2011 ZPRAVODAJ FARNOSTI CHODOV PRAHA. Táborová mše svatá

9 / 2011 ZPRAVODAJ FARNOSTI CHODOV PRAHA

Táborová mše svatá 23. 7. 2011

17. farní letní tábor Ratibořské Hory • 16. 7.– 30. 7. 2011

2

SLOVO NA ZÁŘÍ

FCHODOVINY

NOVÝ ŠKOLNÍ ROK – NOVÝ MEZNÍK V NAŠEM ŽIVOTĚ Začátek školního roku je mezníkem, který ovlivňuje i životy lidí „školou nepovinných“. Tento mezník nám připomíná, že náš život není „neomezené kontinuum“. Náš život se skládá také z mezníků, které jsou pro každého z nás šancí nově nastartovat. Začátek školního roku, nám připomíná především to, že každý z nás, nezávisle na věku a zkušenostech, potřebuje chodit do „školy Páně“. Každý z nás se potřebuje učit od Ježíše – jak žít, jak se rozhodovat, jak třeba přehodnotit svá měřítka priorit. Moc bych celému našemu farnímu společenství přál, aby v něm každý pro další školní rok zvolil správné priority. Není tak důležité, kolik toho naše děti stihnou na různých kroužcích, ale jak hluboko věci prožijí a zda se jim do toho celého „vejde“ Kristův způsob života. Nám dospělým bych přál, abychom znovu uchopili šance žít způsobem života, který vede k dobru.

Duchu svatý, probu
svou církev a začni u mne, oživ naši obec a začni u mne, dej, a celá země pozná Boha a pokoj a začni u mne, dej svou lásku a pravdu všem lidem a začni u mne.

Od července jsme s P. Ladislavem nastoupili do farnosti. Je to pro Vás, ale také pro nás, změna. Každá novost v sobě nese něco přitažlivého, i když zatím neznámého, a představuje určité riziko i šanci zároveň. Nový začátek můžeme tedy vnímat nejen jako šanci, ale také jako milost, kterou od našeho Pána dostáváme. Přál bych nám všem, aby to vše dobré, co jsme během prázdninového času načerpali a prožili, prorostlo v nás i do našich činností a stalo se zdrojem radosti, odvahy a naděje. A prosím vás všechny o modlitbu za naši farnost a za všechny plánované aktivity, aby byly zrealizovány z Božího popudu. Postupně poznávám ty, kteří pomáhají různým způsobem ve farnosti, ale rád poznám i ty, kteří do činnosti ve farnosti zapojeni nejsou a chtěli by přispět svými nápady, prací i jiným způsobem! Těším se na kreativní a konstruktivní spolupráci s Vámi. P. Mariusz

PÁR ÚVAH NA VYSVĚTLENOU KVŮLI BOHOSLUŽBÁM Od nového školního roku v KCMT v 9.30 bude nově nedělní mše sv. pro rodiny s dětmi. Úmyslem je dát prostor dětem a jejích rodičům k většímu a adekvátnímu zapojení se do přípravy a prožívaní nedělní mše sv. Budu rád pokud postupně vznikne dětská schola, také schola rodičů (kapela), které by pravidelně tyto mše sv. doprovázely. Rád uvítám tým lidí, kteří budou plánovat, a následně koordinovat tyto bohoslužby v průběhu celého školního roku. Nedělní mše sv., která byla u sv. Františka v 10.30, bude od září v 11.00 v KCMT, všechny návštěvníky této mše sv. a další rád uvidím nově v KCMT. Nedělní mše sv. ve 20.00 bude od září ne v KCMT, ale opět u sv. Františka na Chodově. Je to jednak z důvodu, že nedělní večery, jsou ideální příležitostí k pořádání kulturních aktivit v KCMT a jednak vysokoškolští studenti apelovali na mě, aby mše sv. byly opět u sv. Františka na Chodově, kvůli vzdálenosti a dopravě. Důležitými dny budou v naší farnosti, podle staré křesťanské tradice, středa a pátek. Proto ve středu v KCMT v 18.00 bude mše sv. a pak eucharistický výstav a příležitost ke svátost

FCHODOVINY smíření až do 19.30. V pátek podobně bude u sv. Františka v 18.00 mše sv. a poté eucharistický výstav a příležitost ke svátost smíření až do 19.30. V ostatní dny budou mše podle rozvrhu. Mše sv. v pondělí ve farnosti nebude. V pražské arcidiecézi dnem volna a odpočinku pro kněze je pondělí. Z důvodů nedostatku kněží je těžko najít zástup (v době nemoci kněze, nebo jeho nepřítomností), proto nedělní mše sv. nemůžou být paralelně skoro ve stejnou dobu na obou místech. Když nastane nouzová situace tyto mše sv. musí odsloužit jeden kněz. Během týdne, kromě pondělí (den volna pro kněze) každý den bude pouze jedna mše sv. ve farnosti. Eucharistie vytváří společenství a vychovává k němu, proto mše budou střídavě na obou místech u sv. Františka a v KCMT, protože obě místa, které patří farnosti, mají být důležitými centry křesťanského života, místy kde se budou realizovat pastorační a evangelizační projekty odpovídající dnešní době, místy živého svědectví o zmrtvýchvstalém Kristu. Na území naši farnosti se nachází dva domovy důchodců, proto také tam budou pravidelné bohoslužby v soboty. Kromě vedení farnosti, už čtvrtým rokem učím na KTF UK, jako odborný asistent z katechetiky. Výuku mam pravidelně každé úterý a v soboty. Je s tím spojeno mnoho dalších úkolů, které jsou časově náročné.

BOHOSLUŽBY během školního roku – od 1. 9. 2011 Kostel sv. Františka z Assisi, Praha-Chodov Neděle Úterý Pátek

8.00 hod, 20.00 hod 18.00 hod 18.00 hod (po mši sv. – adorace do 19.30 hod., možnost svátosti smíření)

Sobota

8.00 hod

Komunitní centrum Matky Terezy, Praha-Háje Neděle Středa

9.30 hod – pro rodiny s dětmi, 11.00 hod – standardní 18.00 hod (po mši sv. – adorace s možností svátosti smíření do 19.30 hod).

Čtvrtek

18.00 hod

Příležitost ke svátosti smíření vždy 30 minut před každou bohoslužbou.

ORGANIZACE VE FARNOSTI

3

Prosím tedy Vás všechny, aby jste tyto všechny změny přijali s pochopením i když ne vše bude odpovídat Vaším představám.

