2008. Odpady.ihned.cz. Téma Mechanicko- -biologická úprava. Ekologické odstraňování autovraků živoří. Odpady v Neapoli mafie a úředníci

OD01

5.2.08

3:43 PM

Page 1

MĚSÍČNÍK VYDAVATELSTVÍ ECONOMIA

cena 75 Kč/ 99 Sk

2/2008 O D B O R N Ý Č A S O P I S P R O N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y A Ž I V O T N Í P R O S T Ř E D Í

Téma Mechanicko-biologická úprava

Ekologické odstraňování autovraků živoří

Odpady v Neapoli – mafie a úředníci

Recollect service

Odpady PCB a nakládání s nimi

Odpady.ihned.cz

OD-000319

OD02

5.2.08

3:49 PM

Page 1

OD03

5.2.08

4:30 PM

Page 3

OBSAH SPEKTRUM

4

T É M A : M E C H A N I C K O - B I O L O G I C K Á Ú P R AVA Kam s ním

7

Ing. Pavel Bartoš MBÚ je mezistupeň, který může prodražit systém

8

Jarmila Šťastná Každá země řeší MBÚ jinak

9

Ing. Terezie Pačesová a kol.

N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y Vzdálenost od recyklačního zařízení je rozhodující

12

Odpovědné podnikání v chemii

12

Ekologické odstraňování autovraků je živořící činností

13

Jan Volejník Autovraky na Slovensku: trojnásobný nárůst zpracování

14

Odpady v Neapoli – mafie a úředníci

15

Inspekce bude letos pokračovat v započatém trendu

17

Ing. Petr Havelka Plynový pohon pro svozové vozy

18

Recollect Service – ekologicky solidární vratný systém průmyslových obalů

19

Ing. Karel Valík, MBA

L E G I S L AT I VA Co očekávat od nové směrnice o bateriích?

21

RNDr. Petr Kratochvíl Ohlašování údajů do integrovaného registru znečišťování za rok 2007

22

Ing. Jan Maršák, PhD Novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí

23

Mgr. Petr Opluštil

MANAGEMENT Polychlorované bifenyly, odpady PCB a povinnosti při nakládání s nimi

24

Ing. Jaromír Manhart

FINANCE První evropské dotace míří k žadatelům

26

Jana Kulísková

SERVIS Nové knihy

27

Graf měsíce: Způsoby nakládání s odpady v roce 2006

27

Největším ekologickým problémem zůstává kvalita ovzduší

28

Úspory energie lidi zajímají

29

Co nového ve Sbírce zákonů

29

Do diáře

30

Vážení čtenáři, musím přiznat, že jsem se vloni nejspíš mýlila (samozřejmě v mnoha různých ohledech, budu tady mluvit jen o jednom případu). Země se asi opravdu otepluje. Jarmila Šťastná Nepřesvědčily mě o tom šéfredaktorka hromady článků v novinách, ani společné kvílení na seminářích, ani politické debaty na konferencích v různých báječných místech, kde je skvělé koupání. Mimochodem: pořádat konferenci o ochraně klimatu na odlehlém ostrově, kam musejí úplně všichni přiletět letadlem, to chce opravdu pevné nervy a zásadní, až politický přístup k otázkám vlivu člověka na produkci skleníkových plynů. Ale vraťme se k oteplování. Přesvědčili mě o tom lidé, kteří ho viděli na vlastní oči. Kamarád, který procestoval celý svět, řekl: »Na Kilimandžáru jsem byl mockrát, a pokaždé je vidět, že ty ledy ustupují.« Známý žijící ve Švýcarsku zase vyprávěl, že když sem před mnoha lety přijel, lyžovali s dětmi i na níže položených kopcích, kde už dnes nebývá sníh vůbec. Ano, připouštím, oteplujeme se, i když ve mně stále přetrvávají pochybnosti, jestli nejde jen o výkyv v rámci dlouhého klimatického cyklu, o němž nemáme ani tušení. Na mapě historických Čech z doby Karla IV. jsou zaznamenány oblasti pěstování vína – jsou mnohem rozsáhlejší, než dnes, a prý se tu pěstovaly i melouny. V té době tu mohlo být tepleji. Musíme si zvyknout, že v novinách bude stále více poplašných zpráv typu: netopýři vylétávají z jeskyní, už nebude zima. Taky medvědi nespí a mravenci už zase něco kutí po lese. Události, o něž se před pár lety zajímalo pár biologických nadšenců, se dnes dostávají na titulní strany. Signalizuje to stále větší zájem veřejnosti o životní prostředí, bohužel vedený v bulvarizovaném a hodně povrchním tónu. Vždycky si vzpomenu na povídku Stephena Leacocka, kde zanícený milovník přírody na jaře vypráví, že už viděl na větvi červenku. A Leacock v roli ignoranta si říká: »Já myslel, že červenka je nějaký mor prasat.« Skeptický pozorovatel na poplašné zprávy o medvědech mávne rukou: »Ti vylejzali vždycky. Až se ochladí, oni zase zalezou.« Krásný únor vám přeje

Jarmila Šťastná Uzávěrka tohoto čísla 30. 1. 2008 o d p a dy. i h n e d . c z

O D PA DY 2 / 2 0 0 8 – 3

OD04_06

5.2.08

3:50 PM

Page 4

SPEKTRUM

Funguje databáze brownfields

«

Agentura CzechInvest spustila online databázi opuštěných průmyslových areálů, tzn. brownfieldů v České republice. Národní databáze brownfieldů má přilákat nové investice do těchto problematických oblastí. Seznam obsahuje podrobné údaje i s fotodokumentací o vybraných lokalitách a bude se postupně rozšiřovat a aktualizovat. Opuštěné průmyslové areály mají neustále obrovskou hodnotu. »Většinou už mají vybudovanou kompletní infrastrukturu, často leží ve velmi zajímavých lokalitách a navíc je na jejich obnovu možné získat další finance z evropských fondů. O těchto oblastech přitom dosud neexistoval ucelený přehled obsahující přesně ty V České republice je přes dva tisíinformace, které jsou důležité ce lokalit »brownfields« pro jejich nové využití. Tato databáze spolu s národní strategií chce investorům nabídnout alternativy často výhodnější než umístit investici na tzv. zelené louce,« řekl Michal Koryčánek, náměstek generální ředitelky agentury CzechInvest. Databáze vychází z údajů získaných díky vyhledávací studii brownfieldů,, která identifikovala celkem 2355 lokalit s celkovou rozlohou 10 326 hektarů. Databáze na adrese brownfieldy.cz se bude postupně plnit podle toho, jak se podaří od jednotlivých majitelů nemovitostí získávat souhlas se zveřejněním údajů. Investoři mohou v databázi vyhledávat brownfieldy podle jednotlivých krajů, požadované velikosti, podle typu nemovitosti (budova, pozemek, celý areál) nebo podle předchozího využití lokality. O zvolených brownfieldech pak získají rozsáhlé informace včetně vlastnických vztahů, podrobného popisu stavu nemovitosti, informace o případných ekologických zátěžích nebo o technické infrastruktuře místa.

Město Úpice má bioplynovou stanici Na konci minulého roku byla do zkušebního provozu uvedena bioplynová fermentační stanice v Úpici. Toto zařízení bylo vybudováno s finanční podporou z prostředků ERDF, SFŽP, KÚ Královéhradeckého kraje a města Úpice. Výrobní podíl na celkové realizaci má firma Ekora, s. r. o. Provozovatelem zařízení budou Městské vodovody a kanalizace Úpice. Zařízení bude zpracovávat zhruba 6 tis. tun biologicky rozložitelných odpadů, včetně sběru těchto složek od obyvatel města Úpice.

Areál bioplynové stanice v Úpici

Cla pro země znečišťující ovzduší Evropská unie zvažuje, jestli by mohla zavést dovozní cla na zboží přicházející ze států, které dostatečně nebojují proti vypouštění skleníkových plynů. Zpřísnil by se také systém obchodování s emisními povolenkami: firmy z »hřešících« zemí mimo EU by musely kupovat povolenky na emise. EU se zavázala snížit emise skleníkových plynů do roku 2020 o nejméně 20 procent proti stavu z roku 1990. V roce 2012 však skončí platnost Kjótského protokolu, a unie proto musí hledat cesty pro období mezi roky 2012 až 2020. Na otázku cel panují i v Unii velmi rozdílné názory. Týkaly by se totiž zemí, které se ke snižování emisí dosud nezavázaly, ale zároveň patří mezi nejvýznamnější obchodní partnery: Indie, Čína nebo USA. Na druhou stranu politici připomínají, že evropské podniky se vlivem přísných opatření na ochranu ovzduší dostávají do nevýhodné situace vůči podnikům ze zemí, kde taková opatření neuplatňují. Je však jasné, že případné zaČína nepodepsala Kjótský vedení cel by mohlo vést k ob- protokol, ale patří k největchodním konfliktům a bylo by ším producentům skleníkových plynů velmi složité.

Komunitní kompostování v Řepích pokračuje Na sídlišti v Praze – Řepích pokračuje projekt komunitního kompostování, zahájený v březnu 2007 s finanční podporou Magistrátu hl.m. Prahy. Zapojilo se do něj 35 domácností ze dvou bloků panelových domů ve Španielově ulici. Občané byli nejdříve osobně seznámeni s principy a pravidly společného kompostování a nadále jsou podle potřeby informováni prostřednictvím dopisů do schránek nebo e-mailů Kompostéry na sídlišti Řepy o dění kolem projektu. V současné době jsou v provozu čtyři uzavřené a uzamykatelné kompostéry a dva jsou již zcela zaplněny. Za celou dobu kompostování nedošlo k porušení stanovených pravidel (tj. co lze a nelze ukládat do kompostu). Hlavní složkou biologického materiálu odkládaného do kompostérů je kuchyňský odpad, v menší míře pak použitá podestýlka od býložravců chovaných v domácnostech (králík, morče), květiny a použitá zemina. Vzniklý kompost si rozeberou účastníci kompostování nebo bude použit ke zkvalitnění půdy v okolí domů (záhonky, stromy). Na podzim SE projekt zapojil do mezinárodní akce Growing with compost (www.growingwithcompost.org) a stal se jednou z jeho demonstračních kompostáren.

Rubriku zpracovali – jhm– a – lom– 4 – O D PA DY 2 / 2 0 0 8

o d p a dy. i h n e d . c z / s p e k t r u m

OD04_06

5.2.08

3:50 PM

Page 5

SPEKTRUM

Pokuta za infekční odpady Česká inspekce životního prostředí uložila půlmilionovou pokutu podnikateli z Jindřichova Hradce, který přebíral od jiných subjektů různé odpady a soustřeďoval je ve svém objektu v obci Bednáreček. K nakládání s odpady však neměl vydáno povolení. Česká inspekce životního prostředí spolu s Městským úřadem Jindřichův Hradec provedly v roce 2006 v areálu několik kontrol a postupně majitele donutily odpady odklidit. Podnikatel soustřeďoval v odpady kategorie ostatní i kategorie nebezpečný. S nebezpečnými odpady pak nakládal způsobem, který ohrožoval životní prostředí – odpady nebyly zabezpečeny zejména proti úniku do životního prostředí, a při první kontrole nebyl podnikatel ani schopen přesně identifikovat jednotlivé druhy soustředěných odpadů. V objektu byly zjištěny sudy s olejem, sudy s nebezpečnými kaly, kondenzátory s PCB (polychlorovanými bifenyly), atp. Byly zde také zdravotnické odpady. Právní předpisy stanoví, že pokud nejsou infekční odpady chlazeny, musí být předány ke Zdravotnické odpady skladoval podnikatel půl roku – a dostal za to půlmikonečnému odstranění do lionovou pokutu 48 hodin v letním období a do 72 hodin v zimním období. Podnikatel měl infekční odpady umístěny v obci Bednáreček bez jakéhokoliv chlazení, a to po dobu více než půl roku.

Pytlový svoz se osvědčil V okrajových částech Vsetína, kde převládá individuální zástavba rodinných domů, se sváží recyklovaný odpad v plastových pytlích. Lidé si na tento způsob třídění odpadu rychle zvykli a městu přináší ekologický i ekonomický efekt. Pytlový svoz se na celkovém množství vytříděného odpadu z domácností podílí téměř deseti procenty a díky němu stouplo procento vytříděného odpadu na devět procent. Svozy provádějí technické služby podle stanoveného harmonogramu zveřejněného na stránkách města a v kalendářích, které dostali občané zdarma do svých schránek. Svážení recyklovaného odpadu z okrajových částí Vsetína, jejichž obyvatelé mají dál k recyklačním kontejnerům, zahájily vsetínské technické služby před dvěma lety. V těchto lokalitách totiž žije v téměř 1800 domech přes pět tisíc lidí, což je zhruba šestina vsetínské populace. V únoru také zahájí ve Vsetíně provoz Logistické centrum odpadů mikroregionu Vsetínsko, kde se budou dotřiďovat, překládat, skladovat či přímo druhotně zpracovávat nejrůznější druhy odpadů. Jeho výstavba si vyžádala takřka 150 milionů korun. Město Vsetín nedávno zakoupilo 11 svozových automobilů nákladem více než 33 milionů korun a obnovilo tak veškerý vozový park pro Pytlové sběry odpadů se svoz a zpracování odpadů, který měl uplatňují nejen ve Vsetíně průměrné stáří 22 let. (sběr na severu Čech) o d p a dy. i h n e d . c z / s p e k t r u m

Vláda koupí laguny Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman uspěl se svým návrhem, aby vláda uvolnila 27 milionů korun, které budou použity pro vyrovnání mezi konkurzním správcem a věřitelským výborem za zkrachovalou chemičkou Ostramo-Vlček. Uvolnění peněz by mělo pomoci k urychlení začátku prací na likvidaci ropných lagun. Ropné látky v lagunách by se tak mohly začít likvidovat ještě letos a mohly by být vytěženy do roku 2010. Podle náměstka ostravského primátora Lukáše Ženatého mají práce, které se v lagunách dosud vykonaly, mnohem větší hodnotu než 27 milionů korun. Pokud by však laguny spadly do konkurzní podstaty zkrachovalé chemičky, jak požaduje správce konkurzní podstaty, sanace lagun by se mohla zastavit na několik dalších let. Ostravské laguny patří k největším ekologickým zátěžím v republice. Z areálu je potřeba odtěžit 200 000 tun ropných kalů a vyčistit 600 000 tun znečištěné zeminy i podzemní vodu. Po vytěžení lagun se bude území nejméně dalších deset let rekultivovat.

Pokuta za chyby v provozní evidenci Česká inspekce životního prostředí upozornila všechny provozovatele zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečištění, aby řádně vyplnili souhrnnou provozní evidenci, kterou musí každým rokem odevzdat inspekci a obecním úřadům. Souhrnná provozní evidence je jedním z podkladů pro výpočet poplatků za znečišťování ovzduší. Návrh zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí, který schválil Senát Parlamentu České republiky, zavádí v části pojednávající o změně zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, nový režim pro podávání souhrnné provozní evidence stacionárních zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší i kontrolu dodržování ohlašovací povinnosti. Inspekce v předchozích letech pokutovala pouze pozdní Za nesprávné údaje v provozní podání evidence, navržené evidenci může přijít pokuta změny zákona o ovzduší rozšíří pravomoc ČIŽP o sankce za uvedení nesprávných údajů v souhrnné evidenci. Kontrola včasného podání, úplnosti souhrnné provozní evidence a správnosti uvedených údajů bude prováděna v rámci kontrol dodržování povinností provozovateli zdrojů

O D PA DY 2 / 2 0 0 8 – 5

OD04_06

5.2.08

3:50 PM

Page 6

SPEKTRUM

Odpadové hospodářství ve Švýcarsku Švýcarská konfederace, jako nečlenský stát EU, definovala již v dostatečném předstihu podmínky pro další vývoj odpadového hospodářství a v současné době disponuje světově nejvyspělejším systémem hospodaření s odpady. Švýcarské odpadové hospodářství se od roku 1986 orientuje podle tzv. Rukověti švýcarského odpadového hospodářství (Leitbild der schweizerischen Abfallwirtschaft). Látkovému využívání, především při separovaném sběru odpadů, je od roku 1990 ve Švýcarsku věnováno značné úsilí - s patřičnými výsledky. V současné době se látkově využívá téměř 50 % komunálního odpadu (papír, sklo, plasty, kovy). Nicméně podle místních odborníků je recyklační potenciál téměř vyčerpán, zejména z důvodu nepříznivého poměru náklady/výnosy. Od roku 2000 je ve Švýcarsku zakázáno skládkování biologicky rozložitelného odpadu. Veškerý směsný zbytkový odpad a rovněž spalitelné stavební odpady jsou energeticky v 31 zařízeních. Ve Švýcarsku platí technické nařízení o odpadech z roku 1990, kde je kromě jiného zakotvena povinnost látkově využívat a provozovat spalovny s využitím energie. Za to, aby byly nevyužitelné, spalitelné odpady ve vhodných zařízeních spáleny, zodpovídají kantony.

Irsko vede válku proti plastovým taškám, daň za ně dosáhla 32 %

Plastové tašky jsou stále méně populární Plastové odnosné tašky byly uvedeny na trh zhruba před třiceti lety a od té doby se jim dostalo mimořádného rozšíření. Značný je jejich negativní vliv na životní prostředí, protože představují podstatnou část odpadů v černých skládkách všude po světě. Proto některé země světa již přijaly zákaz nebo aspoň omezení jejich používání. Mezi prvními bylo Irsko, které již v roce 2003 zavedlo na plastové tašky 22% daň a loni ji zvýšilo o dalších deset procent. Tašky jsou zakázány také v Kanadě a několika zemích po celém světě, nedávno ohlásila tento krok i Čína. V USA se roční spotřeba plastových tašek odhaduje na 100 miliard kusů a jejich recyklace dosahuje pouhých 6 procent. Hnutí proti jejich používání vyústilo v San Franciscu v úplný zákaz tašek, které byly nahrazeny papírovými nebo rozložitelnými taškami bioplastu. V New Yorku přenesla povinnosti městská rada kompletně na obchodníky – ti budou povinni recyklovat plastové tašky. Každá větší prodejna musí mít k dispozici kontejner na jejich sběr. Opatření se týká obchodů s plochou nad zhruba 400 m2 a obchodních řetězců, které mají ve městě víc než pět provozoven. Obchodníci musejí nabídnout lidem znovu využitelné tašky, na každé tašce musí být upozornění »Vraťte do obchodu na recyklaci«, navíc budou muset hlásit hmotnost sebraných tašek úřadům.

Ve Švýcarsku se odpady od roku 2000 vůbec neskládkují

Podpora sběru starých pneumatik Slovenský Recyklační fond podpořil za posledních šest let rozšíření separovaného sběru a materiálového využití opotřebovaných pneumatik sumou více než 200 milionů Sk. Podíl zpracovaných odpadních pneumatik se za tu dobu zvýšil pětkrát – v roce 2007 to bylo kolem 16 500 tun, což odpovídá zhruba 63 % celkového množství odpadních pneumatik. Do roku 2010 by toto množství mělo vzrůst až na 70 %, konečným cílem je 98% materiálové využití. Slovensko mu totiž dalo přednost před využitím energetickým. Kapacita vybudovaných zařízení na zpracování pneumatik nyní na Slovensku dosahuje 44 000 tun a Recyklační fond oznámil, že již nebude podporovat budování dalších kapacit, ale pouze sběr a využívání granulátu v nových výrobcích. Nedávno byla na Slovensku uvedena do provozu technologická linka firmy V. O. D. S., a. s., v Kechneci, na kterou RF přispěl 80 miliony k Sk. Jejím spuštěním byl podle RF realizován celoslovenský komplexní systém nakládání s opotřebovanými pneumatikami. 6 – O D PA DY 2 / 2 0 0 8

Slovensko má kapacitu zpracování pneumatik téměř třikrát vyšší, než jejich sběr

o d p a dy. i h n e d . c z / s p e k t r u m

OD07_10

5.2.08

4:34 PM

Page 7

TÉMA

MECHANICKO-BIOLOGICKÁ ÚPRAVA

Kam s ním? Zdá se vám tato otázka neaktuální? Kdo by tušil, že nebude mít na počátku třetího tisíciletí odpovídající odpověď. Je smutnou skutečností, že Česká republika, člen Evropské unie, přes veškeré legislativní opatření a řadu přijatých strategických dokumentů a přes platné závazky vůči EU neví, jak optimálně nakládat s komunálními odpady.

