2013

90

1

Předvánoční slovo předsedy sdružení Vážení betlemáři, toto předvánoční a zároveň poslední letošní vydání časopisu nese pěknou číslici „90“ a také uzavírá 23. ročník nepřetržité řady, což od prosince 1990 obnáší zhruba dva a půl tisíce stran informací určených tematicky betlemářům. Na počet listů by to byla pěkná kniha. Je potřeba si uvědomit, že právě časopis spojuje jednotlivé betlemáře po celé republice, zvláště ty, kteří nejsou začleněny do některé regionální pobočky – je jich více než polovina členské základny. Při zahajování letošní výstavy sdružení v Třebechovicích jsem si opět uvědomil, jak různorodá či všestranná je tvorba a zájmy českých betlemářů. Připomínám to proto, že pokud v obsahu časopisu někdo něco výrazně postrádá, dáváme mu možnost to vhodnými příspěvky doplnit. Časopis patří nám všem. Dlouhodobým cílem všech českých betlemářů včetně profesionálů by mělo být periodikum sloužící plošně bez výjimek všem regionům v České republice a průřezově všem betlemářským oborům. Domnívám se, že náš časopis je z výše uvedených důvodů pro toto vhodný a to bez ohledu na skutečnost, kým je v současnosti redigován. Složení předsednictva sdružení, které je dáno demokratickou volbou na valných hromadách, může de facto suplovat redakční radu časopisu BaB či ji alespoň patřičně usměrňovat. V příštím období bychom se měli zaměřit na to, co v obsahu časopisu posledních zhruba dvou letech chybí a to zejména na rozšíření příspěvků „ze života“ našich řezbářů betlémů včetně jejich pravidelných setkávání při různých příležitostech v regionech, dále na prezentace umělecky cenných kostelních jesliček, různé sběratelské obory a v neposlední řadě na rovnoměrnou prezentaci ze všech oblastí republiky. Zlom kalendářního roku nás vybízí k rekapitulaci. V tomto roce se nám podařilo po několika letech uvést naše www stránky do rutinního provozu. Společně s Muzeem Jindřichohradecka byla uspořádaná úspěšná mezinárodní konference „Betlémy stále živé II“ a byla připravena celostátní výstava sdružení „Betlémy a Vánoce“ v Třebechovickém muzeu betlémů. Potěšitelné je také obnovení zahraničních aktivit našeho sdružení v rámci UN-FOE-PRAE. Můžeme se těšit z nové velkoryse pojaté budovy Třebechovického muzea betlémů, z otevření stálé expozice betlémů ve Švábenicích či z nabízených akcí karlštejnského Muzea betlémů. V posledních dvou číslech časopisu přinášíme informaci o konání zhruba 50 letošních výstav betlémů, které jsou převážně realizovány s rozhodujícím nebo částečným přispěním našich

90

ročník 23 č. 4/2013

Z obsahu Konference v Jindřichově Hradci str. 2 Výstava „Nožík Tomáše Krýzy“ 3 Konference v Oberstadionu 4 Petrákův betlém v jilemnickém muzeu 5 Advent v karlštejnském muzeu betlémů 7 Novoměstský betlém Jarmily Haldové 8 Valašský betlém z Lidečka 14 Mgr. J. Janků: Vánoce v grafice 16 Vernisáž výstavy sdružení v TMB 20 Přehled letošních vánočních výstav 21 Nová kniha „Tišnovsko a betlémy“ 23 Schůzky betlemářů v Brně 23 Urgence čl. příspěvků za rok 2013 24 Vydavatel: České sdružení přátel betlémů o. s. www.sdruzenibetlemaru.cz Adresa redakce: P. O. BOX 66 501 01 Hradec Králové Sazba a tisk: OFTIS spol. s r. o., Ústí nad Orlicí Registrace: MK ČR E 11426 Do tisku zadal 9. prosince 2013 Ing. Ludvík Mátl

2

90

členů. Všichni aktivní členové sdružení zaslouží poděkování – ať už se na výstavách podílí vlastní tvorbou, zapůjčením exponátů z osobní sbírky nebo organizačním úsilím či jinou potřebnou pomocí. Vždyť výstavami betlémů oslovujeme nejen širokou veřejnost, ale umožňujeme i rozšiřování poznání u odborníků. Touto propagací tradičního betlemářství naplňujeme základní a nejdůležitější poslání našeho sdružení. Nezapomeňme, že vánoční období je rovněž nejvhodnějším pro získávání nových členů do sdružení – zvýšení stagnujícího počtu členů musí patřit mezi dlouhodobé priority každého z nás.

Připomeňme si také památku našeho čestného předsedy PhDr. Vladimíra Vaclíka, který zemřel letos v březnu. Blížící se vánoční svátky se všemi obecnými, regionálními a rodinnými zvyklostmi bývají přirozeně pro betlemáře nejdůležitější obdobím roku. Přeji Vám všem, aby o Vánocích došlo k naplnění všech vašich plánů a přání. S poděkováním za spolupráci a přáním všeho dobrého do nového roku. Ludvík Mátl, předseda ČSPB

Setkání profesionálních etnografů, tvůrců i lidových betlemářů v Jindřichově Hradci

O mezinárodní konferenci „Betlémy stále živé II“ LUDVÍK MÁTL Konference probíhala ve dnech 14. až 16. listopadu letošního roku v krásném prostředí obnoveného gotického areálu kostela sv. Jana Křtitele a bývalého minoritského kláštera provozovaného Muzeem Jindřichohradecka. Celé třídenní jednání se 60 účastníky bylo perfektně zabezpečeno pracovníky muzea. Konference byla podpořena grantem EU Porta Culturae. Konferenční jednání bylo umocněno účastí prezidenta Světové federace betlemářů (UN-FOE-PRAE) pana Johanna Dendorfera, který společně s ředitelem muzea PhDr. Jaroslavem Pikalem setkání zahájil. Účastníky konference také při zahájení pozdravil vedoucí oddělení Odboru kultury a památkové péče Jihočeského kraje Mgr. František Chrastina. Předseda Českého sdružení přátel betlémů Ludvík Mátl vzpomenul na stejnojmen-

né sympozium, které bylo uspořádáno tehdejším Okresním muzeem v Jindřichově Hradci v roce 1996. Na obou hodnotných akcích se rozhodující měrou podílela předsedkyně regionální pobočky Jihočeští betlemáři a zároveň odborná pracovnice muzea Mgr. Alexandra Zvonařová. Program byl rozdělen do čtyř bloků. O jihočeském betlemářství pojednávala zejména prezentace Mgr. A. Zvonařové, o dlouholetém pečlivém průzkumu jihočeských kostelních betlémů referoval Ing. Jan Roda. Regionálnímu betlemářství se rovněž věnovali v přednáškách: Mgr. Bohunka Krámská (Liberecko), Mgr. Ivana Sieberová (Klatovsko), Mgr. Antonín Žamberský (Třebíč), Doc. Ing. Milan Zábranský (Vysocko a Podkrkonoší), PhDr. Lenka Blažková, Ph.D. (o příbramském řezbáři Antonínu Máchovi), Mgr. Klára Posekaná (chlebové figurky na Příbramsku), Mgr. Markéta Palowská (OstravInteriér kláštera s výstavou betlémů

90 sko) a PaedDr. Jan Luštinec (mechanický Metelkův betlém v Jilemnici). Problematice restaurování a provozu mechanických betlémů se věnoval restaurátor Kamil Andres. Několik přednášejících se věnovalo problematice Třebechovického betlému a to Mgr. Silvie Dušková (otevření TMB a výhled jeho činnosti), Mgr. Vladimír Červený (Proboštův betlém a Církev Československá husitská) a Kamil Andres (restaurování Proboštova betlémů). Spolkové činnosti se věnovaly referáty PhDr. Zity Suchánkové (vzájemné vazby mezi spolky i regiony), Jána Chvalníka (Spolek příbramských betlemářů) a doc. Ing. Milana Zábranského (Spolek českých betlemářů). Se svými podmalbami na skle seznámila přítomné jihočeská malířka Marie Flašková a o organizaci svých výstav „Betlémy ve stodůlce“ na Bechyňsku zasvěceně informovala Jana Pokorná. Samostatná prezentace Mgr. Silvie Duškové byla věnována projektu Ministerstva kultury ČR „Databáze betlémů České republiky“, který zajišťuje ve spolupráci s dalšími odborníky TMB. Zajímavá byla tři vystoupení ze skupiny zahraničních účastníků. Pan Johann Dendorfer se věnoval smyslu betlemářství v současné společnosti, pan Kamil Práznovský ze Žiliny nás seznámil se svou tvorbou (zejména miniaturními betlémy, které v Jindř. Hradci i vystavoval) a paní Zuzana Finger z Bavorska hovořila o lidových betlémech Geralda Fischera. V závěru prvního dne proběhl slavnostní Koncert k poctě Emy Destinové (sopranistka Zdena Kloubová, violista orchestru pražského Národního divadla Petr Přibyl, dirigent a klavírista ND David Švec) a den byl ukončen společenským večerem s občerstvením. Druhý den byl zakončen komentovanou večerní prohlídkou kostela sv. Jana Křtitele při svíčkách. Obsah dvoudenního zasedání se nedá vtěsnat do jednoho článku a tak se můžeme jen těšit na slíbený sborník přednášek, který bude tentokrát pravděpodobně navíc i v elektronické verzi. Konference měla, dle mého názoru, velký význam ve vzájem-