NÁVŠTĚVY NEMOCNÝCH V naší farnosti jsou k dispozici (kromě kněží) dva jáhnové. Ten, kdo se ze zdravotních důvodů nemůže pravidelně účastnit bohoslužeb, by neměl být ochuzen o možnost svátostného života, spíše naopak. Často se však o lidech, kteří se z důvodu vyššího věku či nemoci v takové situaci ocitnou, buďto nedozvíme, nebo na ně nemáme kontakt. Prosíme tedy ty, kdo by o službu stáli, aby se neostýchali ozvat se na pevnou linku Komunitního centra Matky Terezy 242 485 826. Uvítáme také ty, kdo by chtěli kněze pravidelně doprovázet na bohoslužby do obou domovů důchodců o sobotách.

SETKÁNÍ FARNÍ A EKONOMICKÉ RADY Všechny členy pastorační a ekonomické rady srdečně zvu na první poprázdninové setkání, které se uskuteční 6. září v 19.00 ve společenském sále na chodovské faře. Cílem setkání bude farní pastorační projekt na nový školní rok a na další léta. P.M.

NÁBOŽENSTVÍ 2011/12 V sakristii v KCMT jsou k dispozici přihlášky do náboženství. Již nyní můžete zapisovat své děti na výuku náboženství na příští školní rok podle tříd na ZŠ. Rodiče prosíme, aby povzbudili své děti k pokračování ve výuce náboženství s ohledem na to, že nejde v první řadě o získání vědomostí, ale o účast ve společenství církve v rámci skupinky jejich vrstevníků, což je pro život z víry námi často nedoceněný vklad do budoucna . Setkání katechetů s rodiči dětí, které se účastní výuky náboženství, bude ve středu 7. 9. v 19 hod v KCMT. Náboženství ve školním roce 2011/2012 zahájíme společnou mší svatou v neděli 11. 9. 2011 v 9.30 v KCMT. Výuka začíná v týdnu od 12. 9. 2011 a končí nejpozději 22. 6. 2012.

4

S LOVO J Á H N A PA V LA

FCHODOVINY

KAŽDÝ, KDO HLEDÁ BOHA, TEN STOUPÁ NA VRCHOL HORY Končí prázdniny. Možná někomu i dovolená. Krásné chvíle odpočinku jsou již minulostí. Je před námi cesta, která nikdy nekončí, a každý, kdo hledá Boha, ten stoupá na vrchol hory, kde je jistě krásně příjemně. Křesťan má být na cestě, na té správné cestě, která vede k věčné slávě, k věčné blaženosti. I nám říká Ježíš ta důležitá slova: Já jsem cesta, pravda a život. Ježíš je zárukou, že nezabloudíme, že jdeme správným směrem. Možná někteří z nás jdou jistě po této správné cestě, možná, že mnozí teprve tuto úžasnou cestu hledají. Jistě, kdo hledá, nalezne, kdo tluče, tomu bude otevřeno. Vždyť Ježíš nás všechny vybízí: Napřed hledejte království Boží, království dobra a lásky, potom jistě všechno ostatní k tomu dostanete. Jak často jsme nechápaví a zatvrzelí. Dětská tvrdohlavost a umíněnost nás často provází i dospělostí, dokonce i stářím. Jak jsme nerozumní ve svém jednání, a tak stále stojí před námi otázka po smyslu života. V Písmu sv. nacházíme krásnou knihu, která stojí za hluboké zamyšlení, knihu Kazatel. Tato kniha se četla o svátcích stánků. Byl to radostný závěr sklizně (zejména vína) a díkůvzdání za sklizeň. Vedle toho též radostně vděčná připomínka Boží péče o lid bydlící ve stanech na cestě pouští z Egypta do země zaslíbené. Poselství knihy mocně připomíná

putování Božího lidu a pomíjivost člověka na zemi. Kniha nehájí fatalismus, osudovost, nevyjadřuje beznadějný pesimismus, ale střízlivý realismus víry, zápasící o pravou jistotu života. Ohlašuje pomíjivost a z hlediska věčnosti nicotnost všeho, co člověk má, i co je. Učí nalézat jediný pevný základ života v Bohu, oslavuje a chválí naprostou Boží svrchovanost, a slouží tak člověku v nalezení počátku moudrosti. Proto je tato kniha tak důležitá a poučná pro náš praktický život. Otevřme ji, aby nám dala prostor k rozjímání, vždyť měsíc září je takovým startem ke studiu, k získávání moudrosti. Kazatel se nám představuje jako člověk, který hledá smysl své existence na Zemi, pro Kazatele problém smyslu života není jen filozofická otázka, nýbrž je zcela praktický: chce být opravdu štastný. A v tomto hledání zkouší důsledně jedno po druhém všechno, co má k dispozici – a ve všem ztroskotá. Kazatel je velmi bohatý, může si dovolit cokoliv, o čem jen sní, žádná z lidských radostí mu není odepřena. Svého bohatství užívá naplno a bez zábran, navíc je i mocný a zdá se, že je okolím uznávaný a vážený. Zná všechno, nechybí mu ani vzdělání, nastudoval všemožné oblasti vědění a k tomu je