V

roce 2003 byl nařízením vlády schválen Plán odpadového hospodářství, který měl na dobu deseti let stanovit cíle a základní směry v nakládání s odpady. Ze souhrnného vyhodnocení účinnosti nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky za období let 2004 až 2006, lze vyčíst dvě zásadní informace. V oblasti všech odpadů, mimo komunální, se prakticky daří plnit drtivou většinu cílů a patří za to poděkování a ocenění všem původcům a celému systému odpadového hospodářství. Nepotěšitelnou informací je skutečnost, že v oblasti komunálních odpadů nejsou plněny v zásadních parametrech cíle POH, s výjimkou separace obalových odpadů. Především není plněn cíl budování integrovaných systémů nakládání s komunálními odpady. Jejich fungování by mělo vycházet ze zákona o odpadech a POH, zejména respektovat priority způsobu nakládání s odpady. Problém spočívá v nekonzistentnosti POH ČR, který jako jeden z hlavních cílů uvádí: »V maximální míře využívat odpady jako náhradu neobnovitelných surovin«. Dalším cílem je zvýšit materiálové využití komunálních odpadů na 50 % do roku 2010 ve srovnání o d p a dy. i h n e d . c z / t e m a

s rokem 2000. Z logiky věci a při respektování dikce zákona o odpadech vyplývá, že ta část komunálních odpadů, která nebude materiálově využívána, má být přednostně využita energeticky. Pouze energeticky nevyužitelná část by měla být uložena na skládky. Realizaci této logické vazby, ze které by měla vyjít koncepce integrovaných systémů nakládání s odpady, však brání nejen některá ustanovení POH ČR, která zamezují výstavbě nových spaloven komunálního odpadu ze státních prostředků, ale také všeobecný odpor ministerstva životního prostředí a zelených nevládních organizací k energetickému využívání komunálních odpadů. Na druhé straně je nutno připomenout, že POH ČR doporučuje jako cestu řešení využívání směsných komunálních odpadů mechanicko-biologickou úpravu odpadů. O této metodě dnes s jistotou můžeme říct, že není konečná – provádí pouze úpravu odpadů, na kterou musí navázat další technologie na jejich využití nebo odstranění. Tuto skutečnost potvrdil nejen nedávno ukončený úkol VaV realizovaný firmami Fite, a. s., Sita CZ, a. s. a ETC Ecoconsulting Group, s. r. o., ale zejména praktické zkušenosti z Německa, kte-

ré přímo říkají, že tato metoda vede do slepé uličky. Jsem pevně přesvědčen, že plošné zavádění MBÚ nemá ekonomické, ale ani environmentální opodstatnění. Nevylučuji, že v některých konkrétních specifických podmínkách je možno MBÚ efektivně využít jako součást integrovaného systému nakládání s komunálním odpadem. Stávající stav komunálního odpadového hospodářství je velmi závažný a dále neudržitelný. Dlouhodobě je zablokováno budování komplexních environmentálně i ekonomicky efektivních integrovaných systémů nakládání s komunálními odpady. Proto je nezbytné přijmout taková opatření, která umožní tyto systémy vybudovat ještě v tomto plánovacím období EU, tj. do roku 2013. Vyzývám k využití této příležitosti, která je pro ČR neopakovatelná. Nehledejme nové alternativní metody, které v krátké době není možno nalézt a s největší pravděpodobností nalezeny nebudou. Připusťme konečně, že zákon o odpadech je platný a ukládá nám, jak využívat odpady a šetřit neobnovitelné suroviny. Zabraňme skládkování komunálních odpadů. Stále skládkujeme téměř 3 mil. tun směsných komunálních odpadů s výhřevností kolem 10 až 12 MJ/kg. Přestaňme plýtvat neobnovitelnými energetickými surovinami a začněme se chovat jako zodpovědná, environmentální a ekonomicky vyspělá společnost. Přestaňme hájit nesmyslné pseudoenvironmentální vize a přijměme zodpovědnost za důsledky vlastní spotřeby, vlastního životního stylu a vlastní životní úrovně. Ing. Pavel Bartoš, viceprezident HK ČR O D PA DY 2 / 2 0 0 8 – 7

OD07_10

5.2.08

4:34 PM

Page 8

T É M A : M E C H A N I C K O - B I O L O G I C K Á Ú P R AVA

MBÚ je mezistupeň, který může prodražit systém V průběhu celého roku byla u nás ověřována technologie mechanicko-biologické úpravy s cílem zjistit, jaké výstupy se dají získat a jakou kvalitu budou mít vzhledem k jejich možnému využití.

T

echnické zabezpečení zkoušek i výsledky analýz nám přiblížil Ing. Bedřich Friedmann, vedoucí manažer technické podpory společnosti Sita CZ, a. s. , která se spolu se společnostmi Fite, a. s., Ostrava, a ETC Consulting Group, s. r. o., Praha, podílela na realizaci celého projektu.

♦ Jak bylo technicky zabezpečeno ověřování technologie MBÚ? Zkoušky samotné proběhly na vzorcích, které byly sestaveny na základě bilančních výpočtů, tak aby každý vzorek reprezentoval všechny typy zástavby, vytápění a podobně. Testování proběhlo v každém ročním období, aby výsledky zkoušek zohledňovaly případné sezónní rozdíly ve složení odpadu . Každý vzorek byl zpracován jak v mechanickém, tak v biologickém stupni. Mechanická úprava byla prováděna v zařízení TS Benešov v Přibyšicích. Šlo o separaci na rotačním sítu s průměrem ok 60 mm. Vstupující vzorek jsme rozdělili na dvě frakce – podsítnou, nadsítnou. Třídění bylo doprovázeno separací železných kovů a minerálních složek. ♦ Co se dělo s frakcemi dál? Byly zpracovány a testovány. U podsítné frakce jsme ověřovali stabilizaci v řízené kompostárně, kterou provozujeme. U hotového kompostu jsme ověřovali kvalitu pro použití na povrchu terénu a z hlediska uložitelnosti na skládku. V průběhu zkoušek se ukázalo, že podsítná frakce svou kvalitou nesplní požadavky na kompost nebo vstup do kompostu. Dostává se do ní poměrně značný podíl nebezpečných složek, jako jsou léky nebo baterie, takže nevyhovuje z hlediska ekotoxicity. Bohužel u nás kultura nakládání s odpadem pořád ještě není na takové úrovni, abychom měli jistotu, že se nebezpečné složky do komunálního odpadu nedostanou. Surová podsítná frakce uvolňuje do vodného prostředí poměrně vysoké koncentrace nežádoucích látek, například organický uhlík. Kompostováním došlo ke snížení těchto ukazatelů až na desetinu původních hodnot. Nicméně i potom takzvaný kompost překračuje dnešní limity pro skládkování, konkrétně 8 – O D PA DY 2 / 2 0 0 8

u parametru DOC (rozpuštěný organický uhlík). Takže ji v podstatě nelze použít ani jako technologický materiál pro úpravu skládek. V Německu, kde pracuje přes padesát zařízení MBÚ, mají pro stabilizovanou podsítnou frakci speciální skupinu skládek. Unie stanovila pro skládky na komunální odpad limit 80 mg/l DOC. Speciální skupina skládek v SRN má limit 250 mg/l DOC. Kdybychom chtěli budovat MBÚ, museli bychom udělat to samé. ♦ Jak to bylo s nadsítnou frakcí? Nadsítná frakce by měla směřovat do energetiky jako kalorická frakce, tj. k energetickým účelům. Nenašli jsme však nikoho, kdo by měl o zájem o její odzkoušení. Naše legislativa je nastavena tak, že možní zpracovatelé nemají o odpady v palivu zájem, respektive jsou k nim velmi opatrní. Frakce však byla prověřována co se týče výhřevnosti, spalného tepla, zbytkového popele a podobně. Závěr ze zkoušek je, že pro nadsítnou frakci, která by vznikala při zpracovávání směsného komunálního odpadu pomocí MBÚ, nemáme vhodné energetické zdroje, ačkoliv má poměrně značný energetický potenciál. Obsahuje totiž plasty, papír či úlomky dřeva. ♦ Nedá se použít v normální spalovně komunálního odpadu? Současný komunální odpad má určitou výhřevnost, na kterou jsou spalovny nastaveny. Nadsítná frakce je sice částí komunálního odpadu, ale kaloricky zakoncentrovaná. Takový materiál by v současných spalovnách způsoboval technické problémy. Jedinou možností by bylo tento vytříděný materiál znovu »naředit« s běžným směsným odpadem. ♦ Jak to vypadá, podsítné se nedá využít a nadsítné taky moc ne. Existuje aspoň nějaká frakce z MBU, která využít lze? Během mechanické části se dají získat recyklovatelné složky, které nebyly zachyceny při prvním stupni separace přímo v obcích. Hlavně jsou to kovy a sklo, ale nejsou příliš dominantní. Smysl zřejmě má využití energetického potenciálu nadsítné frakce. Je však podmíněno

existencí energetického zdroje, který by byl schopen tuto frakci využít. V Německu na počátku tuto otázku podcenili, postavili závody na MBÚ, které produkují kvanta kalorické frakce, pro niž není využití a skladuje se. Až nyní začínají budovat vhodné energetické zdroje. Ve výhledu několika let by jich mělo být 5-10. Pokud bychom chtěli jít cestou MBÚ i u nás, musíme otázku stavby energetických zařízení řešit souběžně. ♦ MBÚ vyžaduje investice i provozní náklady, jaké jsou z ní podle vašeho výzkumu zisky? Takovou bilancí jsme se rovněž zabývali a došli jsme k orientačním závěrům. Na základě informací zejména z Německa a našich zkoušek jsme provedli propočty, z nichž plyne, že nejvýhodnější, nejekonomičtější je přímé energetické využití směsného odpadu. MBÚ byly některými lidmi povýšeny na alternativu skládkování a spalování, ale není to pravda a tento výzkum to prokázal. MBÚ je úprava, ze které vypadávají frakce, které skončí zčásti na skládce a zčásti v energetickém zdroji na úrovni spalovny. Takže je to mezistupeň, který do systému vnáší vyšší nákladovou náročnost a jako takový může systém nakládání s odpady významně prodražit. Tento fakt je asi nejdůležitějším poselstvím, které vyplývá z našeho výzkumu. V konkrétních případech může mít metoda MBÚ smysl - hlavně v souvislosti s výstavbou energetického zdroje, který by byl určen přímo pro palivo z nadsítné frakce. Zdroj pak pracuje s vyšší výhřevností, větší účinností, menším podílem popelovin, menšími nároky na čištění spalin. Takže MBÚ může mít své místo, ale pouze a výhradně jako součást komplexního systému. Zároveň budou nezbytné legislativní úpravy včetně příslušných vazeb na zpoplatňování vybraných procesů a technologií. Jarmila Šťastná o d p a dy. i h n e d . c z / t e m a

OD07_10

5.2.08

4:34 PM

Page 9

T É M A : M E C H A N I C K O - B I O L O G I C K Á Ú P R AVA

Každá země řeší MBÚ jinak Kapacita moderních zařízení na mechanicko-biologickou úpravu (MBÚ) dosáhla v Evropě již přes 20 mil. t/rok. Uplatnění této technologie, především v Evropě, mapoval během posledních tří let i projekt VaV »Ověření použitelnosti metody mechanicko-biologické úpravy komunálních odpadů a stanovení omezujících podmínek z hlediska dopadů na životní prostředí«, který byl řešen v gesci MŽP ČR.

T

echnologie mechanicko–biologické úpravy nové generace se začínají v Evropě ve větším měřítku realizovat až v posledních sedmi letech. Nejvíce jich je v provozu, ať už do počtu či kapacity, v Itálii, Německu, Španělsku a Rakousku. Tato technologie se postupně prosazuje i v Portugalsku, Řecku, Velké Británii a dalších zemích. Každá země má svá specifika, proto budeme hovořit o každé samostatně.

Rakousko

V Rakousku existuje na základě vyhlášky o skládkování (Deponieverordnung, BGBI. Nr.164/1996) od roku 2004 povinnost směsné komunální odpady upravovat. Tato povinnost vedla k realizaci mnoha nových spaloven i zařízení MBÚ. V současné době je v Rakousku v provozu 17 zařízení MBÚ. Maximální kapacita pro úpravu především směsných komunálních odpadů, případně i dalších (např. čistírenské kaly) stoupla v období 2003-2005 z 441 350 t/rok na 669 350 t/rok. Odpady upravené v zařízeních MBÚ nesmí podle vyhlášky o skládkování překračovat hodnotu pro podíl organického uhlíku 5 % hmot. s tím, že zároveň hodnota výhřevnosti je maximálně 6 000 kJ/kg sušiny (v ojedinělých případech 6 600 kJ/kg sušiny). Dále musí být splněny parametry stability (respirační index po 4 dnech 7mg O2/g sušiny) a potenciál tvorby plynu (GB21 po 21 dnech 20 Nl/kg sušiny), aby byla zaručena jen velmi nízká aktivita ukládaných odpadů. V porovnání s jinými zeměmi EU se v Rakousku uplatňuje technologie klasické mechanicko-biologické úpravy, kdy je odpad v rámci mechanického stupně především roztříděn na určité frakce, které jsou dále upravovány. Podsítná frakce je poté v biologickém stupni stabilizována výhradně aerobním procesem. Vytříděná výhřevná frakce je upravována na požadovanou kvalitu, aby byla spoluspálena v elektrárnách/cementárnách či v případě horší kvality ve spalovnách. V závislosti na technologickém uspořádání a na druhu upravovaných odpadů vykazovalo v roce 2005 třináct sledovaných MBÚ zařízeo d p a dy. i h n e d . c z / t e m a

ní následující poměry pro jednotlivé výstupní frakce: 29 % (159 476 t/rok) stabilizovaná frakce pro uložení na skládku, 45 % (242 686 t/rok) výhřevná frakce, ztráty z biologické úpravy (23 %) a ve velmi malých množstvích vytříděné kovy (železné a neželezné, 2,5 %), nebezpečné složky a pro proces rušivé látky (obr. 1). Směrnice (MBA – Richtlinie, BMLFUW 2002) standardizuje pro technologie mechanicko-biologické úpravy požadavky na vstupní druhy odpadů i jednotlivé technologické kroky, včetně odpadních plynů. Kapacita jednotlivých zařízení na mechanicko-biologickou úpravu se pohybuje od 10 000 t/rok do 140 000 t/rok a zařízení jsou v provozu ve spolkových zemích Štýrsko (6), Dolní Rakousko (4), Tyrolsko (1), Východní Tyrolsko (1), Salzbursko (2), Hornorakousko (2) a Burgernland (1). Průřezová zpráva o zařízeních MBÚ z roku 2006 konstatuje, že se tato technologie etablovala jako určitým způsobem alternativní předúprava k termické úpravě. Tuto průřezovou zprávu je možno stáhnout z internetových Obr. 1 Frakce ze zařízení MBÚ v Rakousku (celkem třináct sledovaných MBÚ) 1.Stabilizovaná frakce pro uložení na skládku 29 % (159 476 t/rok) 2.Výhřevná frakce 45 % (242 686 t/rok) 3.Ztráty z biologické úpravy 23 % 4.Vytříděné kovy (železné a neželezné) 2,5 % 5.Nebezpečné složky a rušivé látky 0,5 %

stránek rakouského Spolkového úřadu pro životní prostředí, http://umweltbundesamt.at/ mba.

Itálie

Itálie patří mezi jednu z průkopnických zemí, co se technologie MBÚ týče. Přesto je skládkování v Itálii stále hlavním způsobem odstraňování komunálních odpadů. Cíl snížení množství odpadů ukládaných na skládku je dosahován nárůstem odděleného sběru a počtem zařízení na zpracování směsných komunálních odpadů, tj. MBÚ zařízení orientovaných buď na biostabilizaci nebo na výrobu CDR (combustibile derivato da rifiuti - paliva z odpadů) a spalovny. V zařízeních na biostabilizaci a výrobu CDR bylo v roce 2005 zpracováno 8,5 mil. tun. komunálních odpadů (23 %). Povolená kapacita však byla byla 13,3 mil. tun/rok nejsou tedy zdaleka využity. Nejvíce takových zařízení se nachází v severní části Itálie, kde bylo v roce 2005 tímto způsobem zpracováno 33,2 % komunálních odpadů. V závislosti na typu technologie lze získat mezi 30–50 % výhřevné frakce. CDR je nejvíce využíváno k výrobě elektrické energie, velmi často v monozdrojích (spalovna určená pro jeden konkrétní druh paliva) nacházejících se v blízkosti samotných MBÚ zařízení, či v cementárnách. Biologický stupeň italských zařízení k mechanicko–biologické úpravě je založen na aerobní úpravě/stabilizaci, která má nižší investiční náklady než anaerobní digesce. Asi polovina zařízení má povolení k výrobě CDR. Toto palivo podléhá odpadové legislativě. Jsou stanoveny přísné požadavky na vstupní odpady pro výrobu CDR (výhřevnost minimálně 15 MJ/kg). V roce 2006 byla zavedena nově definice pro palivo z odpadů vyšší kvality (CDR-Q). V rámci výroby CDR a CDRQ je povolena maximální hranice 50 % hmotnosti použití odpadů, které nespadají pod komunální odpady a nejsou nebezpečné. Právní předpis výslovně stanoví, že CDR-Q je obnovitelným zdrojem.

Německo

1

5 4

2

3

Přestože ustanovení o povinnosti předúpravy komunálních odpadů bylo známo již dvanáct let před uvedením do praxe (od 1. června 2005), bylo až v roce 1999 rozhodnuto, že toto ustanovení nemusí být splněno jen termickou úpravou, ale také mechanicko-biologickou úpravou. V období let 1999 až 2001 se odehrávaly odborné i vědecko–politické spory o požadavcích pro tuto technologii, které vyústily v roce 2001 uzákoněním požadavků na výstup z MBÚ pro uložení na skládky třídy II O D PA DY 2 / 2 0 0 8 – 9

OD07_10

5.2.08

4:34 PM

Page 10

Zařízení mechanicko-biologické úpravy v německém Cröbern (foto ETC Consulting, s. r. o.)

