2012

ASTR☺PATR☺LA´2012 2012-03-30

004/2012

2012-03-27: HVĚZDA BETLÉMSKÁ 2012 Miroslav Spurný, MSH Poslední dva měsíce jsme měli možnost sledovat oblohu ve 3D. Zní to divně, já vím ☺. I když vlastně obloha je nepřetržitým 3D kinem. Na stálicích, neboli hvězdách si to člověk neuvědomí, jde zde o vzdálenosti ve světelných rocích, ale na objektech sluneční soustavy, kde jde o představitelné vzdálenosti v řádech tisíců a milionů kilometrů, navíc v ustavičném pohybu, to dokážeme poměrně snadno. A tak, když napíšu, že si to asi málokdo z vás uvědomil, tak se určitě mýlit nebudu. Od ledna nám totiž na večerní obloze začaly opakovaně randit dvě jasné hvězdy s Měsícem v srpečku několik dnů po novu. Počasí k pozorování začalo pořádně přát vlastně až v březnu, ale i tak bylo možné si všimnout krásné kvazikonjunkce těles v různých vzdálenostech od nás. A tak si představme, že Měsíc je od nás 0,4 milionu km, nejjasnější „hvězda“ Venuše cca 100 milionů km a o něco slabší Jupiter cca 500 milionů km. Pro jednoduchost uvádím spíše přibližné vzdálenosti pro lepší představu, abyste si mohli snadněji představit poměr vzdáleností hlavních aktérů tohoto 3D efektu. Dvě nejjasnější „hvězdy“ Venuše a Jupiter se nejtěsněji na obloze setkaly 13.března, aby se pozvolna opět od sebe vzdalovaly. Uvědomme si, že Jupiter „obíhá“ celou oblohu velmi pomalu – až za 11 let, proto v řádech měsíců na obloze zůstává stále na stejném místě. A tak ho pozvolna začíná zdánlivě „pohlcovat“ Slunce, které se k němu rychle blíží a zanedlouho ho vlastně zakryje. Zato rychlá Venuše obíhá kolem Slunce jednou za 226 dnů, což se na obloze Venuše „v první čtvrti“ 26.03.12 projevuje rychlým „úprkem“. Venuše spěchá celý únor a březen stále autor ANT, dalekohled MAK 90/1250, více od Slunce. A právě v těchto dnech se ocitla v Největší východní kamera DSLR CANON EOS 450D elongaci. To je největší úhel, kterého může vnitřní planeta sluneční soustavy dosáhnout. Tento okamžik, kdy byla Venuše ve vzdálenosti 46° od Slunce nastal 27.3.. I když se už teď Venuše bude jen přibližovat k Zemi a na obloze se opět blížit ke Slunci a v dalekohledu ji uvidíme jako stále se ztenčující srpeček, bude po celý duben Venuše, alias Večernice, stále nejjasnějším objektem oblohy a 30.4. dosáhne největší jasnosti -4,5 mag..

Navíc nás čeká jeden úžasný úkaz hned na začátku dubna. Venuše bude několik večerů procházet hvězdokupou M45 Plejády v Býku. Pro názornost jsem pro Vás připravil mapku. Čas v ní je ale uveden v SEČ, takže od stávajícího letního času musíte hodinu odečíst.

Můj název článku koresponduje s tím, o čem bych chtěl napsat tak trochu v druhé části svého úvodního příspěvku. Podobné uskupení, jakým bylo setkání jasné Venuše s Jupiterem (a mohla u toho asistovat třeba ještě nějaká další jasná planeta) mohlo inspirovat před dvěma tisíci lety lidi k vytvoření té úžasné pohádky o Hvězdé Betlémské, jež osvětlovala oblohu v době, kdy se podle pověsti narodil Ježíš Kristus. Nechci tady v tomto článku dělat propagaci náboženství ani křesťanství, ale připomenu, že astronomové dodnes marně pátrají po tom, co to Hvězda Betlémská byla. A tak jedním z možných vysvětlení je i seskupení jasných planet. Astronomové z Evropské jižní observatoře pořídili nádherný snímek seskupení Jupitera, Venuše a Měsíce nad kopulí osmimetrového dalekohledu v Chille na hoře Paranal. Je to nádhera, že?

Abych ale nezacházel do příliš vzdálené doby, podívejme se, jak se na dnešní konjuknci dívají běžní lidé dnes. 15.března 2012 jsme obdrželi tento e-mail: Komu: [email protected], datum: 15. března 2012 20:18, předmět: Dotaz Dobrý den, mám takový dotaz já i mnoho dalších jsme si všimli, že se na obloze před nějakou dobou objevila zřejmě nová hvězda. Nachází hned vedle Polárky, svítí stejně jasně. Ráda bych věděla o co se jedná. Bohužel nikde na internetu jsem se nic nedověděla. Už jsem slyšela i pár názorů, že se to tají, že je to cizí civilizace, která se nás blíží zničit. Doufám, že aspoň Vy mi trochu pomůžete a já se konečně dozvím o co jde. Děkuji vám K. S. Pokusil jsem se sice dotyčné tazatelce vysvětlit, že by měla své pozorování trochu zpřesnit, určit v mapě oblohy, kde ta hvězda leží (a proto jsem jí poslal aktuální snímek z naší allsky kamery OKO2, který ve zmenšené podobě nabízím i vám), ať si udělali představu, jak na naší kameře na stránkách www.astro-webcast.eu vypadá možnost snadno najít Polárku i Velký vůz. Tazatelka se ale bohužel již neozvala. A tak mohu jen spekulovat, kde všude na nás číhají zlí mimozemšťani, co přilétají jen plenit, plenit a vyhubit lidstvo. A vlastně ani netuším, kde se vedle Polárky objevila nějaká hvězda. Vedle Polárky je totiž několik desítek hvězd. Proto jen těžko lze rozhodnout, o kterou novou hvězdu má jít. Přesto rozuzlení je asi jednoduché. Tazatelka uvádí, že si objektů na obloze všimlo víc lidí. Proto pochybuji, že používali dalekohled. Tím se okruh objektů zmenšuje. Vezměme dále v potas, že lidé jsou ochotni zaměnit slabou hvězdu +2.magnitudy za velmi jasnou „Večerní hvězdu“ neboli Večernici. Přitom ani neřeší, že Polárka alias Severka svítí na severu… Prostě světové strany často lidé ani neznají. A tak mohu jen spekulovat, ale dá se snadnou předpokládat, že Polárka to je ta jasná nepřehlédnutelná Venuše a zlí mimozemšťané jsou vlastně Jupiter, který se v sousedství Venuše v březnu vyskytoval hodně blízko.