3

Betlemářky Marie Flašková (vlevo) a Jana Pokorná

ném průniku informací mezi profesionálními etnografy navzájem, které byly navíc obohaceny o erudované poznatky laických betlemářů. Pochopitelně zbyl dostatek času na diskusi i vzájemná přátelská popovídání plné entuziasmu mezi přítomnými betlemáři. Všichni organizátoři i přednášející zaslouží velké poděkování. Součástí konference byl autobusový zájezd do jihočeského městečka Velešína na rozměrný Velešínský vyřezávaný betlém Pavla Rouhy. Příjemně působilo, že celý betlém byl umístěn v čerstvém mechu. Kromě obvyklých betlémských výjevů jsme mohli vidět například zpodobnění místních rázovitých obyvatel (včetně autora betlému co by košíkáře při práci) a regionálních historických i současných osobností (např. skladatele J. J. Rybu) či méně obvyklé výjevy jako například plavbu vorů, jízdní soupravu na koněspřežné dráze České Budějovice – Linec (r. 1832) procházející Velešínem, výjev ze Starého Bělidla podle „Babičky“ B. Němcové nebo zásah hasičů s vozovou ručně poháněnou stříkačkou. Všichni jsme byli tímto betlémem i vstřícnosti domácích mile překvapeni.

4

90

Mezinárodní soutěžní výstava Nožík Tomáše Krýzy Vernisáž s účastí asi 200 osob včetně vyhodnocení proběhla v souladu s programem poslední třetí den jindřichohradecké konference. Celkem bylo přihlá-

Pan Johann Dendorfer předává ocenění Bohumilu Houskovi (vpravo); vlevo překladatelka H. Mocová

šen 55 soutěžících s cca 80 betlémy, které byly dřevěné řezané, keramické, porcelánové, skleněné, papírové, ze šustí i pohyblivé. Vystavovatelé pocházeli z celé České republiky, Slovenska a Rakouska. Zlatý Nožík TK obdržel v řezbářské kategorii Zdeněk Farský z Náchoda, Stříbrný Roman Galek z Nové Bystřice a Bronzový Vladimír Cejnar z Děčína. V kategorii kombinovaných betlémů získal Zlatý nožík Bohumil Houska z Č. Budějovic, Stříbrný Marek Minář z Lázní Kynžvart a Bronzový Alena Kartáková z Krupky. Cenu starosty města získal Alois Zádrapa za rozměrný Valašský betlém z Lidečka a Cenu ředitele muzea obdržela řezbářka Jarmila Haldová ze Sedloňova. Ceny předával prezident UN-FOE-PRAE Johann Dendorfer, starosta města Ing. Stanislav Mrvka a ředitel muzea PhDr. Jaroslav Pikal. Výstava v kostele sv. Jana Křtitele končí 30. prosince 2013.

Ze zahraničních kontaktů Českého sdružení přátel betlémů

Pozvánka na výstavy betlémů u našich sousedů PhDr. ZITA SUCHÁNKOVÁ Ve dnech 23. a 24. listopadu letošního roku jsem se jako vyslankyně českých betlemářů zúčastnila 82. setkání bavorských přátel betlémů (82. Landeskripppentag des Verbandes Bayerischen Krippenfreunde) v Oberstadionu ve spolkové zemi Baden-Wurttemberg. Podrobnější zprávu připravím do dalšího čísla časopisu, jen bych velmi ráda vyřídila všem českým betlemářům srdečné pozdravy a pozvání na řadu výstav, zejména však do nově vybudovaného Muzea betlémů v Oberstadionu, které rozhodně stojí za návštěvu (www.krippen-museum.de). V současné době zde na 700 m2 vystavují 200 betlémů různých autorů z Německa, Rakouska, Itálie a také velmi početnou sbírku českých betlémů manželů Sieglinde a Uda Hergesellových. Svou část výstavy nazvali „Čechy země betlémů – jesličky tří století“. Největší část tvoří vystřihovací tištěné betlémy, ale jsou zde také betlémy z hutního skla, podmalby na skle, betlémy z pálené hlíny, vyřezávané, textilní a mnohé jiné. Setkání s českými betlémy daleko za hranicemi

naší země pro mne bylo překvapením, jen mne netěšila řada chyb ve jménech českých autorů a zejména v určení stáří vystavovaných souborů, které opravdu neodpovídalo skutečnosti. Všem, kteří ještě nenavštívili Bamberg v předvánočním čase, doporučuji tuto cestu zařadit do předvánočního programu. Informace lze nalézt na internetových stránkách (www.weihnachtsstadt.bamberg.de). Pozvaní jsme též na cestu za betlémy v Neunkirchen (www.heimat-geschichtsverein.de), do Světa betlémů v Oberau im Zugspitzland u Garmisch-Partenkirchen (www.oberau.de). Další pozvánka je do města a hrad Tittmoning na výstavu Půvab betlémů 2013 (www.tittmoning.eu), případně lze zajet za betlémy na výstavu do pivovaru Brauerei Clemens Harle do Leutkirch im Allgau. Milí betlemáři, ať za betlémy pojedete daleko, zajdete pěšky jen kousek nebo postavíte své jesličky doma, přijměte jejich poselství a šiřte je dál. Přeji „ Vám pokojné Vánoce a dobrý celý příští rok.

90

5

Betlémy v českých, moravských a slezských muzeích

Petrákův betlém v Krkonošském muzeu v Jilemnici PaedDr. JAN LUŠTINEC – ředitel muzea Krkonošské muzeum vlastní kolekci přibližně 25 betlémů, mezi nimž zcela dominantní pozici zaujímá mechanický betlém Jáchyma Metelky (podrobnosti v BaB č. 76). I další betlémy si však zaslouží naši pozornost. K nejvýznamnějším nesporně patří betlém Františka Petráka (1890–1973), bednáře z Valteřic u Jilemnice. Bednářské řemeslo za jeho života ustupovalo ze slávy, a tak se na sklonku života živil především výrobou hrábí a kosišťat a jeho výrobky se v celém okolí těšily znamenité pověsti. To dokládá jeho mimořádnou zručnost, poctivost i znalost materiálu. Vztah ke dřevu, neobyčejná zručnost i láska k tradici a vánočnímu času přivedla bednářské-

Svatá rodina v Petrákově betlému

ho mistra v roce 1918 k myšlence vyřezat si betlém. Nechyběla v něm zřejmě u betlémářů dosti častá špetka furiantství a touhy ukázat se před sousedy. Začal tedy vyřezávat dílo, jež mělo zaujmout nejen rozsahem, ale též neobvyklým obsahem. František Petrák si podle vlastních zkušeností či podle obrázků začal do betléma vyřezávat významné evropské architektury. Někdy zachytil celou stavbu (například Karlštejn, jindy pouze

6

90

Horní část stylizované liberecké radnice, v pozadí hrad Karlštejn

její část (dóm v italském Miláně). Většinou se dosti věrně držel předlohy, pouze u liberecké radnice se uchýlil k výraznější stylizaci. Řezbář Petrák si údajně nechával natírat jednotlivé stavby malířem a měl poněkud neobvyklý požadavek, aby se žádný barevný tón neopakoval. Malíř naštěstí vynikal citem pro kombinaci barev a vytvořil celek neobyčejně pestrý, ale zároveň harmonický i působivý. Které stavby lze v Petrákově betlému vidět? Dominantní pozice náleží velmi zdařilému Karlštejnu. Pod ním zdvihá své věže již zmíněná liberecká radnice, na první pohled lze poznat Hlubokou. Bez Petrákova popisu bychom, spíše ovšem pro neznalost reálií, těžko poznali hanzovní domy z německých Brém. Zato chrám Vasila Blaženého z dnešního Rudého náměstí v Moskvě, průčelí korunovační katedrály francouzských králů v Remeši či chrám Alexandra Něvského z bulharské Sofie může identifikovat i nepříliš zkušený divák. S jistými rozpaky lze určit i část zámku Sanssouci u německé Postupimi.