FCHODOVINY i moudrý, zkrátka všechno to, po čem my toužíme, už Kazatel dávno má. Ale stejně není Kazatel šťastný. Všechno to, k čemu směřujeme, ať už je to vzdělání, rodina, kariéra nebo cokoli jiného, už před námi Kazatel vyzkoušel a nenaplnilo ho to. Ať už budeme v životě usilovat o cokoli ušlechtilého nebo neušlechtilého, opodál bude vždycky stát Kazatel a bude se ironicky usmívat. Marnost nad marnost. Nejde o to, že by všechno bylo marné a tudíž zbytečné. Všechno lidské však je pomíjivé, jen Boží je věčné. Podobně jako my při hledání smyslu prochází Kazatel celou zemí a hledá, co by ho mohlo naplnit nebo uspokojit. Zkouší nejprve to, co bychom zkusili i my: peníze a bohatství. Kazatel říká svému srdci: Zkusím s radovánkami a popřeji si dobrého. Ale také to je pomíjivost! Podnikal jsem velkolepá díla, postavil jsem si domy, vysázel vinice, založil si zahrady a sad a v nich vysadil kdejaké ovocné stromoví, zřídil jsem si i vodní nádrže pro zavlažování lesních porostů. Nakoupil jsem si otroků a otrokyň, stád skotu a bravu jsem měl víc než všichni, kdo byli v Jeruzalémě přede mnou. Nahromadil jsem si také stříbro a zlato a zabral i vlastnictví králů a krajin, opatřil jsem si zpěváky a zpěvačky i rozkoše synů lidských, milostnice. Stal jsem se velikým, a předčil jsem všechny, kteří byli v Jeruzalémě přede mnou, nadto při mně stála má moudrost. V ničem, co si žádaly mé oči jsem jim nebránil, svému srdci jsem neodepřel žádnou radost a mé srdce se radovalo ze všeho, za čím jsem se pachtil, a to byl můj podíl ze všeho mého pachění... všechno je pomíjivost a honba za větrem, a žádný užitek z toho pod sluncem není. Představme si, že máme neomezené finanční zdroje a zkoušíme si jimi s Kazatelem přivést štěstí. Dnes by to možná byla cesta kolem světa, dovolená, pláže na Havaji, spousta volného času, cestování, zábavní podniky, špičkové restaurace, můžeme si zkrátka dovolit všechno a žádná z radostí, kterou nám může planeta nabídnout, nám není odepřena. Zároveň zkouší Kazatel i alkohol a sex. Má neomezený přístup k alkoholu a k veškerým možným drogám, rovněž i možnosti sexu jsou mu plně přístupny a k dispozici. Kazatel mluví otevřeně a užívá si života bez zábran. Kazatele, i když toto všechno prožil, čeká na konci zklamání: všechno je marnost a honba za větrem, pod sluncem se nedá nic získat. Jako mnohý z nás i Kazatel se pokouší obelstít čas tím, že

S LOVO J Á H N A PA V LA

5

se snaží vytvořit něco, co jej přetrvá. Od dob stavitelů egyptských pyramid zde máme viditelnou a marnou snahu vzepřít se času, vytvořit něco, co tu po mně zůstane. Zasadit strom, postavit dům, mít syna. Kazatel si je velmi dobře vědom, že jednou zemře a všechna jeho díla a myšlenky budou zapomenuty. Život člověka je v toku vesmírného času vteřinka, jeden krátký bolestný výkřik a moje úzkosti a radosti odnese řeka s hukotem do propasti. Po celém životě naplněném prací, namáháním a usilováním, nezbude než konstatovat, že všechno to hmotné, co se podařilo nashromáždit, veškerá moc a všechny úspěchy zůstanou kdesi na této zemi a nepoputují se mnou do hrobu: Jak vyšel zcela nahý z matčina lůna, tak se vrací, jak před tím přišel. Ze své práce nezískal nic, co by mu zůstalo v ruce. Na závěr knihy Kazatel uvažuje o stáří a o smrti. I mládí a zdraví jsou pomíjivé hodnoty, čas nám je neustále rozdrobuje a ony nám unikají mezi prsty. Zdálo by se, že kniha končí v naprostém nihilismu. Právě v nenalezení smyslu života na zemi, kniha jako šíp ukazuje k nebi, k Bohu. Život přece není jen čekání na smrt! Smysl života musí být v něčem, co nás přesahuje, v něčem, co není z této země, v Bohu. Ježíš dává smysl našemu životu. On nás stále zve, abychom šli za ním, On je jediný náš Pastýř, který nás miluje a chce jen naše dobro. Vždyť On je pravda a život. S Ježíšem a nikdy jinak! Potom jistě každý z nás bude šťastný, neboť našel ten pravý smysl života. Váš jáhen Pavel Urban

6

CHARITA

Zprávičky z Farní charity

Vážení přátelé, v tomto čísle Fchodovin si dovolím popsat příběh jedné z našich nejstarších klientek. Příběh, který popisuje asi největší Achillovu patu našeho zdravotně-sociálního systému, a tou je naprosto nedostatečně zajištěná dostupnost péče o pacienty s různými formami senilních demencí. Mysleme na tyto pacienty a jejich rodiny ve svých modlitbách. Přeji vám požehnaný začátek školního roku. Eva Černá O paní Jarku jsme se starali už před dvanácti lety, když jsem do Charity nastoupila jako zdravotní sestra. Paní Jarka byla v té době ještě velice soběstačná, naše pečovatelky k ní chodily pouze 1x týdně na návštěvu. Velice často se stalo, že paní Jarka nebyla doma. Pečovatelky stály před domem a paní Jarka se objevila za rohem s běžkami, bruslemi v ruce nebo přijela na kole. V té době jí bylo necelých 80 let a její fyzickou kondici by jí mohl závidět leckterý čtyřicátník. Přátelila se především s věkem i služebně nejstarší pečovatelkou Maruškou, a tak se po mnoho let 1x týdně scházely k pravidelné návštěvě.

FCHODOVINY Ale věk se samozřejmě podepisuje na každém z nás, a tak se jednoho dne paní Jarka zranila na lyžích a zlomila si nohu. Po narkóze se u paní Jarky začala rozvíjet senilní demence. Paní Jarka má jediného syna. Ten má velmi náročné zaměstnání, které ho často odvádí z hlavního města na mnoho dní. O žádných jiných příbuzných nevíme. Přestože jsme syna opakovaně upozorňovali, že duševní stav maminky se rychle zhoršuje a je potřeba zahájit odbornou léčbu, paní Jarka k odborníkovi na vyšetření nešla. Syn jako by zhoršující se stav maminky neviděl, nebo si spíše nechtěl přiznat. Souhlasil pouze s postupným navyšováním našich služeb. A tak jsme postupně služby rozšiřovali až na stávajících 10 hodin péče denně, včetně sobot a nedělí. Duševní stav se zhoršoval. Paní Jarka už naše pečovatelky a zdravotní sestry nepoznávala a velmi razantně začala naše služby odmítat. Dokonce i svou oblíbenou Marušku nechtěla pouštět do domu. Často bloudila po okolí a nemohla najít cestu domů. Potkávali jsme ji na ulici a vodili zpět domů. Naše pracovnice běžně nacházely v domě puštěný plyn, hořící hořák nebo potopu v kuchyni, či koupelně. Paní Jarka začala být agresivní a naše pracovnice napadala. Dohodli jsme se s praktickou lékařkou a spojenými silami jsme přesvědčili syna, aby maminku umístil do specializované léčebny pro klienty s Alzheimerovou chorobou, aby se nastavila léčba a stav zlepšil. Léčbu jsme museli domluvit a paní Jarku tam odvézt. Po třech dnech pobytu nám ji ale z léčebny vrátili s tím, že stav už je nezvratný, paní léčbu odmítá a chce domů. Přestože jde o nejlepší zařízení pro tyto pacienty v republice, nemohli už odborníci průběh nemoci zpomalit. Dali paní Jarce pouze léky, které ale ona odmítá užívat. Po mnoho měsíců se naše pracovnice střídají v péči o paní Jarku, mnoho hodin denně. Vymýšlejí, jak s ní komunikovat, jak se vůbec dostat k ní domů, jak podpořit její duševní stav. Paní Jarka už nepoznává ani vlastního syna. Reaguje pouze na písničky a modlitbu. Paní Jarka odmítá nejen léky, ale i potraviny a pití. Na poradách si pracovnice vyměňují zkušenosti, jaká jídla paní Jarka je ochotná pozřít a jaké tekutiny pije ochotněji než jiné. Vše komplikuje skutečnost, že paní Jarka je diabetička a bez odporu přijímá pouze sladká jídla a nápoje. Veškeré léky jí pracovnice drtí a míchají do jídla a pití. Na začátku letošního léta paní Jarka upadla a zlomila si stydkou kost. Zůstala nám tedy ležet na lůžku

