2006

page 1

Občan v síti

www.sdruzeniobcan.cz

K

dyž jsme v červnu atako vali Mirka Topolánka se svými požadavky na zně ní programového prohlášení nové vlády, nenapadlo nás, že se před bíháme o celé léto. Úmorné sesta

vování nové vlády zkazilo dovole nou nejen hlavním aktérům, ale také tisícovkám bezejmenných, kteří se báli vytáhnout paty ze strachu, aby něco nezmeškali. Čekání skončilo a na minister stvu zdravotnictví vystřídal Davi da Ratha dlouho se připravující Tomáš Julínek. Těžko si můžeme představit větší protiklad – po mediální hvězdě s motýlkem a manýry diktátora přichází minis tr, který sebedůvěrou a medi ální obratností dvakrát nezáří a kterému je evidentně nejlépe v obnošených manšestrákách. Rath si liboval v akčních scénách bez debatní předehry, Julínek sli buje nejprve dialog a činy až na základě jeho výstupů. Vzhledem k tomu, že zdravotnictví je služ ba občanům, a nikoli válečným tažením, bude nám s tím druhým přístupem ve zdravotnictví lépe. Jen si musíme ohlídat, abychom se neudebatovali. David Rath byl nepřehléd nutelný a dokázal držet zdravot

nická témata na titulních strán kách novin. Připomenul, že naše zdravotnictví stále nosí skořápku už pozapomenutého direktivního systému, a snadnost, s jakou se dá lidem nahnat strach, jak rych le se umíme rozloučit s pluralitou. Současně ukázal, že ekonomické stimuly ovlivňují cho vání lékařů, a také že jich dost na jeho hru „více peněz za méně péče, pacientům ani muk“ přistoupilo. Musel se cítit nepocho pen, když lékaři, pro které toho přece tolik udělal, demonstrovali za jeho odstoupení. Za jeho neúspěch nemůže nedo statek pracovitosti nebo pletichy protivníků, ale špatná orientace prováděných změn. Zdravotnictví se nedá řídit centrálně a všech ny pokusy v tomto směru jsou odsouzeny k nezdaru. Konečným přiznáním porážky byl Rathův návrh na zvýšení částky, kterou do veřejného zdravotního pojiště ní přispíváme. Po měsících jásání nad úspěchy úsporných opatře ní se dozvídáme, že k dosažení vyrovnané bilance si potřebuje zdravotní pojištění sáhnout do na šich peněženek pro 14,5 % místo dosavadních 13,5 % jejich obsahu. Tak už to v politice chodí. Na změny ve zdravotnictví je potřeba jít z jiného konce, decen tralizací rozhodování a odpověd nosti, naplněním rolí a vtažením všech zúčastněných do hry. Nový ministr se k tomu hlásí, tak ho vezměme za slovo a nedejme mu vydechnout. Příjemné počtení přeje MUDr. Pavel Vepřek

––

7–8/2006 Co nového nás čeká ve zdravotnictví? Tomáš Julínek

úhel pohledu volné fórum Pavel Hroboň

Jaroslav Blahoš Marek Šnajdr

Cyril Höschl Pavel Neugebauer

Vladimír Kothera

Zdeněk Kučera

Výzkum dopadu tzv. úhradových vyhlášek na pacienty

newsletter o. s. Občan

Co nového nás čeká ve zdravotnictví?

Občan v síti 7–8/2006

úhel pohledu MUDr. Tomáš Julínek ministr zdravotnictví

Chci otevřít diskusi napříč politickým spektrem Jsem vůbec prvním ministrem zdravotnictví, který na tento nevděčný úřad přichází připraven. Mohu se opřít o jasnou vizi dlouhodobě ekonomicky udržitelného a přitom kva litního a přá telského zdra votnictví, ale nejen o to. Pře devším mohu navázat na několikaletou práci expertní ho týmu, který vytvořil návrh komplexní reformy zdra votnictví. Své záměry samozřejmě nemohu uplat Tomáš Julínek, nit hned v plné ministr zdravotnictví šíři. Jsem totiž omezen dvěma významnými faktory. Prvním z nich je aktuální politická situace. Naše vláda si předse vzala dovést zemi k předčasným volbám. To samo zřejmě zužuje manévrovací prostor každého minis tra, současně ale také představuje i určitou výhodu. Mohu občanům podrobně vysvětlit a následně předložit hlavní reformní kroky k novému posou zení. Jsem přitom přesvědčen, že výsledky předčas ných voleb mi dají silný mandát pro zásadní změny, které naše zdravotnictví nezbytně potřebuje. Věřím totiž, že občané už zjistili, s jak falešnými kartami hrají sociální demokraté, a u volebních uren jim to spočítají. Velký úklid… Druhé omezení vyplývá ze zcela nestandardního působení mého předchůdce Davida Ratha. Tento nejkontroverznější člen Paroubkovy vlády dokázal během několika málo měsíců celý resort zcela roz vrátit. Mé první kroky bych proto také mohl ozna jdi na str. 1 2 3 4 5 6 7 8 9

čit jako generální úklid. Ten rozhodně nepotrvá pár dnů, ale spíše celé týdny. Bude zahrnovat nápravu největších chyb v legislativě, odvrácení finanční kri ze, obnovení dialogu v českém zdravotnictví, per sonální změny (a návraty) v přímo řízených orga nizacích a konečně reorganizaci zdevastovaného ministerstva. Nejobtížnější bude náprava zaplevelené legisla tivy. David Rath vydal několik vyhlášek obsahují cích velké množství chyb, které v současnosti téměř denně staví jak zdravotníky, tak pacienty do často neřešitelných situací. Některé vyhlášky budeme muset zrušit a nahradit zcela novými, některé se pokusíme opravit. Týkají se například poskytová ní a úhrad zdravotní péče, léků, lékáren a celé řady dalších oblastí. Musíme také vytvořit nový seznam výkonů a napravit tak léta hromaděné deformace, které mimo jiné vedou k nesmyslnému a umělému rozdělení lékařských výkonů na lukrativní a neluk rativní. Amatérský přístup Davida Ratha k právním normám se nejhůře podepsal na takzvaném zákonu o neziskových nemocnicích, který – pokud s ním nic neuděláme – nastolí v českém zdravotnictví napro stý právní a ekonomický zmatek. Připomínám, že tento zákon má pojem „neziskovost“ pouze jako zastírací nálepku a Nejobtížnější bude náprava je ve skuteč zaplevelené legislativy. David nosti nor Rath vydal několik vyhlášek mou o cen obsahujících velké množství chyb, tralizaci které v současnosti téměř denně českého staví jak zdravotníky, tak pacienty zdravotnic do často neřešitelných situací. tví a o je ho řízení ministerstvem zdravotnictví. Já však nechci být ministrem, který řídí v každé nemocnici poslední šroubek, neboť věřím, že nemocnice mají řídit pro fesionálové – manažeři, kteří ponesou jasně vyme zenou osobní odpovědnost a kteří jsou kontrolováni svými zřizovateli. Zákon navíc obsahuje celou řadu fatálních právních nedostatků, je protiústavní a de facto prakticky neproveditelný. Doufám, že nutnost nahradit tuto zpackanou právní normu novou a lepší pochopí poslanci napříč politickým spektrem, tedy i zastánci neziskových nemocnic. Nemám nic proti existenci neziskových zdravotnických zařízení, ale jsem proti likvidaci těch nemocnic, které velmi dobře slouží svým pacientům bez ohledu na svoji

