Foto: Alena Fléglová, Ladislav Stuchlík, Václav Lejdar, Josef Vágenknecht, Zdenìk Glovan
BĚLOHRADSKÉ LISTY
Zájmová skupina - VANDAL
Časopis Bělohradu a okolí 1/2009 2 OBJEKTIVEM BĚLOHRADSKÝCH LISTŮ 3 FEJETON (LADISLAV STUCHLÍK) 4 ZEPTALI JSME SE ZA VÁS 5 STAROSTA ODPOVÍDÁ, ZM INFORMUJE 6 HODNOCENÍ ROKU 2008 (PAVEL ŠUBR) 7 KARDIOLOG MICHAL PAĎOUR (PŘEVZATO) 8 GOLFOVÉ HŘIŠTĚ BYŠIČKY (PETR KOLÁŘ, JAN KALOUSEK) 9 ZEPO LÁZNĚ BĚLOHRAD (VÁCLAV DOBEŠ) 10 BYLO NEBYLO ANEB STARÉ POVĚSTI BĚLOHRADSKÉ (HANA FRIEDRICHOVÁ) 11 KALAMITA V JEDENAČTYŘICÁTÉM (SVATOPLUK HRNČÍŘ) 12-13 VÝZNAMNÉ VÝROČÍ KARLA VÁCLAVA RAISE (LADISLAV STUCHLÍK) 14 ROZHOVOR SE STAROSTOU ŠÁROVCOVY LHOTY (LADISLAV STUCHLÍK) 15 BULHARSKÁ MISE (JAROSLAV JIRÁSKO, JIŘÍ ULVER) 16 CEMENTÁRNA LADISLAVA OBEŠLY (SVATOPLUK HRNČÍŘ) 17 DISKUZE, POLEMIKA 18 Z DOPISŮ ČTENÁŘŮ 19 UDÁLOSTI - ZAJÍMAVOSTI 20 ZA HOKEJEM I (EDUARD ČELIŠ) 21 BODYČEK A KARAFIÁT (EDUARD ČELIŠ) 22 KULTURA 23 ŽELEZNICE ALENY FLÉGLOVÉ FOTOGRAFIE NA OBÁLCE STR. 1 LADISLAV STUCHLÍK BĚLOHRADSKÉ NÁDRAŽÍ STR. 24 LADISLAV STUCHLÍK HORNOVESKÁ ZASTÁVKA DALŠÍ ČÍSLO BĚLOHRADSKÝCH LISTŮ VYJDE 20. 3. 2009
Blohradské listy
Vydává Msto Lázn Blohrad Vychází jako dvoumsíník Redakní rada: Ladislav Stuchlík (šéfredaktor), Eduard eliš, Hana Friedrichová, Svatopluk Hrní, Václav Lejdar, Josef Špr, Ing. Pavel Šubr, Mgr. Antonie Vanišová, Ing. Lenka Vichnarová. Povoleno MK R pod . E 10901 Adresa: Msto Lázn Blohrad Mstské kulturní stedisko, Barákova 3, 507 81 Lázn Blohrad Telefon: 493 792 208, Fax: 493 792 484 E-mail:
[email protected] Graka, sazba a tisk: tiskárna ARPA, Kotkova 792, Dvr Králové n. L.
Procházel jsem zámeckým parkem tak, jako mnohokrát pedtím a šel se pokochat krásou. Tedy chtl se kochat, uklidovat a relaxovat, ale bohužel ani jedno z toho nenastalo. Místo hezkého prostedí samý zmar a zkáza. Z prokopnutého krytu lampy veejného osvtlení na m ouhaly dráty i s pojistkou, pod pošlapanými lavikami se válela spousta odpadk, které tam nkdo odhodil, když zejm pedtím rozšlapal nkolik odpadkových koš. Nehezké vyezávky v ke mladých stromk kdosi doplnil ulomením celých vršk mladé výsadby. Vytrhané a ukradené sazenice, sem tam njaký psí exkrement. Mé oko padlo na další a další „okrasy a vylepšení“ parku. A to nejen zámeckého parku, podobné výjevy jsou k vidní po celém Blohrad. Štve m to a asi nejen m, protože rozhoené hlasy na tohle téma slýchám asto. Musím uznat, že se zamstnanci údržby msta snaží, se jim síly staí. Hrabou listí, uklízí odpadky, opravují poškozené a dávají nové laviky, vysazují stromy, kee a kvtiny. Ale nestíhají a ani stíhat nemohou, niitel je bohužel vždycky víc a stále pibývají. Podle staré zkušenosti sledují každou akci alespo tyi oi. Oi aktéra a pak ješt jedny, ty, které ji z povzdálí zámrn nebo mimodk pozorují. Nechci a ani nemám v úmyslu vyzývat nkoho k práskaství nebo k tvrdým útokm na aktéry tchto akcí. Spíš si myslím, že by bylo dobré se jako rodi podívat na svoje dti, kde tráví volné chvíle, kdo má psa, mže se teba stavit na mstském úad, kde je možné si zdarma vyzvednout pytlíky na psí hovínka a ty pak používat, nebo se alespo pi setkání s touhletou inností tváit naštvan a obas to tm vandalm íct. Vandalové, to je to správné slovo, ale co skuten znamená? Na internetovém vyhledávai jsem k tomu nalezl následující: Vandalové byli germánský kmen, pocházející údajn ze Skandinávie i beh okolo Baltského moe. Vandal dnes pro každého z nás znamená synonymum k niení, bezdvodné krutosti, zkáze a popení všeho lidského. Byli to oni, kdo zapíinili rozpad ímského impéria. Tento in rozhoil císae Justiniána a po neúspšném vyjednávání o navrácení pvodního stavu vypravil proti Vandalm svého vojevdce Belisara a invazní armádu. A pvodn Belisarovi nikdo moc nevil, ten se pesto úspšn vylodil a za podpory domácího obyvatelstva, které v nm vidlo osvoboditele, Vandaly porazil. Tém všichni Vandalové skonili jako otroci nebo v lepším pípad jako námezdní dlníci a nakonec poraženi zmizeli v propadlišti djin. Vandalové si nikdy nevytvoili vlastní písemnictví a mli i odpor ke stavb budov, takže dnes o nich víme jen z vyprávní historik. Tolik historická fakta. Bylo by krásné, kdyby i ti dnešní vandalové zmizeli z Blohradu v propadlišti djin. Nic hodnotného nevytváejí a o jejich vztahu ke stavní budov nic nevím. Jisté je, že své písmo mají, jsou to nápisy a kryptogramy na zdech budov vyvedené v pestrých barvách pomocí sprej. Možná, že jsou nkdy i hezké, ale pochybuji, že se líbí majitelm dotených nemovitostí. Tady hubování a stížnosti nepomohou, bez podpory domácího obyvatelstva nemá likvidace vandal nadji na úspch. Ladislav Stuchlík, foto: autor -3-
Jak vidíte z pohledu své nové funkce budoucnost obchvatu města Lázní Bělohradu? V loských íjnových volbách jsem byl zvolen do Zastupitelstva Královéhradeckého kraje pro roky 2008 – 2012. Na ustavujícím zasedání tohoto zastupitelstva dne 12. listopadu 2008 jsem poté byl zvolen do funkce pedsedy výboru pro dopravu Zastupitelstva Královéhradeckého kraje. S touto funkcí je spojeno vše, co se týká dopravy v rámci kraje, to je zajištní dopravní obslužnosti do všech obcí a dále rekonstrukce, opravy a údržba celé sít silnic II. a III. tídy v rámci kraje. Toto jsem chtl íci do úvodu, aby bylo zejmé, pro padla výše uvedená otázka. V prvé ad bych chtl íci, abychom nehovoili o obchvatu, ale spíše o peložce silnic II/284 a II/501. Tato myšlenka není nijak nová, o této variant se již uvažovalo v první polovin minulého století a byla zaazena i do územního plánu msta z roku 2002. Do popedí zájmu se tato peložka dostala po vydání nového „Lázeského zákona .164/2001 Sb. v platném znní“. Od té doby se diskutuje o trase peložky, zejména po ustavení obanského sdružení „Bílý Hrad“. Roky plynuly a nanní prostedky, které se na tuto akci pipravovaly, vždy odpluly nkam jinam. Pokud chceme, aby opravdu tato peložka silnic byla realizována, je nejvyšší as se dát dohromady a táhnout za stejný konec provazu, protože rokem 2013 vyschne pramen pítoku nanních prostedk z Evropských fond a z vlastních prostedk kraje na takovouto akci nebudeme mít dostatek penz. Celá akce mže být odstartována schválením zmny . 2 územního plánu Msta Lázn Blohrad, která by mla být dokonena na jae roku 2009 a která mírn upravuje trasu peložky u kížení se železnicí. K této problematice byla svolána schzka zainteresovaných na MÚ L. Blohrad dne 4. prosince 2008. Na této schzce byla pedložena projektová dokumentace peložky. Jde o peložku silnice II/284 severovýchodním smrem od Miletína s vyústním v Prostední Nové Vsi u hasiské zbrojnice, kde bude kruhový objezd, a dále bude pokraovat peložkou silnice II/501 západním smrem s podjezdem pod železniní tratí a vyústním u Kotykova rybníka opt kruhovým objezdem. Toto je nejšetrnjší varianta, která nejmén zasahuje do obytných budov, je v souladu s územním plánem msta z roku 2002 a kladn se pro ni vyjádila ada odborník. Tato peložka nemá význam pouze pro Anenské slatinné lázn a.s., jak se všude prezentuje, ale bude mít velice pozitivní dopad na rozvoj msta, zklidní se i ulice T. G. Masaryka a zejména se zpístupní pozemky mezi obcí Brtev a L. Blohradem, kde do budoucna mže dojít k rozšíení výstavby jak pro individuální bydlení, tak pro drobné služby. To samé bude platit i pro peložku II/501 od hasiské zbrojnice v Prostední Nové Vsi smrem k železniní trati. Celá peložka bude mít charakter komunikace v intravilánu obce, typu M8, to znamená šíka komunikace 7 metr a poítá se i s odbokami pro místní komunikace. Vzhledem k tomu, že celkové náklady na peložku se budou pibližovat ástce 200 mil K, je zapotebí, aby celá píprava probhla do konce roku 2009, aby v roce 2010 byla podána žádost na Evropské fondy a po kladném vyízení bude možno zapoít s realizací na pelomu roku 2011 a 2012. K tomu, aby tyto termíny mohly být dodrženy, je zapotebí vykonat velký kus práce. Z mé strany byl dán píslib, že tato akce bude zaazena mezi prioritní projekty Správy a údržby silnic Královéhradeckého kraje, a.s., kde jsem lenem pedstavenstva, a Msto Lázn Blohrad bude garantem výkupu pozemk – pedbžných píslib k prodeji. Ceny budou stanoveny na základ tržní ceny a uhrazeny rovnž Královéhradeckým krajem. Vážení spoluobané, toto je nástin, jak je možno zajistit peložky výše uvedených silnic II. tídy na území msta z penz Evropské unie. Pokud tuto šanci promarníme, naše dti a vnouata nám toto dlouho nebudou moci zapomenout, tak jako my nyní íkáme, že toto mohlo být již dlouhou dobu hotovo a my jsme mohli pemýšlet, jak dále vylepšovat a zvelebovat naše krásné msto, které nám spousta návštvník závidí. Vlastimil Dlab Pedseda výboru pro dopravu Královéhradeckého kraje -4-
Jak vidíte z pohledu své nové funkce budoucnost rekonstrukce Kotykova mlýna na domov mládeže SOU? Úspšné a dlouhodobé fungování Stedního odborného uilišt v Lázních Blohrad má dle mého názoru 3 základní podmínky: a) dostatek žák, b) dobré ízení školy a za c) politickou podporu uovského školství. Tyto podmínky by mly být vyvážené, jakmile vznikne v jedné z nich disproporce, zaízení bude existenn ohrožené. Na tyto podmínky se pak váže mnoho dalších faktor (nancování, vybavení, personální obsazení...). Jakožto krajský zastupitel a neuvolnný pedseda školského výboru jsem již ped volbami deklaroval nutnost podpory uovského školství. Zastávám názor, že gymnaziální a lyceinální vzdlávání je sice potebné, ale stejn dležitý, jako kvalitní gymnazista, je kvalitní emeslník. Zatím nemáme ani jedno, ani druhé. Máme málo kvalitních gymnazist a maturant a ješt mén kvalitních emeslník. Souasné krajské školství produkuje stovky absolvent s nízkou vzdlanostní úrovní, s vysokými nanními nároky a s nulovou motivací pracovat nkde jinde, než v kancelái. Chtl bych iniciovat zmny v koncepních krajských dokumentech a podporu kraje zamit práv na oblasti, po kterých volá trh s pracovní silou. Již nkolik let existuje totální personální krize napíklad ve stavebních a strojírenských oborech, kterou dle mého soudu trh nevyeší (dkazem je pedchozí ízení krajské školské soustavy). ešení vidím v dobe ízené harmonizaci školské soustavy a spolupráci všech, kdo tento stav mohou ovlivnit (kraj, školy, zamstnavatelé, obce, úady práce...). Aktuální problém SOU Lázn Blohrad je v tom, že bude muset v dohledné dob opustit zámek a najít náhradní prostory pro ubytování žák. Vedení uilišt vdlo o tomto problému dost dlouho, a proto m mrzí, že ani vedení ani zizovatel (kraj) zavas nenašli ešení. Nakonec podalo pomocnou ruku msto, které není zizovatelem školy, a nabídlo škole k ubytování zdnou budovu v areálu U Lva. Je to doasné ešení a vím, že vedení školy zane pracovat na dlouhodobém vyešení ubytování žák. Nezávisle na emkoliv dalším je dležité rekonstruovat internát v Kotykov aleji. V souasné dob, kdy však není zpracován ani projekt (což osobn pipisuji laxnímu pístupu vedení SOU), vidím jako reálný asový harmonogram tento: 2009 zpracování projektu, do zaátku roku 2010 získání stavebního povolení a zahájení rekonstrukce, v roce 2011 (nejpozdji 2012) nový internát zkolaudovat. Vedení uilišt musí vyvinout maximální úsilí o získání nanních prostedk - a to na dvou frontách. Z prostedk Evropské unie nebo z krajských penz. Já podporuji a budu podporovat oprávnné nanní požadavky SOU na projekt i vlastní stavbu. Pro m je rekonstrukce areálu v Kotykov aleji priorita. Nedomnívám se, že by tato myšlenka byla v tomto volebním období nesplnitelná a nereálná. Chci ale zdraznit, že nový internát není záruka existence uilišt. Stále platí ony ti podmínky, které jsem uvedl na zaátku. Druhá z nich je pln a první z velké ásti v rukou vedení uilišt. Ing. Jaroslav Jirásko Pedseda výboru pro vzdlávání, školství a zamstnanost Královéhradeckého kraje
DOTAZY O.S. BÍLÝ HRAD: V Bažantnici vznikla nová, velmi inspirativní léebná stezka. Kdo je jejím autorem? Majitelem parku Bažantnice jsou (s výjimkou parcely po bývalé restauraci) Anenské slatinné lázn, a.s. Autorkou stezky je pedsedkyn pedstavenstva ASL MUDr. Jitka Ferbrová. Souhlasím, že jde o dobrý nápad. Pod písteškem zastávky autobus na námstí chybí zákonem pedepsaný nápis o zákazu kouení. Naopak jsou tam instalovány popelníky. Všichni vidí, že si k výsmchu ze zákona a vtšiny normálních lidí – nekuák z tohoto místa udlala mládež kuácké doup. Nejen cestující ekající v dešti na autobus, ale i majitelé karet pistupující k bankomatu musí projít nechutným zápachem. Kdy bude chyba napravena? Nápisy zákaz kouení na autobusové nádraží umístíme, ale mám obavy, že stejn jako na jiných místech (dtská hišt...) je brzy nkdo znií a problém se stejn nevyeší. Msto zakoupilo a vlastní odpadkové koše s popelníky. Nové koše již zajistíme bez popelník. Záležitost jsem ešil s Policií R, bohužel nemají kapacity a as kontrolovat dodržování zákazu kouení na autobusových zastávkách. Na schzce oban v Brtvi kdosi výstižn poznamenal, že se po zahájení topné sezóny Blohrad topí v jedovatém koui z umlých hmot. Kdo te pozorn lánky v novinách, ví, že spalování umlých hmot vytváí velmi jedovaté zplodiny, se kterými se nedokáží dostaten vypoádat ani kvalitnjší technologie mstských spaloven a obané proto odmítají jejich výstavbu v blízkosti svých obydlí. Takto si ale „kálí do vlastního hnízda“. Co byste vzkázal domácím palim umlých hmot? Samozejm pálit v kamnech plasty je proti zdravému rozumu. Problém je ale hlavn v obrovském rstu cen plynu a elektrické energie. Jen v roce 2008 se zvýšila cena plynu zhruba o 40 % (k 1.1., k 1.4., k 1.7. a k l.10. vždy o cca 10 %) a lidé se tak vrací k topení devem a nekvalitním uhlím, což zamouje ovzduší. Myslím si, že tady naprosto selhala regulaní úloha státu a Energetického regulaního úadu. Jak je jinak možné, že v dob výrazného celosvtového poklesu cen ropy a plynu si dovolila RWE zvýšit ceny plynu k 1.10. o 10 % a dokonce uvažovala i o zvýšení cen k 1. 1. 2009? Jak je možné, že tzv. „manažei“ v tém monopolním EZu si vyplácejí nesmyslné stamilionové odmny a ješt to nazývají „motivaním programem“? A rst cen energií se promítá do cen dalších služeb a zboží. Jak mají potom lidé,
jejichž mzdy se tém nezvyšují, ron platit za topení o 40 % více? Ale zpt k otázce, prosím všechny obany, plasty nepalte, ale odevzdávejte je do sbrných nádob, kterých je po mst dostatek. Kdy nainstalujete na pátení komunikaci z Horní do Dolní Nové Vsi, kde je rychlost mnoha idii velmi bezohledn pekraována, píné prahy? Toto ešení považuji za nesmyslné. Vzhledem k brždní a optovnému rozjíždní se pedevším nákladních automobil by se hluk a množství zplodin výrazn zvýšily. A hlavn na silnici II. tídy, kterou tato pátení komunikace je, nelze píné prahy podle platných pedpis umis ovat. Navíc majitelem silnice není msto, ale Královéhradecký kraj. Pokud bude o. s. Bílý Hrad umístní píných prah prosazovat, budu urit proti. I vzhledem ke zkušenostem z ulic Karla Moora a Žižkovy, kde jsme píné prahy umístili a poté na pání oban opt odstranili.