Jednotlivé stavby jsou vybaveny zrcadlovými okénky a pestrá směsice je doplněna řadou budov bez bližšího určení, v zadních řadách dokonce i králické provenience. Město s výjimkou nejpřednější linie (prvního stupně) není vůbec zalidněno. Architekturu doplňuje pouze několik palem. Petrákova řezba je nápaditá, vyniká charakteristickým lidovým rukopisem. Figury jsou půvabné, proporčně někdy lehce nevyvážené. Celek působí velmi příjemně. Betlém byl komponován jako rohový a protilehlá, výrazně skloněná část byla zhotovena z dřevěné konstrukce pokryté kašírovanou látkou s řadou figurek (opět dílem z Petrákových rukou a zčásti králického původu) i zvířat a samozřejmě s ústředním výjevem jesliček. Dolní šíře rohového betlému činí 105 x 195 cm, hloubka 120 cm, výška 120 cm, obsahuje 80 figurek, 33 stromů, 11 významných evropských staveb, 35 staveb bez bližšího určení a množství rozmanitých doplňkových architektur.

90 Na rozdíl od Metelkových jesliček bylo Petrákovo dílo vystaveno na řadě míst mimo Jilemnici – například na Pražském hradě, či v muzeu ve francouzském městě Trouville sur Meer na břehu Lamanšského průlivu a všude se těšilo zasloužené pozornosti. Betlém navzdory vší exotice dýchá vůní krkonošských Vánoc a v místní betlémářské galerii mu patří jedno z čelných míst. V jilemnickém zámku je vystaveno celoročně a patří k magnetům zdejších bohatých expozic, i když přirozeně popularitě ojedinělého mechanického betléma Jáchyma Metelky konkurovat nemůže. Muzeum na závěr letošního roku a na počátek roku 2014 připravilo zajímavé výstavy, mezi nimiž milovníky betlémů určitě zaujmou následující akce: Výstava „Marie Fischerová-Kvěchová – výběr z díla“, kde budou vystaveny betlémy, originály vánočních pohlednic, ilustrace k pohádkám, studie květin, portréty, porcelán atd. Marie Fischerová-Kvěchová navzdory nepřízni minulých dob patří mezi velmi populární umělce. Málokdo ví, že se svou rodinou zajížděla také na Benecko. Tato výstava je již zahájena a potrvá do 23. 2. 2014.

7

Na výstavě „Králické betlémy“ (od 29. 11. 2013 do 31. 1. 2014) jsou vystaveny nejen slavné betlémy z jednoho z nejvýznamnějších evropských betlémářských center, ale též jednotlivé figurky, postup řezby, chybět nebudou ani dobové propagační materiály atd. Ostatní své betlémy, o nichž pojednáme v některém z dalších čísel našeho časopisu, muzeum střídavě vystavuje příležitostně při svých vánočních výstavách, v hojné míře je zapůjčuje také jiným institucím. Expozice Krkonošského muzea v Jilemnici zaujímají zhruba 1 500 m2 a nabízejí vedle historicko-etnografického bloku také zámecké apartmá Jana hraběte Harracha (1828–1909), jedné z nejvýraznější postav české šlechty 2. poloviny 19. století, obrazovou galerii vynikajícího českého krajináře Františka Kavána (1866–1941), rozsáhlou expozici dějin lyžování a řadu příležitostných výstav a doprovodných akcí. Otevřeno je celoročně denně mimo pondělí, a to od 8 od 12 a od 13 do 16 hodin, v červenci a srpnu je otvírací doba prodloužena do 17 hodin. Metelkův mechanický betlém se předvádí denně ve stanovených hodinách, skupinám nad 20 osob je prezentován i mimo stanovené hodiny. Těšíme se na Vaši návštěvu. „

Letošní advent v Muzeu betlémů v Karlštejně Mgr. ROMANA TREŠLOVÁ Oslavy adventu v Muzeu betlémů pod slovutným hradem Karlštejnem jsou v plném proudu. Ke stálé expozici historických českých betlémů v adventu přibyly dvě perníkové výstavy – tradiční výstava perníkových betlémů, kde vystavují perníkářky z celé republiky a nově autorská výstava Mileny Drbalové, která ztvárnila do perníku české pohádky. Poslední adventní neděli bude před budovou muzea bohatý kulturní program, jehož vyvrcholením bude loučový průvod zakončený na karl-

štejnském náměstí. Pouze v době adventních víkendů mohou návštěvníci zažít mimořádnou atmosféru ve sklepeních, kterými lze procházet při světle svíček. Do 5. ledna 2014 trvá výstava řezbáře Oldřicha Čecha, který připravuje na duben pokračovací kurz řezbářství kralických figurek. V květnu připravuje Jan Roda kurz stavby betlémských kulis. Termíny obou kurzů budou upřesněny po Novém roce – informace na tel. čísle 607 940 787 nebo na e-mailové adrese: [email protected]. „

8

90

Galerie současných řezbářů betlémů – tentokrát z Orlických hor

Měšťanský betlém od Jarmily Haldové v Městském muzeu v Novém Městě nad Metují MONIKA MRÁZKOVÁ – zástupkyně ředitele muzea Když jsem nastoupila do Městského muzea v Novém Městě nad Metují, od první chvíle mne fascinoval místní Měšťanský betlém. Vyřezané postavičky a figurky jsou plné pohybu, hravosti, sounáležitosti ke všemu prostému a lidskému. Právě jednoduchostí a upřímností nás vracejí do světa dětské fantazie a do uplynulých let mládí. Všechny tyto pocity mne vyburcovaly dozvědět se něco více o vzniku všech figurek a také o jejich autorce. Každá z postav má svoji historii, některé jsou opředeny tajemstvím, některé smutkem. Zaměřila jsem se na shánění všech informací o tomto magickém betlému. Největším zážitkem byla pro mne návštěva autorky betlému, řezbářky Jarmily Haldové. Tam jsem pochopila, že dobrota, skromnost a moudrost všech figurek vyzařuje z autorky samé. A tak mohu už jen citovat její výstižná slova: „Udělat loutku je pro výtvarníka pochoutka. Uplatní na ní hned několik profesí. Musí se navrhnout, namalovat, technicky rozkreslit, vyřezat hlava, ruce, nohy a díly těla, některé části nalíčit v některých případech si zahrát na kadeřníka. A nakonec se z výtvarníka stává krejčí. Dokud není loutka hotová, je to stále jen panenka. Ale

v okamžiku, kdy se zavěsí šňůrkami na vahadlo, úplně ožije. Tenhle okamžik mě vždy okouzluje.“ Novoměstský betlém neodpovídá ustálené tradiční vánoční představě. Je vystaven po celý rok a jeho duchovní funkce není pevně spjata pouze s předvánočním časem. Každá postava spěchajících lidiček k betlému má svou minulost. Městské muzeum v Novém Městě nad Metují je umístěno v budově bývalé dělostřelecké bašty, pocházející ze 16. stol. Je zde šest expozic, které mají vztah k městu a okolí a bylo slavnostně otevřeno dne 28. 10. 1995. Expozice jsou koncipovány pro širokou veřejnost tak, aby uspokojily každého návštěvníka. Můžeme si zde prohlédnout expozice: řemesel, hodinek, přírody, historie města a barokní lékárnu. A přece zde něco chybělo. Něco výjimečného a neobvyklého, s čím se jinde nesetkáme. Muzeum nemělo ve svých sbírkách hodnotnou ukázku lidového betléma. Měšťanský betlém začal vznikat roku 2001 pod rukama řezbářky Jarmily Haldové ze Sedloňova v Orlických horách. Nutno říci, že se jedná o výtvarný počin svým nápadem a provedením zcela ojedinělý. S prvotním nápadem přišel bývalý ředitel muzea pan Jaroslav Resl. Za finanční podpory města a tehdejšího starosty pana V. Vašiny, vznikla základní část betlému Svatá rodina a část