2012-03-26: MESSIEROVSKÝ MARATON 2012 Miroslav Spurný, MSH První letošní odborná akce nově otevřeného Astronomického klubu se plánovala podle vhodných pozorovacích podmínek (kolem novu 22.3.) a také podle počasí v pohyblivém termínu od 20.3. do 27.3.. Na žádost rodičů dětí, kteří v přihláškách preferovali víkend se tedy nakonec akce uskutečnila přes víkend. Účastníci byli čtyři – Martin Vítek (MTV), Alex Peterka (APE), Jáchym Baláž (JAB) a jako odborný vedoucí Mirek Spurný (MSH). Účastníci se sešli v pátek 23.3. mezi 17. a 19.hodinou. Hned v úvodu akce se začaly řešit přípravy. MSH připravil mapy a protokoly a vysvětlil podmínky, za nichž se tato astronomická disciplína uskuteční. Podmínky marathonu jsou takové, že účastníci vyhledávají co nejvíce ze 110 messierovských objektů ručně pomocí libovolného dalekohledu (doporučen průměr 100 mm). Účastníci si připravili podle připravených mapek pořadí hledání objektů, učili se hledat objekty pomocí Sky atlasu a pak byla naplánována prohlídka dalekohledem Meade. Pozorovatelé se mohli nejprve podívat, co mají vlastně hledat… Prohlídka se nakonec uskutečnila od 23:35 SEČ a za výborných pozorovacích podmínek pod vedením MTV jsme našli M35, M37, M44, M67, M97, M108, M109, M106, M94, M63, M51, M101, M102, M81 a M82, tedy celkem pouhých 15 objektů. Cílem bylo naučit přítomné členy astronomického klubu popisovat objekty a připravit je na výstupy, které z pozorování mají být. Ukázalo se ale, že únava po příjezdu na nás na všechny doléhá a bylo nutné jít spát, abychom na druhou hledací noc byli čilejší. Jedním z problémů, které takovéto pozorovací akce mají se ukázala být aklimatizace účastníků, kterou je nutné zařadit do programu. První noc tedy není vůbec vhodné pozorování do programu zařazovat. Druhý den byl budíček v cca 12:30 a poté snídaně a po ní se připravoval oběd. V 15:00 se účastníci začali učit sestavovat motorickou montáž GC-4. Večer pak s touto montáží měli provést vyhledávání s dalekohledem o průměru 130 mm. MTV zprovoznil nápájení bateriemi 6V. Tím se dalekohled mohl používat i mimo areál hvězdárny. Kolem 17.hodiny jsme vyrazili do Bochova a následně na pozorovací stanoviště nedaleko hradu Hartenštejn. Pozorovací podmínky zde jsou velmi příjemné, místo jsme si ale jen prohlédli, užili si konstelaci Měsíc – Venuše – Jupiter v rámci úžasného panoramatu a vrátili se zpět na hvězdárnu. Stanoviště využijeme k pozorování na Expedicích, jako například na nejbližší AstroGate Lyridy 2012 na konci dubna. Po návratu začalo hledání na střeše hvězdárny pomocí dalekohledu na montáži GC-4. Bylo sice skupinové, ale víc se od této akce asi čekat nedalo. Postupně se prostřídali tři pozorovatelé: MTV nastavil 10 objektů - M42, M103, M44, M67, M36, M13, M92, M53, M64 a M59. JAB nastavil úspěšně 11 objektů M45, M35, M37, M38, M109, M101, M3, M29, M39, M81 a M82, APE našel objekt jediný M51. Protože začala padat rosa, pozorování jsme v 1:45 SEČ ukončili a na stanoviště nad Bochovem jsme se již nevraceli, protože únava udělala své. I tak lze 22 nalezených objektů považovat za úspěch… V neděli 25.3. byl budíček v 11:40 SEČ, ale vlastně teprve v 10:40 LSEČ. Postihla nás změna času. Po snídani jsme ještě poklízeli areál hvězdárny. Všem třem členům Astronomického klubu za pomoc velmi děkuji. Podařilo se uklidit tříděný odpad. Následně jsme ještě pozorování vyhodnotili a od 14 do 16 hodin jsme hvězdárnu opouštěli. Současně jsme s MTV řešili vybavení a napájení techniky na odloučených pozorovacích stanovištích. Akci hodnotím jako úspěšnou. Po dlouhé době se rozběhly odborné aktivity, které na hvězdárně chyběly.