Pavel Šubr, foto: L. Stuchlík
Poslední dv zasedání zastupitelstva msta v roce 2008 se uskutenila 12. listopadu a 18. prosince v aule základní školy. Na zasedání 12. listopadu nejprve starosta poblahopál p. Dlabovi a ing. Jiráskovi ke zvolení do zastupitelstva kraje a do funkcí pedsed výbor, poté zastupitelé schválili prodej nkolika pozemk a zabývali se problémem heren, rušení noního klidu a zízení mstské policie. Po boulivé diskusi zastupitelé uložili rad msta pipravit vyhlášku zakazující vznik dalších heren v centru msta. Se zízením mstské policie zastupitelé nesouhlasili. Další boulivá diskuse se strhla kolem studie výstavby golfového hišt na Byšikách, kde zastupitelé nakonec uložili -5-
starostovi pozvat investory golfového hišt na píští pracovní zasedání ZM. Dále zastupitelé schválili rozpotová opatení . 5/2008, poízení zmny . 4 územního plánu msta, kde žádají obany a další subjekty o pedání podnt do 28. 2. 2009, zizovací listinu Jednotky SDH Msta Lázn Blohrad, dohodu o poskytnutí píspvku na innost zájmovým organizacím a zástupce msta do orgán a.s. Residence Lázn Blohrad. Zastupitelé také vzali na vdomí studii využití okolí rybníka Pardoubek, informaci o výsledcích mení intenzit dopravy a hluku v souvislosti s uzavírkou Lázeské ulice, zprávu nanního a kontrolního výboru, zpracování DVD o mst a informaci o uzavení smlouvy s bulharským mstem Belene. Na závr jednání schválili strategii neprodávat obecní byty do osobního vlastnictví a povili radu msta uzavíraním smluv o zízení vcného bemene na uložení inženýrských sítí. Na zasedání 18. prosince zastupitelé projednali záležitosti spojené s prodejem nemovitostí, schválili rozpotové opatení . 6/2008 a rozpoet msta na rok 2009 ve výši 51 mil. K. Poté projednali obsahovou nápl zmny . 3 územního plánu msta týkající se výstavby golfového hišt na Byšikách, schválili obecn závaznou vyhlášku msta . 2/2008 o stanovení míst, na kterých je zakázáno provozování výherních hracích pístroj, a podmínky žádosti o dotaci na projekt „Zlepšení kvality života pro obyvatele msta“. Zastupitelé též vyslechli zprávy nanního a kontrolního výboru, informaci o úasti zástupc msta na fóru o partnerství mst v EU v bulharském mst Belene, zprávu o píprav realizace projektu peložky silnic II/284 a II/501 a schválili dodatek . 1 k akcionáské smlouv s rmou Sherydan CR a termíny zasedání rady a zastupitelstva msta v roce 2009. Pavel Šubr
Hodnocení roku 2008 Vážení spoluobané, už tradin se v prvním ísle Blohradských list pokusím zhodnotit rok pedcházející, t.j. rok 2008. Zanu investiními akcemi. V loském roce zahájila Vodohospodáská a obchodní spolenost, a.s. Jiín akci nazvanou „Cidlina“. Jde o odkanalizování nkolika mst okresu, mezi nimi i Prostední a Horní Nové Vsi a Lán, a intenzikaci OV v Dolní Nové Vsi. Celkové náklady iní zhruba 700 milion K, z toho v našem mst se proinvestuje více než 100 milion K. Necelých 50 % náklad je pokryto dotací z fond EU, na zbytek si VOS vzala úvr. Akce by mla být dokonena v roce 2009. Z vlastních akcí msta byla v loském roce nejvýznamnjší rekonstrukce mateské školy v Horní Nové Vsi. Náklady na tuto akci inily 4,7 mil. K a došlo ke kompletní rekonstrukci sociálních zaízení, vytápní, elektroinstalace, atd. Všechna ti školská zaízení, která jsou v majetku msta (základní škola a 2 mateské školy), jsou tak nyní ve velice slušném stavu. Z dalších investiních akcí bych chtl vzpomenout opravy komunikací (asfaltování) za tém 2 miliony K, dokonení a otevení sbrného dvora, peložení chodníku ve Flumových sadech, výstavbu parkovišt za prodejnou Jednoty v ulici T. G. Masaryka, úpravy dvora za domem . p. 20 a ásti chodníku v ulici K. Moora, výstavbu dtského hišt ve Hídelci, prodloužení vodovodního adu v Dolní Nové Vsi, nasvícení pechod v ulici T. G. Masaryka solárními svtly, postupnou obmnu veejného osvtlení ve mst, restaurování kamenného sloupu na Malém námstí, atd. Bohužel msto v roce 2008 neusplo se 2 žádostmi o dotace z fond EU. První se týkala projektu nazvaného „Zlepšení kvality života pro obyvatele msta“, který zahrnoval rekonstrukci domu . p. 28 v ele námstí K. V. Raise na sídlo mstského úadu, rekonstrukci Památníku K. V. Raise, úpravy severní ásti námstí K. V. Raise, nové autobuso-
vé nádraží a opravy komunikací na Malém námstí. Náklady iní cca 75 mil. K, dotace z EU 92,5 % náklad. O dotaci budeme znovu žádat zaátkem roku 2009. Druhým neúspšným projektem byla výstavba vodovodu a kanalizace v Brtvi. Zde iní náklady cca 80 mil. K, dotace 85 % a pedpokládáme i nanní podíl a.s. VOS Jiín. U tohoto projektu je problém, že dle norem EU nepatí obec Brtev do aglomerace Lázní Blohradu. Pesto i u tohoto projektu budeme v roce 2009 znovu žádat o dotaci z fond EU. Msto pipravuje také další projekty, kde bychom chtli požádat o dotace z EU. Jde nap. o dostavbu sportovního areálu u Bažantnice (pístavba tenisové haly, rekonstrukce fotbalových kabin, parkovišt, skatepark, kurty na plážový volejbal, dtské hišt), zateplení mateských škol, rekonstrukci chodník v ulici T. G. Masaryka, atd. Zastupitelstvo msta zastává názor, že i za cenu uritého zadlužení msta se musíme pokusit získat nanní prostedky z EU. V prbhu roku msto také ešilo budoucí využití zámku a jeho rekonstrukci. Nakonec byla uzavena smlouva s rmou Sherydan CR s.r.o. a založena akciové spolenosti Residence Lázn Blohrad, jejímž cílem je rekonstrukce blohradského zámku na objekt residenního bydlení pro seniory. Zastupitelstvo msta nepovažovalo za rozumné ani opravovat zámek z vlastních prostedk i dotace a úvru (odhad 300 mil. K), ani nechtlo zámek prodat. Proto hledalo investora, se kterým by vytvoilo spolený podnik. Msto do spolenosti vložilo zámek, rma Sherydan objekt špýcharu a hlavn se zavázala zajistit nanní prostedky na rekonstrukci zámku. Zámecký park pitom zstává v majetku msta. V íjnu probhly krajské volby. Naše msto má v krajském zastupitelstvu 2 zástupce (p. Dlab, ing. Jirásko), a to dokonce ve funkcích pedsed výbor. I díky tomu se pohnula jednání ohledn peložky silnic II/284 a II/501 (díve nazývané obchvat msta) a opravy internátu SOU v Kotykov mlýn. U obou akcí bude investorem Královéhradecký kraj, ale ob jsou pro naše msto velice dležité. Významnou investiní akcí ve mst v ádu stovek milion K je výstavba lázeského resortu „Strom života“ Anenskými
slatinnými láznmi. Od oban msta jsem vyslechl hodn kritických hlas k této stavb, ale jsem pesvden, že s dokonovacími pracemi (fasáda, parkovišt, venkovní parkové úpravy, atd.) se vzhled objektu pozitivn zmní. Vždy podobn kritické hlasy zaznívaly i v roce 1935, kdy se stavl lázeský hotel Grand, který dnes patí mezi ozdoby msta. Za dležitý považuji i fakt, že Anenské slatinné lázn nabídnou v novém hotelu desítky pracovních míst, zatímco ada rem v okolí dnes uvažuje spíše o propouštní a omezení výroby. Anenské slatinné lázn koncem roku také otevely nadchody propojující jednotlivé budovy, ímž se zvýší komfort klient a ásten vyeší i problém s negativním vlivem dopravy v Lázeské ulici. Kolem Lázeské ulice se hodn diskutovalo celý rok, nebo zhruba pl roku byla zkušebn uzavena pro nákladní dopravu. Závr z uzavírky byl, že je nutné co nejdíve realizovat peložku silnic II/284 a II/501. Koncem roku ešilo zastupitelstvo msta problémy s hernami ve mst a žádost skupiny investor o zmnu územního plánu v souvislosti s výstavbou golfového hišt na Byšikách. Zastupitelstvo nakonec pijalo vyhlášku zakazující vznik nových heren v centru msta a schválilo i zmnu ÚP v souvislosti s golfovým hištm. Kolem obou záležitostí, ale i kolem jiných událostí ve mst vznikalo plno fám, proto rada msta pipravuje pro rok 2009 poádání informaních schzek pro obany, na které vás srden zvu. Chtl bych se také zmínit o jedné vci, která m velice mrzí. Jde o vandalismus našich mladých spoluoban. V kvtnu zdemolovala skupina vandal, jejichž jména známe, laviky a pítko v Bažantnici. Škoda inila více než 50 tisíc K, bohužel Policie R nedokázala prokázat, kdo konkrétn z této party škodu zpsobil, a pípad odložila. Mezi vánoními svátky posprejovali vandalové fasádu zadní ásti tenisové haly, v polovin prosince m zdsil i pohled na pomalovaný Kalský mlýn, který jsem asto ukazoval rzným návštvám. Díky pozorným obanm se podailo odhalit pachatele dalších sprejerských výtvor po mst, kteí byli potrestáni podmínnými tresty pípadn veejn prospšnými pracemi a musí nahradit škodu. Chtl bych podékovat obanm, kteí pispli k jejich dopadení, a vyzvat ostatní obany, aby nezstávali nevšímaví a pomohli pípadné další vandaly odhalit. Na svém posledním zasedání zastupitelé schválili rozpoet msta pro rok 2009. Zatím jsme do nho nezaadili nkteré investiní akce, o jejichž realizaci, v pípad získání dotace, rozhodne zastupitelstvo msta v prbhu roku. Závrem tohoto hodnocení bych chtl vám všem obanm Msta Lázn Blohrad popát, aby rok 2009, ze kterého má mnoho lidí z ekonomických dvod vážné obavy, byl pro vás úspšný v osobním i pracovním život a abyste ho prožili ve zdraví a pohod. Tším se také na spolupráci s vámi, nebo
vaše pipomínky a podnty nám pomáhají zvelebovat naše msto tak, aby se nám všem v nm dobe žilo. Ing. Pavel Šubr – starosta, leden 2009
-6-
Za přínos pro karlovarský region oceněn lékař Michal Paďour Kardiolog Michal Pa our z karlovarské nemocnice získal zvláštní cenu ve 4. roníku ankety Osobnost Karlovarského kraje za rok 2008 v kategorii mimoádný pínos regionu. Od 1. listopadu karlovarská nemocnice disponuje samostatným lžkovým kardiologickým oddlením a novým kardiostimulaním sálem. A práv díky této iniciativ Michala Pa oura se nemusejí pacienti s onemocnním srdce z Karlovarského kraje léit v Praze nebo v Plzni. „Ocenní si velmi vážím a chápu jej pedevším jako poctu pro celý náš tým,“ ekl Právu Michal Pa our. „Zvýšili jsme kapacitu oddlení a o 15 procent i poet výkon. Pooperaní pée je v rukou kardiolog. Pacienti nemusí ekat. Chceme vybudovat kardiologické centrum. Po novém roce požádáme o akreditaci,“ dodal vedoucí léka, který svou první operaci srdce absolvoval ped jedenácti lety. Kardiologické oddlení v Karlových Varech získává pod jeho vedením renomé. „Podailo se mi sehnat další odborníky – lékae i sestiky. Za dva a pl roku jsme nezaznamenali jedinou výpov sestiky,“ konstatoval Michal Pa our, který je pesvden, že lékai by se mli vnovat svému oboru a ne politice. „V kontextu toho, co se v nemocnici dje, si myslím, že léka pracující v nemocnici nemže dlat politika. Nechci paušalizovat, ale pedevším mladí lékai by se mli vnovat medicín a ne bhat po mst a vyvšovat plakáty,“ uzavel pední kardiolog karlovarské nemocnice. Pevzato z deníku Právo
Založit kardiologii byla obrovská výzva Co všechno musí lovk udlat pro to, aby získ-al ocenní za zvláštní pínos kraji? Teba iniciovat vznik kardiocentra v nemocnici. To je práv pípad kardiologa Michala Pa oura. Díky jeho iniciativ mají pacienti šanci na péi, která se jim v minulosti v Karlových Varech nedostávala. Krátce poté, co na pódiu Slavnostního sálu v pátek veer pevzal z rukou nového hejtmana Josefa Novotného cenu, jsme Michalu Pa ourovi položili nkolik otázek. Co íkáte získanému ocenní? Poítal jste s ním? Naprosto jsem to neekal. Myslel jsem si, že tady budu jen tak do potu. V kraji jsou daleko váženjší osobnosti, než jsem já. Rozhodn to ale není vyznamenání jenom pro m, ale pro celý tým karlovarské kardiologie.