10 11 12 13 14 15 16 17 180 0 ––



právní formu. Na našem trhu zdravotních služeb je místo nejen pro neziskové nemocnice, ale i pro akciové společnosti v majetku krajů a i pro ryze sou kromá a samozřejmě také státní zařízení. Občana přece nezajímá právní forma, občan potřebuje kva litní a v rozumné míře i dostupnou zdravotní péči. Zdravotní pojišťovny by pak měly dohlédnout na to, aby finanční prostředky na ni vynaložené byly využity efektivně. … po velkém nepořádku Přestože se část veřejnosti domnívá, že David Rath zavedl ve zdravotnictví pořádek a finančně je stabilizoval, pravý opak je pravdou. Příkladem je finanční kondice zdravotnického systému, o níž kolují zcela mylné představy. David Rath neušetřil žádné velké miliardy korun, i když se tím chlubí. On si pouze vypůjčil peníze na dluh a ve své pro pagandě částečně zneužil situace, kdy přitekly do systému mimořádné peníze, což už se nebude opa kovat. A protože současně přijal několik dalších problematických opatření, například zvýšil cenu práce lékaře bez zajištění finančních zdrojů, zane chal po sobě finančně nestabilní systém, který se řítí do velkých problémů. Přede mnou tak stojí stěžejní úkol: odvrátit finanční krizi Všeobecné zdravotní pojišťovny a stabilizovat (a kontrolovat) hospoda ření fakultních nemocnic; kromě toho také uklid nit situaci v ostatních pojišťovnách, které nyní žily zhruba půl roku v permanentním tlaku absurdních kontrol (ze strany náměstka Vladimíra Drymla) a vyhrožování nucenou správou. Zvláštní kapitolou generálního úklidu bude pak samo ministerstvo zdravotnictví. Na něm se pode psal nejen David Rath čistkami (které povětšinou nebyly ničím jiným než dosazováním jeho věrných na posty, kterým zpravidla ani nerozuměli), ale celá plejáda sociálně-demokratických ministrů. Ti se střídali jak svatí na orloji a každý si s sebou přivedl nějaké své favority a obvykle vyštípal ty pracovníky, kteří skutečně něco uměli a státní správě rozumě li. Ministerstvo je tak doslova vybydlené a my ho budeme muset resuscitovat. Dává nám to alespoň šanci postavit je jako moderní úřad, s jednodušší a efektivnější strukturou, kde budou mít vedoucí pracovníci nejen více pravomocí, ale i odpovědnos ti. Samozřejmě velmi budu stát o to, aby s námi dál pracovali odborně schopní úředníci, kterým se na ministerstvu podařilo přežít a něco dokázat i za veli ce nestandardních podmínek. Nechystám se hromadně odvolávat ředitele pří mo řízených organizací, byť se mnozí z nich příliš jdi na str. 1 2 3 4 5 6 7 8 9


svazují s politikou, a někteří dokonce během své kariéry dokázali jediné, a to držet tu správnou stra nickou legitimaci. Na druhou stranu některé nej křiklavější excesy svého předchůdce nemohu nechat bez povšimnutí a nemohu také přihlížet propadům hospodaření státních nemocnic, za které očividně může jejich m a n a g e Za poslední měsíce se zastament. Obec vila jakákoliv seriózní diskuse ně však dlou o budoucnosti českého zdravoth o d o b ě nictví. Byla nahrazena nevybíraz a s t á v á m vými útoky na každého, kdo se názor, že opovážil vyslovit vlastní názor. ministerstvo Chtěl bych otevřít skutečně má přímo věcnou diskusi o změně řídit co nej našeho zdravotnictví, a to méně sub napříč politickým spektrem jektů, protože a za účasti odborníků. jeho roli jako exekutivního státního orgánu vidím jinde – ve vytváření a hlídá ní pravidel pro spravedlivou soutěž na regulovaném trhu, řízení epidemiologicky významných a krizo vých situací, informování občanů v oblasti veřejné ho zdraví a hygieny apod. Na co se zapomnělo… Zatímco se David Rath vyčerpával v boji za nesmyslný zákon o neziskových nemocnicích anebo urážením některých profesních skupin zdravotní ků, unikly mu dva velmi podstatné úkoly, které nyní budeme řešit, a to možná pět minut po dvanácté. Především stranou jeho zájmu zůstala zdravotnic ká záchranná služba. Nepostaral se tedy o základní jistoty občanů při ohrožení života, při stále častěji se opakujících živelních pohromách a zcela reál né hrozbě terorismu. Hodlám předložit nesmírně důležitý zákon o zdravotnické záchranné službě a podpořit další rozumné návrhy odborníků z oblasti urgentní medicíny a medicíny katastrof. Druhou dosud opomíjenou oblastí je využi tí finančních prostředků z Evropské unie. Je naší ostudou, jestliže z těchto zdrojů Česká republika zís kala pro zdravotnictví jen zhruba 60 milionů euro, zatímco Polsko či pobaltské státy obdržely téměř půl miliardy. Kladu si za cíl dosáhnout co největší ho objemu těchto peněz, je to ostatně naše poslední šance, která je – každým dnem prodlužování poli tické nestability – stále menší. … a co se nenosilo Za poslední měsíce se zastavila jakákoliv seriózní

10 11 12 13 14 15 16 17 180 0 ––



diskuse o budoucnosti českého zdravotnictví. Byla nahrazena nevybíravými útoky na každého, kdo se opovážil vyslovit vlastní názor. Namísto trpělivé koncepční práce, propočtů a analýz jsme se dočkali prázdných hesel, za nimiž nebylo jediné použitelné číslo, žádná představa vývoje za rok, pět či dvacet let. Chtěl bych otevřít skutečně věcnou diskusi o změně našeho zdravotnictví, a to napříč politickým spekt rem a za účasti odborníků. Rád bych se dočkal chví le, kdy náš návrh reformy nebude na politické scéně jediným a kdy budeme moci debatovat s experty dalších stran o konkrétních řešeních, která předloží „černé na bílém“ a za nimiž si budou stát. Čemu věřím Vize týmu, s nímž přicházím na ministerstvo, je založena na důvěře ve schopnosti lidí – ať už se ocit nou ve zdravotnickém systému jako pacienti, nebo v něm pracují jako zdravotníci či manažeři. Před sevzali jsme si postavit základy nového zdravotnic tví, v němž bude posílena role pacienta a přitom


zůstane zachováno solidární zdravotní pojištění. Zdravotnictví, které se vyrovná s výzvami moderní společnosti – stárnutím obyvatelstva, zvyšující se finanční náročností moderních medicínských tech nologií a limitovanými veřejnými financemi i ros toucím očekáváním občanů. Proto budeme usilovat o narovnání rolí státu, pojišťoven a poskytovatelů a o podstatnou změnu financování celého systému. Měli bychom nakonec dospět k chytře regulované mu trhu zdravotních služeb, kde zdravotní pojišťov ny nasmlouvají pro své klienty zdravotní péči podle její kvality a ceny a kde je občan vybaven takovým množstvím informací, aby se mohl svobodně rozho dovat o svém zdraví. Bez ohledu na mandát vlády a patovou politickou situaci se musíme pokusit ale spoň připravit půdu pro budoucí reformní kroky. Jakýkoliv jiný postup by byl vůči budoucnosti čes kého zdravotnictví neodpovědný. Svůj politický osud jsem spojil s reformou. Nemu sím proto ministerské křeslo zahřívat za každou cenu. Mám z toho dobrý, osvobozující pocit.