Jáchym Baláž, JAB S expedicí Messierův maraton jsme bohužel neměli zkušenosti, a tak souhra okolností zavinila, že jsme v noci, kdy jsme chtěli pozorovat, byli málo vyspalí a nezvyklí ponocování. I přes tuto komplikaci jsem si expedici užil. Objekty Messierova katalogu jsou alespoň jakž takž jasné a tak se naším dalekohlem daly pozorovat. Tento dalekohled ale neměl hledáček jako je u starších pušek (hledí a muška), a tak se mi docela špatně hledaly objekty v otevřené oblasti, kde jedinou pomůckou byla spojnice dvou hvězd. Takové objekty mě poté často zklamaly, protože hledění na oblohu skrz montáž dalekohledu je velmi nepřesné. Proto mne velmi mile překvapila M3, která je hledaná právě spojnicí dvou hvězd. Vidět byla nádherně a našel jsem ji překvapivě snadno. Objevili jsme 22 objektů a vzhledem k tomu, že jsme byli ospalí a zkoušeli to poprvé, si myslím, že to byl úspěch.

2012-03-25: VÝZVA REDAKCE ZPRAVODAJE AP´2012 STAŇ SE SPOLUPRACOVNÍKEM! Miroslav Spurný, MSH Od 15. dubna 2012 začne vycházet náš zpravodaj každých 14 dnů. Bohužel to vyžaduje pro tuto periodicitu sestavit postupně tým spolupracovníků. A tak právě v tuto chvíli bych všechny čtenáře rád vyzval, aby se mi přihlásili, pokud by v rámci naší redakce chtěli externě spolupracovat. Z počátku určitě nepůjde o žádnou zatěžující spolupráci, ale psaní příspěvků s astronomickou i jinou tematikou, máme zájem o fotografy z akcí nebo grafiky, kteří by chtěli pomoci graficky připravovat náš zpravodaj. Pokud máš zájem se na zpravodaji podílet, pak se mi ozvi do 9. 4. 2012 na můj e-mail [email protected]. Do mailu uveď tyto informace: 1) jméno a příjmení, 2) aktuální mail, z něhož chceš jako redaktor komunikovat 3) co Tě nejvíce v astronomii či radiotechnice zajímá (můžeš ale samozřejmě napsat, že astronomie Tě baví jen okrajově, ale že Tě baví další přírodní vědy jako fyzika, matematika, chemie, zeměpis, biologie...apod.) 4) svou představu, co bys nejraději v redakci zastával(a) za funkci. Poté, co obdržím tyto informace, vznikne nová konference [email protected]. Pak už vesele můžeme tvořit a komunikovat. Nechci hned na začátku vypisovat nějaké konkrétní pracovní pozice, ty v redakci vytvoříme až se spolu začneme domlouvat a rozdělovat si úkoly. Je mi ale jasné, že si asi nedokážete někteří představit, co vlastně v takové redakci můžete dělat, a tak jako příklad vám uvedu několik takových pracovních pozic: a) dopisovatel nebo fotograf z akcí, které pořádáme (to je občasný přispěvatel, se kterým budeme domlouvat čeho se má zúčastnit, aby vznikla zajímavá reportáž) b) redaktor článků (odborných i popularizačních) c) koordinátor odborných programů (pomůže především moderovat diskuse v konferenci, připravovat podklady a výzvy k odborným pozorovacím programům pro pozorovatele, ale nejen pro ně) d) grafik zpravodaje (bude se věnovat finální grafické podobě zpravodaje)

2012-03-25: JAK JE TO S NÁZVEM ZPRAVODAJE? Miroslav Spurný, MSH Často se na našich stránkách či v konferenci setkáte s označením Astropatrola 2011 nebo AP´2011, ale také s označením Astropatrola 2012 nebo AP´2012. Nechci, aby si všichni hned na úvod mysleli, že jde o tiskové chyby a označení vás mátlo. A tak se nyní pokusím všem čtenářům, ale i samotným členům Astronomického klubu a jejich rodičům, vysvětlit rozdíl v uváděných označeních. Astropatrola 2011 nebo zkratka AP´2011 je označení pro projekt a pozorovací tým, který se bude věnovat pozorovacím programům. Ty budeme prostřednictvím zpravodaje vyhlašovat a pak následně i jejich výsledky publikovat. Samotný zpravodaj nenese název pozorovacího projektu - Astropatrola 2011. Proto jsem zvolil jednoduché odlišení, Zpravodaj bude mít v názvu vždy kalendářní rok, ve kterém vychází. Takže Astropatrola 2012 nebo AP´2012 je název zpravodaje, který vyšel v tomto roce. Je totiž pravděpodobné, že zpravodaj se dostane do ruky nejen členům Astronomického klubu. Proto první číslo, které v tomto roce vychází, má tedy označení 004 / 2012. Rozlišení kalendářního roku a jednotná číselná řada má také jednu výhodu. V podstatě si tak můžete snadno dopočítat, kolik zpravodajů od jeho obnovení vlastně vyšlo. Bylo by na místě možná připomenout alespoň stručnou historii našeho zpravodaje. Tedy – něco o historii zpravodaje i projektu Astropatrola, která slaví v tomto roce 18 let (začínala jako AP´93), si budete moci přečíst v některém z dalších čísel.

