárenská, a.s. Doložení přiměřenosti výše protiplnění při výkupu účastnických cenných papírů, akcií, emitovaných společností Severomoravská plynárenská, a.s., v souladu s ustanovením § 183i a násl. obchodního zákoníku.

NSG Morison znalecký ústav s.r.o. Společnost zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 164462, IČ 246 64 651 DIČ CZ 699 000 888 Jakubská 2, 110 00 Praha 1, Česká republika T +420 224 800 930 F +420 224 810 360 E [email protected] www.nsgmorison.cz

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s.

Společnost:

Východočeská plynárenská, a.s.

Téma:

Doložení přiměřenosti výše protiplnění při výkupu účastnických cenných papírů, akcií, emitovaných společností Východočeská plynárenská, a.s., v souladu s ustanovením § 183i a násl. obchodního zákoníku.

Číslo posudku:

230-25/2013

Ocenění provedeno ke dni:

31. 1. 2013

Objednatel:

RWE Gas International N.V. 5211AK ´s-Hertogenbosch, Willemsplein 4, Nizozemí IČ: 34168241

Zpracovatel:

NSG Morison znalecký ústav s.r.o. Jakubská 647/2, Praha 1 IČ: 246 64 651 Tel.: + 420 224 800 930 [email protected] www.nsgmorison.cz

Počet výtisků:

5x

Počet stránek:

76 stránek včetně příloh

V Praze dne 17. dubna 2013

strana | 2


Obsah 1

Úvod ...........................................................................................................................................6 1.1 Účel ocenění ..........................................................................................................................6 1.2 Obecné předpoklady a omezující podmínky ocenění ...........................................................6 1.3 Podkladové materiály ...........................................................................................................6

2

Základní informace o společnosti ..............................................................................................9 2.1 Identifikace společnosti ........................................................................................................9 2.2 Vlastnická struktura a majetkové účasti ............................................................................ 10 2.3 Historický vývoj a předmět činnosti ................................................................................... 10

3

Strategická analýza ................................................................................................................. 12 3.1 Tržní analýza....................................................................................................................... 12 3.1.1

Makroekonomické prostředí...................................................................................... 12

3.1.1.1

Vývoj vnějšího okolí............................................................................................ 12

3.1.1.2

Hrubý domácí produkt ....................................................................................... 14

3.1.1.3

Ceny zboží a služeb............................................................................................. 16

3.1.1.4

Trh práce ............................................................................................................ 17

3.1.1.5

Úrokové sazby .................................................................................................... 18

3.1.1.6

Měnový kurz ....................................................................................................... 18

3.1.1.7

Daně ................................................................................................................... 19

3.1.1.8

Přehled hlavních parametrů............................................................................... 19

3.2 Analýza odvětví .................................................................................................................. 19 3.2.1

Vymezení trhu ............................................................................................................ 19

3.2.2

Charakteristika trhu ................................................................................................... 20

3.2.2.1

Charakteristiky vývoje energetického hospodářství v ČR po roce 1990 ............ 20

3.2.2.2

Liberalizace trhu s energiemi ............................................................................. 22

3.2.2.3

Plynárenství ........................................................................................................ 23

3.2.2.3.1 Charakteristika plynárenství v ČR .................................................................. 23 3.2.2.3.2 Liberalizace trhu se zemním plynem v ČR ..................................................... 23 3.2.2.3.3 Spotřeba zemního plynu v ČR........................................................................ 24 3.2.2.3.4 Struktura ceny plynu ..................................................................................... 26 3.2.2.3.5 Budoucí cenový vývoj plynu v ČR .................................................................. 27 3.2.2.4

Trh s elektřinou .................................................................................................. 27

3.2.2.4.1 Závislost ČR na dovozech............................................................................... 27 3.2.2.4.2 Celková spotřeba elektrické energie v ČR ..................................................... 27 3.2.2.4.3 Ceny elektřiny v ČR ........................................................................................ 28 3.2.2.4.4 Budoucí vývoj na trhu s elektřinou v ČR ........................................................ 30 strana | 3

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. 3.2.2.4.5 Budoucí vývoj na trhu s elektřinou v Evropě ................................................. 31 3.2.3

Závěr ........................................................................................................................... 31

3.3 Analýza společnosti ............................................................................................................ 32 3.3.1

4

3.3.1.1

Zemní plyn .......................................................................................................... 32

3.3.1.2

Elektřina ............................................................................................................. 34

3.3.2

Zaměstnanci ............................................................................................................... 36

3.3.3

Dodavatelsko-odběratelské vztahy ............................................................................ 36

3.3.4

Investice ..................................................................................................................... 37

3.3.5

Postavení na trhu a konkurence ................................................................................ 37

3.3.6

Závěr ........................................................................................................................... 40

Finanční analýza ...................................................................................................................... 42 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5

5

Podnikatelská činnost ................................................................................................ 32

Analýza výkazu zisků a ztrát 2008 – 2012 .......................................................................... 42 Majetková a finanční struktura .......................................................................................... 43 Analýza poměrových ukazatelů ......................................................................................... 44 Analýzy aktuálních výsledků k 31. 1. 2013 ......................................................................... 46 Závěr................................................................................................................................... 47

Finanční plán ........................................................................................................................... 48 5.1 Východiska finančního plánu ............................................................................................. 48 5.2 Projekce.............................................................................................................................. 49

6

5.2.1

Tržby z prodeje ZP a EE .............................................................................................. 49

5.2.2

Náklady spojené s nákupem ZP a EE a hrubá marže .................................................. 51

5.2.3

Náklady na zaměstnance............................................................................................ 52

5.2.4

Ostatní provozní náklady/výnosy ............................................................................... 52

5.2.5

Provozní zisk a EBITDA marže .................................................................................... 53

5.2.6

Investice a odpisy ....................................................................................................... 53

5.2.7

Plán pracovního kapitálu ............................................................................................ 54

5.2.8

Ostatní vybrané položky............................................................................................. 55

Ocenění ................................................................................................................................... 56 6.1 Předmět ocenění ................................................................................................................ 56 6.2 Pojmy a terminologie ......................................................................................................... 56 6.3 Metodologie ....................................................................................................................... 57 6.3.1

Výnosový přístup ........................................................................................................ 57

6.3.2

Metody tržní komparace ............................................................................................ 57

6.3.3

Majetkové metody ..................................................................................................... 58

6.4 Výběr metody ocenění ....................................................................................................... 58 6.5 Výnosový přístup ocenění .................................................................................................. 59 6.5.1

Technika propočtu ..................................................................................................... 59 strana | 4

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. 6.5.1.1

Způsob výpočtu volných peněžních toků ........................................................... 59

6.5.1.2

Diskontní míra .................................................................................................... 60

6.5.1.3

Pokračující hodnota............................................................................................ 61

6.5.2

Model DCF a stanovení výnosové hodnoty společnosti ............................................ 62

6.5.2.1

Kalkulace volných peněžních toků pro období 1. fáze ....................................... 62

6.5.2.2

Určení diskontní míry ......................................................................................... 64

6.5.2.3

Kalkulace pokračující hodnoty ........................................................................... 66

6.5.2.4

Provozní hodnota společnosti ............................................................................ 67

6.5.2.5

Neprovozní majetek ........................................................................................... 67

6.5.2.6

Stanovení výnosové hodnoty společnosti .......................................................... 68

6.6 Vývoj cen akcií na veřejném trhu ....................................................................................... 68 6.7 Rekapitulace a stanovení hodnoty akcie............................................................................ 70 7

Závěr ....................................................................................................................................... 71

8

Znalecká doložka ..................................................................................................................... 72

9

Přílohy ..................................................................................................................................... 73

strana | 5


1 Úvod 1.1

Účel ocenění

Tento znalecký posudek byl vypracován za účelem doložení přiměřenosti výše protiplnění pro menšinové akcionáře při výkupu účastnických cenných papírů, akcií, emitovaných společností Východočeská plynárenská, a.s., IČ: 601 08 789, se sídlem Pražská třída 702/17, Kukleny, 500 04 Hradec Králové (dále také „VČP“), v souladu s ustanovením § 183i a násl. obchodního zákoníku.

1.2

Obecné předpoklady a omezující podmínky ocenění

Tento znalecký posudek byl vypracován v souladu s následujícími obecnými předpoklady a omezujícími podmínkami: Při ocenění jsme vycházeli z informací a finančních dat poskytnutých managementem společnosti VČP, které jsme považovali za věrohodné, pravdivé a správné. Rovněž se předpokládá, že vlastnická práva k oceňovanému majetku k datu ocenění náleží společnosti VČP. Z tohoto titulu nepřebíráme žádnou odpovědnost. Informace z ostatních zdrojů, které jsou použity ve znaleckém posudku, jsou považovány za věrohodné, avšak nebyly ověřovány ve všech případech. Pokud nebylo uvedeno jinak, při ocenění byly použity informační zdroje vymezené v rámci podkladových materiálů a textové části znaleckého posudku. Znalecký posudek byl zpracován na základě podmínek, které byly známy v době jeho provádění, za případné změny v tržních podmínkách po předání znaleckého posudku nebude převzata žádná odpovědnost. Při ocenění byly respektovány právní předpisy platné v době zpracování. Výsledky ocenění jsou platné pouze ve vztahu k vymezenému účelu a k uvedenému datu ocenění. Při hodnocení společnosti a kalkulaci hodnoty akcií VČP výnosovou metodou byly dostupné poslední známé informace o majetkově finanční struktuře k datu ocenění 31. 1. 2013 (předběžná neauditovaná data). Zpracovatel nemá žádné současné ani budoucí zájmy na majetku, který je předmětem ocenění. Výše odměny za zpracování znaleckého posudku nezávisí na výsledné hodnotě oceňovaného majetku a závěrech uvedených ve znaleckém posudku.

1.3

Podkladové materiály

Pro potřeby zpracování ocenění byly použity veřejné informace a dokumentace získaná od zástupců společnosti VČP. Jedná se zejména o následující materiály: Profilové informace 

Identifikace podnikatelské činnosti



Vlastnická struktura k 31. 1. 2013

strana | 6

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. 

Struktura hlavních výnosů v letech 2008 až 2012, vývoj prodejů a počtu zákazníků



Organizační struktura a vývoj počtu zaměstnanců v letech 2008 až 2012 a stav zaměstnanců k 31. 1. 2013



Přehled investic v letech 2008 až 2012



Přehled významných dodavatelů k 31. 12. 2012 a k 31. 1.2013



Postavení společnosti na trhu

Účetní a finanční informace 

Výroční zprávy společnosti VČP v letech 2008 až 2011



Účetní závěrky společnosti VČP v letech 2008 až 2011 (IFRS)



Předběžné neauditované výkazy společnosti VČP k 31. 12. 2012 a k 31. 1. 2013 (IFRS)



Obratová předvaha k 31. 12. 2012 a k 31. 1. 2013



Výkazy společnosti VČP v interním systému RACE za období 2010 až 2012 a k 31. 1. 2013 (IFRS)



Základní principy převodových můstků - převodník statutárního výkazu a výkazu RACE



Přehled neprovozního majetku k 31. 1. 2013



Specifikace finančních pohledávek, závazků k 31. 1. 2013



Střednědobý finanční plán v interním systému RACE za období 2013 až 2015

Ostatní informace: www.justice.cz – elektronické výpisy z obchodního rejstříku, sbírka listin www.mfcr.cz – Makroekonomická predikce MF ČR, leden 2013 www.csob.cz – internetové stránky Československá obchodní banka, a. s. www.csas.cz – internetové stránky České spořitelny www.czso.cz – Český statistický úřad http://epp.eurostat.ec.europa.eu/ - EUROSTAT www.patria.cz – internetové stránky společnosti Patria Online, a.s. www.cnb.cz – internetové stránky České národní banky www.mpo.cz – internetové stránky Ministerstva průmyslu a obchodu www.pse.cz – Burza cenných papírů Praha, a.s. www.rmsystem.cz – RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů a.s. www.eru.cz – Energetický regulační úřad www.ote-cr.cz – internetové stránky společnosti OTE, a.s.

strana | 7

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. www.cgoa.cz – Český plynárenský svaz www.federalreserve.gov – statistika FEDu www.damodaran.com – databáze prof. Damodarana www.rwe.cz – internetové stránky skupiny RWE Ostatní informační zdroje uvedené v textu.

strana | 8


2 Základní informace o společnosti 2.1

Identifikace společnosti

Obchodní firma: IČ: Sídlo: Právní forma: Datum zápisu: Základní kapitál: Akcie:

Východočeská plynárenská, a.s. 601 08 789 Pražská třída 702/17, Kukleny, 500 04 Hradec Králové akciová společnost 1. ledna 1994 960.602.000,- Kč

326.606 ks akcie na jméno v zaknihované podobě ve jmenovité hodnotě 1.000,- Kč 633.996 ks akcie na majitele v zaknihované podobě ve jmenovité hodnotě 1.000,- Kč Předmět podnikání: obchod s plynem projektová činnost v investiční výstavbě pronájem průmyslového zboží pronájem motorových vozidel a stavebních mechanismů poskytování software automatizované zpracování dat koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej poradenství v oblasti měření a regulace poradenství v oblasti plynárenství organizační zajištění školení ubytování v ubytovacích zařízení (do třídy +) silniční motorová doprava (veřejná osobní hromadná nepravidelná vnitrostátní a mezinárodní, veřejná nákladní vnitrostátní) montáž, opravy, údržba a revize vyhrazených elektrických zařízení montáž, opravy a revize vyhrazených plynových zařízení, plnění tlakových nádob na plyny provádění staveb včetně jejich změn, udržovacích prací na nich a jejich odstraňování pronájem a leasing zařízení na výrobu tepla, chladu a elektrické energie služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy u fyzických a právnických osob obchod s elektřinou

strana | 9


Statutární orgán - představenstvo: Předseda: Místopředseda: Člen:

Ing. Jindřich Broukal Ing. Lukáš Roubíček, Ph.D. Ing. David Konvalina

Dozorčí rada: Předseda: Místopředseda: Člen: Člen: Člen: Člen:

2.2

Martin Friedrich Herrmann JUDr. Josef Benda Ing. Tomáš Varcop Ing. Iva Kočí Ing. Michal Červinka Ing. Alena Rozsypalová

Vlastnická struktura a majetkové účasti

Majoritním vlastníkem společnosti je RWE Gas International B.V. Přehled o vlastnické struktuře k datu ocenění 31. 1. 2013 ilustruje níže přiložená tabulka. Akcionář RWE Gas International B.V.

Akcie na majitele ISIN CZ0005092551

Akcie na jméno ISIN CZ0005123174

Celkem

%

625.189

322.659

947.848

98,67

Ostatní

8.807

3.947

12.754

1,33

Celkem

633.996

326.606

960.602 100 %

V souvislosti s odprodejem podílu v dceřiné společnosti VČP Net, s.r.o. neeviduje Východočeská plynárenská, a.s. k datu ocenění 31. 1. 2013 žádné další vlastnické podíly.

2.3

Historický vývoj a předmět činnosti

Společnost Východočeská plynárenská, a.s. vznikla 1. ledna 1994 zápisem do obchodního rejstříku vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové a je společně s dalšími distribučními společnostmi RWE Energie, a.s. (vznikla v důsledku fúze sloučením společnosti Středočeská plynárenská, a.s. a Západočeská plynárenská, a.s. jakožto zanikající společnosti a společnosti Severočeská plynárenská, a.s. jakožto nástupnické společnosti, fúze zapsána do obchodního rejstříku dne 1. 6. 2009), Severomoravská plynárenská, a.s. a Jihomoravská plynárenská, a.s. součástí skupiny RWE. Dne 1. ledna 2007 došlo k oddělení distribuce zemního plynu. Regionální distribuční společnosti se staly obchodníky se zemním plynem a distribuce zemního plynu přešla na dceřiné společnosti VČP Net, s.r.o., JMP Net, s.r.o., SMP Net, s.r.o. a společnosti SČP Net, s.r.o., STP Net, s.r.o., ZČP Net, s.r.o. (nyní RWE GasNet, s.r.o., která vznikla v důsledku fúze sloučením společnosti STP Net,

strana | 10

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. s.r.o. a ZČP Net, s.r.o. jakožto zanikající společnosti a společnosti SČP Net,s r.o. jakožto nástupnické společnosti, fúze zapsána do obchodního rejstříku dne 1. 10. 2009). Společnost VČP a VČP Net, s.r.o. (provozovatel distribuční soustavy) tvořily konsolidační celek, který vznikl v důsledku právního oddělení činností spojených s obchodem se zemním plynem od distribuce zemního plynu (tzv. „unbundling“) v souvislosti s požadavky Evropské unie a novely energetického zákona. V lednu 2013 pak došlo k odprodeji dceřiné společnosti VČP Net, s.r.o. Hlavním předmětem činnosti společnosti VČP je nákup a prodej zemního plynu, od roku 2010 pak společnost rovněž obchoduje s elektřinou.

strana | 11


3 Strategická analýza V rámci tohoto oddílu byly získány a vyhodnoceny informace, které charakterizují podnikatelské prostředí, ve kterém oceňovaný subjekt působí.

3.1

Tržní analýza

3.1.1 Makroekonomické prostředí V této části posudku je popsána makroekonomická situace České republiky a jejího okolí včetně predikce budoucího vývoje a očekávání, které determinují rámcové podmínky fungování společností na trhu. V souvislosti s aktuální ekonomickou situací a nejistotou spojenou s procesem postupného zotavování světového hospodářství z globální ekonomické recese si uvědomujeme složitost tvorby aktuálních prognóz vývoje ekonomiky a jejích jednotlivých segmentů v následujících nejbližších letech. Ve střednědobém a dlouhodobém období však očekáváme návrat k dlouhodobým trendům. Z výše uvedeného důvodu jsme se rozhodli pro popis makroekonomiky ČR využít predikce hned několika renomovaných institucí, abychom mohli lépe naznačit trendy vývoje ekonomiky. Pro tyto účely byly využity makroekonomická data a predikce, které zpracovává Česká národní banka (ČNB), Český statistický úřad (CZSO), EUROSTAT, Ministerstvo financí České republiky (MF ČR) a Česká spořitelna, a.s. (ČS), Raiffeisenbank a.s. (RB), Československá obchodní banka, a.s. (ČSOB) a UniCredit Bank Czech Republic, a.s. (UCB). Historická data byla přejata ze statistik CZSO, EUROSTAT a ČNB. 3.1.1.1 Vývoj vnějšího okolí Vzhledem k tomu, že se Česká republika řadí mezi „malé otevřené ekonomiky“, je její hospodářský vývoj z velké části závislý na vývoji vnějšího okolí. V tomto ohledu je pro nás rozhodující oblast eurozóny, hlavně pak Německa, kam směřuje významná část našeho exportu. Ekonomika eurozóny v roce 2010 vzrostla o 2,0 %, což značí postupné mírné oživení po předchozím výrazném propadu v roce 2009. V roce 2011 vzrostlo HDP v eurozóně o 1,4 %, oproti roku 2010 tedy došlo k mírnému zhoršení. Odhady pro rok 2012 poukazují na další pokles reálného produktu eurozóny a jeho meziroční pokles o -0,4 %. Za slabou výkonností eurozóny v první polovině roku 2012 stál zejména pokles spotřeby domácností a klesající investice. Ačkoli se významný pokles spotřeby domácností v třetím čtvrtletí roku 2012 zastavil, dále negativně působily dopady úsporných politik zaměřených na konsolidaci veřejných financí a tím spojený nárůst sklonu k úsporám. Pozitivně k výkonnosti ekonomiky přispíval pouze čistý export, nicméně jeho vliv nebyl schopen vykompenzovat negativní účinky ze strany spotřeby a investic. Hospodářský vývoj je velmi nerovnoměrný a v současnosti zatížen většími nejistotami. Tahounem růstu stále zůstává Německo, avšak zatímco ekonomika Německa v roce 2011 vzrostla o 3,0 %, v roce 2012 se odhaduje, že její růst zpomalil na 0,9 %. S rostoucím německým exportem rostla v roce 2012 i spotřeba domácností. Vývoj Německa do budoucna je však ohrožen zejména z hlediska dynamiky exportu, který je z 60 % orientován na státy EU zatížené slabou výkonností, navíc k poklesu růstu Německa dochází již ve 4. čtvrtletí 2012 v důsledku poklesu exportu (mezičtvrtletně o -0,6 %). Ostatní „velcí hráči“ v eurozóně v roce 2012 spíše stagnovali. V recesi dále setrvávají státy souhrnně označované jako státy jižního křídla eurozóny. Jedná se zejména o státy, kde se finanční krize projevila nejvýrazněji a kde odhalila i vážnější strana | 12

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. strukturální problémy jejich hospodářství. Tyto státy musí bojovat s vysokými deficity, rostoucím zadlužením, vysokou nezaměstnaností a poklesem důvěry zahraničních investorů. Pozitivní obrat zaznamenala britská ekonomika, která ve 3. čtvrtletí 2012 vystoupila z recese, k čemuž však jednoznačně přispěl impulz v podobě Olympijských her. V roce 2013 je MF ČR očekáváno setrvání poklesu makroekonomické výkonnosti v eurozóně o 0,2 %. Pro rok 2014 je pak v eurozóně jako celku očekáváno mírné zlepšení podmínek a růst na úrovni 0,5 %. V nejbližších měsících se však dá očekávat zpřesnění predikcí pod tlakem dokumentované zhoršené výkonnosti Německa ve 4. čtvrtletí 2012. Probíhající fiskální restrikce většiny států podvazuje možný výraznější růst ekonomik států eurozóny, i proto jsou aktuální prognózy oživení ekonomik eurozóny velmi opatrné. I v budoucnu se však očekává nerovnoměrný vývoj jednotlivých států. Zejména státy jižní Evropy (Řecko, Portugalsko, Itálie a Španělsko) stále představují vysoké riziko pro růst a stabilitu celé eurozóny a také České republiky. Poslední měsíce roku 2012 byly ve znamení hledání konsensu ohledně záchranného programu pro Řecko a s tím související výměny řeckých státních dluhopisů, pokročilo se v dosažení dohody o vytvoření Jednotného dohledového mechanismu nad bankami a v centru dění byla i pokračující restrukturalizace španělských bank. Ačkoli se ECB podařilo během roku 2012 několik manévrů vedoucích k uklidnění finančních trhů, reálné ekonomiky stále stagnovaly či klesaly. Pro budoucí vývoj lze dokumentovat několik hrozeb, které mohou negativně ovlivnit makroekonomickou situaci v eurozóně. Jsou jimi pokračující fiskální restrikce, nejistota ohledně dluhové krize, která se projevuje u spotřeby domácností a investiční aktivity firem a k utažení podmínek financování, avšak nejhorší dopady dluhové krize byly již dokumentovány v letech 2010 a 2011. V prosinci 2012 dochází ke změně ratingu společnosti S & P přiděleného Řecku, který byl po úspěšném odkupu státních dluhopisů zvýšen na úroveň B–, přičemž byl ratingu stanoven i stabilní výhled. Tato změna dokládá pomalý obrat vývoje a optimističtější výhledy ohledně řešení dluhové krize po tom, co počátkem roku 2012 (13. ledna 2012) došlo ke snížení ratingového hodnocení agenturou S & P u několika zemí. Došlo ke snížení ratingu Itálie, Kypru, Portugalska a Španělska o dva stupně. O jeden stupeň byl zhoršen rating u Rakouska, Francie, Malty, Slovenska a Slovinska. Dalšího zhoršení ratingu se dočkalo Španělsko, kde mu snížili hodnocení všechny tři renomované agentury a to dokonce ze strany agentury Fitch až o 3 stupně. Nejistoty panující v roce 2012 kolem vysokých cen surovin pravděpodobně nebudou setrvávat i v roce 2013. V roce 2013 je očekáván pokles průměrných denních cen ropy na 105 USD/barel především v důsledku zpomalení růstu globální poptávky po ropě, daného zpomalením globální ekonomiky, růstu produkčních kapacit (zejména USA) a možného uvolňování strategických rezerv. Proti výraznějšímu poklesu cen by pak měly působit zvyšující se mezní náklady na produkci a potřeba narovnání rozpočtů ropných ekonomik na Blízkém východě. Výrazný růst cen obilovin na přelomu 2. a 3. čtvrtletí 2012 zapříčiněný nepříznivým počasím byl po zbytek roku korigován směrem dolů. V 1. polovině roku 2013 je očekávána stagnace či mírný pokles cen obilovin v souvislosti s aktualizací stavu globálních zásob.