Vychází to z logického faktu, že si tento region zaslouží krajskou nemocnici. A k ní nepochybn patí kardiologické oddlení. Kdy oddlení jako takové vzniklo? Katetrizovat se v nemocnici zaalo v ervenci 2005 v rámci interního oddlení. Zásluhu na tom má primá interny Jaroslav Žák. Náš tým pišel do nemocnice zaátkem roku 2006, a tak vzniklo oddlení intervenní kardiologie. V kvtnu 2007 jsme navíc v rámci nového oddlení zaali implantovat kardiostimulátory.
Co bylo tím mimoádným pínosem pro kraj, díky nmuž jste ocenní získal? To byste se spíše mli zeptat tch, kteí m nominovali, a tch, kteí m nakonec ocenili. Chápu to ale tak, že jde o vyjádení spokojenosti s naší prací v nemocnici. Že se snažíme zachraovat lidské životy. Jste oznaovaný za duchovního otce karlovarské kardiologie. Jak vbec vznikla myšlenka toto oddlení v Karlových Varech zídit? -7-
Do Karlových Var jste pišel z pražské nemocnice Na Homolce. Co vás vedlo k rozhodnutí opustit hlavní msto a zaít pracovat v západní výsp ech? Byla to pro mne výzva. Obrovská výzva nco nového vytvoit, výzva nco dokázat, výzva, aby tady po lovku nco zstalo. Pevzato z Karlovarského deníku, foto: Hejtmanské listy
Sen o procházce kultivovanou krajinou „Golf hraju blb, ale rád! Protože je to jediný sport, pi kterém se dá kouit,“ prohlásil ped nkolika lety herec Jií Bartoška. V žádném pípad nechci být propagátorem nikotinové neesti, obzvlášt proto, že prezident karlovarského lmového festivalu vzáptí dodal. „Kdy jindy bych totiž ušel deset až dvanáct kilometr krásn upravenou a kultivovanou krajinou?“ Dnes už ujde „jen“ šest až osm kilometr – podle délky hišt – , jelikož za ty roky zlepšil svoji hru natolik, že hledáním mík už nenašlape zbytené stovky metr navíc, jako tomu bývalo v poátcích jeho golfové kariéry. O to astji však vyráží ve vzácných chvilkách volna na golf. Nejen do Karlových Var, ale i na Konopišt nebo na Karlštejn, na libereckou Ypsilonku, brnnskou Kaskádu, jihoeský Mnich i mnohé další. V roce 2001 jsem ml píležitost dlat rozhovor s tehdy nov zvoleným prezidentem eské golfové federace s JUDr. Milanem Veselým. Mimo jiné mi ukázal mapu republiky, na níž byla vyznaena fungující golfová hišt: Mariánské Lázn, Karlovy Vary, Podbrady, Šilhéovice, Líšnice, Karlštejn, Hluboká nad Vltavou… Dala se spoítat na prstech dvou rukou. Kolik jich pežilo tyicetiletou dobu totality? Mariánské Lázn (zal. 1905), Karlovy Vary (1904 a posléze 1933), Líšnice (1928) a kolik jakýmsi „zázrakem“ vzniklo v dob vlády jedné strany? Podbrady (1963), Šilhéovice (1968)… Dnes je situace zcela jiná. Obrovský golfový boom vede k tomu, že Jií Bartoška má na výbr z osmi desítek hiš po celé republice. A nejen on. „Kolik u vás vzniklo od roku 1990 hiš? Sedmdesát? A kolik máte za tu dobu registrovaných golst? Ticet? tyicet tisíc? Tak ped tím je poteba smeknout,“ vysekl eskému golfu ped asem na turnaji v Karlových Varech poklonu anglický profesionál Tony Johnstone. A tento trend bude urit postupovat dál. Pomalu ale jist se totiž vytrácí minulým režimem propagované tvrzení, že golf je sport pro „horních deset tisíc“. Pokud se podíváte západn od našich hranic, tak vedle tradiních zemí – Anglie, Irsko, Španlsko, Francie a další, se golf stal doslova lidovým sportem i v takových státech jako je Rakousko, Nmecko, Švédsko nebo Finsko. Chce to jediné – ím více hiš , tím lépe.
Bhem loského léta jsem ml coby noviná možnost pracovn navštívit nkolik golfových resort v naší republice. Vždy pi tom s nadsázkou íkám: „Golf nehraju, ale zasvcen o nm píšu.“ Zato naprosto vážn tvrdím, že a jsem pijel kamkoli, okamžit bych se podepsal pod slova Jiího Bartošky. Ypsilonka, Konopišt, Olšová Vrata, Cihelny, prakticky všude nadchla nádhern upravená krajina. Skvl stižené ferveje, dokonale pipravené grýny. Osamlé stromy i pásy lesa, terénní vlny, umlé vodní pekážky i pírodní rybníky, které jsou domovem ryb a hnízdištm vodního ptactva. Klid, ticho, pastva pro oi, zkrátka zelená idylka. Mezi tím asfaltové cesty sloužící k pohybu nejen golst, ale i obsluhy a údržby hišt. Ale dále i cesty vylenné pro „negolfovou“ veejnost. Karlovarské Cihelny dokonce protíná železniní tra , po veejné cest pes hišt chodí obyvatelé Svratky do blízkého lesa na procházky nebo na houby. Jedna fervej po pravé ruce, druhá po levé, problém s tím nemají ani golsté ani procházející návštvníci. Chce to jen trochu ohleduplnosti, vstícnosti a vli ke kompromisu. Napíklad ostravské Šilhéovice. S plánem na vybudování golfového hišt tu pišli v polovin šedesátých let minulého století, oteveno bylo v roce 1968. Bylo postaveno na zdevastované ásti zámeckého parku, pozemky samozejm patily státu. Dnes je hišt, osázené vzácnými devinami z celého svta, souástí celého parku, na jehož okraji stojí lovecký Rotschildv zámeek. Normáln pístupný veejnosti, stejn jako cesty protínající híšt sem a tam. Na nich korzující maminky s malými dtmi a koárky. Ale jsou tu také cedule vymezující pohyb návštvník parku do patiných mezí. A se na m nikdo nezlobí, ale vyšlapovat si v lodikách s ponkud vyšším podpatkem po grýnu není zrovna to pravé oechové. A pokud to nkdo pesto nepochopí, objeví se nkterý z pracovník klubu a slušn dotynému vysvtlí, že golf má svá pravidla a zásady, které je nutné dodržovat. Pokud tohle funguje, pak není dvod, aby mezi golsty a negolsty vznikaly tecí plochy. Jedním z nepsaným zákon soukromého vlastnictví je povinnost starat se o svj majetek. Pokud tomu tak není, má dotyný
-8-
majitel ti možnosti. Prodat, pronajmout nebo nechat ležet ladem. Byl jsem se na podzim projít krajinou pod Byšikami. Staré schnoucí stromy, vysoká tráva, neprostupné koviny, bodláí. Zanedbané rybníky, strouha, zarostlé neudržované cesty. Pak jsem se posadil na laviku nahoe u kostelíku, rozhlédl se a najednou jsem ml ped oima úžasný obraz. Záplava zelen, zdravé vzrostlé stromy, rybníky, umlé vodní pekážky, písené bunkry. Linie dlouhých fervejí lemovaných pilehlým lesem, grýny ideáln posazené ve vlnitém terénu. Sledoval jsem golfový rej pod sebou orámovaný panoramatem eského ráje a íkal si, že tak úchvatný pohled se hned tak nenaskytne. A když už jsem se dosyta nabažil, sešel jsem dol ke klubovn, pjil si „sedmiku železo“ a na drivingu jsem si jen tak pro radost odpálil kyblík balon. Stejn jako kdokoli z Blohradu a pilehlého okolí. Petr Kolá (Autor je redaktorem magazínu Golf & Style), foto: Ladislav Stuchlík
Golfové hřiště Byšičky a odpovědi na nejčastější dotazy Ke každému projektu (tedy i projektu golfového hišt v Lázních Blohrad) mže mít každý svá proti i pro. Pokusíme se nejvýznamnjší pro a proti shrnout do nkolika bod a tím osvtlit zastupitelstvu msta i široké veejnosti naše úvahy pi zámru vybudování golfového hišt na území Byšiek. 1. Je teba nejprve znát všechny námitky proti projektu a vyešit je argumentací. V tomto pípad námitkami jsou: a) Pístup na Byšika: Od samého zapoetí ideje výstavby golfového hišt jsme mli na zeteli zajištní pístupu ke kostelíku na Byšikách a pilehlým nemovitostem v okolí. Je nám jasné, jak dležité je pro místní obyvatele zajistit pístup, a proto v již zmiované koncepci golfového hišt je kladen draz na zachování všech pístup tak, jak tomu je v souasnosti. Do zmny územního plánu bude zakomponován požadavek na zachování tchto pístupových cest. Takovéto ešení funguje tém na všech golfových hištích v eské republice. Je to pouze otázka projektování jednotlivých jamek tak, aby byla zajištna bezpenost procházejících. Toto jde ešit celkem jednoduše tak, že jamky budou projektovány od pístupových komunikaci. S tím souvisí dotaz, který jsme si peetli v novinách a rádi bychom ho okomentovali. Zkusili jsme ze statistik zjistit, kolik lidí zahyne na golfu po úderu míkem. Žádný takovýto píklad jsme nedohledali a ani po oslovení nkterých golfových profesionál jsme žádný takový píklad nezjistili. b) Pístup k rybníku: V koncepci golfového hišt jsme poítali s využitím pozemk rodiny Kinských, která je vlastní.
Pozemek, který lemuje rybník z jižní strany, jsme zakomponovali do projektu golfového hišt, ale pístup k rybníku jsme zatím neešili, nebyly nám ani známé poteby rybá. Navrhujeme proto ustanovení zástupce ze strany rybá, který bude pítomen pi vzniku projektu golfového hišt a domluví se takové kompromisní ešení, které by vyhovovalo obma stranám a bylo v souladu s platným rybáským zákonem. c) Klidová lokalita a krajinný ráz: Golfové hišt samo o sob znamená uritý zásah do krajinotvorby, ale my si myslíme, že k lepšímu, se zachováním souasného rázu krajiny. Ale zárove bude nkdo, kdo se o celou oblast bude starat a upravovat ji. Samozejm, že naroste poet lidí, kteí budou golfové hišt a celou oblast Blohradu navštvovat, ale je otázka, jestli to spadá pod negativa i pozitiva projektu. Pokud blohradští obyvatelé budou hledat klidná zákoutí, tak jist najdou místa pro relaxaci v sousedním chránném území, které zstane netknuto. d) Pístupnost klubu veejnosti a sport pro bohaté: Rádi bychom dementovali názor o provozování golfu, jakožto sportu pro bohaté. Tak jako každý sport, který je ním novým a zdejším lidem neprozkoumaným, je zdrojem uritých mýt a povr. Rádi bychom zpístupnili golfové hišt široké veejnosti, tak jak je to standardem v celém svt a v rámci projektu realizovali dráhu pro inline brusle i kola a zalenili do projektu i handicapované lidi.
