Zákon 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění Účast na pojištění
povinná dobrovolná ( OSVČ + zahraniční zaměstnanci)
Některé pojmy: smluvní zaměstnanec - zaměstnanec zahraničního zaměstnatele (bez smlouvy s ČR) činný v ČR pro smluvního zaměstnavatele smluvní zaměstnavatel – právnická nebo fyzická osoba se sídlem v ČR, smlouva se zahraničním zaměstnavatelem, odměny vyplácené nebo refundované smluvním zaměstnavatelem zahraniční zaměstnanec účastný pouze dobrovolného pojištění, zaměstnanec zahraničního zaměstnavatele (bez smlouvy v ČR), činný v ČR pro tohoto zaměstnavatele Druhy dávek:
nemocenské peněžitá pomoc v mateřství ošetřovné vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Okruh pojištěných osob (§ 5)
zaměstnanci tj. zaměstnanci v pracovním poměru, příslušníci ozbrojených složek ( policie, hasiči, celníci, vězeňská služba, BIS, vojáci z povolání), státní zaměstnanci podle služebního zákona (účinnost od 1. 12. 2012), členové družstva v družstvech, kde podmínkou je pracovně právní vztah k družstvu, pokud mimo pracovně pracovní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou odměňováni, zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti, pracovníci v pracovním poměru uzavřeném podle cizích právních přepisů, členové zastupitelstev územních samosprávních celků, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, poslanci a senátoři, členové vlády, prezident, viceprezident a členové NKÚ, členové RRTV, členové RÚSTR, členové RČTÚ…., dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pěstounské péče, nebo kterým je za pěstounskou péči vyplácen odměna, odsouzení ve výkonu trestu zařazení do práce, osoby činné v poměru, který má obsah pracovní poměru, ale pracovní poměr nevznikl osoby samostatně výdělečně činné
Nemocenského pojištění nejsou účastni:
společníci a jednatelé s.r.o. komanditisté k. s. členové družstva pokud mimo pracovněprávní vztah vykonávají práci v orgánech družstva, pokud odměna není předem určena
účastni pouze důchodového pojištění, pokud odměna činí aspoň ¼ VVZ x Pk = v roce 2010 6 000 Kč
studenti a žáci
1
Podmínky účasti na pojištění (§ 6)
výkon práce na území ČR (výjimky: koordinační nařízení EU a mezinárodní smlouvy), přechodný výkon práce mimo ČR nemá vliv výkon práce v cizině pro zaměstnavatele se sídlem v ČR, bydliště v ČR nebo v EU zaměstnání mělo trvat nebo trvalo aspoň 15 kal. dnů sjednaná částka činí aspoň 2 000 Kč
Zaměstnanci jsou účastni pojištění též, jestliže zaměstnání netrvalo ani nemělo trvat více než 14 KD, sjednaná částka činí nebo dosáhla alespoň rozhodného příjmu (2 000 Kč) a zaměstnanec nastoupil opětovně do zaměstnání k témuž zaměstnavateli a od skončení
předcházejícího zaměstnání zakládajícího účast na pojištění neuplynula doba 6 kalendářních měsíců předchozího zaměstnání, které nezaložilo účast na pojištění proto, že netrvalo ani nemělo trvat více než 14 KD, ale zaměstnanec dosáhl příjmu aspoň 2 000 Kč a do opětovného nástupu do zaměstnání neuplynula doba aspoň 6 kalendářních měsíců
Příklad: PP zakládající účast na pojištění skončil 31. 12. Nový PP byl uzavřen od 1.3. do 10. 3., sjednaná částka 8 000 Kč – účast na pojištění vznikne. Od 1. 6. do 12. 6. byla uzavřena DPP, odměna 7 000 Kč – účast na pojištění nevznikne, DPP není pojištěna. Od 1. 10. do 11. 10 byla uzavřena DPČ, odměna 9 000 Kč – účast na pojištění nevznikne, od posledního pojištěného zaměstnání uplynulo více než 6 měsíců. Od 1. 2. do 8. 2. následujícího roku byla uzavřena DPČ – odměna 7 000 Kč. Účast na pojištění vznikne, předchozí zaměstnání sice nezaložilo účast na pojištění, protože netrvalo aspoň 15 kal. dnů, ale zúčtovaná částka byla vyšší než 2 000 Kč. Je-li smluvní zaměstnanec účasten povinně důchodového pojištění ve státě, kde má sídlo jeho zaměstnavatel, je v ČR účasten pojištění po uplynutí 270 KD trvání zaměstnání. Do této doby se započtou všechny KD trvání zaměstnání, které spadají do období 2 let před výkonem posledního zaměstnání ( počátek od 1. 1. 2009). Zahraniční zaměstnanec je účasten pojištění, pokud se k němu dobrovolně přihlásil ( bude jako OSVČ) Zaměstnání malého rozsahu (§ 7 )
sjednaná částka je nižší než rozhodný příjem ( 2 000 Kč ) nebo příjem není sjednán vůbec ( sazba za hodinu nebo za výkon, rozsah práce není striktně stanoven ) pojištění vznikne jen v těch měsících, kdy je dosaženo alespoň částky 2 000 Kč příjem zúčtovaný po skončení ZMR se považuje pro účely pojištění za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž toto zaměstnání skončilo ( zpětně založí účast na pojištění příklad: PP od 1. 1. do 30. 6., odměna 1 800 Kč, v září dodatečně zúčtováno 800 Kč. V září se odvede pojistné z částky 2 600 Kč, účast na pojištění vznikla v červnu, zpětně přihlásit zaměstnance k pojištění od 1. 1. od 30. 6. ).