strana | 13


Americká ekonomika vykazuje od roku 2010 již relativně výrazný růst, který je založený na rostoucí spotřebě domácností, která je podporována zlepšováním situace na trhu práce, ale zejména státními výdaji. V USA pokračuje oživení, nicméně vzhledem k rozsahu fiskálních problémů USA se předpokládá aplikace nepříjemných, pro růst omezujících opatření a zpomalení výkonu ekonomiky USA. V Číně v souvislosti s globálním zpomalením pokleslo tempo růstu, výkon ekonomiky se však drží plánu a posilující domácí spotřeba zřejmě otevírá éru slabšího leč stabilního růstu HDP. 3.1.1.2 Hrubý domácí produkt Česká republika se po celý rok 2012 potýkala s mělkou recesí. Oživení české ekonomiky, které započalo v druhé polovině roku 2009 a pokračovalo v roce 2010, v roce 2011 zpomalilo a bylo tedy pouze přechodného charakteru. Již počátkem roku 2013 je však očekáváno mírné zlepšení růstu ekonomiky, který bude tažen především přebytkem výkonové bilance, tedy kladně ovlivněn exportem. Negativně naopak dle očekávání bude působit pokles domácích výdajů, který nejspíše zcela pohltí kladný příspěvek exportu a celkově ekonomika zaznamená nepatrný růst či stagnaci HDP. V roce 2010 česká ekonomika zaznamenala reálný růst ve výši 2,49 %. V roce 2011 ekonomický výkon stále nedosáhl úrovně před recesí a tempo růstu mírně zpomalilo na 1,89 %. V roce 2012 se projevily zejména negativní dopady fiskální konsolidace a omezení státních výdajů a to na snížení výdajů na spotřebu domácností a investiční výdaje firem. Výkon české ekonomiky za rok 2012 dle předběžných odhadů meziročně poklesl o -1,1 %. Protikrizová opatření vlády zaměřená především na udržení deficitu státního rozpočtu a udržitelnosti veřejných financí živená zejména obavami z negativního vývoje jižního křídla eurozóny, nejsou cílena na stimulaci hospodářského růstu. Dle predikcí lze mírné zlepšení podmínek a vystoupení české republiky z mělké recese očekávat již počátkem roku 2013, kdy je odhadován růst HDP na úrovni 0,1 %. Výraznější zlepšení výkonnosti je pak očekáváno v roce 2014, kdy by růst HDP měl být na úrovni 1,4 %. Vývoj ekonomiky již není pod tak významnou hrozbou evropské dluhové krize. Naopak je silně brzděn poklesem spotřeby domácností. Růst HDP ohrožují zejména viditelně slabší růstové vyhlídky eurozóny a tedy potenciální nebezpečí nižšího růstu exportu. V roce 2015 je očekáván růst HDP na úrovni 2,4 % a v roce 2016 pak 2,6 %. V dlouhodobém horizontu lze očekávat mírný stabilní růst české ekonomiky v důsledku postupné konvergence HDP na obyvatele k úrovni západní Evropy (HDP na obyvatele v ČR se v roce 2011 podle předběžných údajů pohybuje přibližně na úrovni 80 % úrovně eurozóny), kde však také dochází k poklesům růstu v důsledku hospodářské krize, nicméně rychlost konvergence se dá jen těžko odhadovat. Důležitým aspektem pro budoucí vývoj ekonomiky ČR bude to, jak bude česká ekonomika schopna čelit krizi.

strana | 14


Na straně poptávky v roce 2011 a 2012 byla změna zásob nejvýznamnějším faktorem snižujícím dynamiku růstu HDP, a to na rozdíl od roku 2010, kdy obnova zásob podnikatelským sektorem přispěla nejvýraznější měrou k celkovému růstu HDP. Míra investic do fixního kapitálu zaznamenala v rámci krize rovněž výrazný propad. V roce 2011 došlo k poklesu tvorby hrubého fixního kapitálu o -0,7 %, v roce 2012 pokles pokračoval a to tempem na úrovni -0,8 % ročně. V roce 2013 je pak očekávána spíše stagnace vývoje investic na úrovni meziročního růstu 0,1 %. Z hlediska struktury investic se očekává významnější pokles zejména ve stavebnictví. Od roku 2014 je očekáváno pomalé zotavování ekonomiky, při kterém lze očekávat i vyšší dynamiku investiční aktivity firem, která je během krize silně omezena. V roce 2014 se předpokládá růst investic na úrovni 3,2 %, v roce 2015 3,5 % a v roce 2016 je pak očekáván růst na úrovni 3,2 %. Tato tempa odpovídají pozvolnému zotavování českého hospodářství z krize. Lze tedy očekávat vyšší dynamiku interních zdrojů financování investičních projektů, stejně tak jako oživení poptávky firem po úvěrech.

Reálný pokles spotřeby domácností, jako očekávaný dopad krize, se začal projevovat s určitým zpožděním až v druhé polovině roku 2009. V roce 2010 spotřeba domácností vzrostla jen velmi mírně o 1 %. V roce 2011 poklesl růst spotřeby domácností na 0,7 %. Spotřeba je tlačena směrem dolů i v roce 2012 zejména kvůli negativnímu vývoji reálného disponibilního důchodu, ale také pozorovanému zvýšení míry úspor. V roce 2012 dochází k meziročnímu poklesu spotřeby domácností o -3 % a určitý vliv na spotřebu je připisován i zvýšení redukované sazby DPH z 10 % na 14 %. V roce 2013 je očekáván další pokles spotřeby, nicméně nepředpokládá se již tak strana | 15

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. razantní tempo meziroční změny, která by měla být na úrovni -0,7 %. Tendence více spořit je do budoucna očekávána zejména u domácností s relativně vyššími příjmy. Patrná je i velmi nízká tendence domácností financovat svou spotřebu skrz spotřebitelské úvěry, opatrnost je patrná i ze strany bank. S pozvolným oživováním ekonomiky by se v letech 2014–2016 měly dostavit kladné přírůstky spotřeby domácností a to na úrovních 0,9 %, 2,1 % a 2,5 %. Tempa růstů však nedosáhnou takové dynamiky, která byla patrná před finanční krizí v roce 2007 (4,2 %).

Vládní výdaje v roce 2010 v důsledku restriktivních opatření reálně vzrostly jen o 0,5 % a nehrály tedy již významnější úlohu v podpoře hospodářského růstu. V roce 2011 došlo k jejich meziročnímu poklesu o cca -2,5 %. V souladu s přijatými stabilizačními opatřeními se i nadále dá očekávat úsporné chování vládních institucí, jak z hlediska snížení počtu zaměstnanců, tak i ostatních výdajů. V roce 2012 vládní výdaje na spotřebu klesly o -0,9 % a s plánovanou strategií fiskální konsolidace se předpokládá další pokles vládních výdajů v roce 2013 o -1 % a 2014 -0,9 %. V letech 2015–2016 lze v souladu s postupným oživením ekonomiky odhadovat růst vládních výdajů na úrovni 0,7 % resp. 0,3 %. Čistý export je jediná složka agregované poptávky, jejíž vývoj v posledním období pozitivně ovlivňuje HDP a udržuje jej alespoň na úrovni stagnace. Zahraniční obchod České republiky má na vývoj HDP dlouhodobě pozitivní vliv. V roce 2011 přispěla hodnota čistého exportu k celkovému růstu HDP cca 2,0 p.b. V roce 2012 meziročně vzrostl export zboží a služeb o 4,5 %, což znamenalo zpomalení tempa růstu z úrovně 9,4 % v roce 2011. V roce 2012 příspěvek čistého exportu k růstu HDP 1,4 p.b. nedokázal vykompenzovat negativní vliv poklesu všech položek domácích výdajů. Kladné příspěvky exportu k růstu HDP jsou spojeny zejména s rezistencí Německa vůči krizi, kam většina vývozu směřuje. Obavy ohledně zpomalení růstu nejvýznamnějšího zahraničního partnera negativně ovlivňují predikci pro následující období. Příspěvky čistého exportu v roce 2013 jsou odhadovány na úrovni 0,7 p.b., v roce 2014 0,3 p.b. a v letech 2015–2016 na úrovni 0,4 p.b. resp. 0,5 p.b. 3.1.1.3 Ceny zboží a služeb Průměrná míra inflace v roce 2012 dosáhla úrovně 3,3 %. Meziroční růst spotřebitelských cen byl pak na úrovni 2,4 %, přičemž nejvíce k tomuto meziročnímu přírůstku přispívala administrativní opatření vlády ve výši 2,2 p.b. Administrativní opatření spočívala v růstu snížené sazby DPH a určité deregulaci cen. Rok 2013 by se i přes zvýšení obou sazeb DPH měl vyznačovat mírnou inflací, na jejíž dynamiku nebudou významněji působit ceny ropy ani vývoj směnných kurzů. Hlavními protiinflačními faktory budou slabá domácí poptávka, pozice české ekonomiky v záporné produkční mezeře a situace na trhu práce. Průměrná míra inflace v roce 2013 by měla strana | 16

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. být na úrovni 2,1 %. V roce 2014 se již nepředpokládá vliv administrativních faktorů na růst cen a inflace by se měla pohybovat na úrovni 1,8 %. V dlouhodobém horizontu očekáváme oscilaci inflace kolem cílové hodnoty ČNB, tj. 2 % +/-1 p.b.

3.1.1.4 Trh práce Trh práce a s ním spojená míra nezaměstnanosti reaguje na celkový ekonomický vývoj s určitým zpožděním. Údaje za první tři čtvrtletí roku 2012 a dostupná data za 4. čtvrtletí ukazují značný vliv hospodářské recese na trh práce, který doposud do značné míry odolával jejím důsledkům. V roce 2012 dosáhla míra nezaměstnanosti 6,9 %, což představuje mírné zhoršení podmínek na trhu práce oproti roku 2011, kdy se míra nezaměstnanosti pohybovala na úrovni 6,7 %. Ačkoli nezaměstnanost na sezónně očištěných datech roste, lze pozorovat paradoxní jev, kdy roste i míra zaměstnanosti. Její růst je však zejména na úkor snížení fondu pracovní doby, produktivity a také reálnému snížení mezd. Dochází i k poklesu počtu hlášených nezaměstnaných, který se v roce 2012 pohybuje na předkrizové úrovni roku 2007. Příčinou nárůstu registrované nezaměstnanosti je však prudký pokles tvorby nových pracovních míst a patrně i omezené kapacitní možnosti úřadů práce v oblasti péče o nezaměstnané. Míra nezaměstnanosti by se i v roce 2013 mohla zvýšit na 7,3 %, v důsledku slabého hospodářského růstu by k mírnému zvýšení mohlo dojít i v roce 2014, kdy by míra nezaměstnanosti mohla dosáhnout 7,4 %.

Růst objemu mezd dosáhl v roce 2012 1,7 %. Predikce na rok 2013 je ovlivněna zejména zhoršením hospodářského výhledu a očekává se, že mzdy v roce 2013 porostou při stagnaci zaměstnanosti pouze o 1,9 %. Zpomalení růstu objemu mezd i průměrné mzdy v zásadě odpovídalo situaci delší ekonomické recese a přesunu preferencí zaměstnavatelů a zaměstnanců k udržení zaměstnanosti. strana | 17

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. 3.1.1.5 Úrokové sazby Ačkoli v období od vypuknutí finanční krize, kdy byly významně utaženy úvěrové kanály podnikům i domácnostem, docházelo postupně k zvolnění podmínek, z říjnového šetření ohledně úvěrových podmínek provedeného ČNB vyplývá zpřísnění úvěrových standardů u úvěrů nefinančním podnikům a úvěrů na bydlení. Stále však platí, že banky mají tendenci půjčovat spíše na kratší období, požadují vyšší zajištění a vyšší rizikovou prémii. Zátěžové testy českého bankovního sektoru dlouhodoběji potvrzují dostatečnou odolnost bank vůči případným negativním šokům. Mezibankovní úroková sazba 3M PRIBOR se v roce 2012 pohybovala na průměrné úrovni 1,0 %. S ohledem na očekávanou trajektorii sazeb ČNB lze předpokládat, že v roce 2013 dosáhne 3M PRIBOR průměrné hodnoty 0,5 %. V roce 2014 je pak očekáváno pouze mírné zvýšení sazby na 0,6 %.

Průměrné úrokové sazby z úvěrů nefinančním podnikům se v roce 2011 pohybovaly okolo 3,9 % a v 1. a 2. čtvrtletí 2012 stagnovaly na této úrovni, mírný pokles úrokových sazeb je pak patrný v 3. čtvrtletí a to na úroveň 3,7 %. Průměrné sazby z vkladů domácností se v roce 2012 pohybovaly okolo 1,2 %. V průběhu roku je patrný spíše mírně klesající trend těchto sazeb. Dlouhodobé úrokové sazby v roce 2012 klesaly a dosahovaly nových historických minim. Průměrný výnos do splatnosti desetiletých státních dluhopisů byl na úrovni 2,8 %. V roce 2013 se očekává další pokles na úroveň 2,2 % a dále setrvání na těchto nízkých hodnotách. 3.1.1.6 Měnový kurz Česká koruna mezi léty 2011 a 2012 vůči euru oslabila o 2,2 % a to na průměrnou hodnotu 25,14 CZK/EUR. Mírná apreciace byla patrná zejména v druhé polovině roku 2012. Průměrný kurz by měl v roce 2013 dosáhnout 24,9 CZK/EUR, dále by pak měla koruna apreciovat v průměru o 0,5 % ročně. V posledním čtvrtletí 2016, tedy na horizontu výhledu, by měl kurz v průměru dosáhnout 24,5 CZK/EUR.

strana | 18


3.1.1.7 Daně Pro účely tržní analýzy budeme vycházet z předpokladu stabilní daňové sazby pro daň z příjmu právnických osob na úrovni 19 %. Od 1. ledna 2012 nabyla účinnost novela zákona o DPH, která zvýšila sníženou sazbu DPH z 10 na 14 %. Od 1. ledna 2013 dochází k navýšení sazeb o 1 p.b. na 15 a 21 %. 3.1.1.8 Přehled hlavních parametrů Následující tabulka zobrazuje hlavní makroekonomické ukazatele, které určují rámcové ekonomické prostředí českých společností. Historické údaje za roky 2007–2012 jsou převzaté ze statistik Českého statistického úřadu a České národní banky. V rámci predikce budoucího vývoje budeme vycházet z údajů Ministerstva financí ČR a České národní banky, vybrané ukazatele pak z predikcí bankovních institucí Raiffeisenbank a České spořitelny (číselná data viz tabulka). Reálný meziroční růst v %, pokud není uvedeno jinak

Zdroj predikce:

2007

2008

2009

2010

2011

2012O

2013P

2014P

2015P

2016P

HDP (nomi ná l ní), ml d. Kč MF CR 3 663 3 848 3 759 3 800 3 841 3 840 3 863 3 939 4 086 4 238 HDP (reá l ný) MF CR 5,7 3,1 -4,5 2,5 1,9 -1,1 0,1 1,4 2,4 2,6 Spotřeba domá cnos tí MF CR 4,1 3,0 0,2 1,0 0,7 -3,0 -0,7 0,9 2,1 2,5 Inves tice MF CR 13,2 4,1 -11,0 1,0 -0,7 -0,8 0,1 1,3 2,6 3,1 Průmys l ová výroba RB 14,1 -0,3 -15,9 9,8 7,2 -0,8 0,2 3,2 Ma l oobchodní tržby ČS 10,0 2,7 -4,7 1,3 1,8 -1,1 0,8 2,6 3,8 Mzdy, nomi ná l ní ČNB 7,2 7,8 3,3 2,2 2,4 2,6 2,4 2,9 Mzdy, reá l né ČNB 4,3 1,4 2,3 0,7 0,5 -0,8 0,1 1,2 Míra neza měs tna nos ti, průměr, % MF CR 6,6 5,4 8,0 9,0 8,6 6,9 7,3 7,4 7,1 6,5 Infl a ce (CPI), průměr, % MF CR 2,8 6,3 1,0 1,5 1,9 3,3 2,1 1,8 2,0 1,1 Infl a ce (PPI), průměr, % ČNB 4,1 4,5 -3,1 1,2 5,6 2,1 1,5 1,8 Obchodní bi l a nce, b.c., ml d. Kč MF CR 47 26 87 54 94 151 171 CZK/EUR, průměr MF CR 27,8 24,9 26,4 25,3 24,6 25,1 24,9 24,8 24,7 24,5 CZK/USD, průměr MF CR 20,3 17,0 19,1 19,1 17,7 19,6 19,2 19,1 19,0 18,9 3M PRIBOR, průměr, % ČNB 3,1 4,0 2,2 1,3 1,2 1,0 0,4 0,5 Pozn.: Hi s tori cké úda je za roky 2007-2012 vychá zejí z úda jů CZSO a ČNB z a ktua l i za ce da t k l ednu 2013. Predi kce je převza ta z da t MF ČR a ČNB, RB a ČS.

3.2

Analýza odvětví

V následující části byla zařazena základní odvětvová analýza. 3.2.1

Vymezení trhu

Zařazení do odvětví strana | 19

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. Dle „Administrativního registru ekonomických subjektů“ (ARES) Ministerstva financí ČR patří společnost Východočeská plynárenská, a.s., v rámci klasifikace ekonomických činnosti CZ-NACE do oddílů: CZ NACE 35230 28220 35 35110 43220 45200 620 74300 77390

Popis Obchod s plynem prostřednictvím sítí Výroba zdvihacích a manipulačních zařízení Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Výroba elektřiny Instalace vody, odpadu, plynu, topení a klimatizace Opravy a údržba motorových vozidel, kromě motocyklů Činnosti v oblasti informačních technologií Překladatelské a tlumočnické činnosti Pronájem a leasing ostatních strojů, zařízení a výrobků j. n.

Zdroj: http://www.mfcr.cz/ares

Hlavním předmětem činnosti společnosti je nákup a prodej zemního plynu a elektřiny všem kategoriím zákazníků od domácností přes drobné podnikatele a živnostníky až po největší průmyslové podniky. Teritoriální vymezení Skupina RWE patří k největším evropským plynárenským a elektrárenským společnostem. Pokud jde o oceňovanou společnost VČP, působí zejména v regionu východních Čech v krajích Pardubickém a Královéhradeckém, dále v oblasti Havlíčkova Brodu v kraji Vysočina a oblasti Semily v kraji Libereckém. S ohledem na liberalizaci trhu všichni zákazníci mají možnost volby svého dodavatele, za relevantní trh považujeme Českou republiku. 3.2.2

Charakteristika trhu

3.2.2.1 Charakteristiky vývoje energetického hospodářství v ČR po roce 1990 Energetické hospodářství (dále také „EH“) ČR prošlo po roce 1990 zásadními změnami. Došlo k přechodu od řízeného EH směrem k tržnímu hospodářství. Dále byl nově vytvořen legislativní a institucionální rámec. Energetické hospodářství se v průběhu své reformy výrazně změnilo, přičemž můžeme říci, že utváření jeho nové podoby stále trvá. K hlavním změnám v charakteru energetického hospodářství patří: v období centrálního plánování nebylo EH dostatečně kvantitativně rozvinuté, v období tržního hospodářství se dostaly do popředí principy konkurenčního trhu a s tím také dostatečná kvantitativní vybavenost trhu; po roce 1990 došlo ke snížení celkové energetické spotřeby; došlo k významné zdrojové diverzifikaci s významnějším podílem ekologičtějších zdrojů s vyšší energetickou účinností; v rámci dovozů se zvýšila teritoriální diverzifikace; došlo zároveň k výrazné změně v kvalitě energetických zdrojů, čímž došlo ke snížení energetické náročnosti tvorby DPH, s tím je spojeno také zlepšení ekologických parametrů EH a pokles emisí; strana | 20

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. postupně došlo k nápravě cen paliv a energie, což se projevilo zejména růstem cen elektřiny a zemního plynu pro domácnosti; v současné době je sektor z velké části privatizován; EH se otevřelo zahraničí, do ČR začaly proudit zahraniční investice v energetických sektorech, stále silněji se projevují procesy globalizace. V letech 1990 – 2001 došlo ke snížení spotřeby energie o 18,4 %, spotřeba byla diverzifikována ve prospěch zdrojů energeticky a ekologicky příznivějších. Snížení výše spotřeby souviselo zejména s kompletní změnou struktury tvorby HDP související s ekonomickou transformací. ČR se přibližovala energetickému profilu zemí EU. Na straně poptávky se prosadily komparativní výhody pro konkrétní užití. Domácnosti a entity malé a střední velikosti začaly odebírat zejména zemní plyn. Elektrárny a velké teplárny odebírají zejména hnědé uhlí. Do popředí se dostává opět dřevo a biomasa a obnovitelné zdroje energie. V roce 2000 česká ekonomika opět vykazuje růst a to vede k nárůstu poptávky po energii. V rámci samotné struktury spotřeby se trvale snižovala váha tuhých paliv (pokles z 64 % na 50,6%), narůstal podíl kapalných paliv (17,1 % na 20,2 %), a to zejména z titulu nárůstu počtu automobilů, dále rostla spotřeba zemního plynu z 11 % na 19,5 %. V ČR v letech 1990 – 1995 klesla spotřeba energie o 15,7 % při 1% poklesu HDP (ve stálých cenách) a v letech 1995 – 2001 klesla spotřeba energie o 1 % při růstu HDP o 9 %, což značí nárůst kvalitativních parametrů v energetických zdrojích. Nejnáročnějším odvětvím z hlediska energetické náročnosti je v ČR doprava a spoje, což je způsobeno zejména stářím vozového parku a přesunem nákladní železniční dopravy na silnice. Dalším odvětvím náročným na energie je průmysl, kde ovšem dlouhodobě dochází spíše ke zlepšení. Odvětví jako je zemědělství a stavebnictví se nachází uprostřed stupnice energetické náročnosti. Nejméně náročná odvětví jsou obchod a služby. Následující graf zobrazuje vývoj výše a struktury spotřeby energetických zdrojů v letech 1990 2001, resp. před spuštěním jaderné elektrárny Temelín.