2. Souasn s námitkami proti má každý projekt také svá pro, tedy pednosti a pínosy. V tomto pípad je jich nkolik: a) Projekt golfového hišt je v souladu s Programem rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje, který schválilo zastupitelstvo kraje. Podle tohoto programu je teba rozšiovat chybjící kapacitu tzv. doprovodné infrastruktury cestovního ruchu, mezi kterou patí práv golfová hišt. b) Pedností tohoto druhu doprovodné infrastruktury cestovního ruchu mimo jiné je, že nezatžuje nijak životní prostedí (tj. nejedná se o tzv. tvrdou investici), na rozdíl od výstavby nap. aquapark, i jiných druh sportoviš . c) Projekt golfového hišt odpovídá charakteru msta, konkrétn lázeství v oblasti léení pohybového ústrojí. Pacienti tohoto typu asto nemohou provozovat pohybov více náronjší sporty. Golf je naopak sportem z tohoto hlediska šetrným. d) Golfové hišt lze využít také pro provozování golfu vozíkái, ímž se msto a jeho okolí stane zcela unikátní atraktivitou v rámci celé eské republiky a stední Evropy. e) Projekt golfového hišt dále odpovídá faktu, že v mst existuje nejmodernjší minigolfové hišt, které spolu s golfovým hišt bude tvoit vzájemn se doplující
varianty pro návštvníky a turisty tohoto regionu (minigolf jako pedstupe k získání dovedností a zájmu pro standardní golf). f) Projekt golfového hišt vytvoí pracovní píležitosti pímo spojené s areálem hišt: obsluha hrá / oberstvovací provoz / udržovací provoz / pjovna vybavení / škola (výuka) pro dti a pro zaáteníky / správa areálu a další. g) Projekt golfového hišt vytvoí podnikatelské a tím i pracovní píležitosti nepímo spojené s hištm: ubytovací služby pro hráe a jejich doprovod / stravovací služby pro hráe a jejich doprovod / výrobna produkt rychlého oberstvení, polotovar a místních specialit s dovážkou pro oberstvovací provoz v areálu hišt / prodej sportovního vybavení / výroba klubových suvenýr a upomínkových pedmt / organizování rzných soutžních roník (pro rzné kategorie hrá) a s tím spojených doprovodných program a akcí / organizování výlet po atraktivitách kraje pro hráe golfu v oddechovém ase (nebo pi nepízni poasí). h) Projekt golfového hišt bude v neposlední ád pínosem i tím, že pijíždjící hrái golfu budou využívat také všechny nespecické standardní služby tvoící obslužnou mstskou infrastrukturu. Jan Kalousek, Libor Kindl, František Kinský
obsažené bílkoviny a tuku v mléce, ale i dlouhovkost krav a doba od otelení do dalšího oteleni, tedy mezidobí. Hodnoceny byly nejlepší krávy po prvním teleti, krávy starší a podnik jako celek. Zvláš se posuzovalo plemeno holštýnské ernostrakaté a zvláš ervenostrakaté, piemž ob plemena mají v okrese pibližn stejné zastoupení. Blohradské ZEPO získalo 2. místo v kategorii ervenostrakaté plemeno a 3. místo v kategorii holštýnské plemeno. Vedle skvlého umístní v poadí rem jsme získali ocenní za první a tetí nejlepší prvotelku a dále za první, druhou a tetí krávu na druhém a dalším teleti u plemene ervenostrakatého v okrese Jiín. Jsme hrdi na to, že se dokážeme v naších skromných podmínkách a v oblasti, kde pole nejsou schopna dávat takovou úrodu jako v „kraji“, zaadit mezi špikové podniky ve výrob mléka. Je teba ocenit skvlou zootechnickou práci, ale také pracovní nasazení všech 40 zamstnanc naší spolenosti. Chov skotu je dležitý i pro údržbu krajiny, nebo dovede zužitkovat travní porosty beze zbytku a tch obhospodaujeme na Blohradsku požehnan. Potšilo nás rovnž, když starosta Ing. Šubr na veejném zasedání zastupitelstva v msíci listopadu pochválil naši spolenost za dobe obhospodaované plochy v okolí msta s tím, že se na svých cestách po lázeských mstech setkává s neudržovanou krajinou, zarostlými loukami a úhory. Škoda jen, že ervnové krupobití a souasný katastrofální pokles cen zemdlských výrobk zabrzdily další rozvoj naší výroby.
ZEPO Lázně Bělohrad Stejn tak jako každý rok i letos probhlo vyhodnocení zemdlských podnik a soukromých farem vyrábjících mléko v okrese Jiín spolupracujících s rmou Chovservis a.s. Hradec Králové. Celá akce se uskutenila ve velkém sále restaurace Radnice v Mlázovicích a zúastnilo se jí celkem 26 rem. Po úvodním slov generálního editele Chovservisu a.s. Ing. Rostislava Baroneta MBA, pedstavení plemenných býk a zámr pro nadcházející rok, bylo provedeno vlastní vyhodnocení a ocenní chovatelských úspch. Na bodové ohodnocení má vliv nejen vlastní dojivost v podob množství
ing. Václav Dobeš, foto: autor
-9-
BYLO, NEBYLO aneb staré pověsti bělohradské Kruh se uzavírá... Jen pár krok od místa, kde paní Olga Lábusová - Pešková prožila své dtství, stojí dm, kde od roku 1974 žije již trvale. Do roku 1997 zde žila s manželem, ale ten v tomto roce zemel. Paní Lábusová žije sama, ale tší se z pravidelných návštv své dcery Olgy a syna Josefa. Rodina se rozrostla o 3 vnuky, 2 pravnuky a 1 pravnuku. Paní Lábusová, co pro vás znamená rodina? Rodina pro mne znamená všechno, prost všechno. Celý život byla pro mne na prvním míst, a se život ubíral jakkoliv. K dtem máte jist krásný vztah, i volba vašeho povolání tomu odpovídá. Od malika jsem byla pesvdená, že budu pracovat s dtmi. Po rodinné škole v Novém Bydžov jsem absolvovala odborný kurz pro vychovatelky v Praze - Kri a pak jsem šla do rodin. Nejhezí práce byla u tch nejmenších dtí, nikdy na to nezapomenu. Vra me se však k vašemu dtství, do míst, kde jste je prožívala. V míst, kde dnes stojí Kozákv dm, stála typická venkovská chalupa s doškovou stechou. Patila panu Vokrouhleckému. Ten obýval hlavní sednici, my jsme mli druhou sednici a komoru. Tam jsme žili tyi i s ddekem. Kolem nás stála jen chalupa Slavíkova, Wagnerova, kousek dál chalupa Havelkova a Stuchlíkova a samozejm hospoda U Císa. Tam se poádaly bály, vyhlášené byly ,,bábince“, ty
Kurz taneního mistra St. Maliny - 8. 9. 1935
organizovaly ženy. Pozdji zde byla postavena vila Trdlicova a jak se rozvíjelo lázeství, tak vilek a vil v okolí pibývalo. Pamatuji se, jak se stavla celá Husova ulice, vila Ledererova, Krausova a jiné. Když zbourali naši chalupu, tak jsme njaký as bydleli u Císa, potom jsme šli sem do dvou místností a po dlouhém ase jsme tento dm koupili. Jako dti jste si tu venkovskou idylu jist užily. V místech dnešního Jiráskova nábeží byl volný prostor, taková náves. Nkdy sem zajíždly kolotoe, jindy se tu objevili zejm majetní cikáni, íkalo se jim ,,kotlái“. Byli ovšeni zlatými etzy a prsteny. Na návsi pásli kon, asi s nimi obchodovali, íkalo se jim ,,koští handlíi“. Veer rozdlávali ohn. Pro nás dti to bylo tajemné a romantické. Pozdji na tomto míst byly vysázeny stromy a z návsi se staly Hasiské sady. Každý rok v kvtnu zaali hasii dvakrát v týdnu cviit. Svolával je trubkou pan Knej , my dti jsme na to ekaly a zpívaly jsme: „Hasii jedou, stíkaku vezou...“ Pesn 28. íjna 1928 k 10. výroí republiky byly sady pejmenovány na Jubilejní. Vzrostlé stromy byly pokáceny a vysazeny nižší deviny. Dnes je to Jiráskovo nábeží a zase si tu hrají dti... Na které kamarádky a kamarády z dtství nejvíc vzpomínáte? Nejvíc jsem asi kamarádila s Vlastou Stejskalovou a jejími sestenicemi Stejskalovými, s Jitkou Sedlákovou, na prázdniny pijíždl Toník Trdlica. Ze školy si vzpomínám na Aninku Jakoubkovou, Božku Hlavovou, Marii Kozákovou a na Kvtu Fukse. A moje nejmilejší uitelka? Tou zstala navždycky paní Boháová, která m uila v první tíd. Byla moc hodná, pozdji se provdala za uitele Dohnala. Asi ve mn taky zanechala vzor pro vztah k dtem. - 10 -
V roce 1941 jste se provdala a založila rodinu. Kde jste žili? 35 let jsme žili v erveném Kostelci. Mli jsme menší textilní továrnu, ale ani ta neunikla znárodnní. Prožili jsme období krásné, ale i velmi tžké, když manžel musel do dol. Ale snažím se vzpomínat jen na ty hezké chvíle. V roce 1974 jsem šla do dchodu, pesthovali jsme se sem do Blohradu. Ješt njaký as jsem pracovala v lázních a v Dtské léebn, aby to nebyl do dchodu takový skok. Ano, kruh se uzavel, ale Blohrad se zmnil, jist to pozorujete. Hodn se zmnil, je jiná doba. Ale jedna vc mn tu chybí: koupališt. Už bych se koupat samozejm nechodila, ale vzpomínám, jak nkolik generací užívalo Pardoubek celé léto, mladí i starší. Pamatuji ješt na pana Vavinu, ten byl plavíkem ješt ped starým panem Lelkem, ten nám dokonce ohíval na svainu párky. Na devné palub u vchodu byly kabiny a dokonce devná sprcha na runí pumpu, ve vod byla paluba a kláda, co dtí se tam nauilo plavat...! Ubezpeila jsem paní Lábusovou, že v Blohrad koupališt bude a že naši pravnuci si to jist taky užijí... Dkuji Vám, paní Lábusová, že jste se s námi podlila o Vaše vzpomínky. Je jich mnohem víc, než tch, které se vešly do tohoto lánku, proto nkdy píšt Na shledanou! Hana Friedrichová, foto: archiv
Kalamita v jedenačtyřicátém Byl Silvestr, stmívalo se a za dvemi pešlapoval, i spíše nedokav podupával rok 1941. Podupával tak horliv a divoce, že na Blohradsku rozpoutal nevídanou vánici, která v prvních lednových dnech ješt zesílila. Vydat se do ulic nebo nkam za humna nebylo jednoduché. V leckterých místech se lovk nedokázal udržet na nohou. Železniní tra za Horní Novou Vsí byla zaváta do výše tí až ty metr, takže 2. ledna se ranní vlak z Nové Paky do Blohradu nemohl dostat.
Snhová boue se soustedila pedevším na Tetí stranu. Vysoké závje vytvoila u Kubík, Obešl, Groh, Šádk, Mach a u dalších domk. Zcela pod snhem zmizela Hrníova chalupa íslo 48. Její obyvatelé ráno nechápali, pro se nerozednívá a vzáptí se dsili, co je to vlastn „zazdilo“. Ven se obtížn prodírali oknem výmnkáské svtniky, která byla obrácená ke klidnjšímu východu. Sousedé však už v tch chvílích, z obavy, aby se uvznní neudusili, razili tunel ke pedním dveím. Prchody a otvory k oknm vznikaly i v dalších závjích. A když se v nkterých staveních lidé nemohli dostat do chlév zvení, probourávali se k dobytku shora, z pdy. V pamti mi ješt utkvlo, že snhové nánosy pevýšily plot velké zahrady ing. Felixe mezi dnešní Jínovou ulicí a Pardoubkem. Zajíci se tedy snadno dostali k ovocným stromm, jejichž vtve okousali tak, že vtšina strom se musela porazit. Blohrad byl tedy v prvních pti dnech roku 1941 odíznutý od svta. Silnice byly zaváté, nejezdily vlaky, nepicházela pošta, nedorazily sem žádné noviny. Tohle však nevadilo dtem. Pro n bylo dlkežitjší, že se u Hrní neekan mohlo lyžovat a sákovat. Jen si to pedstavte! Vylezli jste až nad stechu k vrcholku borovice a šup! ítili jste se do zaváté Javorky! - 11 -
Když se 4. ledna vítr ztišil, byla vyhlášena pracovní povinnost pro všechny muže od 16 do 55 let. Odklízel se sníh z ulic, silnic a železniní trat. Blohrad zaínal být dostupný a od 6. ledna jím opt projíždly vlaky. Pokrauji v listování starým deníkem, ale další zmínky o snhové kalamit už nenacházím. Leckterá poznámka m však zaujme. Napíklad tato: „Ke snídani jsme mli vánoku dlanou z brambor. Byla dobrá.“ Zkrátka a dobe. Bílá pohroma sice pominula, ale jiná neš astná kalamita, ta válená, stále ješt trvala. Inu, psal se rok 1941. Svatopluk Hrní, foto: archiv List z deníku blohradského školáka
Významné výročí Karla Václava Raise Letos je tomu 150 let, kdy se narodil spisovatel Karel Václav Rais. Stalo se to v zim 4. ledna 1859 v malém domku p. 30 na horním konci námstí. Byl prvorozeným synem. Další byl Antonín a nejmladší Jindich. Karel vychodil tyi tídy blohradské školy a pešel - jak se tehdy íkalo - „na handl“ do Vrchlabí, kde vychodil pátou tídu. Poté nastoupil do reálného gymnázia v Jiín. První uitelské místo nastoupil v Trhové Kamenici, kde uil a psobil rovnž jako regenschori. Po tyech a pl roce pešel na školu v Hlinsku. Na eskomoravské vysoin se oženil s Marií, rozenou Hroznou, a ješt v Hlinsku se jim narodila první dcera Marie. Svoji literární práci zahájil v roce 1881. Nejprve pod pseudonymem Prokop Bodlák, pozdji pod svým jménem Karel Václav Rais. Na Vysoin se odehrává jeho román „Západ“, pedloha románu „Zapadlí vlastenci“ pochází z Pasek a z Vysokého nad Jizerou, román „O ztraceném ševci“ je psán z Harrachova. Další jeho romány pocházejí vtšinou z rodného kraje nebo z Podkrkonoší. Po desetiletém psobení na Vysoin se dostal dle svého pání do Prahy, kde psobil na tech školách. Poslední byla díví mš anská škola na Královských Vinohradech, kde byl editelem a odkud byl penzionován. Zemel 8. ervence 1926 v Praze, kde je pochován do rodinného hrobu na Vinohradech. Ze vzpomínek na otce - Marie Míšková - Raisová V našem byt je dosud malý pokoj, který obýval náš tatínek. Je to jeho pracovna. Jsou v nm knihovny skoro ke stropu. Na jedné stran je poprsí Sv. echa, Tyla a Klicpery. O knihy si tatínek rád opíral pohlednice od milých lidí, obrázky míst, která ml rád. Jsou tam Domažlice od apka – Choda, podobizna Alšova od Antala Staška, Blohrad, Hlinsko, kostelík v Kamenikách a jiné. Na stn jsou podobizny rodi, bratr, dtí, vnuky a pátel, na psacím stole je podobizna maminina. Psací stl si dal tatínek udlat, když se ženil, ale u nho pravideln nepsal. Od útlého dtství pamatuji na psacím stole schránku na pera a tužky a erný kalamá, obyejn bez inkoustu. V koutku u knihovny se krí babiin kolovrat, nad ním jsou povšeny tatínkovy housle. Nad umyvadlem visí „kastle“, jak se íkalo skíce, v ní
sedí smle na koni sv. Václav a dívá se náramn písn. Má nad hlavou dva andílky. Z celého pokoje, ze všech milovaných památek na domov, ml tatínek nejradji staré hodiny, obyejné švarcvaldky s ciferníkem, zažloutlým, ervenou ržikou zdobeným. Šly ze široka, rozvážn. Když si nkdy chtly odpoinout, pišel tatínek pro mne, abych je spravila, že nejdou. íkal: „Prosím t, hned; víš, že když nejdou, nemohu nic dlat.“ Otevela jsem postraní dvíka hodin, trošku jsem koleka strkala a hladila nebo jsem dala na místo vysunutou šru od závaží. Tatínek se pozorn díval na každé mé hnutí, a když hodiny zase ze široka zabraly, ekl spokojen: „Inu, mistr!“ Stydla jsem se, jen náhoda mi pomáhala, ale pyšná jsem na tu chválu byla. Jak ml tatínek ty hodiny rád a ím mu byly, vyslovil v básni „Hodiny“ v knize „Z domova“. Zaíná: „Hodiny staré
Rodný dm K. V. Raise na blohradském námstí
- 12 -
visí v jizb mé, již v ní tak léta spolu žijeme“ a koní: „A klid jak zvolna plyne v duši mou, jen tikot hodin vlídn zvuí tmou…“ Tatínkv pokoj byl útulný kout, kam jsme chodili „na besedu“. Tam žil tiše a skromn, že by málokdo s tak skromným životem byl spokojen. Psal vždy u stolu, na nmž ml všechno jednoduché píslušenství: lahviku inkoustu, vždy erného, obyejn dv devná držátka, malý sklenný popelníek, v nm úpln obyejnou papírovou špiku a dv i více tužek. Nejradji ml maliké, jimž íkal špaci, se špikami dost obroušenými. Nosil vždy njakou v kapsice u vesty, a když se mu takový oblíbený mrous ztratil, hledal po všech kapsách. Byla bych se divila, kdybych byla v tatínkov ruce vidla tužku delší. Na stole ležely dva kapesní nože, jeden krásný, nový, dar horníka, který tatínka navštvoval, druhý starý, vychozený, ped dávnými léty dar maminin. Když otcova ruka sáhla po noži, vždy vzala ten starý, vysloužilý. Skipec v koženém pouzde byl také po ruce, pozdji jej vystídaly brýle. Na stole ležel arch sacího papíru, na nm u pravé ruky tvrtky istého papíru, u levé tvrtky popsané. Psal drobným pelivým písmem, nedlal kivé ádky, písmenka byla jako korálky na šrce. Dopsané stránky lehce, jako když hladí, odkládal na stránky popsané. Každou práci psal tém pravideln dvakrát. Rukopisy do tiskárny odevzdával skoro bez škrt. Sazei si jeho rukopisy pochvalovali. Otec byl vážný, skoro smutný lovk. Pece se však nkdy rád zasmál
Karel
Václa v
Rais -
KUPON 49,- Kè
Ze vz p
omín ek Msto Lázn Blohrad pipravilo k 150. výroí narození Karla Václav Raise vydání jeho knihy „Ze vzpomínek“ - první díl. Rais zde popisuje dní, události a život v tehdejším Blohrad. O em sse v knize píše, nejlépe dosvdí názvy kapitol, nap.: Poloha a djiny, Škola, Strava, Obyvatelstvo a e lidová, Vojna r. 866. Svoji kapitolu zde má i nkolik výrazných blohradských postav, jako nap. hudebník Fr. Vaura, byšický poustevník Augustín Hoení, penzokazec Šulc nebo František Petera Rohoznický. Knížku je možné si zakoupit jako souást Blohradských list po odevzdání kupónu z BL 1/2009 za sníženou cenu 49 K, nebo za plnou cenu 70 K.