2
Vznik pojištění (§ 10) Pojištění vzniká
dnem nástupu do práce. Za den nástupu do práce se považuje i den před nástupem do práce, pokud za něj náležela náhrada mzdy nebo platu nebo se mzda nebo plat nekrátí ( 1. leden, 1. nebo 8. květen a pod. ) skončením pracovního vztahu nebo změnou sjednané částky započitatelného příjmu pod hranici účasti na pojištění
Pokud po skončení pracovního poměru ( DPČ ) uzavřel zaměstnanec další pracovní poměr ( DPČ ) k témuž zaměstnavateli tak, že oba pracovní vztahy na sebe bezprostředně navazují, nedochází k zániku pojištění z důvodu skončení předchozího pracovního vztahu ( PP skončil 3O. 6., nový od 1. 7) Pojištění smluvního zaměstnance , který je povinně pojištěn ve státě, kde má sídlo jeho zaměstnavatel vzniká po uplynutí 270 kalendářních dnů trvání zaměstnání na území ČR ( jinak od zahájení výkonu práce v ČR ) Přerušení pojištění – rodičovská dovolená, omluvené neplacené volno delší než 30 KD po sobě jdoucích ( neodhlašuje se ) Obecné podmínky nároku na dávky a jejich výplatu Vznik za trvání pojištění nebo v době přerušení (jen PPM) Z více pojištění se dávka vyplácí jen jednou – s výjimkou vyrovnacího příspěvku v těhotenství a mateřství Pokud zaměstnanec za trvání zaměstnání nastoupil do dalšího zaměstnání, které si sjednal na dobu pracovního volna v prvním zaměstnání a ve kterém koná práci místo práce v prvním zaměstnání a ke vzniku sociální události došlo za trvání tohoto dalšího zaměstnání, náleží dávky jen z tohoto dalšího zaměstnání Příklad : u jednoho zaměstnavatele rodičovská dovolená a během ní jiné zaměstnání u jiného nebo i téhož zaměstnavatele v jiném pracovním vztahu, pak nástup na PPM – náležela by jen z tohoto dalšího zaměstnání, kde může být nižší příjem Nemocenské náleží též (§ 15), pokud ke vzniku DPN nebo karantény došlo po zániku pojištění, v ochranné lhůtě. Tato činí 7 kalendářních dnů, ale pokud pojištěné zaměstnání trvalo méně, činí jen tolik dnů, kolik trvalo pojištění. Ochranná lhůta není pro ošetřovné. PPM náleží též, jestliže po zániku pojištění došlo k nástupu na PPM v ochranné lhůtě. Ta činí pro ženy, jejichž pracovní poměr skončil v době těhotenství, 180 KD. Pokud vznikne ženě v ochranné lhůtě znovu pojištění, OL neběží a k nevyčerpané OL se připočte OL získaná na základě tohoto nového pojištění ( maximálně opět do 180 KD ) Pokud zaměstnání těhotné ženy trvalo méně než 180 KD, činí OL jen tolik dnů, kolik trvalo pojištění. OL neplyne:
z pojištěné činnosti poživatele starobního a plného invalidního důchodu z dalšího zaměstnání, které se vykonává místo práce v prvním zaměstnání ze zaměstnání malého rozsahu ze zaměstnání studenta sjednaného výlučně na období školních prázdnin
3
u odsouzeného útěkem z místa výkonu trestu odnětí svobody OL zaniká: vznikem nového pojištění dnem přede dnem od něhož náleží výplata SD, PID neb ČID, v případě ČID to neplatí , jde-li o nárok na PPM
Dávky náleží ( § 17 ) za kalendářní dny. Výše dávky se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Pokud má zaměstnanec za KD v něž nárok na dávku vznikl nebo zanikl za část pracovní doby nárok na započitatelný příjem, náleží mu dávka za tento den jen v poměrné výši za tu část pracovní doby, za kterou nenáleží započitatelný příjem ( první den DPN odpracoval 4 hodiny ). To platí obdobně v případě dne, kdy vznikla DPN která se považuje za pokračování předchozí DPN a kdy zaměstnanec vykonával práci jen po část dne, protože ošetřovaná osoba byl přijata ( propuštěna z ) do ústavního ošetřování. Příklad pokračování DPN : práce schopen od 8. 9. a od téhož dne tj. od 8. 9. opět uznán PDN Rozhodné období (§ 18 a 19) Denní vyměřovací základ pro výpočet dávky se stanoví tak, že se vyměřovací základ pro pojistné na pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů, připadajících na rozhodné období. Zahrnují se i ty VZ , z nichž nebylo odvedeno pojistné z důvodu překročení maximálního vyměřovacího základu. Rozhodné období je 12 kalendářních měsíců předcházejících sociální události (DPN od 16. 11. 2010, RO = 11/09 až 10/10). Jestliže od vstupu do zaměstnání neuplynulo 12 kal. měsíců, je RO doba od vstupu do zaměstnání do konce měsíce předcházejícího soc. události ( DPN 16. 11. 2010, PP od 1. 4. 10, RO= 4/10 – 10/10 ) Jestliže sociální událost vznikla v měsíci vstupu do zaměstnání, je RO od vzniku pojištění do konce tohoto kal. měsíce. Jestliže však v obou předchozích případech není aspoň 5 kalendářních dnů, považuje se za denní VZ započitatelný příjem, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendářní den v kalendářním měsíci v němž vznikne sociální událost. Jestliže zaměstnanec nemá v předcházejících 12 KM žádný VZ, nebo jsou-li v tomto RO jen vyloučené dny, je RO první předcházející kalendářní rok v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm aspoň 30 KD. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla soc. událost. Jestliže nelze určit první předchozí kalendářní rok s VZ a alespoň 30 KD, považuje se za DVZ započitatelný příjem, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendářní den v kal. měsíci, v němž vznikla soc. událost. Pokud zaměstnankyně nastupuje na PPM později než 6 týdnů před očekávaným dnem porodu, stanovuje se rozhodné období k počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu Jestliže nastupuje zaměstnankyně za trvání zaměstnání na další mateřskou dovolenou do 4 roků věku předchozího dítěte, považuje se za denní vyměřovací základ vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí PPM, pokud je to pro ni výhodnější. U zaměstnance, který přebírá ošetřování, nebo který uzavřel dohodu s matkou dítěte o převzetí péče o dítě (PPM), se rozhodné období stanoví ke dnu převzetí.