FCHODOVINY a na veškerou péči reagovala odmítáním a výrazy bolesti. Měli jsme strach, aby se nám paní Jarka neproležela, ale polohování bylo velmi náročné. Opět jsme upravili návštěvy, aby se pracovnice překrývaly a mohly si navzájem při střídání služby pomoci s úpravou polohy paní Jarky a s osobní hygienou. Celé léto se stav střídavě zhoršoval a zlepšo-

VÝROČÍ

7

val a paní Jarka byla opakovaně hospitalizována a opět propouštěna do domácí péče. V nemocnici nám řekli, že jde o konečný stav Alzheimerovi choroby. V současné době je paní Jarka opět doma. Naším stávajícím cílem je, aby v pokoji, pokud možno bez bolestí a v maximální pohodě, mohla prožít své poslední dny doma se svým synem.

SLUŽEBNICE BOŽÍ ANNA MARIE ZELÍKOVÁ DOBROVOLNÁ OBĚŤ LÁSKY A SMÍRU ZA DUŠE

Poslední fotka Aničky Marie Zelíkové pořízena 14 hodin před odchodem k Pánu Narodila se 19. července 1924 jako dcera rolníka Aloise Zelíka a jeho manželky Anny, rozené Jirsákové, v Napajedlích č. 302. Navštěvovala mateřskou, obecnou a měšťanskou školu v ústavě „Ludmila“ sester sv. Kříže v Napajedlích. Řeholní sestry sv. Kříže měly velký vliv na její náboženskou výchovu. Sestra Milada Bartoňová ji připravila na první sv. přijímání, které přijala 25. května 1933. To znamenalo rozhodný obrat v jejím životě. Již tehdy zatoužila zcela se obětovat Bohu, aby získala pro nebe mnoho duší. Za vzor si zvolila a v životě se řídila příkladem sv. Terezie z Lisieux a sv. Jana Boska. Hlubokým dojmem na ni zapůsobila primiční mše P. Josefa Zavadila, rodáka z Napajedel, jíž se účastnila 11. července 1937 jako třináctiletá dívka. Rozhodla se obětovat svůj život za posvěcení kněží. Na Zelený čtvrtek 14. dubna 1938 se náhodně dozvěděla o zabíjení nenarozených dětí. Byla tím vnitřně hluboce otřesena a nabídla se Bohu jako smírná oběť za tyto hříchy. Chtěla dát život za

život, krev za krev. Následujícího dne na Velký pátek 15. dubna 1938 před vystavenou Nejsvětější Svátostí v Božím hrobě tuto svou nabídku z celého srdce obnovila. Tu se rozkašlala a následovalo první chrlení krve z plic. Zaplavila ji nesmírná radost, že její oběť byla přijata, že může trpět za druhé a platit svou krví za prolévanou krev nevinných dětí. Těžká nemoc, která pak pomalu stravovala její síly, byla jí odpovědí Ježíšovou na její nabídku a naplňovala ji vnitřním štěstím. Duchovní oporu nalézala u sestry Ludmily Tichopádové, kterou pokládala za svou duchovní matku, a u Dr. Josefa Hloucha, pozdějšího českobudějovického biskupa, který se stal jejím duchovním vůdcem. V den svátku Narození Panny Marie 8. září 1938 zasvětila na jeden rok své panenství Panně Marii na Sv. Hostýně slibem čistoty. Za rok potom se zavázala tímto slibem na celý život. Toužila vstoupit do kláštera karmelitek v Praze, ale pro nemoc to nebylo možné. Byla tedy přijata do třetího řádu karmelského. Dostala řeholní jméno Marie od svátostného Srdce Ježíšova a složila řeholní sliby chudoby, čistoty a poslušnosti 7. února 1941. Na znamení svého zasvěcení přijala škapulíř Panny Marie Karmelské 2. června 1941. Svou životní oběť zakončila ve čtvrtek 11. září 1941 při ranním zvonění Anděl Páně se šťastným úsměvem a se slovy: „Všechno je tak krásné. Nechtěla bych s nikým měnit. Miluji Ježíše, mám ho tolik ráda.“

8

JÁHENSKÉ SVĚCENÍ

FCHODOVINY

FCHODOVINY

JÁHENSKÉ SVĚCENÍ

9

Skrze něho a s ním a v něm…

Vstupní průvod

Jáhenské svěcení 26. 6. 2011 Mons. Václav Malý Plk. JUDr. Jiří Komorous Svaté přijímání

Okuřování

Závěrečné děkování

Budoucí jáhnové – Jiří Laňka a Radek Tichý Modlitba nad dary chleba a vína

Prostrace – modlitba litanií za svěcence

Na závěr biskup nově vysvěceným jáhnům a všem přítomným vyprošuje Boží přízeň a požehnání

10 P L O D Y D U C H A S V A T É H O

FCHODOVINY

Anselm Grün: PRAMENY VNITŘNÍ SÍLY. JAK SE VYHNOUT VYČERPÁNÍ.