90 renesančních domů na zdejším náměstí. Součástí je zámek se sochou Bedřicha Smetany v popředí. Dále navazují jednotlivé strany náměstí, budova Spolkového domu se slunečními hodinami, kostel Nejsvětější trojice a další domy v jeho sousedství. Před vyřezanými domy je betlémský chlév s jesličkami a s ležícím Ježíškem, postava Josefa a Marie, tři králové, nechybí ani oslík a volek. Další postavy na sebe nenechaly dlouho čekat. Všem se nápad velice zalíbil a betlém se začal rychle rozrůstat. Betlém by se dal také nazvat: „Novoměšťáci sobě“. Protože většina postaviček zobrazuje právě konkrétní občany města a mohou si ho tvořit sami. Řada lidí využila možnost objednat si vyřezání figurky představující někoho z rodiny a darovat ji do betléma. Dárci nejsou jen lidé z Nového Města nad Metují, ale také lidé ze vzdálených míst, které myšlenka nadchla a postavičku si podle svých představ objednají a darují do betléma. Součástí je i album, kde má každá vyřezaná postava fotografii a text s vysvětlením, koho představuje a za jakým účelem dal figurku vyrobit. Původně byl betlém umístěn v Galerii Zázvorka. Od listopadu 2007 má své místo v přízemních prostorách muzea, kde je stálou součástí muzejních expozic. Autorka betlému Jarmila Haldová se narodila 3. prosince 1951 v Praze do rodiny výtvarníků. Otec Václav Havlík působil jako scénograf v divadélku Spejbla a Hurvínka, v Ústředním loutkovém divadle a vyučoval loutkařskou technologii na Katedře loutkářství Divadelní fakulty pražské AMU. Matka Jarmila Havlíková se proslavila jako ilustrátorka a také se plně věnovala loutkařské tvorbě. V roce 1975 se Jarmila Haldová s rodinou přestěhovala do Sedloňova v Orlických horách. Výtvarné dílo autorky je obsahově rozsáhlé. Lze jej rozdělit na výtvarné práce ze dřeva (figurální a reliéfní) a na práce malířské a grafické (např. ilustrování pohádek či odborných publikací o rostlinách). Jedním z vrcholů její činnosti je kolekce dřevěných kolorovaných reliéfů českých panovníků a jejich manželek. Jsou pojaty historicky

9

věrně, vycházejí z dobových výtvarných předloh, dokládají historickou dobu působnosti českých panovníků a světců. Z podnětu katolické nadace pro nevidomé vznikl také neobyčejně působivý soubor třiceti reliéfních deskových obrazů, převážně českých světců a patronů. Vedle řezby reliéfů se dlouhodobě věnuje vyřezávání loutek a hlavně betlémů. Největší celek vytvořila pro Okresní muzeum v Rychnově nad Kněžnou, kde také v osmdesátých letech byla zaměstnána. Jde o tzv. „Soukenický betlém“, kde vedle betlémské scény je zobrazeno kompletní zpracování vlny na sukno a jeho barvení. Desítky dalších větších nebo menších betlémů jsou roztroušeny mezi sběrateli po celé republice. Zúčastnila se také značného počtu výstav na mnoha místech v Čechách. V současné době se zaměřuje na tvorbu pohádkových figurek, na hrdiny antických příběhů, vyřezává šachové figury, panenky a loutky. Náměty čerpá ze všední každodennosti života nebo z literárních a dramatických děl. Má ráda řeckou mytologii. Profesionální úrovní svých děl, která vznikla houževnatou a usilovnou prací, dalece přesáhla rámec regionu Orlických hor i hranic východních Čech. Vánoce vnímá Jarmila Haldová jako svátky rodiny. Je to doba, kdy se jí sejde celá rodina, dnes už s dospělými syny a s jejich rodinami. Je to oslava klidu a míru. Už od dětství bylo pro ni největším potěšením hrát si s figurkami betlému. Jejím snažením je, aby betlémy měly všechny náležitosti pravého venkovského prostředí plné jasu a veselí. K němu patří zelené pláně, popásající se ovečky s pastýřem, muzikanti, rozjařená chasa a vesnická pospolitost všech občanů, kteří jdou pozdravit narozené děťátko. Její figurky a postavičky jsou plné pohybu, hravosti a jsou osvobozeny od všeho zla, závisti a lakoty. Historička umění PhDr. Alice Židlická o autorce řekla: „Je zajímavé, jak Jarmila Haldová dovede ve své tvorbě vlastním způsobem vyjádřit regionální charakter lidového řezbářství Orlických hor.

10

90

Vychází ze známých praktik a technologií lidového řemesla, tvoří zajímavě a individuálně. Její dílo navazuje na odkaz lidové výtvarné tradice. Jestliže je umělecká tvorba dialogem mezi umělcem a skutečností, tvorba a práce Jarmily Haldové je tichým, poetickým šepotem.“ Každá postavička v Novoměstském betlému má svou historii vzniku. Většina jich je dárkem nebo překvapením pro příbuzné a blízké. Převládá proto věnování k narozeninám, pro vzpomínku, k obohacení betlému, ale i věnování např. vodáckému oddílu nebo za civilní službu. Řezbářka se drží přesně předlohy, kterou může být fotografie, obrázek nebo osobní setkání a nejenže dělá podobu toho daného člověka, ale mnohdy také přiblíží jeho zaměstnání, koníčky. Protože lidé jsou různí a jeden se nepodobá druhému, musí autorka dokonale nastudovat každý detail předlohy. I když jsou postavy stylizované, zachovává řezbářka jejich skutečný charakter, účes a barvu vlasů. A tak můžeme obdivovat figurku restaurátora veteránů, který zde má své auto - Pragovku, zdravotní sestru přinášející léky, řezníka nesoucího přes rameno šunku, italského legionáře ve své uniformě, chovatele prasátek s čuníkem v náručí, pláteníka s nůší na zádech, kováře s kovadlinou a se svým koněm, přadlenu s kolovratem, malíře s paletou barev, kořenářku s bylinkami, tenistu, myslivce se zajícem, houbařku s košíkem, přadlenu s kolovrátkem.

Figurek v betlému je již přes sto kusů a Jarmila Haldová dokáže nejen o figurkách poutavě a se zaujetím vyprávět, ale dokáže nad nimi i hluboce přemýšlet. A tak společně s autorkou zavzpomínáme na výrobu a vznik některých z nich: „První objednané figurky byly od nestora novoměstského skautingu, který si přál loutkáře a skautíka. K výročí nedožitých kulatých narozenin jsem vyráběla fotografa se starým fotoaparátem. Často se k jedné figurce přidá i celá rodina. A i já mám v betlému svoje želízko v ohni. Muzeum projevilo přání mít postavičku z historie města. Byl určen mecenáš města a třikrát zvolený starosta, který byl tiskařem a z chudého chlapce se vypracoval až na ředitele závodů. Vznikla postava důstojného pána, ředitele tiskáren, ke kterému jsem přidala učedníka, jak ručně sází písmena a stojí na bedýnce. A to je to moje želízko – já jsem přišla z Prahy a můj pradědeček pocházel z chudé rodiny s mnoha dětmi a jako malý šel do učení na tiskařského učně. Byl tak malinký, že musel mít bedýnku pod nohama, aby všude dosáhnul. A jelikož byl velice schopný a progresivní, dobře se vyučil a vystudoval, stal se ředitelem významné tiskárny v Praze. Takže často při práci na figurce zapojuji, co je mně blízké. Vznikla tak i figurka zemědělce z Krčína, kterou objednala jeho vnučka podle fotky, na které drží v náručí děda malé děvče. Shodou okolností mám i já podobnou fotku, kde mě drží můj dědeček a na hlavě máme stejné čepičky.“ Některé figurky vznikají i formou sbírek. Děti z novoměstské školky vyrobily drobné dárky, na prodejní výstavě je nabídly rodičům a známým a výtěžek z prodeje použily na výrobu figurek pěveckého sborečku. Děti s učitelkami několikrát navštívily řezbářku, sledovaly její práci a pro autorku byly živým modelem a inspirací. Nejsou zde postavy pouze od novoměstských občanů nebo rodáků, ale i od lidí, kteří zavítají k nám do muzea a betlém je osloví natolik, že vyhledají řezbářku a nechají se zvěčnit v podobě figurky. Tak vznikla krásná postava geodeta, jehož majitel