Vzpomínka na K. V. Raise Byl pkný podzimní den, steda odpoledne, kdy nebylo školní vyuování. Hned po obd jsme šli do stodoly mlátit žito. Pojednou jsem mezi vraty zaslechl pozdrav. Do stodoly pišel náš ídící uitel Antonín Sál ješt s jedním pánem. Pan ídící hned vystídal tatínka u mlátiky. To už ale pišla maminka, peliv si utírala zástru a podávala tomu pánovi ruku a íkala mu: Pane spisovateli. A teprve potom jsem si uvdomil, že je to spisovatel K. V. Rais. Maminka volala na Vašíka, aby zastavil a nechal krávy odpoinout. Potom hovoili s panem spisovatelem a my v uctivé vzdálenosti zbožn naslouchali. Pan spisovatel ukázal na skupinu sedmi sourozenc a ptal se maminky: „Ty dti jsou, maminko, všechny vaše?“ Maminka se usmála a ekla mu: „Pane spisovateli, jsou naše, ale to nejsou všechny. Nejstarší Stanislav už vojákuje ve Stanislavi, Mana tkalcuje u Kremlik, Frantík šefcuje na Pace u Karl a Jeník se uí u Bekr v Blohrad krejím. My jich máme, pane spisovateli, jedenáct!“ A maminka naše pedobrá, to ekla tak njak s hrdostí... Pan spisovatel potásl rukou jak mamince, tak tatínkovi a ekl jim: „A vám tu dá pánbh pevné zdraví a hodn radosti z tch vašich dtí.“ Usmál se na nás a odcházeli od nás smrem k Valdovu.
a s humorem uml vypravovat. Nikdy, ani již dosplá, jsem ho neslyšela udlat nevhodný nebo hloupý vtip nebo vypravovat nevkusnou anekdotu. Když se smál, ml v oích plno šelmovství. Nechodil rád do velkých spoleností, ale rád posedl s nkolika dobrými páteli. Jak sám o sob íkal, parádník nebyl. Nejradji nosil obleky tmavé, sakové, kravaty rovnž tmavé, klobouk mkký, jen nkdy tvrdý; košile jen bílé. Škrobený límec ml i doma pi práci. Oblékal se peliv, ale radji nosil obleky starší než novjší. Dost dlouho novému obleku zvykal, asto ho nechával dlouho peliv povšený ve skíni, než jej oblékl. Pevzato z knihy Karel V. Rais - Studie, vzpomínky, dokumenty, r.v. 1959 Stránku pipravil Ladislav Stuchlík
Jindich Kozel, Lány, foto: archiv
Karel Václav Rais se svými bratry - 13 -
vody nás nutí dobudovat k stávajícímu vodovodnímu adu další zaízení. Dalším dvodem je pipravovaná výstavba dom v místech, kam souasná vodovodní sí nedosahuje, a to je teba zmnit.
ROZHOVOR se starostou Šárovcovy Lhoty
Šárovcova Lhota v posledních letech získala nkolik významných ocenní. Asi nejvtší zásluhu na tom má bývalý starosta pan Knzáek. Za nho jsme byli v roce 2005 vyhlášení jako první v kraji a tetí v republice. V roce 1991 jsme se odtrhli od Mlázovic, se kterými jsme byli administrativn spojeni a nastoupili jsme vlastní cestu. Obec se od té doby výrazn zvelebila a jdeme stále kupedu. Naše nádraží bylo v roce 2008 vyhlášeno jako tetí nejkrásnjší v republice v soutži, vyhlášené eskými dráhami. Když jsem byl v Praze pevzít ocenní, které se pedávalo ve vládním salonku na Hlavním nádraží, házelo se tam miliony a mluvilo se o tom, jak D zrekonstruovaly nádraží, tu za 15, tu za 20 milion. Uvdomil jsem si, že nám tehdejší majitel, kterým D byly, daly ti balíky barev, jinak nic. Ostatní všechno platila obec a sponzoi, které obec sehnala. Dnes, pokud bychom tenkrát do opravy nešli, by budova nádraží již dávno spadla. eské dráhy se trochu chlubí cizím peím. Provozujete také Obecní hospodu. Zakoupili jsme budovu, která byla pvodn pivovarskou hospodou, pak poštou. Zrekonstruovali jsme ji do dnešní podoby. My ji neprovozujeme, pouze pronajímáme. To samé platí pro obchod, budova je naše a prodává v ní nájemce.
V letošním roce bychom chtli v Blohradských listech pedstavit okolní obce. Mstský úad Lázn Blohrad je povenou obcí 2. stupn, vykonává tedy pro n státní správu, dti sem chodí do školy a pro nkteré je pouze sousedem. Na stavební úad a matriku sem jezdí obané Šárovcovy Lhoty, Mlázovic, Svatojanského Újezda a Chote, pro Pecku a Vesník jsme jenom sousedem a a se nám to líbí nebo ne, nco spoleného máme.
Dti od vás chodí do blohradské školy. Ano, máme s tím dobrou zkušenost a i v dob, kdy jsme patili pod Mlázovice, sem dti do školy chodily. Blohrad je pro nás lépe dostupný, je sem pímé a krátké vlakové spojení, jezdí sem i autobus. Mnoho Lhoteák v Blohrad pracuje nebo pes Blohrad do práce jezdí. Probhlo sice krátké období, kdy byla snaha podpoit Mlázovice a pár roník dtí do mlázovické školy chodilo, ale to bylo skuten jen krátce. Myslím, že s blohradskou školou jsou lidi spokojeni a neslyšel jsem žádnou vážnjší pipomínku.
Jako prvního jsme oslovili starostu Šárovcovy Lhoty pana Pavla Vícha. Pane starosto, pedstavte nám na zaátek trochu sebe a svoji obec. Práci pro obec vykonáváme všichni po zamstnání, ani post starosty není uvolnná funkce. Údržbu obce dláme smluvn dohodami. Obec má 200 stálých obyvatel a pes léto se díky chalupám zvedá jejich poet na 350 až 400 lidí. Souástí Šárovcovy Lhoty jsou i Tikova, které mají dvanáct stálých obyvatel, Bertoldka ti, Libín pt a Radov, kde jsou pouze dva stálí obyvatelé. Ten bereme jako souást obce, protože to vlastn je jen jeden velký tábor. Ostatní domy jsou využívány jako chalupy a jsou ást roku prázdné. Zaíná nový rok, je as bilancovat a íci, co bude dál. Šárovcova Lhota má rozpoet kolem 1,5 milionu korun, což není mnoho. Z toho se musí zaplatit stálé výdaje, elektina, údržba a podobn a na investice mnoho nezbývá. Z dotaních titul jsme na rok 2008 dostali peníze na dv akce. Na rozhlas, který jsme nedávno dokonili a na projektovou dokumentaci obnovy vodovodu a zbudování nové vodárenské nádrže. Vodu máme svou z pramen nad vesnicí, ale nové pedpisy a požadavky na úpravu
Do Blohradu jezdíte na stavební úad a na matriku, jak jste spokojeni? Tady není žádný vážný problém a urit je to pro nás jednodušší než jezdit do Jiína, Hoic nebo do Nové Paky. V em byste vidl další spolupráci mezi Blohradem a Šárovcovou Lhotou? Msto i naše obec leží pi toku Javorky, na jedné vlakové koleji, sousedí pozemky a jsme oba souástí blohradské kotliny. V tomhle krásném kraji bych vidl spolupráci hlavn v rozvoji turistiky. Napíklad spojení Blohradu a Lhoty cyklotrasou nebo vycházkovou pšinou pes krásnou lokalitu Hrádek by pivedlo výletníky k nám, kde by se mohli oberstvit v hospdce, vyjít na Libín, do Mezihoského údolí. Nebo obrácen chalupái by mohli jít pšky k vám na nedlní koncert do Bažantnice a pod. Vtšina vycházkových tras z Blohradu vede na jinou stranu, na Horní Novou Ves, na Tetín, na Lány a Hídelec. Sem dol je to slabší. Je tu lyžaský vlek v Mezihoí, sice není na našem katastru, ale Lhoteáci jsou tahouny provozu. Blohrad je pro nás dležitým sousedem. Smuje tam nákupní síla, ada lidí je tam zamstnána, dti chodí v Blohrad do zájmových kroužk. Je zde ale i ada dalších možnosti, a ve sportovní i práv ve zmínné turistické oblasti. A život v obci? Hlavním a jediným ociálním zájmovým spolkem jsou tu hasii, kolem nichž se to všechno toí. Pak je tu spolek Karas, což je spolek pátel Mezihoského údolí, a ada neociálních aktivit. Máme vlastní sportovišt, koupališt, spolen sportujeme, udržujeme obec a bavíme se. Já si myslím, že se tady žije lidem hezky. Dkuji za rozhovor Ladislav Stuchlík, foto: autor - 14 -
Bulharská mise Ve dnech 26. listopadu – 1. prosince 2008 jsme spolen se žáky 9. roníku Evou Svobodovou a Ondejem Hartmanem navštívili bulharské partnerské msto Belene. Bulharští pátelé nás pozvali na mezinárodní fórum Pedstavy mladých lidí o rozvoji partnerských vztah mezi spátelenými msty, jehož poadatelem bylo práv Belene. Bulharští hostitelé vele s panem starostou Petarem Dulevem se o nás starali více než vzorn. Po celou dobu našeho pobytu dávali najevo, jak si naší návštvy cení, pipravili bohatý program a zajistili skvlé ubytování. Ihned po píjezdu do Belene pijal celou naši delegaci starosta Dulev na místní radnici a žáci školy byli pedstaveni úastníkm fóra pro mládež. Eva Svobodová a Ondej Hartman reprezentovali Lázn Blohrad (a vlastn celou eskou republiku) v projektu, pi kterém se úastníci navzájem poznávali, pedstavovali svoji rodnou zemi a své bydlišt a zpracovávali projekt zamený na pedstavy mladých lidí o mezinárodní spolupráci. Naši zástupci – Eva a Ondra – byli znevýhodnni jak poetn (dva oproti ostatním více jak desetilenným skupinám), tak vkov (ostatní úastníci byli 16 – 18 letí). Pesto obstáli na výtenou a i ostatní úastníky zaujali jak svými znalostmi anglitiny, tak svým skromným vystupováním. Fórum probhlo ve dvou dnech – 27. a 28. listopadu, zbytek návštvy byl zamen na poznání msteka a okolních zajímavostí této pidunajské ásti severního Bulharska. Belenská oblast patí k nejchudším v celém Bulharsku, oblast je postižená velkou nezamstnaností a znanou chudobou. Velká pozornost všech je proto upena na stavbu jaderné elektrárny, která bude pro tento region znamenat jak nové pracovní píležitosti, tak investice do stavebnictví a je pro belenské píslibem k prosperit a „lepším asm“. S vedením jaderné elektrárny jsme se setkali 28. listopadu a prezentace tiskového mluvího o prbhu stavby byla velmi zajímavá. 29. listopadu jsme navštívili msto Veliko Tarnovo, historické sídelní msto bulharských car. Toto krásné msto (ve srovnání napíklad se Soí) zdobí dominanta carského sídla a pravoslavného kláštera, která je sice dochovaná pouze z ásti, ale je postupn kompletn rekonstruována.