volné fórum V tomto čísle odpovídají naši respondenti na tyto otázky: 1. Jaké zásadní změny čekáte ve zdravotnictví? 2. Jaké kroky k nim povedou? 3. Kdy a jak to pocítí občan?

prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc., předseda České lékařské společnosti JEP Změny ve zdravotnictví budou záležet na aktivitách případné ho nového vedení ministerstva

zdravotnictví. Neočekávám zásadní změny v dohledné době, neboť ministerstvo a jeho čin nost budou pravděpodobně jen postupně modifikovány. ČLS JEP bude ráda i nadále odborně spolupracovat a bude dbát, aby eventuální změny byly v souladu s jejími představami a posláním. Občan bude jistě sledovat pří padné změny, zejména ty, které zabezpečí dostupnost léčby za přiměřených finančních výdajů. Ani zde nelze očekávat skokové změny, spíše pozvolnou úpravu stávajících předpisů. Občan bude vnímat, jak budou nová vláda, a tedy i ministerstvo zdravotnictví stabilní, neboť podle toho si učiní představy do budoucna. Nynější stav není věrohodným zdrojem přesnějších představ a úvah. Co si ale nejvíc bude občan přát, je

jdi na str. 1 2 3 4 5 6 7 8 9

vědomí, že žije ve spořádané, klidné a morálně hodnotné spo lečnosti, což je předpokladem psychického i tělesného zdraví a radosti ze života. 1. České zdravotnictví bude muset projít významnými změ nami. V posledních letech se o problémech jenom mluvilo, ale nikdo je neřešil. K tomu se ještě připojily kroky ministra Ratha, který namísto řešení existující problémy prohluboval a vytvářel nové. Bohužel, prakticky všech ny jeho snahy jsou v příkrém rozporu s vývojem, který vidíme ve zdravotnictví ve vyspělých evropských zemích. Přes tuto „historickou úchylku“ se ale české zdravotnictví bude muset dříve či později vrátit k tomu, co je jeho základním posláním,

10 11 12 13 14 15 16 17 180 0 ––


555

MUDr. Pavel Hroboň, M.S., Reforma zdravotnictví to jest služba pacientům, účelné vynakládání peněz občanů a zvy šování kvality. 2. Nejprve je potřeba provést řadu nutných kroků na minister stvu zdravotnictví. V podstatě jde o úklid po dr. Rathovi. Jeho hlav ní částí je nastavení transparent ních pravidel a stabilizace celého prostředí. Jak pacienti, tak lékaři a další, kteří se pohybují ve zdra votnictví, musejí vědět, co je čeká v příštích měsících a letech. Není možné libovolně měnit pravidla uprostřed hry. Po této „stabilizační“ fázi je ale pro další rozvoj a skutečnou změ nu českého zdravotnictví naprosto nutné jeho větší oddělení od státu. Zdravotnictví se musí chovat pod le jasných objektivních pravidel, a ne podle libovůle ministra. Pře devším je třeba jasně říci, na jaké služby mají občané nárok v rámci veřejného zdravotního pojištění. Tento nárok musí být vymahatel ný. Za jeho naplnění mají zodpo vídat zdravotní pojišťovny. Ty se zároveň postupně stanou agen ty občanů a budou jim za jejich peníze zajišťovat zdravotní péči u kvalitních a efektivních posky tovatelů. To vyžaduje změnu v postavení a pravomoci pojišťo



ven, stejně jako v jejich odpověd nosti. Na druhé straně je potřeba do hry více zapojit i samotné paci enty – poskytnout jim informace a možnost skutečného výběru. Občané musejí mít možnost více rozhodovat o tom, jak je nakládá no s penězi, které platí oni sami nebo stát na zdravotní pojištění. 3. Občan by měl velmi rychle pocítit „stabilizační fázi“ popsa nou výše. Musí zmizet omezo vání dostupnosti zdravotní péče a neúnosné doplatky za některé léky. Druhá, reformní fáze rozvo je českého zdravotnictví už bude trochu složitější. Jednak bude chvíli trvat – změny postoje a fun gování ať už zdravotních pojišťo ven nebo poskytovatelů zdravotní péče se prostě nestanou přes noc; jednak nemá cenu tajit, že většina reforem nezačíná nijak příjemně. Na začátku se mohou občané dočkat překvapení týkajících se třeba kvality péče v blízké nemoc nici. Některé obory lékařské péče bude třeba více koncentrovat, a nebudou tedy dostupné za rohem. Odměnou pacientům ale budou kvalitnější služby, vstřícný přístup a omezení čekacích dob.

1. V dohledné době žádné. Zdravotnictví je rezistentní vůči jakékoli účinné transformaci. Je to politikum, které nenachá zí úspěšné ekonomické řeše ní nikde na světě. Navíc žádná myslitelná současná česká vláda nebude mít dostatečný mandát k nepopulárním opatřením. 2. Rozpačité a nesystémové pokusy jako dosud. 3. Celkem nijak. Občas bude muset sáhnout hlouběji do kapsy. Někde se možná i zhor ší dostupnost zdravotní péče. Investice do technologií, vědy a špičkových pracovišť však zřejmě udrží odbornou úroveň našeho zdravotnictví na evrop ské výši.

Marek Šnajdr, člen Správní rady VZP

prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., ředitel Psychiatrického centra Praha a Centra Neuropsychiatrických studií v Praze

jdi na str. 1 2 3 4 5 6 7 8 9

1. Když si přečtete titulky novinových článků o zdravot nictví za poslední rok, skoro má člověk pocit, že je to zpravodaj ství z války z Blízkého východu. Míra konfrontace přesáhla únos nou hladinu a škodila všem: poskytovatelům, pojišťovnám a především občanům. Proto jako první krok očekávám stabilizaci situace, návrat k demokratickým procesům, respektování práva a