(komunální odpad). Taktéž byly stanoveny velmi přísné emisní požadavky (30. BImSChV). V Německu byla většina zařízení na mechanicko-biologickou úpravu zprovozněna v období 2004-2006. V roce 2006 byla celková kapacita MBÚ 5,6 mil t/rok, z toho tvořila z 72 % technologie založená na klasické mechanicko-biologické úpravě (s aerobním stupněm, mokrou i suchou fermentací s aerobním dotlením), z 22 % biosušení a ze 6 % fyzikální stabilizace. Rychlý nástup MBÚ vedl v Německu k problémům – pocítili jsme je i u nás v podobě nelegálního dovozu odpadů. Zprávy o nefunkčnosti zařízení na mechanicko-biologickou úpravu, o vyhroceném trhu s vytříděnou výhřevnou frakcí prosakují až za hranice Německa. Sdružení provozovatelů zařízení MBÚ (Arbeitsgemeinschaft Stoffspezifische Abfallbehandlung – ASA e.V) k tomu v roce 2007 vydalo prohlášení, podle kterého existují omezené provozní problémy pouze u pěti zařízení MBÚ s procesem mokré fermentace. Většina z 50 provozovatelů MBÚ měla podle ASA e.V velmi málo času k projektování, výstavbě a uvedení do provozu finančně nákladných komplexů zařízení. »Spalovny nebyly na více místech kvůli protestům prosaditelné. MBÚ zařízení s mokrou fermentací nabízely provozovatelům mnohé výhody, jako např. velmi vysoké energetické rozpětí, malou potřebu místa a nízké emise díky uzavřenému procesu...Problémy jednotlivých zařízení nesmějí být přenášeny do obecné roviny posuzo-

vání MBÚ technologií. Každá inovativní technologie potřebuje čas pro svůj vývoj. Paušální kritika je nepřiměřená a není na místě.«

Další země

Ve Španělsku byla v posledních letech realizována mnohá zařízení MBÚ. Nejvýznamnější pozici má technologie zaměřená na anaerobní stupeň úpravy biologické složky SKO, se získáváním energie při energetickém využití bioplynu. V těchto MBÚ zařízeních ve Španělsku jsou téměř výhradně upravovány směsné domovní odpady. Zbytky z fermentace se dále stabilizují v kompostovacích uzavřených tunelech. V roce 2006 bylo ve Španělsku v provozu 26 zařízení MBÚ s fermentačním stupněm (celková kapacita pro biologický stupeň tvořila cca 1,5 mil. tun/rok). Díky těmto kapacitám zaujímá Španělsko v této technologii MBÚ přední místo v Evropě. V roce 2006 bylo 15 % směsných domovních odpadů upraveno právě v MBÚ. V této době 10 provozovaných spaloven zpracovávalo 8,5 % celkového množství komunálního odpadu. Pro ukládání stabilizované biologické frakce na skládky neexistují ve Španělsku žádné legislativní požadavky. Stabilizovaná frakce je nejenom ukládána na skládku, ale je využívána i k rekultivaci či obohacení určitých půd. V Portugalsku bylo sice realizováno první zařízení MBÚ již v roce 1991, ale jednalo se o velmi jednoduchou technologii. Až v roce 2001 byla postavena první tři zařízení nové generace. Současná i plánovaná zařízení

Obr. 2 Španělsko: porovnání efektivity zařízení na zpracování komunálního odpadu (KO) MBÚ 26 zařízení 15 % z celkového množství KO

Jedno zařízení MBÚ zpracuje v průměru 0,57 % celkového KO

Spalovny 10 zařízení 8,5 % z celkového množství KO

Jedna spalovna zpracuje v průměru 0,85 % celkového KO

10 – O D PA DY 2 / 2 0 0 8

MBÚ budou orientována na palivo z odpadů (RDF) a anaerobní digesci. Malta je jako nový člen EU nucena k odklonu od skládkování. Proběhly zde dlouhé diskuze »spalovna versus MBÚ«. První zařízení MBÚ na Maltě by mělo od roku 2008 upravovat okolo 70 000 t/rok odpadů. Projekt za 24 mil. euro je podporován z EU fondů. Zvolený technologický postup odpovídá německému zařízení v Luebeck-Niemark. Evropská legislativa donutila také Řecko provést revoluci v legislativě odpadového hospodářství. V roce 2007 byla provozována při plném či zkušebním provozu tři zařízení na mechanicko-biologickou úpravu (Kalamita na Peloponésu s kapacitou 32 000 t/rok, Ano Liossia v Athénách s plánovanou kapacitou 438 000 t/rok a skutečnou 350 000t/rok, Chania na Krétě s kapacitou 70 000 t/rok) a pět jich je v různé fázi plánovacích procesů. Pokud bude těchto pět zařízení zprovozněno podle plánu do roku 2010, dosáhne jejich celková kapacita 1 300 000 t/rok. Jako zatím nedostatečně vyřešený se jeví odbyt jednotlivých výstupů, především pak výhřevné frakce, pro kterou se hledá odbyt hlavně v cementárnách. Některá plánovaná zařízení uvažují o vlastním energetickém zdroji. Z pohledu materiálového využití se vytřiďují pouze kovy (železo a hliník). Stabilizovaná biologicky rozložitelná frakce se používá k rekultivaci nezemědělských ploch či se ukládá na skládky, přičemž pro ni nejsou stanoveny žádné limity. Velká Británie se tradičně spoléhala na skládkování, které je relativně levnou záležitostí, což nepodporuje investice do jiných technologií. Ve Velké Británii je v provozu nebo těsně před realizací několik MBÚ zařízení s technologií biologické stabilizace (biosušení). Ve Švýcarsku a Dánsku se prosadily výhradně spalovny, stejně jako v Holandsku, kde je od roku 2000 zakázáno ukládat na skládky spalitelné součásti směsných komunálních odpadů. I zde však našly místo dvě zařízení MBÚ s anaerobním stupněm, kde jsou upravovány málovýhřevné frakce. Z popisovaných zkušeností z vybraných evropských zemí jasně vyplývá, že technologie MBÚ může smysluplně fungovat pouze v komplexu dalších navazujících technologií, které jsou schopny využívat, popř. odstraňovat výstupní produkty vzniklé touto technologií (energetika a skládky). V závislosti na místních podmínkách může být i alternativou porovnatelnou s možností přímého energetického využívání směsných komunálních odpadů. Ing. Terezie Pačesová a kol., ETC Consulting Group s.r.o. o d p a dy. i h n e d . c z / t e m a

OD11_12

5.2.08

4:09 PM

Page 11

N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y

OD-000323

o d p a dy. i h n e d . c z / n a k l a d a n i s o d p a dy

O D PA DY 2 / 2 0 0 8 – 11

OD11_12

5.2.08

4:09 PM

Page 12

N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y

Vzdálenost od recyklačního zařízení je rozhodující Studie vědců ze Španělska a SRN, zveřejněná počátkem letošního roku, analyzovala vliv recyklace vyřazených elektrických a elektronických zařízení na životní prostředí.

T

ento vliv dávají autoři studie do úzké souvislosti s legislativou, platnou nyní v Evropské unii. Klíčovou roli při určení, zda má recyklace příznivější (menší) vliv na životní prostředí než skládkování, hraje za současných podmínek vzdálenost recyklačního zařízení. Studie doporučuje maximální dopravní vzdálenosti pro sběr a odstranění elektrického odpadu, aby se vyloučily negativní dopady na životní prostředí. Pro zlepšení situace navrhují autoři hledat alternativní cesty. Pro úřady a zpracovatele se podle nich nabízejí možnosti v oblasti charity (předávání vysloužilých, ale funkčních přístrojů pro charitativní účely) nebo v opětovném prodeji spotřebičů (bazary, second hand). Výzkum se zaměřil na čtyři typy produktů – pračky, ledničky, televize a osobní počítače. Byl analyzován jejich životní cyklus na fázi odstranění a recyklace. Porovnáváno bylo na jedné straně běžné skládkování na skládkách, na straně druhé pak typické separační a recyklační postupy. Rozdíl mezi vlivem na životní prostředí u těchto dvou možných scénářů »end-of-life« byl vyhodnocen s použitím růzKritické vzdálenosti pro dopravu k recyklaci Pračka 113 km Chladnička 262 km Televize 363,5 km Osobní počítač 345,5 km

Situace v zemích Unie je odlišná od naší – recyklujeme mnohem starší spotřebiče

ných parametrů, jako je zimní smog, produkce kyselých dešťů a použití fosilních paliv. V úvahu byly brány vzdálenosti, které je třeba překonat při sběru a zpracování odpadů, i typ automobilu použitý při přepravě. Po zkombinování všech těchto faktorů byly vypočítány kritické body, tedy maximální vzdálenost přepravy vyřazeného zařízení, kterou je nutno překonat při jeho sběru a odstranění. Pro pračky je tento bod ve vzdálenosti 113 km, pro chladničky 262 km, pro televize

363,5 km a pro osobní počítač 345,5 km. Pokud se přístroj dopravuje k recyklaci z větší vzdálenosti, než je uvedeno, pak převažují negativní vlivy nad environmetálními zisky. Ve všech případech je environmentálně přijatelnější transport nákladním vozem, než dodávkovým automobilem. Autoři konstatují, že v Evropě sílí tlak na »trvale udržitelnější« přístup ke spotřebním předmětům, zejména z oblasti elektronického průmyslu. Krátký životní cyklus výrobků a rychle se rozvíjející technologie vedou ke vzniku velkého objemu relativně nových výrobků, které jsou považovány za vysloužilé a je s nimi podle toho nakládáno. Ačkoliv je část zařízení odesílána k recyklaci, roční objemy vzniklého odpadu stoupají v Evropě o 3–5 procent ročně. V současnosti se odhaduje množství elektrického a elektronického odpadu v Evropě na 6,5 milionu tun ročně a do roku 2015 by toto množství mělo vzrůst na 12 mil. tun, což představuje kolem 14 kg na osobu a rok. Cíl, ke kterému směřují stávající kolektivní systémy, je posbírat vysloužilá zařízení v množství 4 kg na osobu a rok. Aby se recyklovaly veškeré vyřazené spotřebiče, měl by se tento objem v průběhu příštích několika let přibližně ztrojnásobit. Přes rozvoj sběrných systémů končí stále většina vyřazených přístrojů na skládkách. Skládkování potenciálně recyklovatelných materiálů a rostoucí nedostatek vhodných skládek však vedou k mnohem většímu důrazu na recyklaci, poznamenávají autoři studie. - ml Zdroj: Y. Barba-Gutiérrez, B. Adenso-Díaz and M. Hopp (2008), An analysis of some environmental consequences of European electrical and electronic waste regulation Resources, Conservation and Recycling (Elsevier), 52 (3).

Odpovědné podnikání v chemii Č

tvrtou mezinárodní konferenci cyklu Odpovědné podnikání v chemii připravil Svaz chemického průmyslu ČR na 26. března 2008 na téma »REACH, GHS, přeprava«. Konference se uskuteční jako součást projektu »Adaptabilita chemického průmyslu«, financovaného z Evropského sociálního fondu a rozpočtu České republiky. Na přípravě konference se podílí Ministerstvo životního prostředí, Asociace bezpečnostních poradců a znalců, Česká asociace čistících stanic, DEKRA, REACHSpektrum, s. r. o., a Zentiva, a.s. Náš časopis je mediálním partnerem konference. Konference chce seznámit širokou odbornou veřejnost s dosaženými výsledky implementace nové chemické legislativy a přepravy nebezpečných látek a jejich 12 – O D PA DY 2 / 2 0 0 8

vzájemnou provázaností prostřednictvím GHS. Na programu budou témata: ♦ Problematika REACH – aktuální stav a úloha státních orgánů, včetně jejich kompetencí ♦ Globální harmonizovaný systém klasifikace, balení a značení nebezpečných látek a přípravků (informace o stavu příprav) ♦ Legislativa pro přepravu nebezpečných chemických látek ♦ Zkušenosti s využitím obalů a značením ♦ Praktické poznatky z implementace REACH Základním cílem celosvětové dobrovolné iniciativy Responsible Care chemického průmyslu je otevřená komunikace průmyslu s veřejností, minimalizace dopadu chemických výrob i chemických výrobků po celou dobu

jejich životnosti na zdraví člověka a životní prostředí. SCHP ČR se k plnění této celosvětové iniciativy přihlásil již v roce 1994 svým programem pod názvem Odpovědné podnikání v chemii. V ČR se k realizaci programu již přihlásilo 61 členských organizací SCHP ČR a 39 organizací má právo používat logo Responsible Care. V rámci cyklu mezinárodních konferencí Odpovědné podnikání v chemii proběhnou v tomto roce ještě tři konference »Nebezpečné odpady«, »IPPC a 15 let Responsible Care v ČR« a »Kontejnerová přeprava«. Podrobnosti najdete na www.schp.cz. Účast na konferencích je bezplatná. - jhm -

o d p a dy. i h n e d . c z / n a k a l d a n i s o d p a dy

OD13_15

5.2.08

4:10 PM

Page 13

N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y

Ekologické odstraňování autovraků je živořící činností Stejně jako všechna odvětví podnikání i ekologická likvidace autovraků se podřizuje konkrétním zákonům a vyhláškám, které upravují práva a povinnosti subjektů působících v daném odvětví. Jaký je kontext základních bodů, na kterých je vystavěna evropská legislativa, a praktických zkušeností z pohledu zpracovatelů autovraků?

Z

ákon o odpadech stanoví, že »...výrobce nebo akreditovaný dovozce je povinen zajistit na vlastní náklady sběr, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků…«. Z citace vyplývá, že zákon ponechává povinným subjektům volnou ruku při plnění stanovené povinnosti. Logicky postupují cestou nejnižších nákladů. Velikost a síla výrobců a akreditovaných dovozců je v porovnání s počtem a velikostí jednotlivých zpracovatelů gigantická. Díky tomu jsou schopni nastavit systém tak, že nedochází k úhradě nákladů za skutečně zlikvidovaný počet sebraných a zpracovaných autovraků.

Financování vlastního procesu zpracování autovraků

Sběrná místa autovraků jsou za současných podmínek neufinancovatelná

tí a odstranění vybraných autovraků ve výši 5000 Kč…« Zároveň však osvobozuje od poplatku dovezená vozidla, která splňují určité emisní limity. Zákon tedy zavádí poplatek za dovoz automobilů, které nesplňují určitou emisní normu. Neřeší však, že z každého dovezeného, byť v současnosti »méně kouřícího« automobilu, bude jednou autovrak, který bude potřeba ekologicky zlikvidovat a naplnit tak požadované

OD-000318

Pravděpodobně se záměrem řešit a podpořit financování systému sběru a zpracování autovraků se do zákona dostal paragraf, který ukládá výrobcům a akr. dovozcům uzavřít smlouvy se zpracovateli autovraků a recipročně také ukládá povinnost zpracovatelům uzavřít smlouvy s výrobci a akr. dovozci. Zákonodárci však neuvážili, jaký praktický dopad na odvětví a jeho financování bude toto ustanovení mít. O smyslu paragrafu hovoří i fakt,

že dnes není v republice snad žádný orgán veřejné správy či místní samosprávy, který by dodržování tohoto ustanovení dozoroval. Podobné opatření není vůbec evropskou legislativou vyžadováno a jde nad rámec požadavků Unie, což dokládá snahu o to, abychom byli papežštější než papež. Tentýž zákon dále uvádí v § 37b, písmeno c), že provozovatel zařízení ke sběru autovraků je povinen »bezúplatně převzít vybrané autovraky z vozidel…, pokud obsahují nutné části vozidla, zejména hnací a převodové agregáty, karosérii, katalyzátor dle homologace, nárazníky a pokud neobsahují části neschválené výrobcem a odpad nemající původ ve vybraném vozidle…« Paragraf znamená, že provozovatel sběrného místa či zpracovatel musí službu poskytovat občanovi zdarma, a to včetně vystavení potvrzení o převzetí autovraku (viz písmeno d) téhož paragrafu). Za účelem financování sběru a likvidace autovraků a umožnění jejich bezplatného předání k ekologické likvidaci zavádí zákon o odpadech v § 37e, odst. 1 poplatky: »Akreditovaní dovozci a individuální dovozci jsou povinni zaplatit za dovážená použitá vybraná vozidla poplatek na podporu sběru, zpracování, využi-

o d p a dy. i h n e d . c z / n a k l a d a n i s o d p a dy

O D PA DY 2 / 2 0 0 8 – 13

OD13_15

5.2.08

4:10 PM

Page 14

N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y kvóty recyklace vybraných autovraků podle § 37, odst. 7, písm. b). I supermoderní automobil obsahuje určitou část materiálů, které nejsme prozatím schopni recyklovat, musíme je uložit na skládku a za toto uložení platit. Zákon neřeší poplatky za nové automobily vyrobené na území ČR a uvedené zde do provozu, ani poplatky za nová dovezená vozidla, která v ČR jejich majitel zaregistruje. Např. k ceně nové chladničky se připočítává při nákupu povinně recyklační poplatek. A nyní porovnejte náročnost technické konstrukce zařízení, jakým je chladnička, s technickou konstrukcí automobilu – autovraku. Za automobil se však recyklační poplatek neplatí.

Žádné peníze za zpracování

Z uvedeného vyplývá, že zpracovatel autovraků nedostane žádnou odměnu od osoby, která přiveze automobil k likvidaci, pokud tento automobil bude splňovat podmínky pro bezplatný odběr. Nedostane však ani příspěvek ze Státního fondu životního prostředí, neboť účet fondu vztahující se k autovrakům je stále zcela prázdný. Celý systém zpracování autovraků tak zůstává závislý na financování z výstupů po zpracování autovraku, tedy opětovného použití dílů a materiálového využití. Výnosy z opětovného prodeje vymontovaných dílů nejsou z hlediska výše příliš významné. Přes 90 % všech likvidovaných automobilů v současnosti tvoří staré Škody 120, 105 apod., ze kterých jsou díly v podstatě neprodejné či prodejné pouze za velmi nízkou cenu. Materiálové využití demontovaných dílů autovraku spočívá převážně v předání kovových částí k dalšímu zpracování. Výše těchto tržeb pro zpracovatele je však závislá na tržních cenách materiálů. Z uvedených dvou výnosových položek musí být zpracovatel schopen financovat ná-

jem či pořízení prostor, ve kterých bude podnikat, dále mzdy pracovníků včetně zákonných odvodů, náklady na energie, pořizovací a obnovovací náklady na nutné vybavení pracoviště (včetně vysoké počáteční investice plynoucí do zabezpečení ploch z hlediska požadavků ochrany životního prostředí), náklady na reklamu pro odlišení provozovny od konkurence (počet povolení ke zpracování autovraků není omezen a je tedy dán pouze konkurenčním prostředím), náklady na uskladnění nerecyklovatelných materiálů na skládce a v neposlední řadě i svůj zisk. Národní úprava (se všemi zmíněnými nedostatky) by sice měla zajistit, že vlastník vozidla nebude zatížen výdajem při předání vozidla k likvidaci, avšak neřeší úhradu nákladů s touto operací spojených. Fakticky tak nutí zpracovatele poskytovat službu zdarma, což je v rozporu s řádným fungováním trhu a s ochranou hospodářské soutěže. Je úkolem státu, aby nastavil systém takovým způsobem, aby naplnil cíle směrnice EÚ, ale zároveň neomezoval hospodářskou soutěž. Příslušný krajský úřad může zpracovateli vydat povolení na základě splnění určitých technických předpokladů, mezi nimiž ovšem není povinnost mít zákonem vyžadovanou uzavřenou smlouvu s výrobcem či akreditovaným dovozcem. Fakticky tak dává prostor dalším systémům likvidace automobilů s ukončenou životností, avšak již neřeší jejich financování. Klade na tyto zpracovatele bez smlouvy pouze povinnost odebírat vybrané autovraky zadarmo, aniž by za tuto službu, kterou pro stát takový zpracovatel činí, nějak platil.