90 sice pochází z Čech, ale nyní bydlí v Kanadě. Jedna z posledních a technicky krásně zpracovaných figurek je provazochodec s turistkou, objednaná rodinou z nedalekého městečka. Je i dost lidí, kteří dali vyrobit figurku pro betlém, ale nakonec se jim tolik líbila, že si ji nechali doma a těší se z ní každý den. Některé figurky mají i smutnou historii a jsou vyrobeny na památku zesnulého člena rodiny nebo blízké osoby. Figurky jsou vyrobeny z lipového dřeva. Dřevo lípy je díky svým ideálním vlastnostem nejoblíbenějším materiálem řezbářů. Lípa velkolistá má dřevo tmavší, dřevo mohutných lip srdčitých je nejbělejší. Charakterizuje ho jemná a pravidelná struktura, měkkost a pevnost. Materiál „drží tvar“ a umožňuje přesnou a detailní řezbářskou práci. Zkušení řezbáři vnímají dřevo také čichem. Lehce nasládlá vůně naznačuje, že jde o zdravé dřevo. Nápadně sytá vůně signalizuje, že lípa byla napadena nádorem. Povrchová úprava figurek je dělaná temperovými barvami a zafixovaná fixativem. „Temperové barvy mi vyhovují nejvíce, protože mám pocit, že olejové barvy malé figurky vybarví až moc hrubě. Po konečné úpravě fixativem není figurka příliš lesklá a dostane krásný hedvábný nádech a přirozenost.“ říká Jarmila Haldová. Vůně dřeva a barev přivítá každého návštěvníka sedloňovského ateliéru, kde se Jarmila Haldová už léta ohání u velikého stolu nejrůznějšími dlátky a nožíky. „Asi mě oslovil duch kraje, dřevo bylo všude kolem a navíc zaútočil genius loci. Tady všude se přece vyřezávaly betlémy“, vysvětluje důvod, proč začala s dřevořezbou betlémů. A také proč začala s výrobou Novoměstského betlému: „S nápadem vytvořit pro novoměstské muzeum betlém, přišel bývalý ředitel muzea, kterému se zalíbil můj rychnovský betlém. Ten nám ukazuje, jak soukeníci všemi procedurami vyrábějí sukno, až donesou hotový kabátek pro Ježíška. Ve svém nadšení pro muzeum vymyslel variantu, že by si betlém vytvářeli občané města sami (zadávali by řezbářce výrobu „svých“ figurek) a tím by se

11

podpořil i zájem o muzeum. Tak vnikla základní sestava betlému – chlév a Svatá rodina. Myšlenka a počátek unikátního betlému byl na světě. Betlém byl posléze představen veřejnosti a dosud se stále buduje. Protože i lidové betlémy, pokud to nebyly pevně smontované skříně, které byly instalovány pouze na vánoční období, se každý rok stavěly znovu s různými obměnami a stále se doplňovaly a rozrůstaly. Novoměstský betlém tuto myšlenku plně respektuje a stále budí zájem občanů, kteří se přijdou podívat na své postavičky a potěšit se pohledem, co se rozrostlo a vylepšilo. „Hodně lidí se mne ptá, jak se slučuje, že tam jsou vyřezané postavy různých přesvědčení. Tento betlém je netradiční a není pojímaný v klasické biblické podobě. Důležitý je chlév s Ježíškem. To je základ. Bez Ježíška by to nebyl betlém, ale ty postavy, které jdou k Ježíškovi, jako by se hlásily ke kořenům křesťanské kultury, tradici a ctnostem. A je jedno jakého jsou vyznání a kultury.“ Uzávírá své vyprávění Jarmila Hladová. Redakční poznámky: O řezbářce paní Jarmile Haldové a rychnovském Soukenickém betlému byl rozsáhlý medailon v časopise BaB č. 72 a o rozšíření Soukenického betlému i jeho trvalé instalaci v Rychnově nad Kněžnou byl příspěvek včetně barevného vyobrazení v BaB č. 84. Do 12. 1. 2014 je otevřena v Praze-Horních Počernicích na Chvalském zámku obdivuhodná výstava v článku zmiňovaných dřevořezeb (hlubokých kolorovaných reliéfů) českých panovníků od knížete Bořivoje po císaře Leopolda I včetně jejich manželek a drobných betlémů od paní J. Haldové.

Obrázky: starosta města, dětský sbor, geodet

12

90

Vyřezávaný Měšťanský betlém Jarmily Haldové, panoráma náměstí v Novém Městě nad Metují – vlevo zámek (Městské muzeum Nové Město nad Metují)

Alois Zádrapa: Valašský betlém v Lidečku, mezinárodní výstava „Nožík Tomáše Krýzy 2013“ (Muzeum Jindřichohraadecka)

90

13

14

90

Lidový řezbář betlémů z Valašska vypráví

O Lidečském vyřezávaném betlému ALOIS ZÁDRAPA Betlémy na Valašsku mají svou dlouholetou tradici. Betlémy se vyráběly z různých materiálů a různými způsoby. Vyřezávané překližkové malované, papírové ze samorostů, z kamene, látek apod. Nejoblíbenější jsou ale tradiční přírodní betlémy, vyřezávané z lipového dřeva, nekolorované. V Lidečku, které je nedaleko státní hranice se Slovenskem, jsme dva řezbáři. Lidečkem projíždějí návštěvníci z Čech a Moravy, kteří jedou navštívit populární nový pohyblivý betlém v Horní Lidči. Prvním z lidečských betlemářů je pan Jan Ryza z Lidečka. Pan Ryza je dlouholetým betlemářem – tvorbě betlémů se věnuje vlastně celý život. Jeho sbírka čítá na 20 betlémů z různých materiálů (ze dřeva, ze samorostů,

z kamenného tufu a podobně). Jeho propracované betlémy je možno vidět na občasných výstavách či předvánočních jarmarcích. Jde například o nápaditý samorostový betlém, betlém valašské dědiny a kostkový betlém. Dalším řezbářem jsem tedy já – Alois Zádrapa z Lidečka a dovolím si Vám představit svůj velký „Valašský betlém v Lidečku“. Je to tradiční nepohyblivý vyřezávaný betlém z lipového dře-

90

va, kde jsou kromě betlémské scény představeny obrazy a ukázky života a řemesel na Valašsku v době před padesáti až šedesáti lety, tak jak si je pamatuji ze svého dětství a mládí. Betlém jsem začal vyřezávat v roce 2006 a postupně jsem přidával další figurky a části až do jeho dnešní podoby. K dnešnímu dni je celý betlém 6 metrů dlouhý a 1,5 m vysoký. Obsahuje 235 figur lidí a zvířat a celou řadu dalších objektů, staveb, stromů atd. Pozadí betlému tvoří ploché vyřezávané panely s motivy valašské krajiny. Výjevy betléma jsou vázány k Valašsku, některé z nich konkrétně k Lidečku, jako například kostel sv. Kateřiny, kaplička sv. Ludmily v osadě Račné nebo známé Čertovy skály, které jsou významným přírodním útvarem obce Lidečko. Sám se řadím mezi lidové řezbáře – samouky, kteří svým koníčkem dělají radost sobě a pak následně i své rodině a svému okolí. Přestože se této zálibě věnuji pouze krátkou dobu v dů-

Detaily lidečského betlému: jesličky, pekárna, košíkáři, sáně

15

chodu, obdivoval jsem vyřezávané betlémy celý život a teď jsem se rozhodl podělit o svou radost z vyřezávaného betlému i s Vámi. Lidečský betlém byl několikrát vystavován, například vloni byl součástí expozice výstavy betlémů v zámku Lešná u Valašského Meziříčí, která probíhala v závěru roku 2012. Několik malých betlémů jsem vyřezal i pro svoji rodinu. Ukázky a fotografie je možno vidět i na mých internetových stránkách www.betlemzadrapa. mypage.cz. Věřím, že Vás představení betlému zaujalo a velmi by nás, řezbáře z Lidečka, potěšila případná spolupráce. S přáním všeho nejlepšího Alois Zádrapa, Lidečko 170, 75615 Lidečko, členské číslo ČSPB 818. (redakčně kráceno) Redakční poznámka: Na probíhající Mezinárodní soutěžní výstavě „Nožík Tomáše Krýzy“ v Jindřichově Hradci získal v článku popisovaný Lidečský betlém Cenu starosty města. Výstavu lze navštívit v Muzeu Jindřichohradecka – v kostele sv. Jana Křtitele do 30. 12. 2013. „