10 11 12 13 14 15 16 17 180 0 ––




v neposlední řadě i respektová ní partnera s opačným názorem. Tato stabilizace je nezbytná pro konsenzuální prosazení potřeb ných systémových změn. Již několik let je každému zřejmé, že status quo je neudržitelný. Zdravotnictví nemá jasně defi nována pravidla, propadá se do cyklických deficitů, které vyžadují další a další injekce ze státního rozpočtu, dochází na jedné straně k plýtvání a sou časně se některých potřebných služeb nedostává. Jaké změny jsou potřeba? Stačí se inspiro vat v prostoru, kterým se tak často při jiných příležitostech oháníme, v EU. Modernizovat systém zdravotního pojištění, zefektivnit způsob financování, ale i hospodaření lůžkové péče a vtáhnout více do hry občany a pacienty. Možnost si vybrat i právo a spoluzodpovědnost jsou velmi účinnými a fungujícími regulá tory. Bez ekonomické stabiliza ce systému není možno udržet a dále rozvíjet úroveň zdravotnic tví a jeho konkurenceschopnost v rámci EU. 2. Dominantními hráči v sy stému jsou zdravotní pojišťov ny, které pro občana za jeho pojistné nakupují potřebnou péči. Dnes – díky špatné legisla tivě a přemíře státní regulace – jsou pouhými přerozdělovateli peněz, jakýmisi zúčtovnami bez možnosti občana zaujmout či vyhovět jeho individuálním potřebám. Proto transformace zdravotního pojištění je klíčový krok; stejně jako stanovení hra nice (dnes bezbřehého a neu financovatelného) solidárního zdravotního pojištění a součas ně umožnění občanům připo jistit se na vše, co nebude kryto tímto základním pojištěním. Za skutečně nezbytné a nut

né považuji dát občanům do ruky nástroj kontroly i spolu rozhodování o svých penězích, které poskytují na zdravotnic tví. Deset milionů plátců utratí každý rok zhruba 200 miliard korun na zdravotní systém – a přitom deset milionů těchto plátců neví, co se s jejich penězi děje, na co jsou vydány a kolik ten či onen úkon stojí. Už toto je přece samo o sobě fantastic ké prostředí pro plýtvání i pro korupci. V neposlední řadě nesmíme zapomínat, že do cyklických ztrát a dluhů se nedostávají pouze fondy některých zdravot ních pojišťoven, ale taktéž seg ment lůžkové péče, tedy mnohé nemocnice. Stabilizace jejich financování a hospodaření je proto dalším nezbytným úko lem následujících období. 3. Zdravotnictví je služba, kterou si platí občané, ať už přímo nebo prostřednictvím pojistného a daní. Na tuto jed noduchou a jasnou skutečnost se hodně zapomíná. Myslím, že každá změna, každý krok toto musí mít na zřeteli. Nebojme se říci, že občan je zákazník, a směřovat k tomu, co vše toto postavení obnáší. Nezbytná ekonomická stabi lizace a reforma systému sice zvýší nároky na občana, ale současně mu posílí pocit sku tečné solidarity, že bude-li váž ně nemocen (a jeho léčba tedy bude finančně velmi náročná), bude pro něj tato léčba dostup ná a garantovaná. Přál bych si, aby to občan pocítil nejen při návštěvě u lékaře, ale i ve své dlouhodobé důvěře v systém zdravotnictví.

protože jednání o nové vládě se doposud vlečou. Jedno je však zřejmě jisté, že nelze rychle očekávat zásadní změny, což je v neprospěch hlavně pacientů. Nicméně jsem přesvědčen, že je nutné se vrátit zpět k původním rolím jednotlivých aktérů ve zdravotnictví tak, jak jsou urče ny právními normami.

1. Stále ještě je těžké hovořit o tom, co by se dalo od zdravot nictví v nejbližší době očekávat,

jdi na str. 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Bc. Vladimír Kothera, generální ředitel ZP Metal Aliance Domnívám se, že snad všichni za posledních pár měsíců pochopi li, že není možné pokračovat dál způsobem, kdy není respektován právní rámec pro vydávání růz ných podzákonných norem, kdy jsou těmito normami při svém řízení manipulovány jak zdra votnická zařízení, tak zdravotní pojišťovny. A i když je snaha přesvědčit veřejnost o správ nosti těchto kroků, nejbližší dny a měsíce potvrdí pravý opak. Proto očekávám, že se vrátí zpět situace, kdy nikdo nebude v roz poru s právními normami upírat poskytovatelům a ani zdravot ním pojišťovnám právo dohado vat se o cenách zdravotní péče, či obsahu smluvních vztahů a dalších záležitostech. Očekávám také větší pravdi vost při zveřejňování informa cí o stavu našeho zdravotnic

10 11 12 13 14 15 16 17 180 0 ––



tví, o jeho kvalitě, dostupnosti péče, ale také o jeho finanční náročnosti. Ostatně zdravotní pojišťovny ke zveřejňování těch to dat již udělaly nedávno jasné kroky a jsou připraveny v tomto pokračovat. Přivítal bych také, kdyby bylo možné zahájit kro ky ke změně legislativy, která by umožnila občanům větší prostor v rozhodování o svém zdraví a zdravotním pojišťov nám možnost nabídky alterna tivních pojistných plánů. S tím je zároveň třeba vrátit zdravot ním pojišťovnám možnost efek tivního nákupu zdravotní péče. Současný stav, kdy jsou peníze alokovány např. nemocnicím bez vazby na poskytovanou péči, a na druhé straně se prodlužu jí čekací doby, je neudržitelný, tedy pokud se nebudeme chtít dále řídit heslem, že nejdů ležitější ve zdravotnictví je růst platů lékařů. 2. Ten nejjednodušší krok je vrátit do zdravotnictví vyma hatelnost práva a vrátit výkon funkcí MZ do roviny, jaká mu byla svěřena Ústavou České republiky. Dalším krokem by měly být novely těch zákonů, které buď jsou v praxi nefunkční, nebo zasahují do plnění rolí jednotli vých účastníků systému, jež jim byly jinými zákony už svěřeny, či systém zbytečně komplikují a tím také prodražují. Potom bude nutné zahájit proces tvorby nových právních norem, které vytvoří prostředí pro transformaci našeho veřej ného zdravotního pojištění smě rem k modernímu zdravotnímu pojištění, jak je známe z Nizo zemska, Německa či Švýcarska. Znovu by se mělo také diskuto vat o převzetí nemocenského pojištění zdravotními pojišťov nami.

Je ale nutné počítat s tím , že v nejbližším období bude velké problémy způsobovat skrytá bilanční nerovnováha systému. I přes rekordní meziroční ná růst příjmů v tomto roce budou z kraje roku 2007 působit pro blém výdaje vyvolané na základě některých, v tomto roce vyda ných vyhlášek a úprav ceny prá ce lékařů v sazebníku výkonů. 3. Tady se obávám, že nemám dobrou zprávu pro občany. Setrvačnost vyhlášek, nastave né způsoby úhrad v některých segmentech, budou i nadále znamenat u některých diagnóz zbytečně dlouhé čekací doby, ne vždy bude dostupná akutní péče atd. Aby se tento stav mohl změ nit, je nutné změnit celé nasta vení zdravotnictví, aby opravdu bylo motivačně nastaveno jako služba občanům a prioritami nebyly růsty platů či nesmysl ných investic před dostupností a kvalitou péče. Potřebujeme transparentnější zdravotnictví se silnou rolí občana v něm. To ale znamená zásadní legis lativní změny a tady si nejsem jist, nakolik k tomu současná politická situace může přispět. Faktem je, že v té nejlepší kon stelaci by to znamenalo asi tak dva roky legislativní práce. Je nutné do systému zavést různé formy motivačních a nemoti vačních prostředků, aby bylo možné vést jednotlivé účastníky k větší hospodárnosti. Důležité také bude, zda občané pochopí, že určitá míra spoluúčasti je ve svém důsledku výhodnější a důstojnější pro jejich posta vení v roli pacientů, než jejich současné postavení v korupcí prolezlém „bezplatném“ zdra votnictví. Tady by měly sehrát svou roli i pacientské organi zace.