PLODY DUCHA SVATÉHO (pátá část: LASKAVOST, DOBROTA, VĚRNOST, DŮVĚRA)

Další ctností je LASKAVOST, řecky chrestotes. Původní význam tohoto řeckého slova je poctivost a zdatnost. Zároveň ovšem také může znamenat vlídnost, přívětivost a mírnost (shovívavost). Tradice tuto ctnost často připisovala panovníkům. Panovník je veleben, je-li k lidu shovívavý a přátelský. Stoičtí filozofové někdy vyčítají laskavým lidem jejich přílišnou ústupnost. Německé slovo Milde (mírnost) má původ ve slovesu mahlen (mlít). Mírného člověka rozemlel a rozdrtil mlýn života. Učinil bolestné zkušenosti, a ty ho naladily na mírnou strunu. Staří Řekové však spojovali se slovem chrestotes nejen jemnost, citlivost a mírnost, nýbrž také zdatnost a statečnost. Mírný člověk dokázal statečně čelit překážkám života, které mu otevřely cestu k laskavému a mírnému přístupu. Takový člověk se nerozplyne v mírnosti, je zdatný. Jeho laskavý přístup mu pomáhá vést dobrý život. Jeho laskavost je silou, která vytváří dobro, a to i navzdory odporu negativních sil.

V Z P O M Í N K A 11

FCHODOVINY

Paulínky, 2009

DOBROTA, řecky agathosyne, je ctnost, kterou svatý Pavel spojuje s laskavostí. Význam obou slov je navíc velmi podobný. Dobrotivý člověk myslí na dobro, má na mysli dobro a smýšlí o druhých dobře. Zatímco slovo chrestotes vyjadřuje spíše schopnost člověka být mírný a dobrý a konat dobro, označuje slovo agathosyne člověka, jehož cílem je dobro, který žije poctivě a smýšlí dobře. Obě ctnosti jsou pro nás pramenem, ze kterého můžeme čerpat. Člověk, který pohlíží na sebe i na ostatní s mírností a dobrotou, nedopustí, aby ho ochromily chyby druhých lidí. Věří v dobro a uchovává si svou víru v dobro, i když se mnohokrát zklame. Víra v dobro, které je přítomno v každém z nás, podněcuje dobro i v druhém člověku. Ten pak koná dobro, protože ho dokáže rozpoznat také v ostatních. VĚRNOST, řecky pistis, následuje u svého Pavla ve výčtu plodů Ducha svatého za laskavostí a dobrotou. Řecké slovo pistis znamená vedle věrnosti ovšem také víru a důvěru. V takovém případě se nejedná o víru v Boha, nýbrž o důvěru a víru ve veškeré mé konání, tedy o ctnost víry, spolehlivosti. Německé slovo Treue (věrnost) má původ ve slově Standfestigkeit (pevnost, stálost). Člověk, který zachovává při veškerém svém konání ctnost věrnosti, má pevný základ. Díky tomuto pevnému základu nemusí vynakládat při své činnosti tolik energie jako ten, kdo neustále přemítá nad tím, co by měl dělat a pro koho by se měl angažovat. Pevný člověk nemusí neustále bojovat o svou pozici a obhajovat ji. Má pevný základ sám v sobě. Stojí ve vlastním středu, který určuje jeho jednání. Věrnost ovšem také souvisí s vazbou, s určitým závazkem. Váže mě k lidem, pro které pracuji, a k úkolu, který věrně plním. Věrnost dává všemu, co konám, něco samozřejmého a jasného. Nemusím se stále znovu rozhodovat. Dokážu přijmout sám sebe i lidi, pro které tady jsem. Jsem schopen se zhostit úkolu, který mi Bůh určil. Člověk, který je schopen přijmout druhé i svůj úkol, ušetří spoustu energie,

kterou by pohltilo přemítání nad tím, zda by neměl dělat něco jiného. Věrnost zavazuje, ale také osvobozuje – a dává tak duši novou sílu. DŮVĚRA – podobně jako věrnost – je důležitým pramenem, ze kterého čerpáme sílu. Nedůvěřivý člověk potřebuje spoustu energie, neboť musí mít neustále všechno pod kontrolou. Již svatý Benedikt požadoval od opatů, aby nebyli nedůvěřiví, protože jinak nikdy nedojdou pokoje. Nedůvěřivý člověk si láme hlavu nad tím, co asi ostatní chystají a kují proti němu. Musí vynaložit spoustu energie, aby se ubránil před domnělými úmysly lidí ve svém okolí. Místo toho, aby skutečně žil, neustále bojuje proti vlastním negativním představám. Zkušenost nám však říká, že člověku, který má pocit, že musí mít o všem dokonalý přehled, se život zcela jistě vymkne z rukou. Možná se domnívá, že má své pocity pod kontrolou. V nejméně

vhodné chvíli ho ale jeho rozvaha opustí, a tehdy se ukáže, kolik potlačované emocionální nečistoty se v něm skrývá. Člověk, který vede firmu, vzbuzuje často u podřízených tolik negativních reakcí, že má mnohdy co dělat, aby je udržel na uzdě. Účetní mu zatajuje informace, zaměstnanci se před ním stáhnou do oblastí, kam nevidí. Jestliže však takový člověk čerpá z pramene důvěry, nemusí vynakládat tolik energie. Kromě toho bude vykonávat svou každodenní práci trpělivěji a ve větším klidu. Jeho důvěra vůči ostatním mu ušetří spoustu sil, a to i v soukromém životě a v rodině. Jeho chování k partnerce nebo dětem nebude ovlivňováno nedůvěrou. Nebude vyžadovat, aby měl všechno pod kontrolou. Ve svém nitru vysloví souhlasné "ano" a bude vděčný za rodinu a přátele. Nebude si neustále lámat hlavu nad tím, zda to s ním jeho okolí myslí skutečně dobře. (Pokračování příště)