4
Pro rok 2009 začínalo RO u DPČ přecházejících z r. 2008 do r. 2009 dnem 1. 1. 2009. Vyloučenými dny jsou dny omluvené nepřítomnosti v práci za které zaměstnanci nenáleží náhrada mzdy nebo plat ( doba ošetřovného nebo DPN, kdy už skončila podpůrčí doba tj. bez dávky). Vyloučenými dny jsou dny DPN, nebo karantény v období prvních 14 dnech pracovní neschopnosti, dny, za které bylo zaměstnanci vypláceno nemocenské, ošetřovně nebo PPM. Vyloučenými dobami nejsou: dny DPN, kterou si zaměstnanec způsobil v úmyslu vylákat nemocenské, dny omluveného neplaceného volna, na které není nárok podle zvláštního právního předpisu tj. Zákoníku práce ( omluvené volno, omluvené volno od 3 do 4 roků věku dítěte ). Za vznik pojištění se pro účely stanovení RO považuje:
u zaměstnání malého rozsahu nástup do zaměstnání, i když zaměstnání nezaložilo účast na pojištění v kal. měsíci v němž zaměstnanec do zaměstnání vstoupil. u zaměstnanců propuštěných z výkonu z trestu odnětí svobody opětovný nástup do zaměstnání, které trvalo po dobu výkonu trestu u zaměstnance , který byl uznán plně nebo částečně invalidní , den, v němž byla uznána jeho plná nebo částečná invalidita
Vznikne-li sociální událost v ochranné lhůtě, postupuje se při určení RO, jako by vznikla následující den po skončení pracovního poměru. DVZ se upraví pro výpočet (§ 21) : Nemocenského, ošetřovného, peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství (§ 21a zákona č. 362/2009 Sb.) tak, že do výše první redukční hranice se započte 90 %, z částky mezi 1. a 2. redukční hranicí se počítá 60 % a z částky mezi 2. a 3. redukční hranicí se počítá 30 %, k částkám nad 3. redukční hranicí se nepřihlíží. Částky mezi redukčními hranicemi se zaokrouhlují na 2 desetinná místa, denní vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Sdělením MPSV č. 354/2009 Sb., byla vyhlášena výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu v roce 2010
první redukční hranice činí druhá redukční hranice činí třetí redukční hranice činí
791 Kč z toho 90 % 1 186 Kč (1 186 – 712) x 60 % 2 371 Kč (2 371 – 1 186) x 30 %
Nejvýše tedy
započte se započte se započte se
712 Kč 285 Kč 356 Kč 1 453 Kč
5
Nemocenské (§ 23 – 31) Nárok na nemocenské vzniká, pokud nemoc nebo karanténa trvala déle než 14 KD. Nárok na nemocenské nemá, kdo si úmyslně přivodil DPN nebo komu v době DPN vznikl nárok na výplatu starobního důchodu, pokud pojištěná činnost skončila přede dnem od něhož vznikl nárok na výplatu SD. Podpůrčí doba pro N činí 380 KD, započítávají se do ní všechny DPN 380 KD před vznikem DPN ( DPN od 16. 10. 2010, započítávají se všechny DPN od 1. 10. 2009). To se nepoužije, pokud pojištěná činnost trvala aspoň 190 KD od skončení poslední DPN a v ní zaměstnanec nebyl práce neschopen. Vznikla-li DPN dnem, kdy měl zaměstnanec směnu již odpracovanou, považuje se pro účely podpůrčí doby za den vzniku DPN následující kalendářní den. Podpůrčí dobu lze na základě rozhodnutí orgánu NP prodloužit, nejdéle však o 350 KD. Poživateli SD a PID náleží nemocenské od 15. kalendářního dne nejvýše 70 KD (pro náhradu mzdy do vyčerpání 380 KD podpůrčí doby), nejdéle však do dne, jímž skončilo zaměstnání. Při více kratších pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce se vyplácí 70 KD. Studentům ze zaměstnání na dobu školních prázdnin náleží N do dne, kdy mělo toto zaměstnání skončit. Ze zaměstnání po dobu dovolené náleží N jen do dne, kdy měla skončit dovolená. Nemocenské se nevyplácí po dobu sjednaného neplaceného volna a po dobu, po kterou trvala stávka, vznikla-li DPN po dni nástupu na takové volno nebo po dni, kdy se zaměstnanec stal účastníkem stávky. Výše nemocenského činí v roce 2010 60 % (§ 29a vložený zákonem č. 362/2009 Sb.).
100 % DVZ po celou dobu trvání DPN nebo karantény, když se pojištěnec podílel na záchranných nebo likvidačních pracích při požáru, průmyslové nebo ekologické havárii jako člen Sboru dobrovolných hasičů povolaných operačním střediskem Hasičského záchranného sboru Č 50 %, jestliže si pojištěnec přivodil DPN zaviněnou účastí ve rvačce, jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek, nebo při spáchání úmyslného trestního činu nebo přestupku.