2012-03-25: KONFERENCE [email protected] Miroslav Spurný, MSH K projektu Astropatrola´2011 a členství v Astronomickém klubu patří také konference. Všichni, kdo se do ní zaregistrují (členy Astronomického klubu přihlašujeme automaticky) mají tak možnost komunikovat s ostatními posláním mailu na výše v titulku uvedenou mailovou adresu a mail se dostane ke všem. Pokud má kdokoli zájem se do této konference přihlásit, může tak učinit formou e-mailové žádosti na adresu [email protected]. Stačí poslat svoje jméno a příjmení, datum narození a e-mailovou adresu, kterou chce registrovat. V nejbližší možné době vás do konference zaregistrujeme. Seznam registrovaných e-mailů je k dispozici na požádání. K 1.dubnu 2012 budou registrováni všichni členové Astronomického klubu a právě přes konferenci jim budeme distribuovat náš zpravodaj.

2012-03-25: POZVÁNÍ NA NEJBLIŽŠÍ AKCE HVĚZDÁRNY Přihláška na víkendy: http://astropatrola.cz/krouzky-vikendovky.php#prihlaska 13. - 15. 4. 2012: DUBNOVÝ ASTRONOMICKÝ VÍKEND VENUŠE V NEJVĚTŠÍM JASU - PROCHÁZKA VESMÍRNÝM PEKLEM Venuše je v průběhu dubna v největším jasu jako Večernice. Pojďte ji s námi pozorovat a dozvědět se včas informace o tranzitu Venuše přes sluneční disk, který proběhne 6.6.2012, a který na Zemi uvidíme naposledy na dalších 105 let! Ubytování i strava zajištěna. Uzávěrka přihlášek 9.dubna. Kapacita 8 míst, min. počet účastníků 4. Cena 450,- Kč, členové Astro. klubu 350,- Kč.

19. - 24. 4. 2012: ASTROGATE LYRIDY 2012 AKCE PRO POZOROVATELE METEORŮ PROJEKTU ASTROPATROLA 2011 ASTRO

GATE

LYRIDY

V termínu kolem maxima meteorického roje Lyridy pořádá pro děti ve věku od 10 let pobytovou akci naplněnou astronomickou teorií i nočním pozorováním oblohy. Ubytování i strava zajištěna. Uzávěrka přihlášek 15.dubna. Kapacita 7 míst. Cena 650,- Kč, členové Astronomického klubu 550,- Kč v případě účasti v celém termínu. Pro tuto akci platí, že každý zájemce si interval účasti může zvolit sám.

4. - 6. 5. 2012: KVĚTNOVÝ ASTRONOMICKÝ VÍKEND POZNEJ ÚPLŇKOVÝ MĚSÍC – A CO DALŠÍHO LZE JEŠTĚ POZOROVAT? Akce probíhá souběžně s expedicí zaměřenou pozorování meteorického roje Eta Aquaridy 2012. Účastníky budeme dále seznamovat s možnostmi pozorování při úplňku, zkoušet vizuální fotometrii a některé další speciální odborné aktivity. Akce je určena i začátečníkům. Ubytování i strava jsou zajištěny. Přihlásit lze účastníky nejpozději do 25.dubna, kapacita 19 míst, cena 450,- Kč, členové Astronomického kroužku 350,- Kč.

4. - 9. 5. 2012: ASTROGATE ETA AQUARIDY 2012 AKCE PRO POZOROVATELE METEORŮ PROJEKTU ASTROPATROLA 2011 ASTRO

GATE

LYRIDY

V termínu kolem maxima meteorického roje Eta Aquaridy pořádá pro děti ve věku od 10 let Astronomický klub pobytovou akci naplněnou astronomickou teorií i nočním pozorováním oblohy. Ubytování i strava jsou zajištěny. Přihlásit lze účastníky nejpozději do 25. dubna, kapacita 13 míst, cena 650,- Kč, členové Astronomického kroužku 550,- Kč.

5. - 7. 6. 2012: ASTROGATE TRANZIT VENUŠE 2012 AKCE PRO POZOROVATELE PROJEKTU ASTROPATROLA 2011 Poslední šance vidět tranzit Venuše za našeho života. Další nastane až v roce 2117. Z hvězdárny Karlovy Vary jsme tento úkaz pozorovali 8.6.2004 v celém průběhu, tentokrát lze z ASTRO GATE Evropy pozorovat pouze konec úkazu těsně po východu Slunce. Proto samotný úkaz plánujeme pozorovat v ranních hodinách po východu slunce z vrcholu Sněžky (1602 TRANZIT 2012 m.n.m.). Astronomický výjezd je plánován také jako prohlídka astronomické pozorovatelny ALTAN OBSERVATORY v Peci pod Sněžkou. Výjezd je určen dětem starším 10 let, ale i všem zájemcům do 99 let. Na konci května se na hvězdárně uskuteční přednáška Tranzity a zatmění pro veřejnost, kde budou veřejnosti představeny podxrobnosti úkazu. Uzávěrka přihlášek 10.5.2012, kapacita 6 míst (dvě osobní vozidla). Akce je pro členy Astronomického klubu praktiky zcela zdarma, účastníci si hradí pouze sami potraviny nebo se mohou na dobu akce vybavit vlastním jídlem. Nečlenové klubu uhradí příspěvek ve výši 500,- Kč na úhradu dopravy.