jdi na str. 1 2 3 4 5 6 7 8 9


MUDr. Pavel Neugebauer, předseda Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR 1. Po nástupu MUDr. Davida Ratha na post ministra zdra votnictví byla zahájena poměr ně radikální cesta k posilování centrálního vlivu na celý chod zdravotnictví. Všechny kroky byly zdůvodňovány snahou řešit stále se zadlužující systém. Dlou hotrvající volání po nastolení jasných pravidel a zprůhlednění celého systému však provedené změny nepřinesly a nejspíše ani nepřinesou. Domnívám se, že důvody, proč tomu tak je, lze na jít v postavení a úloze „hlavních hráčů na poli zdravotnictví“. Pokud bude upřímná snaha řešit základní problémy našeho zdra votnictví, pak vidím cestu právě v jasném vymezení postavení, role a úlohy uvedených hráčů. Zdravotní pojišťovny Dnes: Vybírají, spravují a vyplácejí peníze tzv. zdravotního pojištění. Nedostatečná legisla tiva omezuje efektivitu výběru pojistného, což se v důsledku projevuje snížením příjmu do systému a nutí stát činit sanační kroky. Vztah s klientem je pouze registrační, neexistuje prakticky žádná možnost ovlivnění chová

10 11 12 13 14 15 16 17 180 0 ––




ní klienta v systému, což je dle mého názoru základní rozpor, pokud systém nazýváme systé mem pojišťovacím. Ke zlepšení efektivity systému rozhodně neslouží ani kontraktace s posky tovateli zdravotní péče. O fak tickém spravování vybraných prostředků tedy nelze hovořit. Poslední kroky ministerstva navíc prakticky konzervují sou časný stav a role zdravotních pojišťoven ve vyplácení pro středků zdravotního pojištění se tak „de fakto“ zúžila na hlídání ekonomické bilance s prakticky nulovým hodnocením efektivity a kvality poskytované zdravotní péče. Zítra: Definovaný smluvní vztah s klientem umožňující motivovat ho například systé mem bonusů a malusů k raci onálnímu chování v čerpání zdravotní péče. Zavedení moti vačních prvků na základě jasně stanovených pravidel zohled ňujících efektivitu a kvalitu u poskytovatelů zdravotní péče. Změna systému komunikace se zdravotnickými zařízeními, opuštění mocenského postavení a přechod na skutečný smluvní rovnoprávný vztah.

nutou zdravotní péči je závislá výhradně na ekonomické bilan ci příslušné zdravotní pojišťovny s minimálními možnostmi tuto bilanci ovlivnit. Konečná výše úhrady tak není prakticky vůbec ovlivněna kvalitou či efektivitou poskytnuté péče, ale výhradně ekonomickými parametry. Zítra: Rovnoprávný vztah se zdravotní pojišťovnou, která hra dí poskytnutou zdravotní péči v termínech a způsobem vzá jemně dohodnutým. Pojišťovny garantují tzv. minimální úhradu za poskytnutou zdravotní péči. Předem je jasně a neměnně sta noven objem proplácené zdra votní péče. Pojišťovna povinně hradí plnou výši režijní složky každého výkonu v reálných cenách a na základě jasných a průhledných pravidel ekonomic ky motivuje zdravotnická zaříze ní k efektivitě a kvalitě poskyto vané zdravotní péče. Motivační prvky tak slouží pouze k případ nému navýšení vlastní hodnoty vložené práce zdravotnického pracovníka či lékaře, přičemž je vždy garantována dohodnutá minimální výše.

kteří mají často jen to štěstí, že pracují na takovém pracovišti, kde to jde. Zítra: Pacient se stává sku tečným klientem jak zdravotní pojišťovny, tak i zdravotnic kého zařízení. Se zdravotní pojišťovnou kontrahuje rozsah čerpání zdravotní péče s jasným vymezením, co má zdarma, na co si doplácí a co si musí plně hradit, přičemž má definovaný objem zdravotní péče zdarma garantován. Pro zdravotnické ho pracovníka se stává skuteč ným klientem se všemi právy i povinnostmi, spolupodílí se na rozhodování o jemu poskytnuté zdravotní péči a nese odpověd nost za případné nedodržení stanovených pravidel.

Poskytovatelé Dnes: Poskytují zdravotní péči na základě smluvního vzta hu se zdravotními pojišťovnami. Díky provedeným legislativním změnám většina z nich neví, jaká bude konečná výše ohod nocení jejich práce. Navíc může být i velmi odlišná jednotková cena za jeden a týž výkon u růz ných zdravotních pojišťoven. Jako jediní jsou stavěni do role regulátora čerpání zdravotní péče ze strany pacienta, čímž se s ním dostávají ne vlastní vinou často do antagonistického vzta hu. Jejich odměna za poskyt

Občané, klienti, pacienti Dnes: Nejsou nijak limito váni v čerpání zdravotní péče. Oficiálně se podílejí na úhradě jim poskytnuté zdravotní péče prakticky svou spoluúčastí za léky v lékárně, v ordinacích minimálně. Bezbřehost čerpání, omezené prostředky a nedosta tečně nastavená pravidla však vedou k podpoře tzv. šedé eko nomiky. Pokud chce pacient čerpat jakoukoliv „výhodu“, je nucen sahat někdy i „dost hlu boko“ do peněženky, odevzda né prostředky však neslouží ku prospěchu systému jako tako vého, ale pouze „vylepšují“ eko nomickou bilanci jednotlivců,

jdi na str. 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Ministerstvo zdravotnictví Dnes: Činí kroky, které roz hodujícím způsobem vedou k faktickému ovlivňování nejen objemu a druhu poskytované zdravotní péče, vstupuje do kon krétních smluvních vztahů mezi zdravotní pojišťovnou a zdra votnickým zařízením, ale přímo ovlivňuje i konkrétní výše úhrad jednotlivým zdravotnickým zařízením bez ohledu na kvali tu a efektivitu jimi poskytované zdravotní péče. Zítra: Stanoví „mantinely“, ve kterých se zdravotní péče poskytuje, dohlíží na dodržová ní základních pravidel a garan tuje dostupnost zdravotní péče pro všechny občany. Stanovuje způsob určení rozsahu zdravot ní péče bez spoluúčasti pacienta, vydává standardy poskytování zdravotní péče na základě dopo ručení odborných společností. 2. Zcela jistě to bude celá řada legislativních kroků. Všemu by měla předcházet seriózní disku se všech zainteresovaných stran.

10 11 12 13 14 15 16 17 180 0 ––




Diskuse by měla být otevřená, na stole by měla ležet všechna nejdůležitější fakta. Legislativní normy by pak měly samozřejmě definovat postavení všech výše uvedených subjektů. Na straně zdravotních pojišťoven sjedno cení pravidel tak, aby byla pro všechny zdravotní pojišťovny stejná, k určitému sjednocení by

mělo dojít i s ostatními komerč ními pojišťovnami. Na straně poskytovatelů chybí právní nor ma, která by definovala zdra votnické zařízení jako takové, je třeba narovnat situaci vzniklou vydáním novely Seznamu výko nů, která nevyváženě navýšila úhradu jednotlivých výkonů a nerespektovala ekonomické

možnosti systému. Na straně pacienta musejí připravované změny krom práv definovat i jas né povinnosti, nelze akceptovat současný stav prakticky nulo vé regulace čerpání zdravotní péče. 3. Až si většina politiků uvě domí, že zdravotní péče není zdarma.