Zařízení ke sběru autovraků

Technické požadavky kladené na zařízení ke sběru autovraků jsou dány vyhláškou

Autovraky na Slovensku N a Slovensku se podařilo vybudovat fungující systém komplexního sběru a zpracování starých vozidel. Zatímco v roce 2004 se zpracovalo 724 kusů autovraků, v roce 2007 to bylo více než 23 tisíc kusů. Slovenský Recyklační fond (RF) přispěl do této oblasti za pět let částkou přesahující 430 mil. Sk. Předseda RF Ing. Juraj Dlhopolček předpokládá, že roku 2010 by mohlo být recyklováno okolo 30 až 35 tisíc starých vozidel. Mezi největší projekty na zpracování starých vozidel patří projekty společnosti Kovod Recycling, s. r. o., v Popradu, ŽP Eko Qelet v Žilině a Auto - AZ, s. r. o., Zohor. Jen Kovod zpracoval 7681 autovraků, což představuje

14 – O D PA DY 2 / 2 0 0 8

zhruba třetinový podíl na trhu. Ředitel společnosti Kovod Recycling, s. r. o., Ing. Ján Zvonček říká: »Naše koncepce starých vozidel minimalizuje náklady na jejich zpracování. Jednotlivá pracoviště jsou vybavena stacionárním systémem pro odstraňování provozních kapalin se zdvihákem typu SEDA. Finální fáze zpracování používá technologii mlýnu, nůžek a lisů, které připravují staré vozidlo pro zpracování v drtiči. Dokážeme ve vlastní režii zpracovat železný šrot, hliníkový odpad a elektronické komponenty. Další odpady předáváme oprávněným odběratelům.« Ročně se na Slovensku vyřazuje asi 70 tisíc starých vozidel. Každý automobil je vyroben

č. 383/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Bezpečnostní a jiné požadavky na technické zabezpečení sběrných míst jsou relativně přísné, což s sebou nese v počáteční fázi jejich výstavby značné investiční náklady. O zařízeních ke sběru autovraků hovoří i zákon o odpadech, který těmto subjektům ukládá povinnost »zavést systém sběru vybraných autovraků a jejich částí s přiměřenou hustotou sběrných míst«. Pokud někdo někomu ukládá povinnost, měl by natolik dobře znát výchozí podmínky, aby bylo její splnění vůbec reálné. Zákon ani vyhláška však nikde neřeší způsob financování sběrných míst. Sběrná místa se tak stávají naprosto neufinancovatelná vzhledem k počáteční investici i nákladům na provoz.

Neregistrovaná vozidla, nelegální zpracovatelé

Pod pojmem neregistrovaný automobil rozumíme automobil dovezený na náhradní díly, či na přestavbu existujícího vozu, který není zaveden v registru silničních vozidel. S částmi z autovraků obchodují už i výkupny kovového odpadu, čili autovraky se nedostávají do zařízení primárně určených k jejich ekologické likvidaci. Technicky není problém automobil dovezený ze zahraničí zbavit kapalin a neobchodovatelných částí někde na louce a zbytek prodat na náhradní díly do autoservisů či jako kovy do sběren kovového odpadu. Vozidlo nebylo totiž nikdy registrováno k provozu na pozemních komunikacích, a tak jeho vlastník nepotřebuje dokládat předání autovraku zpracovateli kvůli vyřazení z registru. Pominemeli skutečnost, že nebezpečné látky z dovezeného vozidla znečisťují životní prostředí, pak veškerý zisk z těchto nelegálních operací nepodléhá zdanění. Neregistrovaných automobilů – čili dovezených na náhradní díly či na přestavbu – se po-

z různých materiálů, jejichž složení může mít negativní vliv na životní prostředí. V autovracích je asi 70 % železného kovu, asi 9 % neželezného kovu a asi 21 % dalších materiálů (plasty, kapaliny, guma, sklo a další). V současnosti se zhodnocuje zhruba 70 % starého vozidla, stále však přetrvávají problémy se zpracováním autoskel a plastových součástí. Kromě podpory sběru a zpracování starých vozidel poskytl Recyklační fond dotaci 88,8 milionu Sk na realizaci informačního systému eZAP. Ten umožňuje evidenci vozidel od jejich vyřazení z evidence na policii až po zpracování oprávněnými odběrateli. - jhm o d p a dy. i h n e d . c z / n a k a l d a n i s o d p a dy

5.2.08

4:10 PM

Page 15

hybují na území ČR statisíce. Vozidlo určené na přestavbu se doveze přes hranice, provede se přestavba (výměna původních dílů za dovezené) či pouhé přemontování registrační značky z původního vozidla na vozidlo přivezené (stejného typu) a »nové« přestavěné vozidlo je poté registrováno do provozu pod registrační značkou původního. Nikdo se však již nezajímá, co se stalo s vyjmutými díly, které byly nahrazeny dovezenými, či dokonce co se stalo s celým původním vozidlem. To už de iure neexistuje, neboť s jeho registrační značkou již jezdí jiný automobil. Ve skutečnosti však jeden – původní – automobil přebývá. Významným nešvarem odvětví zpracování autovraků je existence »černých« vrakovišť. Přestože jsou zde očividně skladována vozidla, pro která se jiný popis než autovrak nehodí a dochází k porušování zákona o odpadech, zůstávají bez jakýchkoliv sankcí ze stran krajských úřadů, České inspekce životního prostředí a odborů životního prostředí obcí. Plochy těchto vrakovišť nezajišťují alespoň minimální ochranu životního prostředí proti unikajícím látkám, a také manipulace s vlastními vozidly-autovraky nenaplňuje text vyhlášky, upravující způsob demontáže autovraků.

Dočasné vyřazení vozidla z registru silničních vozidel

Maximální doba pro dočasné vyřazení vozidla z provozu (umístění do tzv. depozita) je v současnosti dvanáct měsíců a tuto dobu je možné ještě prodloužit o dalších 6 měsíců. Tato úprava platí od poloviny roku 2006. V současné době jsou takto v ČR vyřazeny desetitisíce automobilů, jejichž podstatná část (možná většina) však fyzicky vůbec neexistuje. Jejich majitelé je totiž dočasně vyřadili v době, kdy doba uložení »do depozita« nebyla zákonem omezená, automobil prodali na náhradní díly či jako klasický železný šrot a s trvalou deregistrací vozidla si nedělali starosti. Pro řešení problému se nabízí dvě východiska – buď udělat tlustou čáru, udělit odpustky a začít znovu, nebo každého takového vlastníka vozidla pokutovat za to, že nelegálně zlikvidoval svůj automobil. Druhá varianta je jistě spravedlivější vůči vlastníkům, kteří svá vozidla předali oprávněným osobám, avšak k jejímu prosazení je zapotřebí politické odvahy, které nemusí být vždy nazbyt.

Druhotná surovina versus odpad

Přibližně 85 % až 90 % hmotnosti autovraku fyzicky představují druhotné suroviny a zbytek prozatím obtížně recyklovatelný či zcela o d p a dy. i h n e d . c z / n a k l a d a n i s o d p a dy

nerecyklovatelný odpad. Na vstupu do procesu zpracování je autovrak označen ze 100 % jako nebezpečný odpad. Opětovné použití dílů z autovraku znamená, že papírově je prodáván odpad jako náhradní díl. Provozovatel zařízení ke zpracování autovraků je může prodávat jen oprávněným subjektům (s oprávněním pro opravy motorových vozidel). Přesto se nemůžeme ubránit pochybnostem o rozumnosti popsaného postupu. Mimoto i evidence, kterou je zpracovatel povinen vést, jde vysoce nad rámec požadavků EU na výkaznictví členského státu. Je potřeba zvážit, zda je správné autovraky legislativně upravovat v rámci zákona o odpadech. Nebylo by lepší nastavit legislativní rámec podle skutečných podmínek a přesunout autovraky do kompetence ministerstva průmyslu a obchodu? S autovraky (původními i dovezenými) vstupuje do národního hospodářství především objem druhotných surovin,

Změní něco novela?

Zatímco legální zpracovatelé autovraků jsou povinni důsledně dodržovat stanovené bezpečností předpisy a splňovat přísné technické požadavky při sběru a zpracování autovraků, autovraky mizí nelegálně zpracované ve sběrnách kovového odpadu a u ostatních neoprávněných osob, které si se zajištěním ochrany životního prostředí hlavy nelámou. Zařízení ke zpracování autovraků však nesmí ze zákona vzít za likvidaci žádný poplatek, a tak jediným pilířem financování drahého vybavení a objektů k podnikání je tržní cena železa, za kterou prodá zpracovatel kovové části. I v obdobích s vysokou tržní cenou železa je však ekologická likvidace autovraků pouze živořící činností a zpracovatelé nervózně očekávají, až příště přijde pokles ceny železných kovů na trhu a jim nezbude žádné východisko jak financovat zákonné a vyhláškové požadavky na zařízení. V současné době je na ministerstvu životního prostředí připravována novela zákona o odpadech, která by měla nejproblémovější místa legislativy vyřešit. Přesto je přínosné si problémové oblasti odvětví připomenout především s ohledem na rychlost našeho legislativního procesu a nesoulad mezi návrhem zákona a jeho skutečně schváleným zněním. Pod vlivem různých lobbystických skupin se může stát, že přes všechny snahy odpovědných orgánů vydrží stávající systém sběru a zpracování autovraků, jak je momentálně nastaven, ještě po relativně dlouhou dobu. Jan Volejník, Sdružení zpracovatelů autovraků OD-000321

OD13_15

OD16_18

5.2.08

4:10 PM

Page 16

N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y

Odpady v Neapoli – mafie a úředníci látky z komunálních i blíže nespecifikovaných průmyslových odpadů jdou do podloží. Podle analýz údajně v některých místech překonává toxicita půdy 100 000krát běžné standardy.

Protesty

V prosinci vyvrcholila dlouhodobě nepříznivá situace v Neapoli opravdovou krizí: svozové firmy oznámily, že již nemají kam ukládat odpady, a v ulicích se začaly hromadit celé hory odpadů z domácností. Lednový chlad sice dokázal v Neapoli udržet nízké riziko infekce,

Na konci roku 2007 se ve světových médiích proslavila italská Neapol. V ulicích i okolí města se postupně nahromadilo více než 110 000 tun odpadu. Svozové firmy oznámily, že nemají kam odpady odvážet, a přestaly pracovat. Vznikla tato krize jen proto, že si svozové firmy postavily hlavu?

T

isk referující o krizi se většinou omezil na konstatování, že za vše může odnož mafie Camorra, která ovládla nakládání s odpady v Neapoli a celém regionu Kampánie. Lorenzo Salvia z časopisu Corriere však vidí problémy na více stranách. Uvádí, že již před dvanácti lety schválil region Kampánie plán, který by byl ambiciózní i ve Švýcarsku. V regionu neměly být žádné skládky. Veškerý komunální odpad měl jít na výrobu alternativního paliva. Bohužel – zařízení pro energetické využití odpadů nebyla nikdy dobudována, protože se proti nim strhla bouře protestů. A teď nikdo neví, co dělat s »ekobalíky« - balíkovaným tříděným odpadem, který je připraven k spálení. Nikdo o ně nestojí v Itálii, ani v zahraničí, částečně i proto, že kvalita třídění odpadů je velmi nízká. Úřady sice říkají, že jde o momentální problém, ale situace se táhne už deset let, upozorňuje Lozenzo Salvia: »Nenechte se v Neapoli oklamat pořádkem – mají speciální čištění před začátkem sezony, než přijedou turisté. V té době je v ulicích Neapole jen kolem 500 tun odpadů, ale za hranicí města leží na otevřeném prostoru 40 000 tun odpadů, zhruba stejně tolik v provincii Caserta, a dalších 20 000 tun v provincii Salerno, Avellino a Benevento.« Neapol produkuje 1500 tun odpadů denně. Celý region Kampánie, kde žije kolem 6 milionů lidí, produkuje přibližně 4 mil. tun odpadů za rok, ale pro všechny odpady je zde pouze jedna oficiální skládka ve Villa Ricca. Ta je plná a další k dispozici nejsou.

16 – O D PA DY 2 / 2 0 0 8

Spousty skládek – žádné skládky

Situace je patová: současné skládky jsou přeplněné, nebo byly na příkaz soudu uzavřeny, protože neodpovídají normám. Výstavba nových skládek nebo spaloven naráží na systematický odpor obyvatel obcí, na jejichž území mají vzniknout. I místní odborníci však za hlavní důvod problémů označují infiltraci mafie do oblasti nakládání s odpady, pro niž se zpracování odpadu stalo výnosným podnikáním. Italský korespondent BBC uvedl, že mafie sváží průmyslové toxické odpady z průmyslových podniků po celé Itálii i z dalších částí Evropy. Klientům nabízí velmi nízké ceny, ale ve skutečnosti uloží odpady na nelegálních skládkách nebo spálí někde na venkově. Za poslední rok bylo kolem Neapole nalezeno na 100 nelegálních skládek, které obsahují značné podíly nebezpečných toxických průmyslových odpadů. Snaha řešit nějak situaci naráží na propojení mezi mafií a státem, které způsobuje, že se vláda stala postupně neakceschopná. Vláda má plány odstranit krizi výstavbou spaloven. Podle BBC však mafie tyto akce blokuje, aby si udržela zisky. Areály vytipované pro vybudování skládek, spaloven nebo dalších zařízení pro úpravu odpadů byly vykoupeny firmami, ovládanými mafií. Obchodníci a politici jsou vystrašeni, zatímco Camorra používá pro ukládání odpadů své vlastní nelegální skládky a má z nich obrovský profit, dodává korespondent BBC. Skládky nejsou (vcelku pochopitelně) nijak zabezpečeny, takže znečišťující

Lidé procházejí mezi horami nesebraného odpadu

ale přesto se město stalo téměř neobyvatelným. Byly uzavřeny obchody i školy. Vláda se pokusila situaci vyřešit tím, že by otevřela staré, již uzavřené skládky a na ně odpad odvezla. To narazilo na rozhodný odpor obyvatel v jejich okolí. Došlo na stavbu zátarasů na silnicích i střety demonstrantů s policií. Nikdo samozřejmě není rád, když má za domem skládku nebo spalovnu. Vzhledem přístupu, jaký mají »firmy« ke skládkování, se okolním obyvatelům není co divit. K nastolení pořádku v Neapoli byla povolána armáda, která na vyčištění ulic používá i buldozery. Odpady jsou přesouvány do jiných oblastí Itálie, což vedlo k dalším protestům například v sardinské metropoli Cagliari.

Prodej do zahraničí

V internetové aukční stránce eBay se v lednu objevila zajímavá nabídka. K prodeji je tu nabízen domovní odpad z Neapole a okolí za cenu 0,99 eura bez upřesnění množství. I když tento inzerát je myšlen spíše jako černý humor, zpracovatelé odpadů se o Neapol zajímají. Společnost SIG ze Ženevy nabídla, že by své spalovně v Cheneviers mohla zlikvidovat kolem 20 000 tun odpadů z Neapole. Tato spalovna už v minulosti zpracovala odpad z Frano d p a dy. i h n e d . c z / n a k l a d a n i s o d p a dy

OD16_18

5.2.08

4:10 PM

Page 17

N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y

Inspekce bude v započatém trendu letos pokračovat Kontrolní činnost odboru odpadového hospodářství je možno rozdělit zejména na složkové a specifické úkoly. Na rok 2008 jsou centrálně zadány složkové úkoly v podobném rozsahu jako v roce předchozím.

K

Neutěšená situace vyvolala v Neapoli vlnu protestů

cie, Německa a dalších zemí a má kapacitu 345 000 tun odpadu ročně. Pokud by se akce uskutečnila, stálo by to Itálii zhruba 4 mil. švýcarských franků (kolem 65 mil. korun). Odpad směřuje také do německých spaloven. Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung uvádí, že dosud se z Itálie do Německa údajně převáželo 2500 tun odpadu za týden, ale nyní má toto množství vzrůst na 17 500 tun týdně. Přeprava a odstranění jedné tuny odpadu stojí ve SRN 200 eur (více než 5000 korun), což je dvojnásobek ceny v Itálii. Vlaky s odpadem směřují do spalovny v Markleebergu nedaleko Lipska, neboť tamní provoz je schopen netříděný odpad z Neapole strojově roztřídit a recyklovat.

Co dál

Italská vláda slibuje tvrdší legislativu s přísnými tresty pro ty, kdo skládkují ilegálně. Je otázka, nakolik je schopna své sliby splnit, když nechala situaci dojít tak daleko a nepodnikla za poslední roky nic. Evropská komise, znepokojená tisícovkami tun odpadu v regionu Neapole, již loni v červnu adresovala Itálii první písemné varování. Podle EK je situace v Kampánii porušením evropské legislativy o odpadech. Jak píše BBC, řešení na základě programu, jako je »Napoli Pulita« (Čistá Neapol), se nezdají být efektivní. I když jih Itálie vykazuje nárůst recyklace, stále je pozadu za zbytkem země. Pokud chce vláda dosáhnout cíle recyklovat více komunálního odpadu (35 % do roku 2010), musí hledat jiné cesty, jako je spalování s využitím energie. Každý rozumí tomu, že nikdo nechce mít spalovny za domem. Na druhé straně, jak jinak vyřešit snížení množství komunálního odpadu na skládkách? – lom – Zdroj: Lorenzo Salvia, http://www.corriere.it/english/artic...03/pezzo.shtml Italský korespondent BBC Radio 4, 7. června 2007 o d p a dy. i h n e d . c z / n a k l a d a n i s o d p a dy

aždý obvodní inspektorát si volí alespoň dva specifické úkoly, v jejichž rámci bude sledovat tu odpadovou problematiku, která je v daném regionu (kraji) nejvíce rozšířená a vyžaduje zvláštní pozornost. Zkušenosti z předcházejících let ovlivnily i v letošním roce formu a zaměření kontrolní činnosti, a to včetně množství plánovaných kontrol i konkrétního určení zvolených úkolů. Výsledky ukazují, že tato cesta je značně efektivnější při identifikaci a řešení složitějších případů. Byla tedy zvolena cesta menšího množství složkových úkolů (s celostátním dopadem), které mají obecnější zadání. Složkové úkoly byly zvoleny tak, aby byly kontrolovatelné pokud možno na celém území republiky, a týkaly se oblastí s vyjasněnou legislativou. Celkem je na rok 2008 v oblasti odpadového hospodářství, obalů a chemických látek naplánováno přes 1200 kontrol v rámci zvolených úkolů. OOH ČIŽP si ponechává dostatečný časový prostor na neplánované kontroly či podněty ke kontrolám, které ČIŽP přijímá z vnějšku a jejichž počet stále narůstá. Specifické regionální úkoly si navrhují samy oblastní inspektoráty na základě znalostí konkrétního regionu. Údaje z kontrolní činnosti z roku 2007 ukazují, že v některých regionech jsou problémové odpady ze stavebnictví, či využívání odpadních výkopových zemin při terénních úpravách a rekultivacích.