Vývoj výše a struktury spotřeby zdrojů energie (TSPEZ) v PJ: Vývoj výše a struktury TSPEZ (PJ) 1000 800

PJ

600 400 200 0 -200

Hnědé uhlí Černé uhlí + koks

Ropa + ropné produkty

1990

Zemní plyn

1995

Jaderná energie

2001

Elektřina Obnovitelné (saldo zdroje dovozvývoz)

Zdroj: ČSÚ, energetické bilance ČR, MPO

strana | 21

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. V letech 2002-2003, poté co došlo ke spuštění jaderné elektrárny Temelín, se struktura spotřeby energetických zdrojů změnila. Trh s tepelnou energií se v ČR trvale snižoval. Důvodem poklesu poptávky byla zejména rostoucí cena tepla, což vedlo spotřebitele k efektivnějšímu využití zdroje. V ČR probíhá zásobování teplem zejména přes tzv. SCZT, resp. systém centrálního zásobování teplem, který má výhody zejména v potenciálu efektivnějšího využití energetického zdroje a také v příznivém dopadu na životní prostředí. Přestože tyto centrální zdroje jsou zpravidla silným místním monopolem, odběratelé mají možnost využití konkurenčních dodavatelů – tzv. decentralizované výroby tepla. Výroba tepla v teplárnách a výtopnách v ČR je charakteristická velkými výrobními jednotkami a vysokým podílem napojení obyvatelstva na dálkové vytápění (řádově vyšší než v zemích EU). Energetická účinnost je ovšem v řadě případů nízká a vzhledem k poklesu dodávek tepla je řada systémů naddimenzovaná. Výroba tepla z tepláren má rostoucí tendenci, objem dodávek tepla z výtopen klesající. Vývoj dodávek tepla do sítí CZT Vývoj dodávek tepla 200000 180000 160000

TJ/rok

140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0

1995

1996

1997

1998

Celkem dle met.IEA

1999 Tuhá paliva

2000

2001

Plyn

Zdroj: ČSÚ, KONEKO

3.2.2.2 Liberalizace trhu s energiemi Dříve byli dodavatelé energie nejen obchodníky s energií, ale vlastnili také distribuční síť. Proces liberalizace trhu s elektřinou a zemním plynem v České republice byl zahájen energetickým zákonem schváleným parlamentem na podzim roku 2000. S otevřením trhu byl zaveden zejména nezávislý Energetický regulační úřad a zákazníci nově získali možnost výběru dodavatele. Liberalizace trhu s elektřinou a zemním plynem probíhala postupně: Elektřina 1. ledna 2002 - zákazníci s roční spotřebou nad 40 GWh si mohli začít vybírat dodavatele elektřiny 

cca 60 společností

1. ledna 2003 - zákazníci s roční spotřebou nad 9 GWh 

cca 300 firem střední velikosti

1. ledna 2004 - všichni zákazníci s průběhovým měřením spotřeby mimo domácností 

menší firmy, které byly technicky vybaveny a měly potřebná měřicí zařízení strana | 22

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. 1. ledna 2005 - všichni koneční zákazníci mimo domácností 1. ledna 2006 - všichni koneční zákazníci včetně domácností Plyn 1. ledna 2005 - největší tuzemští odběratelé plynu 

zákazníci s roční spotřebou více než 15 miliónů kubických metrů plynu, elektrárny fungující na plyn a producenti vyrábějící elektřinu a teplo kombinovaným způsobem

1. ledna 2006 – všichni koneční zákazníci s výjimkou domácností 1. ledna 2007 - všichni koneční zákazníci včetně domácností

3.2.2.3

Plynárenství

3.2.2.3.1 Charakteristika plynárenství v ČR Zemní plyn po roce 1990 byl palivem s nejvýznamnější dynamikou spotřeby a to zejména díky státem podporované plošné plynofikaci. Až po roce 1996 začala spotřeba stagnovat. Podpora plynu přispěla k ekologičtějšímu EH ČR. Nejvýznamnějším spotřebitelem plynu jsou odvětví průmyslu, domácnosti, dále transformační procesy (teplárny a výtopny) a obchod a služby. Nízkou spotřebu mají výrobci elektřiny, zemědělství, doprava. Plynárenství je trhem, na rozdíl od elektroenergetiky a teplárenství, téměř stoprocentně závislým na cizích zdrojích. ČR je téměř stoprocentně závislá na importu zemního plynu. Exportní ceny plynu a vývoj kurzu pak rozhodujícím způsobem ovlivňují konečné ceny zemního plynu pro spotřebitele (jejich výši a kolísání). Vlastní zdroje zemního plynu v ČR tvoří méně než 1 % domácí spotřeby. Hlavní zdroje se nachází zejména na jižní Moravě a dále tzv. degazační plyn z černouhelných dolů na severní Moravě. Nezbytností je plyn zabezpečit formou dovozu, dovozy jsou realizovány zejména z Ruska a menší měrou z Norska. S producenty zemního plynu v těchto zemích byly ve druhé polovině minulého desetiletí podepsány dlouhodobé kontrakty na dodávky zemního plynu. ČR má dimenzovanou a moderní síť plynovodů. Je důležitou spojnicí mezi východní Evropou, Ruskem a západní Evropou (Německo, Francie), přes území ČR vede „Tranzitní plynovod“ spojující ruská těžební pole s odběrateli na západě. Plynárenská soustava ČR je tak podstatnou měrou založena na tranzitu. Tranzitní soustava je zároveň z části využívána pro domácí přepravu. Spotřeba zemního plynu v průběhu roku fluktuuje a dochází ke zvyšování rozdílu mezi letní a zimní spotřebou. Důležitým požadavkem je nutnost pokrývat špičky ve spotřebě, a to jak denní, tak hodinové, proto se využívá podzemních zásobníků plynu pro uskladnění nadbytečného plynu. V zimních měsících je pak potřebný plyn z těchto zásobníků vytěžen a dodán do sítě. 3.2.2.3.2 Liberalizace trhu se zemním plynem v ČR Od roku 2005 do 2007 v ČR probíhala liberalizace trhu se zemním plynem. Otevření trhu zákazníkovi přineslo především právo na výběr dodavatele zemního plynu, ale také zásadní změny fungování a budoucího uspořádání celého plynárenského sektoru. Přestože došlo k formálnímu otevření, nebyl trh na konkurenci připraven. Ani dodavatelé plynu, ani ze strany zákazníků, kteří neměli představu, co mají od nových dodavatelů očekávat. strana | 23

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. Konkurence se rozvinula teprve postupně. Na trh začali vstupovat noví dodavatele plynu, kteří se věnovali zpočátku zákazníkům s vyšší roční spotřebou. Přelom přinesl rok 2009, na trhu se začali objevovat noví obchodníci, kteří se soustředili na zákazníky z řad domácností a malých podnikatelů. Možnosti změny dodavatele tak začali využívat desítky tisíc zákazníků. Dodavatele plynu v roce 2009 změnilo celkem 33.327 zákazníků, což představuje ve srovnání s rokem předchozím téměř šestinásobný nárůst. Další změnu pro trh s plynem znamenal rok 2010. Vzrostl podíl alternativních dodavatelů a docházelo k hromadným přechodům zákazníků (zejména domácnosti) k novým obchodníkům, a to zejména z důvodu nabídky nižších cen. Dodavatelé začali získávat plyn jednak vzájemným přeprodejem na českém trhu, ale především nákupem plynu ze zahraničí. Růst dovozu plynu byl reakcí na snahu energetického regulačního úřadu podnítit konkurenci na trhu s plynem v ČR. V tomto roce, v souvislosti s přebytkem plynu poklesla cena na tzv. spotových trzích, a to až o 40 % ve srovnání s tradičním nákupem plynu prostřednictvím dlouhodobých kontraktů. Importovaný plyn byl mnohem levnější, a tak umožnil novým obchodníkům nabízet zákazníkům plyn výrazně pod cenou nabízenou tradičními obchodníky. Konkurence sílila, tomu nasvědčuje i to, že v roce 2010 počet zákazníků, kteří změnili dodavatele plynu, vzrostl na 84.424, což představuje ve srovnání s rokem 2009 nárůst o více než 150 %. V roce 2011 bylo evidováno celkem 361.941 změn dodavatele plynu. V dalších letech se již neočekávají takto výrazné meziroční nárůsty změn dodavatele. Trh je velice nasycen, a noví obchodníci budou mít větší problémy získat zákazníky, než tomu bylo v letech minulých. Z důvodu konsolidace trhu s plynem je očekáváno, že již nebudou přibývat noví dodavatelé, ale spíše bude docházet k mírnému snižování jejich počtu. Na trhu s plynem je tedy do budoucna očekáváno ustálení jak na straně odběratelů, tak na straně dodavatelů. Tento vývoj v letech 2009 až 2011, kdy na trhu s plynem došlo k masivním změnám a zákazníci měnili své dodavatele, koresponduje rovněž se změnami v počtu zákazníků společnosti VČP. Počet odběratelů společnosti VČP mezi koncem roku 2009 a 2012 poklesl o 92.715. V roce 2013 je předpokládán další pokles ovšem již mírnější než doposud a také v dalších letech je předpokládáno postupné zmírňování dynamiky poklesu. 3.2.2.3.3 Spotřeba zemního plynu v ČR Zemní plyn v ČR nezaujímá v rámci EH tak významnou pozici jako v jiných zemích EU. Česká energetika staví na využívání vlastních zdrojů uhlí, které se na spotřebě podílí cca z 50 %. Energetika zemí EU se naopak dnes zaměřuje na ekologicky příznivé primární zdroje a obnovitelné zdroje právě na úkor uhlí.

strana | 24


Skutečná spotřeba plynu v ČR (GWh) 100 000,00 95 000,00 90 000,00 85 000,00 80 000,00 2008

2009

2010

2011

2012

Skutečná spotřeba (GWh)

Skutečná spotřeba zemního plynu v roce 2012 dosáhla 86.324 GWh (8.158 mil. m3), jedná se o změnu 0,9 % ve srovnání s rokem 2011. Maximální denní spotřeba v roce 2012 byla 61.645 mil. m3 a minimální 6.995 mil. m3. 2008 -91 762

Vývoz z ČR (GWh) Dovoz do ČR (GWh)

2009 -91 761

2010 -90 111

2011 1 772 98 757

2012 116 685 194 012

Dovoz zemního plynu do ČR byl v roce 2012 uskutečňován z Ruska, Norska a EU ve výši 18.339,6 mil. m3 (194.012,4 GWh). Dovoz byl doplněn dodávkami z vnitrostátních zdrojů, které zahrnují povrchovou degazaci a vlastní těžbu zemního plynu. Celkové tuzemské dodávky činily 155,8 mil. m3 (1.691,9 GWh). V roce 2012 proběhla těžba ze zásobníků plynu v celkové výši 2.246,6 mil. m3 (23.829 GWh).

Dovoz plynu do ČR (GWh) 250 000,00 200 000,00 150 000,00 Dovoz

100 000,00 50 000,00 0,00 2008

2009

2010

2011

2012

Vývoz zemního plynu z ČR byl uskutečněn do Polska, Německa, Slovenska a Rakouska ve výši 11.024 mil. m3 (116.685 GWh). Navýšení dovozu a vývozu plynu přes přepravní soustavu bylo způsobeno přechodem některých starých tranzitních smluv na systém ENTRY/EXIT.

strana | 25

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. Predikovaný vývoj spotřeby plynu v ČR:

Dle prezentačního materiálu zpracovaného OTE, a.s. dojde dle referenčního scénáře a rozvojové varianty výrobní základny elektrizační soustavy označené 2012-Z (základní) k nárůstu celkové roční spotřeby plynu v letech 2011 až 2040 o 37%, resp. na úroveň 118 TWh. Celková spotřeba plynu pak bude záviset zejména na množství a charakteru provozu elektráren, zejména nově instalovaných PPC elektráren a způsobu náhrady hnědého uhlí u tepláren a závodních elektráren. Do budoucna bude celková spotřeba plynu v ČR narůstat, přičemž se bude jednat zejména o nárůst v segmentu VO (velkoodběratelé). 3.2.2.3.4 Struktura ceny plynu Následující obrázek znázorňuje procentní skladbu ceny dodávky zemního plynu pro chráněného zákazníka. Je zde patrný podíl regulovaných (přeprava a distribuce) a neregulovaných cen (uskladnění), především již zmíněný dominantní podíl ceny komodity.

Složení ceny plynu Přeprava; 0,77% Distribuce; 18,11% Uskladnění; 5,63%

Plyn-komodita ; 75,49% Zdroj: ERÚ

Ceny komodity mohou být v současnosti upravovány i v průběhu roku a v závislosti na změnách cen komodity s ohledem na vývoj cen topných olejů a měnových kurzů.

strana | 26

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. 3.2.2.3.5 Budoucí cenový vývoj plynu v ČR Podle ceníku dodavatelů na rok 2013 je patrné, že účty za plyn v roce 2013 vzrostou. Zejména kvůli zvýšení DPH a distribučních poplatků si domácnosti letos připlatí průměrně 3 % – 3,2 % oproti loňsku. Dodavatelé zvolili často odlišnou cenovou politiku, a proto se cenový rozdíl mezi nejlevnějším a nejdražším dodavatelem pohybuje podle spotřeby kolem 25 %. Většina domácností kupuje plyn od velkých společností, které jsou zároveň distributory, tedy správci rozvodné sítě v regionu. Podle skupiny RWE se cena zemního plynu (samotné komodity) k 1. 1. 2013 zvyšovat nebude. Stejně jako všichni ostatní obchodníci bude do ceníků promítnuto navýšení regulované ceny za distribuci. Celková cena za odběr zemního plynu v důsledku toho nepatrně vzroste. 3.2.2.4

Trh s elektřinou

3.2.2.4.1 Závislost ČR na dovozech Problematika závislosti na dovážených zdrojích energie spočívá zejména v závislosti na rizikových regionech a v hrozbě případné katastrofy (povodně, havárie, terorismus, …). ČR je závislá na dovozu kapalných paliv a plynných paliv a jaderného paliva, zároveň exportuje elektřinu, černé uhlí, koks a produkty zpracování ropy, a to vzhledem k velikosti svého energetického hospodářství, poměrně významně. Celkem dovoz a vývoz elektřiny v ČR dle ERÚ vypadá následovně:

Dovoz a vývoz elektřiny v ČR (GWh) 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 2009

2010

dovoz elektřiny celkem

2011

2012

vývoz elektřiny celkem

3.2.2.4.2 Celková spotřeba elektrické energie v ČR Na českém trhu v současné době působí tři větší a zaběhnutí distributoři elektrické energie – ČEZ, a.s., E.ON Česká republika, a.s., a Pražská energetika, a.s., mezi dalšími jsou pak společnosti jako např. Europe Easy Energy a.s., Amper Market, a.s., ARMEX ENERGY, a.s., BOHEMIA ENERGY entity, s.r.o., Central Energy, s.r.o. apod. Distributora resp. dodavatele elektrické energie si může zákazník sám vybrat. Z hlediska spotřeby podle ERÚ nejvíce energie spotřebují domácnosti a pak podnikatelské subjekty. Vývoj spotřeby v jednotlivých letech vypadá následovně:

strana | 27


Spotřeba energie v ČR (GWh) 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2009

2010 domacnosti

2011

2012

podnikatele

Z grafu je patrná stabilní úroveň spotřeby elektřiny v posledních 4 letech. Na druhé straně množství vyrobené elektřiny v posledních 4 letech rostlo. Největší podíl na výrobě elektřiny mají jaderné a parní zdroje, pak následují plynové a paroplynové a zatím nejméně používané větrné a fotovoltaické zdroje. Výroba netto představuje množství vyrobené elektřiny po odečtení spotřebované energie potřebné na její další výrobu a její vývoj vypadá následovně:

Výroba elektřiny netto celkem v ČR (GWh) 82 000 81 000 80 000 79 000 78 000 77 000 76 000 75 000 74 000 73 000 2009

2010

2011

2012

výroba elektřiny netto celkem

Je zřejmé, že výroba energie v posledních dvou letech v podstatě stagnovala. 3.2.2.4.3 Ceny elektřiny v ČR Z aktuálních dostupných informací vyplývá, že cena elektrické energie je tvořena dvěma složkami a to regulovanou a neregulovanou. Regulovaná složka ceny elektřiny je tvořena náklady na dopravu, na skladování a na distribuci. Regulace je prováděna Energetickým regulačním úřadem a tato složka jde přímo na účet distributora např. ČEZ, E. ON, PRE, tj. majitele přenosové soustavy, jež přivádí proud z elektrárny ke svému zákazníkovi. U regulované ceny se jedná o pravidelnou měsíční platbu za příkon, platbu strana | 28

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. za distribuované množství elektřiny ve vysokém a nízkém tarifu, platbu za systémové služby a například také příspěvek na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů či platbu poplatku Operátorovi na trhu s elektřinou. Jak už vyplývá z názvu této ceny, není tedy regulována trhem, ale každoročně ji stanovuje ERÚ, což v praxi znamená, že u všech tuzemských distribučních společností je tato složka ceny za elektřinu podobná. Neregulovaná část je částí, která se týká komodity jako takové, tzn. silové elektřiny. Cena této elektřiny nepodléhá regulaci a je tedy tvořena trhem. Jedná se o část platby za elektrickou energii, kde si může konečný zákazník vybrat svého dodavatele a z tohoto důvodu zde existuje konkurence. Tato silová elektřina je tvořena dvěma složkami a to pevnou a tzv. variabilní. Pevná cena za měsíc se liší dle dodavatele silové elektřiny. Druhá složka tzv. variabilní je tvořena množstvím spotřebované odebrané elektrické energie, tzn. cenou za odebranou megawatthodinu resp. kilowatthodinu. Níže je pak stručně uvedeno shrnutí, z čeho sestává cena elektrické energie pro konečného zákazníka: Cena elektrické energie Regulovaná složka Poplatek za distribuci Poplatek za systémové služby Příspěvek za podporu obnovitelných zdrojů Poplatek za činnost zúčtování operátora trhu s elektřinou Neregulovaná složka Pevná cena za měsíc Cena silové elektřiny Daně Daň z přidané hodnoty Daň z elektřiny Nejčastějšími důvody, proč cena elektrické energie roste, jsou: cena silové energie na velkoobchodním trhu (burza), růst inflace, podpora obnovitelných zdrojů, investice do rozvodné soustavy a také v neposlední řadě vývoj měnového kurzu, jelikož většina obchodů s elektřinou v Evropě je uskutečňována v měně EUR. V roce 2012 došlo k nárůstu ceny elektřiny pro velkoodběratele v rozmezí mezi 6 – 6,6 %, pro menší firmy o 4,3 %. Důvodem bylo podle ERÚ prudký rozvoj fotovoltaických elektráren a růst výroby z bioplynových stanic a zdrojů spalujících biomasu. Pro omezení vlivu obnovitelných zdrojů na ceny elektřiny vláda vyčlenila prostředky. Nicméně obnovitelné zdroje se budou promítat do cen elektřiny i v dalších letech. Nyní hrozí podle ERÚ velký problém s podporou biometanu. Do cen elektřiny pro odběratele se výraznou měrou promítl také růst cen na velkoobchodním trhu v roce 2011. K tomu došlo zejména po rozhodnutí Německa odstavit v nejbližších letech všechny své jaderné elektrárny. Jen od října 2010 do září 2011 vzrostla průměrná cena elektřiny na trhu zhruba o desetinu.

strana | 29

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. Průměrná cena elektřiny se od roku 2010 neustále zvyšuje:

Průměrna cena za kWh (vč. DPH) 4,7 4,6 4,5 4,4 4,3 4,2 4,1 4 3,9 3,8 2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: www.cenyenergie.cz

Dle predikce na rok 2013 cena elektřiny vzroste zhruba o 4,1 %. Důvodem je zvýšení povinného příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů a nárůst DPH. 3.2.2.4.4 Budoucí vývoj na trhu s elektřinou v ČR Dle informací ČEZ se v závislosti na scénáři může spotřeba elektřiny v ČR v následujících 40-ti letech vyvíjet následovně:

120000 100000

GWh

80000 60000 40000 20000 0 2000

2008

2009

2010

nízký scénář

2015

2020

referenční scénář

2030

2040

2050

vysoký scénář

Zdroj: WWW.CEZ.CZ

strana | 30

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. V následujících několika desetiletích se bude spotřeba elektřiny v ČR zvyšovat.

3.2.2.4.5 Budoucí vývoj na trhu s elektřinou v Evropě Podle predikcí IEA, pokud se má uspokojit rostoucí poptávka po energiích, by se do roku 2035 mělo investovat do energetických projektů až 38 miliard dolarů. Z toho cca 10 miliard dolarů do průzkumu a těžby ropy, 16,9 miliard na výrobu elektřiny a 9,5 miliard na investice do těžby zemního plynu. Důležitou roli bude v budoucnu hrát jaderná energetika. Provozovatelé jaderných zdrojů mají díky tomu možnost získat konkurenční výhodu. Jaderná energie nabízí dlouhodobé a stabilní řešení a i přes tlak evropské legislativy zabere v energetickém mixu Evropy své místo. Jednou z výhod jaderné energie je její nezávislost na náhlých technologických změnách. U obnovitelných zdrojů se v příštích letech očekává řada takových změn. Podle zprávy Evropské komise se elektřina bude podnikatelům i domácnostem zdražovat nejméně dalších 20 let a v roce 2050 by se mohla její cena oproti dnešku zdvojnásobit. Dle zprávy Evropské komise se počítá mimo jiné s velkým nárůstem počtu větrných farem, které elektřinu ještě více prodraží. Větrné farmy se do roku 2050 stanou hlavním zdrojem elektřiny v EU a nahradí jak výrobu elektřiny z uhlí, tak i z jádra. Větrné farmy by údajně do té doby mohly poskytovat až 49 procent elektřiny v EU. Dnes je to pět procent. Ceny elektřiny porostou, a to do roku 2020 až 2030. Pokud obnovitelné zdroje budou tvořit podstatný podíl na výrobě elektřiny, ceny energie budou nejvyšší po roce 2030. Při takovém scénáři ceny elektřiny pro domácnosti do roku 2050 vzrostou o 100 %. Pokud se na výrobě energie budou více podílet jaderné a konvenční elektrárny bude nárůst ceny o 43 %. 3.2.3

Závěr Po liberalizaci trhu s plynem přinesl změnu až rok 2009, kdy došlo k výraznějšímu přesunu zákazníků. V dalších letech 2010 až 2012 docházelo k významným přesunům odběratelů plynu a trh s plynem se plně liberalizoval. V dalších letech se předpokládá ustálení jak na straně odběratelů, tak na straně dodavatelů. V důsledku liberalizace se snížil také počet zákazníků oceňované společnosti VČP. Do budoucna společnost VČP předpokládá ustálení počtu odběratelů. Z hlediska celkové spotřeby plynu se v horizontu 30 let předpokládá nárůst o 37 %, nejdominantnější přírůstek bude v segmentu VO (velkoodběratelů). Pokud jde o cenový vývoj pro nadcházející období, předpokládá se mírný nárůst ceny pro koncové spotřebitele zapříčiněný nárůstem regulované ceny za distribuci. Cena samotné komodity by neměla vzrůst. Spotřeba elektrické energie v ČR byla v posledních 4 letech stabilní. V následujících několika desetiletích se předpokládá pokračující nárůst spotřeby elektřiny a bude pokračovat i růst cen elektřiny, pro nejbližší období cca o 4 %.

strana | 31


3.3

Analýza společnosti

3.3.1 Podnikatelská činnost Nosnou podnikatelskou činností společnosti je nákup a prodej zemního plynu a elektřiny všem kategoriím zákazníků od domácností přes drobné podnikatele a živnostníky až po největší průmyslové podniky. Vývoj tržeb společnosti za historické období 2008 až 2012 ilustruje níže přiložená tabulka. v mil. Kč Výnosy ze zemního plynu Výnosy z prodeje zemního plynu Výnosy z distribučních služeb k plynu Výnosy z elektřiny Výnosy z prodeje elektřiny Výnosy z distribučních služeb k elektřině Ostatní Celkem

2008 8 283 7 131 1 153 0 0 0 25 8 309

2009 7 851 6 564 1 287 0 0 0 20 7 871

2010 7 336 5 812 1 524 5 2 3 39 7 379

2011 6 143 4 853 1 291 145 76 69 54 6 343

2012 5 486 4 461 1 024 308 170 138 51 5 845

3.3.1.1 Zemní plyn Podle informací z výročních zpráv společnost VČP nakupuje zemní plyn především od společnosti RWE Supply & Trading CZ, a.s. (dříve RWE Transgas, a.s.). V roce 2011 od ní nakoupila 97,4 % celkového množství nakoupeného plynu. Zbytek plynu byl nakoupen od jiných společností ve skupině: RWE Energie, a.s., Jihomoravská plynárenská, a.s., Severomoravská plynárenská, a.s., RWE Key Account CZ, s.r.o., 1 % plynu pak nakoupeno od externích dodavatelů. Vývoj nákupů a prodejů plynu v MWh vypadá následovně: MWh Nákup zemního plynu Prodej zemního plynu

2008 8 950 084 8 944 870

2009 8 473 637 8 454 078

2010 7 629 644 7 612 238

2011 5 957 630 5 912 060

Prodej a nákup plynu 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000 0 2008

2009

Nákup zemního plynu

2010

2011

Prodej zemního plynu

strana | 32

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. Poklesy prodejů jsou ovlivněny zejména odchodem zákazníků ke konkurenci. Vývoj prodejů jednotlivým kategoriím zákazníků podle informací od společnosti VČP vypadá následovně: Prodej MWh Velkoodběratel Maloodběratel Domácnost Ostatní Celkem