Výzkum dopadu tzv. úhradových vyhlášek na pacienty výsledky sociologického šetření agentury DEMA PhDr. Zdeněk Kučera, Česká společnost podpory zdraví Na sklonku roku 2005 a v prů běhu roku 2006 kulminoval spor mezi poskytovateli zdravotní péče a Ministerstvem zdravotnictví jak o způsob přijetí tzv. úhradových vyhlášek1, tak o jejich dopady. V této debatě, která nacházela vděčnou odezvu v médiích, se primárně objevovala tematika legitimity postupu při vydávání ministerských vyhlášek, existenč ního ohrožení lékařských praxí a v jisté míře i možných konsekven cí pro pacienty. Hlas pacientů samotných však v této debatě

zazníval pouze v omezené míře, a pokud se takové hlasy ozývaly, pak především v podobě jímavých příběhů, založených na individuální zkušenosti. Ty bylo jistě možno vnímat jako pars pro toto, ale skutečný rozsah důsled ků pro občana zůstával utajen. Motivem k realizaci výzkumu dopadu „úhradových vyhlášek“ na vybrané skupiny pacientů a pečovatelů byla právě snaha zma povat, jaké procento na vlastní kůži tyto důsledky zakusilo a jaké povahy tyto důsledky jsou.

PhDr. Zdeněk Kučera 1. Metodika Na přelomu května a června roku 2006 provedla agentura DEMA, v intencích zadání České společnosti podpory zdraví a Národní rady zdravotně postižených, sociologické šetření u čtyř výběrových souborů, které podle našeho názoru reprezentují zvláště ohrožené skupiny. Celkově provedli tazatelé strukturované rozhovory s 1 600 respondenty v těchto skupinách: 1. Výběrový soubor, který jsme nazvali „Pečující okolí“: 500 osob s ošetřovací povinností k jiným nemocným či handicapovaným osobám, zpravidla se jednalo o rodinné příslušníky 2. Senioři starší 65 let: 500 osob 3. Chronici: 500 osob s chronickým onemocněním či dlouhotrvajícím zdravotním handicapem (duševním či fyzickým) 4. Pečovatelé, poskytovatelé zdravotně sociálních služeb, sociální pracovníci, starající se o klienty v domácnostech nebo v institucích zdravotnických či sociálních: 100 osob. Sběr dat se realizoval ve dnech 26. 5. až 15. 6. 2006 formou standardizovaných rozhovorů taza telů (proškolených spolupracovníků DEMA a. s.) podle dotazníku s náhodně oslovenými občany, kteří splňovali výběrové požadavky výzkumu. 1

Vyhláška č. 550/2005 Sb., kterou se stanoví výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, včetně regulačních omezení, pro 1. pololetí 2006 a Vyhláška č. 101/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 550/2005 Sb., kterou se stanoví výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, včetně regulačních omezení, pro 1. pololetí 2006.

jdi na str. 1 2 3 4 5 6 7 8 9

10 11 12 13 14 15 16 17 180 0 ––




2. Výsledky Výsledky byly zpracovány jak souhrnně, pro celý soubor 1 600 respondentů, s tím, že příslušnost k jednomu ze čtyř výběrových souborů byla třídicím znakem, tak samostatně pro čtyři výběrové soubory. Meritorní otázky se zaměřily především na následující proměnné: – změna či odmítnutí preskripce (léku či zdravotnického prostředku) u praktického lékaře či specialisty – problémy způsobené změnou či odmítnutím preskripce – změna ceny léků či zdravotnických prostředků – obavy v souvislosti se zaváděním limitů na předpisy a. Změna preskripce Každý třetí respondent (32 %) uvedl, že mu (nebo osobě, o kterou pečuje) praktický lékař od počátku roku předepsal nějaký jiný než doposud předepi sovaný lék nebo zdravotnický prostředek, za který bylo nutno nově doplácet, nebo u kterého byl doplatek vyšší než dříve. S předepsáním jiného léku nebo zdravotnického prostředku, který vyžadoval vyšší finanční úhradu, se setkali o něco častěji ti, kteří pečují o své blízké (33 %) nebo zabezpečují zdravotně sociální služby pro své klienty (49 %) než dotázaní z řad chronicky nemocných (30 %) či seniorů (28 %): Podobné zkušenosti jako u praktických lékařů mají respondenti i u specialistů. Každý třetí respondent (31 %) uvedl, že mu (nebo osobě, o kterou pečuje) lékař-specialista od počátku roku předepsal nějaký jiný než doposud předepisovaný lék nebo zdravot

Praktický lékař: jiný předpis s vyšším doplatkem

ano 32%

ne 68%

Praktický lékař: jiný předpis s vyšším doplatkem

30%

chronici

28%

senioři

33%

pečující okolí

49%

pečovatelé

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Odpovědi „ano“; dopočet do 100% u každého sloupce odpověď „ne“.

jdi na str. 1 2 3 4 5 6 7 8 9

10 11 12 13 14 15 16 17 180 0 – 10 –




Jiný lékař: jiný předpis s vyšším doplatkem

nický prostředek, za který bylo také nutno doplácet, nebo u kterého byl doplatek vyšší než dříve. S předepsáním jiného léku nebo zdravotnické ho prostředku, který, na rozdíl od dosavadní praxe, vyžadoval vyšší finanční úhradu, se u lékaře-specia listy setkali nejčastěji pečovatelé (39 %), nejméně často senioři (26 %). Každý devátý respondent (11 %) uvedl, že jemu Praktický lékař: jiný předpis s vyšším doplatkem (nebo osobě, o kterou pečuje) praktický lékař od počátku roku dokonce odmítl předepsat lék nebo zdravotnický prostředek, který doposud předepiso 30% respondenti val.chronici Prakticky identické zkušenosti mají s odmítnutím obvyklého předpisu u lékařů-specia listů. S odmítnutím předepsat dosavadní lék nebo ne zdravotnický prostředek se výrazně častěji než jiní 69% setkali pečovatelé (24 %!, tj. každý čtvrtý). Zkuše 28% nostisenioři ostatních cílových skupin jsou v tomto ohledu zhruba na stejné úrovni.

pečující okolí

3 2 1 4

a chronici chronici b senioři cseniořipečující okolí d pečovatelé

pečující okolí

ano 31%

Jiný lékař: jiný předpis s vyšším doplatkem 33% 32% 32% 26% 26% 32% 39% 32%

49%

pečovatelé

pečovatelé 0%

0%

39% 20%

20%

40%

60%

40%

80% 80%

60%

100% 100%

Odpovědi „ano“; dopočet do 100% u každého sloupce odpověď „ne“. Odpovědi „ano“; dopočet do 100% u každého sloupce odpověď „ne“.