6
Peněžitá pomoc v mateřství (§ 32 až 38) Nárok na PPM má: 1. pojištěnka, která porodila dítě 2. pojištěnec, který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu (rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy, rozhodnutí soudu o osvojení, rozhodnutí o svěření do péče budoucího osvojitele, rozhodnutí o ustanovení poručníkem, pokud o dítě osobně pečuje, rozhodnutí o svěření do pěstounské péče, rozhodnutí o svěření do péče osoby, který se má stát pěstounem, rozhodnutí o předběžné péči o dítě, podání návrhu na zahájení řízení o ustanovení osoby poručníkem dítěte, jestliže o dítě osobně pečuje a nemá k němu vyživovací povinnost) 3. pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož matka zemřela 4. pojištěnec, který o dítě pečuje a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud se matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě starat pro dlouhodobé onemocnění a byla uznána práce neschopnou 5. pojištěnec, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila a uzavřel s ní písemnou dohodu. Tuto dohodu lze uzavřít na dobu nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu dítěte. Podmínkou nároku je trvání pojištění aspoň po dobu 270 KD v posledních dvou letech před nástupem na PPM. Je-li uplatňován nárok na PPM z více zaměstnání, musí být podmínka splněna v každém z nich. Do doby 270 dnů účasti na pojištění se započítává také doba studia považovaná za přípravu na budoucí povolání, jestliže počátek 6. týdne před očekávaným dnem porodu připadne do období 270 dnů od úspěšného ukončení studia a doba pobírání PID, pokud byl odňat a poté vznikla nebo trvala pojištěná činnost. Pokud není podmínka splněna podmínka doby pojištění ze žádného zaměstnání, může být žena uznána práce neschopnou 6 týdnů před očekávaným datem porodu a 6 týdnů po porodu. Dítětem podle bodu 1, 4 a 5 je dítě do 1 roku věku, podle bodu 2 a 3 do 7 let věku, nejdéle do doby 7 let a 31 týdnů. Dohoda mezi matkou dítěte a jejím manželem nebo otcem dítěte může být uzavřena nejdříve po uplynutí 6 týdnů od porodu. Podpůrčí doba muže činí 22 týdnů (31 týdnů, pokud pečuje o 2 a více dětí) a započítává se do ní doba, kterou z PPM vyčerpala matka dítěte s výjimkou 6 týdnů po porodu. I muž musí splňovat podmínky nároku, tj. účast na NP nebo ochranná lhůta (pouze 7 dnů) a účast na NP aspoň 270 dnů v posledních 2 letech před převzetím péče. Podpůrčí doba u PPM činí 28 týdnů, pokud žena porodila 2 více dětí činí 37 týdnů, jestliže po uplynutí 28 týdnů pečuje alespoň o 2 z nich. PPM u pojištěnky, která porodila, nesmí být kratší než 14 týdnů a nesmí skončit před uplynutím 6 týdnů od porodu. Jestliže dítě zemřelo před uplynutím podpůrčí doby, poskytuje se PPM ještě 2 týdny od úmrtí, pokud neskončila dříve. Na mateřskou dovolenou žena nastupuje dnem, který si určí, od počátku 8. do počátku 6. týdne před očekávaným datem porodu nebo dnem porodu, pokud k němu došlo před počátkem 8. týdne před očekávaným dnem porodu.
7
Pokud žena nastoupí na mateřskou dovolenou později, než počátkem 6. týdne před očekávaným dnem porodu, počíná podpůrčí doba od počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Poskytování PPM může být přerušeno: ze zdravotních důvodů na straně matky ( matka dítěte onemocní a nesmí nebo nemůže se o dítě starat - pokud se jedná o onemocnění delší než 1 měsíc, může být po uplynutí 6 týdnů po porodu uznána práce neschopnou tj. poskytuje se jí nemocenské a po uzdravení si ještě může dočerpat zbytek nevyčerpané PPM, nejdéle však do 1 roku věku dítěte, ze zdravotních důvodů na straně dítěte, které je přijato do ústavního ošetřování a matka po tuto dobu nastoupí opět do zaměstnání – dočerpat zbytek PPM může rovněž do 1 roku věku dítěte. Výše peněžité pomoci v mateřství činila 70 % denního vyměřovacího základu v roce 2009, v roce 2010 60 % DVZ (§ 37a vložený zákonem č. 362/2009 Sb.) Ošetřovné (§ 39 – 41) Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže vykonávat práci z důvodu ošetřování dítěte mladšího 10 let, pokud onemocnělo, nebo jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nutně ošetřování potřebuje, nebo členky domácnosti, která porodila a její stav potřebuje ošetřování jinou osobou péče o dítě mladší 10 let, protože školské nebo jiné dětské zařízení, nebo škola byly uzavřeny z důvodu havárie, epidemie nebo při jiné nepředvídatelné události, nebo dítě má nařízenou karanténu, nebo osoba, která o dítě pečuje, onemocněla, porodila nebo jí byla nařízena karanténa Podmínkou nároku na ošetřovné je, že ošetřovaný žije se zaměstnancem ve společné domácnosti (podmínka se považuje za splněnou při péči o dítě do 10 let a při svěření soudem do střídavé péče) Nárok na ošetřovné nemá zaměstnanec, jestliže jiná osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na PPM nebo rodičovský příspěvek. To neplatí, jestliže tato jiná osoba onemocněla V témže případě ošetřování náleží ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných, nebo postupně dvěma, pokud se při péči vystřídají. Střídání je možné jen jednou a u zaměstnance, který ošetřování převzal, se podmínky nároku posuzují ke dni převzetí. Změna diagnózy se nepovažuje za nový případ ošetřování Nárok na ošetřovné nemají: příslušníci, zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, odsouzení ve výkonu trestu zařazení do práce, studenti a žáci pokud jsou zaměstnání po dobu školních prázdnin, zaměstnanci ze zaměstnání malého rozsahu, zahraniční zaměstnanci.
Podpůrčí doba činila v roce 2009 nejdéle 9 kalendářních dnů a 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance (svobodný, rozvedený, ovdovělý, který nežije s druhem, družkou nebo v registrovaném partnerství), který má ve své péči alespoň 1 dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku.