2008

2009

2010

2011

2012

4 291 292 1 599 334 3 054 244 0 8 944 870

3 385 350 1 540 769 3 048 132 479 827 8 454 078

2 562 111 1 646 489 3 403 638 0 7 612 238

1 992 964 1 136 633 2 563 815 218 648 5 912 060

1 352 711 849 594 2 088 552 398 638 4 689 495

Prodeje ZP zakázníkům (MWh) 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 2008 Velkoodběratel

2009

2010

Maloodběratel

2011 Domácnost

2012 ostatní

Tržby z prodeje zemního plynu jednotlivým skupinám zákazníků dle informací od managementu VČP se vyvíjely následujícím způsobem: Tržby ZP (mil. Kč) Velkoodběratel Maloodběratel Domácnost Ostatní Celkem

2008 3 694 1 505 3 081 8 281

2009 2 827 1 599 3 368 58 7 851

2010 2 128 1 602 3 605 7 336

2011 1 649 1 268 3 190 37 6 143

2012 1 195 1 101 3 056 133 5 486

strana | 33


Tržby ZP dle zákazníků (mil. Kč) 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 2008

2009

Velkoodběratel

2010

Maloodběratel

2011

2012

Domácnost

Ostatní

Od doby, kdy došlo k liberalizaci trhu s plynem a zákazníci si mohou libovolně volit svého dodavatele, dochází k přesunům v počtu zákazníků. Ve sledovaném období 2008 do roku 2012 je zaznamenán výrazný pokles zákazníků všech kategorií. Počty zákazníků ZP Velkoodběratel Maloodběratel Domácnost Celkem

2008 921 23 275 266 433 290 629

2009 837 23 138 266 265 290 240

2010 531 21 373 256 390 278 294

2011 349 17 436 214 968 232 753

2012 278 14 404 182 843 197 525

Vývoj počtu zákazníků ZP 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2008

2009

Velkoodběratel

2010 Maloodběratel

2011

2012

Domácnost

3.3.1.2 Elektřina Na trh s elektřinou společnost VČP poprvé vstoupila v roce 2010 a v posledních letech byla úspěšná a pokračovala v expanzi na daném trhu. Cílem společnosti VČP je nabízet kompletní dodávky plynu a elektřiny. strana | 34

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. MWh Nákup elektřiny Prodej elektřiny

2010 1 606 1 606

2011 55 083 56 029

Nákup strukturované elektřiny probíhá obdobně jako nákup zemního plynu od dodavatele RWE Key Account CZ, s.r.o. Od společností ČEZ Distribuce, a.s., E. ON Distribuce, a.s., a PREdistribuce, a.s. se nakupuje „distribuce elektřiny“ pro zajištění sdružené dodávky. Prodej elektřiny je realizován třem základním skupinám zákazníků: velkoodběratel, maloodběratel obyvatelstvo a maloodběratel podnikatel. Prodej (MWh) Velkoodběratel Maloodběratel podnikatel Maloodběratel obyvatelstvo Celkem prodeje

2010 0 474 1 132 1 606

2011 34 240 8 232 13 557 56 029

2012 76 662 12 326 24 335 113 323

Od roku 2010 prodej elektřiny roste. Nejvýznamnější skupina zákazníků jsou velkoodběratelé, kteří přináší i největší tržby. Tržby (mil. Kč) Velkoodběratel Maloodběratel podnikatel Maloodběratel obyvatelstvo Tržby celkem

2010 0 2 3 5

2011 71 31 43 145

2012 172 47 89 308

Tržby EE dle zákazníků (mil. Kč) 200 150 100 50 0 2010 Velkoodběratel

2011 Maloodběratel podnikatel

2012 Maloodběratel obyvatelstvo

V počtu zákazníků je taky zaznamenán výrazný nárůst v letech 2010 až 2012: Počty zákazníků EE Velkoodběratel Maloodběratel podnikatel Maloodběratel obyvatelstvo Celkem

2010 0 62 1 168 1 230

2011 9 1 115 5 470 6 594

2012 15 1 428 10 159 11 602 strana | 35


Vývoj počtu zákazníků EE 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2010 Velkoodběratel

2011

2012

Maloodběratel podnikatel

Maloodběratel obyvatelstvo

3.3.2 Zaměstnanci Období 2008 2009 2010 2011 2012 31. 1. 2013

Průměrný počet zaměstnanců 41 48 49 45 37 27

V roce 2009 byl počet zaměstnanců ovlivněn pokračováním projektů spojených s restrukturalizací, jejímž cílem bylo zvýšit efektivitu pracovních procesů v rámci celé skupiny RWE v ČR. Průměrný počet zaměstnanců v roce 2010 dosáhl ve sledovaném období svého maxima. Důvodem bylo zejména dokončení centralizace útvaru podpory obchodu s plynem do společnosti RWE Supply & Trading CZ, a.s. a navýšení počtu zaměstnanců v úseku správy obchodu. Na druhé straně došlo k redukci zaměstnanců v oboru prodeje Retail. V roce 2011 došlo k poklesu počtu zaměstnanců ze 49 na 45. Nadále pokračovaly restrukturalizační projekty s cílem zvýšení efektivity pracovních procesů v rámci skupiny RWE. V roce 2012 došlo k odchodu 18 zaměstnanců z oddělení účetnictví a daní. Počet zaměstnanců v roce 2012 je zkreslen průměrným stavem bývalých zaměstnanců. K 31. 1. 2013 lze v průměrných stavech vidět skutečný počet 27 zaměstnanců. 3.3.3 Dodavatelsko-odběratelské vztahy Společnost nakupuje většinu plynu od společnosti RWE Supply & Trading CZ, a.s., dílčí služby pak od RWE Česká republika a.s. (SLA Marketing, Řízení a podpora obchodu, Governance, Consulting, PR, Facility, Car Fleet atd.). Dalším významným dodavatelem je VČP Net, s.r.o., která se zabývá distribucí zemního plynu.

strana | 36

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. V oboru elektrické energie se nákup provádí převážně od RWE Key Account CZ, s.r.o. a distribuci poskytuje ČEZ distribuce, a.s. Náklady na hlavní dodavatele jsou následující: Náklady r. 2012 (tis. CZK)

Dodavatel

Náklady 01/2013 (tis. CZK)

RWE Transgas (od 2013 RWE Supply &Trading, a.s.)

4 031 149

519 972

VČP Net, s.r.o.

1 027 658

133 013

RWE Key Account CZ, s.r.o.

194 163

12 712

ČEZ distribuce, a.s.

139 108

12 226

Podle informací od managementu VČP pouze u dvou zákazníků přesáhl v roce 2012 podíl na celkových tržbách společnosti 1 %. 3.3.4 Investice Společnost investovala ve sledovaném období 2008 až 2012 do 2 mil. Kč ročně, zejména pak do rekonstrukcí budov. mil. Kč Nehmotný majetek Hmotný majetek Finanční investice Celkové investice podle IFRS

2008 0,0 0,7 0,0 0,7

2009 0,0 0,7 0,0 0,7

2010 0,0 1,6 0,0 1,6

2011 0,0 0,2 0,0 0,2

2012 0,0 2,0 0,0 2,0

3.3.5 Postavení na trhu a konkurence Skupina RWE je jedničkou na trhu s plynem v ČR. Tržní podíl a jejich rozklad v rámci RWE ilustrují níže přiložené grafy.

Market share 2013(F1) PP 9,5%

Eon 5,4% Vemex 5,8% Lumius 5,5% Wingas 0,0% SPP 4,5%

Rozklad RWE podílu SMP 16%

ČEZ 7,0% GdF 1,0%

RWE 42,4%

Pragoplyn 6,0%

VČP 10%

Energie + KA CZ 51%

Lama 4,0% UE 2,0% BE 3,0% others 2,4%

JMP 23%

Centropol 1,4%

Zdroj: informace od management VČP, aktuální stav v roce 2013

strana | 37

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. Pokud jde o trh s elektřinou, skupina RWE vstoupila na tento segment až v roce 2010. Tržní podíl a jejich rozklad v rámci skupiny RWE ilustrují níže přiložené grafy. Others 20,0%

E.ON 19,0%

JMP

RWE 2,3%

8% 10%

SMP

Lumius 4,0%

5%

VČP PRE 11,0%

Energie + KA CZ

ČEZ 43,7%

77%

Zdroj: informace od management VČP, aktuální stav v roce 2013

V souvislosti s liberalizací trhu došlo k jeho otevření pro nové obchodníky s plynem a elektrickou energií. Současně společnosti, včetně společností skupiny RWE, které původně působily jako obchodník s jednou energií, vstoupily na trh s nabídkou dodávek obou komodit. Oba trhy zůstaly v současnosti rozděleny mezi klíčové hráče s převahou původních hlavních dodavatelů. Postupně na obou trzích dochází ke stabilizaci podílů mezi 2-3 nejsilnějšími firmami a mezi alternativními dodavateli. Vzhledem k postavení VČP a skupiny RWE na českém trhu lze za největší konkurenty považovat následující společnosti. ČEZ, a.s. Hlavní předmět podnikání společnosti tvoří výroba, obchod a distribuce v oblasti elektrické i tepelné energie, obchod a prodej v oblasti zemního plynu a těžba uhlí. ČEZ, a.s. je energetickou společností, která představuje největší energetické uskupení v České republice i v rámci celé střední a jihovýchodní Evropy. Jedná se o největšího výrobce elektřiny v ČR. Společnost je kotovaná na pražské a varšavské burze cenných papírů. Konsolidované tržby z prodeje energie, plynu a tepla za rok 2011 činily 203.918 mil. Kč. Vývoj EBIT a EBITDA marže společnosti ČEZ, a.s. od roku 2008 ilustruje přiložená tabulka. EBIT marže EBITDA marže

2008 57,71% 69,91%

2009 52,94% 64,40%

2010 46,08% 58,66%

2011 47,08% 59,02%

Zdroj: Výroční zprávy, vlastní výpočty

E.ON Česká republika, s.r.o. E.ON je dodavatelem zemního plynu a elektrické energie a poskytuje zákazníkům specializovaná energetická řešení.

strana | 38

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. Společnost působí na tuzemském trhu od roku 1998. Dodává elektřinu 1,2 milionům zákazníků a zemní plyn více než 110.000 zákazníkům, a to převážně v jižních Čechách a na jižní Moravě. Společnost patří pod koncern E.ON, který se řadí mezi největší soukromé energetické společnosti na světě. Tržby společnosti v roce 2011 dosáhly výše cca 8,5 mld. Kč. Vývoj EBIT a EBITDA marže společnosti E.ON Česká republika, s.r.o. od roku 2008 ilustruje přiložena tabulka. EBIT marže EBITDA marže

2008 18,18% 23,94%

2009 20,08% 24,90%

2010 15,81% 19,78%

2011 13,48% 16,60%


Centropol Energy, a.s. Společnost působí na trhu s elektřinou od roku 2002, v roce 2009 vstoupila také na trh s plynem. Podle předběžných výsledků v roce 2012 tržby společnosti dosahují 5,8 mld. Kč. Vývoj EBIT a EBITDA marže společnosti od roku 2008, podle dostupných informaci, ilustruje přiložená tabulka. Výsledky jsou zkresleny kvůli prodlouženému období společnosti od 1. 1. 2009 do 30. 06. 2010. EBIT marže EBITDA marže

2008 -4,88% -4,86%

1. 1. 2009 do 30. 6. 2010 1,37% 1,41%


Pražská plynárenská, a.s. Společnost poskytující širokou škálu služeb, a to jak přímo souvisejících s dodávkami zemního plynu, elektrické energie, tak i služeb doplňkových. Pražská plynárenská, a. s. je držitelem licence na „obchod s plynem“ a dodává zemní plyn do více než 430.000 odběrných míst v ČR. V roce 2011 společnost produkovala výnosy v celkové hodnotě 9,623 mld. Kč. Vývoj EBIT a EBITDA marže společnosti od roku 2008 ilustruje přiložena tabulka. EBIT marže EBITDA marže

2008

2009

2010

2011

4,01% 4,73%

6,62% 7,52%

3,30% 4,35%

8,10% 9,63%


Společnosti, které jsou konkurenty hlavně v segmentu individuálních zákazníků, lze vymezit následovně: SPP Slovenský plynárenský průmysl, a.s. je nadnárodní společnost se 150-ti letou tradicí v poskytování služeb. Společnost poskytuje zemní plyn 1,3 mil. zákazníkům, což představuje cca 90% tržní podíl v Slovenské republice. strana | 39

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. Společnost je z 51 % vlastněná Fondem národního majetku SR. Ve 2008 SPP vstoupila i na český trh. V roce 2012 zaujal SPP v ČR pozici důležitého dodavatele s domluveným objemem dodávek 5,697 TWh. V roce 2011 společnost generovala výnosy z prodeje výrobků a služeb v hodnotě 2.250 mil. EUR Vývoj EBIT a EBITDA marže společnosti od roku 2008 ilustruje přiložená tabulka.

2008

2009

2010

2011

EBIT marže

23,54%

25,60%

18,82%

29,64%

EBITDA marže

29,12%

32,40%

24,71%

35,79%


Skupina MND MND je největší společnost v ČR, která se zabývá průzkumem trhu, vyhledáváním a těžbou ropy a zemního plynu na území České republiky i ve světě a výstavbou a provozováním podzemních zásobníků zemního plynu. MND drží 13 průzkumných licencí ve světě a 68 těžebních v ČR. Skupina je tvořena několika společnostmi: MND a.s. (Moravské naftové doly), MND Gas Storage a.s., MND Exploration & Production, MND Oil Terminal Samara, MND Drilling & Services, které jsou diverzifikované podle oborů. Vývoj EBIT a EBITDA marže skupiny ilustruje přiložena tabulka (použity konsolidovaná data), v roce 2010 jsou výnosy ovlivněny významným prodejem DHM. EBIT marže EBITDA marže

2010 84,79% 90,08%

2011 10,35% 17,07%


VČP Pro porovnání uvádíme hodnoty EBIT marže a EBITDA marže u oceňované společnosti VČP v období 2008-2011: EBIT marže EBITDA marže

2008 3,30% 3,50%

2009 10,07% 10,25%

2010 15,07% 15,35%

2011 13,10% 13,24%


3.3.6

Závěr Oceňovaná společnost VČP podniká v tuzemsku v oblasti prodeje plynu a elektřiny. Je součástí skupiny RWE, která patří k nejvýznamnějším evropským poskytovatelům služeb v dané oblasti. Převážnou část plynu společnost VČP kupuje ve skupině a prodává zejména domácnostem a velkoodběratelům. S ohledem na liberalizaci trhu dochází stále k přesunům zákazníků a zvyšování konkurence, což vede ke snižování tržního podílu, strana | 40

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. přesto si skupina RWE udržuje v této oblasti významné postavení. Postupně by mělo docházet k zpomalování těchto přesunů a po roce 2015 ke stabilizaci. Na trh s elektřinou společnost VČP poprvé vstoupila v roce 2010 a v posledních letech byla úspěšná a pokračovala v expanzi na daném trhu. Cílem společnosti je nabízet kompletní dodávky plynu a elektřiny. Dynamický růst byl způsobem vstupem na trh, obecně lze však pozorovat snížení dynamiky změn dodavatele ve prospěch VČP. Společnost VČP se snaží redukovat své náklady i v oblasti osobních nákladů, nadále pokračují restrukturalizační projekty s cílem zvýšení efektivity pracovních procesů v rámci skupiny RWE. Investice v posledních letech byly realizovány zejména do rekonstrukcí budov ve výši nepřesahující 2 mil. Kč ročně. V souvislosti s liberalizací trhu došlo k jeho otevření pro nové obchodníky s plynem a elektrickou energií. Současně společnosti, včetně společností skupiny RWE, které původně působily jako obchodník s jednou energií, vstoupily na trh s nabídkou dodávek obou komodit. Oba trhy zůstaly v současnosti rozděleny mezi klíčové hráče s převahou původních hlavních dodavatelů. Postupně na obou trzích dochází ke stabilizaci podílů mezi 2-3 nejsilnějšími firmami a mezi alternativními dodavateli. Společnost působí ve velice konkurenčním prostředí. Jako hlavní konkurenty lze vymezit společnosti ČEZ, a.s., E.ON Česká republika, s.r.o. či Pražská plynárenská, a.s. Mezi konkurenty v segmentu individuálních zákazníků pak SPP nebo skupinu MND.

strana | 41


4 Finanční analýza V této části posudku byla provedena finanční analýza, jejímž cílem je zhodnocení majetkové a finanční struktury společnosti VČP a jejího finančního zdraví. Pro účely finanční analýzy byly použity informace z účetních závěrek společnosti VČP za roky 2008 až 2012 a k datu ocenění, tj. 31. 01. 2013, která reprezentují nekonsolidovaná data evidovaná dle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS).

4.1

Analýza výkazu zisků a ztrát 2008 – 2012 Výsledovka

Tržby Nakoupený plyn a služby související s dodávkami plynu a elektřiny Ostatní provozní výnosy Zaměstnanecké požitky Odpisy a snížení hodnoty dlouhodobých aktiv Ostatní provozní náklady Zisk z prodeje dceřiné společnosti Provozní zisk Finanční výnosy Finanční náklady Čisté finanční výnosy / náklady Zisk před zdaněním Daň z příjmů Čistý zisk

2008 2009 [tis. Kč] podíl [%] [tis. Kč] podíl [%] 8 308 593 100,0% 7 870 975 100,0% 8 166 069 98,3% 7 449 206 94,6% 461 213 5,6% 698 884 8,9% 23 134 0,3% 36 355 0,5% 16 646 0,2% 13 457 0,2% 300 811 3,6% 282 340 3,6% 0,0% 0,0% 263 146 3,2% 788 501 10,0% 11 033 0,1% 4 486 0,1% 1 162 0,0% 6 644 0,1% 9 871 0,1% 2 158 0,0% 273 017 3,3% 786 343 10,0% 19 248 0,2% 44 162 0,6% 292 265 3,5% 742 181 9,4%

2010 2011 2012 [tis. Kč] podíl [%] [tis. Kč] podíl [%] [tis. Kč] podíl [%] 7 378 987 100,0% 6 343 047 100,0% 5 844 672 100,0% 6 783 666 91,9% 5 983 356 94,3% 5 382 929 92,1% 807 375 10,9% 741 924 11,7% 515 041 8,8% 34 043 0,5% 31 535 0,5% 25 563 0,4% 20 278 0,3% 9 063 0,1% 2 402 0,0% 241 869 3,3% 233 780 3,7% 273 384 4,7% 0,0% 0,0% 0,0% 1 106 506 15,0% 827 237 13,0% 675 435 11,6% 5 839 0,1% 3 511 0,1% 1 438 0,0% 4 0,0% 31 0,0% 759 0,0% 5 835 0,1% 3 480 0,1% 679 0,0% 1 112 341 15,1% 830 717 13,1% 676 114 11,6% 82 134 1,1% 39 249 0,6% 42 752 0,7% 1 030 207 14,0% 791 468 12,5% 633 362 10,8%

Zdroj: Výroční zprávy VČP, vlastní výpočty

Společnost VČP v období 2008 až 2012 realizovala tržby ve výši 5,8 mld. Kč až 8,3 mld. Kč, přičemž ve sledovaném období docházelo ke každoročnímu poklesu. Důvodem poklesu je pokračující přesouvání zákaznických portfolií v rámci trhu spojené s jeho liberalizací a také klimatické podmínky. Hlavní tržby jsou spojeny s obchodem se zemním plynem a elektřinou a souvisejícími službami, přičemž více jak 99 % je generováno z prodeje a distribučních služeb. Tržby z prodeje elektřiny začala společnost generovat až od roku 2010, v roce 2012 tvoří stále minoritní část cca 5 % z celkových tržeb. Náklady na plyn/elektřinu a služby související s dodávkami plynu a elektřiny ve sledovaném období kolísají. V roce 2008 činil podíl této položky 98,3 % na celkových tržbách. Nejnižší podíl těchto nákladů byl zaznamenán v roce 2010, a to ve výši 91,9 %. Společnost VČP nakupuje plyn zejména od společností ve skupině a minoritně od externích dodavatelů. Součástí nákladů jsou i náklady na nákup strukturované elektřiny. Elektřinu poskytuje společnosti dodavatel ze skupiny, který ji nakupuje na volném trhu. Zaměstnanecké požitky jsou náklady na platy zaměstnancům, náklady na sociální a zdravotní pojištění a penzijní a životní pojištění. Po celé sledované období se pohybují v rozmezí 0,3 až 0,5 % z celkových tržeb. Jejich vývoj souvisí i se změnou v počtu zaměstnanců. V letech 2009 až 2011 společnost VČP zaměstnávala 45-48 osob, v roce 2012 došlo k poklesu průměrného počtu zaměstnanců na 37 osob a s tím poklesly i osobní náklady. Odpisy a snížení hodnoty dlouhodobých aktiv představují poměrně nevýznamnou část nákladů. V letech 2008 a 2009 jejich podíl na celkových tržbách činil 0,2 %. Maximální podíl byl v roce 2010 ve výši 0,3 %. Od roku 2010 pak dochází ke snížení hodnot odpisů. Ostatní provozní náklady v letech analýzy kolísají mezi 3 až 5 %. Největší podíl tady tvoří náklady ze smluv o poskytování služeb a náklady ze změny reálné hodnoty derivátů. Nejvyšší podíl ostatních provozních nákladů byl vykázán v roce 2012, a to 4,7 % k tržbám. strana | 42

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. Společnost VČP po celé období analýzy dosahovala ziskového hospodaření. Provozní výsledek hospodaření v roce 2008 dosáhl výše 263.146 tis. Kč, v dalších letech pak docházelo k významnému navyšování na 788.501 tis. Kč a nejvyšší hodnoty provozního zisku bylo dosaženo v roce 2010, kdy společnost VČP vykázala jeho výši na úrovni 1.106.506 tis. Kč. Od roku 2010 společnost VČP zaznamenala postupný pokles na 827.237 tis. Kč v roce 2011 resp. 675.435 tis. Kč v roce 2012, tj. z provozní ziskové marže 15 % v roce 2010 na 11,6 % v roce 2012. Kromě odlivu zákazníků a poklesu tržeb z prodeje komodit, provozní výsledek ovlivňovaly rovněž ostatní provozní výnosy, které historicky zachycují zejména výnosy od dceřiné společnosti VČP Net, s.r.o. Ostatní finanční výnosy a náklady společnosti VČP jsou ve vztahu k celkovým výnosům a nákladům společnosti minoritní a kromě roku 2009 dosahovalo saldo finančních výnosů/nákladů pozitivních hodnot. V rámci systému cash-poolingu společnost inkasuje zejména dílčí výnosy z poskytnutých finančních prostředků společnostem ve skupině. S ohledem na vývoj výnosů a nákladů společnost VČP generovala v letech 2009 až 2012 čistý zisk v rozmezí 633 mil. Kč až 1.030 mil. Kč s maximální hodnotou v roce 2010, což představovalo 14% podíl na celkových tržbách.