Zajímavé jsou odpovědi na otázku, jak responden ti reagovali na odmítnutí preskripce ze strany lékaře: Většina (70 %, tj. téměř tři čtvrtiny) sdělila, že nakonec souhlasila s jiným lékem nebo zdravot nickým prostředkem. Každý desátý (10 %) se snažil vyhledat jiného lékaře, který by mu obvyklý před pis poskytl. Těch, kteří se snažili sehnat lék jinak, např. přes známé, rodinu, lékárníka nebo ho koupit přes internet, bylo 11 %. Ostatní (9 %) postupovali jinak. Např. si stěžovali u nadřízeného lékaře, opako vaně navštěvovali lékaře a žádali obvyklý lék, hledali sponzora, upozornili média apod. O souhlasu nejčastěji vypovídají ti, kteří pečují o své blízké (77 %). Jiného lékaře hledali nejčastěji pečovatelé (19 %). Jinou cestu, jak se dostat k léku, volili nejčastěji senioři (16 % z těch, kterým lékař odmítl předepsat obvyklý lék):

4.9

Praktický lékař: odmítnutí obvyklého předpisu

ano 11%

ne 89%

jdi na str. 1 2 3 4 5 6 7 8 9

10 11 12 13 14 15 16 17 180 0 – 11 –

newsletter o. s. Občan senioři



32%

012

Praktický lékař: odmítnutí obvyklého předpisu 3 chronici a chronici 11% 11% pečující okolí 32% 2 b senioři 9% 9% 1 cseniořipečující okolí 11% 4 d pečovatelé 24% pečující okolí

11%

42%

pečovatelé

pečovatelé

24%

0%

0%

20%

20%

40%

40%

60%

60%

80%

80%

100%

100%


postupoval jinak 9%

postupoval jinak 9%

4.9

Jednání v případě odmítnutí obvyklého předpisu

Jednání v případě odmítnutí obvyklého předpisu

snažil se lék sehnat jinak 11%

souhlasil s jiným lékem 70% snažil se lék najítsehnat jinéhojinak lékaře 11% 10%

souhlasil s jiným lékem 70% snažil se najít jiného lékaře 10%

pečovatelé

jdi na str. 1 2 3 4 5 6 7 8 9

10 11 12 13 14 15 16 17 180 0 – 12 –



b. Problémy způsobené změnou preskripce Každý třetí respondent (33 %) uvedl, že změ na spočívající v předepsání jiného než obvyklého léku nebo zdravotnického prostředku mu (nebo osobě, o kterou pečuje) způsobila problémy. O problémech vyvolaných změnou obvyklého léku nebo zdravotnického prostředku hovoří častěji pečovatelé (42 %) než ostatní cílové skupiny: Odpovědi dotázaných odkrývají celou škálu pro blémů různé podstaty a závažnosti, a to u všech cílo vých skupin. – Zdravotní problémy (40 %): Nejčastěji, čtyři dotázaní z deseti, hovořili o tom, že změ na doposud užívaného léku nebo zdravotnic kého prostředku měla negativní vliv na jejich zdraví, jako např. „žaludeční problémy; břišní křeče – musel jsem ho přestat brát; zažívací problémy – musel jsem lék vysadit; průjem; malátnost; nechutenství; zhoršení bolestí; otok


Změna předpisu způsobila problémy

ano 33%

ne 67%

Změna předpisu způsobila problémy

31%

chronici

senioři

32%

pečující okolí

32%

42%

pečovatelé

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Odpovědi „ano“; dopočet do 100% u každého sloupce odpověď „ne“.

dolních končetin; alergie; nespavost; slzení očí; pocení; noční záchvaty; kožní alergie; zrychlení tepu; kolísání tlaku; bolesti u srdce; bušení srdce“ ap. – Větší finanční náročnost (30 %): Tři dotázaní z deseti uvedli, že změna ohledně předpisu se promítla do finančního rozpočtu jejich domácnosti, protože museli vydat vyšší částku, než byli zvyklí nebo než s jakou počítali: „jednalo se o drahý lék; musel jsem více doplácet; doplatek byl výrazně vyšší než informace lékařky; několikanásobně dražší než ten, který jsem užíval doposud; byl to pro mne finanční šok“ ap. – Neúčinnost (14 %): O značných potížích, vyvolaných jiným než obvykle předepisovaným lékem nebo zdravotnickým prostředkem, vypovídá i každý další sedmý dotázaný popisující „menší účin jdi na str. 1 2 3 4 5 6 7 8 9

10 11 12 13 14 15 16 17 180 0 – 13 –




nost nového léku, potřebu změnit dávkování, nutnost vysadit jiný lék pro nevhodnou kombinaci léčiv“ ap. – Stres (12 %): Změna se u některých pacientů promítla, kromě fyzické stránky, také do jejich psy chiky a vyvolala „nedůvěru; podráždění; stres; nervozitu; nespavost; poruchy pozornosti; bolení hlavy, třes prstů, dokonce nutnost léčby u psychiatra nebo pomoc psychologa“. – Návrat zpět (3 %): V některých případech muselo dojít k opětovné návštěvě lékaře: „necítil jsem se dobře – musel jsem znovu k doktorovi, aby mi vyměnil prášky; předepsal něco jiného; vrátil se k původnímu léku“. Ukazuje se, že u všech cílových skupin se objevují určité problémy, jejichž frekvence je podmíněna příslušností ke skupině respondentů:

zdravotní

Problémy způsobené změnou předpisu finanční neúčinnost stres návrat zpět

 chronici  senioři

36%

29%

17%

12%

7%

31%

44%

10%

13%

2%

 pečující okolí

46%

25%

17%

10%

2%

 pečovatelé

52%

19%

10%

19% Zaznamenal zvýšení ceny: doplatek při předpisu

Zatímco zdravotní problémy pociťují přede vším osoby, o něž se, ať už v institucích nebo v domácnostech starají profesionální pečovatelé nebo příbuzní, senioři pociťují především problémy finanční.

ne 28%

c. Zvýšení doplatků Zhruba tři čtvrtiny respondentů uvádějí, že zaznamenaly v letošním roce zvýšení ceny u léků nebo zdravotnických prostředků, které jsou na Změna předpisu způsobila problémy předpis, ale s doplatkem (72 %). O tom, že došlo ke zvýšení ceny za léky a zdra votnické prostředky, které jsou k dostání na před 31% chronici pis, ale s doplatkem, se zmiňuje většina respon dentů všech cílových skupin:

ano 72%

32%

senioři

3 2 1 4

pečující okolí

Zaznamenal zvýšení ceny: doplatek při předpisu a chronici 71% 32% 71% chronici b senioři 64% cseniořipečující okolí 79% 64% d pečovatelé 85%

pečující okolí

79%

42%

pečovatelé

85%

pečovatelé 0%

0%

20%

20%

40%

40%

60%

60%

80%

80%

100%

100%


jdi na str. 1 2 3 4 5 6 7 8 9

10 11 12 13 14 15 16 17 180 0 – 14 –



d. Obavy V souvislosti se zaváděním přísnějších limitů na preskripci léků a zdravotnických prostředků jsme zkoumali expektance a obavy respon dentů související s kvalitou zdravotní péče v budoucnosti. Každý druhý respondent uvedl, že má, v sou vislosti s finančními limity pro lékaře, obavy, aby on jako pacient (nebo osoba, o kterou pečuje) neměl problém dostávat takové léky nebo zdravotnické prostředky, které nutně potřebuje (52 %, z toho 18 % má velké obavy). O možných problémech dostat potřebné léky a zdravotnické prostředky se vyslovují nejčastěji dotázaní z řad pečovatelů (65 % z nich předpo kládá problémy, z toho 21 % velké):