8
V roce 2010 činí podpůrčí doba u ošetřovného podle § 40/1/a nejdéle 6 KD a podle § 40/1/b nejdéle 13 KD (zákon č. 362/2009 Sb.) Podpůrčí doba počíná od čtvrtého dne potřeby ošetřování nebo péče (zavedena karenční doba v prvních 3 KD) Pokud vznikla potřeba ošetřování dnem, když už má zaměstnanec směnu již odpracovanou, začíná podpůrčí doba následujícím kalendářním dnem. Podpůrčí doba se staví po dobu ústavního ošetřování. Jestliže v průběhu ošetřování dojde k potřebě ošetřování jiné osoby, nevyplácí se ošetřovné po dobu, po kterou trvá předchozí nárok, potřeba ošetřování se stanoví od prvního dne, kdy nastala. Ošetřovné se nevyplácí: po dobu neplaceného volna, nebo stávky, pokud potřeba vznikla následující den, po té co tato situace nastala (neplacené volno nebo stávka od 3. 9., potřeba Oš od 3., dávka náleží, potřeba Oš od 4., dávka nenáleží) Ošetřovné se také nevyplácí za dny pracovního klidu, pokud nevznikl nárok alespoň na 1 den výplaty ošetřovného ve dnu, který měl být pracovním dnem a v němž potřeba ošetřování trvala. Výše ošetřovného za kalendářní den činí v roce 60 % denního vyměřovacího základu. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství má: těhotná zaměstnankyně nebo žena do konce devátého měsíce o porodu, která je převedena na jinou práci, protože práce kterou před tím konala, je těhotným ženám nebo ženám do konce devátého měsíce po porodu nebo kojícím ženám zakázána, nebo podle rozhodnutí lékaře ohrožuje její těhotenství pokud po převedení ne jinou práci dosahuje bez svého zavinění nižšího započitatelného příjmu, než před převedením. Ke snížení výdělku z důvodu zkrácení pracovního úvazku se nepřihlíží. Za převedení na jinou práci se považuje úprava pracovních podmínek spočívající ve snížení množství požadované práce a pracovního tempa, nebo zproštění některých prací nebo přeložení k výkonu práce do jiného místa, nebo na jiné pracoviště, protože práce na dosavadním pracovišti je zakázána, nebo ve zproštění výkonu noční práce. Vyplácí se kalendářní dny, nejdéle do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Stanoví se jako rozdíl mezi DVZ zjištěným ke dni převedení na jinou práci a průměrem započitatelných příjmů připadajícím na 1 KD v jednotlivých měsících po převedení. Ten se zjistí vydělením počtem kalendářních dnů v tom měsíci.
9
Přechodná ustanovení k DNP:
vznikl-li nárok na nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství nebo vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství před 1. lednem 2010 a trvá i po 31. prosinci 2009, upraví se výše této dávky za kalendářní den od 1. ledna 2010 podle § 21 a, 29a, a 37 a zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2010 vznikla-li potřeba ošetřování (péče) před 1. lednem 2010 a trvá i po 31. prosinci 2009, vyplácí se ošetřovné za podmínek a po dobu podle přepisů účinných do dne 1. ledna 2010; to platí i v případě, kdy potřeba ošetřování (péče) vznikla před 1. lednem 2010 a trvá i po 31. prosinci 2009 a v průběhu tohoto ošetřování (péče) druhý z oprávněných převezme ošetřování (péči) nebo se zastaví běh podpůrčí doby.
Senátními tisky č. 939/0, 946/0 a 947/0 jsou navrhovány změny podle kterých by se PPM, Oš a VPTM vrátily na úroveň r. 2009 – zatím neschváleno.
Společná ustanovení o dávkách Zemřel-li zaměstnanec po vzniku nároku na dávku (§ 51) přechází nárok na výplatu částek dávky, které nebyly zaměstnanci vyplaceny, postupně na manžela, děti a rodiče, jestliže žili se zaměstnancem v době jeho smrti v domácnosti. Pokud zaměstnanec neuplatnil nárok na výplatu dávky mohou nárok uplatnit tyto osoby. Nárok přecházející na tyto osoby nejsou předmětem dědictví, předmětem dědictví se stávají není-li těchto osob. Režim dočasně práce neschopného zaměstnance (§ 56) zahrnuje stanovení léčebného režimu, povinnost zdržovat se v místě DPN (které zaměstnanec sdělil ošetřujícímu lékaři), dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek, povolení vycházek a změny místa pobytu, pokud to zdravotní stav umožňuje, provádění pracovní rehabilitace, pokud ji zabezpečuje úřad práce. Změnit místo pobytu lze pouze se souhlasem ošetřujícího lékaře na základě žádosti zaměstnance. Zaměstnavatel je oprávněn (§ 65) dát podnět ke kontrole důvodnosti trvání DPN, požadovat od ošetřujícího lékaře informaci o místě pobytu v době DPN a o rozsahu a době povolených vycházek a provést kontrolu v době prvních 14 KD dočasné pracovní neschopnosti. Kontrolu dodržování režimu DPN pojištěnce provádí příslušný orgán nemocenského pojištění z vlastního popudu nebo na základě podnětu ošetřujícího lékaře nebo zaměstnavatele. Kontrolu z tohoto důvodu je orgán povinen provést do 7 dnů a o výsledku písemně žadatele informovat. Místní příslušnost (§ 83) OSSZ pro provádění pojištění včetně kontroly povinností zaměstnavatelů v pojištění se řídí sídlem zaměstnavatele, pokud je toto sídlo totožné se sídlem mzdové účtárny, nebo pokud zaměstnavatel nemá mzdovou účtárnu. Pokud má mzdovou účtárnu a místo mzdové účtárny není shodné se sídlem účtárny, řídí se místní příslušnost OSSZ místem mzdové účtárny. Místní příslušnost OSVČ se řídí místem trvalého pobytu.