Přihláška na expedice: http://astropatrola.cz/projektap2011.htm#prihlaska

2012-03-25: HVĚZDÁRNA VYHLAŠUJE DVĚ SOUTĚŽE Milan Veselý, MAV

1.

P☺M☺Z NÁM ZKULTURNIT PR☺STŘEDÍ HVĚZDÁRNY

Termín uzávěrky soutěže: 10. května 2012 Vyhlášení vítězného návrhu: Autoři budou vyrozuměni individuelně a budou požádáni, aby návrh zrealizovali, informace publikuje AP´2012. Cena za vítězný návrh: Poukaz na astronomickou techniku dle vlastního výběru v ceně do 5000 Kč. Podmínky soutěže: Objekt hvězdárny nemá kopuli, ani není zvenčí prozatím nijak atraktivní. Má ale při pohledu z cesty vedoucí kolem ní spoustu volných ploch. Malovat i jakkoli jinak zdobit lze všechny plochy na jižní, západní i severní straně objektu, tedy jedná se o plachty jídelny, záchodky, budova venkovni pokladny... Techniky realizace ponecháme na autorech. Cílem je vytvořit pestrobarevnou plochu s tématy vesmír a kosmonautika. Povoluje se i graffity, bez nápisů. Vedení společnosti se proto rozhodlo dát příležitost všem, kteří by chtěli tyto plochy pomoci vyzdobit tak, aby každý kolemjdoucí turista a návštěvník poznal, že 1) právě prochází kolem objektu hvězdárny, který by chtěl díky výtvorům na všech venkovních plochách navštívit, 2) se na realizaci podíleli děti a mládež, kteří chtějí mít svou hvězdárnu pěknou. Pro přihlášení do soutěže zašleteafický návrh na výzdobu daného prostoru na téma vesmír, kosmonautika. Ke grafickému návrhu je zapotřebí uvést na jakou plochu jej chce autor realizovat. Zároveň je nutno přidat seznam požadovaného materiálu pro dokončení projektu. Soutěže se mohou zúčastnit jednotlivci i skupiny (max. tříčlenné). Grafické návrhy zasílejte do termínu uzávěrky na adresu: [email protected], kromě návrhu na sebe uveďte spojení, abychom vás mohli kontaktovat.

POMOZ MI NAJÍT JMÉNO

Hvězdárna Karlovy Vary má ve svém logu lva, který ji prezentuje při všech příležitostech. Všeobecně mu všichni říkáme Lev, nebo Logo se lvem. Chceme, aby se náš lvíček stal hvězdářským kamarádem i průvodcem. A proto by měl mít jméno. Obracíme se tedy na veřejnost i členy klubu, aby nám pomohli pojmenovat našeho lvíčka s dalekohledem.

2. P☺JMENUJ NAŠEH☺ LVÍČKA Termín uzávěrky soutěže: 31. srpna 2012 Vyhlášení vítězného návrhu: Lvíček bude pokřtěn na Veřejných křtinách v rámci akce Noc vědců 28.9.2012. Cena za vítězný návrh: Poukaz na astronomickou techniku dle vlastního výběru v ceně do 3000 Kč. Podmínky soutěže: Jméno lvíčka s dalekohledem musí 1) být mužské, náš lvíček je „on“ 2) být nejlépe české 3) snadno se vyslovovat a číst tak, jak se píše 4) vyjadřovat příslušnost ke Karlovarsku 5) být spojeno s vesmírem nebo hvězdárnou Jméno může být jedno nebo dvojslovné. Autor musí spolu se jménem zdůvodnit, proč navrhuje právě toto jméno. Návrhy se jménem a zdůvodněním vámi navrhovaného jména zasílejte do termínu uzávěrky na adresu: [email protected], kromě návrhu na sebe uveďte spojení, abychom vás mohli kontaktovat.

2011-09-10: ASTROGATE PERSEIDY 2011 ANEB TÁBOR A EXPEDICE 2011 – VSTŘÍC „PADAJÍCÍM HVĚZDÁM“ Martina Exnerová, MAX Tábor se konal v termínu 24. 7. – 10. 8. 2011, jeho součástí byla meteorářská expedice, která začala 31. července a skončila 7. srpna. Celého tábora se zúčastnilo 22 dětí. Tématem byly meteory neboli „padající hvězdy“, děti měly během tábora získat informace ohledně jejich pozorování a zkoumání.