Občan v síti 7–8/2006 Finanční limity – obavy: problém dostat potřebné léky

rozhodně ne 10%

rozhodně ano 18%

spíše ne 38%

spíše ano 34%

pečovatelé

Finanční limity – obavy: dostane méně účinné léky

Každý druhý respondent uvedl, že má, v sou vislosti s finančními limity pro lékaře, obavy, že on jako pacient (nebo osoba, o kterou pečuje) bude dostávat méně účinné léky nebo méně vhodné. zdravotnické prostředky (49 %, z toho 15 % má velké obavy). Obavy z neúčinnosti léků nebo nevhodnosti zdravotnických prostředků sdílejí o něco častě ji než ostatní ti, kteří poskytují pečovatelské služby (62 % z nich předpokládá problémy, z toho 15 % velké): Téměř dvě třetiny respondentů uvedly, že mají, v souvislosti s finančními limity pro léka ře, obavy, že doplatky budou takové, že budou nuceni (nebo osoby, o které pečují) přejít na levnější, ale méně vyhovující léky či zdra jdi na str. 1 2 3 4 5 6 7 8 9

rozhodně ne 11%

spíše ne 40%

rozhodně ano 15%

spíše ano 34%

10 11 12 13 14 15 16 17 180 0 – 15 –




hhoohhhff

pečovatelé

votnické prostředky (63 %, z toho 20 % má velké obavy). Obavy z nutnosti přechodu na méně účinné léky nebo méně vhodné zdravotnické prostřed ky kvůli vyšším doplatkům ze strany pacientů sdílí většina dotázaných ze všech cílových sku pin. Nejčastěji ti, kteří poskytují pečovatelské služby (80 %! z nich předpokládá problémy, z toho 23 % velké): Naprostá většina respondentů uvedla, že má, v souvislosti s finančními limity pro lékaře, obavy, že si budou muset (nebo osoby, o které pečují) plně finančně hradit stále více léků nebo zdravotnických prostředků (81 %!, z toho 32 % má velké obavy). Obavy ze stoprocentní platby léků nebo zdravotnických prostředků má naprostá většina dotázaných ze všech cílových skupin. Nejčastěji opět ti, kteří poskytují pečovatelské služby (92 %! z nich předpokládá problémy, z toho 33 %! velké):

Finanční limity – obavy: nutnost přejít na méně vyhovující léky

rozhodně ne 7% rozhodně ano 20%

spíše ne 30%

spíše ano 43%

pečovatelé

jdi na str. 1 2 3 4 5 6 7 8 9

10 11 12 13 14 15 16 17 180 0 – 16 –


fdfdfdfdfd


Občan v síti 7–8/2006 Finanční limity – obavy: problém se změnou lékaře

Finanční limity – obavy: plná úhrada stále více léků

rozhodně ne 11%

rozhodně ne 4%

rozhodně ano 19%

rozhodně ano 32%

spíše ne 15%

spíše ne 36%

spíše ano 34%

spíše ano 49%

pečovatelé

Finanční limity – obavy: lékaři dají přednost zdravějším

Každý druhý respondent uvedl, že má, v souvislosti s finančními limity pro lékaře, obavy, že při nutnosti změny dosavadního lékaře si ho (nebo osobu, o kterou pečuje) nebude chtít vzít jiný lékař do své evi dence (53 %, z toho 19 % má velké obavy). Více než polovina respondentů uved la, že má, v souvislosti s finančními limity pro lékaře, obavy, že tato záležitost povede k tomu, že lékaři budou dávat přednost pacientům, kteří jsou mladší a zdravější a nevyžadují mnoho léků či zdravot nických prostředků (59 %, z toho 23 % má velké obavy).

rozhodně ne 9% rozhodně ano 23%

spíše ne 32%

spíše ano 36%

jdi na str. 1 2 3 4 5 6 7 8 9

10 11 12 13 14 15 16 17 180 0 – 17 –




3. Souhrn Dopady úhradových vyhlášek na seniory, chronicky nemocné pacienty a osoby vyžadující zvláštní péči byly výzkumem přesvědčivě zachyceny: – Téměř třetině dotázaných lékař předepsal jiný lék nebo zdravotnický prostředek (s vyšším doplat kem). – Každému devátému respondentovi byl jeho lék nebo zdravotnický prostředek odmítnut. – Třetině dotázaných způsobila změna předpisu problém, a to zdravotní (40 %), finanční (30 %) nebo jiný. Respondenti mají v souvislosti se stanovením limitů na preskripci obavy, že: – Nedostanou potřebné léky (58 %). – Dostanou méně účinné léky (49 %). – Budou muset přejít na méně vyhovující léky (63 %). – Budou muset plně hradit stále více léků (81 %)! Obecně mají nejvíce negativních zkušeností pečovatelé, kteří se starají – ať už v domácí nebo institucionální péči – o pacienty trpící nejzávažnějšími zdravotními problémy nebo handicapy. Stejná skupina respondentů vyjadřuje rovněž největší obavy z nepromyšlené regulace v preskripci léků a zdravotnických prostředků. 2

Článek byl zpracován s použitím závěrečné zprávy agentury Dema z výzkumu, jehož design byl připraven autorem.

Vážení čtenáři, na našich webových stránkách www.sdruzeniobcan.cz si můžete stáhnout starší čísla tohoto newslet teru, přečíst si řadu článků MUDr. Pavla Vepřeka komentujících dění v českém zdravotnictví a nově také zhlédnout 12dílný televizní pořad Sny pana ministra, který poukazuje na nešvary v českém zdravot nictví. Sny pana ministra přenášejí každodenní situace ze zdravotnictví do těch oblastí běžného života, ve kterých už se dnes chováme normálně, a tím poukazují na absurditu věcí, které nám všem, zdravotníkům i pacientům, dnes a denně otravují život. Úvod k seriálu a jednotlivé díly se spouštějí přímo na webu, není třeba instalovat žádné programy.

Cíle sdružení Občan Občanské sdružení Občan vznik lo v roce 2003 z potřeby dialogu o skutečných příčinách potíží českého zdravotnictví. Cílem sdružení je posílení postavení občanů ve zdravotnictví: občané by neměli být dále pasivními kon zumenty zdravotních služeb bez vlivu na jejich podobu, ale získat

postavení aktivních zákazníků. Aktivity sdružení jsou zaměřeny na zpřístupnění informací o kva litě péče, kterou občanům posky tují konkrétní zdravotnická zaří

zení, na vyvolání veřejné debaty o tom, kde nás ve zdravotnictví opravdu tlačí bota, a na formu lování představ o změnách, které by našemu zdravotnictví pomohly k tomu, abychom se v něm všich ni cítili lépe. „Stali jsme se zákaz níky v autoservisech, hospodách, řeznictvích, bankách …, staňme se jimi také ve zdravotnictví.“

Elektronický měsíčník Občan v síti vydává o. s. Občan se sídlem Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.sdruzeniobcan.cz E-mail: [email protected] ❦ Editor: MUDr. Pavel Vepřek ❦ Redaktor: Mgr. Roman Lang

– 18 –

2006

Recommend Documents