V této oblasti přichází rovněž velké množství podnětů ke kontrolám. Některé oblastní inspektoráty si proto zvolily kontrolu nakládání se stavebními odpady za svůj celoroční specifický úkol. Mezi další regionální úkoly pro rok 2008 patří např. kontrola dodržování zákona o odpadech v obcích, nakládání s nemocničními a veterinárními odpady, nakládání s odpady ze zemědělství, farem, chovů zvířat a potravinářského průmyslu, nakládání s odpady z energetiky, autovrakovišť, nakládání s odpady z výroby oxidu titaničitého, brownfields, dodržování zákona o odpadech v logistických centrech nebo přeprava odpadů. Ve spolupráci s dalšími složkami a referátem integrace ČIŽP budou prováděny kontroly v rámci zákona o IPPC, se zaměřením na povinnosti týkající se odpadového hospodářství. Stejně jako v předchozích letech, čeká i letos inspekci množství kontrol a i řešení složitých případů. Je potřeba směřovat inspekci spíše na řešení složitějších případů s vyšším vlivem na životní prostředí. Zákon o odpadech svěřuje zcela stejné kontrolní kompetence, jaké má ČIŽP, také všem obecním úřadům obcí s rozšířenou působností a všem krajským úřadům. Ing. Petr Havelka, vedoucí Odboru odpadového hospodářství, Česká inspekce životního prostředí

Přehled složkových úkolů na rok 2008

♦ Kontroly různých typů zařízení k odstraňování odpadů (oprávněných i neoprávněných –

♦

♦ ♦ ♦

♦ ♦

skládky, spalovny, dekontaminační a biodegradační plochy, ukládání odpadů na povrch terénu, apod.) Kontroly různých typů zařízení k využívání odpadů (oprávněných i neoprávněných kompostárny, bioplynové stanice, využití stavebních odpadů, ukládání odpadů na povrch terénu, výrobny TAP, autovrakoviště, zařízení dle § 14 odst. 2) Kontroly různých typů zařízení ke sběru a výkupu odpadů (oprávněných i neoprávněných sběrny barevných kovů, autovrakoviště – sběr výkup, sběrné dvory, apod.) Zpětný odběr výrobků dle § 38 zákona o odpadech a nakládání s elektrozařízením a elektroodpady + povinnosti dle § 37 (povinné osoby, poslední prodejci, místa ZOV, apod.) Kontroly průmyslových podniků a jiných původců odpadů (průmyslové podniky, velcí producenti odpadů, původci nebezpečných odpadů, původci problematických druhů odpadů, apod.) Kontroly dodržování chemického zákona (obecně, detergenty, apod.) a zákona o biocidních přípravcích (kontroly značení, balení, apod.) Kontroly dle zákona o obalech O D PA DY 2 / 2 0 0 8 – 17

OD16_18

5.2.08

4:10 PM

Page 18

N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y

Plynový pohon pro svozové vozy

V Praze začala jezdit první tři nová svozová vozidla odpadu s pohonem na zemní plyn (CNG).

J

ejich uvedením do provozu startuje ekologický projekt, který má minimalizovat negativní vliv svozu odpadu na kvalitu ovzduší. První tři vozy zahájily obměnu stávajících vozidel s naftovým pohonem za vozidla na zemní plyn. V březnu 2008 budou dodána další dvě zcela nová vozidla určená pro údržbu a čištění komunikací, do konce roku by jich mělo být dodáno celkem pět. Praha se tak zařadila mezi evropské metropole, jakými jsou například Madrid, Berlín, Paříž, i menší města Švédska nebo Švýcarska, které už výhody komunálních vozů na tento ekologický pohon využívají. Normované emisní hodnoty: Škodlivina (g/kWh výkonu) Oxidy dusíku (NOx) Oxid uhelnatý (CO) Uhlovodíky (HC) Metan (CH4) Částice (PM)

»Nespornou předností vozidel poháněných zemním plynem je snížení emisí. Redukce škodlivin významně ovlivňuje tvorbu smogu a přízemního ozonu. Nemalou výhodou je mnohem tišší provoz těchto vozidel – jejich hladina hluku je o 20 % nižší, než u běžných svozových vozů,« říká generální ředitel Pražských služeb Patrik Roman. U vozidel budou instalovány speciální prachové filtry, které zachycují jemné prachové částice. Přispějí tak k omezení emisí v nejexponovanějších částech města, kde jsou pevné aerosoly z dopravy jedním z hlavních environmetálních »strašáků«.

– jhm – EURO 4 3,5 4,0 0,55 1,1 0,03

EURO 5 2,0 4,0 0,55 1,1 0,03

EEV 2,0 3,0 0,4 0,65 0,02

Porovnání naftového a plynového pohonu Vozidla s motorem a aparaturou pro spalování zemního plynu NGT pocházejí ze sériové produkce výrobního závodu pro nákladní vozidla. Výrobní program speciálních komunálních podvozků Mercedres-Benz má u naftových pohonů emisní provedení EURO 4, u variant s pohonem na zemní plyn CNG pak splňuje velmi přísnou normu EEV. Jde o sériově vyráběné provedení motoru a plynové aparatury, tedy nejde o přestavbu. Plynová aparatura je integrována do rámu vozidla vč. ochranných prvků proti poškození zásobníků. Plynový pohon má minimální celkové emise plynných škodlivin a pevných částic (PM), nízké emise hluku – motory se vyznačují velmi tichým chodem a »měkkým« záběrem i při maximálním výkonu.

18 – O D PA DY 2 / 2 0 0 8

Vyšší náklady na pořízení vozidel jsou vyváženy levnějším provozem. Počáteční investice do vozu na plynový pohon je o jeden až dva miliony korun vyšší než u vozu s naftovým pohonem, náklady na pohonné hmoty jsou však oproti benzínu a naftě téměř poloviční. Při předpokládaných zhruba deseti letech provozu vozidla vychází provoz jako levnější. Na nákup nových vozidel přispělo hl. m. Praha dvěma miliony korun. Patrik Roman k tomu říká: »Vstupní investice jsou tak vysoké, že kdyby nebylo podpory města a Pražské plynárenské, a. s., asi bychom se rozhodovali mnohem obtížněji.« Vozidla jsou nasazena ve dvojsměnném provozu v centrálních částech města, jako je Praha 1 nebo Praha 7, kde jsou zaznamenány nejvyšší imise prachových částic.

Srovnání emisních hodnot Euro4 – Euro5 – EEV PM (g/kWh) EURO 5

EURO 4

EEV

Vozidla NTG

Nox (g/kg)

o d p a dy. i h n e d . c z / v y u z i t i

OD19_20

5.2.08

4:10 PM

Page 19

N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y

Recollect Service – ekologicky solidární vratný systém průmyslových obalů Výměna zboží je jedním z nejdůležitějších faktorů spolupráce států celého evropského kontinentu a dalších zemí. Stále delší přepravní cesty vyžadují používání takových obalů, které jsou schopny zboží nejen spolehlivě ochránit před vnějšími vlivy při přepravě či překládce, ale také ochránit vnější prostředí před únikem těchto látek a kontaminací životního prostředí. Jde o sňatek z rozumu – obal a zboží se potřebují navzájem.

J

edním z takových obalů je IBC kontejner (Intermediate Bulk Container). Odbornou veřejností je tento obal považován za jeden z nejprogresivnějších obalů pro uchovávání a přepravu středně velkých množství kapalin a částečně i sypkých hmot. Jeho konstrukce a materiálové provedení jej předurčuje k opakovanému použití pro většinu dnes vyráběných a distribuovaných chemikálií a dalších produktů. Původně byl vyvinut zejména k balení nebezpečných chemikálií, dnes je využíván prakticky ve všech segmentech průmyslu. Balí se do nich prakticky všechno, co teče (nebo se sype) a snáší se (tj. nereaguje) s vysokohustotním polyethylenem – petrochemické výrobky, farmaceutické látky, potraviny, stavební hmoty, agrochemikálie, hořlaviny, žíraviny. Pro tento účel mají IBC obaly nejrůznější certifikáty, zejména hygienický atest pro balení potravin a tzv. UN certifikát pro balení chemikálií, popř. báňský certifikát pro balení hořlavin.

Vratné obaly

IBC kontejner v provedení pro hořlaviny

py odeberou do vratného systému i v Číně nebo USA a obráceně.

Jak to funguje?

Vše je velmi jednoduché. Objednatel služby, neboli ten, kdo spotřeboval produkt balený v IBC kontejneru a zůstává mu v rukou či na sběrném dvoře nevyčištěný prázdný obal, vyplní formulář, který je současně i »deklarací zodpovědnosti« za ochranu životního prostředí. Tento formulář putuje světem spolu s každým jednotlivým kusem obalu k výrobci obalů. Pokud by se snad formulář nebyl po ruce, bývá volně ke stažení v různých jazykových mutacích na webu výrobců IBC kontejnerů, např. www.mausergroup.de. Výrobce jednak ze svého dispečinku kontaktuje svého partnera pro Recollect Servis v dané lokalitě, který použité nevyčištěné IBC kontejnery ve lhůtě do 30 dnů vyzvedne, jednak zašle objednateli podklady s požadavky na kvalitu kontejnerů určených pro Recollect Servis (viz rámeček 1). Jejich splnění v uvedené 30denní lhůtě je podmínkou nutnou pro samotnou realizaci sběru použitých obalů. Je

OD-000322

V současné době se na trhu vyskytuje nepřeberné množství variant materiálů IBC kontejnerů, které lze v podstatě zařadit do tří skupin. Nejčastěji se používají IBC kontejnery v klasickém provedení - plastová, dřevěná ne-

bo kovová paleta, ocelová klec, plastová nádrž (obr. 1). Druhým typem jsou IBC kontejnery nerezové, u nichž je podpůrná konstrukce z pozinkované nebo nerezové oceli a nádrž z nerezové oceli. Třetím typem jsou celoplastové IBC kontejnery. Objem mají zpravidla 600, 800, 1200, ale nejčastěji 1000 litrů. Samozřejmě je možné balit zboží pokaždé do nových obalů. Existuje však ekologicky solidární vratný systém obalů tzv. Recollect Service. V celosvětovém měřítku nelze dost dobře zorganizovat, aby IBC kontejnery, použité např. pro určitou chemikálii, byly tou samou chemikálií u stejného či jiného výrobce plněny opakovaně. Významní výrobci IBC kontejnerů se svými partnery proto organizují svoz použitých nevyčištěných IBC kontejnerů od různých spotřebitelů na jedno místo. Zde jsou kontejnery podle předem stanovených kritérií (fyzický stav palety, ocelové klece a vnitřní platové nádrže, venkovní a vnitřní znečištění a výskyt zbytků plněné látky) dále tříděny, zpracovávány a znovu uváděny do oběhu. Smyslem je maximální možná ochrana životního prostředí, úspora nákladů a unifikace. Už vzhledem k robustnosti konstrukce IBC kontejnerů se jejich opakované používání logicky nabízí. Jde o celosvětový systém, výhodou je zejména, že stejný použitý obal z Evro-

o d p a dy. i h n e d . c z / n a k l a d a n i s o d p a dy

O D PA DY 2 / 2 0 0 8 – 19

OD19_20

5.2.08

4:10 PM

Page 20

N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y nutno si uvědomit, že se často pohybujeme v segmentu nebezpečného zboží, a splnění vyjmenovaných požadavků je s ohledem na ochranu životního prostředí rozhodně na místě. Z uvedeného plyne, že podmínky služby Recollect Servis jsou nastaveny tak, aby v žádném případě nemohlo nastat jakékoli nebezpečí pro životní prostředí, ani obslužné manipulanty. Pokud tyto podmínky nejsou splněny, pak se nejedná o použitý nevyčištěný obal zařazený do systému Recollect Servis, kterého se zadavatel může pohodlně zdarma zbavit, nýbrž o nebezpečný odpad, jehož likvidace je finančně náročná a řídí se zvláštními předpisy.

IBC kontejnery v klasickém provedení

Při nesplnění podmínek může být odmítnut sběr IBC kontejnerů určených pro Recollect Servis, případně jsou vráceny zpět na náklady zadavatele. Čištění nadbytečných zbytků původní náplně v IBC kontejnerech se provádí na náklady objednatele v ceně 1,80 eur za každý přebytečný kilogram nevyprázdněné náplně. Poškozené IBC kontejnery se odborně likvidují taktéž na náklady objednatele, a to v ceně 41 eur/ks. Pokud se objednatel nevyděsí náročných podmínek a dobrovolně se rozhodne chránit životní prostředí, pak se sám zařadí do systému vratných obalů. A to tak, že vyplní objednávkový formulář a odešle ho na faxové číslo. Objednatel mj. vyplní údaje o sobě, dále jméno výrobce obalů, druh palety, název a UN číslo produktu, jméno dodavatele a datum. A v neposlední řadě podepíše souhlas s podmínkami Recollect Servisu.

Zachování kvality

Jednotlivé součásti IBC kontejnerů jsou připraveny k opravě nebo výměně. Kontejner s novou nádrží má prakticky stejnou užitnou hodnotu jako nový

Doprava vyprázdněných nevyčištěných obalů na sběrné místo probíhá v režimu dohody ADR. Kontejnery jsou v zásadě roztříděny do tří skupin. Pokud je paleta, klec i nádrž v pořádku, resp. lze opravit a nádrž lze vymýt, pak jsou kontejnery vymyty a poslány do nového oběhu. Když je paleta a klec v pořádku, ale nádrž

Požadavky na kvalitu kontejnerů určených pro Recollect Servis ♦ IBC kontejnery musejí být prázdné, povolený nevyprázdnitelný zbytek činí 0,1 % nominální kapacity ♦ Nesmějí být vně znečištěny od vyprázdněného produktu ♦ Všechny uzávěry původní a hermeticky uzavřené ♦ Klece a palety nesmějí být nevratně poškozeny ♦ Jsou k dispozici záznamy o poslední náplni, jakož i kompletní výstražné vnější nálepky v případě nebezpečných chemikálií

♦ Jsou k dispozici bezpečnostní listy o poslední náplni a musejí být na vyžádání předloženy ♦ Pokud byla poslední náplň toxická, hořlavá, zapáchající, karcinogenní či mutagenní, pak obaly musejí být neutralizovány a opatřeny viditelně nálepkou »Neutralizováno«

20 – O D PA DY 2 / 2 0 0 8

nelze vymýt nebo je nevratně poškozena, provede se její výměna a poté je kontejner poslán do nového oběhu. Pokud ani jedna část IBC kontejneru není znovu použitelná ani jako náhradní díl, je kontejner určen k likvidaci. Postupy znovuuvedení IBC kontejnerů do oběhu jsou různými firmami nazývány různě, nejčastěji repase, rekondice apod. Důležitější však je, že existuje služba, která použité IBC kontejnery popsanými způsoby vrací do oběhu. Nutné manipulace, jako jsou vymývání použitých IBC kontejnerů spojené s neutralizací odpadních vod a i likvidace zbytků použitých komponent IBC kontejnerů, probíhají samozřejmě podle platné legislativy té které země. Součástí prací bývá i označení použitých vnitřních plastových nádob, tlaková zkouška do oběhu znovuuvedených IBC kontejnerů, případně plombování vyprazdňovacích kohoutů po provedené tlakové zkoušce. IBC kontejnery s novými vnitřními nádržemi mají prakticky stejnou užitnou hodnotu jako nové. IBC kontejnery s vymytými vnitřními plastovými nádržemi lze opětně použít k průmyslovým účelům. Jeden faktor je významný. Obaly se na nebezpečné látky mohou obecně používat jen po dobu maximálně pěti let. Chrání se tím veřejnost i okolí. To znamená, že i kdyby jednotlivý obal vypadal po pěti letech používání pořád dobře, měl vyměněny náhradní díly (zejména vypouštěcí kohout a kryt plnicího otvoru) a byl plně funkční, je třeba ho vyřadit. Je to velmi rozumné opatření předepsané dohodou ADR a je nutné ho dodržet. Vratný systém použitých obalů si díky tomuto opatření zachovává kvalitu a úroveň. Vratným, odborně ošetřeným obalům tak lze plně důvěřovat při používání. Úspora nákladů při koupi jednoho až tří kusů kontejnerů, které potřebovaly pouze vymýt, představuje 35 % oproti cenám nových kontejnerů. U kontejnerů s vyměněnou nádrží je to dokonce 54 %. Z toho jednoznačně plyne, že používání IBC kontejnerů z vratného systému Recollect Servis je významnou konkurenční výhodou na trhu. A navíc – díky službě Recollect Servis – nenacházíme na improvizovaných skládkách a silničních příkopech vyřazené kontaminované obaly. Recollect Service je ekologicky solidární systém, který je levnou a plnohodnotnou variantou k použití nových IBC kontejnerům. Firmy, které ho využívají napříč celou Evropou, přispívají k nezanedbatelným úsporám surovin a energie . Ing. Karel Valík, MBA Obal Centrum, s. r. o., Sezemice u Pardubic o d p a dy. i h n e d . c z / n a k a l d a n i s o d p a dy

OD21_23

5.2.08

4:11 PM

Page 21

L E G I S L AT I VA

Co očekávat od nové směrnice o bateriích? Každoročně se na trh v České republice uvádí kolem 30 000 tun baterií a akumulátorů nejrůznějších typů, velikostí i chemického složení. Velká část těchto výrobků stále ještě obsahuje toxické látky (olovo, kadmium), a proto je sběru a recyklaci použitých baterií tradičně věnována velká pozornost.

V

legislativě i praxi v ČR můžeme zaregistrovat určité rozpory. Zatímco původní směrnice 91/157/ES přikazovala soustředit se na správnou eliminaci a zneškodnění baterií s obsahem olova, kadmia a rtuti, Česká republika zavedla odpovědnost výrobců za všechny typy baterií a akumulátorů (viz § 38 zákona o odpadech) od února 2002. Při stanovování cílů (viz POH ČR) a podrobnějších zákonných opatření nebylo často o co se opřít a chyběly dlouhodobější praktické zkušenosti. Schválením nové evropské směrnice o bateriích (2006/66/ES) v září 2006 došlo k ukončení výše zmíněných rozpaků. Jedná se o direktivu stanovující celkem jasnou strategii a cíle pro všechny druhy a typy baterií na následující desetiletí.

ků, které v ČR představují kolem 60 % ze všech prodávaných baterií.

Nová klasifikace baterií a akumulátorů

Stávající členění užívané v § 38 zákona o odpadech (suché galvanické články, elektrické akumulátory) nebo v katalogu odpadů není příliš praktické a nevystihuje dostatečně rozdílné obchodní, technické a environmentální parametry baterií. Nová směrnice velmi správně zavádí členění na tři základní skupiny: přenosné baterie a akumulátory, průmyslové baterie a akumulátory a automobilové akumulátory. Na každou skupinu jsou kladeny specifické požadavky a cíle, přičemž nejvíce regulativních opatření směrnice je stanoveno pro baterie přenosné (malé spotřebitelské »monočlánky«).

Významným přínosem směrnice je to, že ukládá členským státům zajistit zpětný odběr (sběr) baterií bezplatně od všech konečných uživatelů. Bude tedy muset být přehodnocen ustálený výklad české legislativy, že zpětný odběr se vztahuje pouze na odběr použitých baterií od spotřebitelů. Rozlišení zpětného odběru použitých baterií od odděleného sběru odpadních baterií by se mohlo provádět podle skupin baterií, s kterými je nakládáno. Zjednodušený režim zpětného odběru by se vztahoval na přenosné baterie (neobsahují kapalný elektrolyt), zatímco nakládání s většími průmyslovými a automobilovými akumulátory by nadále probíhalo v režimu nakládání s odpady.

Zákaz baterií s kadmiem

Cíle sběru

Po dlouhých diskusích se podařilo prosadit rozumnou variantu zákazu všech přenosných baterií s obsahem kadmia. V aplikacích, kde není v současné době k dispozici rovnocenná náhrada za niklkadmiové články, je povolena výjimka (pro lékařské přístroje, ruční nářadí, nouzová a bezpečnostní zařízení). Nutno zmínit, že na stole ležely mnohem radikálnější a zároveň iracionální návrhy. Vážně se například diskutovalo o zákazu baterií s nízkými obsahy olova. To by postihlo skupinu výrobo d p a dy. i h n e d . c z / l e g i s l a t i va

V České republice se v roce 2007 podařilo zajistit kolektivní organizaci Ecobat necelých 10 %, řada dalších států EU bude začínat od nuly. Proto je nutné uvedené cíle sběru vnímat jako velmi ambiciózní a je potřeba vytvořit při transpozici co nejlepší podmínky pro jejich naplnění.