ASTRO

GATE

PERDS 2011

První týden se účastníci rozdělili na „expedičníky“ a „táborníky“. „Expedičníci“ měli pozorovat meteory a jejich výsledky byly poslány do Společnosti pro meziplanetární hmotu. „Táborníci“ mohli pozorovat další úkazy nebo objekty letní oblohy a jejich pobyt se, kromě toho, jevil jako běžný letní tábor. Mimo jiné měla akce bodovací systém, na jejímž konci účastník s nejvíce body vyhrál dalekohled. Všichni se na začátku celého tábora nejprve zabývali meziplanetární hmotou a meteory, co jsou, jak vypadají, jak se zkoumají a k čemu je důležité je zkoumat. Téma bylo dětem přiblíženo ne jenom na přednášce, zakončené celkem vydařenou diskuzí, ale promítalo se i do her, či jiných zábavných aktivit. Rozdělit děti na ty, které pozorovat meteory můžou a „nemůžou“, se zdálo jako nelehký úkol, nakonec to ale nebylo tak složité. Kromě ohlížení se na vlastnosti a dovednosti, které mohou být při pozorování výhodou, jsme hlavně brali ohled na přání dětí. V druhém týdnu vyjelo deset „expedičníků“ s odborníky a vedoucími na pozorovací stanoviště (Kyselka, Studánka u Aše), kde se kromě pozorování a zpracovávání napozorovaných údajů věnovali výletům do okolí a tematicky laděným hrám. Zbylí čtyři účastníci měli své stanovitě přímo na hvězdárně. „Táborníci“ se během tohoto týdne věnovali hře: CESTOVÁNÍ PO ZEMI, kde za pomoci „speciálního přístroje navštěvovali různá zákoutí naší planety“ jako je Indie, Jižní Amerika, Severní Afrika… Navštívili také pár místních památek (např.: podzemí v Karlových Varech). Kdo měl zájem, mohl se učit pracovat s dalekohledem a zkoušet si sám najít některé objekty noční oblohy za přítomnosti vyškoleného pracovníka. V posledních dnech se děti opět staly jednou velkou skupinou a strávily zbytek tábora společně. Akce byla rozdělena na dvě části hlavně z toho důvodu, že ne všechny děti chtějí pozorovat meteory. Všichni účastníci, kteří se zúčastnili tábora, mohou pokračovat v odborných činnostech či jejich učení v jiných akcích hvězdárny jako jsou expedice a praktika, bez ohledu na to, zda již překročili 14. nebo 15. rok. Příští rok bych ráda sjednotila téma pro „táborníky“ a „expedicionáře“.

GRAFICKÝ PŘEHLED VÝSLEDKŮ METEORÁŘSKÉ EXPEDICE 2011 Zpracování Martina Exnerová, MAX, komentář Miroslav Spurný, MSH Následující přehled ukazuje celkové statistické zpracované výsledky loňské pozorovací expedice v rámci tábora Vstříc padajícím hvězdám. V tomto roce budou výsledky, jak doufáme, ještě pestřejší. Jde o historicky první zpracovaná data na naší hvězdárně od roku 1996, kdy po pádu dalekohledu SB 25x100 byl prakticky ukončen odborný pozorovací program. Počet všech napozorovaných meteorů

442; 81%

Celkové počty meteorů za celou expedici na stanovištích 300

101;

250

19%

200

PER

PER SPO

150

SPO 100

50

0 Studánka

Kyselka

Hvězdárna

Cílem expedice bylo sice pozorování Perseid, ale pozorovací podmínky v loňském roce nepřály. Vlastně se proto vloni termín expedice posouval, protože kolem maxima Perseid (12./13.8.2011) byla velmi špatná sledovatelnost díky Měsíci v úplňku. Proto bylo zaznamenáno více meteorů s příslušností k jiným rojům. V grafech používáme označení PER pro Perseidy (meteory s přílušností k roji Perseidy), SPO pro tzv. sporadický meteor, což může být meteor, který nepřísluší k žádnému roji, ale také meteor s příslušností k jiným rojům (například Lyridy, Cygnidy apod.). V létě nejsou aktivní pouze Perseidy.

V těchto grafech lze vidět, jak se na jednotlivých stanovištích pozorovalo a kolik meteorů pozorovatelé jednotlivých dnech expedice napozorovali. Počet SPO

Počet PER 20

160

18

140

16

120

14

100

12

Studánka

10

Kyselka Hvězdárna

8

Studánka

80

Kyselka Hvězdárna

60

6

40 4

20

2 0

0 1.8.

2.8.

4.8.

5.8.

7.8.

1.8.

2.8.

4.8.

5.8.

7.8.

V dalších grafech lze vidět zpracovanou Zenithal Hourly Rate (ZHR) neboli česky Zenitovou hodinovou frekvenci pozorovaných meteorů. Z prvních dvou grafů vyplývá, že na uvedených stanovištích letělo za celou expedici v průměru 6,36 pozorovaných Perseid každou odpozorovanou hodinu a 21,9 meteorů za hodinu příslušných buď k jiným rojům nebo sporadických. ZHR za celou ASTROGATE PERDS 2011 celkové ZHR

35 30

6,36

25

PER

PER

20

SPO

21,9

SPO 15 10 5 0 Studánka

Kyselka

Hvězdárna

V dalších grafech lze vidět zpracovanou Zenitovou hodinovou frekvenci (ZHR) pozorovaných meteorů pro jednotlivé dny a jednotlivá stanoviště. Z grafu pro Perseidy (ZHR PERDS 2011) je vidět, že směrem k maximu se četnost meteorů patřících k roji zvyšovala. ZHR SPOR 2011

ZHR PERDS 2011 50

30

45

25

40 35

20 Studánka Kyselka

15

Hvězdárna 10

Studánka

30

Kyselka

25

Hvězdárna

20 15 10

5

5 0

0 1.8.

2.8.

4.8.

5.8.

7.8.

1.8.

2.8.

4.8.

5.8.

7.8.

Poslední graf na další straně ukazuje statistiku napozorovaných jasnosti meteorů sporadických i rojových v rámci celé expedice. Ze 100% meteorů – celkem bylo napozorováno 543 meteorů (z toho 101 Perseid a 442 ostatních) bylo pozorována 4% Perseid a 23% ostatních meteorů jasnosti 0 mag., pouze 1% byly jasné meteory jasnosti -2 mag. Ze statistiky vyplývá, že se nepodařilo pozorovat žádný skutečný bolid. Tak se označují zpravidla meteory jasnější než planeta Venuše (-4,5 mag.). V tomto roce lze očekávat, že statistika napozorovaných meteorů bude vypadat úplně jinak a to podstatně lépe. Bude-li přát počasí, obrátí se nepochybně poměr napozorovaných meteorů PER a SPO, zachytíme konečně řadu meteorů společných a to proto, že pozorovatelé budou míti možnost sledovat celé období kolem maxima Perseid od 10. do 18. srpna 2012, kdy bude Měsíc kolem novu.