4.2

Majetková a finanční struktura Rozvaha

AKTIVA celkem Pozemky, budovy a zařízení Investice do nemovitostí Nehmotná aktiva Investice v dceřiné společnosti Odložená daňová pohledávka Deriváty Obchodní a jiné pohledávky Dlouhodobá aktiva celkem Obchodní a jiné pohledávky Deriváty Pohledávky z titulu nevyfakturovaných dodávek plynu a elektřiny Pohledávky z titulu daně z přidané hodnoty Peníze a peněžní ekvivalenty Dlouhodobá aktiva držená k prodeji Krátkodobá aktiva celkem

2008 [tis. Kč] podíl [%] 3 632 788 100,0% 59 758 1,6% 99 553 2,7% 50 0,0% 2 742 165 75,5% 18 781 0,5% 0,0% 932 0,0% 2 921 239 80,4% 509 788 14,0% 0,0% 42 509 1,2% 90 566 2,5% 38 502 1,1% 7 194 0,2% 711 549 19,6%

2009 [tis. Kč] podíl [%] 4 483 675 100,0% 43 643 1,0% 86 717 1,9% 34 0,0% 2 742 165 61,2% 3 076 0,1% 0,0% 12 000 0,3% 2 887 635 64,4% 851 349 19,0% 4 658 0,1% 0,0% 12 647 0,3% 713 955 15,9% 13 431 0,3% 1 596 040 35,6%

2010 [tis. Kč] podíl [%] 4 842 843 100,0% 46 861 1,0% 72 388 1,5% 18 0,0% 2 742 165 56,6% 9 582 0,2% 8 923 0,2% 17 000 0,4% 2 896 937 59,8% 782 315 16,2% 37 288 0,8% 351 917 7,3% 72 778 1,5% 696 486 14,4% 5 122 0,1% 1 945 906 40,2%

2011 [tis. Kč] podíl [%] 4 263 770 100,0% 17 202 0,4% 82 606 1,9% 1 0,0% 2 742 165 64,3% 10 410 0,2% 305 0,0% 15 011 0,4% 2 867 700 67,3% 781 458 18,3% 35 119 0,8% 227 059 5,3% 73 904 1,7% 278 530 6,5% 0 0,0% 1 396 070 32,7%

2012 [tis. Kč] podíl [%] 4 135 227 100,0% 13 577 0,3% 75 866 1,8% 0 0,0% 0 0,0% 12 153 0,3% 0 0,0% 10 213 0,2% 111 809 2,7% 565 770 13,7% 1 017 0,0% 224 251 5,4% 22 284 0,5% 444 669 10,8% 2 743 610 66,3% 4 023 418 97,3%


Vývoj celkové bilanční sumy ve sledovaném období vykazuje rozkolísanost. Zatímco v letech 2009 a 2010 meziročně vzrostla až na 4,843 mld. Kč, v letech 2011 a 2012 bilanční suma společnosti poklesla a ke konci roku 2012 dosáhla výše 4,135 mld. Kč. Podíl dlouhodobých aktiv na celkové bilanční sumě klesal od roku 2008 z 80,4 % na 59,8 % v roce 2010. V roce 2011 došlo k mírnému nárůstu na 67,3 %. Nejvýznamnější podíl na dlouhodobých aktivech má finanční investice v dceřiné společnosti VČP Net, s.r.o. v hodnotě 2.742.165 tis. Kč. V roce 2012 došlo k jejímu přeúčtování do dlouhodobých aktiv držených k prodeji z důvodů brzkého prodeje finanční investice. Dále společnost SMP eviduje dlouhodobý majetek, který slouží především k zabezpečení podpůrných činností jako jsou administrativní budovy, kancelářské vybavení apod. Podíl krátkodobých aktiv na celkové bilanční sumě roste od roku 2008 z 19,6 % na 40,2 % v roce 2010. V roce 2011 došlo k mírnému poklesu na 32,7 %. Z důvodu zamýšleného odprodeje podílu na dceřiné společnosti jsou hodnoty krátkodobých aktiv v roce 2012 ovlivněny přeúčtováním finanční investice do skupiny krátkodobých aktiv. Největší podíl na krátkodobých aktivech mají obchodní a jiné pohledávky, které zahrnují pohledávky z obchodního styku vůči třetím stranám, pohledávky vůči spřízněným stranám, poskytnuté provozní zálohy atd. V roce 2012 obchodní a strana | 43

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. jiné pohledávky byly ve výši 13,7 % z bilanční sumy. Peníze a peněžní ekvivalenty jsou v roce 2012 ve výši 444.669 tis. Kč a v procentuálním vyjádření jde o 10,8 % z celkového majetku. Od roku 2008 roste podíl pohledávek z titulu nevyfakturovaných dodávek plynu a elektřiny. V roce 2010 tyto pohledávky byly v hodnotě 351.917 tis. Kč. Postupně pak v následujících letech klesají a v roce 2012 tvoří 5,4 % z bilanční sumy. Rozvaha VLASTNÍ KAPITÁL A ZÁVAZKY celkem Základní kapitál Nerozdělený zisk a ostatní fondy Vlastní kapitál celkem Rezervy Ostatní dlouhodobé závazky Dlouhodobé závazky celkem Rezervy Závazky z obchodního styku a jiné závazky Deriváty Přijaté zálohy za plyn a elektřinu Splatná daň z příjmů Ostatní daňové závazky Ostatní finanční závazky Krátkodobé závazky celkem

2008 [tis. Kč] podíl [%] 3 632 788 100,0% 960 602 26,4% 2 110 222 58,1% 3 070 824 84,5% 2 562 0,1% 29 006 0,8% 31 568 0,9% 793 0,0% 431 765 11,9% 52 120 1,4% 0 0,0% 0 0,0% 10 680 0,3% 35 038 1,0% 530 396 14,6%

2009 [tis. Kč] podíl [%] 4 483 675 100,0% 960 602 21,4% 2 560 380 57,1% 3 520 982 78,5% 3 505 0,1% 0 0,0% 3 505 0,1% 4 360 0,1% 351 326 7,8% 23 130 0,5% 542 765 12,1% 26 270 0,6% 9 435 0,2% 1 902 0,0% 959 188 21,4%

2010 [tis. Kč] podíl [%] 4 842 843 100,0% 960 602 19,8% 2 849 003 58,8% 3 809 605 78,7% 20 353 0,4% 489 0,0% 20 842 0,4% 4 433 0,1% 550 029 11,4% 455 0,0% 372 711 7,7% 74 494 1,5% 6 452 0,1% 3 822 0,1% 1 012 396 20,9%

2011 [tis. Kč] podíl [%] 4 263 770 100,0% 960 602 22,5% 2 610 706 61,2% 3 571 308 83,8% 21 001 0,5% 489 0,0% 21 490 0,5% 5 319 0,1% 188 427 4,4% 1 993 0,0% 463 929 10,9% 1 992 0,0% 5 619 0,1% 3 693 0,1% 670 972 15,7%

2012 [tis. Kč] podíl [%] 4 135 227 100,0% 960 602 23,2% 2 453 493 59,3% 3 414 095 82,6% 20 351 0,5% 480 0,0% 20 831 0,5% 5 613 0,1% 308 032 7,4% 13 471 0,3% 364 784 8,8% 0 0,0% 3 984 0,1% 4 417 0,1% 700 301 16,9%


Vlastní kapitál dosahuje v analyzovaném období kladné výše a reprezentuje hlavní zdroj financování. Kromě roku 2009 a 2010, kdy jeho podíl na celkových zdrojích poklesl na 78,5 % resp. 78,7 % vlivem zvýšení krátkodobých závazků, společnost VČP udržuje podíl vlastních zdrojů nad úrovní 80 %. V roce 2011 činil tento podíl 83,8 %, resp. v roce 2012 dosahuje výše 82,6 %. Do nerozdělených zisků a ostatních fondů patří samotné nerozdělené zisky, zákonní rezervní fond a ostatní fondy. Krátkodobé závazky ve sledovaném období kolísají. V roce 2008 dosahují hodnoty 14,6 % z celkových zdrojů, v roce 2009 a 2010 se pak jejich podíl na celkových zdrojích zvýšil na úkor vlastních zdrojů. V dalších letech dochází k poklesu jejich podílu na 15,7 % v roce 2011 resp. 16,9% v roce 2012. K hlavním změnám ve stavu evidovaných krátkodobých závazků došlo v přijatých zálohách na plyn a elektřinu a u závazků z obchodních vztahů a jiných závazků. Tyto položky současně tvoří největší podíl na celkových krátkodobých závazcích. Ostatní položky jsou z pohledu bilanční sumy minoritní.

4.3

Analýza poměrových ukazatelů

Ukazatele likvidity

strana | 44


Ukazatele likvidity za sledované období ilustruje výše přiložený graf. Společnost VČP vykazuje dostatek likvidních zdrojů, které využívá i v rámci financování skupiny RWE a poskytování finančních prostředků v rámci cash-poolingu. V případě potřeby má rovněž možnost čerpat finanční zdroje. Výrazný nárůst likvidity v roce 2012 je z důvodu přeúčtování podílu v dceřiné společnosti do krátkodobých aktiv se záměrem jejího brzkého odprodeje. Ukazatele aktivity

Pozn.: doba obratu kr.aktiv kalkulována jako průměrný stav k tržbám, doba obratu kr.závazků kalkulována jako průměrný stav k nákladům na ZP a EE

Celkově krátkodobá aktiva převyšují krátkodobé závazky společnosti VČP po celé sledované období a u vedeného grafu je patrná volatilita položek pracovního kapitálu. Hlavními položkami krátkodobých pohledávek jsou obchodní pohledávky a pohledávky z titulu nevyfakturovaných dodávek plynu a elektřiny, na straně závazků pak závazky z obchodního styku a přijaté zálohy. Ukazatele rentability

strana | 45

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. Pozn.: rentabilita celkového kapitálu a dl.investovaného kapitálu kalkulována ve vztahu k zisku před zdaněním, rentabilita vlastního kapitálu a tržeb kalkulována ve vztahu k čistému zisku.

Ukazatele rentability hodnotí ziskovost společnosti VČP, přestože společnost byla zisková, v průběhu sledovaného období docházelo ke změnám těchto ukazatelů. Zatímco do roku 2010 všechny ukazatele rentability rostou, v následujících letech se rentabilita snižovala. V roce 2012 rentabilita investovaného kapitálu činí 20 %. Rentabilita vlastního kapitálu se pohybuje ve velice podobných mantinelech, což je způsobeno především tím, že společnost nemá prakticky žádné dlouhodobé závazky.

Ukazatele zadluženosti/stability Rok Podíl vlastního kapitálu na celkovém kapitálu Podíl dl. majetku na celkových aktivech Krytí dl. majetku celkovým dlouhodobým kapitálem

Skut. 2008 85% 80% 106%

Skut. 2009 79% 64% 122%

Skut. 2010 79% 60% 132%

Skut. 2011 84% 67% 125%

Skut. 2012 83% 3% 3072%

Podíl vlastního kapitálu na celkovém kapitálu se pohybuje od 79 do 85 %, z tohoto hlediska je společnost dlouhodobě stabilní bez věřitelského rizika. Pokles podílu dlouhodobého majetku na 3 % v roce 2012 je způsoben přeúčtováním investice do dceřiné společnosti do krátkodobých aktiv z důvodu jejího brzkého odprodeje. Dlouhodobý majetek je v analyzovaném období krytý dlouhodobým kapitálem více než ze 100 %.

4.4

Analýzy aktuálních výsledků k 31. 1. 2013

V lednu 2013 dosáhla společnost tržeb v hodnotě 814.997 tis. Kč. Celkově za rok 2013 je předpokládán pokračující pokles tržeb. Lednový výsledek je ovlivněn ziskem z prodeje dceřiné společnosti ve výši 1.738.344 tis. Kč. Čistý zisk společnosti pak činil 1.849.838 tis. Kč. Výsledovka Tržby Nakoupený plyn a služby související s dodávkami plynu a elektřiny Ostatní provozní výnosy Zaměstnanecké požitky Odpisy a snížení hodnoty dlouhodobých aktiv Ostatní provozní náklady Zisk z prodeje dceřiné společnosti Provozní zisk Finanční výnosy Finanční náklady Čisté finanční výnosy / náklady Zisk před zdaněním Daň z příjmů Čistý zisk

1.1-31.1.2013 [tis. Kč] podíl [%] 814 997 100,0% 686 459 84,2% 11 677 1,4% 1 477 0,2% 344 0,0% 3 154 0,4% 1 738 344 213,3% 1 873 584 229,9% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 1 873 584 229,9% 23 746 2,9% 1 849 838 227,0%

strana | 46


31.1.2013 [tis. Kč] podíl [%] AKTIVA celkem 5 838 091 100,0% Pozemky, budovy a zařízení 13 576 0,2% Investice do nemovitostí 75 573 1,3% Nehmotná aktiva 0 0,0% Investice v dceřiné společnosti 0 0,0% Odložená daňová pohledávka 11 760 0,2% Deriváty 0,0% Obchodní a jiné pohledávky 10 213 0,2% Dlouhodobá aktiva celkem 111 122 1,9% Obchodní a jiné pohledávky 542 089 9,3% Deriváty 3 475 0,1% Pohledávky z titulu nevyfakturovaných dodávek plynu 409 550 a elektřiny 7,0% Pohledávky z titulu daně z přidané hodnoty 99 557 1,7% Peníze a peněžní ekvivalenty 4 670 836 80,0% Dlouhodobá aktiva držená k prodeji 1 445 0,0% Krátkodobá aktiva celkem 5 726 969 98,1% Rozvaha

Rozvaha VLASTNÍ KAPITÁL A ZÁVAZKY celkem Základní kapitál Nerozdělený zisk a ostatní fondy Vlastní kapitál celkem Rezervy Ostatní dlouhodobé závazky Dlouhodobé závazky celkem Rezervy Závazky z obchodního styku a jiné závazky Deriváty Přijaté zálohy za plyn a elektřinu Splatná daň z příjmů Ostatní daňové závazky Ostatní finanční závazky Krátkodobé závazky celkem

31.1.2013 [tis. Kč] 5 838 091 100,0% 960 602 16,5% 4 303 330 73,7% 5 263 932 90,2% 20 351 0,3% 55 0,0% 20 406 0,3% 4 779 0,1% 354 477 6,1% 6 079 0,1% 177 136 3,0% 1 534 0,0% 5 498 0,1% 4 250 0,1% 553 753 9,5%

Celková bilanční suma ke konci ledna 2013 dosáhla výše 5.838.091 tis. Kč. Dlouhodobá aktiva jsou v absolutní hodnotě prakticky obdobná jako ke konci roku 2012, a to z toho důvodu, že finanční investice evidovaná za dceřinou společností byla na konci roku 2012 převedena z dlouhodobých aktiv do krátkodobých aktiv. V krátkodobých aktivech výrazně vzrostly pohledávky z titulu nevyfakturovaných dodávek, pohledávky z titulu daně z přidané hodnoty a peněžní prostředky (z důvodu prodeje finanční investice v dceřiné společnosti). Nejvýznamnější změnou je přelití z dlouhodobých aktiv držených k prodeji do skupiny peněz a peněžních ekvivalentů. Peníze a peněžní ekvivalenty tvoří k 31.1.2013 80 % z celkových aktiv. Vlastní kapitál k 31. 1. 2013 tvoří 90,2 % z celkové bilanční sumy. K takto významnému nárůstu (ke konci roku 2012 se jednalo o cca 82,6 %) došlo z důvodu prodeje finanční investice. Dlouhodobé závazky tvoří nevýznamnou část, pouze 0,3 % z celkové bilanční sumy. Krátkodobé závazky celkem dosahují podílu 9,5 % na celkových zdrojích a oproti konci roku 2012 došlo k jejich poklesu z hodnoty 700 mil. Kč na 554 mil. Kč. V krátkodobých závazcích jsou opět nejvýznamnější položky závazky z obchodních vztahů a jiné závazky a přijaté zálohy za plyn a elektřinu.

4.5

Závěr Přestože tržby společnosti VČP v jednotlivých letech klesaly z důvodu liberalizace trhu a snižovala se v letech 2011 a 2012 provozní ziskovost, oceňovaná společnost dosahovala ziskového hospodaření po celou dobu sledovaného období. Výrazně se do hospodářských výsledků a struktury majetku podepsal vliv odprodeje dceřiné společnosti v průběhu ledna 2013, což zvyšuje likvidní pozici společnosti VČP, její stabilitu a nezávislost na cizích zdrojích. Na základě provedené finanční analýzy považujeme VČP za společnost, která je schopna pokračovat ve své činnosti i v budoucnu a splňuje zásadu „going concern“ pro výnosové ocenění.

strana | 47


5 Finanční plán 5.1

Východiska finančního plánu

Následující část je zaměřena na analýzu finančního plánu, který byl využit při aplikaci výnosového ocenění metodou diskontovaných peněžních toků. Management společnosti VČP zpracovává strategické výhledy a finanční projekce v rámci skupiny RWE v interním systému výkaznictví „RACE“, přičemž poslední střednědobá projekce na rok 2013 – 2015 byla k dispozici z loňského roku 2012. Pro účely ocenění byla získána aktualizovaná projekce vybraných parametrů (plán tržeb, marže) z února tohoto roku reflektující forecast na rok 2013. S ohledem na strukturu podnikatelského plánu byly pro účely srovnatelnosti plánu s historickými údaji získány rovněž data za poslední tři roky 2010 až 2012 a k datu ocenění 31. 1. 20013 (poslední dostupná účetní data o majetkově finanční struktuře a hospodaření společnosti, která reflektují již významnou změnu odprodeje dceřiné společnosti). Podnikatelský plán je sestaven dle principů mezinárodních účetních standardů IFRS s dílčími úpravami oproti statutárnímu výkaznictví. Zatímco výsledovka je prakticky obdobná, korekce a přesuny se týkají primárně rozvahových položek. Jedná se zejména o tyto změny: -

Rozdílný přístup k netaci pohledávek z titulu nevyfakturovaných dodávek plynu a elektřiny a přijatých záloh. Zatímco pro statutární výkazy se provádí individuální saldování pro všechny zákazníky všech zákaznických segmentů (VO, MO, DOM), v RACE se k netaci přistupuje zjednodušeně. To vede k rozdílné výši aktiv a pasiv v rozvaze statutární a rozvaze RACE.

-

Položky evidované jako Pozemky, budovy a zařízení, Investice do nemovitostí a Dl. aktiva držená k prodeji jsou v rámci RACE agregovány do Dl. hmotného majetku.

-

Položka dl. aktiv Obchodní a jiné pohledávky je v rámci RACE přesunuta mezi krátkodobá aktiva do Obchodních pohledávek a Ostatních pohledávek a aktiv.

-

Peníze a peněžní ekvivalenty jsou v systému RACE vykazovány v rámci položek Finanční pohledávky a peněžní ekvivalenty.

-

Jiné strukturování pohledávek, závazků a položek vlastního kapitálu.

V návaznosti na předložený střednědobý plán společnosti VČP jsme provedli jeho analýzu a posoudili reálnost a odůvodněnost predikcí managementu. Předložený finanční plán s provedenými dílčími úpravami, které jsou naznačeny v tomto posudku, považujeme za východisko pro výnosové ocenění společnosti VČP. Pro účely ocenění jsme prodloužili explicitně plánovanou časovou řadu do roku 2017, v rámci které předpokládáme stabilizaci hlavních parametrů. Z dlouhodobého hlediska společnost VČP splňuje předpoklad going concern.

strana | 48


5.2 5.2.1

Projekce Tržby z prodeje ZP a EE Hlavní předmět činnosti společnosti VČP je založen na obchodu se zemním plynem. Prodej zemního plynu je zajišťován pro 3 hlavní kategorie zákazníků – velkoodběratelé (VO), maloodběratelé (MO) a domácnosti (DOM). Celkový objem prodeje zemního plynu je ovlivňován počtem a strukturou zákazníků. Plánovaný vývoj objemu prodeje a strukturu odběratelů v letech 2013 až 2015 ilustrují přiložené tabulky.

Počet zákazníků ZP Skut. 2011

Počty zákazníků ZP VO MO DOM celkem % tempo růstu

349 17 436 214 968 232 753 -16,4%

Skut. 2012

Plán 2013

278 14 404 182 843 197 525 -15,1%

Plán 2014

Plán 2015

293 12 303 156 070 168 666 -14,6%

354 12 698 140 600 153 652 -8,9%

354 12 785 137 385 150 524 -2,0%

Procentní podíl dílčích kategorií na celkovém počtu zákazníků ZP Počty zákazníků ZP VO MO DOM celkem

Skut. 2011 0,1% 7,5% 92,4% 100,0%

Skut. 2012 0,1% 7,3% 92,6% 100,0%

Plán 2013 0,2% 7,3% 92,5% 100,0%

Plán 2014 0,2% 8,3% 91,5% 100,0%

Plán 2015 0,2% 8,5% 91,3% 100,0%

Skut. 2011 1 992 964 1 136 633 2 563 815 218 648 5 912 060 -22,3%

Skut. 2012 1 352 711 849 594 2 088 552 398 638 4 689 495 -20,7%

Plán 2013 1 137 871 620 720 1 809 744 39 245 3 607 580 -23,1%

Plán 2014 1 315 425 578 266 1 417 195

Plán 2015 1 310 513 538 066 1 367 176

3 310 887 -8,2%

3 215 756 -2,9%

Plán 2014 39,7% 17,5% 42,8% 0,0% 100,0%

Plán 2015 40,8% 16,7% 42,5% 0,0% 100,0%

Objem prodej ZP Zemní plyn prodej MWh VO MO DOM ostatní Celkem % tempo růstu

Procentní podíl dílčích kategorií na celkovém objemu prodeje ZP Zemní plyn prodej MWh VO MO DOM ostatní Celkem

Skut. 2011 33,7% 19,2% 43,4% 3,7% 100,0%

Skut. 2012 28,8% 18,1% 44,5% 8,5% 100,0%

Plán 2013 31,5% 17,2% 50,2% 1,1% 100,0%

strana | 49

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. Společnost VČP působí na liberalizovaném trhu a v souvislosti s jeho otevřením docházelo a stále dochází k pohybům v počtu zákazníků. Významnější pokles zákazníků společnosti VČP je očekáván i v roce 2013 s postupným snižováním dynamiky poklesu (na konci roku 2015 meziročně -2 %). Hlavní část zákazníků je evidována v kategorii domácností. Jejich podíl na celkovém portfoliu zákazníků dosahuje v plánovaném období 91 – 93 %, přičemž v zákaznické struktuře v kategorii VO a MO je v roce 2013 resp. 2014 očekáváno zastavení propadu počtu zákazníků z předchozích let, v případě kategorie DOM předpokládán pokračující pokles počtu zákazníků se zpomalením dynamiky. Ve vazbě na počet a strukturu zákazníků je projektován objem prodeje zemního plynu, v rámci plánovaného období 2013 až 2015 je předpokládán nejvýznamnější pokles v roce 2013 s postupným zmírňováním dynamiky poklesu prodeje zemního plynu. Kromě pohybu a změn ve struktuře zákazníků ovlivňuje prodej spotřeba zemního plynu na zákazníka, přičemž hlavní změny v plánovaném roce 2013 oproti roku 2012 se promítají ve skupině VO a MO, kdy je uvažováno s poklesem prodeje zemního plynu na zákazníka se snižováním dynamiky poklesu v dalších letech. Největší skupinu z pohledu objemu prodeje zemního plynu představují v současnosti domácnosti. Druhou největší skupinou jsou pak velkoodběratelé. Na druhou stranu z hlediska objemu prodeje zemního plynu na zákazníka představují VO nejvýznamnější odběratele a jejich celkový podíl na objemu prodeje zemního plynu se v plánovaném období postupně zvyšuje, zejména v roce 2014 a 2015 na úkor podílu domácností. V nejbližších letech předpokládán u společnosti VČP pokles tržeb z prodeje zemního plynu z 4.284 mil. Kč v roce 2013 na 3.489 mil. Kč v roce 2015, který je spojen s poklesem celkového počtu zákazníků, objemem prodeje zemního plynu a cenovou politikou společnosti VČP. Celkové tržby z prodeje zemního plynu ilustrují přiložené tabulky. Tržby z prodeje ZP Zemní plyn Tržby ZP (mil Kč) VO MO DOM ostatní Tržby ZP

Skut. 2011 1 649 1 268 3 190 37 6 143

Skut. 2012 1 195 1 101 3 056 133 5 486

Plán 2013 1 058 754 2 463 10 4 284

Plán 2014 1 146 621 1 837

Plán 2015 1 162 578 1 750

3 604

3 489

Procentní tempo růstu tržeb ZP podle jednotlivých kategorií Zemní plyn Tržby ZP (mil Kč) VO MO DOM ostatní Tržby ZP

Skut. 2011 -22,5% -20,9% -11,5%

Skut. 2012 -27,5% -13,1% -4,2%

Plán 2013 -11,5% -31,6% -19,4%

Plán 2014 8,3% -17,6% -25,4%

Plán 2015 1,4% -7,0% -4,8%

-16,3%

-10,7%

-21,9%

-15,9%

-3,2%

strana | 50

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. Procentní podíl na tržbách ZP podle jednotlivých kategorií Zemní plyn Tržby ZP (mil Kč) VO MO DOM ostatní Tržby ZP

Skut. 2011 26,8% 20,6% 51,9% 0,6% 100,0%

Skut. 2012 21,8% 20,1% 55,7% 2,4% 100,0%

Plán 2013 24,7% 17,6% 57,5% 0,2% 100,0%

Plán 2014 31,8% 17,2% 51,0% 0,0% 100,0%

Plán 2015 33,3% 16,6% 50,1% 0,0% 100,0%

Společnost VČP minoritně působí i na trhu s elektřinou a tato komodita je nabízena zákazníkům od roku 2010. Objem prodeje a nárůst počtu zákazníků v letech 2010 až 2012 byl pro společnost úspěšný a dynamicky rostl. Ke konci roku 2012 dosahovaly tržby z prodeje EE cca 5% podíl na tržbách z komodit. Dynamický růst byl způsoben vstupem na trh. Obecně je pozorovatelné snížení dynamiky změn dodavatele. V roce 2013 podle aktuální projekce VČP dojde ke stagnaci tržeb, a to zejména díky silné konkurenci v kategorii VO (velkoodběratelé), kteří tvoří hlavní skupinu odběratelů z hlediska objemu prodeje EE. V dalších letech uvažováno s pokračujícím trendem posílení kategorie MOP (Maloodběr podnikatelé) a MOO (Maloodběr obyvatelstvo) a zlepšení situace v kategorii VO. Celkové tržby z prodeje zemního plynu ilustruje přiložená tabulka.