Povinná registrace výrobců

Od května 2004 se vstupem naší republiky do EU ztratila státní správa přehled o subjektech uvádějících na trh baterie a akumulátory, a proto bylo velice těžké identifikovat a bojovat proti »free riders«. Povinná registrace umožní získat opět dobrý přehled o všech osobách, na které se vztahují povinnosti podle směrnice. V rámci transpozice se uvažuje o tom, že distributoři a poslední prodejci baterií by měli být silně motivováni k obchodování pouze se zaregistrovanými výrobci.

Systémy zpětného odběru a sběru

Směrnice ukládá minimální cíle sběru pouze pro přenosné baterie. Všechny státy EU musí dosáhnout minimálně 25 % v roce 2012 a 45 % v roce 2016. Zvažovány byly i individuální cíle pro každou zemi podle jejich ekonomické vyspělosti, infrastruktury a geografických zvláštností. Byl navržen parametr gramy baterií/občana/rok (podobně jako u elektrozařízení). Účinnosti 45 % je dosahováno ve Švýcarsku a Belgii, k této hranici se blíží i kolektivní organizace v Německu a Holandsku.

Jeden z prvních sběrných boxů na baterie byl v budově Ministerstva životního prostředí

Zpracování a recyklace baterií

Směrnice ukládá povinnou recyklaci všech sebraných baterií a akumulátorů. Takže nejpozději od 26. září 2009 budou muset být všechny sebrané baterie materiálově využívány. Problémy mohou nastat při plnění požadovaných minimálních recyklačních účinností. Již dnes je vědecky prokázáno, že v případě alkalických baterií je kvóta 50 % na samé hranici splnitelnosti. Obáváme se, že při fundamentálním výkladu tohoto požadavku může dojít k výraznému omezení konkurence mezi recyklačními podniky v Evropě, a tím i ke zvýšení ceny za recyklaci přenosných baterií.

Ekonomické nástroje

Směrnice předpokládá, že financování nákladů na sběr, recyklací a zpracování všech baterií musí být zajištěno výrobci. Sběr a recyklaci průmyslových a automobilových akumulátorů bude možno financovat z velmi dobrých výnosů za prodej získaných kovů – bez reálného přispění výrobců. Bohužel odlišná situace stále trvá u přenosných baterií, kde náklady na jejich sběr a zpracování výrazně převyšují výnosy z recyklace, takže role výrobců při financování je a bude nezastupitelná. Bohužel směrnice přímo zakazuje používání viditelných »recyklačních« poplatků při prodeji baterií konečným uživatelům. Je to škoda, neboť viditelný poplatek je jedním z pilířů fungování nejúspěšnějších systémů zpětného odběru v Evropě (například BEBAT v Belgii). RNDr. Petr Kratochvíl, Ecobat, s. r. o. O D PA DY 2 / 2 0 0 8 – 21

OD21_23

5.2.08

4:11 PM

Page 22

L E G I S L AT I VA

Ohlašování údajů do integrovaného registru znečišťování za rok 2007 Do integrovaného registru znečišťování budou povinné subjekty ohlašovat své údaje za rok 2007 již po čtvrté.

V

roce 2006 bylo přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek (E-PRTR). Nařízení stanovuje minimální rozsah sbíraných údajů v rámci jednotlivých členských států EU a určuje jako první rok sběru údajů rok 2007. Znamená to tedy, že v každém členském státě musí být veden registr alespoň na úrovni Evropského registru úniků a přenosů znečišťujících látek. Údaje v IRZ tak musí splňovat povinnosti stanovené českými předpisy a zároveň v něm mají být informace důležité pro ohlašování údajů do celoevropského registru. Pro ohlašování údajů do IRZ za rok 2007 je třeba zohlednit požadavky evropských i českých právních předpisů. Návrh zákona o integrovaném registru znečišťování může ovlivnit ohlašování ve vztahu k termínu předávání údajů a k vymezení předávaných údajů. Rozsah ohlašovaných údajů za rok 2007 je primárně určen tím, zda je v provozovně činnost vymezená nařízením o E-PRTR (příloha I) či nikoli.

Provozovatel s činností podle přílohy I nařízení

Příloha I nařízení o E-PRTR definuje 65 konkrétních činností (u některých z nich jsou určeny kapacity), pro jejichž provozovatele je nařízení závazné, musí se jím řídit v celém jeho znění a plnit veškeré povinnosti stanovené tímto nařízením. Provozovatel musí určit (seznámit se s přílohou I), zda v provozovně činnost (případně činnosti) je či není. Provozovatelé těchto činností musí sledovat látky v únicích (do ovzduší, vody a půdy) a přenosech v odpadních vodách v rozsahu přílohy II nařízení o E-PRTR a sledovat množství produkovaných odpadů (stanoven ohlašovací práh pro nebezpečné odpady 2 tuny za rok a pro ostatní odpady 2000 tun/rok). V případě překročení

stanovených hodnot ohlašovacích prahů musí provozovatel splnit ohlašovací povinnost. Kromě uvedených povinností je třeba zohlednit požadavky národní legislativy u těch látek a údajů, které nespecifikuje ke sledování nařízení o E-PRTR. Konkrétně to znamená: ♦ navíc oproti nařízení o E-PRTR sledování styrenu a formaldehydu v únicích (ohlašovací prahy pro tyto dvě látky určuje nařízení o integrovaném registru znečišťování), ♦ sledování látek v odpadech (v rozsahu stanoveném nařízením o integrovaném registru znečišťování, protože nařízení o E-PRTR uvedenou povinnost neobsahuje), ♦ sledování látek v přenosech v odpadních vodách, které nejsou stanoveny nařízením o EPRTR (ohlašovací prahy pro tyto látky určuje nařízení o integrovaném registru znečišťování), ♦ další (identifikační nebo jiné) údaje požadované nařízením vlády o integrovaném registru znečišťování (například popis technické nebo technologické jednotky a další). V případě překročení stanovených hodnot ohlašovacích prahů musí provozovatel splnit ohlašovací povinnost. Provozovatel podle přílohy I použije pro ohlášení údajů aplikaci IntForm 2007 – modul E-PRTR/IRZ, prostřednictvím které splní povinnosti uložené jak evropskou, tak národní legislativou.

Uživatel registrované látky bez činnosti podle přílohy I

Pokud v provozovně není provozována činností podle přílohy I nařízení o E-PRTR, nevztahují se na uživatele registrované látky za rok 2007 žádné povinnosti dané nařízením o E-PRTR. Uživatel registrované látky ohlašuje údaje do IRZ podle národní legislativy (zákon o integrované prevenci, nařízení o integrovaném registru znečišťování a evidenční vyhlášky). Uživatel registrované látky ohlašuje údaje ve stejném rozsahu jako v letech

Připravované právní předpisy pro ohlašování do IRZ

♦ Návrh zákona o integrovaném registru znečišťování a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí prochází v současnosti legislativním procesem. V době psaní tohoto textu byl schválen v Poslanecké sněmovně a odeslán do Senátu. Jeho účinnost se předpokládá v únoru 2008. Bude-li schválen, ohlašování údajů za rok 2007 ovlivní - stanovuje totiž datum ohlašování do IRZ na 31. 3. 2008. Prováděcí nařízení vlády, které rovněž prochází legislativním procesem, stanovuje rozsah sbíraných údajů (látky v ovzduší, látky v odpadech, povinné údaje).

22 – O D PA DY 2 / 2 0 0 8

2004, 2005 a 2006. Pro ohlášení údajů použije Uživatel registrované látky aplikaci IntForm 2007 – modul IRZ.

Termíny ohlašování údajů

Pokud vstoupí v účinnost návrh zákona o integrovaném registru znečišťování před 15. 2. 2008, bude termín ohlašování do IRZ posunut na 31. 3. 2008 pro všechny povinné subjekty (určené jak evropskou, tak národní legislativou). Bude zrušena odkladná lhůta (v současnosti maximálně 60 dnů). Pokud nevstoupí v účinnost návrh zákona o integrovaném registru znečišťování před 15. 2. 2008, zůstane termín ohlašování pro subjekty určené národní legislativou do IRZ na 15. 2. 2008. Pro subjekty určené nařízením o E-PRTR a informace v rozsahu nařízení o EPRTR bude termín určen na 31. 3. 2008. Údaje za rok 2007 budou ohlašovány v režimu dvou právních úprav – národní a evropské. Základním východiskem pro určení rozsahu ohlašovaných údajů je přítomnost činnosti podle přílohy č. I k nařízení o E-PRTR (65 definovaných činností). Pokud provozovatel provozuje vymezenou činnost, je pro něj přímo závazný rozsah informací požadovaných nařízením (91 látek, ohlašování množství odpadů). Kromě uvedeného musí být ohlášeny údaje, které nejsou sledovány v evropském nařízení, ale požaduje je sledovat národní úprava (dvě látky navíc – styren a formaldehyd v ovzduší, sledování látek v odpadech, látky v přenosech v odpadních vodách). Celý rozsah údajů bude zakomponován do jednoho modulu aplikace IntForm (s názvem E-PRTR/IRZ), aby bylo možné splnit ohlašovací povinnost jednorázově. Pokud provozovatel neprovozuje vymezenou činnost podle nařízení, je pro něj přímo závazný rozsah informací požadovaných pouze národní legislativou – tzn. zákonem o integrované prevenci a nařízením o integrovaném registru znečišťování. Celý rozsah údajů bude zakomponován do jednoho modulu aplikace IntForm (s názvem IRZ). Zároveň je vzhledem k termínu ohlašování třeba zohlednit neukončený legislativní proces u zákona o integrovaném registru znečišťování. Veškeré důležité informace a kontakty lze nalézt na www.irz.cz. Ing. Jan Maršák, PhD, vedoucí oddělení IPPC Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC, Ministerstvo životního prostředí o d p a dy. i h n e d . c z / l e g i s l a t i va

OD21_23

5.2.08

4:11 PM

Page 23

L E G I S L AT I VA

Novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí Cílem novely zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, která nabyla účinnosti v srpnu 2007, mělo být podle důvodové zprávy zjednodušení řízení. roces posuzovaní vlivů na životní prostředí (EIA) se tradičně dělí na dvě části – zjišťovací řízení (1. fáze) a samotné posuzování vlivů na životní prostředí (2. fáze). Podle právní úpravy účinné do 21. 8. 2007 podléhaly všechny záměry uvedené v zákoně minimálně zjišťovacímu řízení. V příloze 1 zákona EIA jsou uvedeny dvě kategorie záměrů. Záměry kategorie I a jejich změny podléhají vždy nejen zjišťovacímu řízení, ale také samotnému posuzování. Záměry v kategorii II jsou posuzovány pouze tehdy, stanoví-li tak příslušný orgán (krajský úřad nebo ministerstvo životního prostředí) ve zjišťovacím řízení.

Neúplná transpozice

Současná novela má alespoň částečně napravit situaci po minulé novele (č. 163/2006 Sb.), kdy nám Evropská komise vytýkala neúplnou transpozici evropských směrnic v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí. Evropská směrnice (č. 85/337/EHS) však vyžaduje, aby předmětem posuzování EIA byly všechny záměry uvedené v příloze č. 1. Záměry v kategorii II mohou být po individuálním posouzení nebo na základě stanovení určitých limitů z posuzování vyloučeny. Takové limity nemohou být stanoveny pouze s ohledem na velikost záměru, ale musejí přihlížet například i k umístění nebo povaze záměru. Předmětem posuzování měly být též záměry, které sice nedosahují svou velikostí příslušných limitních hodnot uvedených v příloze 1 Zákona EIA, nicméně ve spojení s jinými stavbami či zařízeními mohou mít významný vliv na životní prostředí anebo jsou umístěny do oblastí, které jsou z hlediska ochrany životního prostředí citlivé nebo hodnotné. Podobný problém s legislativou řešili například také v Irsku. Spor s Evropskou komisí se Zákon č. 216/2007 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon EIA). Zákon č. 216/2007 nabyl účinnosti 22. 8. 2007. Záměry spadající do působnosti zákona EIA jsou uvedeny v příloze č. 1

o d p a dy. i h n e d . c z / l e g i s l a t i va

vedl o posuzování záměrů trvalého zalesnění ploch, které mohou mít významný dopad na životní prostředí i v případě, že trvalé zalesnění nedosahuje prahových hodnot stanovených irskou legislativou (Komise vs. Irsko, rozhodnutí C-392/96).

Iniciativa veřejné správy

Česká republika v období od 27. 4. 2006 do 21. 8. 2007 řešila situaci tak, že podlimitní záměry byly vždy posuzovány minimálně ve zjišťovacím řízení. Tento přístup s sebou přinesl zvýšené náklady nejen pro investory, ale též pro veřejnou správu. Z iniciativy Středočeského kraje byla připravena současná novela zákona o EIA, která přináší zejména zjednodušený postup pro určení, zda podlimitní záměr bude dále posuzován podle zákona o EIA. S účinností od 22. 8. 2007 jsou podlimitní záměry posuzovány ve zvláštním zjednodušeném řízení, které by mělo snížit administrativní zátěž. Investor, který hodlá uskutečnit podlimitní záměr, je nově povinen poslat zjednodušené oznámení příslušnému úřadu (zpravidla krajský úřad nebo ministerstvo životního prostředí podle typu záměru). Úřad investorovi do 15 dnů od obdržení oznámení sdělí, zda podlimitní záměr bude podléhat zjišťovacímu řízení, a sdělení zveřejní na internetu. Pokud úřad vyžaduje provedení zjišťovacího řízení, musí investor připravit úplné oznámení.

Mgr. Petr Opluštil, advokátní koncipient, AK Havel & Holásek

Kratší posuzování

Z pohledu investorů je další podstatnou změnou zkrácení doby posuzování záměru podle zákona EIA. U záměrů, které obligatorně musí projít samotným procesem posuzování vlivů na životní prostředí, je možné se vyhnout zjišťovacímu řízení tím, že investor předloží přímo dokumentaci vlivů na životní prostředí zpracovanou v souladu s požadavky zákona. Stejnou možnost – tj. předložit přímo dokumentaci vlivů na životní prostředí – má investor v případě záměru, z jehož povahy může předpokládat, že po zjišťovacím řízení bude nutné vypracování dokumentace EIA. Podle výkladu zákona EIA nemá tuto možnost investor podlimitního záměru. Zkrácené řízení také není možné u záměru, který může

OD-000314

P

ovlivnit území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti (podle stanoviska orgánu ochrany přírody a krajiny). V takových případech musí investor projít zkráceným podlimitním řízením, zjišťovacím řízením i samotným procesem posuzování vlivů na životní prostředí, i když má důvodně za to, že záměr bude muset být posuzován v poslední fázi EIA. Podle jednoho z možných výkladů EIA může být proces nejkomplikovanější u záměrů, které jsou jednak podlimitní a jednak mohou ovlivnit území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. V takovém případě již bude investor vědět, že jeho záměr bude posuzován minimálně ve zjišťovacím řízení. Podle tohoto výkladu novely však i přesto investor nebude moci zahájit přímo zjišťovací řízení, ale s ohledem na podlimitní charakter záměru bude nucen podstoupit též zkrácené podlimitní řízení, tj. vypracovat zjednodušené oznámení pro příslušný úřad a čekat 15 dnů na vyjádření úřadu, jehož stanovisko bude ze zákona EIA známo předem. Novela obecně přináší zjednodušení procesu posuzování vlivů na životní prostředí. Nicméně lze v ní nalézt další možnosti zjednodušení. Paradoxem je, že řízení EIA může být v důsledku novely administrativně a časově nejnáročnější u záměrů, které budou svým rozsahem a patrně též investičními náklady nejmenší.

O D PA DY 2 / 2 0 0 8 – 23

OD24_25

5.2.08

4:12 PM

Page 24

MANAGEMENT

Polychlorované bifenyly, odpady PCB a povinnosti při nakládání s nimi Polychlorované bifenyly (PCB), substituční deriváty bifenylu, jsou snadno rozpustné v organických rozpouštědlech, olejích a tucích. PCB látky silně hydrofobní byly poprvé syntetizovány v roce 1881 a komerčně se začaly vyrábět v roce 1929. V bývalém Československu byly vyráběny v letech 1959–1984 ve společnosti Chemko Strážske. Dosavadní světová produkce PCB se odhaduje na 1,5 milionu tun.

Z

ákladní technická směs pro výrobu PCB vždy obsahovala množství dalších chlorovaných bifenylů a příměsí, nikoli pouze samostatné kongenery. PCB se používaly jako součásti tiskařských tuší, barev a pesticidů a stále se používají jako plastifikátory, dielektrika, hydraulické kapaliny, média na výměnu tepla a látky zabraňující hoření. Hlavní použití PCB v ČR je v uzavřených systémech jako chladicí kapaliny v transformátorech, dielektrické kapaliny v malých a velkých kondenzátorech, ohnivzdorné a teplonosné antikorozní hydraulické kapaliny v důlních zařízeních. V současné době je známa řada úniků z těchto uzavřených systémů do prostředí, především vlivem netěsností. Problém také představují malé kondenzátory, které nejsou snadno separovatelné a využitelné, a navíc jsou považovány za nebezpečné odpady. Z velké části byly a jsou tyto úniky sanovány a počet kontaminovaných míst se tak neustále snižuje. Kompletní historie PCB a PCB látek od fyzikálních, chemických a biologických vlastností, přes výrobu, distribuci v minulosti, je

souhrnně popsána v »Národním implementačním plánu pro implementaci Stockholmské úmluvy v České republice«, dokončeném v lednu 2006 řešitelským týmem pod vedením prof. RNDr. Ivana Holoubka, CSc., a ve spolupráci Ministerstva životního prostředí (MŽP). Kompletní dokument je zveřejněn na internetových stránkách MŽP a Recetox (www.env.cz/AIS/web-pub.nsf /pid/MZPJMFDJPPYH a www.recetox.muni.cz/ projekty/Unido/unido-NIP.htm).