Bulharští studenti pedstavují svoje msto
30. listopad byl ve znamení zájezdu do msteka Sviš ov. Msto má pro Bulhary obrovský význam, nebo práv zde došlo v roce 1877 k pekroení Dunaje rusko-rumunskou armádou a po bitv, pi které padlo mnoho ruských generál, zaalo postupné osvobozování Bulharska od tém ptisetleté nadvlády Turk. Ve mst je památník pipomínající tuto událost, pidunajská louka je poseta pomníky padlých ruských generál a v místním muzeu návštvníci mohou shlédnout historické dokumenty o osvobozování Bulharska, historické zbran, uniformy a další památky pipomínající bitvu. Ve Sviš ov jsou též k vidní rozsáhlé archeologické vykopávky byzantského sídla z prvního století. Obnova je nancována Evropskou unií a pracují na ní archeologové z celé Evropy. Krom návštv mst jsem mli možnost navštívit místní školu a mateskou školku, jež jsou velmi dobe udržované a svdí o tom, jak si místní samospráva považuje svých školních zaízení. Tamní základní škola je dvanáctiletá, v Bulharsku je povinná školní docházka osm let a po osmém roníku vtšina žák pokrauje na téže škole dále (jakoby na našem gymnáziu). Školka a jesle fungují v jednom zaízení, dti se do školky pijímají od 2,5 let a všichni bez výjimek školku platí. V Belene mají též ne zrovna moderní sportovní halu, ale i na ni jsou patin hrdi. Celkov je ovšem rozdíl mezi eským a bulharským mstem markantní. Belene jen o nco menší než naše Hoice nemá stadion, krytý bazén, posilovnu, tness, divadlo, kulturní sál – ve mst pomrn dobe funguje pouze kino. Pedevším bytovky a rodinné domky v okrajových ástech jsou zanedbané a málo udržované. Belenské centrum díky evropským penzm dosahuje parametr evropských mst. Je upravené, parková úprava je vkusn umístna do zástavby. Zajímavostí je množství bank v tomto msteku (napoítali jsme jich asi 16 – a všechny fungují a zdá se, že prosperují), zaujme také poet hospdek a restaurací, kterých je nespoetn – a vtšina z nich je od rána do veera plná host. Naše bulharská mise posunula vztahy mezi Láznmi Blohrad a Belene smrem k užší spolupráci. Dohodli jsem se na spolupráci škol a pedstavitelé msta jsou pozváni na letošní folklórní slavnosti. Také folklórní soubor Hoeák a belenský folklórní soubor domlouvají spolupráci. Je dobe, že spolupráce s tímto mstem zaala a že naše návštva esko – bulharské partnerství posílila. Jaroslav Jirásko, Jií Ulver – lenové rady vyslaní do Belene, foto: Jaroslav Jirásko
Jsem ráda, že jsem práv já byla vybrána na cestu do partnerského msta Belene v Bulharsku. Poasí se velmi vydailo. Cesta byla zdlouhavá, ale mohlo to být mnohem horší. Zúastnili jsme se fóra, kde bylo cílem vytvoit projekty a navázat kontakty mezi mladými lidmi, kteí se tchto fór úastnili. Ubytování v místním hotelu bylo velmi pkné. Navštívili jsme muzea, která se zabývala bohatou historií této oblasti. Tší m, že jsem se mohla seznámit s novými lidmi, ochutnat zdejší jídlo, vidt zdejší památky a poznat kulturu Bulharska. Jsem pesvdena, že mi tato cesta dala aspo nco malého do budoucnosti. A doufám, že spolupráce tchto dvou mst bude pokraovat. Eva Svobodová
- 15 -
CEMENTÁRNA LADISLAVA OBEŠLY Dnes, když se chcete pustit do stavby baráku i zámkové dlažby chodníku na zahrad, tak máte možnost si objednat stavební prvky od celé ady domácích i zahraniních rem. Dá se íci, že by vzorky od tchto dodavatel s pehledem pokryly plochu menšího letišt. Kdo však byl u poátku? Kdo zaínal s cementovými výrobky? První blohradskou cementárnu otevel ped sto lety Ladislav Obešlo. Ladislav Obešlo pocházel od Nového Bydžova, z Veselské Lhoty, kde se 4. ervna 1881 narodil. Ped první válkou se seznámil na tanení zábav v Miletín s Marií Vávrovou, dcerou tamního kováe. Spolu založili rodinu i cementárnu v Blohrad na Tetí stran. Hlavním artiklem Obešlových byly cementové tašky s patentní isolací. Dále mli na sklad skruže, jímky, roury, žlaby, patníky, nádržky, dlaždice i zahradní ozdoby: trpaslíky, zajíce, kemenáe, hrad i zámek. V lét ticátého roku získala cementárna na blohradské prmyslové výstav zlatou medaili, první místo.
Veškerá práce se provádla run. Míchaky na beton nebyly. Firma Obešlo zamstnávala tyi dlníky. Mezi nimi byl i soused Zmátlík, Poner z Lán, Kouba, který bydlel Na Lepším. Vyráblo se z portland-
ského cementu, labského a orlického písku. Povozník Merta, ten ml kon Fuksíka a adu let Obešlovým vozil z nádraží písek a cement. Vodu pravideln dodávala blízká Javorka. Vedle vlastní cementárny postavil Ladislav Obešlo i dva další domy. Jeden v sousedství a druhý na Dolní Nové Vsi. Na Tetí stran byl navíc i krámek se smíšeným zbožím. V lét sedmatyicátého roku stihne Ladislava Obešlu pi procházce ke Kaírkovým mozková mrtvice a umírá. Bylo mu šestašedesát. Firmu dál vede jeho manželka. Zanedlouho však pichází „vítzný“ únor 48 a cementárna pomalu dohasíná. „Dda s babikou mli dv dcery. Starší byla moje máma, ta si vzala Karla Raina. Táta pocházel z Modlibochova u eské Lípy. Druhá, mladší dcera, teta Jenková, se dvakrát provdala. Jejím druhým mužem byl výbornej pražskej trumpeák Jenek,“ rozebírá rodinnou ságu Martin Rain, 64letý vnuk Obešlových. „V Blohrad jsem zaal chodit do školky. K sestrám Šinkmanovým. Kamarádil jsem s kluky ze sousedství - Joskou Vlaihovým a Jirkou Imlaufem, Vajsíkem. Jirka za ddou do cementárny hodn chodil. Dda byl na nj písnej, vdl, že se Jirka, malý sigík, chytne každý lotroviny. Jirka musel asto ukázat ob kapsy, co v nich má. Vtšinou provázek, kudlu a prak. Dda nkdy s Jirkou laškoval. Umazal mu cementem ucho a pak ho posílal dom k mám umejt, že je špinavej. Já jsem dost odkoukal od pana Ponera, to byl velkej pracant a fachman v té cementárn ddy. A pan Merta, když dovezl z nádraží písek, tak vždycky dal vrnýmu Fuksíkovi krajíc chleba. Jinak vtšina Obešlových mla malíský vlohy. Dda, moje máma i strej- 16 -
da Jaroslav na Tetín. Víš, že i po desítkách let potší to, když vidím na stodolách u Hradce, Pardubic, Bydžova, Chlumce tašky od firmy Ladislav Obešlo. Hodn se prodávalo cementovýho zboží práv dol do kraje,“ nostalgicky vypráví Martin Rain a dodává: „V pozstalosti ddy jsem našel podkování od britského velvyslanectví za pomoc anglickým letcm. A na pd zimní rukavice, kanady s kožíškem a dlouhý zelený montgomerák. O nkterých událostech druhý války vdl jen málokdo a dda byl spíš skromnjší.“ Nkdy ped sto lety zaala cementárna Ladislava Obešly. Do Prostedního Dílu a na Horní Ves jezdím na kole. Vtšinou po Tetí stran. Proti odboce ke Kaírkovým zase vidím cementové tašky, usmvavé trpaslíky i stedovký hrad. A víte, že tch šílených sto let se nezdá tak mnoho. Eduard eliš, foto: archiv Martina Raina
5.11.2008 Vážený pane Stuchlík, ped zasedáním redakní rady jsme Vám elektronicky zaslali lánek reagující na text pana starosty v letním ísle BL. Na rozdíl od pedchozích materiál jste nám nepotvrdil jeho píjem ani po opakovaném dotazu. lenové redakní rady se zmínili, že text nebyl redakní rad pedložen k nahlédnutí. Posíláme Vám jej proto znovu (elektronicky i klasicky) a doplnný o aktuální zjištní. Považujeme za nezbytné jej zveejnit v nejbližším ísle nebo : - reaguje na redakcí znovuotevený dležitý problém - vyjaduje se k novým aktuálním faktm - pedstavuje nezávislý názor, který potebn vyvažuje názor ociální Souasn pikládáme pro rubriku dotaz nkolik podnt, které jsme zaznamenali na poslední schzce i v rozhovorech s veejností. S pátelským pozdravem za výbor OS BH Mgr. T. Fassati a MUDr. M.Pauli Odpov: Za redakci Blohradských list musím sdlit, že elektronickou poštou žádný lánek nepišel, tudíž jsem jeho pijetí nemohl potvrdit a ani jej pedložit redakní rad k nahlédnutí. Upozor uji, že o „nezbytnosti“ zaazení lánku do BL rozhoduje redakní rada a nikoliv výbor OS BH. Ladislav Stuchlík, šéfredaktor
OPRAVDU NESKONČÍ OBCHVAT NA NÁMĚSTÍ? (Jiný pohled na souasnou situaci se silniní peložkou) V letním ísle BL náhodný tazatel aktuáln pipomenul nebezpeí, které zneklidovalo veejnost od samého poátku projektu navrhované peložky dopravy vedoucí Lázeskou ulicí mezi bytové domy v Prostední Nové Vsi. Nebezpeí spoívající v možnosti, že bude postavena jen první ást komunikace kolem Brtve a auta pak budou muset do Jiína jezdit pes námstí. Tuto alternativu je nutné systematickou pípravou vylouit a nenechat náhod. Starosta LB pan Ing. Šubr k této vci v daném vydání BL sdlil jen jeden fakt: že celá peložka ve smru Miletín – Jiín bude realizována jako jedna stavba. To ovšem tenái BL nemže stait, nebo neví, jaká je záruka, že tak investor opravdu uiní a jaké jsou
s tím spojeny pedpisy. Zato ale ví, jak se v echách pracuje. Dochází k zapoetí staveb komunikací, které pak vinou neproveditelného výkupu pozemk stojí. Tím mže být vykonáván nekorektní psychický nátlak na majitele nemovitostí, kteí se asto oprávnn brání vyvlastnní. Tady je teba, aby pan starosta uvedl konkrétní kroky, které spolehliv zabrání rozestavní nedokonitelné stavby. V blohradském pípad nejen nelze pro daný typ peložky dotáhnout vyvlastnní do cíle, ale souasn pan starosta v diskusních minulých let poctiv poznamenal, že pokud nepjdou nemovitosti na trase peložky vykoupit, násilím by se to ešit nemlo. Nyní jde o to, aby veejnost dostala pesnou informaci, na kterou se mže spolehnout. To se týká také asto opakovaného slibu, že peložka bude ešena tzv. intravilánovou formou, což zabrání svévolnému pekraování omezené rychlosti. V eských podmínkách jsou v tomto smru jedinými úinnými opateními píné prahy a umlé oblouky se stedovými ostrvky fyzicky nutící bezohledné idie pibrzdit. Aby mla veejnost dvru, že úinná opatení peložka skuten zahrne, mla by být nejdíve realizována na pátení komunikaci z Horní do Dolní Nové Vsi, kde je rychlost mnoha idii pekraována velmi bezohledn. Poznámka k „dezinformaci“ Bílého Hradu o prioritách dopravních staveb kraje. Nechtná zámna krajské správy silnic za správu dálnic byla jen formalitou, pesto se omlouváme. Podstata informace je ale v onch prioritách. Na webu má Krajský úad dsledn zpracovánu i zdvodnnu koncepci rozvoje cyklistické dopravy, jakou bychom oekávali tím spíše u dopravy silniní – motoristické. Ta tam ale není vbec. Bžný oban nemá dvod cestovat do Hradce a na úad studovat Generel zpracovaný v roce 2005. Z nho by se však pouze dozvdl, jak je na tom kraj velmi špatn a že celkové náklady na opravy silniní sít se všemi navrhovanými body jsou astronomické. Žádné priority natož jejich dsledné zdvodnní se v materiálu nevyskytují. Pokud by se mezi n mla blohradská peložka dostat, musely by být odsunuty mnohem vtší problémy v jiných mstech. jediným, znan relativním argumentem pro Blohrad z krajského hlediska je zvýšení standardu Anenských slatinných lázní. Srovnáme-li ale prjezd našim lázeským územím s Jáchymovem, Bohdaní nebo Mariánskými láznmi, zase není píliš o em mluvit. Aby byl generel použitelným podkladem nejen pro ešení „záplat“ na nejvtší problémy, ale jako koncepní materiál pro úvahy o budoucnosti, musel by být doplnn studií o pedpokládaných zmnách frekvence rzných prjezdných tras po dostavb D11 za Hradec a výstavb R35. Lidé ví, že komunikace s krajskými institucemi znan vázne, což se projevilo pi tahanicích o výsledky mení hlunosti - 17 -
v Lázeské ulici. Ty má nyní po osobní návštv starosta LB strun opsány. V pípad jejich zveejnní je však teba upozornit na riziko zneužití jejich výkladu. Jednak je teba ádn odborn vysvtlit, co namené hodnoty znamenají a jak se k nim dochází, jednak je teba zdvodnit podle našeho názoru neopodstatnné konstatování, že po uzavení Lázeské ulice došlo k podstatnému zhoršení dopravní situace v celém regionu. Pi této píležitosti si uvdomili obyvatelé jiných dopravou ohrožených ulic v Blohrad, že mají stejné právo na dodržování norem hlunosti a podali vlastníku komunikací – KÚ - stížnost s žádostí o mení. Teprve až budou zmeny všechny hlavní trasy procházející mstem a vyhodnoceny vetn nezávislé oponentury, mže mít kraj argumenty pro zveejování priorit nkteré stavby. S tím musí souviset i zakreslení izofony (áry vypovídající o šíení hluku od zdroje) nejen k nov navrhované peložce, ale také ke stávajícím prtahm Blohradem. Veejnost si jist všimla, že ob. sdružení Bílý Hrad nevidí svt ernobíle a vedle kritiky oteven mluví také o kladech innosti radnice, zastupitel nebo Anen. slatinných lázní. Vážíme si rozvoje i kvality práce, kterou management ASL dosahuje. Vítáme snahu radnice hledat nanní zdroje na náronou opravu zámku projektovaného slavným architektem. Kvitujeme, že je radnice pozorná i k drobnostem, jako je sekání trávy u vedlejších cest i osazení dalších laviek na vycházkových trasách. Snahu lázní zbavit se dopravy chápeme, je to jejich pirozená podnikatelská poteba. Chválíme i snahu radnice získat pro Blohrad nadstandardní ešení dopravy, ale je teba do koncepce vyvážen zahrnout všechny faktory, aby si veejnost s úsmvem neíkala, že nikdo ze zastupitel nemá u plánované peložky svj dm. Tšíme se, že i my se od pedstavitel msta i lázní dozvíme, co je na naší aktivit, dotýkající se ešení dopravy, chválihodné. Za výbor obanského sdružení veejnosti oznamujeme, že byly pijaty rezignace pedsedy a místopedsedy na jejich funkce a Bílý Hrad je nyní veden kolektivn celým výborem. Dlouholetému pedsedovi Edovi elišovi je na míst podkovat za velkou obtavost a odvahu, s nimiž se vnoval velmi nevdné práci. Obdivujeme jeho trplivost, s jakou snášel velmi nevkusné výpady proti své osob shora i zdola. Blohradská historie jej bude vzpomínat, jako jednoho z mála odvážných, kteí po roce 1990 pispli k vyváženosti mladé nedokonalé eské demokracie. Mgr. Tomáš Fassati, MUDr. Martina Pauli a další lenové výboru OS BH.