16

90

Betlémské výjevy v grafice českých a moravských výtvarníků Do tohoto časopisu již mnoho let přispívá svými erudovanými a přitom čtivými články paní Mgr. Jarmila Janků z Brna, která vedla několik let sekci grafiky a krásné knihy při Klubu přátel výtvarného umění v Brně. Při této činnosti se často setkávala s grafikami betlémů. A zde začíná její nadšení, především pro drobnou grafiku. Z počátku to byly novoročenky. Pak se však začala více stýkat s jejich autory a navštěvovat jejich ateliéry. Mnozí autoři sběratelce své kresby či grafiky darovali, další zakoupila na aukcích, v antikvariátech či vyměnila. Ve sbírce Jarmily Janků je dnes více než sto výtvarníků a jsou mezi nimi taková jména umělců jako Bohuslav Reynek, Vladimír Komárek, Karel Svolinský, Jaroslav Šerých, Vlasta Švejdová a další. S některými z výtvarníků pojí paní Janků blízké přátelství a umí o zážitcích s nimi velice zajímavě vyprávět. Věříme, paní Janků bude nadále obohacovat tento časopis sice drobnou, ale působivou a nápaditou grafikou. Výběr ze svých sbírek nyní vystavuje paní Janků v Městském muzeu ve Svitavách, kde tuto ojedinělou výstavu grafik a kreseb doplňují zejména regionální betlémy včetně dlouhodobě instalovaného velkého svitavského. Výstava končí 19. ledna 2014.

O malíři a grafikovi Františku PEŇÁZOVI Mgr. JARMILA JANKŮ Uvedený výtvarník se narodil chudým rodičům v obci Pašovice dne 5. 6. 1912. Otec byl deputátník a panský kočí. V rodině vyrůstalo 5 dětí. Již v obecné škole projevoval malířské a výtvarné nadání. Nejdříve se vyučil malířem pokojů a natěračem. Ve volných chvílích stále kreslil. V roce 1936 složil úspěšně přijímací zkoušky do reklamního oddělení firmy Baťa ve Zlíně. Po německé okupaci v roce 1939 se uzavírají vysoké školy a ve Zlíně vzniká známá Baťova Škola umění. Sem nastupují profesoři jako je Eduard Milén, Vincenc Makovský a další. Do této školy se přihlašuje i František Peňáz. V dopoledních hodinách studenti pracovali v závodě, odpoledne měli výuku (viz. kniha J. Rajlicha Přistřižená křídla). Po válce v roce 1945 odchází na AVU do Prahy. Zde absolvuje návrhem vitráže Křížová cesta do mozaikových oken. Měl nejlepší hodnocení své práce a bylo mu nabídnuto místo asistenta na akademii. Nabídku odmítl a natrvalo se vrátil se do rodného kraje k rodině do Hřivnova

90 Újezdu, kam se již dříve přiženil. Nikdy nezakrýval své náboženské přesvědčení. Sám o sobě říká: „To, že mám schopnost vidět a zobrazovat krásu kolem sebe, necítím jako svou zásluhu, ale jako mimořádný dar Všemohoucího Boha.“ Náměty k práci hledal v luhačovickém Zálesí, kde rád zachycoval starou mizející architekturu. Spolupracoval s kněžími, do kostelů ve svém kraji i na Slovensko navrhoval vitráže, maloval svaté, navrhoval interiéry. V roce 1952 byl na příkaz STB zatčen, surově mučen v Uherském Hradišti, vězněn a posléze poslán „budovat Ostravsko“. Byla mu zakazována činnost, nesmělo se o něm mluvit. Teprve v 60. letech nastalo jisté zmírnění jeho pronásledování. Když upravoval interiér zlínského kostela, sblížil se s kaplanem Janem Graubnerem, nynějším olomouckým arcibiskupem. Ten o něm říkává, že vše co vytvářel, vycházelo z Bible, kterou měl stále „při ruce“. Obdivoval jeho kresby, pastely i linoryty. V roce 1985 (výročí smrti sv. Metoděje), nechali na biskupství v Olomouci rozmnožit jeho linoryt sv. Bratří, poslali je do kostelů a udělali i plakáty. Jeden z nich stále visí v předsíni Olomoucké katedrály. Umělec měl rád hudbu, zpíval ve sboru v Pašovicích, sám se

17

naučil hrát na harmonium a doprovázel kostelní zpěvy. Při malování většinou poslouchal vážnou hudbu. Zemřel v 84 letech v roce 1996. U příležitosti 100. výročí od narození Františka Peňáze byla v Hřivnově Újezdě slavnostně odhalena kamenná pamětní deska (autor M. Bařinka). Literatura o díle a osobnosti F. Peňáze je nulová. Jeho životopisná data byla až v poslední době uvedena na internetu, díky oslavám v rodném kraji a přičiněním paní M. Zieglerové. Hodnocení díla z výtvarného hlediska

18

90

zcela chybí. Spolužákům zlínské školy se „ztratil“, zůstal ukryt ve svém rodném kraji. Když jsem z pozůstalosti zlínského sběratele získala několik grafických listů s vánočními motivy, byla jsem nadšená. Výborné dřevoryty, dynamické, citové, tištěné s láskou. Autor vzdává hold Bohorodičce a Ježíškovi, který se

stává světlem světa. Přicházejí se mu radostně poklonit pastýři, což jsou v jeho ztvárnění chlapci jeho rodného kraje. Používal vhodně náměty i slova z koled a vánočních písní. Škoda, že Zlínská galerie umění odmítla jeho obraz Kalvárie, mohli bychom alespoň někde uvidět také jeho malbu.

Ladislav RUSEK – grafik, malíř a pedagog Mgr. JARMILA JANKŮ Život tohoto umělce (nar. v roce l927 v Hrabství ve Slezsku) je spojen s Olomoucí a okolním

krajem. Maturitu složil v Lipníku nad Bečvou. V letech 1946–51 studoval na Pedagogické fakultě Palackého university v Olomouci obor výtvarnou výchovu a deskriptivní geometrii (profesoři A. Beran, F. V. Mokrý, V. Navrátil a J. Zrzavý). Po studiích 10 let učil na ZŠ v Postřelmově, v roce 1961 se vrátil do Olomouce, nejdříve na Pedagogický institut, později na Palackého universitu, kde vyučoval jako odborný asistent do roku 1990. Ve své výtvarné tvorbě se věnoval zejména grafice. Oblíbil si tisk z výšky – hlavně linoryt, avšak používal i techniku suché jehly. Vytvářel grafické cykly, ale našel zalíbení i v drobné grafice, zejména v exlibris (více jak 1000 realizací) a novoročenkách (více než 400). Nad svou grafickou prací se zamýšlel v článku „Pozdravy od stolu grafikova“ ve Sborníku exlibris: „Za 60 let tvorby jsem dobýval z té malé plochy, do níž má rydla vnikala rukou stále jistější, výsledky stále vyrovnanější a svým poselstvím (neboť na obsahu mně vždy záleželo) byť nejčastěji zašifrovaným v kompozici figurálních prvků a různých symbolů, určitě hlubší a závažnější… Už dávno jsem přestal zapisovat pořadí stále vznikajících nových listů. Vytvořil jsem spoustu dopisních záhlaví, emblémy, stovky ilustrací pro různé bibliofilie a brožury, taktéž knihy – hlavně skautské.“ Byl skautem od r. 1945 a od 90. let minulého století

90

19

se podílel na znovuzrození této organizace a to i po stránce kulturní. V 60. a 70. letech stál na vrcholu své tvorby. V roce 1971 vydal Klaus Rodel v Dánsku monografii věnovanou Ruskově tvorbě exlibris. Stal se světově proslulým. Tematicky často vycházel z biblických příběhů, což nevyhovovalo kulturní politice totalitního režimu. Další inspirací mu byla příroda, byl velkým znalcem rostlin. Jako dobrý teoretik umění zahajoval výstavy svým kolegům výtvarníkům a psal odborné články. Z vánočních biblických motivů nejraději zpodobňoval svatou rodinu, samostatně i Ježíška v jeslích s klaněním Třech králů. Mnohdy stejnou kompozici použil v technice linorytu i suché jehly. Krásná jsou jeho „Klanění“ z počátku 70. let, které mu tiskl jeho hlavní tiskař „z výšky“ pan Raimund Zbořil (1919–2011) ve Vyškově. Právě jemu vděčím za mnohé Ruskovy tisky – a nejen já, ale spousta mých kolegů, a také nejen za tisky Ruskovy.