Legislativní rámec

V odstraňování PCB/PCT je klíčová směrnice Rady 96/59/ES, která ukládá členským státům zajistit do konce roku 2010 odstranění použitých PCB a dekontaminaci. Na tento předpis pak po téměř deseti letech navázalo nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách (POPs). Český zákon o odpadech nařizuje vlastníkům a provozovatelům zařízení obsahujících PCB tato zařízení dekontaminovat nebo odstranit v nejkratší možné době, nejpozději však do konce roku 2010. Týká se to i zaříze-

Polychlorované bifenyly (PCB) jsou substituční deriváty bifenylu Vznikají substitucí 1 až 10 atomů chloru na bifenylové jádro a mohou tak vytvořit až 209 sloučenin. PCB vykazují nízkou tenzi par, vysokou dielektrickou konstantu, nízkou rozpustnost ve vodě, mají velký elektrický odpor a značnou hustotu. Jsou snadno rozpustné v organických rozpouštědlech, olejích a tucích. PCB jsou látky silně hydrofobní. Sériová výroba byla založena na chloraci bifenylu a následné separaci a čištění požadovaných frakcí. PCB se používaly jako součásti tiskařských tuší, barev a pesticidů a stále používají jako plastifikátory, dielektrika, hydraulické kapaliny, média na výměnu tepla a látky zabraňující hoření. Do lidského organizmu se PCB dostávají potravou, pitnou vodou, inhalací a kontaktem s pokožkou. Kvůli svým lipofilním vlastnostem se kumulují v lidském těle. Biologické a toxické účinky PCB ovlivní především jejich struktura. Kompletní informace o PCB jsou shrnuty v »Národním implementačním plánu pro implementaci Stockholmské úmluvy v České republice«, který zpracoval tým pod vedením prof. RNDr. Ivana Holoubka, CSc., a ve spolupráci Ministerstva životního prostředí (MŽP). Kompletní dokument je zveřejněn na internetových stránkách MŽP a Recetox: http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPJMFDJPPYH http://www.recetox.muni.cz/projekty/Unido/unido-NIP.htm

24 – O D PA DY 2 / 2 0 0 8

ní, která PCB obsahovat mohou, pokud vlastník neprokáže, že zařízení PCB neobsahuje. Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání, které provozují zařízení s obsahem PCB větším než 5 litrů nebo skladují zařízení nebo látky s obsahem PCB v celkové koncentraci větší než 0,005 % hmot. (50 mg/kg), jsou povinny vést samostatně evidenci o tomto zařízení a látkách v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 384/2001 Sb., a oznámit tuto skutečnost MŽP. Způsob ohlašování změn v evidovaných skutečnostech stanovuje vyhláška č. 384/2001 Sb. Pro účely zákona o odpadech jsou definice PCB, zařízení s a bez PCB stanoveny v § 26. Zařízeními, která mohou obsahovat PCB, jsou míněny olejové transformátory, kondenzátory s kapalným dielektrikem, rezistory, indukční cívky a další elektrotechnická zařízení plněná elektroizolační kapalinou, hydraulická důlní zařízení, vakuová čerpadla, průmyslová zařízení s ohřevem teplonosnou kapalinou (duplikátory, obalovny silniční drti a podobně) nebo části těchto zařízení obsahující více než 5 litrů kapalin. Pro blížící se rok 2010 a s ním spojené povinnosti je podstatná dekontaminace zařízení s PCB. Dekontaminací může být i náhrada PCB jinými vhodnými látkami. Odstraňováním PCB se rozumí způsoby uvedené pod kódy D8, D9, D10, D12 a D15. Ačkoliv vyhláška o nakládání s PCB (č. 384/2001 Sb.) nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2002, je pro mnohé společnosti něčím zcela novým. Vyhláška se dotýká polychlorovaných bifenylů (PCB), polychlorovaných terfenylů (PCT), monometyltetrachlordifenylmetanu, monometyldichlordifenylmetanu, monometyldibromdifenylmetanu a veškerých směsí obsahujících kteroukoliv z těchto látek v koncentraci větší než 50 mg/kg (= 50 ppm). Vyhláška stanovuje základní technické požadavky na PCB a zařízení PCB, rozhodčí analytické metody stanovení koncentrace PCB a postup stanovení celkové koncentrace PCB v látkách a zařízeních, které je obsahují, způsob evidence a označování PCB zařízení a podléhajících evidenci a způsob označování dekontaminovaných zařízení. To samozřejmě není nic nového. Novinky nastanou teprve v letošním roce 2008, kdy začne platit nová úprava ve vztahu k POPs, a tedy i k PCB. Evropský seznam odpadů, tj. vyhláška č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů, v platném znění, přesně vyjmenovává nebezpečné odpao d p a dy. i h n e d . c z / m a n a g e m e n t

OD24_25

5.2.08

4:12 PM

Page 25

MANAGEMENT dy PCB: 13 01 01* - Hydraulické oleje obsahující PCB, 13 03 01* - Odpadní izolační nebo teplonosné oleje s obsahem PCB, 16 01 09* - Součástky obsahující PCB, 16 02 09* Transformátory a kondenzátory obsahující PCB, 16 02 10* - Jiná vyřazená zařízení obsahující PCB nebo těmito látkami znečištěná neuvedená pod číslem 16 02 09, 17 09 02* - Stavební a demoliční odpady obsahující PCB (např. těsnící materiály obsahující PCB, podlahoviny na bázi pryskyřic obsahující PCB, utěsněné zasklené dílce obsahující PCB, kondenzátory obsahující PCB). Podle katalogových čísel je vykazována produkce a další nakládání s odpady PCB. Detailní informace o inventarizaci PCB v jednotlivých krajích jsou dostupné na internetových stránkách MŽP (www.env.cz/AIS/web.nsf/pages/PCB). Zákon o odpadech a vyhláška o nakládání s PCB vyjmenovává elektrická zařízení, která PCB mohou obsahovat. Jedná se zejména o výkonové transformátory, tlumivky, reaktory, transformátory elektrofiltru (odlučovače), průchodky, přepínače odboček (v transformátorech), přístrojové (měřicí) transformátory napětí (PTN), přístrojové (měřicí) transformátory proudu (PTP), přístrojové (měřicí) transformátory kombinované (PTK) – napětí + proud, kondenzátory, vypínače a ostatní elektrická zařízení s kapalným dielektrikem. Zde je nutné upozornit na fakt, že předmětem inventarizace PCB nejsou »suchá« zařízení, tj. zařízení bez náplní. Mezi ostatní zařízení, jež mohou obsahovat PCB, se řadí hydraulická důlní zařízení, vakuová čerpadla, průmyslová zařízení s ohřevem teplonosnou kapalinou (duplikátory, obalovny drti apod.). Tato zařízení nebyla nikdy záměrně plněna kapalinami s PCB, ale vzhledem k lipofilním vlastnostem PCB mohly být náplně těchto zařízení kontaminovány. Proto je doporučováno před jejich inventarizací a případnou laboratorní analýzou zvážit možnost kontaminace v minulosti.

Kdo PCB v ČR odstraňuje

Seznamy oprávněných osob, kterým byl krajským úřadem udělen souhlas k provozování

zařízení (včetně mobilních) k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů, budou k dispozici na internetových stránkách MŽP v průběhu prvního čtvrtletí 2008 (www.env.cz/AIS/web.nsf/pages/PCB). Již nyní dosahuje počet těchto společností, vč. jejich provozoven přibližně 150 v celé ČR. Z 99 % se jedná o společnosti, které v rámci své činnosti »pouze« nabízejí sběr či výkup odpadů PCB, nikoliv jejich odstraňování. Společností, které mohou odstraňovat nebo předupravovat odpady PCB, pracuje v ČR šest (viz box). Pro analýzy PCB a potřeby inventarizace PCB bylo akreditováno koncem roku 2007 celkem 34 laboratoří. Úplný seznam těchto laboratoří, vč. kontaktních údajů bude k dispozici na stránkách http://www.env. cz/AIS/web.nsf/pages/PCB. Oprávněné a certifikované osoby - vzorkaři, kteří mohou vzorkovat odpady pro potřeby celonárodní inventarizace PCB. Dělí se na skupinu odběrářů z elektrických i neelektrických zařízení a z látek (158) a odběrářů z neelektrických zařízení a z látek (16).

Metodické pokyny a návody k PCB

Odbor odpadů MŽP vydal ve spolupráci s VÚV-CeHO, Praha, několik metodických návodů a pokynů. Za zmínku však stojí především nově připravované metodiky, které by měly být vydány v průběhu několika měsíců a jejich prvořadým úkolem je urychlit ukončení inventarizace PCB v ČR a zároveň snížit finanční náklady potřebné k provedení analytických rozborů kapalných náplní elektrických zařízení (Metodický pokyn pro využití směsných vzorků provozních kapalin ze stykových transformátorů (tlumivek) instalovaných na kolejových úsecích pro analytické prokazování nepřítomnosti PCB a Metodický pokyn pro evidenci a prokazování nepřítomnosti PCB hermeticky uzavřených elektrických zařízení). Druhý jmenovaný by měl vyjasnit prokazování nepřítomnosti PCB v zařízeních v případech, kdy nelze odebrat vzorek z důvodů např. zaplombování zařízení, porušení hermetič-

Společnosti, které mohou v ČR odstraňovat nebo předupravovat odpady PCB

♦ SPOVO, s. r. o., Ostrava – spalovna nebezpečných odpadů zpracovává kondenzátory, malé transformátory do zhruba 80 kg, oleje, sedimenty, kabely, zeminy s PCB

♦ BCD CZ, a. s, Praha – technologie nyní řeší dekontaminaci dioxinového znečištění ve Spolaně Neratovice nespalovací technologií BCD

♦ Spalovna nebezpečných odpadů Trmice (Sita CZ, a. s.) ♦ Mobilní solidifikační linka na skládce odpadů Všebořice – Podhoří (Sita CZ, a. s.) ♦ Ekotermex, a. s. , Vyškov – pyrolýzní spalování nebezpečných odpadů ♦ LM Technologies, s. r. o. – solidifikační mobilní zařízení firmy ♦ Rumpold, s. r. o., provozovna Tábor-Klokoty – předúprava odpadních transformátorů a kondenzátorů s PCB

♦ RESON, s. r. o., Němčice nad Hanou – stabilizace/solidifikace odpadů (17 09 02*) o d p a dy. i h n e d . c z / m a n a g e m e n t

nosti s ohledem na záruční lhůty a garance poskytované výrobcem zařízení. Oba návody mají přímou návaznost na §§ 26, 27 a 39 zákona o odpadech a vyhlášku č. 384/2001 Sb.

Novela zákona o odpadech

V roce 2007 byla odborem odpadů MŽP připravena novela zákona o odpadech, která stanovuje konečný termín pro prokázání nepřítomnosti PCB v zařízeních, resp. finální provedení inventarizace a zajištění cíle odstranění PCB do konce roku 2010. V navržené úpravě budou vlastníci povinni zpracovat a předložit MŽP plán dekontaminace zařízení nebo odpadů PCB, vč. zajištění jeho plnění. S novelou vyhlášky č. 384/2001 Sb., o nakládání s PCB, se stanoví nový výpočet celkové koncentrace PCB, podmínky dekontaminace zařízení s PCB, a budou revidovány evidenční listy inventarizace PCB. Novelizované znění zákona by mělo vstoupit v platnost v zimních měsících 2008, vyhláška pak v průběhu roku 2008. Z pohledu prokazování nepřítomnost PCB ve výše vyjmenovaných zařízeních musí být laboratorní analýza nebo čestné prohlášení předány MŽP do 31. 12. 2009. Kromě toho budou vlastníci PCB, odpadů PCB, a vlastníci, popřípadě provozovatelé zařízení obsahujících PCB povinni do 31. 3. 2009 vypracovat a zaslat MŽP plán postupného odstranění PCB, odpadů PCB a zařízení s obsahem PCB nebo plán dekontaminace odpadů PCB nebo zařízení s obsahem PCB pro období 20092010. Tyto plány musí být splněny nejpozději do konce roku 2010. A konečně, všichni vlastníci, popř. provozovatelé zařízení obsahujících PCB, která nepodléhají evidenci (zařízení s objemem náplně menším než 5 litrů), budou povinni vypracovat seznamy těchto zařízení, stanovit časové lhůty pro vyřazení těchto zařízení z užívání a pro jejich odstranění, předat vyhotovené seznamy do konce roku 2008 MŽP a postupovat podle nich. Autor článku, jako kompetentní osoba MŽP za oblast PCB a odpady PCB, vč. odpadů POPs, doporučuje všem společnostem, které mají pochybnosti o možném obsahu PCB v jejich zařízení nebo dosud neprovedly z jakýchkoliv důvodů inventarizaci PCB, aby kontaktovaly MŽP právě jeho prostřednictvím. Mělo by být zájmem každé společnosti přihlásit se do inventarizace PCB, byť pozdě, ale přece, a to zejména s ohledem na stále se opakující a intenzivnější kontroly České inspekce životního prostředí. Kontroly budou s blížícím se termínem stále častější a pokuty samozřejmě vyšší. Ing. Jaromír Manhart, Ministerstvo životního prostředí O D PA DY 2 / 2 0 0 8 – 25

OD26

5.2.08

4:12 PM

Page 26

FINANCE

První evropské dotace míří k žadatelům Operační program Životní prostředí se stal prvním programem ze strukturálních fondů pro období 2007–2013, ze kterého mohou žadatelé z ČR čerpat dotace.

přijatelnosti splnily, a tudíž byly akceptovány, 553 žádosti. Přijímány byly projekty z pěti z celkem sedmi prioritních os. Výzva byla určena především pro žadatele z řad nepodnika-

M

inistr Bursík podepsal koncem ledna udělení podpory pro celkem 368 projektů v rámci první výzvy OPŽP. Celkové náklady na schválené projekty činí téměř 10,3 miliardy Kč. Státní fond životního prostředí, který je pro tento program zprostředkujícím subjektem, tak bude moci začít vyplácet žadatelům historicky první peníze z evropských fondů již tento měsíc. V rámci první výzvy OPŽP je dotována zejména výstavba čistíren odpadních vod, kanalizace a dalších vodohospodářských objektů, využití bioodpadů, separace a svoz odpadů, zařízení na úpravu nebo využívání odpadů, rekultivace starých skládek. Subvencováno je také pořízení nízkoemisních spalovacích zdrojů nebo nově budovaných rozvodů centrálního zásobování tepla (CZT), výstavba a rekonstrukce centrálních a blokových kotelen a lokálních zdrojů tepla. Petr Štěpánek, ředitel Státního fondu životního prostředí, uve-

Nejvíce dotací směřuje do výstavby vodohospodářské infrastruktury

dl, že největší zájem a také převis poptávky byl o projekty zaměřené na úspory energie a využití odpadního tepla. V první výzvě Operačního programu Životní prostředí Státní fond životního prostředí obdržel celkem 707 žádostí, z kterých kritéria

Operační program Životní prostředí Operační program Životní prostředí má sedm prioritních os. Program čerpá 18,4 % z 26,96 miliardy eur určených ze strukturálních fondů EU pro Českou republiku. Celkem OP ŽP nabídne přes 5,2 miliardy eur, tj. cca 150 miliard Kč. OP ŽP přináší řadu zjednodušení pro žadatele (zrychlené financování projektů, rozšíření způsobilých nákladů o projektovou dokumentaci či stavební dozor). Hranice projektů, které podléhají schválení Evropskou komisí, se posunula z 10 na 25 milionů eur. Podrobné informace k Operačnímu programu Životní prostředí, včetně kompletního textu třetí výzvy a loga ke stažení, najdete na www.opzp.cz.

telských subjektů, jako jsou obce, města a kraje, příspěvkové organizace, obecně prospěšné organizace, občanská sdružení nebo církve. Druhá výzva, ukončená 31. 1. 2008, byla zaměřena na zlepšování stavu přírody a krajiny, zateplování škol a školských zařízení, výstavbu a rekonstrukce čistíren odpadních vod. V současnosti běží třetí výzva zaměřená na výstavbu a rekonstrukci čistíren odpadních vod, stokových systémů, úpravny vody a rozvodné sítě pitné vody. Kontinuálně od 3. března 2008 do 19. prosince 2008 jsou přijímány žádosti o podporu tzv. velkých projektů v rámci Prioritní osy 1 (nad 25 mil. euro). Jana Kulísková, tisková mluvčí SFŽP ČR

Statistika projektů podaných v rámci první výzvy OP ŽP Prioritní osa OP ŽP (první výzva)

1. Voda 2. Ovzduší 3. Obnovitelné zdroje 4. Odpady 7. Vzdělávání Celkem

Počet žádostí podaných a) 101 27 386 175 18 707

Počet žádostí akceptovaných b) 59 20 319 160 6 564

Počet žádostí doporučených ke schválení 47 12 150 156 3 368

% žádosti akceptované / schválené

79,7 60,0 47,0 97,5 50,0 65,2

Požadovaná podpora / Kč, žádosti podané

8 150 178 7 621 2 803 464

104 353 589 429 669

000 000 000 000 000 –

Schválená podpora prostředky EU / Kč c)

2 864 59 1 672 2 197 63 6 856

762 578 016 088 244 690

492 477 436 796 386 587

Schválená podpora -prostředky SFŽP (dotace a půjčka) státního rozpočtu / Kč c) 392 063 228 0 199 324 920 212 566 475 0 803 954 623

a) Po odevzdání žádosti na podacím místě proběhne kontrola projektu – výsledkem je dopis o akceptaci nebo neakceptaci žádosti. Po akceptaci žádosti probíhá hodnocení projektů, na základě kterého se rozhoduje o poskytnutí nebo neposkytnutí dotace – výsledkem je dopis o registraci akce. b) Akceptace žádosti = potvrzení formální úplnosti a přijatelnosti žádosti (projektu), umožňuje postoupení žádosti v procesu administrace k věcnému hodnocení žádosti (projektu). c) Příjemce pomoci zajistí financování minimálně z 10 % základu pro výpočet podpory. Dotace z fondů EU, tj. nenávratná finanční podpora, je poskytována až do výše 85 % z celkových způsobilých výdajů. Další podpora je možná z prostředků Fondu (až 4 %) a ze státního rozpočtu (až do výše 1 %). U některých typů projektů ale může být podpora dále omezena, a to zejména u projektů, kde žadatelem je podnikatelský subjekt.

26 – O D PA DY 2 / 2 0 0 8

o d p a dy. i h n e d . c z / f i n a n c e

5.2.08

4:12 PM

Page 27

SERVIS

Nové knihy Monografie Odpadové hospodářství

Novou monografii pod názvem »Odpadové hospodářství« připravuje v současnosti prof. Ing. Mečislav Kuraš, CSc., s autorským přispěním prof. Ing. Vojtecha Dirnera, CSc., prof. Ing. Vladimíra Slivky, CSc. a Ing. Milana Březiny, CSc. Profesor Kuraš při jejím sestavování vychází nejen z vlastní dlouholeté praxe pracovníka a vedoucího Ústavu chemie prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, ale i ze zkušeností svých kolegů a řady lektorů z praxe, státní správy i akademické sféry, kteří přednášeli a přednášejí od roku 1993 na kursech pokročilého studia Odpadové hospodářství pořádaných každoročně na VŠCHT v rámci projektu celoživotního vzdělávání. Monografie si klade za cíl ucelené zpracování složité problematiky odpadového hospodářství tak, aby zájemcům poskytla přehled a aktuální informace o všech důležitých oblastech odpadového hospodářství, o technologiích zpracování odpadů, o jejich materiálovém a energetickém využití, o preventivních opatřeních v oblasti odpadového hospodářství atd. Je koncipována tak, aby sloužila všem zájemcům o odpadové hospodářství a zároveň mohla být používána jako zdroj informací vy-

sokoškolskými studenty, zejména technického směru. Monografie navazuje na publikaci »Odpady, jejich využití a zneškodňování«, která vyšla v roce 1994 a byla prvním pokusem o ucelené zpracování problematiky odpadového hospodářství. Ač tato příručka, koncipovaná především jako vysokoškolská učebnice, vyšla ve vysokém nákladu, je již zcela vyprodána. Navíc stupeň poznání, vývoj technologií i právního prostředí, a v neposlední řadě i vnímání nutnosti ochrany životního prostředí prošly od doby jejího vydání prudkým vývojem. Nová publikace tento vývoj reflektuje a reaguje na něj na základě nejnovějších vědeckých poznatků. Vydavatelem monografie je společnost Vodní zdroje Ekomonitor, s. r. o. Publikace vyjde v prvním pololetí roku 2008 v předpokládaném nákladu 1000 výtisků a její cena se bude pohybovat kolem 350 Kč.