Vážení, jsem velká patriotka msta, vyrostla jsem tady, bydlela jsem kousek od lázní a Byšiky znám již od dtství, kdy jsme se táhli se sákami a pozdji na lyžích pes Bažantnici na Byšiky sjet šsem nejvtší kopec… Uplynulo již hodn vody a svt se mní, nelíbilo se mi tenkrát zjištní, že na té naší louce, kde jsme vyrostli, lázn postavily minigolf. Musím ovšem íct, že minigolf hraju ráda, a tak jsem se nakonec s touto skuteností smíila, vzpomínky na tu nádhernou louku jsou sice krásné, ale chápu, že minigolf lázním i mstu prospl a louka je správn využita k rekreaním úelm pro všechny. No a ted, ten velký golf na Byšikách, miluji Byšiky, jezdívám tam asto, to místo je opravdu úchvatné a pro m má njaké zvlaštní kouzlo, ten rozhled je k nezaplacení, sednu si na laviku, za mnou Augustýnek a koukáme do kraje... Golfový areál asi zmní tu malebnost opuštného kostelíka, který ní do kraje, který láká lidi k procházce do ticha pírody... Ale už ted‘ je více než zejmé, že ten klid, jako býval dív, už tam také není, málokdo vyjde ke kostelíku pšky, aut nahoru vyjíždí dost, spousta aut stojí tak rzn kolem a mladí se tam projíždí na in-line bruslích, nkdy tam je docela cvrkot. Znám jedno místo, kde golfový areál absolutn nenarušil ráz krajiny, kde krása pírody zstala zachována a golf tomu místu sluší. Jedná se o obec Dýšina, ležící severovýchodním smrem od Plzn, kde kdysi toto místo bylo vyhlášeným letoviskem a to již za první republiky v údolí eky Klabavy. Prosím, podívejte se na její internetové stránky a také na stránky golfového klubu, odkazy http:// www.obecdysina.cz a www.golfplzen.cz. To místo je moc krásné, strávila jsem tam v loském roce pár msíc a tento kouzelný kraj prošla kížem krážem. Golfový areál má také sídlo (zázemí) v bývalém statku, golfové jamky jsou umístny podél íky Klabavy až k Ejpovickému jezeru, kde je jedna z jamek umístna na ostrvku jezera... Samozejm je tento golfový areál pínosem pro obec, ale jak se k jeho výstavb stavli místní obyvatelé ped jeho realizací, to nevím. etla jsem v Jiínském deníku, že blohradští obané jsou siln proti vybudování tohoto areálu, možná to bude opravdu jen tím, že chtjí zachovat malebnost Byšiek, že se bojí, tak jako já, o kouzlo tohoto místa... Ale as se zastavit nedá, také jsem si nedokázala pedstavit u Pardoubku nový lázeský hotel a už se rýsuje ve své velikosti, koupališt Pardoubek také zub asu ohlodal, zstalo zde jen torzo a tak hotel toto místo pozvedne. Prost svt se mní a zmnám se lovk nevyhne.
Pála bych si, aby každý, kdo bude rozhodovat o možnosti výstavby golfového areálu, ml dostatek informací k tomu: - aby rozhodl ve prospch všech obyvatel msta, lázeských host a turist - aby každý ml jasnou pedstavu a informaci o tom, jak takový areál bude vypadat - aby hlavn tomuto krásnému koutu naší krajiny nikterak neublížil Mé velké pání je, jestliže se rozhodne o výstavb golfového areálu na Byšikách, aby tento byl zasazen citliv do této krajiny a nijak nenarušoval nám všem dostupnost na kouzelné místo, které Byšiky bezesporu jsou... Zdraví Alena Loreníková (Bališová) Vážená redakce, ped asem jsem si peetla Blohradské listy, kde se píše o mém tatínkovi a rodin. Nemám slov, kterými bych Vám podkovala za krásný a citlivý pístup a hodnocení jeho práce. On byl velmi skromný a mnoho eí nenadlal, jenom lituji, že se toho nedokal. Já žiji od šestaticeti rok v Liberci, ale ani dnes jsem si nezvykla. Blohrad je moje Ithaka. Moc ráda bych se ješt prošla Blohradem a okolím, ale už to nejde, tak si alespo potu v ítance a moc dkuji autorce. Vážená redakce, dláte to dobe a já Vám ješt jednou dkuji i za svou rodinu. Dobré zdraví a hodn zdaru v každé práci peje M. Hanousková roz. elišová
Vážená redakce,
v posledním ísle „Blohradských list“ jste psali v lánku „bylo, nebylo“ o tkalcích v Blohrad. Dovolte mi, a nejsem rodilá v Blohrad, abych pispla „trochou do mlýna“. Mj otec byl rozený jako jeden z hoch mého ddy. A mj dda p. Josef Lasík nar. 1856 v Blohrad, byl tkadlec. Nebydlel v adovém dom, ale ve vlastním dom p. 91 ve Vojtíškov ulici. Byl, jak jsem se dozvdla a vyetla z doklad, vrchní tovární mistr tkalcovský. Vychoval se svojí ženou Marií pt syn, z nichž jeden padl v první svtové válce v Itálii a jeden se utopil na Pardoubku. Zemel a je pochován i jeho žena na hbitov v Blohrad. Jist ani oni, jak jsem se dozvdla od otce, nežili v pepychu, ale spokojen a ve vzájemné úct. I mj otec vyprávl mnoho historek z mládí. Všichni byli vychováváni k práci a povinnostem, ale dokázali jako dti užít mnoho klukovin, jako vybírání penz z modrého jezírka a jak utíkal ped hlídaem. Byli to vci, o kterých dnešní dti nemají ani zdání. Možná je to i škoda. Tenkrát nebylo tolik penz jako dnes, nežilo se ani v takovém stresu, jako dnes. A to nám možná dnes chybí. Tak asi njak žil mj dda a jeho rodina. Tak jako mnoho jiných. Díky za Váš as, který jste vnovali tení tohoto asi nic neíkajícího dopisu. Peje redakci mnoho úspch a hodn nových podmt z dívjších dob. Protože každý by ml znát nco ze své minulosti. S pozdravem Jana Zoubková - Lasíková Vážený pane Stuchlíku, jsem z Jablonce n. N. a mj známý z Ústí nad Labem. Jsme oba zanícení obdivovatelé zdejšího kraje a vašeho znamenitého asopisu. Já od jara do podzimu jezdím do Lán, takže mám možnost si BL zajistit. Potíž je hlavn v zimních msících. Ráda bych se proto zeptala, zda by byla možnost objednat si pedplatné na rok 2009 pro Mgr. Riegera z Ústí nad Labem. Pedplatné bych zaplatila já, ale BL by šly pímo do Ústí, i zasílání pímo do Ústí na dobírku. Víte, tak skvle vedený asopis jsem daleko široko nevidla. Každý najde to, co chce a my dva jsme genealogové. Navíc vtšina mých pedk pochází práv z okolí Blohradu. Proto nás zajímají pedevším lánky z historie. Dkuji a zdravím Helena Horáková
- 18 -
Na závr lázeské sezony 17. 12. 2008 byl v Anenských slatinných lázních slavnostn oteven nadchod spojující budovy Grand, Janeek a Annu Marii. Pacientm a návštvníkm lázní tak odpadlo pecházení silnice. Mohou se te bez kabátu a v domácí obuvi dostat na své procedury. Celá stavba pišla lázn na osm milion korun, projektovala ji projekní kancelá R atelier Brno - ing. erník. Devný skelet dodala rma CB s. r. o. Liberec. (las, vl)
Vandalizmus, závist i zloba vedly „neznámého umlce“ k provedení takovéto výzdoby Kalského mlýna?
Ve stedu 10. 12. 2008 pedstavila Policie eské republiky v zastoupení npor. Bc. Josefa Kordíka a prap. Jana Pavláska na blohradském námstí nové policejní vozidlo Škoda Octavia. Obané si mohli auto prohlédnout a pi té píležitosti se i zeptat píslušník policie na to, co je zajímá. V rámci obnovy vozového parku dostalo novopacké policejní oddlení (pod které Blohrad spadá), celkem ti vozy Octavia. Dva sedany a jeden kombík. Mimo novou barvu a standardní výbavu mají i speciální doplky, jako je vysílaka, maják, omyvatelné zadní sedaky a pipojení na výpoetní techniku, umožující pes poíta okamžit hledat v celostátních policejních databázích. Podle slov npor. Kordíka jsou postupn vyazována stará vozidla a v rámci tyletého programu obnovy nahrazována vozy Škoda a Volkswagen. (las)
V listopadu se konalo v areálu lázní významné výroní shromáždní delegát hospodáské komory kraje. Konalo se symbolicky na území jiínského okresu, protože v loském roce došlo ke slouení Regionální hospodáské komory v Hradci Králové s Oblastní hospodáskou komorou v Jiín, takže podnikatelská samospráva je nyní v rámci kraje reprezentována jediným subjektem – Krajskou hospodáskou komorou Královéhradeckého kraje. Zahájení tohoto shromáždní se zúastnili i starosta Lázní Blohradu Ing. Pavel Šubr, generální editel lázní Ing. Radim Kalfus, ministerský rada Ing. Bohumír Páleník a pedseda výboru pro dopravu zastupitelstva kraje Vlastimil Dlab. Podnikatele jiínské oblasti krajské hospodáské komory reprezentovali u pedsednického stolu lenové pedstavenstva krajské komory Mgr. Ladislav Groh, jeden z místopedsed a David Jung. Ped vlastním shromáždním se konalo setkání podnikatel a pozvaných host s námstkem ministra dopravy Ing. Emanuelem Šípem o píprav projekt formou PPP (spoluprací veejného a soukromého sektoru) v oblasti dopravy a o dopravní infrastruktue kraje. Této ásti se zúastnil i radní Královéhradeckého kraje s gescí pro dopravu Josef Ješina. PhDr. estmír Jung, oblastní editel krajské hospodáské komory - Jiín
D_^U]áÚURçd`bQfTQ¸ Ficdv\U^U`b_TvfvdUcf} jR_Ú`ÌUcY^dUb^Ud/// ÓöòæçñâëÞâçâáæëâjëlââëu· ÆëñâïëâñìóìßàåìáëÞêuïò
ÑôãêßéêÞàéèàõäïàèäéàåçàësèäñ*Í Ëâìêâ÷âë íìjâñ íìéìâè ÷ßìu Þ èÞñâäìïæu© jéâëmëu÷aèÞ÷ëuèáìðèòíæë©íuðñòíáìÞáêæëæðñïÞàâ ìáèòáèìéæ©ÞòñìêÞñæàèläâëâïìóaëuÐÂÌòïé©êìëìðñ áìíïìäïÞêìóaëuçÞèlèìéæãòëèàæìëÞéæñö©ëâìêâ÷âëm çÞ÷öèìóàå êòñÞàu© íéÞñßö íâð æëñâïëâñ Þ êëìåì áÞéuàåçâáæëâjëàåóåìá
É_îãêëñôðsñÜåsµ ôôô«ÞáæáÞððåìí«íé©ôôô«ÞáæáÞððåìí«ðè ôôô«ÞáæáÞððåìí«à÷©ôôô«ïââßììèðåìí«à÷© ôôô«Þéßæðíìïñ«à÷©ôôô«ðâõöìßéâàâëæ«à÷ ÞêëìåìáÞéuàå««« ēîéÜsèà¨îãêëàèíêîïàÑ_êÝíÜï ÃìïñëÞ±°©Çæjuë Ñâ髵¶¯°® ôôô«àæð«à÷
- 19 -
ZA HOKEJEM I eský hokej v listopadu 2008 oslavil 100 let. Ten náš, blohradský, je o 30 let mladší - vznikl v roce 1938. eské a eskoslovenské zásluhy o evropský a svtový hokej jsou známy. Misti nerostou jak tak z nieho. Podhoubí, zázemí, kluci na venkovských rybnících, na malém zamrzlém plácku. Mnoho malých oddíl a klub a mezi nimi i SK Lázn Blohrad. Pravda, dnes je vše jinak. Poj me ale o dobrých osmdesát let zpátky. S hokejem se v Blohrad zaalo dávno ped rokem zrodu, ped osmaticátým. Mohl za to rozhlas, jehož vhlas se šíil po eském venkov. V té dob byla v oblib pražská hokejová mužstva LTC a LTK. Zásluhou komentátora Josefa Laufera se stali z poslucha rozhlasu fandové hokeje, aniž by kdy tento sport vidli. Kluci na Pardoubku zaali tedy hrát hokej. Hrát, to není však správný výraz. Lépe: zkoušeli hokej. Jakmile zamrzl dva a pl hektaru velký rybník, nastala sháka po vhodných vtvích. Ty musely být v dolní ásti zahnuté, aby pipomínaly pravou hokejku. Místo puku se používalo devného špalku. První opravdový puk se dostal do Blohradu oklikou. Do našeho msta jezdil, coby lázeský host, pan Lorenz, jenž byl funkcionáem v LTC. Ponvadž v té dob nebylo ani v Praze umlé kluzišt, jezdili ped sezónou hrái LTC trénovat do Špindlerova Mlýna. Jednou poslal pan Lorenz do Blohradu korespodák: Dostavte se na nádraží, hokejisté pojedou do Špindlu! V urený den a hodinu se domácí v hojném potu dostavili na nádraží. Pan Lorenz jim pedal puk. Za usmvavé asistence hrá, kteí se dívali z oken vlaku. Valná vtšina blohradských vyznava hokeje vidla porvé a možná i naposledy své idoly z národního manaftu. Puk však nebyl nový. Byl již ohranný. Hrany ml uražené a zaoblené. Asi ani reprezentanti nemli puk nazbyt.