V posledních 15 letech života se Ladislav Rusek věnoval převážně skautingu. Ve světě je znám hlavně jako grafik této organizace. Získal zde i mnohá světová ocenění – například v Chile. Mimo jiné se zabýval i literární činností a poezií. Dožil se 85 let a zemřel v roce 20l2 v Olomouci. Literatura: České exlibris /Hollar/ z roku 2000, str. 100, Sborník pro exlibris a drobnou grafiku, 2004, L.Rusek, Knižní značky: 2/2002 a 3/2012, články J. Dolívky a V. Křupky Pozn.: Zobrazená grafika je oproti originálům zmenšena.

20

90

Letošní adventní a vánoční výstavy betlémů Vernisáž výstavy Českého sdružení přátel betlémů „Vánoce s betlémy“ v Třebechovickém muzeu betlémů 29. 11. 2013 LUDVÍK MÁTL Zahájení probíhalo společně s druhou výstavou „Betlémy v pohraničí. Hledání Proboštovy a Witigovy inspirace“ (viz foto vpravo). Nejprve pozdravil přítomné starosta města Třebechovic Ing. Jiří Němec a za sdružení promluvil předseda Ing. Ludvík Mátl, který mimo jiné připomenul zásluhy manželů Marie a dr. Vladimíra Vaclíkových o vznik Třebechovického muzea betlémů i skutečnost, že se celostátní výstava sdružení koná po 22 letech opět v Třebechovicích (20. 12. 1991 byla zahájena v Kulturním domě 1. celostátní výstava betlémů – viz BaB č. 5). K problematice inspirace tvůrců Třebechovického betlému provedla úvod- mavých exponátů lze uvést z větších celků napříní analýzu ředitelka muzea Mgr. Silvie Dušková. klad pohyblivý vyřezávaný betlém Kamila AndreK oběma výstavám byly promítány na doplnění se, kolorovaný vyřezávaný betlém Josefa Hánla pěkné prezentace. Muzejníci měli vše pečlivě při- a příbramské jesličky. Z kuriózních betlémů upoutá praveno a zaslouží společně s vystavovateli upřím- například poučná rekonstrukce Braunova betlému v Kuksu od řezbáře Leoše Pryšingera (v původní né poděkování. Zahájená výstava betlémů je různorodá a to jak nedochované podobě), Romský národopisný betpo stránce regionálního původu, tak druhu použi- lém Jiřího Součka či keramický betlém v padesátých materiálu či velikostí jesliček. Toto příjemné tilitrovém demižonu od Miloslavy Vašíčkové. Jedpel-mel jako by zpodobňovalo rozmanitost tvorby noznačně doporučujeme třebechovické muzeum a zájmů českých betlemářů. Z mnoha desítek zají- navštívit, výstava betlémů trvá do Hromnic.

Z vernisáže – promítání dobového dokumentu o Proboštově betlému (foto Petra Jahnová)

90

21

POŘÁDANÉ VÝSTAVY BETLÉMŮ 2013/14 – 2. část (sestaveno na základě oznámených a dohledaných údajů – bez záruky) V BaB č. 89 byl vložen samostatný leták s 1. částí seznamu výstav (včetně výstav v Praze) Lokalita

Výstava

Termín

Poznámky

Bechyně, Hvožďany, č.p. 2

Betlémy ve stodůlce (18. ročník), pořádá J. Pokorná

14. 12.–5. 1. denně 10–17; 24. a 31. 12. jen do 13 hod.

www.betlemyvestodulce. unas.cz

Česká Třebová, Městské „Vánoční přichází čas“; muzeum, Klácelova 80 vystaven bude i velký (u starého nám.) Tomšův orientální betlém

3. 12.–5. 1.; denně mimo 24. 12.: 8–11 a 22–24; Po: 10–18; 25., 26. 12. 31. 12. zavřeno; a 1. 1. 13–18 hod. tel. 465 534 516; www.mmct.cz

Havířov, Kulturní dům Radost, Alšova 11

„Pojďme spolu do betlé- 5.–30. 12.; denně 10–18; ma“ (výstava se sbírky 24. 12. zavřeno M. Halfarové, 13. ročník)

Jeseník, Vlastivědné muzeum Jesenicka, Zámecké nám. 1

„Narodil se v Betlémě“ (také betlémy z Vysočiny – Jihlavska)

Kladno, Kostel Nanebevzetí P. Marie, nám. Starosty Pavla

Betlémy na Kladně, viz informace v BaB č. 89

Lanškroun, Městské muzeum, nám. A. Jiráska 1 (zámek)

„Vánoce z proutí a krajky“, betlémy

30. 11.–26. 1.

Tel.: 465 324 328 www.muzeumlanskroun.cz

Letohrad, Spol. centrum Nový dvůr

Výstava betlémů a vánočních dekorací (doprovodný prodej)

7. 12.–30. 12.; denně 13–18 hod; 24. a 25. 12. zavřeno

Tel. 465 622 160 www.muzeumremesel.cz

Lomnice nad Popelkou, Městské muzeum, Husovo nám. 43

Výstava betlémů včetně zahraničních (12. ročník)

30. 11.–6. 1.

Tel. 481 671 872 www.muzeumlomnice.cz

Mohelnice, kostel sv. Pohyblivý Mohelnický Tomáše Becketa – kaple betlém řezbářů Josefa sv. Anny a Františka Nedomlela

25., 26., 29. 12. a 1. 1. a 5. 1.: 11–12 a 13–18 h.; 27., 28., 30., 31. 12. a 2., 3., 4., 6. 1.: 10–12 a 14–17 hod.

Dále až do 2. 2. út–čt–so 15–16; ne 14–17 hod.; tel. 602 503 430 (p. Nenkovský, lze objedn. výklad)

Ostrava, Slezskoostravský hrad

Výstava betlémů

7. 12.–5. 1.

www.slezskoostravský hrad.cz

Pardubice, Východočeské muzeum, Zámek

30. 11.–5. 1.; „Viděli jsme děťátko“ (současní řezbáři); v mu- 10–18 hod.; zeu rovněž unikátní Po zavřeno „Křišťálový betlém“

26. 11.–31. 12.; Út–Ne 9–17 hod.

UPOZORNĚNÍ

Tel. 584 401 070 www.muzeum.jesenik.net Výstava se pro nemoc ruší bez náhrady

Tel. 466 799 240 www.vcm.cz

22

90

Praha 1, Muzeum Kar- „Skleněné Vánoce“ (spo- Od 1. 12.–2. 2.; denně lova mostu, Křižovnické lupřipravila Ing. Korta- 10–18; 24. a 31. 12. jen nám. 3 nová ze Žel. Brodu) 10–17; 1. 1. jen 12–18

Tel. 731 455 512 www.muzeumkarlovamostu.cz

Praha 6, Keplerovo gym- Tradiční výstava betlénázium, Parleřova 118 mů pí Dočekalové

Doplňkový prodej www.betlemy.eu

Praha 7, Galerie Scarabeus, Jana Zajíce 7

21. 12.–3. 1.

„Cukr, káva, čokoláda 27. 11.–19. 1. a reklamní betlémy“ (rekl. Denně: 11–18 hod. betlémy 1. republiky)

Tel.: 233 383 745, 603 552 758 www.galeriescarabeus.cz

Praha 9-Horní Počernice, Dřevořezby českých Chvalský zámek, Na panovníků J. Haldové Chvalské tvrzi 857 a tradiční betlémy

30. 11.–12. 1. denně 9–17 hod.

Tel. 281 860 130 www.chvalskyzamek.cz

Rakovník, Muzeum T.G.M. – Petrovcova výst. síň

100 + 1 betlém Tomáše Kapsy (papírové betlémy)

14. 12.–19. 1.

Tel. 313 512 768 www.muzeumtgm.cz

Šternberk, Augustiniánský klášter

Betlémy a pohlednice ze 18. 12.–5. 1., Po–Ne: sbírky Mgr. M. Horniše- 10–16 hod. ra; samostatná výstava ak. malíře J. Škopka

Ústí nad Orlicí, Galerie Vánoce v galerii – pod radnicí, Sychrova ul. malba, kresba, grafika, betlémy

17. 12.–5. 1. Út–Pá: 10–12 a 14–17; So, Ne, Sv: 14–17 hod.