Ročenka životního prostředí

Statistickou ročenku životního prostředí České republiky pro rok 2007 vydalo Ministerstvo životního prostředí v nákladu 1000 kusů. Publikace je dvojjazyčná (česko-anglická) . Je členěna do pěti celků na základě principu vliv - stav - odezva. V úvodu jednotlivých kapitol je zařazen stručný text, většinou s výčtem legislativního rámce dané oblasti, podrobnější komentáře

jsou řazeny pro příslušnými tabulkami a obrázky. Oddíl A3, který se věnuje odpadům, přináší úplný přehled platné legislativy v oblasti a přehledné tabulky, sledující vývoj v posledních několika letech. Údaje jsou vesměs výstupem z Informačního systému odpadového hospodářství (ISOH), který pro potřeby MŽP provozuje Centrum pro hospodaření s odpady (VÚV T.G.M. – CeHo). Data o odpadech za sledované roky byla získána z evidencí odpadů, zaslaných z jednotlivých obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Dále jsou v ročence využity údaje ze statistického zjišťování Českého statistického úřadu Vedle odpadů se ročenka věnuje mnoha dalším tématům. Podrobně rozebírá všechny složky životního prostředí (ovzduší, voda, půda a horninové prostředí, lesy, příroda a krajina, fyzikální pole). Zabývá se také příčinami změn životního prostředí a ovlivňujícími faktory, vztahem životního prostředí a zdraví. V oddílu věnovaném nástrojům politiky životního prostředí jsou uváděna data, týkající se ekonomických nástrojů, výdajů na životní prostředí, dobrovolných nástrojů, EIA, IPPC a integrovaného registru. Ročenka je (jako každoročně) obsáhlým a vyčerpávajícím souborem dat, který by si zasloužil také adekvátní výklad jednotlivých tabulek a z nich vyplývajících trendů. - jhm -

Graf měsíce

Zdroj: Statistická ročenka životního prostředí ČR 2007

OD27

Způsoby nakládání s odpady v roce 2006 V roce 2006 bylo v ČR nakládáno celkem s 27,43 mil. tun odpadů, z toho bylo 1,46 mil tun nebezpečných odpadů a 2,97 mil. tun ostatních. V našem grafu se soustředíme pouze na nakládání s odpady podle tzv. N-kódů (výběr), celkem bylo podle N-kódů v roce 2006 nakládáno s více než 11 miliony tun odpadů. N1 - 4,716 mil. tun N5 - 2,910 mil. tun N1 – využití odpadů na terénní úpravy N2 – předání kalů ČOV k využití N5 – zůstatek na skladu 31. 12.

o d p a dy. i h n e d . c z / s e r v i s

N2

N7

N8

N7 – vývoz odpadu do EU N8 – předání k opětovnému využití N9 – zpracování autovraku N10 – prodej odpadu jako suroviny N11 – využití odpadu na rekultivace skládek

N9

N10

N11

N12

N13

N14

N18

N12 – ukládání odpadu jako technologický materiál k zajištění skládek N13 – kompostování N14 – biologická dekontaminace N18 – zpracování elektroodpadů

O D PA DY 2 / 2 0 0 8 – 27

OD28

5.2.08

4:13 PM

Page 28

SERVIS

Největším ekologickým problémem zůstává kvalita ovzduší

Míra znečištění ovzduší je objektivně zjišťována pomocí sítě měřicích stanic ve všech krajích České republiky. Přes zlepšený stav životního prostředí v posledních téměř dvaceti letech je špatná kvalita ovzduší přetrvávajícím problémem s konkrétními zdravotními důsledky.

P

odle sledování Českého hydrometeorologického ústavu došlo k zastavení dosud klesajícího trendu koncentrací oxidu siřičité-

ho, a naopak k jeho mírnému vzestupu na všech lokalitách ČR. Tento mírný nárůst byl kromě nepříznivých meteorologických pod-

Unie chce omezit emise prachu Europoslanci se shodli na závazném omezení emisí prachu, které má být dosaženo do roku 2015. Nové zákony stanovují mezní hodnoty koncentrací nejmenších částic PM2,5, které jsou nevíce nebezpečné pro lidské zdraví a nebyly dosud upraveny žádným právním předpisem. Nejmenší částice poletující v ovzduší představují mimořádné nebezpečí pro lidské zdraví. Větší částice je tělo schopné filtrovat, například nosem. Menší částice však mohou proniknout do lidského organismu a usadit se v plících a jiných orgánech. Částice, které se tímto způsobem dostanou do krve, jsou zdrojem závažných nemocí. V Evropě již dochází k pravidelnému měření emisí větších částic prachu. Průmyslové oblasti jako například Belgie, Nizozemsko, severní Itálie, Německo a střední Evropa vykazují nejvyšší hodnoty. Měření nejmenších částic je technologicky obtížné a zatím se v Evropě neprovádí ve srovnatelném měřítku jako měření větších částic. Nová pravidla nahradí pět dosavadních zákonů, které řešily problematiku jen částečně. V Evropské unii bude zavedena povinnost pravidelně měřit emise malých částic a dodržovat maximální limity. Časový harmonogram vypadá takto: 2010: maximální hodnota 25 mikrogramů na kubický metr ročně jako cíl 2015: maximální hodnota 25 mikrogramů na kubický metr ročně jako závazek 2020: maximální hodnota má být snížena na 20 mikrogramů na kubický metr Zdravotní rizika Prachové částice PM10 a PM2,5 Částice frakce PM10 se dostávají do dolních cest dýchacích. Jemnější částice označené jako frakce PM2,5 pronikají až do plicních sklípků. Jejich účinky jsou ovlivněny také dalšími znečišťujícími látkami, které se vážou na jejich povrchu. Znečištění ovzduší částicemi PM10 se podle současných znalostí podílí na úmrtnosti české populace z 5 až 13 %. Dlouhodobě zvýšené koncentrace vedou ke snížení plicních funkcí u dětí i dospělých, nemocem dýchacího ústrojí, chronickému zánětu průdušek, pravděpodobně i rakovině plic. S tím souvisí i neustálé zvyšování počtu alergických onemocnění dětí. Jen respiračními alergiemi dnes trpí 15 % českých dětí. Benzo(a)pyren Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), jejichž zástupcem je právě benzo(a)pyren, se kumulují ve složkách prostředí a v živých organismech. Podle velmi přibližných odhadů vliv emisí PAU z dopravy a domácích topenišť vede v městských aglomeracích k navýšení zdravotních rizik o 1 až 2 případy onemocnění z 10tisícové populace. V lokalitách ovlivněných velkými průmyslovými zdroji je hodnota individuálního rizika vyšší – 2 až 10 případů na 10 000 obyvatel. Oxid dusičitý (NO2) Ovlivnit zdravé osoby mohou při akutní expozici jen velmi vysoké koncentrace (překračující 1880
g/m3). Hlavním efektem NO2 je nárůst reaktivity dýchacích cest, která se projevuje jako zvýšená odpověď na různá provokační agens, jako je např. studený vzduch, alergeny nebo fyzická námaha. Benzen Benzen má při dlouhodobé expozici účinky hematotoxické, genotoxické, imunotoxické a karcinogenní, přičemž jeho nejzávažnějším účinkem je právě karcinogenní působení.

28 – O D PA DY 2 / 2 0 0 8

mínek v prvních měsících roku pravděpodobně způsoben také návratem ke spalování uhlí v řadě obcí. Hlavní problém kvality ovzduší je však znečištění prachovými částicemi PM10 a PM2,5, u nichž neplníme národní, ani evropské imisní limity, platné od 1. ledna 2005. V oblastech, kde koncentrace PM10 v roce 2006 překročily imisní limity, žije více než 62 % populace. K hlavním zdrojům emisí patří automobilová doprava a vytápění domácností. Imisní limity jsou nejčastěji překračovány v Moravskoslezském kraji, zejména v oblasti Ostravsko-Karvinska, vlivem hutnictví a zpracování paliv, a rovněž imisí ze sousedního Polska. Problematické z pohledu četnosti překračování jsou zejména Praha, Ústecký kraj a jižní Morava.

Další limity

Od 1. ledna 2010 mají být dodrženy také limity pro imise oxidu dusičitého a benzenu, jejichž zdrojem je zejména automobilová doprava. Je pravděpodobné, že v několika oblastech nebudeme schopni limity splnit. Za překračování imisních limitů přitom hrozí České republice sankce ze strany Evropské komise. Automobilová doprava a vytápění domácností nepodléhají centrální regulaci z hlediska požadavků na emisní parametry. Nové automobily musí splňovat emisní normy EURO, ovšem specifickým problémem ČR je jednak vysoké průměrné stáří vozů a jednak obrovský nárůst kamionové dopravy po našem vstupu do EU. Zlepšení by mohlo přinést postupné zavedení mýta i na silnicích I. třídy, což má mj. přispět k větší motivaci k přesunu nákladů na železnice, a také nové limity pro měrné emise CO2, což bude znamenat i snížení emisí ostatních znečišťujících látek. Připravuje se také zpřísnění kontrol stanic technické kontroly.

Vytápění se změnami

Ministerstvo životního prostředí připravuje novelu zákona o ovzduší, která přinese nové požadavky na technické a emisní parametry i pro malé zdroje znečištění (tedy i pro domovní kotle a kamna), platné od začátku roku 2014. Díky zpřísnění kvalitativních požadavků na paliva mají v tomto roce z trhu zmizet i méně kvalitní druhy uhlí. Ekologická daňová reforma zároveň od ledna 2008 zatíží »špinavá« paliva spotřební daní a zvýhodňuje jejich »čistější« alternativy (obnovitelné zdroje energie či zemní plyn pro domácnosti). Zdroj: MŽP o d p a dy. i h n e d . c z / s e r v i s

5.2.08

4:13 PM

Page 29

SERVIS

Úspory energie lidi zajímají

velmi škodlivým vedlejším produktem výroby elektrické energie potřebné ke svícení«, dodává Juraj Krivošík. Další informace o úsporných spotřebičích a zářivkách najdete také na www.uspornespotrebice.cz

Přesně 58 % obyvatel České republiky si myslí, že stav našeho životního prostředí je vážný, pouhá tři procenta lidí s tímto výrokem určitě nesouhlasí.

V

yplynulo to z pravidelného marketingového průzkumu Market & Media & Lifestyle společnosti Median, který byl proveden na reprezentativním vzorku 8800 respondentů. Z průzkumu dále vyplývá, že 71 procent Čechů cíleně šetří vodou a elektrickou energií. »Dá se předpokládat, že se tak chovají především z ekonomických důvodů, ale i tak v důsledku přispívají ke zlepšení stavu životního prostředí«, komentuje průzkum nezávislý konzultant a odborník na marketing a eko-

Většina spotřebitelů vyhledává výrobky šetrné k životnímu prostředí

- jhm Zdroj: Market & Media & Lifestyle a SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s

logii Jan König. Jen 48 procent dotázaných potvrdilo, že vyhledává výrobky šetrné k životnímu prostředí s vědomím, že tak přispívají ke zlepšení stavu životního prostředí. »Z našeho pohledu jde o pozitivní vývoj, a to přesto, že se můžeme domnívat, že většina lidí se snaží šetřit energii a vodu hlavně kvůli vlastním financím. To, že se polovina českých spotřebitelů chová vědomě ekologicky, je krok kupředu. Obě výše zmíněné skupiny lidí šetří jak peníze, tak přírodu, a je dobré, že se tyto dvě motivace spojují k dosažení jednoho cíle,« komentuje výzkum Juraj Krivošík ze Střediska pro efektivní využívání energie SEVEn, o.p.s. Odborníci z projektu Enerlin, který se už od roku 2006 zabývá průzkumem a osvětou v oblasti energeticky úsporných světelných zdrojů za účelem ochrany životního prostředí, upozorňují na to, že většina lidí si neuvědomuje, že i jednotlivec může významně přispět ke snížení škodlivých emisí oxidu uhličitého. Příkladem nejmenší investice, kterou se při dnešním zdražování energií může dosáhnout poměrně velkých úspor a ve velké míře ovlivnit znečištění ovzduší, je koupě úsporné zářivky. »Přibližně stokorunová investice do jedné 23W zářivky (nahrazující klasickou 100W žárovku) se vám do půl roku vrátí a do roka lze v domácnosti ušetřit až několik tisíc korun na elektrické energii. Zároveň tak zamezíte produkci asi půl tuny oxidu uhličitého, který je

Co nového ve Sbírce předpisů Částka 117 ze dne 31. prosince 2007 381 – Vyhláška o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách a surovinách 382 – Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 305/2002 Sb., kterou se stanoví obsah žádosti a podrobná specifikace údajů předkládaných před uvedením biocidního přípravku nebo účinné látky na trh Částka 118 ze dne 31. prosince 2007 392 – Vyhláška o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů Částka 119 ze dne 31. prosince 2007 393 – Zákon, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů Částka 1 ze dne 9. ledna 2008 1 – Nařízení vlády o ochraně zdraví před neionizujícím zářením

OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Odpady na 12 měsíců za cenu 757 Kč včetně DPH 9 % 825 Kč Předplatné se automaticky prodlužuje, dokud není zrušeno.

ADRESA

KÓD:

1022

OBJEDNAVATELE:

PLATBY:

FAKTURA

PLATEBNÍ KARTA

TITUL:

ÚDAJE

ULICE , Č. P.: OBEC:

SLOŽENKA

spoj. č.

Akceptujeme Eurocard/Mastercard, Visa, JCB, Diners Club International. Pro doplnění čísla karty a její platnosti vás budeme telefonicky kontaktovat.

PŘÍJMENÍ: JMÉNO:

ZPŮSOB SIPO

NÁZEV ORGANIZACE:

PSČ:

PROFESE:

PRO FAKTURACI:

IČ: DIČ: Č. ÚČTU:

ADRESA

PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele, nevyplňovat)

NÁZEV ORGANIZACE:

VYPLŇTE

PŘÍJMENÍ: JMÉNO:

TITUL:

OBEC:

Vyplněný lístek odešlete na adresu: ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022, internet – http://www.economia.cz a e-mail: [email protected]

o d p a dy. i h n e d . c z / s e r v i s

KONTAKT:

TELEFON: E-MAIL:

ULICE , Č. P.:

✄

OD29

PSČ:

RAZÍTKO/PODPIS:

Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO … NE …

O D PA DY 2 / 2 0 0 8 – 29

OD30

5.2.08

4:14 PM

Page 30

ODPADY®

SERVIS

Do diáře 13. – 14. 2. Akademie věd ČR, České Budějovice Mezinárodní konference Biotechnologie Kontakt: www.zf.jcu.cz 14. 2. Hradec Králové, hotel Černigov Odpady a obaly v roce 2008 Seminář - stávající a změněné předpisy aktuálně, plus nakládání s vodami Kontakt: [email protected] 14. 2. Brno, BVV Jarní seminář ASIO Nové technologie pro klasické ČOV, biologické rybníky, zasakování, závlaha, odpar, financování - přehled dotačních titulů, legislativní, řešení pro decentrální odvádění splaškových a dešťových vod Kontakt: www.asio.cz 19. 2. Prostory firmy ROYS, Praha 6 Hodnocení environmentálního profilu podniku Seminář - norma ČSN ISO 14 031, možnosti jejího využití v systémech řízení ochrany životního prostředí podniku i mimo ně Kontakt: www.proeko.cz 19. 2. Měchenice, OÚ Územní plánování Seminář pro zástupce obcí - vztah krajské a obecní územně plánovací dokumentace, nástroje územního plánování, možnosti změn a úprav územního plánu Kontakt: www.cev-zvonecek.cz 19. – 20. 2. Poděbrady, Kongresové centrum Czech Noise Mapping 2008 Mezinárodní konference - stav strategického hlukového mapování v ČR a v okolních státech, »staré hlukové zátěže«, ochrana veřejného zdraví Kontakt: www.ekolagroup.cz 19. – 20. 2. Londýn, UK Energy From Waste 2008 Konference a výstava Kontakt: www.recyclingwasteworld.co.uk

27. – 28. 2. Moskva, Rusko 4TH Ferrous And Non-Ferrous Scrap Conference Kontakt: www.ourmetals.com 3. – 5. 3. Brusel, Belgie 15TH European Packaging Law Conference Kontakt: www.agra-net.com 6. 3. MZLU, Brno Zvyšování efektivity výroby a podpora konkurenceschopnosti podniků Seminář - efektivní řízení materiálových a energetických toků, čistší produkce, energetické řízení a management chemických látek. Kontakt: http://www.cenia.cz 12. - 13. 3. Londýn, UK PPP in Waste Kontakt: http://www.smi-online.co.uk 12. - 13. 3. Slovensko, Bratislava Kaly a odpady Konference s mezinárodní účastí Kontakt: //www.acesr.sk 13. – 14. 3. Brno, hotel Santon Recycling 2008 Konference k recyklaci stavebních odpadů Kontakt: www.arsm.cz 27. 3. Praha, Výstaviště Bio Summit Konference - trh s biopotravinami. Konference se koná v rámci doprovodného programu veletrhu BioStyl. Kontakt: www.greenmarketing.cz

Seznam inzerentů FIRMA

TEL.

FAX

Metso Minerals, s.r.o.

544 425 527

544 425 530

11

SITA CZ a.s.

-

-

13

MESSE MUNCHEN GmbH

545 176 158

545 176 158

15

ORRESANT s.r.o.

-

-

23

SOME,J.HRADEC s.r.o.

384 372 011

384 320 878

30 – O D PA DY 2 / 2 0 0 8

STR.

2obálka

Odborný časopis pro nakládání s odpady a životní prostředí Číslo 2. Ročník XVIII Vychází 12. 2. 2008 V období červenec–srpen vychází jako dvojčíslo v měsíci červenci Cena výtisku ve volném prodeji 75 Kč Roční předplatné 825 Kč Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 tel.: 233 071 427, fax: 233 072 012 e-mail: [email protected] http://odpady.ihned.cz Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková Šéfredaktorka: Ing. Jarmila Šťastná Grafická úprava: Libor Hofman Manažer titulu: Petr Pfleger tel.: 233 071 403, fax: 233 072 012, 603 198 873 e-mail: [email protected] Redakční rada: Ing. Pavel Bartoš, Ing. Zdeněk Horsák RNDr Petr Kratochvíl, RNDr Miloš Kužvart doc. Ing. Miroslav Škopán, CSc., RNDr. Martina Vrbová, PhD Ing. Jiřina Vyštejnová Vydává: ECONOMIA, a. s., Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, IČO: 00499153 Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 Příjem inzerce: tel.: 233 071 703, 233 071 788, fax: 233 072 730 e-mail: [email protected] Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 e-mail: [email protected] Tiskárna: Uniprint, Rychnov nad Kněžnou Distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001 e-mail:[email protected] Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009 e-mail: [email protected], www.economia.cz Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009 e-mail: [email protected] Doručování předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. - střediska Postservis Předplatné a distribuci v SR zajišťují: L.K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia, s. r. o. Internetový online archiv: Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7 tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] Internetová inzerce: Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7 tel.: 233 074 163, e-mail: [email protected] Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat názor redakce. Neoznačené fotografie – archív redakce. ISSN 1210-4922 MK ČR 6330 Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném a/nebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. Autorská práva k časopisu náleží vydavateli. Přetiskování a přebírání článků, včetně provádění překladů, je zapovězeno. © 2008 ECONOMIA, a. s.

o d p a dy. i h n e d . c z / s e r v i s

5.2.08

4:14 PM

Page 1

OD-000317

OD31

OD-000261

5.2.08

4:16 PM

Page 1

OD-000310

OD32