Skut. 2011

Tržby EE (mil Kč) Tržby EE

Skut. 2012 145

% tempo růstu

Plán 2013

308 111,9%

306 -0,8%

Plán 2014

Plán 2015

359 17,3%

486 35,5%

V prodloužené fázi plánu 2016 a 2017 předpokládáme stagnaci tržeb zemního plynu s celkovým mírným růstem tržeb z prodeje komodit ve výši 0,5 %.

(mil. Kč) Tržby celkem - ZP + EE % tempo růstu tržeb

5.2.2

Plán 2013 4 589 -20,8%

Plán 2014 3 963 -13,7%

Plán 2015 3 975 0,3%

Plán 2016 3 995 0,5%

Plán 2017 4 015 0,5%

Náklady spojené s nákupem ZP a EE a hrubá marže Hlavní náklady společnosti VČP jsou spojeny s nákupem zemního plynu a elektřiny. Nákup zemního plynu je zajišťován zejména přes ostatní společnosti skupiny RWE (RWE Transgas, a.s. resp. od 2013 RWE Supply & Trading CZ, a.s., atd.). V plánovaném období bude docházet ke snižování objemu nakupovaného zemního plynu vycházejícího z dlouhodobých nákupních kontraktů, což povede k možnosti poskytovat klientům VČP konkurenčnější cenové podmínky. V případě elektřiny nakupuje VČP od svého dodavatele RWE Key Account CZ, s.r.o., který nakupuje elektřinu na volném trhu a VČP zajišťuje prodej konečným zákazníkům. V dlouhodobém horizontu je předpokládáno, že koncové ceny EE budou konvergovat k západoevropské úrovni. Hrubé marže z prodeje ZP a EE ilustrují přiložené tabulky. strana | 51


Skut. 2012 Marže ZP celkem (mil Kč) % marže

433 7,9% Skut. 2012

Marže EE celkem (mil Kč) % marže

6 2,1% Skut. 2012

(mil. Kč) Marže celkem - ZP + EE % marže

439 7,6%

Plán 2013 441 10,3% Plán 2013 12 3,9% Plán 2013 453 9,9%

Plán 2014 370 10,3% Plán 2014 13 3,5% Plán 2014 383 9,7%

Plán 2015 342 9,8% Plán 2015 15 3,1% Plán 2015 357 9,0%

Jako součást provozních nákladů spojených s nákupem plynu a elektřiny je v letech 2013 až 2015 kalkulováno s náklady na materiál a služby ve výši 6,8 až 7,7 mil. Kč ročně, které představují zejména náklady na vlastní spotřebu ZP a EE. V prodloužené fázi plánu 2016 a 2017 předpokládáme udržení podílu položky Provozní náklady na materiál (nákup ZP a EE včetně ost. nákladů na materiál a služby spojené s jejich dodávkami) k celkovým tržbám na úrovni roku 2015, tj. ve výši 91,19%. 5.2.3

Náklady na zaměstnance

[tis. Kč] Náklady na zaměstnance

2013 2014 2015 2016 2017 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 21 304 21 896 23 152 23 268 23 384 podíl na tržbách 0,46% 0,55% 0,58% 0,58% 0,58%

Plánovaný vývoj nákladů na zaměstnance v letech 2013 až 2015 odráží očekávané náklady dle projekce managementu. I v roce 2013 bude pokračovat trend snižování celkových nákladů na zaměstnance, meziročně cca o 14 %. V dalších letech předpokládáme stabilizaci nákladů na zaměstnance. 5.2.4

Ostatní provozní náklady/výnosy Kromě nákladů na plyn, elektřinu a související služby a náklady na zaměstnance představují ostatní provozní náklady další skupinu nejvýznamnějších nákladů.

2013 2014 2015 2016 2017 [tis. Kč] 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. Saldo ost. provozních nákladů/výnosů 155 589 141 314 140 717 140 717 140 717 podíl na tržbách 3,38% 3,57% 3,54% 3,52% 3,50% tempo růstu -9,2% -0,4% 0,0% 0,0%

strana | 52

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. Výše provozních nákladů/výnosů byla převzata z plánu managementu. V plánovaném období 2013 až 2014 je očekáváno snižování ostatních provozních nákladů i výnosů s postupnou stabilizací. V letech 2016 a 2017 bylo ponecháno saldo ostatních provozních nákladů/výnosů na úrovni roku 2015. Hlavní položkou ostatních provozních nákladů a výnosů jsou služby ve skupině (SLA). Výnosy z pronájmu nemovitostí kalkulovány ve výši cca 18 až 19 mil. Kč ročně v rámci ostatních provozních výnosů. Na straně nákladů je pak nutno uvažovat s náklady na opravy a udržování, daň z nemovitostí a pojištění ve výši cca 4 mil. Kč ročně v rámci ostatních provozních nákladů.

5.2.5

Provozní zisk a EBITDA marže V návaznosti na projekci provozních nákladů a výnosů by mělo dojít v plánovaném období k ustálení provozní ziskové marže EBITDA na úrovni 4,7 %.

Marže z KPVH [tis. Kč] Celkové tržby tempo růstu (%) Korigovaný provozní výsledek hospodaření (KPVH) tempo růstu (%) Odpisy tempo růstu (%) EBITDA margin (upravená EBITDA, %)

5.2.6

Plán 2013 4 604 832 -22,5% 279 365 26,2% 4 257 77,3% 6,2%

Plán 2014 3 962 633 -13,9% 209 317 -25,1% 3 794 -10,9% 5,4%

Plán 2015 3 975 048 0,3% 182 690 -12,7% 3 639 -4,1% 4,7%

Plán 2016 3 994 923 0,5% 184 325 0,9% 3 639 0,0% 4,7%

Plán 2017 4 014 897 0,5% 185 969 0,9% 3 639 0,0% 4,7%

Investice a odpisy

2013 2014 2015 2016 2017 [tis. Kč] 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. Investice do DM brutto 550 550 550 3 639 3 639 Odpisy 4 257 3 794 3 639 3 639 3 639 podíl na tržbách celkem 0,1% 0,1% 0,1% 0,1% 0,1% Investice do DM netto -3 707 -3 244 -3 089 0 0

S ohledem na charakter společnosti VČP, jejíž činností je nákup a prodej zemního plynu a elektřiny, jsou v nejbližším plánovaném období uvažovány pouze minimální investice, a to do provozního a kancelářského vybavení zajišťujícího obchodní aktivitu. Součástí dlouhodobého majetku jsou pak především nemovitosti. V rámci ocenění byl identifikován majetek, který je určen přímo k prodeji, přičemž ostatní nemovitosti jsou přímo či nepřímo provázané s podnikatelskou činností. Nemovitosti jsou tvořeny zejména vlastními administrativními budovami. Jednotlivá regionální centra a ředitelství jsou současně využívány i pronajímány v rámci skupiny RWE a slouží k zajištění podpůrných činností. S ohledem na výše uvedenou skutečnost a míru významnosti nebylo metodicky oddělováno, nicméně výnosy a náklady spojené s nemovitostmi jsou zohledněny ve finančním plánu společnosti VČP.

strana | 53

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. Výše odpisů z nemovitostního portfolia pak činí cca 3,5 – 4 mil. Kč ročně. V prodlouženém období plánu 2016 a 2017 předpokládáme zajištění investic i do té to části majetku na úrovni zajišťující prostou reprodukci.

5.2.7

Plán pracovního kapitálu

Položky pracovního kapitálu [tis. Kč] Obchodní pohledávky Peníze a peněžní ekvivalenty Ostatní pohl.a aktiva/daňové pohledávky Suma

Skut. 2013 31.01. 767 894 3 544 119 871 891 308

Plán 2013 31.12. 100 985 0 75 237 176 223

Plán 2014 31.12. 86 902 0 64 745 151 646

Plán 2015 31.12. 87 174 0 64 947 152 122

Plán 2016 31.12. 87 610 0 65 272 152 882

Plán 2017 31.12. 88 048 0 65 599 153 647

Závazky z obchodního styku a jiné závazky Ostatní daňové závazky Suma

366 057 1 534 367 592

368 272 0 368 272

316 912 0 316 912

317 905 0 317 905

319 494 0 319 494

321 091 0 321 091

Rozdíl Změna stavu ČPK

523 717

-192 049 -715 765

-165 265 26 783

-165 783 -518

-166 612 -829

-167 445 -833

Plánovaná struktura pracovního kapitálu je tvořena krátkodobými nefinančními aktivy a závazky. Jako součást skupiny obchodních pohledávek společnost evidovala k datu ocenění pohledávku za dceřinou společností (VČP Net, s.r.o.) z titulu nevyplaceného podílu na zisku ve výši 454,1 mil. Kč. Stejný charakter pohledávek byl evidován i ve sledovaném historickém období 2010 – 2012, to ve výši 688,6 mil. Kč (r. 2010), 629,5 mil. Kč (r. 2011) a 454,1 mil. Kč (r. 2012). S ohledem na odprodej podílu na dceřiné společnosti není již v rámci projekce uvažováno s těmito pohledávkami a pohledávka evidovaná k lednu 2013 byla zahrnuta do finančních pohledávek, což reprezentuje část skokové změny v pracovním kapitálu na konci roku 2013 v porovnání s výší pracovního kapitálu k 31. 1. 2013. V průběhu roku dochází k volatilitě a rozkolísanosti položek pracovního kapitálu, z tohoto hlediska byly pro plánované období 2013 až 2015 resp. v pokračujících letech 2016 a 2017 odvozeny položky pracovního kapitálu ve vztahu k tržbám na základě vývoje v posledních třech letech (3-letý průměr), přičemž pro účely ocenění a projekce pohledávek byly obchodní pohledávky očištěny o tuto část pohledávek z titulu nevyplaceného podílu na zisku: 

3-letý průměr obchodních pohledávek k tržbám (bez pohledávek z titulu nevyplaceného podílu na zisku) ve výši 2,2 %



3-letý průměr ostatní pohledávek a aktiv/daňové pohledávky k tržbám ve výši 1,6 %



3-letý průměr závazků z obchodního styku/jiné závazky k tržbám ve výši 8 %

strana | 54

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. V rámci plánu není kalkulováno s potřebou udržovat peníze v hotovosti. Společnost využívá v rámci skupiny systém cash-poolingu s možností poskytovat krátkodobé úvěry (v rámci systému RACE zahrnuto do finančních pohledávek) a v případě potřeby čerpat likvidní prostředky.

Upravené položky pracovního kapitálu [tis. Kč] Obchodní pohledávky Peníze a peněžní ekvivalenty Ostatní pohl.a aktiva/daňové pohledávky Suma

Skut. 2013 31.01. 313 794 0 119 871 433 665

Plán 2013 31.12. 100 985 0 75 237 176 223

Plán 2014 31.12. 86 902 0 64 745 151 646

Plán 2015 31.12. 87 174 0 64 947 152 122

Plán 2016 31.12. 87 610 0 65 272 152 882

Plán 2017 31.12. 88 048 0 65 599 153 647

Závazky z obchodního styku a jiné závazky Ostatní daňové závazky Suma

366 057 1 534 367 592

368 272 0 368 272

316 912 0 316 912

317 905 0 317 905

319 494 0 319 494

321 091 0 321 091

66 073

-192 049 -258 122

-165 265 26 783

-165 783 -518

-166 612 -829

-167 445 -833

Rozdíl Změna stavu ČPK

5.2.8

Ostatní vybrané položky V plánovaném období položka finančních pohledávek kalkulovaná jako bilanční položka kumulující prostředky získané z prodeje dceřiné společnosti a ziskového hospodaření. Finanční výnosy společnosti VČP představují výnosy z poskytnutých krátkodobých půjček (cash-pooling).

strana | 55


6 Ocenění 6.1

Předmět ocenění

Předmětem tohoto ocenění byly cenné papíry emitované společností Východočeská plynárenská, a.s., IČ: 601 08 789, se sídlem Pražská třída 702/17, Kukleny, 500 04 Hradec Králové, pro účely doložení přiměřenosti výše protiplnění pro menšinové akcionáře společnosti VČP při výkupu účastnických cenných papírů v souladu s ustanovením § 183i a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění. Východiskem ocenění je tržní hodnota čistého obchodního majetku (dále také jen „ČOM“) společnosti VČP. Pro účely ocenění budeme chápat tržní hodnotu vlastního kapitálu a čistého obchodního majetku za ekvivalentní. Výsledná hodnota 1 ks akcie byla poté stanovena jako alikvotní podíl na ČOM. Ocenění bylo provedeno k datu 31. 1. 2013.

6.2

Pojmy a terminologie

Trh je systémem, kde jsou zboží a služby směňovány mezi kupujícími a prodávajícími prostřednictvím cenového mechanismu. Pojem trhu představuje schopnost zboží nebo služeb být směňováno mezi kupujícími a prodávajícími bez přílišných omezení jejich činnosti. Každá strana reaguje na nabídkové – poptávkové vztahy a ostatní cenotvorné faktory, schopnosti a znalosti každé strany, jejich chápání relativní užitečnosti zboží nebo služeb a jejich individuální potřeby a přání. Hodnota je ekonomický pojem, který se týká peněžního vztahu mezi zbožím a službami, které lze koupit, a těmi, kdo je kupují a prodávají. Hodnota není (na rozdíl od ceny) skutečností, ale odhadem ohodnocení zboží a služeb v daném čase. Ekonomická koncepce hodnoty odráží názor trhu na prospěch plynoucí tomu, kdo vlastní zboží nebo obdrží služby k datu platnosti hodnoty. Tržní hodnota je odhadnutá částka, za kterou by měl být majetek směněn k datu ocenění mezi koupěchtivým kupujícím a prodejechtivým prodávajícím při transakci mezi samostatnými a nezávislými partnery po náležitém marketingu, ve kterém by obě strany jednaly informovaně, rozumně a bez nátlaku. Obvyklá cena je cenou, která by byla dosažena při prodeji stejného, popřípadě obdobného majetku se stejnou užitnou hodnotou, nebo při poskytování stejné, nebo obdobné služby, v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Při tom se zvažují všechny okolnosti, které mají vliv na cenu (prodejnost, množství, poruchovost apod.), avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího, ani vlivy zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího. Osobní poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné, nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku, nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim. Datum ocenění je datum, které je považováno za rozhodné pro shromažďování informací o stavu majetku, majetkoprávních vztazích, stavu tržního prostředí a ostatních důležitých informací pro ocenění majetku.

strana | 56


6.3

Metodologie

Pokud se dané aktivum aktivně a pravidelně obchoduje, nenastávají vážnější problémy s určením jeho hodnoty. Současné transakce poskytují jasnou indikaci jeho hodnoty. Jestliže však neexistuje stabilizovaný trh, kde by se dané aktivum pravidelně obchodovalo, používají se pro určení odhadu hodnoty následující metodologické postupy nebo jejich kombinace. Vždy je nutné posoudit aplikovatelnost příslušné metody v závislosti na účelu ocenění a povaze hodnoceného subjektu. Výnosové metody Metody tržní komparace Majetkové metody 6.3.1 Výnosový přístup Existuje několik metod, které se v rámci výnosového přístupu používají pro ocenění. Jednou z těchto metod je metoda diskontovaných peněžních toků. V rámci této metody jsou odhadovány budoucí peněžní toky, včetně terminální hodnoty na konci projektovaného období, které jsou diskontovány na současnou hodnotu požadovanou mírou výnosnosti. Metoda diskontovaných peněžních toků je považována (spolu s ostatními modely používajícími predikce budoucích výsledků) za teoreticky nejsprávnější metodu ocenění, protože explicitně bere do úvahy budoucí užitek spojený s vlastnictvím oceňovaného aktiva. Další výnosová metoda je založena na kapitalizaci některého z ukazatelů výkonnosti společnosti jako například zisk nebo dividendy. Úroveň kapitalizace odráží jak riziko, tak i dlouhodobé vyhlídky oceňované společnosti. Při kapitalizaci historických ukazatelů finanční výkonnosti je nutné vzít na vědomí, že historické údaje slouží pro předpověď budoucnosti. U obou metod se v diskontní sazbě, respektive v míře kapitalizace, odráží podmínky na trhu a jedinečnost oceňované společnosti. Na základě analýzy výnosů, nákladů, potřebného pracovního kapitálu a investic, kapitálové struktury a požadované diskontní sazby je zpracována prognóza čistých budoucích výnosů hlavní činnosti za určité prognózované období. Budoucí výnosy lze definovat jako čistý zisk nebo peněžní tok. Peněžní toky lze dále definovat jako peněžní tok na úrovni equity (peněžní toky dostupné vlastníkům) a peněžní tok na úrovni entity (peněžní toky dostupné investorům s vlastním i dluhovým kapitálem). V obou případech lze peněžní toky počítat před zdaněním nebo po zdanění a v reálných (očištěných o inflaci) nebo nominálních (včetně inflace) hodnotách. Volba nejvhodnější varianty pro definování budoucích výnosů závisí na odborném úsudku odhadce, který musí zvážit specifické skutečnosti a okolnosti jednotlivých případů. Po určení diskontní sazby jsou budoucí výnosy a zůstatková hodnota diskontovány nebo kapitalizovány na jejich současnou hodnotu. Součet současných hodnot představuje hodnotu vlastního kapitálu u modelu peněžního toku vlastního kapitálu, a hodnotu celkového investovaného kapitálu (vlastní kapitál plus cizí úročený kapitál) u modelu peněžního toku na úrovni entity. Cizí úročený kapitál je třeba v případě posledně jmenované varianty odečíst, aby byla získána hodnota vlastního kapitálu. 6.3.2 Metody tržní komparace Přístup tržního porovnávání určuje hodnotu vlastního kapitálu podniku na základě porovnání oceňované společnosti se srovnatelnými firmami působícími v podobné oblasti podnikání, které strana | 57

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. jsou veřejně obchodovatelné nebo jsou součástí veřejné či soukromé transakce. Přihlíží se rovněž k předchozím transakcím týkajícím se vlastního kapitálu předmětné společnosti. Odhad se provádí na základě „metody srovnatelných podniků“ nebo na základě „metody srovnatelných transakcí“. Nedílnou součástí tohoto přístupu je finanční analýza a porovnání oceňované společnosti se „srovnatelnými společnostmi“ z hlediska likvidity, zisků, výnosů, jejich růstu a produktivity. Srovnatelné transakce jsou analyzovány na základě kritérií porovnatelnosti, jakými jsou podmínky transakce, její rozsah a termín realizace. Tato analýza je důležitá při výběru příslušných koeficientů, které se aplikují na finanční údaje oceňované společnosti. Příslušné údaje jsou porovnány a náležitě upraveny s ohledem na oceňovanou společnost. 6.3.3 Majetkové metody Majetkové metody stanovují hodnotu majetkové podstaty společnosti (substanci). Majetková hodnota společnosti je pak dána jako rozdíl individuálně oceněných položek majetku a závazků. Majetkové ocenění lze členit v závislosti na tom, podle jakých zásad a předpokladů budeme oceňovat jednotlivé složky. V případě, že pracujeme s předpokladem „going concern“, ocenění by mělo odrážet náklady na znovu pořízení majetku (reprodukční hodnotu sníženou o hodnotu opotřebení) – metoda substanční hodnoty. Další majetkovou metodou je metoda likvidační hodnoty. V daném případě nepředpokládáme dlouhodobější existenci společnosti a posuzujeme hodnotu z pohledu peněz, které bychom mohli získat prodejem jednotlivých částí majetku společnosti po úhradě závazků. Mezi majetkové metody patří rovněž metoda účetní hodnoty. V tomto případě vycházíme z ocenění majetku a závazků na bázi účetních principů a zásad. V rámci přecenění dílčích složek majetku a závazků lze samozřejmě využít i ostatní aplikovatelné metody.

6.4

Výběr metody ocenění

S ohledem na účel a předmět ocenění, charakter podnikatelské činnosti VČP, dostupné informace a na základě provedených analytických šetření tržního a podnikového potenciálu bylo přistoupeno ke stanovení hodnoty společnosti VČP na úrovni jejího čistého obchodního majetku. Jako primární metoda ocenění byla aplikována výnosová metoda diskontovaných peněžních toků („DCF“). Kromě předpokladů k využití výnosové metody byla rovněž k dispozici vstupní data, která umožňují aplikovat příslušný finanční model založený na budoucích peněžních tocích. Tento přístup umožňuje zohlednit budoucí očekávaný užitek plynoucí z oceňovaného aktiva a míru rizika spojeného s jeho dosažením. Jako alternativní přístup stanovení hodnoty čistého obchodního majetku VČP pak byla použita metoda účetní hodnoty vlastního kapitálu k datu ocenění, kterou s ohledem na nedostatky účetních principů považujeme pouze za doplňkovou podpůrnou metodu ocenění mající pouze omezenou vypovídající schopnost ve vztahu k tržní hodnotě. Akcie společnosti VČP jsou kótované na veřejném trhu. Z tohoto hlediska jsou k dispozici rovněž informace o cenách a objemu zobchodovaných účastnických cenných papírů na kapitálovém trhu a v rámci šetření jsme se zabývali rovněž těmito cenami, které přímo vyplývají z obchodování s účastnickými cennými papíry na veřejných trzích.

strana | 58


6.5

Výnosový přístup ocenění

V následující části byla provedena kalkulace hodnoty společnosti VČP založená na metodice diskontovaných peněžních toků, které jsou určeny pro rozdělení mezi vlastníky a věřitele (metoda „DCF entity“). Tato metoda využívá výsledků provedených analýz a finančního plánu oceňované společnosti. 6.5.1 Technika propočtu Při použití této metody probíhá výpočet v následujících krocích. Nejprve je stanovena tzv. “brutto provozní hodnota” (celková provozní hodnota společnosti), od které je následně odečtena hodnota dluhu. Výstupní informací je “netto provozní hodnota” (provozní hodnota vlastního kapitálu) společnosti. V závěrečném kroku se výsledek koriguje přičtením hodnoty neprovozního majetku. Při rozdělení majetku na provozně potřebná a nepotřebná aktiva vycházíme z předpokladu, že společnost potřebuje majetek určité velikosti a struktury ke své podnikatelské činnosti. Aktiva nezbytná pro základní podnikatelské zaměření jsou označována za aktiva provozně nutná. Ostatní jsou pak označována jako provozně nepotřebná/neprovozní aktiva. Finanční model je postaven na „dvoufázové metodě“, která rozděluje budoucí období do dvou etap. První fáze se vztahuje k období, ke kterému byl zpracován finanční plán, tato fáze pokrývá období let 2013 až 2017. V rámci druhé fáze byl proveden výpočet reziduální hodnoty založené na aplikaci tzv. „Parametrického vzorce“.