10
Oprávnění orgánů nemocenského pojištění (§ 89, 90) Orgány nemocenského pojištění mohou vyzvat zaměstnavatele k podání hlášení a předložení záznamů o skutečnostech rozhodných posouzení účasti zaměstnance na pojištění a pro nárok na dávku, její výši a výplatu,
pro
pojištěnce, aby sdělil popřípadě doložil skutečnosti rozhodné pro provádění jeho pojištění, příjemce dávky, aby osvědčil skutečnosti pro nárok na dávku, její výši a výplatu, zaměstnavatele, který zaměstnává méně než 26 zaměstnanců účastných pojištění, aby se za účelem provedení kontroly plnění jejich povinnosti v pojištění včetně placení pojistného dostavili v určeném termínu na OSSZ případně místo určené touto správou Orgány nemocenského pojištění jsou oprávněny přezkoumat správnost a úplnost záznamů a hlášení, které jsou zaměstnavatelé povinni vést včasnost a způsob jejich předložení a podání kontrolovat účetní a další podklady, které jsou rozhodné pro účast na pojištění, stanovení nároku nadávku její výši a výplatu a to včetně určení výše pojistného na sociální zabezpečení dohodnout se zaměstnavatelem změnu lhůty pro změnu údajů na oznámení o nástupu do zaměstnání Úkoly zaměstnavatelů v pojištění (§ 92 – 100) Zaměstnavatel, který zaměstnává osoby je povinen přihlásit se do 8 dnů od svého vzniku do registru zaměstnavatelů. Je povinen ohlásit do 8 dnů každou změnu údajů, rozhodnutí soudu o zrušení zaměstnavatele a fyzická osoba, která pokračuje v živnosti po úmrtí fyzické osoby, která byla zaměstnavatelem v den úmrtí fyzické osoby a své pokračování v živnosti. Dále je povinen odhlásit se na předepsaném tiskopisu z registru zaměstnavatelů do 8 dnů ode dne, kdy přestal být zaměstnavatelem, rovněž je povinen odhlásit mzdovou účtárnu, pokud byla zrušena. Ve styku s OSSZ je povinen používat přidělený variabilní symbol. Zaměstnavatel je povinen na předepsaném tiskopisu přihlásit den nástupu zaměstnance do zaměstnání, den skončení zaměstnání a změny údajů uvedených na oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání vždy do 8 dnů ode dne kdy příslušná situace nastala. Zaměstnavatel je povinen vést evidenci o svých zaměstnancích, která pro účely pojištění musí obsahovat tyto údaje: jméno, příjmení, datum a místo narození, místo trvalého pobytu, den nástupu a skončení zaměstnání, druh činnosti zakládající účast na pojištění, pokud byl zaměstnanec účasten pojištění v cizině a zaměstnavatel je jeho prvním zaměstnavatelem po skončení zaměstnání v cizině, též název a adresu cizozemského nositele pojištění a číslo pojištění, výši sjednaného příjmu, příjem za jednotlivá mzdová období, dobu pracovní neschopnosti zaměstnance, dobu ošetřování člena domácnosti, dobu mateřské dovolené, dobu neplaceného volna, neomluvené pracovní dny zaměstnance, záznam, zda zaměstnanec pobírá starobní částečný či plný invalidní důchod, odkdy, kdo jej vyplácí, výši vyměřovacího základu pro pojistné, název zdravotní pojišťovny u které je zaměstnanec pojištěn a pokud nepodléhá pojištění podle tohoto zákona, údaje o povinné účasti na pojištění v cizině.
11
Zaměstnavatel je povinen záznamy o zaměstnancích uschovávat po dobu 10 kalendářních let následujících po roce, kterého se týkají, pokud jiný právní předpis nestanoví dobu delší. Za záznamy o těchto skutečnostech se vždy považují záznamy o druhu, vzniku a skončení pracovního poměru, evidenci o docházce do práce včetně doby neplaceného volna. Pokud zaměstnavatel zaniká bez právního nástupce, je povinen po tuto dobu zajistit úschovu záznamů a sdělit OSSZ místo, na kterém budou záznamy uloženy. Zaměstnavatel je povinen přijímat žádosti svých zaměstnanců o dávky a další podklady pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu a předávat OSSZ a oznamovat veškeré údaje ( vyměřovací základy a vyloučené doby), které mohou mít vliv na výplatu dávek. Potřebné údaje se předávají na předepsaném tiskopisu. Zaměstnavatel je rovněž povinen následující den po dni, který je určen pro výplatu mezd, předat údaje pro stanovení výše vyrovnávacího příspěvku (započitatelný příjem). To platí i pro právnické a fyzické osoby, které již nejsou vedeny v registru zaměstnavatelů, povinny jsou plnit pro dávky uplatňované v ochranné lhůtě. Zaměstnavatel je povinen na žádost OSSZ sdělit všechny údaje potřebné pro provádění pojištění do 8 dnů od doručení žádosti. Zaměstnavatel je povinen poskytnou potřebnou součinnosti k provádění kontroly plnění povinností v pojištění, umožnit zaměstnancům OSSZ vstupovat do prostorů zaměstnavatele a plnit opatření k nápravě uložené OSSZ. Zaměstnavatel, který zaměstnává méně než 26 zaměstnanců, je povinen se dostavit na výzvu OSSZ za účelem kontroly plnění povinností v pojištění, pokud se z vážných důvodů neomluví - sankce pokuta až do výše 10 000 Kč. Uvedené povinnosti zaměstnavatelů.