VZPOMÍNKA NA BERNADETTU... Dne 20. srpna jsme se v kostele sv. Jakuba v Petrovicích rozloučili s paní Bernadettou Raisovou. Byla to pro mne víc než přítelkyně. Měla jsem ji v mobilu v rámci zvýhodněné akce „mých 5“ spolu se svým manželem a svými třemi dětmi. Chodívala jsem s ní na procházky do Milíčovského lesa, a pokud na procházky nemohla, tak na návštěvu domů. Ať jsme si posílaly sms, nebo spolu byly osobně, vždycky byl Bůh s námi. A tiše nás doprovázela Panna Maria, jejíž byla velkou ctitelkou. Jak se těšila do nebe a na Pána Ježíše, bylo mne obrovským povzbuzením. Obdivovala jsem její trpělivost a pokoru, s jakou nesla nové a nové zdravotní těžkosti. Dovedla se upřímně radovat z přírody – ten „Milíčák“ byl pro ni snad nejkrásnějším místem světa. Bernadettko, Kostel sv. Jakuba díky za všechno, co jsi mi dala, čím jsi můj život prozářila! v Petrovicích Při této vzpomínce chci také poděkovat její dceři Aleně, která jí vzala k sobě do malého bytu, se svou dcerou Irenou se uskrovnila a byt předělala tak, aby měla Bernadettka svůj pokojík. Opustila zaměstnání, naučila se potřebné zdravotní péči a jistě i ona má zásluhu na tom, že Bernadettka nepodlehla nemoci dříve. Poslední dny prožila Bernadetta v hospici, jehož ředitelkou je Alice Tajerová (dříve Žváčková). Alice hospic převzala ve velmi těžké situaci a tato situace trvá. Proto prosím, kdo Alici znáte a můžete ji podpořit, neváhejte – s modlitbami, ani s dary. (Hospic Dobrého Pastýře Čerčany, Sokolská 584, 257 22 Čerčany, www.centrumcercany.cz. Pro eventuelní dárce uvádím číslo účtu 530530359/0800, účet veden u České spořitelny a. s., Tyršova 162, Benešov). Jitka Černá

12 P R O M L U V A J Á H N A P A V L A

FCHODOVINY

PROMLUVA JÁHNA PAVLA URBANA PŘI SLAVNOSTI NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE 1. čtení: Ex 34, 4b-6, 8-9 • 2. čtení: 2 Kor 13, 11-13 • Evangelium: Jan 3, 16-8

BŮH BYL, JE A BUDE, PŘESTO, ŽE JEJ NIKDY NEPOCHOPÍME Jsme tu dnes shromážděni, abychom oslavovali a obdivovali tajemství Nejsvětější Trojice. Obdivovat? Možná si říkáte, že vám to zní neobvykle. Naše generace je už unavena množstvím obdivuhodných událostí, objevů, informací, všechno nás tak zahlcuje, že jsme se odnaučili divit se. Kdyby nebylo té unavenosti, museli bychom víc než se jen divit užasli bychom při zamyšlení nad bohatstvím Božího života. I nám Pán Ježíš říká ta nesmírně důležitá slova: Nebudete-li jako děti, nevejdete do Božího království. Jak často se děti diví, žasnou, obdivují a nás to nechává chladné. Vím, že je málo naděje, že se v nás právě dnes probudí dítě, které se umí zastavit nad něčím neznámým a nepochopitelným, třeba nad mraveništěm, jak to tam všechno krásně funguje. Přesto pojďme dnes s pomocí Ducha sv. obdivovat tajemnou krásu Božího bytí v Nejsvětější Trojici. Nedělejme si žádnou naději, že to tajemství pochopíme. To bude až „pracovní náplní“ našeho nebe, objevovat, poznávat obdivovat Boha tak, jak je ve skutečnosti. Teď můžeme myslet jen v lidských představách. Ale my dobře víme, že člověk je obrazem Božím, využijme toho a pokusme se zahlédnout v nás, lidech, něco z božského originálu. My máme totiž také trojjedinost: Máme schopnost bytí, máme schopnost poznání, máme schopnost lásky. Z harmonie těchto tří složek vzniká akord, souladný celek lidského života. Víme, že k dobře znějícímu akordu, tercii, musí být všechny tři tóny v pořádku. Tak je to v hudbě, tak je to i u člověka. Kde to skřípe, kde je rozvrat, tam vypadla některá složka tohoto akordu. To první, bytí – to zavazuje vážit si života, netoužit po smrti, odmítat sebevraždu. Pohrdat životem svým i jiných je pohrdání Bohem, dárcem bytí. Druhá složka – schopnost poznání, zvídavost, plní lidské bytí těmi největšími dobrodružstvími: radostí z poznání dosud neznámého, radostí z objevů. Třetí složka, schopnost lásky – je nejmocnější fak-

FCHODOVINY nesmrtelnou duši, rozum, vůli a řeč, je to přece pravda, že člověk má nesmrtelnou duši. Člověk zase ani svým rozumem nedovede a nemůže pochopit Boha. Proto přece nemůže člověk říci: Já Boha nechápu, proto není, nevěřím. Bůh byl, je a bude, přesto, že jej nikdy nepochopíme. Mnozí lidé si vůbec nedovedou představit, jaký Bůh je. To byl problém již ve Starém zákoně. Toho si byl vědom už Mojžíš, proto jsme slyšeli v prvním čtení, jak se domáhá, aby se Bůh ukázal mezi lidmi, aby se dal vidět: Nechtějí věřit v Boha, kterého nevidí. I dnes je mnoho lidí, kteří když slyší o Bohu, mávnou rukou a řeknou: Ale kdoví jak to všechno je, žádný ho neviděl. Také apoštolové se domáhali na Pánu Ježíši, aby jim ukázal Otce, o kterém pořád mluví: Pane, místo mluvení nám ukaž toho svého Otce a stačí nám to. Ale Ježíš jim odpověděl: Kdo

S V Ě D E C T V Í Z P Ě Š Í P O U T I 13

vidí mne, vidí Otce. Kdo slyší mne, slyší Otce. Máme evangelium, kde ústy Pána Ježíše mluví Boží hlas. Je to pomoc, ale zas to žádá víru. Máme i další pomoc: Ducha svatého. Ale zas ho není vidět, zas si jej můžeme jen představit. Duch svatý je tajemství, vyžaduje víru. Slovo „tajemství“ někteří vědci neměli rádi, dávali mu podobný význam jako: „nerozum, nesmysl“, dráždilo je. Vědci si představovali, že jak roste vědění a poznání, bude tajemství kolem člověka stále ubývat. Dnes víme, že jsme tajemstvím všude kolem sebe obklopeni. Hmota je tajemství. Energie je tajemství. Život je tajemství. A je Tajemství všech tajemství a dáváme mu jméno: Bůh. Jak mnohdy máme málo víry. Prosme o větší víru, abychom vytrvali v naději a lásce, abychom vždy byli kvalitním obrazem Božím, v každé chvíli našeho života. Amen.