Ústí nad Orlicí, Městské Vyřez. betlém B. Zbořila 8. 12.–2. 2., Út–Pá: z Přerova, poetické dře- 9–11. 30 a 12.30–17; muzeum – Hernych. So, Ne, Sv: 13.30–17 h.; vořezby Vl. Doubala vila, 17. listopadu 72 3. 12.–12. 2.

Tel. 604 591 340 www.handke.cz (inf. o dalším pokrač. výstavy) Tel. 465 521 270, 465 525 738; Po, 24. a 31. 12. zavřeno Tel. 465 523 653 www.muzeum-uo.cz Po zavřeno

Vrchlabí, Krkonošské muzeum, Nám. Míru, histor. dům č. p. 224

Současní betlemáři Podkrkonoší

www.krnap.cz

Žamberk, Městské muzeum, Čs. armády 472

Vánoční výstava včetně 30. 11.–18. 12. betl. „Přiletěl k nám anděl“

Tel. 465 611 678 www.muzeum.zamberk.cz

Železný Brod, Galerie Vl. Rady, Nám. 3. května č.p. 1

„Skleněné betlémy“

2. 12.–5. 1.; Út–Ne, Sv: 13–16hod.

Tel. 483 333 925

Žihobce (okr. Klatovy), Muzeum Lamberská stezka, č.p. 9 (zámek)

Vánoční výst. včetně betlémů (se sbírky PhDr. Jiřiny Hánové)

28. 11.–10. 1. Po–Pá: 9–16 hod, 22. 12.: 11–15.30

Tel. 724 895 012 www.zihobce.eu

Příspěvky do časopisu Betlémy a betlemáři v digitální podobě včetně doprovodných fotografií průběžně zasílejte předsedovi redakční rady na e-mail: [email protected] , ale i CD-ROM nebo v rukopisné či lépe strojopisové podobě na současnou adresu: České sdružení přátel betlémů o.s., P.O.BOX 66, Hradec Králové, PSČ 501 01. Návrhy k uveřejnění na webové stránky sdružení zasílejte na e-mail: [email protected] (Pavel Nenkovský).

90

23

Nabídka nové betlemářské publikace „TIŠNOVSKO A BETLÉMY“ Knihu vydává společnost Art Periscope s.r.o. se sídlem v Tišnově u příležitosti 5. ročníku výstavy betlémů Předklášteří u Tišnova (viz leták v BaB č. 89 pořádaných výstav 2013/14). Tato publikace navazuje na loňský katalog betlémů vydaný pro 4. ročník uvedené výstavy. Návštěvníky těchto výstav zajímali i „rodné listy“ vystavovaných betlémů a proto se rozhodl autor výstav Zdeněk Jílek sesbírat co nejvíce poznatků nejenom o těchto exponátech a výtvarnících, ale i o historii betlémů v kostelích na Tišnovsku. Kniha má 96 stránek, z toho 64 barevných a 32 černobílých, formát 25 x 17 cm, křídový lesklý papír a brožovanou vazbu. V úvodu jsou všeobecné informace o historii betlémů, m.j. články od Mirka Andrleho, Naděždy Parmové nebo Vráti Ebra. Ve druhé části jsou medailonky 27 výtvarníků (zejména regionálních), kteří představili svůj betlém na výstavách společnosti Art Periscope. Další část obsahuje historii betlémů z kostelů v Tišnově, Předklášteří, Lomnici, Drásově a Doubravníku. Dále jsou v knize vybrané betlémy ze sbírek manželů Jílkových z Tišnova a Jiřího Gottwalda ze Křtin. Jsou také představeni malíři betlémů vystavujících v Tišnově (Hruška, Svatoš, Vojtek, Mikundová, Pavlík) a na závěr je fotogalerie z minulých čtyř ročníků výstav.

INFORMACE

Všechny další informace pro objednávání této jedinečné publikace získáte na adrese www.artperiscope.cz nebo na tel. 603 419 745. Předpokládaná cena pro betlemáře je 150 Kč + poštovné. (na knihu upozornil Mirek Andrle)

pro členy Českého sdružení přátel betlémů

Schůzky betlemářů v Brně v roce 2014 Setkání betlemářů regionální pobočky ČSPB pro Brno a jižní Moravu je plánováno vždy od 14.30 hodin v Etnografickém ústavu, Paláci šlechtičen na Kobližné ul. v Brně na tyto poslední čtvrtky v měsíci: 30. 1.; 27. 2.; 27. 3.; 24. 4.; 22.5. (29. 5. na svátek Nanebevstoupení Páně se

schůzka ruší); 26. 6.; 25. 9.; 30. 10.; 27. 11. 2014. V červenci, srpnu a prosinci se schůzky nekonají. Noví zájemci o betlemářství jsou mezi námi srdečně vítáni! Bohumír Andrle, předseda regionální pobočky, tel. 732 379 435.

24

90

Vysvětlení k urgencím členských příspěvků za rok 2013 Toto vysvětlení je de facto určeno výhradně těm našim členům, kterým byla do minulého čísla časopisu BaB, to je č. 89, vložena urgence k zaplacení členského příspěvku za rok 2013. Jako každoročně jsme zvolili tento způsob připomínání uvedené povinnosti, neplatičů bylo sice více než jiné roky, ale nenapadlo nás, že je někde v zavedeném systému chyba v interním počítačovém zpracování. Až zpětně nás první pobouřené reakce řádně zaplativších členů (někteří dokonce přispěli více) přivedly na chybu v nedokončeném přepisu plátců v měsíci květnu. Neoprávněně byli urgováni nositelé následujících čl. čísel: 44; 82; 93; 112; 129; 133; 137; 143; 169; 204; 221;

244; 256; 264; 301; 304; 330; 336; 345; 353; 386; 403; 424; 475; 477; 478; 483; 498; 500; 506; 516; 535; 550; 536; 595; 599; 605; 622; 628; 630; 635; 675; 691; 703; 710; 718; 730; 773; 794; 798; 802; 803; 807; 810; 832; 834; 835; 837; 838; 841 a 842. Všem těmto členům se jako předseda sdružení za chybu upřímně omlouvám s tím, že plně chápu jejich oprávněnou rozladěnost. Dalších více než 40 urgencí však bylo rozesláno oprávněně, vzhledem k relativně krátké době od upomínek vyhodnotíme případné skutečné „neplatiče“ až v BaB č. 91. Vzniklou situací někteří zaplatili již dopředu na rok 2014 (jde k 30. 11. 2013 o tato čl. č.: 13, 133, 345, 403, 483, 767 a 816). Předseda ČSPB: Ludvík Mátl

Legenda k barevné fotografii betlému Františka Petráka Uvádíme významné stavby v Čechách i v Evropě, kterými se nechal inspirovat řezbář František Petrák (1890–1973): 1 Karlštejn, 2 liberecká radnice, 3 věžovitá část pravoslavného kostela z Karlových Varů, 4 Hluboká, 5 hanzovní domy z Brém, 6 dóm v Milánu, 7 chrám Vasila Blaženého v Moskvě, 8 průčelí katedrály v Remeši, 9 Postupim – část zámku Sanssouci, 10 chrám Alexandra Něvského v Sofii, 11 malá část zámku ve Versailles (není označena, je převážně skryta za větším chrámem Vasila Blaženého). Celý článek na str. 5. Betlémy a betlemáři, vydává České sdružení přátel betlémů o. s., P. O. BOX 66, Hradec Králové, PSČ 501 01. Jednotlivé příspěvky autorů neprocházejí jazykovou úpravou vydavatelství. Redakce si vymiňuje možnost opravy překlepů nebo zjevných chyb. Za odbornou a obsahovou náplň jednotlivých příspěvků i jejich původnost odpovídají autoři. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Toto číslo připravil do tisku předseda sdružení Ing. Ludvík Mátl. Časopis vychází 4× do roka. Členové sdružení dostávají jeden výtisk zdarma. Číslo účtu sdružení: 1080733339/0800, při platbě čl. příspěvků uvádějte jako variabilní symbol své členské číslo. Přihlášky ke členství do ČSPB posílejte na výše uvedenou adresu. Tisk a sazba: Tiskárna a vydavatelství OFTIS s. r. o., Ústí nad Orlicí