se
vztahují
i
na
zaměstnavatele,
který
není veden
v registru
Zaměstnavatel obstarává práce spojené s plněním úkolů v pojištění na vlastní náklady. Povinnosti zaměstnanců (§ 103) Pojištěnec, který žádá o dávku nebo kterému se dávka vyplácí je povinen osvědčovat skutečnosti, na kterých závisí účast na pojištění a nárok na dávku, předkládat stanovené doklady, podávat požadovaná vysvětlení a údaje ohlásit včas všechny skutečnosti, které mohou být důvodem pro zánik nároku na dávku, její trvání nebo výši a to do 8 dnů umožnit přezkoumání skutečností rozhodných pro vznik nároku na dávku, její trvání, výši nebo výplatu – ve lhůtě do 8 dnů od vyzvání sdělit zaměstnavateli, že je zaměstnání sjednáno jen na dobu pracovního volna v prvním zaměstnání, na dobu dovolené z jiného zaměstnání, na dobu, která spadá výlučně do období školních prázdnin sdělit zaměstnavateli údaje potřebné k vedení evidence o zaměstnancích, popřípadě o těchto údajích doložit potřebné doklady
12
Způsob výplaty dávek (§ 11O a 111) Dávky se vyplácejí na základě dokladů. Nemocenské a ošetřovné se vyplácejí za období, za které bylo osvědčeno trvání podmínek pro nárok na tyto dávky a jejich výplatu. PPM a vyrovnávací příspěvek se vyplácejí za kalendářní měsíc nebo část měsíce, jestliže nárok na dávku trval jen po část měsíce. Je-li pro výplatu dávky potřebné osvědčit skutečnosti, vyplácejí se až po osvědčení těchto skutečností. Dávky se vyplácejí nejpozději ve lhůtě do 1 měsíce po dni, v němž byl stanovený doklad doručen. Poukazují se na účet pojištěnce nebo v hotovosti poštou, Pojištěnec je povinen uvést způsob, kterým má být dávka vyplacena, v případě poukazování na účet je povinen sdělit číslo svého účtu. V případě výplatu dávky poštou hradí náklady za doručení příjemce. V případě žádosti o změnu výplaty dávky je plátce povinen změnu provést od nejbližšího možného termínu výplaty dávek. Do ciziny s dávky vyplácí na základě žádosti pojištěnce jen na účet u banky za úhradu nákladů této výplaty. Povinnost zachovávat mlčenlivost (§ 113) Povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění povinností v oblasti pojištění a v souvislosti s nimi mají zaměstnanci OSSZ zaměstnanci zaměstnavatelů, pokud pro zaměstnavatele vede evidenci mezd jiná právnická nebo fyzická osoba, vztahuje se povinnost i na ni povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovního vztahu tuto povinnost mají i fyzické osoby, které byly jakkoliv zúčastněny v řízení, tato povinnost trvá i po skončení řízení Zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány nemocenského pojištění získají při své činnosti mohou být bez uvedení konkrétních údajů využívány při vědecké, publikační a pedagogické činnosti. Registry pojištěnců, registry zaměstnavatelů (§ 122, 123) Registry pojištěnců a registry zaměstnavatelů jsou informačními systémy. Informační systémy pojištění jsou informačními systémy veřejné správy. Nejsou veřejně přístupné, přístup do nich mají orgány nemocenského pojištění a orgány provádějící důchodové pojištění. Slouží české správě sociálního zabezpečení, okresním správám sociálního zabezpečení, služebním orgánům. Správcem registrů je ČSSZ, jde-li zaměstnance a OSVČ a služební orgány jde-li o příslušníky a odsouzené. Údaje o pojištěncích jsou údaje, které příslušná OSSZ získává z hlášení o nástupu do zaměstnání nebo z přihlášek k pojištění a údajů z jiných informačních systémů veřejné správy (ministerstvo vnitra § 118).
13
Odpovědnost v pojištění a sankce (§ 124 až 142) Přeplatek na dávce NP vzniká, byla-li dávka vyplacena neprávem, nebo jiné osobě, než měla být vyplacena, nebo ve vyšší částce než náležela. Odpovědnost za přeplatek mají kromě pojištěnce i jiné fyzické nebo právnické osoby. Odpovědnost spočívá v povinnosti uhradit plátci dávky přeplatek na dávce, to platí i v případě zaměstnavatele. Za přeplatek ručí všichni, kdo ho způsobili společně a nerozdílně, plátce dávky může žádat o úhradu přeplatku toho, koho si vybere. Nárok na úhradu přeplatku na dávce zaniká uplynutím 5 let ode dne výplaty dávky. Zúčtování nezávisí na tom, zda příjemce dávky byl či nebyl v dobré víře, rozhodující je, že dávka objektivně nenáležela. Pojištěnci, který porušil režim práce neschopného může být nemocenské kráceno nebo odňato a to až na dobu 100 dní, bez ohledu na to, že již byla uložena pokuta za přestupek (§ 128/2/a) nebo pořádková pokuta (§ 76/2), nejdéle však do konce pracovní neschopnosti. Již vyplacené nemocenské se považuje za přeplatek na dávce, který je pojištěnec povinen vrátit plátci dávky. OSSZ nemůže krátit nebo odejmout nemocenské za porušení režimu DPN pojištěncem v období prvních 14 dnů pracovní neschopnosti (zaměstnavatel může snížit nebo odejmout náhradu mzdy). Fyzická osoba se dopustí přestupku (§ 127) tím, že nesdělí orgánu NP na žádost údaje z práva EU, informace o opravě nebo prodeji ortopedických pomůcek, skutečnost o výkonu činnosti na území 2 a více států EU – řízení podle přestupkového zákona č. 200/1990, pokuta až do výše 20 000 Kč. Pojištěnec nebo příjemce dávky se dopustí přestupku tím, že neosvědčí skutečnosti rozhodné pro účast na pojištění, nepředloží stanovené doklady a to ve lhůtě do 8 dnů, neohlásí včas všechny skutečnosti, které mohou mít vliv na nárok na dávku, její výši a skončení, poruší