6.5.1.1

Způsob výpočtu volných peněžních toků

Základní vzorec pro výpočet FCFF (Free Cash Flow to Firm) má následující tvar:

kde: FCFF

volný peněžní tok určený k rozdělení mezi akcionáře a věřitele

KPVH

korigovaný provozní výsledek hospodaření

t

koeficient daňové sazby

O

odpisy

I

investice brutto

∆ ČPK

změna stavu provozně nutného pracovního kapitálu

Korigovaný provozní výsledek hospodaření Volný peněžní tok počítáme nepřímou metodou, kde východiskem je provozní výsledek hospodaření (výsledek z provozní činnosti bez vlivu mimořádných, jednorázových položek).

strana | 59

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. Investice brutto (I) Další složku vstupující do výpočtu FCFF představují investice do provozně nutného dlouhodobého majetku. Tyto výdaje umožňují obnovu popř. rozšíření kapacit v rámci provozní činnosti a vytvářejí předpoklady pro budoucí fungování společnosti. Pracovní kapitál (ČPK) Součástí provozně nutného investovaného kapitálu je vedle investic do dlouhodobého majetku také pracovní kapitál. Pracovní kapitál představuje přebytek oběžného majetku nad krátkodobým cizím kapitálem. Pro účely ocenění se používá modifikovaná forma výpočtu: krátkodobá aktiva očištěny od neprovozních/finančních aktiv krátkodobé závazky očištěny od neprovozních/finančních závazků

Daňová sazba (t) Korigovaný provozní výsledek hospodaření je třeba upravit o daňové náklady, neboť cílem je stanovit peněžní tok, který lze použít k rozdělení. V rámci oceňování se používá jako standardní nástroj daňová sazba na úrovni daně z příjmu právnických osob. Pro výpočet peněžních toků jsme aplikovali daňovou sazbu, která byla stanovena pro budoucí období ve výši 19 %.

6.5.1.2

Diskontní míra

V návaznosti na výpočet FCFF bylo přistoupeno ke stanovení diskontní míry, pomocí které jsme převedli volné peněžní toky na současnou hodnotu. Pro model DCF entity byla aplikována diskontní míra na úrovni průměrných vážených nákladů kapitálu (WACC). Náklady kapitálu odpovídají příjmům, které investoři očekávají ze svých investic do podniku a tomu odpovídajícímu riziku. Obecný vzorec pro WACC odpovídá následujícímu vztahu:

kde: t

sazba daně z příjmu

nck.

náklady na dluh/úročený cizí kapitál

CK.

tržní hodnota dluhu/úročeného cizího kapitálu vloženého do podniku

nvk

náklady na vlastní kapitál při dané úrovni zadlužení

VK

tržní hodnota vlastního kapitálu

K

celková hodnota investovaného kapitálu v tržních hodnotách

strana | 60

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. Náklady na vlastní kapitál Pro stanovení nákladů vlastního kapitálu byl použit model CAPM (Capital Asset Pricing Model). Je-li předmětem zájmu tržní hodnota, měla by diskontní míra odrážet stav na kapitálovém trhu (zejména pak tržní rizika). Z tohoto pohledu lze považovat model CAPM za teoreticky správný a ve světové praxi uznávaný způsob, jak kalkulovat diskontní míru pro tržní ocenění. Vzhledem k nerozvinutému kapitálovému trhu v České republice (malá využitelnost a spolehlivost dat z tuzemského kapitálového trhu) jsme použili informace z rozvinutějších trhů (zejména pak z amerického a evropského kapitálového trhu) a získané výsledky upravili na české podmínky. Jako výpočtový základ byl použit následující vzorec:

kde: nVK

náklady na vlastní kapitál

rf

bezriziková úroková míra

β

odvětvové β přenesené z evropského trhu a upravené na zadlužení oceňované společnosti v tržních hodnotách

RPT

riziková prémie kapitálového trhu USA

RPZ

riziková prémie země

P

ostatní přirážky

V případě β koeficientu byl promítnut vliv zadlužení společnosti (tržní kapitálová struktura) a informace o nezadlužené hodnotě β koeficientu pro podniky působící ve stejném odvětví.

Náklady na cizí kapitál Náklady na cizí kapitál jsou z povahy věci levnějšími zdroji v porovnání s náklady na vlastní kapitál. Důvodem je skutečnost, že vlastník nese větší riziko než věřitel a požaduje vyšší výnos. Pro účely ocenění by náklady cizího kapitálu měly odrážet mimo jiné dlouhodobé tržní tendence na trhu zápůjčního kapitálu.

6.5.1.3

Pokračující hodnota

Pokračující hodnota (reziduální, terminální hodnota) představuje hodnotu společnosti determinovanou v postplánovaném období. Její výpočet je v našem případě založen na aplikaci tzv. „Parametrického vzorce“.

strana | 61

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. kde: KPVHT+1………….korigovaný provozní výsledek hospodaření po upravených daních v prvním roce po uplynutí období prognózy g…………………….tempo růstu provozního výsledku hospodaření po upravených daních rI…………………….rentabilita čistých investic počítaná z přírůstkového zisku iK……………………diskontní míra (WACC)

Korigovaný provozní výsledek hospodaření po upravených daních v prvním roce po uplynutí období prognózy získáme jako korigovaný provozní výsledek hospodaření v posledním plánovaném roce navýšený o tempo růstu g. . Rentabilita čistých investic je pro postplánované období odvozena ze vzorce pro výpočet takzvané míry investic (mI). Míra investic z dlouhodobého hlediska odpovídá podílu zisku věnovaného na čisté investice. í

Investice netto….∆ provozně nutného investovaného kapitálu Odhad pokračující hodnoty se zakládá na následujících předpokladech: základní parametry, o které se opírá výpočet pokračující hodnoty, se stabilizují, růst podniku je konstantní, stabilní míra investic i rentabilita nových investic.

6.5.2 Model DCF a stanovení výnosové hodnoty společnosti Výpočet hodnoty čistého obchodního majetku VČP je založen na metodologických předpokladech a postupech, které byly popsány v předchozích oddílech.

6.5.2.1

Kalkulace volných peněžních toků pro období 1. fáze

V následujícím oddílu bylo přistoupeno ke kalkulaci volných peněžních toků, které se vztahují k období první fáze vymezené roky 2013 až 2017. Pro toto období jsme využili projekcí dílčích rozvahových a výsledkových položek a determinovali hlavní generátory hodnoty. Korigovaný provozní výsledek hospodaření Jedním z hlavních generátorů hodnoty společnosti je provozní zisk, ze kterého jsou získávány volné peněžní toky. Pro účely ocenění pracujeme s upraveným provozním výsledkem hospodaření (KPVH). strana | 62

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. Východiskem výpočtu KPVH byla hodnota provozního EBITu v jednotlivých letech, přičemž součástí této položky jsou historicky evidovány výnosy z finančních investic, a to včetně zisku z prodeje dceřiné společnosti k datu ocenění 31. 1. 2013. S ohledem na odprodej dceřiné společnosti nejsou v plánovaném období kalkulovány výnosy z finančních investic, s výjimkou roku 2013 zahrnujícího příjmy z prodeje (očištěno o zisk z prodeje ve výši 1.738.344 tis. Kč). Tato část výnosů byla vyloučena z provozního výsledku. Vzhledem k datu ocenění ke konci ledna 2013 byla zahrnuta do ocenění provozní části společnosti část KPVH připadající na meziobdobí od února do prosince 2013, a to ve výši 144.126 tis. Kč.

Korigovaný provozní výsledek hospodaření 2013 - 2017 Rok (tis. Kč)

Skut. Plán Plán Plán Plán Plán 2012 2013 2014 2015 2016 2017 1.1.-31.12. 1.2.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. Provozní výsledek hospodaření 675 435 144 126 209 317 182 690 184 325 185 969 Úpravy: -454 097 0 0 0 0 0 (-) Výnosy z finančních investic -454 097 0 0 0 0 0 Korigovaný provozní výsledek hospodaření (KPVH) 221 339 144 126 209 317 182 690 184 325 185 969 % KPVH marže 3,7% 3,8% 5,3% 4,6% 4,6% 4,6%

Daňová sazba Očekávané výsledky KPVH byly očištěny o vliv daní. Daňová sazba koresponduje s platnou daňovou legislativou a plánovaným vývojem daně z příjmu právnických osob v ČR na úrovni 19 %.

Investice do CAPEX/Odpisy Investice do dlouhodobého majetku v letech 2013 až 2015 byly projektovány v souladu s investiční strategií a odpisovou politikou společnosti. S ohledem na obchodní činnosti VČP jsou plánovány investice do provozního a kancelářského vybavení. V dalších letech plánu předpoklad udržení investic na úrovni prosté reprodukce. Výše investic zahrnutých do kalkulace FCFF pro poměrnou část roku 2013 činí 0,5 mil. Kč resp. výše odpisů 3.913 tis. Kč (odvozeno od plánovaných hodnot za celý rok 2013 versus hodnoty odpisů, investic za první měsíc roku).

Investice do pracovního kapitálu Pro účely ocenění byly položky krátkodobých aktiv a krátkodobých závazků očištěny o neprovozní majetek: 

v rámci krátkodobých pohledávek vyloučena pohledávka z titulu nevyplaceného podílu na zisku ve výši 454,1 mil. Kč evidovaná k datu ocenění jako součást skupiny obchodních pohledávek

strana | 63


v plánovaném období neuvažováno s potřebou udržovat finanční prostředky v hotovosti, společnost využívá v rámci skupiny systém cash-poolingu s možností poskytovat krátkodobé úvěry a v případě potřeby čerpat likvidní prostředky, výše peněz k datu ocenění vyloučena z provozní části a připočtena v rámci neprovozního majetku



změna stavu provozně nutného pracovního kapitálu stanovena jako rozdíl plánovaných položek pracovního kapitálu ke konci roku 2013 versus upravený stav pracovního kapitálu k lednu 2013

Výsledná struktura volných peněžních toků v plánovaném období 2013 – 2017 Rok [tis. Kč] KPVH (-) Daně z KPVH Čistý provozní zisk (ČPZ) (+) Odpisy (-) Změna stavu upraveného pracovního kapitálu (-) Investice do dl.majetku brutto Volné cash flow (FCFF)

6.5.2.2

Plán 2013 1.2.-31.12. 144 126 27 384 116 742 3 913 -258 122 500 378 276

Plán 2014 1.1.-31.12. 209 317 39 770 169 547 3 794 26 783 550 146 007

Plán 2015 1.1.-31.12. 182 690 34 711 147 979 3 639 -518 550 151 586

Plán 2016 1.1.-31.12. 184 325 35 022 149 304 3 639 -829 3 639 150 132

Plán 2017 1.1.-31.12. 185 969 35 334 150 635 3 639 -833 3 639 151 468

Určení diskontní míry

Diskontní míra byla stanovena na úrovni průměrných vážených nákladů kapitálu (WACC). Náklady kapitálu po zdanění jsou váženým průměrem zadlužených nákladů vlastního kapitálu a nákladů na cizí kapitál po zdanění. Váhami pro uvedené náklady jsou tržní hodnoty jednotlivých složek kapitálu. Náklady na cizí kapitál Společnost VČP využívá úročených cizích zdrojů minimálně. Přestože udržuje nízké hodnoty likvidity, díky svému postavení a systému řízení finančních prostředků nemá problémy se získáním cizích zdrojů. Z pohledu ocenění považujeme za relevantní respektovat náklady na cizí financování odvozené z tržních podmínek. Jako východisko pro stanovení nákladů na cizí kapitál byla využita aktuální výnosnost dlouhodobých českých státních dluhopisů (splatnost v roce 2036, výnos do doby splatnost Prodej) ve výši 3,01 % (zdroj:Patria) a rizikové přirážky, přičemž výše přirážky pro bonitní společnost s vysokou úvěrovou kredibilitou činí 0,4 % (zdroj: Damodaran, January 2013). Dlouhodobé náklady na cizí kapitál byly stanoveny ve výši 3,41 %. Náklady na vlastní kapitál Bezrizikovou úrokovou míru budeme kalkulovat na úrovni průměrné výnosnosti 30letých U.S. Treasury, která za období únor 2012 až leden 2013 činila 2,93 % (zdroj: Federal Reserve Statistical Release). Jako východisko pro výpočet β koeficientu pro společnost VČP byla použita hodnota koeficientu nezadlužené β za dané odvětví „Power“ v rámci evropského kapitálového trhu ve výši 0,52. Údaje prof. Damodarana zjištěné na základě statistických šetření jsou uvedeny v následující tabulce:

strana | 64


Odvětví Power

Evropa Nezadlužená ß 0,52

Počet firem 122

Rizikovou prémii kapitálového trhu USA jsme získali na základě výpočtu aritmetického průměru tržních dat za roky 1928-2012, hodnota této prémie dosahuje 5,88 % (zdroj: Damodaran, January 2013). Vzhledem k charakteru plynárenského průmyslu jako tradičního odvětví považujeme průměr za takto dlouhé období za relevantní údaj. Pro výpočet nákladů na vlastní kapitál se přikláníme k použití rizikové prémie kapitálového trhu vypočtené na základě aritmetického průměru, která podle našeho názoru lépe vystihuje rizikovost trhu, a to i vzhledem k tomu, že v námi provedeném výpočtu byla stanovena výše diskontní míry konzervativním způsobem. Rizikovou prémii země upravující parametry výpočtu nákladů vlastního kapitálu zjištěné pro americký kapitálový trh na podmínky českého trhu jsme určili ve výši 1,67 % (zdroj: Damodaran, January 2013). Tato riziková prémie země byla odvozena jako součin rizika selhání země (0,85 %) a volatility trhu akcií a vládních dluhopisů v dané zemi (1,97). Při stanovení nákladů na vlastní kapitál bylo kalkulováno s rizikovou přirážkou za sníženou likviditu ve výši 1,5 %. Z provedené analýzy (viz kap. 6.6 Vývoj cen akcií na veřejném trhu) vyplývá, že akcie společnosti VČP jsou na veřejném trhu pouze minimálně obchodovány, a to v jednotkách kusů v nepravidelné periodě. S ohledem na účel ocenění respektujeme skutečnost, že vlastník účastnických cenných papírů je v rámci práva výkupu zbaven možnosti volby, zda a kdy účastnické cenné papíry převede na hlavního akcionáře, a nebyly aplikovány žádné ostatní specifické přirážky (za minoritní podíl atd.).

Kapitálová struktura Jako východisko pro počáteční odhad diskontní míry jsme využili informace o kapitálové struktuře společnosti VČP projektované v rámci finančního plánu. Výchozí kapitálová struktura pro počáteční odhad diskontní míry je následující:

Rok (tis. Kč) Finanční závazky a úvěry Vlastní kapitál Celkem

31.1.2013 datum ocenění 4 300 5 263 932 5 268 232

2013 k 31.12. 4 300 5 385 868 5 390 168

2014 k 31.12. 4 300 5 562 760 5 567 060

2015 k 31.12. 4 300 5 718 294 5 722 594

2016 k 31.12. 4 300 5 875 357 5 879 657

2017 k 31.12. 4 300 6 033 958 6 038 258

Na základě získaných dílčích parametrů pro výpočet nákladů kapitálu byla stanovena předběžná hodnota WACC z výchozí kapitálové struktury.

strana | 65

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. Kalkulace WACC dle výchozí kapitálové struktury Rok Náklady cizího kapitálu před zdaněním Daňová sazba Náklady cizího kapitálu po zdanění Náklady vlastního kapitálu Bezriziková úroková míra Nezadlužené beta Zadlužené beta Riziková prémie trhu Riziková prémie země Ostatní přirážky - snížená likvidita WACC dle výchozí kapitálové struktury

2013 2014 2015 2016 2017 Reziduální 1.2.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. období 3,41% 3,41% 3,41% 3,41% 3,41% 3,41% 19,0% 19,0% 19,0% 19,0% 19,0% 19,0% 2,76% 2,76% 2,76% 2,76% 2,76% 2,76% 9,16% 9,16% 9,16% 9,16% 9,16% 9,16% 2,93% 2,93% 2,93% 2,93% 2,93% 2,93% 0,52 0,52 0,52 0,52 0,52 0,52 0,52 0,52 0,52 0,52 0,52 0,52 5,88% 5,88% 5,88% 5,88% 5,88% 5,88% 1,67% 1,67% 1,67% 1,67% 1,67% 1,67% 1,50% 1,50% 1,50% 1,50% 1,50% 1,50% 9,16% 9,16% 9,16% 9,16% 9,16% 9,16%

Vzhledem k tomu, že se jedná o tržní ocenění, je nezbytné stanovit strukturu kapitálu v tržních hodnotách. K tomuto účelu byla využita metoda iterace, která umožňuje sladění této kapitálové struktury. Výsledky iteračního přístupu jsou ilustrovány v následující tabulce.

Výsledná hodnota WACC dle tržní kapitálové struktury Rok Náklady cizího kapitálu před zdaněním Daňová sazba Náklady cizího kapitálu po zdanění Náklady vlastního kapitálu: Bezriziková úroková míra Nezadlužené beta Zadlužené beta Riziková prémie trhu Riziková prémie země Ostatní přirážky - snížená likvidita WACC

6.5.2.3

2013 2014 2015 2016 2017 Reziduální 1.2.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. období 3,41% 3,41% 3,41% 3,41% 3,41% 3,41% 19,0% 19,0% 19,0% 19,0% 19,0% 19,0% 2,76% 2,76% 2,76% 2,76% 2,76% 2,76% 9,17% 9,17% 9,17% 9,17% 9,17% 9,17% 2,93% 2,93% 2,93% 2,93% 2,93% 2,93% 0,52 0,52 0,52 0,52 0,52 0,52 0,52 0,52 0,52 0,52 0,52 0,52 5,88% 5,88% 5,88% 5,88% 5,88% 5,88% 1,67% 1,67% 1,67% 1,67% 1,67% 1,67% 1,50% 1,50% 1,50% 1,50% 1,50% 1,50% 9,15% 9,15% 9,15% 9,15% 9,15% 9,15%

Kalkulace pokračující hodnoty

Pokračující hodnota představuje hodnotu společnosti determinovanou v postplánovaném období. Pro její kalkulaci jsme použili Parametrický vzorec, který je založen na následujících předpokladech: Předpoklad neomezeného trvání společnosti. Stabilní tempo růstu základních parametrů jako je KPVH, investovaný kapitál, tržby. Stabilní míra investic. Ke stanovení pokračující hodnoty je potřeba získat vstupy Parametrického vzorce. Pro období 2. fáze (reziduální hodnota), které začíná rokem 2018, předpokládáme nárůst korigovaného provozního výsledku hospodaření korespondující s tempem růstu „g“. Tento parametr reprezentuje jak stabilní tempo růstu KPVH, tak i tržeb a kapitálu. Pro účely ocenění byla zvolena hodnota „g“ na úrovni 1,0 %. Toto tempo růstu považujeme s ohledem na provedené šetření za relevantní odhad. 

Při posuzování tohoto ukazatele jsme analyzovali jak makroekonomické veličiny, tak i potenciální oceňované společnosti v rámci odvětví.

strana | 66


Z pohledu oceňované společnosti lze v dlouhodobém horizontu očekávat stagnaci s minimálním tempem růstu do 1 %. Tento průběh se již projevuje na konci plánovaného období. S ohledem na liberalizovaný trh a rostoucí konkurenci neočekáváme, že společnost bude posilovat svojí pozici, naopak jejím cílem bude minimalizovat přesuny zákazníků a udržení pozice.

Diskontní míra pro reziduální období byla stanovena na úrovni 9,15 %. Z dlouhodobého hlediska předpokládáme konvergenci nákladů kapitálu (WACC) k ROIC resp. rentabilitě investic, neboť při výraznějších rozdílech dochází ke změně konkurenčního prostředí. Výraznější ekonomické výhody oproti konkurenci jsou zpravidla dosahovány pouze po přechodné období v závislosti na charakteru trhu a dispozic jednotlivých firem. V případě obchodní činnosti společnosti a liberalizovaného prostředí uvažujeme s rentabilitou čistých investic pro druhou fázi ve výši 9,2 %.

6.5.2.4

Provozní hodnota společnosti

Provozní hodnota brutto Pomocí výše uvedených parametrů byla zjištěna celková provozní hodnota společnosti VČP („Hodnota brutto“), která k datu ocenění 31. 1. 2013 činí částku 1.876.104 tis. Kč. Rok [tis. Kč] FCFF Hodnota brutto Hodnota netto Výsledný podíl CK/K SH pokračující hodnoty

2013 1.2.-31.12. 378 276 1 876 104 1 871 804 0,23% 1 081 101

2014 1.1.-31.12. 146 007 1 654 626 1 650 326 0,26% 1 171 455

2015 1.1.-31.12. 151 586 1 660 017 1 655 717 0,26% 1 278 644

2016 1.1.-31.12. 150 132 1 660 324 1 656 024 0,26% 1 395 640

2017 1.1.-31.12. 151 468 1 662 113 1 657 813 0,26% 1 523 342

Reziduální období 1 662 729 1 658 429 0,26%

Finanční závazky/dluh K datu ocenění byla evidována část závazků ve výši 4.300 tis. Kč, které nebyly zahrnuty do pracovního kapitálu a snižují provozní hodnotu společnosti VČP. Jedná se primárně o závazky za akcionáři ve výši 4.250 tis. Kč z titulu „nevybraných“ dividend a ostatní dlouhodobé závazky ve výši 50 tis. Kč.

6.5.2.5

Neprovozní majetek

Na základě provedeného šetření byl k datu ocenění identifikován rovněž majetek společnosti, jehož hodnota byla připočtena k provozní hodnotě společnosti a zvyšuje celkovou výnosovou hodnotu VČP o celkovou částku 5.130.170 tis. Kč. Jedná se o tyto položky: Rozhodující část je evidována ve skupině Finanční pohledávky, jejichž výše k datu ocenění činí 4.667,3 mil. Kč. Tato část již zahrnuje příjmy z prodeje dceřiné společnosti a finanční prostředky, které jsou využity v systému cash-poolingu. Jako součást skupiny obchodních pohledávek společnost VČP evidovala k datu ocenění pohledávku za dceřinou společností (VČP Net, s.r.o.) z titulu nevyplaceného podílu na zisku ve výši 454,1 mil. Kč. Ke konci ledna 2013 společnost VČP evidovala peníze ve výši 3,5 mil. Kč, tato část byla rovněž připočtena k celkové hodnotě společnosti. strana | 67

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. Do skupiny neprovozního majetku byl rovněž zařazen dlouhodobý majetek určený k prodeji resp. nemovitosti, které nesouvisí s podnikatelskou činností společnosti VČP (Rekreační zařízení Albeřice – 2.455 tis. Kč, byt 775/351 v Písečné ulici Hradec Králové – 531 tis. Kč, byt 777/152 v Písečné ulici Hradec Králové – 803 tis. Kč, Areál EPC Přelouč – 1.445 tis. Kč). Účetní zůstatková hodnota tohoto majetku činí 5,2 mil. Kč. Zůstatková hodnota aktiv a jejich životnost je dle principů IFRS posuzována a v případě potřeby upravena ke každému rozvahovému dni. S ohledem na významnost tohoto majetku v celkovém majetkovém portfoliu a způsob posuzování dle principů IFRS byl tento majetek ponechán v účetních hodnotách.

6.5.2.6

Stanovení výnosové hodnoty společnosti

Na základě výše popsaných a provedených kalkulací byla stanovena výnosová hodnota společnosti VČP. Výsledky výnosového ocenění jsou shrnuty v následujícím přehledu.

Výnosová hodnota společnosti VČP k datu 31. 1. 2013 SH součtu FCFF v 1. fázi SH pokračující hodnoty Provozní hodnota brutto Finanční závazky/dluh Provozní hodnota netto Neprovozní majetek Výnosová hodnota vlastního kapitálu (ČOM)

795.003 tis. Kč 1.081.101 tis. Kč 1.876.104 tis. Kč 4.300 tis. Kč 1.871.804 tis. Kč 5.130.170 tis. Kč 7.001.974 tis. Kč

Tržní hodnota společnosti VČP stanovená výnosovou metodou pomocí diskontovaných peněžních toků byla k datu 31. 1. 2013 stanovena ve výši 7.001.974 tis. Kč.