MAG

(%)

PERDS - HVĚZDÁRNA

30 25 20

SPO PER

15 10 5 0 -6

-5

-4

-3

-2

-1

0

1

2

3

4

5

6

7

ZÁVĚREM K PUBLIKOVANÝM VÝSLEDKŮM EXPEDICE PERDS 2011 Miroslav Spurný, MSH Výsledky loňského vícestaničního pozorování meteorů expedice Perseidy 2011 publikujeme až nyní, se zpožděním. Původně bylo cílem všechna data zpracovat ještě v posledních dnech tábora Vstříc „padajícím hvězdám“, ale to se nepodařilo. Výsledky proto zpracovávala skupina účastníků expedice až během podzimu. Zpravodaj AP však z důvodů, které znamenaly řadu změn v provozu hvězdárny nevycházel, proto vás s nimi seznamujeme až dnes. Moc bych touto cestou chtěl poděkovat především Martině Exnerové, ale i ostatním členům kolektivu, který se na zpracování prvních výsledků z expedice Perseidy 2011 podílel. Povedlo se vám zpracovat statistiku, která ukazuje jak se vloni pozorovalo a že týmy pozorovatelů jsou na různých stanovištích schopny kooperace. Děkuji vám všem, kteří jste k tomu přispěli a těším se, že budeme v nastoupeném trendu pokračovat. I když to ještě není úplně ono. A teď nemyslím v žádném případě, že by ty výsledky byly špatné nebo nedostačující ☺, to rozhodně ne. Ale hlavní cíl se zatím ještě nepodařilo naplnit. Nepodařilo se totiž ze všech stanovišť zachytit žádný společný meteor či bolid. A nejsou vlastně vůbec funkční pozorování z televizních kamer sítě CEMENT, které se snažíme již dva roky používat. Takže doufám, že po letošní ASTROGATE PERSEIDY 2012 budeme konečně mít tyto cíle splněny a členové jednotlivých expedičních skupin se poslední den při prezentacích svých výsledků pochlubí svými úlovky jak zakreslenými v listech Gnomonického atlasu, které napozorují společně se svými „protějšky“ na ostatních pozorovacích stanovištích. Ale hlavně si je budou moci porovnat společně s TV kamerami sítě CEMENT. Kromě klasického nahlašování a obsluhy TV kamer se letos všichni pozorovatelé budou snažit všechny meteory jasnější než +2.0 magnitudy zakreslovat do Gnomonického atlasu, protože je pravděpodobnost, že se budou nacházet společné meteory mezi jednotlivými stanovišti, neboť v tomto roce je maximum Perseid ve velmi příznivých pozorovacích podmínkách – 17. srpna je Měsíc v novu. Tak se těšme, že na stránkách AP2012 si na podzim přečtete neuvěřitelné množství zpracovaných dat z letošní expedice a přehlídku těch nejkrásnějších meteorů z TV kamer sítě CEMENT. A co je síť CEMENT Vám představím v některém z dalších čísel zpravodaje, stejně jako celkovou koncepci odborného programu a systém celé letošní ASTROGATE PERSEIDY 2012.

2011-06-04: MLÉČNÁ DRÁHA V LABUTI A ORLU Martin Vítek, MTV Mléčnou dráhu určitě známe všichni. Jedná se o jasný „pás“ hvězd, táhnoucí se v létě od souhvězdí Střelce až po souhvězdí Kassiopeii a v zímě jako méně výrazný „pás“ kolem souhvězdí Oriona přes Jednorožce a dál. Na obloze pozorujeme dvě ramena naší spirální Galaxie – Střelce a Orionu. Pokusil jsem se získat snímky letní části Mléčné dráhy. Fotografoval jsem z nepohyblivého stativu východní obzor. Bohužel v druhé polovině pozorování začaly za stromy vylézat mraky. Nakonec jsem pozorování ukončil chvíli před druhou hodinou ranní. Snímky jsem následně složil v Deep Sky Stackeru s odečtením dark a bias snímků. Díky pevnému stativu se hvězdy za dobu pořizování snímků pohnuly o pořádný kus, což je na složeném snímku dobře vidět. Deep Sky Stacker se se skládáním celkem dobře popral: střed snímku zůstal ostrý, ale okraje jsou rozmazané. Co jsem se na internetu dočetl, tak program Iris by měl umět transformaci i takovýchto snímků a snímek by měl zůstat ostrý celý. Budu tedy dál učit tyto programy zkoušet a v dalších číslech budu výsledky svých pozorování představovat. Expozice: 57x37s/1 600 ISO Kamera: Canon EOS 1000D Objektiv: Setový objektiv 18mm/f4

Začátek: 23:30 SELČ - Konec: 01:40 SELČ Místo: Hvězdárna Karlovy Vary Podmínky: slabá oblačnost, svit K. Varů, 21°C Zpracování: Deep Sky Stacker, Adobe Photoshop CS4

Pro porovnání se můžete podívat na tři snímky: 1) zdrojový snímek, 2)snímek, jenž je složen jen z 5 snímků a nakonec 3) snímek složený ze všech 57 snímků. 1) Zdrojový snímek

2) Výsledný snímek složený z 5 snímků

3) Výsledný snímek složený ze všech získaných 57 snímků.