režim dočasně práce neschopného, neodevzdá lékaři při skončení DPN rozhodnutí o vzniku DPN – pokuta až do výše 20 000 Kč. Zaměstnanec se dopustí přestupku tím, že nesdělí zaměstnavateli, že je povinně účasten důchodového pojištění ve státě, kde vykonává zaměstnání, nebo nesdělí, že jeho zaměstnání je zaměstnáním po dobu pracovního volna v jiném zaměstnání (rodičovská dovolená), nebo dovolené nebo výhradně na dobu školních prázdnin – pokuta až do výše 20 000 Kč. Zaměstnavatel fyzická osoba (přestupek § 131) nebo právnická osoba (správní delikt § 136) se dopustí přestupku/správního deliktu tím, že se nepřihlásí do registru zaměstnavatelů, nepřihlásí každou mzdovou účtárnu do registru zaměstnavatelů, neodhlásí ji při zrušení, neohlásí každou změnu nebo zrušení zaměstnavatele, neoznámí nástup zaměstnance do zaměstnání, nebo skončení zaměstnání nebo změnu údajů, nepodá písemnou zprávu o přijatých opatřeních k nápravě, nesdělí na žádost OSSZ veškeré údaje, hlášení, záznamy k provádění pojištění, nevede evidenci o zaměstnancích ve stanoveném rozsahu, nesdělí OSSZ místo, kde budou archivovány záznamy, které je povinen uschovat (po dobu 10 let), nesdělí informaci o zařízení preventivní péče, pracovním zařazení, náplni práce a pracovních podmínkách DPN pojištěnce – pokuta až do výše 20 000 Kč když nepředá první žádost zaměstnance nebo další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávku a její výplatu, nebo neoznámí skutečnosti, které mohou mít vliv na výplatu dávky, nepředá následující den po výplatě mezd údaje potřebné pro výplatu VPTM – pokuta až do výše 50 000 Kč když nesplní opatření k nápravě nedostatků zjištěných při kontrole provádění pojištění (součinnost při kontrole, umožnění vstupu, plnění opatření k nápravě, podání písemné zprávy o přijatých opatřeních) – pokuta až do výše 100 000 Kč.
14
Fyzické osoby (zaměstnanci orgánů NP i zaměstnanci zaměstnavatelů) se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech se kterými se seznámily při plnění povinností v oblasti pojištění – pokuta až do výše 100 000 Kč Fyzická osoba jako likvidátor/právnická osoba jako nástupce zaměstnavatele, se dopustí přestupku/správního deliktu tím, že neodhlásí zaměstnavatele z registru zaměstnavatelů – pokuta až do výše 20 000 Kč Správní delikty právnických osob se projednávají z úřední povinnosti. Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
Příloha k žádosti o: nemocenské**)
ošetřovné**) číslo rozhodnutí o vzniku DPN
peněžitou pomoc v mateřství**)
číslo rozhodnutí o potřebě ošetřování
vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství**)
Zaměstnanec:
Rodné číslo*) (příjmení a jméno)
do:
Je u nás zaměstnán/a od: (uvede se datum nástupu do zaměstnání)
(vyplňuje se jen při skončení zaměstnání)
jako /druh činnosti/¹⁾:
ÚDAJE O ZAPOČITATELNÉM PŘÍJMU V ROZHODNÉM OBDOBÍ: do:
Rozhodné období od:
15
Kalendářní měsíc, rok:
Započitatelný příjem³⁾ (vyměřovací základ) v Kč:
Vyloučené dny podle § 18 odst. 8 zákona číslo 187/2006 Sb. Počet kalendářních dnů:
Celkem
*) **)
Není-li rodné číslo přidělené, uvede se evidenční číslo pojištěnce nebo datum narození. Nehodící se škrtněte.
ČSSZ – 89 621 2 III/2009
16
Pravděpodobná výše příjmu⁴⁾: a)
V den vzniku sociální události (týká se jen nemocenského, ošetřovného a peněžité pomoci v mateřství)
zaměstnanec ano ne**) a odpracoval: hodin. pracoval Délka směny první den sociální události podle rozvržení pracovní doby platné pro zaměstnance:⁵⁾ b)
Zaměstnanec ze zaměstnání malého rozsahu dosáhl v kalendářním měsíci vzniku sociální události započitatelný příjem
c)
Kč.
Zaměstna
pobírá
-
nepobírá**)
důchod (uveďte druh důchodu):
Zaměstna
je
-
není**)
žákem (studentem)
nec d) nec
a spadá nespadá**) výlučně do období školních prázdnin. zaměstnání e) V době vzniku sociální události má nemá**) zaměstnání sjednáno jen na zaměstnanec dobu pracovního volna v prvním zaměstnání (§ 14 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb.) nebo jen na dobu dovolené na zotavenou z jiného zaměstnání (§ 28 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb.) f)
V době vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo ošetřovného má zaměstnanec pracovní volno bez náhrady příjmu, včetně rodičovské dovolené od – do
g)
Pojištěnk
nastupuje
-
nenastupuje**) na peněžitou pomoc v mateřství do čtyř let věku
a
předchozího dítěte, které se narodilo dne Denní výše neredukovaného denního vyměřovacího základu, ze kterého byla peněžitá pomoc v mateřství stan ovena h) Před vznikem sociální události pojištěnka
Kč⁶⁾. byla
-
nebyla**)
převedena na jinou práci
z důvodu těhotenství.⁶⁾ ch) i)
Další sdělení (např. porušení léčebného režimu v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti):
V posledních 380 dnech před vznikem této dočasné pracovní neschopnosti byl dočasně práce neschopen:***)
Od Od Od Od
do
Počet kalendářních dnů
do
Počet kalendářních dnů
do
Počet kalendářních dnů
do
Počet kalendářních dnů
do Počet kalendářních dnů Od Prohlašujeme, že údaje v této příloze odpovídají skutečnosti a jsou ve shodě s účetními záznamy a doklady i se záznamy pracovními. Jsme si vědomi následků, které by měla nesprávnost údajů uvedených v této příloze, jakož i toho, že přeplatky, které by vznikly v důsledku nesprávného uvedení údajů, jsme povinni nahradit.
17
18