PĚŠÍ POUŤ K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ DO SLAVKOVIC

E L G R E C O : S VATÁ T R O J I C E

tor lidského života. Kdo jí pohrdá, kdo ji odmítá, odlidšťuje svou existenci, a tím se vzdaluje i Bohu. Vždyť to nejsrozumitelnější, co nám kdy bylo o Bohu řečeno, je, že „Bůh je láska.“ Sám Pán Ježíš nám dnes v evangeliu připomíná: „Tak Bůh miloval svět, že dal svého Syna...“ Také říká: „Podle toho pozná svět, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku...“ Jinak vás nikdo nepozná. Natolik jsi obrazem Božím, nakolik umíš milovat, nakolik jsi milý. Tvoje laskavá tvář je zrcadlem Boží lásky. Nejsvětější Trojice je úžasné tajemství. Kdybychom celý život přemýšleli, nikdy nepochopíme, že je jeden Bůh, ale ve třech osobách. Kdybychom to pochopili, vystihli bytost Boží, Bůh by nebyl Bohem, ale také člověkem, poněvadž můžeme pochopit jen co je nám rovné, nic vyššího. Kámen nepochopí, že rostlina roste, ale proto přece rostlina nepřestane růst, rostlina nemůže pochopit, proč ona musí být stále na jednom místě, kdežto zvíře se může pohybovat z místa na místo, třeba to ta rostlina nemůže pochopit, je to přece pravda. Zvíře nemůže pochopit, že člověk má

Od soboty 23. 7. do pátku 29. 7. se konala pěší pouť k Božímu milosrdenství, která se v tomto roce rozrostla do dvou proudů. Poutníci mířili do Slavkovic nejen z Fulneku, ale také z Říčan u Prahy, z území pražské arcidiecéze. Když jsme se v sobotu 23. 7. ráno sešli v Říčanech, padly na mě pochybnosti, zda jsem tady správně. Očekával jsem účast nějakých deseti až patnácti lidí a ono se nás tu sešlo víc než čtyřicet. Takový dav mi opravdu vyrazil dech. Nicméně když už mě sem Duch Svatý zavál, tak si to odšlapu a uvidím, čím mě překvapí. A překvapoval mě často a hodně. Byla to má první pouť, na kterou jsem nešel sám, tak bylo pro mě všechno nové a většinou nečekané. Nezbývá mi, než vyjádřit hluboký obdiv již zmíněnému Duchu Svatému a otci Tomášovi, kteří celou tuto akci naplánovali a připravili. Například modlitba ranních chval za chůze při probouzejícím se dni, přednáška o proroku Jeremiáši při cestě hustým lesem. Nebo nocleh u cizích lidí.

Večer vás někdo vyzvedne v kostele a odveze vás k sobě domů. Rozpačitě na sebe koukáte, nevíte o čem se spolu bavit a ráno se loučíte skoro jako člen rodiny. To je něco, co se nedá popsat. To se musí zažít. Teď už vím, co to znamená být „blázen pro lidi a moudrý pro Boha“. Většina z nás cestou zažila opravdové osobní setkání se vzkříšeným Ježíšem plným lásky. Tváře mnohých spolupoutníků se v průběhu poutě prozářily tak, že skoro nebyli k poznání. Jako by to najednou byli úplně jiní lidé než ti, kdo přijeli v sobotu do Říčan. Najednou se mi vybavil v hlavě citát: „Nevymýšlejme si vlastní kříže. O takové Bůh nestojí. Nebojme se ale přijímat kříže od Pána Ježíše, Daniel neboť ony se mění v požehnání.“ nad breviářem Na závěr bych si rád dovolil něco osobního. Nebyla to má první pouť do Slavkovic. Před několika lety jsem tam putoval sám a zapsaly se mi hluboko do srdce. Když nás už zdáli vítal kostelní zvon, zaplavil mě pocit, že se vracím domů. Teď už to vím jistě. „Byl jsem tady správně“ a pokud mi to okolnosti dovolí, půjdu příští rok znova. Daniel Více informací o pouti najdete na www.pout.cz

14 I N F O S E R V I S

FCHODOVINY

MATEŘSKÉ CENTRUM DOMEČEK – PROGRAM ZÁŘÍ 2011 Po prázdninách otevíráme Domeček v pondělí 5. 9. 2011. Pozor na změny v pravidelném programu MC Domeček ve středy a čtvrtky. ■ Út 12. 9. od 9.30 – Dopoledne s Mary Kay. Pleťové masky, jemné denní nalíčení. ■ Čt 15. 9. Zahájení výuky Hudební školy Yamaha – Ukázkové lekce zdarma; zápis. 14.15 – Robátka (4–18 měsíců) 15.15 – První krůčky (1,5–4 roky) – začátečníci 16.15 – První krůčky (1,5–4 roky) – pokročilí ■ Ne 25. 9. od 14.00 – KOULELO SE KOULELO… Oslava 14. narozenin MC Domeček. Připraveny jsou soutěže pro děti, tvoření, jarmark s odměnami, narozeninové překvapení, něco na zub. Jablíčka, kam se podíváte. K tomu ještě představení plné písniček skupiny Myš a Maš. Vstup dospělí 40,– Kč, děti zdarma.

PRAVIDELNÝ PROGRAM

www.mc-domecek.cz

■ Po 9.00–12.00 – Otevřená herna od 10.00 – Zpívánky, hravé zpívání od peřinky do školky. ■ Út 9.00–12.00 – Otevřená herna od 9.30 – Maminky s háčkem (aktuální datum na www stránkách) 15.30–17.30 – Otevřená herna 15.45–16.15 – Angličtina pro děti 4–6 let 16.30–17.30 – Angličtina pro děti 7–9 let (mírně pokročilí) 17.30–18.30 – Angličtina pro dospělé – mírně pokročilí ■ St 9.00–12.00 – Otevřená herna od 10.00 – Zábavné cvičení rodičů a dětí od 18 měsíců 17.30–19.30 – Poradna přirozeného plánování rodičovství (objednat na tel.: 777 200 431 nebo email: [email protected]). ■ Čt 9.00–12.00 – Herna pro děti od 0 do 18 měsíců od 10.00 – Cvičeníčko pro nejmenší 14.00–17.00 – Hudební kurzy Yamaha ■ Pá 9.00–12.00 – Otevřená herna pro děti. od 10.00 – Šikulové, tvořivá dílnička pro děti a rodiče.

ZÁJEZD • zveme

zájemce na poutní zájezd do Polska od 18. 9. do 23. 9. doprovázený A. Kośmidkem, aby se co nejdříve přihlásili. Je volných již jen několik posledních míst. Bližší informace najdete na nástěnkách v KCMT i v kostele sv. Františka. Marie Doležalová, tel: 272911693, 732572319.