Pro Blohra áky to však byl opravdický puk, slavný puk. Hrálo se s ním dva roky, než zapadl do nezamrzlého pramene v rákosí Pardoubku. V lét se usilovn hledal. Marn. Zapadl do bahna a leží tam doposud. Puk ne ledajaký. Puk od hokejist LTC Praha. Po roce 1930 se do Blohradu pisthovali Zeithammerovi. Starý Zeithammer ml obchod s uhlím. V baráku blohradského panství, v „dchod“. Když se zaínalo hrát na Pardoubku, tak mezi borce pišeli mladý Václav Zeithammer. Rázem všem hokej dokonale znechutil. Ml nejen skutenou hokejku, ale dokonce i brusle - kanady. Místní jezdili na šlajfkách. Zeithammer ml i ramenní, loketní a holenní chránie a dležit a obadn se do nich strojil. Soupem ani spoluhrám se nechtlo s takovým borcem hrát. Pak se však ukázalo, že jenom výstroj hokejistu nedlá. Nkteí se Zeithammerovi vyrovnali, jiní jej i pedili. S nedostatkem výstroje se místní kluci smíili. Ale touha mít pravou hokejku a alespo „džeksny“ je ovládla. Šetili a postupn mli hokejku i lepší brusle. Krátce i o bruslení. Tomu se vnovala pevážn mládež. Dosplých chodilo bruslit málo. Stálým bruslaem byl Josef Vích, který bydlel pod kostelem v dnešní Vojtíškov ulici. Pan Vích jezdil taky ješt na šlajfkách. Uml však krásné osmiky. Po celou dobu kroužil na erstvém led, na jednom eku. Po jeho odchodu vždy zstala jasná stopa - bezvadná, soumrná osma. Blohradské krasobruslaské zaátky. Po Josefu Víchovi pišli Jaroslav a Bla Zachovi z Nmeckého kopce v Horní Nové Vsi. Zachovi byli koncem tyicátých let nkolikanásobnými mistry republiky sportovních dvojic! První pírodní kluzišt se zaalo budovat na cvišišti za sokolovnou. Prkopníkem byl Karel Knej , majitel železáství na námstí a náelník Sokola.
Ml syna Zdeka, pozdjšího blohradského hokejistu. Karel Knej chtl vytvoit lepší prostedí pro hokej, bez obasného zmáchání ve studené vod Pardoubku. Chtl pomoci pi rozvoji sportu, který ml jeho syn rád. Cviišt ale mlo výškový rozdíl 80 cm! V lét se zaalo s odkopem zeminy z horní ásti cviišt. Úmorná, zdlouhavá práce, bez mechanizace. Nadšení ticítky místních velké, terén se podailo snížit o 40 cm. Za dva roky se pokraovalo. Práce již byla snazší. Eda Jakoubek, také jeden ze zakladatel blohradského hokeje, pivedl kon a pluh. Dvakrát se ješt plocha rovnala, než vznikla slušná rovina. Pi prvních mrazech se zaalo kropit, ne napouštt. Blohradské pírodní kluzišt bylo hotovo. Psal se prosinec 1936. Jarda Weinhauer, výborný útoník a pozdji obránce nejlepší doby hokeje v Blohrad, ml nco pes dva roky. Oldich Vinálek a Slávek Forman zaali chodit do první tídy. Pírodní kluzišt za sokolovnou. Kluzišt, na kterém tito borci a mnoho dalších hráli hokej. Tvrdý a nejrychlejší kolektivní sport na svt. Zapustil své koeny v blohradské kotlin.
2. ledna 1954 V nových dresech ped utkáním se SK Vinary 6:4. Dole zleva: J. Hruška, M. Va ura, E. Stejný, F. Nmec, F. Mach. Nahoe zleva: A. Kozel, M. Hrní, B. Forman, R. Bízek, J. Weinhauer, O. Vinálek a J. Jakoubek.
Pibližn rok 1940. Zleva: F. Mach, Novotný, F. Munzar, Vl. Forman, F. Pech, Vl. Hájek, M. Va ura, Somol. Dole: O. Hlavatý. - 20 -
BODYČEK A KARAFIÁT Žil hokejem a kvtinami. Hokej zaal na levém kídle. Po ptatyicátém v útoku se Slávkem Formanem a Radkem Bízkem. To mu bylo sedmnáct. Jako synek živnostník sloužil vojnu na Ostravsku u pomocných prapor, pétépák. I tady hrál ale hokej. Obas zaskoil i ve fotbalové brán, jaksi navíc. Dobe hrál i stolní tenis. Hokej však u nho vyhrál. Hokej, zimní sport tvrdých chlap. Hokej, kde bez kvalitního bruslení jsi jako stavebník bez cementu. Hokej, krutý, ostrý, ale pekrásný ve své kolektivní podob. Hokej a jeho eskoslovenské poválené úspchy. Ten hokej mu uaroval.
Když ped jedenáctou veer konil v Blohrad hokejový ma, tak za dvacet minut poté vezl autem Zdeka erveného do Špindlu na chatu, kde tento útoník a bruslaský elegán správcoval. V amatérských podmínkách dlal hokej jako profík. Obtavost mu byla vlastní. „Franta pivez na choteskou faru pinpongový stl a košík mík. My, kluci jsme stáli v pozoru nastoupený,“ dnes vzpomíná Bohuslav Vejrosta. A kvtiny. Obdobný pístup. Lásku ke kvtinám a podmínky pro zahradniení zddil po rodiích. Vypracoval se na zahradníka známého od Chrudimi po Vrchlabí. Kytice a vnce od Františka Nmce se neslo krajem. Kvtiny - astry Nmcových vyhrávaly soutže. Slušná ádka svatebních kytic pro blohradské nvsty byla dodána z pardubických Polabin, kde ml pozdji Nmec uznávanou zahradnickou rmu. Jsou pojmy, jež nejdou k sob. Neladí. Nejsou jaksi harmonické. Lední hokej a kvtiny. Puk a chryzantény. Bodyek a karaát. František Nmec. Hokejista a zahradník naprosto vyvrací zažité tvrzení. Obojí ml rád.
FRANTIŠEK N MEC (1928 - 1985)
Trénoval víc než druzí. Vylepšoval svoji výstroj. Vždy Franta Nmec ml snad první hokejovou pilbu na východ ech. Mnoho let se staral o kvalitní led na kluzišti za sokolovnou. Žlutohndým kabrioletem znaky Mercedes jezdil stíkat, dlat led, shrnovat napadaný sníh. Nkolikrát za noc. Jasn, že mrzlo jen praštlo. Hrál obránce, dvojice obránc Mach - Nmec byla nco jako Gut - Tikal v náro áku. Vyhledával posily, vedl dorost i žáky.
PIŽLOVO KLUZIŠTĚ,
ROMANOVI A BABKY U TELKY
Eva a Pavel Romanovi
Už po roce 1900 se v Blohrad bruslilo. Nejen na rybnících, ale i na Javorce, která nebyla ješt regulována, regulace probhla v roce 1927. eka tvoila etné zátoiny a mliny. Ty v zim zamrzaly a daly se pro bruslení dobe využít. Most u lékárny byl kamenný se dvma oblouky. A pod ním, za Pižlovými, se eišt rozšiovalo. Dm Pižlových, to je dnešní, již delší dobu opravovaný barák na východním rohu Malého námstí. Stávala zde Kuerova benzinová pumpa. Obchodník Jindich Pižl, hybná páka veškerého kulturního dní ve mst, byl také iniciátorem zízení kluzišt na Javorce. Ped zimou byla pod Špringrovými vybudována na ece hráz. Když mrzlo, tak vzniklo nádherné kluzišt. O to peoval Honzíek Vích, místní ponocný. Nad ledovou plochu rozvsil lampióny. Prodával aj, grog a zákusky. A taky hrál na ašinet. Tady se scházela blohradská omladina a kluzišt po hezkou ádku zim dobe sloužilo. Ke kluzišti pana Pižla se váže jedna moje vzpomínka ze zaátku šedesátých let. Svtem letlo krasobruslení. Hned po fotbale a hokeji táhl tento druh sportu. Sledování krasobruslení hodn souviselo s rozmachem tele- 21 -
vize. Na tanení páry, sportovní dvojice a jednotlivce se koukalo snad v každém druhém baráku. Obrovský to rozdíl proti dnešku. Mistrovství svta, olympiáda, Víde, Paíž, Stockholm, Praha. A eskoslovenská tanení dvojice par excellence - Eva a Pavel Romanovi. My doma na Te ance nalepený na záící bedn. Ev a Pavlovi držíme palce. Mladí i staí. Mezi staršími dv nádhern loví postaviky. Sousedka paní Pechová a její švagrová, ptaosmdesátiletá paní Kaírková. Ta pi pohledu na ladnost, svžest a velký šmrc Romanových íká Pechové: „Gusto, Gusto! Takhle jsme taky jezdili! S Lojzou Krausovým tam dole u Pižlových. To peci vbec nic není.“ Pechová, která byla vždycky tak trochu hrubšího zrna, Kaírkovou srovnává: „Tono, hovno. Hovno jste jezdili! Tohle jsou Romanovi, Romanovi, rozumíš! To je nco úpln jinýho než to vaše ježdní a držení se za ruiky s Lojzou Krausovým! A jak jsem znala Lojzu, tak jste každou chvíli odfreli na grog.“ Eduard eliš, foto: archiv Jiího Hlavatého
Pro dobro věci
Herec Pavel Trávníček v základní škole
Tíkrálová sbírka, kolikrát o tom slyšíme v médiích a ani již nevnímáme význam této ušlechtilé akce. Málokdo však ví, co všechno to obnáší a k jakému úelu sbírka slouží.
Ve stedu 17. prosince 2008 probhlo v aule základní školy pedstavení nového 3CD Františka Davida Skoepy Píhody kapíka Pepíka. O ktu nosie jsme informovali v BL již díve, nkolik msíc po uvedení titulu na trh pijel autor pedstavit své dílo pímo dtem z msta, ve kterém se dj jeho píbh odehrává. Jak u Františka D. Skoepy bývá zvykem, pivezl na pedstavení svého 3CD jednoho ze známých umlc, kteí v jeho povídkách namluvili rzné postavy. Tentokrát žáci základní školy mohli osobn poznat herce, režiséra a majitele divadla Pavla Trávníka. Pavel Trávníek nezapel své moderátorské umní a ve zhruba hodinovém poadu stihl pro dti zrealizovat soutž ve zpvu, v tanci a v koledách. Sám nkolikrát vystoupil se svými písnikami, které s kolegyní a manažerkou svého divadla (bohužel z playbacku) zazpíval. Za asistence Františka Skoepy pobavil dti nkolika vtípky a roztleskal zaplnnou aulu. Na závr tento známý herec vnoval zájemcm své fotograe. Jaroslav Jirásko
Organizace letošní Tíkrálové sbírky se ujal Ing. Tomáš Jirásko ve spolupráci s Oblastní charitou Jiín a Mstským úadem Lázn Blohrad. Dobrovolníci - dosplí a hlavn dti - chodili 3. a 4. ledna 2009 ve svém volném ase koledovat i pes nepíze poasí. Vytvoilo se celkem 8 skupin. O tom, že se celá akce zdaila, svdí výtžek sbírky 20 789 K, který bude vnován na charitativní úely, tzn. na pomoc potebným v našem okrese. Podkování patí ing. T. Jiráskovi a Mstskému úadu Lázn Blohrad za vstícnou spolupráci a všem velkým i malým koledníkm. Nejvtší dík však patí všem tm, kteí nezaveli dvee a oteveli svá srdce, aby pispli jakýmkoliv obnosem pro potebné z blízkého i vzdálenjšího okolí. Dkujeme. H. Steinerová
Mstský úad Lázn Blohrad upozoruje obany na MOŽNOST ODEVZDAT DA OVÉ P IZNÁNÍ k dani z píjm v Lázních Blohrad Finanní úad v Jiín dohodl se starostou msta Lázn Blohrad výjezdy pracovník nanního úadu do Lázní Blohradu, kde budou v zasedací místnosti Mstského úadu pedávat a vybírat od poplatník piznání k dani z píjm fyzických osob za zdaovací období roku 2008 pondlí 16. 3. 2009 steda 18. 3. 2009 pondlí 23. 3. 2009 steda 25. 3. 2009
9:00 - 13:00 --9:00 - 13:00 ---
--13:00 - 17:00 --13:00 - 17:00
Pracovníci nanního úadu budou vydávat i daové poštovní poukázky, kterými je možno na pošt uhradit daovou povinnost. Formuláe je možné si vyzvednout na Mstském úad v Lázních Blohrad už nyní.
- 22 -
Poděkování paní učitelce Krausové
Stává se už tém tradicí, že paní uitelka Iva Krausová se svými žáky nacvií pedvánoní besídku pro rodie, babiky a ddy, známé a ostatní, kdo chtjí nco hezkého vidt a slyšet. Program, který trval skoro hodinu, byl bohatý na písniky, aerobic a scénky na úrovni divadelního pedstavení, zkrátka dti nám ukázaly, co umí a jak jsou šikovné. Šikovná je i paní uitelka, když secviila s dtmi takovýto program. To je výkon hodný profesionál. A takovou uitelku máme na naší základní škole. Dti nám pipravily také pohoštní, atmosféra pi besídce v nás vyvolala pocit radosti, klidu a spokojenosti, pesn to, co by mli lidé mít v srdci ped Vánocemi. A za to patí velký dík Vám, paní uitelko Ivo. Rodie dtí 4. A
Karel Václav Rais Pi píležitosti 150. výroí narození spisovatele Karla Václava Raise položili zástupci msta Lázní Blohradu, starosta Pavel Šubr a Ladislav Stuchlík, spolu s editelem ZŠ Jaroslavem Jiráskem vnec a kytici na hrob tomuto nejvtšímu z blohradských rodák. Že se na pana spisovatele nezapomíná, svdila cestika prošlapaná ve snhu k jeho hrobu na pražských Vinohradech a vneek a kytky položené na náhrobním kameni. (las)
Foto: Alena Fléglová