2011-04-22: MLHOVINA C15 – BLINKING BLIKAJÍCÍ MLHOVINA (NGC 6826) Martin Vítek, MTV Tato fotografie vznikla na expedici Lyridy 2011, která se po pozorovatelské stránce velmi vydařila. Celou expedici bylo tehdy naprosto jasno. U tohoto snímku mi asistoval Petr Lubina (LUB), kterému jsem ukazoval, jak taková astrofotografie vzniká. Samotná mlhovina je modrobílá ploška uprostřed snímku. Expozice: 5x65s /800 ISO Začátek: 23:20 SEČ - Konec: 23:40 SEČ Kamera: Canon 1000D v primárním ohnisku Místo: Hvězdárna Karlovy Vary Dalekohled: Meade LX 200 GPS (200/2 000mm), Podmínky: jasno, 18°C azimutální montáž Zpracování: Deep Sky Stacker, Adobe Photoshop CS5

Mlhovina C15 – Blinking – Blikající mlhovina (NGC 6826) Souhvězdí: Cyg, jasnost: 8,8 mag, vzdálenost: 2 000 světelných let Úhlová velikost: 27‘‘ x 24‘‘, skutečná velikost: 0,22 x 0,2 světelných let C15 je planetární mlhovina objevená Wiliamem Herschelem 6. září 1793 a název Blikající nese z vizuálních pozorování, kdy se pozorovateli zdá, že se centrální hvězda pohybuje a bliká. Tento zdánlivý jev je způsoben pohybem plynu a prachu, který zastiňuje centrální hvězdu. Moje fotografie je složená z 5-ti 65s snímků a na jednom z nich fotoaparát zachytil meteor. Bohužel nedokáži určit, jestli se jedná o sporadický meteor, nebo o lyridu. Zachycení meteoru v zorném poli dalekohledu se nestává každou noc, a také další zpracování je obtížnější, jelikož se všechny programy snaží stopu meteoru odstranit, ale naštěstí to jde obejít.

2012-03-24: SOUTĚŽ PRO VŠÍMAVÉ POZOROVATELE Zadání úlohy číslo 1: 1. Urči orientaci snímku vzhledem ke světovým stranám. 2. Urči, kde se na snímku nachází zenit a kudy prochází meridián. 3. V zorném poli celooblohové kamery: a) pojmenuj 8 jasných hvězd, b) 8 dalších astronomických objektů noční oblohy (dvojhvězdy, mlhoviny, planety) a c) pojmenuj a zakresli spojnice 8 obrazců souhvězdí. Nejlépe je všechny objekty ze snímku, které považuješ za vhodné k označení, překreslit do svého pozorovacího deníku, do něj popsat objekty (označit je šipkou a psát mimo zorné pole kamery). Protože jsem si vědom, že snímek není ve zpravodají příliš kvalitní, rád poskytnu originál e-mailem. Pokud jej chceš, napiš si o něj na adresu, kterou použij i pro zaslání svého řešení úkolu. Žádosti o fotografii i řešení přijímáme nejpozději do 15.4.2012 na adrese [email protected]. Za úspěšné splnění soutěžních úkolů celkem v pěti zpravodajích bude vždy každý řešitel odměněn.

Poznámka pod čarou a malými písmeny: Podmínkou je, že se každého kola soutěže zúčastní minimálně pět soutěžících účastníků v horní věkové hranici 18 let. Pokud jejich počet klesne pod 5 bude kolo soutěže anulováno. Soutěže se mohou zúčastnit i nečlenové Astronomického klubu. Výsledek soutěže bude zveřejněn vždy ve druhém následujícím čísle zpravodaje. Uzávěrka jednotlivých soutěžních kol je souběžná s termínem vydání dalšího čísla zpravodaje. Soutěže se nesmí zúčastnit ředitel hvězdárny, ale jeho rodinní příslušnici ano ☺. Ceny do soutěží věnuje pořadatel v rámci rozbíhajících se odborných programů projektu AP´2011. Informace o odměnách zveřejníme v jednom z příštích čísel zpravodaje. Půjde většinou o vouchery na astronomickou techniku dle vlastního výběru. Výherce neobdrží poukaz do konkrétní firmy, ale voucher na konkrétní astronomický výrobek s určenou částkou. Výherci doporučíme prodejce nebo jiné možnosti s ohledem na kvalitu současných sériových výrobků, především vyráběných v Číně ☺. Vybraný výrobek pak uhradí pořádající společnost. Vítěze prvních pěti soutěžních kol vylosujeme jakmile první soutěžící splní 5 úloh. Pokud bude v daném kole vylosován výherce, všem ostatním se nebudou odevzdaná řešení tohoto kola započítávat, započítána jim ale dál zůstanou všechna předcházející kola. Výherce pak může soutěžit opět od nuly.

ASTR☺PATR☺LA´2012

004/2012

Číslo vyšlo 30.března 2012 v 15:00 LSEČ – šířeno v rámci konferencí [email protected] a [email protected]. Vyjímečně i tištěné podobě. Uzávěrka čísla 005/2012 bude 10.4.2012 ve 22:00 LSEČ. Své příspěvky do té doby posílejte na adresu [email protected]

Vydavatel: Hvězdárna a radioklub lázeňského města Karlovy Vary o.p.s.