Sdružení křesťanských seniorů – Jižní Město vás zve na autobusové zájezdy v 2. pololetí roku 2011: ■ 8. 10. – Výlet na Plzeňsko – Mariánská Týnice, Plasy, Manětín – Cena 270,– Kč ■ 10.12. – Drážďany Odjezdy autobusu od KCMT, ul. U Modré školy (metro Háje) v 7.00 hod. Přihlášky a zaplacení jednotlivých zájezdů je možné realizovat okamžitě, do obsazení autobusu (44 míst). Prosíme vás o brzké přihlášení a těšíme se na společné příjemné zážitky. Kontaktní osoby: Ing. Irena Řivnáčová, tel. 774 877 495, Mgr. Pavel Urban, tel. 272 911 264 Ing. Tomek, tel. 603 254 463, Dr. Decker Placení zájezdů u I. Řivnáčové

FCHODOVINY

I N F O S E R V I S 15

PROGRAM FARNOSTI ■ 5. 9. (pondělí) od 20.00 hod v KCMT – setkání místního společenství Hnutí fokoláre. Slovo života na září: „Máme proč se veselit a radovat, protože tento tvůj bratr byl mrtev, a zase žije, byl ztracen, a je zase nalezen.“ (Lk 15,32) – manželé Friedovi – tel. 731 625 949.

PROGRAM V KCMT 5. 9. 17.00

Dramatická dílna – zápis

5. 9. 19.00

Komorní orchestr mládeže – zápis

7. 9. 15.30

Rodinná tvůrčí dílna – zápis

8. 9. 16.00

Klub univerzálních sportovců – zápis

15. 9. 19.00

Filmový klub – promítání filmu s následnou debatou, vstup volný

25. 9. 14.00

Narozeninová oslava mateřského centra Domeček

KCMT – PRAVIDELNÝ PROGRAM NA ŠKOLNÍ ROK 2011/2012 ■ DRAMATICKÁ DÍLNA PRO DĚTI A MLÁDEŽ – každé pondělí v 17.00 ■ KOMORNÍ ORCHESTR PRO MLÁDEŽ – každé pondělí v 19.00. ■ RODINNÁ TVŮRČÍ DÍLNA – každou středu v 15.30. ■ SKAUTSKÝ ODDÍL – každou středu v 15.30 a 17.00 ■ KLUB UNIVERZÁLNÍCH SPORTOVCŮ – srazy před KCMT každý čtvrtek v 16.00 KSK Praha, o. s. www.kskpraha.org ■ Mateřské centrum DOMEČEK – YMCA Praha, o. s. Pondělí až pátek od 09.00 do 12.00 Prostor k posezení pro maminky a herna pro děti. Vstupné 50 Kč, děti zdarma. www.mc-domecek.cz ■ TANEČNÍ KURZY PRO DOSPĚLÉ – listopad 2011 až březen 2012 každé úterý • začátečníci 18.45–20.30 • pokročilí 20.30–22.15 info. a přihlášky na tel. 604 808 515, www.astra-praha.cz. ■ FILMOVÝ KLUB – každý třetí čtvrtek v měsíci v 19.00 promítání filmu s následnou debatou, vstup volný ■ VÝUKA NÁBOŽENSTVÍ – každé úterý v 15.30 ■ KLUB KŘESŤANSKÝCH SENIORŮ – se schází v objektu KCMT druhé pondělí v měsíci od 16.00 k pravidelným přednáškám, dále pořádáme pravidelné sobotní vycházky a výlety. Info. na tel. 272 920 904 (Ing. Decker) ■ ANONYMNÍ ALKOHOLICI – každé pondělí v 17.30

16 K O N T A K T Y • I N F O R M A C E

Ú M Y S L Y

FCHODOVINY

A P O Š T O L Á T U

M O D L I T B Y

1. Za učitele, aby svým žákům předávali lásku k pravdě a vychovávali je k opravdovým mravním a duchovním hodnotám. 2. Aby křesťanská společenství na asijském kontinentě horlivě hlásala evangelium a vydávala radostné svědectví o kráse víry. 3. Za to, aby všechna společenství v církvi, zejména ve farnostech a rodinách, poskytovala pomoc a věnovala pozornost těm, kdo byli pokřtěni nebo se na křest připravují.

KANCELÁŘ KCMT – HÁJE U Modré školy 1, 149 00 Praha 4 tel: 242 485 826 fax: 242 485 830 e-mal: [email protected] ÚŘEDNÍ HODINY KNĚZE

P R A V I D E LN É B O H O S LU Ž BY Kostel sv. Františka

Kaple bl. Matky Terezy

–

–

Pondělí Úterý

Středa 15.30–17.30

18.00

FARNÍ KANCELÁŘ – CHODOV

Středa

Na Sádce 1296/18 tel: 272 934 261 e-mail: [email protected]

Čtvrtek Pátek

ÚŘEDNÍ HODINY KNĚZE

– – 18.00

mše sv. + adorace NS do 19.30, svátost smíření

– 18.00

mše sv. + adorace NS do 19.30, svátost smíření

18.00 –

Pátek 15.30–17.30

Sobota

8.00

–

V jiném termínu po předchozí dohodě

Neděle

8.00, 20.00

9.30 dětská , 11.00

Možnost svátosti smíření vždy 30 minut před bohoslužbou nebo kdykoliv po dohodě

Farní kancelář (fara)

☎ / mob.

e-mail

272 934 261

[email protected]

Kancelář KCMT

242 485 826, 242 485 829

[email protected]

P. Mariusz Kuźniar (administrátor)

272 934 261, 602 136 161

[email protected]

P. Ladislav Souček (farní vikář)

242 485 828, 603 932 427

[email protected]

Pavel Urban (jáhen)

272 911 264

Romana Kraleva (past. asistentka)

731 625 970

[email protected]

Jaroslav Šrámek (past. asistent)

242 485 826, 605 974 863

Jaroslav Olšanský (past. asistent)

603 256 411

Eva Černá (ředitelka Charity)

737 322 569

[email protected]

242 485 823, fax 242 485 824

[email protected]

Kancelář Charity (pečov. služba)

[email protected]

Číslo účtu: KCMT 4200060575 / 6800 • farnost 19-9362170227 / 0100 Uzávěrka příštího čísla bude 15. září 2011

[email protected]

Zpravodaj ŘK farnosti Praha – Chodov/ ročník 10 • Redakce: Katka, Josef, Jitka, Jarda • za obsah odpovídá: P. Mariusz Kuźniar • foto: Pavel, Josef, Wojta, archiv. • e-mail: [email protected] • http://www.kcmt.cz/fchodoviny