6.6

Vývoj cen akcií na veřejném trhu

Akciový kapitál společnosti VČP činí 960.602.000,- Kč a je tvořen těmito akciemi. 1. Druh:

akcie kmenová

Forma:

na jméno

Podoba:

zaknihovaná

Počet kusů:

326.606 ks

Jmenovitá hodnota:

1.000,- Kč

Celková hodnota emise:

326.606.000,- Kč

ISIN:

CZ0005123174

2. Druh: Forma:

akcie kmenová na majitele strana | 68

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. Podoba:

zaknihovaná

Počet kusů:

633.996 ks

Jmenovitá hodnota:

1.000,- Kč

Celková hodnota emise:

633.996.000,- Kč

ISIN:

CZ0005092551

Akcie na majitele jsou obchodovány na Burze cenný papírů Praha. Níže přiložený graf ilustruje vývoj ceny akcií VČP na BCPP za posledních 5 let.

Zdroj: www.bcpp.cz

Cena akcií se ve sledovaném období pohybovala v pásmu od 4.970,- Kč/akcii na konci roku 2010 až k hranici 12.000,- Kč/akcii na konci roku 2012. K hlavnímu růstu ceny akcií došlo v roce 2011. Ve sledovaném období došlo k pouze minimálnímu počtu transakcí, přičemž největší zobchodovaný objem činil 118 tis. Kč v říjnu 2011 za cenu 10.800,- Kč. Jsou tak zobchodovány pouze jednotky kusů v nepravidelné periodě. S ohledem na výše uvedené skutečnosti považujeme informace z kapitálového trhu pouze jako doplňkové a ilustrativní informace s omezenou vypovídací schopností ve vztahu k tržní hodnotě a fundamentu oceňované společnosti VČP. S akciemi není na veřejném trhu prakticky obchodováno a jejich likvidita je minimální. Pro úplnost uvádíme skutečnost, že s akciemi společnosti VČP bylo obchodováno i mimo veřejný trh v loňském roce, a to ve výši 2,95 % akciového podílu na společnosti VČP (celkem 28.355 ks akcií) a to za cenu 5.839,- Kč/akcii. strana | 69


6.7

Rekapitulace a stanovení hodnoty akcie

S ohledem na dostupné informace a provedené šetření, analýzy a kalkulace byla stanovena hodnota čistého obchodního majetku společnosti VČP pomocí výnosové metody (metoda DCF) k datu 31. 1. 2013 ve výši 7.001.974 tis. Kč. V závěrečném kroku byla spočítána částka připadající na jednu akcii vycházející z výnosové hodnoty společnosti jako alikvotní podíl na tržní hodnotě ČOM. Tržní hodnota vlastního kapitálu (ČOM) Celkový počet akcií o nominální hodnotě 1.000,- Kč Tržní hodnota 1 ks akcie

7.001.974 tis. Kč 960.602 ks 7.289,- Kč/akcii

Tržní hodnota 1 ks akcie stanovená jako alikvotní podíl na výnosové hodnotě společnosti VČP činí k datu ocenění 31. 1. 2013 částku 7.289,- Kč/akcii (zaokrouhleno na celé koruny). Jako alternativní přístup stanovení hodnoty čistého obchodního majetku VČP pak byla použita metoda účetní hodnoty vlastního kapitálu, která představuje rozdíl majetku a závazků evidovaných k datu ocenění 31. 1. 2013 v účetní evidenci (účetní závěrka sestavena v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví IFRS). Dle předběžných neauditovaných účetních údajů činí tato účetní hodnota vlastního kapitálu částku 5.263.932 tis. Kč (resp. alikvotní podíl na 1 ks akcie částku 5.480,- Kč). Účetní hodnota vlastního kapitálu reprezentuje pouze statický pohled na hodnotu bez zohlednění potenciálu a rizika spojeného s podnikatelskou činností. Z tohoto hlediska považujeme metodu účetní hodnoty pouze za doplňkovou podpůrnou metodu ocenění mající omezenou vypovídací schopnost ve vztahu k tržní hodnotě. Akcie na majitele společnosti VČP jsou obchodovány na veřejném trhu, avšak dochází k pouze minimálnímu počtu transakcí. Informace z kapitálového trhu mají omezenou vypovídací schopnost ve vztahu k tržní hodnotě a fundamentu oceňované společnosti. S akciemi není na veřejném trhu prakticky obchodováno a jejich likvidita je minimální. Podle našeho názoru výnosový přístup poskytuje komplexní a objektivní informaci o fundamentální tržní hodnotě zohledňující vnitřní a vnější faktory působící na hospodaření společnosti a její tržní potenciál. S ohledem na omezenou vypovídací schopnost ostatních přístupů ve vztahu k tržní hodnotě považujeme výnosovou metodu (metodu diskontovaných peněžních toků) za metodu, která nejlépe vystihuje tržní hodnotu oceňované společnosti. Tržní hodnota akcie společnosti VČP byla stanovena k datu ocenění 31. 1. 2013. Na základě obdržených informací od managementu VČP společnost zvažuje výplatu dividendy v meziobdobí od data ocenění 31. 1. 2013 do data konání valné hromady ve výši 659,- Kč/akcii.

Tržní hodnota vlastního kapitálu (ČOM) Zvažovaná výše dividendy Počet akcií Snížení hodnoty ČOM o plánovanou výši dividendy Celkem hodnota VK snížená o dividendu Upravená výše protiplnění

7 001 974 tis. Kč 659 Kč/akcii 960 602 ks 633 037 tis. Kč 6 368 937 tis. Kč 6 630 Kč/akcii

Aniž bychom upravovali hodnotu akcií k datu ocenění 31. 1. 2013, poukazujeme na skutečnost, že přiměřená výše protiplnění při výkupu účastnických cenných papírů by měla reflektovat tuto skutečnost a v případě vyplacení dividendy akcionářům by mělo dojít ke snížení výše protiplnění o částku vyplacené dividendy, tj. na částku 6.630,- Kč/akcii. strana | 70


7 Závěr S ohledem na účel a předmět ocenění, poskytnuté informace, provedená šetření, vymezené předpoklady a použitou metodologii bylo provedeno ocenění účastnických cenných papírů společnosti Východočeská plynárenská, a.s., IČ: 601 08 789, se sídlem Pražská třída 702/17, Kukleny, 500 04 Hradec Králové, k datu ocenění 31. 1. 2013 ve výši:

7.289,- Kč (slovy: sedm tisíc dvě stě osmdesát devět korun českých) Znalec považuje výši protiplnění stanovenou tímto znaleckým posudkem, tj. protiplnění ve výši 7.289,- Kč za jednu akcii o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč, dle § 183i a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, v platném znění, pro účely vypořádání minoritních akcionářů společnosti Východočeská plynárenská, a.s., při výkupu jejich účastnických cenných papírů za přiměřenou hodnotě účastnických cenných papírů k datu 31. 1. 2013 a odpovídající provedeným oceňovacím analýzám a závěrům znaleckého posudku. Tržní hodnota akcie společnosti byla stanovena k datu ocenění 31. 1. 2013. Na základě obdržených informací od managementu VČP společnost zvažuje výplatu dividendy v meziobdobí od data ocenění 31. 1. 2013 do data konání valné hromady, která bude schvalovat výši protiplnění, ve výši 659,- Kč/akcii. Aniž bychom upravovali hodnotu akcií k datu ocenění 31. 1. 2013, poukazujeme na skutečnost, že přiměřená výše protiplnění při výkupu účastnických cenných papírů by měla reflektovat tuto skutečnost a v případě vyplacení dividendy akcionářům by mělo dojít ke snížení výše protiplnění o částku vyplacené dividendy, tj. na částku:

6.630,- Kč/akcii (slovy: šest tisíc šest set třicet korun českých)

strana | 71


8 Znalecká doložka Společnost NSG Morison znalecký ústav s.r.o. byla dne 25. 6. 2010 zapsána na základě rozhodnutí ministryně spravedlnosti České republiky č.j. 186/2010-OD-ZN do prvního oddílu seznamu ústavů kvalifikovaných pro znaleckou činnost v oboru ekonomika s rozsahem znaleckého oprávnění pro: oceňování podniků a jejich částí oceňování majetkových účastí a obchodních podílů oceňování obchodního jmění zejména při přeměnách právnických osob oceňování nepeněžitých vkladů do obchodních společností oceňování pohledávek a závazků oceňování nemovitostí a staveb oceňování movitého majetku oceňování nehmotného majetku a jiných majetkových hodnot přezkoumání návrhu smlouvy o fúzi přezkoumání projektu rozdělení a přezkoumání smlouvy o rozdělení a převzetí obchodního jmění přezkoumání přiměřenosti ceny nebo směnného poměru cenných papírů při povinné nabídce převzetí přezkoumání přiměřenosti ceny při veřejném návrhu smlouvy o převodu cenných papírů

přezkoumání zpráv o vztazích mezi propojenými osobami přezkoumání ovládací smlouvy a smlouvy o převodu zisku posouzení hodnoty zastaveného obchodního podílu pro účely převodu na úhradu dluhu posouzení hodnoty majetku nabývaného od zakladatele, akcionáře, nebo jiné osoby stanovené zákonem za protihodnotu ve výši alespoň jedné desetiny upsaného základního kapitálu posouzení přiměřené výše protiplnění při výkupu účastnických cenných papírů pro účely squeezeoutu vypořádání v penězích při zrušení obchodní společnosti s převodem jmění na společníka transferové ceny kvantifikace finančních ztrát a ušlého zisku

Znalecký posudek je vydán pod pořadovým č. 230-25/2013. V Praze dne 17. 4. 2013

………………………………………………………. Ing. Richard Etrych, jednatel

Otisk kulaté pečeti:

strana | 72


9 Přílohy 1)Statutární výsledovka, rozvaha společnosti za rok 2008 až 2012 a k 31. 1. 2013 (IFRS) 2) Výsledovka, rozvaha v systému RACE za rok 2010 až 2012 a k 31. 1.2013 (IFRS) 3) Plánovaná výsledovka, rozvaha v systému RACE za rok 2013 až 2017

strana | 73

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. Příloha č. 1 – Statutární výsledovka, rozvaha společnosti za rok 2008 až 2012 a k 31. 1. 2013 (IFRS) Výsledovka [tis. Kč]

Skut. Skut. Skut. Skut. Skut. Skut. 2008 2009 2010 2011 2012 2013 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.1. 8 308 593 7 870 975 7 378 987 6 343 047 5 844 672 814 997 -8 166 069 -7 449 206 -6 783 666 -5 983 356 -5 382 929 -686 459 461 213 698 884 807 375 741 924 515 041 11 677 -23 134 -36 355 -34 043 -31 535 -25 563 -1 477 -16 646 -13 457 -20 278 -9 063 -2 402 -344 -300 811 -282 340 -241 869 -233 780 -273 384 -3 154 1 738 344 263 146 788 501 1 106 506 827 237 675 435 1 873 584

Tržby Nakoupený plyn a služby související s dodávkami plynu a elektřiny Ostatní provozní výnosy Zaměstnanecké požitky Odpisy a snížení hodnoty dlouhodobých aktiv Ostatní provozní náklady Zisk z prodeje dceřiné společnosti Provozní zisk Finanční výnosy Finanční náklady

11 033 -1162

4 486 -6644

5 839 -4

3 511 -31

1 438 -759

0 0

9 871

-2 158

5 835

3 480

679

Zisk před zdaněním Daň z příjmů

273 017 19 248

786 343 -44 162

1 112 341 -82 134

830 717 -39 249

676 114 -42 752

0 0 1 873 584 -23 746

Čistý zisk

292 265

742 181

1 030 207

791 468

633 362

1 849 838

Čisté finanční výnosy / náklady

Rozvaha [tis. Kč]

Skut. Skut. Skut. Skut. Skut. Skut. 2008 2009 2010 2011 2012 2013 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.1. 3 632 788 4 483 675 4 842 843 4 263 770 4 135 227 5 838 091

AKTIVA celkem Dlouhodobá aktiva Pozemky, budovy a zařízení Investice do nemovitostí Nehmotná aktiva Investice v dceřiné společnosti Odložená daňová pohledávka Deriváty Obchodní a jiné pohledávky Dlouhodobá aktiva celkem Krátkodobá aktiva Obchodní a jiné pohledávky Deriváty Pohledávky z titulu nevyfakturovaných dodávek plynu a elektřiny Splatná daň z příjmů Pohledávky z titulu daně z přidané hodnoty Ostatní daňové pohledávky Peníze a peněžní ekvivalenty Součet Dlouhodobá aktiva držená k prodeji Krátkodobá aktiva celkem Rozvaha [tis. Kč] VLASTNÍ KAPITÁL A ZÁVAZKY celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Nerozdělený zisk a ostatní fondy Vlastní kapitál celkem Dlouhodobé závazky Rezervy Ostatní dlouhodobé závazky Dlouhodobé závazky celkem Krátkodobé závazky Rezervy Závazky z obchodního styku a jiné závazky Deriváty Přijaté zálohy za plyn a elektřinu Splatná daň z příjmů Ostatní daňové závazky Ostatní finanční závazky Krátkodobé závazky celkem

59 758 99 553 50 2 742 165 18 781

43 643 86 717 34 2 742 165 3 076

46 861 72 388 18 2 742 165 9 582 8 923 17 000 2 896 937

17 202 82 606 1 2 742 165 10 410 305 15 011 2 867 700

13 577 75 866 0 0 12 153 0 10 213 111 809

932 2 921 239

12 000 2 887 635

509 788

13 576 75 573 0 0 11 760 10 213 111 122

851 349 4 658

42 509 22 990 90 566

782 315 37 288 351 917

12 647

72 778

38 502 704 355 7194 711 549

713 955 1 582 609 13431 1 596 040

696 486 1 940 784 5122 1 945 906

781 458 35 119 227 059 0 73 904 0 278 530 1 396 070 0 1 396 070

565 770 1 017 224 251 21 817 22 284 0 444 669 1 279 808 2 743 610 4 023 418

542 089 3 475 409 550 0 99 557 17 4 670 836 5 725 524 1 445 5 726 969

Skut. Skut. Skut. Skut. Skut. Skut. 2008 2009 2010 2011 2012 2013 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.12. 1.1.-31.1. 3 632 788 4 483 675 4 842 843 4 263 770 4 135 227 5 838 091 960 602 2 110 222 3 070 824

960 602 2 560 380 3 520 982

960 602 2 849 003 3 809 605

960 602 2 610 706 3 571 308

960 602 2 453 493 3 414 095

960 602 4 303 330 5 263 932

2 562 29 006 31 568

3 505 3 505

20 353 489 20 842

21 001 489 21 490

20 351 480 20 831

20 351 55 20 406

793 431 765 52 120

4 360 351 326 23 130 542 765 26 270 9 435 1 902 959 188

4 433 550 029 455 372 711 74 494 6 452 3 822 1 012 396

5 319 188 427 1 993 463 929 1 992 5 619 3 693 670 972

5 613 308 032 13 471 364 784 0 3 984 4 417 700 301

4 779 354 477 6 079 177 136 1 534 5 498 4 250 553 753

10 680 35 038 530 396

strana | 74

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. Příloha č. 2 – Výsledovka, rozvaha v systému RACE za rok 2010 až 2012 a k 31. 1.2013 (IFRS) Výsledovka [tis. Kč] Tržby Výnosy z komoditních derivátů Ostatní Tržby celkem Náklady spojené s dodávkami plynu a elektřiny Náklady na služby Náklady na plyn a elektřinu a související služby Mzdové náklady Pojištění a sociální náklady Náklady na zaměstnance Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Ostatní provozní náklady/výnosy Výnosy z investic EBITDA Odpisy a snížení hodnoty dlouhodobých aktiv Provozní EBIT Finanční výnosy/náklady Finanční výsledek Zisk před zdaněním Daň z příjmů splatná Odložená daň Daň z příjmů Čistý zisk Rozvaha [tis.Kč] AKTIVA Dlouhodobá aktiva Nehmotná aktiva Dlouhodobý hmotný majetek Investice v dceřiné společnosti Odložená daňová pohledávka Krátkodobá aktiva Finanční pohledávky Obchodní pohledávky Pohledávky z obchodního styku Pohledávky ve skupině Ostatní pohledávky a aktiva Ostatní daňové pohledávky (daň z příjmů) Peníze a peněžní ekvivalenty

Rozvaha [tis.Kč] VLASTNÍ KAPITÁL A ZÁVAZKY Vlastní kapitál Základní kapitál/příplatky kapitálu Nerozdělený zisk, rezervní fond a ostatní fondy Zisk/ztráta úč.období Dlouhodobé závazky Rezervy Ostatní dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Rezervy Finační závazky Závazky z obchodního styku a jiné závazky Obchodní závazky Závazky ve skupině Ostatní závazky Ostatní daňové závazky

Skut. 2010 1.1.-31.12. 7 354 326 75 138 508 7 429 972 -5 270 322 -1 539 670 -6 809 992 -24 266 -9 048 -33 314 67 826 -216 273 -148 447 688 564 1 126 783 -20 278 1 106 506 5 835 5 835 1 112 341 -88 640 6 506 -82 134 1 030 207

Skut. 2011 1.1.-31.12. 6 372 327 81 464 466 6 454 257 -4 757 970 -1 358 900 -6 116 870 -22 522 -8 253 -30 775 84 809 -184 594 -99 785 629 473 836 300 -9 063 827 238 3 480 3 480 830 717 -40 077 828 -39 249 791 468

Skut. 2012 1.1.-31.12. 5 900 194 42 858 395 5 943 448 -4 388 388 -1 167 150 -5 555 538 -17 002 -7 812 -24 815 68 582 -207 937 -139 355 454 097 677 836 -2 401 675 435 679 679 676 115 -44 496 1 744 -42 752 633 362

Skut. 2013 1.1.-31.1. 818 102 10 604 85 828 791 -548 063 -145 236 -693 299 -783 -641 -1 424 14 650 -13 134 1 516 1 738 344 1 873 927 -344 1 873 583 0 0 1 873 583 -23 352 -394 -23 746 1 849 837

Skut. 2010 31.12. 4 495 415 2 876 136 17 124 371 2 742 165 9 582 1 619 279 696 564 781 903 38 999 742 904 140 805 0 7

Skut. 2011 31.12. 4 091 698 2 852 385 1 99 808 2 742 165 10 410 1 239 313 278 523 809 379 65 584 743 795 151 363 0 49

Skut. 2012 31.12. 3 955 893 2 845 207 0 90 888 2 742 165 12 153 1 110 687 442 681 604 847 91 726 513 121 39 309 21 817 2 032

Skut. 2013 31.1. 5 660 954 102 353 0 90 594 0 11 760 5 558 601 4 667 293 767 894 286 399 481 495 119 871 0 3 544

Skut. 2010 31.12. 4 495 415 3 809 605 1 279 950 1 499 448 1 030 207 20 828 20 353 475 664 981 4 433 3 821 582 233 20 521 519 455 42 257 74 494

Skut. 2011 1.1.-31.12. 4 091 698 3 571 308 1 279 950 1 499 890 791 468 21 476 21 001 475 498 914 5 319 3 693 487 909 34 248 163 843 289 818 1 992

Skut. 2012 1.1.-31.12. 3 955 893 3 414 095 1 279 950 1 500 782 633 362 20 826 20 351 475 520 972 5 613 4 417 510 942 35 298 277 161 198 483 0

Skut. 2013 31.1. 5 660 954 5 263 932 1 279 950 2 134 145 1 849 837 20 401 20 351 50 376 621 4 779 4 250 366 057 40 622 304 793 20 642 1 534

strana | 75

ZNALECKÝ POSUDEK Východočeská plynárenská, a.s. Příloha č. 3 – Plánovaná výsledovka, rozvaha v systému RACE za rok 2013 až 2017 Výsledovka [tis. Kč] Tržby Výnosy z komoditních derivátů Ostatní Tržby celkem Náklady na plyn a elektřinu a související služby Náklady na zaměstnance Ostatní provozní náklady/výnosy Výnosy z investic EBITDA Odpisy a snížení hodnoty dlouhodobých aktiv Provozní EBIT Finanční výnosy/náklady Finanční výsledek Zisk před zdaněním Daň z příjmů splatná Odložená daň Daň z příjmů Čistý zisk

Rozvaha [tis.Kč] AKTIVA Dlouhodobá aktiva Nehmotná aktiva Dlouhodobý hmotný majetek Investice v dceřiné společnosti Odložená daňová pohledávka Krátkodobá aktiva Finanční pohledávky Obchodní pohledávky Ostatní pohledávky a aktiva Ostatní daňové pohledávky (daň z příjmů) Peníze a peněžní ekvivalenty

Rozvaha [tis.Kč] VLASTNÍ KAPITÁL A ZÁVAZKY Vlastní kapitál Základní kapitál/příplatky kapitálu Nerozdělený zisk, rezervní fond a ostatní fondy Zisk/ztráta úč.období Dlouhodobé závazky Rezervy Ostatní dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Rezervy Finační závazky Závazky z obchodního styku a jiné závazky Ostatní daňové závazky

Plán 2013 1.1.-31.12. 4 589 403 15 310 119

Plán 2014 1.1.-31.12. 3 962 514 0 119

Plán 2015 1.1.-31.12. 3 974 929 0 119

Plán 2016 1.1.-31.12. 3 994 804 0 119

Plán 2017 1.1.-31.12. 4 014 778 0 119

4 604 832

3 962 633

3 975 048

3 994 923

4 014 897

-4 144 317 -21 304 -155 589 1 738 344 2 021 966 -4 257 2 017 709 8 819 8 819 2 026 528 -54 755 -1 625 -56 379 1 971 773

-3 586 312 -21 896 -141 314 0 213 111 -3 794 209 317 9 069 9 069 218 386 -41 493 -2 659 -44 152 176 892

-3 624 850 -23 152 -140 717 0 186 329 -3 639 182 690 9 327 9 327 192 017 -36 483 -2 143 -38 627 155 534

-3 642 974 -23 268 -140 717 0 187 964 -3 639 184 325 9 580 9 580 193 905 -36 842 0 -36 842 157 063

-3 661 188 -23 384 -140 717 0 189 608 -3 639 185 969 9 835 9 835 195 803 -37 203 0 -37 203 158 601

Plán 2013 31.12. 5 783 569 95 335 0 87 181 0 8 154 5 688 234 5 512 011 100 985 75 237 0 0

Plán 2014 31.12. 5 909 102 89 433 0 83 937 0 5 496 5 819 669 5 668 023 86 902 64 745 0 0

Plán 2015 31.12. 6 065 629 84 200 0 80 848 0 3 353 5 981 429 5 829 307 87 174 64 947 0 0

Plán 2016 31.12. 6 224 282 84 200 0 80 848 0 3 353 6 140 081 5 987 199 87 610 65 272 0 0

Plán 2017 31.12. 6 384 480 84 200 0 80 848 0 3 353 6 300 280 6 146 633 88 048 65 599 0 0

Plán 2013 31.12. 5 783 570 5 385 868 1 279 950 2 134 145 1 971 773 20 401 20 351 50 377 301 4 779 4 250 368 272 0

Plán 2014 31.12. 5 909 102 5 562 760 1 279 950 4 105 917 176 892 20 401 20 351 50 325 941 4 779 4 250 316 912 0

Plán 2015 31.12. 6 065 629 5 718 294 1 279 950 4 282 810 155 534 20 401 20 351 50 326 934 4 779 4 250 317 905 0

Plán 2016 31.12. 6 224 281 5 875 357 1 279 950 4 438 344 157 063 20 401 20 351 50 328 524 4 779 4 250 319 494 0

Plán 2017 31.12. 6 384 480 6 033 958 1 279 950 4 595 407 158 601 20 401 20 351 50 330 121 4 779 4 250 321 091 0

strana | 76

2013

Recommend Documents