2006, o sociálních službách

PROJEKT FORMOVÁNÍ PROFESE „SOCIOKULTURNÍ MEDIÁTOR“ – INSPIRACE PORTUGALSKÝM MODELEM JE PODPOŘEN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST

Podklad pro diskusi o zavádění pracovní pozice interkulturní pracovník/poradce do Zákona č.108/2006, o sociálních službách Cíl materiálu: a) poskytnutí informací o potřebnosti profese na základě vyjádření relevantních subjektů poskytujících služby migrantům v CR na základě naší schůzky ze dne 17.6.2013 b) otevření diskuse o možnostech zaměstnávání interkulturních pracovníků/poradců v sociálních službách a hledání optimální způsoby a formy vzdělávání s důrazem na udržitelnost a ufinancovatelnost pracovních pozic v sociálních službách v kontextu zákona o sociálních službách 108/2006 sb. Popis stávající situace: InBáze,o.s. realizuje od prosince 2012 do listopadu 2014 projekt s názvem „Formování profese socio‐kulturních mediátorů – inspirace portugalským modelem“, mezi jehož cíle patří: 

Etablování profese sociokulturní mediátor (pozice po diskuzích v rámci expertního týmu projektu přejmenována na „interkulturní asistent/pracovník/poradce“) v rámci fungování státních institucí a nevládních organizací



Tvorba akreditovaného vzdělávacího kurzu pro interkulturní asistenty/pracovníky



Vyhodnocení poptávky na trhu práce

Zahraničním partnerem je ACIDI, I.P. (Alto Comissariado para a Imigraçio e Diálogo Intercultural ‐ Vysoký komisariát pro imigraci a interkulturní dialog) z Portugalska. Do expertního týmu projektu patří: Lingvističtí experti – ruština, čínština, arabština, mongolština, angličtina, vietnamština, zástupce ústavu translatologie FFUK


Odborní experti – sociální oblast, legislativa, interkulturní oblast, oblast vyjednávání, řešení konfliktů a facilitace aj. Experti na práci s cílovou skupinou– zástupci institucí: •

NNO: Meta, IOM, Charita ČR, PPI, Klub Hanoi, Most pro LP, SOZE, OPUaj.

•

Asociace mediátorů ČR

•

MPSV, MVČR – OAMP, CPIC

Zahraniční experti: Portugalsko, Španělsko, Rakousko Expertní tým se podílel na definování profilu interkulturního pracovníka a přípravě struktury a obsahu vzdělávacího kurzu. Interkulturní asistenti/pracovníci InBáze o.s. Interkulturní asistenti/pracovníci od doku 2011 působí zejména v rámci Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra, kde nabízí základní pobytové poradenství v různých jazycích, pomoc s vyplněním formulářů a tlumočení při jednání klienta s úřadem. V současnosti InBáze disponuje týmem interkulturních pracovníků pro arabštinu, vietnamštinu, mongolštinu, ruštinu, angličtinu a francouzštinu. Interkulturní pracovníci mají kromě jazykových kompetencí také migrantskou zkušenost (všichni jsou migranti) a jsou proškolení v pobytové problematice a metodách práce s klientem. Přínos zapojení interkulturních pracovníků (nejen) v sociálních službách spatřujeme (na základě výstupů z analýzy, vlastní zkušenosti a inspirace ze zahraničí) v těchto oblastech: 

Usnadňování odbourávání komunikačních bariér mezi institucemi a klienty/migranty



Zajištění komunikace v různých jazycích a efektivnější identifikace zakázky klientů (interkulturní pracovník s migrantskou zkušeností se rychleji a efektivněji orientuje v problémech klienta)




Podpora soudržnosti různorodé společnosti a prevence sociálního vyloučení migrantů, potažmo extrémismu a interetnických konfliktů

Kvalifikace interkulturních pracovníků a sociální služby V rámci projektu vzniká ve spolupráci s CARITAS – Vyšší odbornou školou sociální Olomouc vzdělávací kurz v režimu kvalifikačního kurzu pro pracovníky v sociálních službách se zaměřením na poradenství a asistenci migrantům s 6 jazykovými moduly (rozsah cca 200 ‐ 250 hodin), jehož cílem je připravit interkulturní asistenty/mediátory na profesionální poskytování služeb migrantům, a to zejména v rámci fungování institucí/NNO v ČR. Zakotvení profese do zákona 108/2006 Sb. Zákon o sociálních službách neobsahuje explicitně formulovanou pozici interkulturních pracovníků (či ekvivalent), nabízí se proto otázka, zda vycházet ze stávajícího výčtu pozic (např. §42 ‐ průvodcovská služba, §56 tlumočnické služby, §69 terénní programy, §39 osobní asistence, §37 OSP pracovník v soc. službách), či zvážit zařazení nové pozice do výčtu v zákoně. Další otázka se týká samotného nastavení obsahu vzdělávání: do jaké míry je účelné hledat možnosti propojení stávajících obsahů vzdělávání v režimu Zákona 108/2006 Sb. a do jaké míry je možné uvažovat o zařazení nové podoby vzdělávání do zákona 108/2006 Sb.? Kvalifikace podle zákona 108/2006 sb. umožní poskytovatelům sociálních služeb poskytovat specifické služby pro cílovou skupinu migranti/cizinci, kteří jsou sociokulturně znevýhodněni a pro něž doposud neexistuje systémově ukotvená nabídka interkulturního poradenství/asistence či mediace.


Na základě diskuzí v rámci expertního týmu projektu a analýzy zaměstnávání migrantů na pozici interkulturní asistent/pracovník v NNO vyplynulo, že o zaměstnávání interkulturních pracovníků mají zájem také poskytovatelé sociálních služeb. K tomuto dokumentu přikládáme vyjádření významných nevládních a mezivládních organizací, které dlouhodobě poskytují poradenské, asistenční a komunitní služby pro migranty. Současně bychom Vás rádi informovali, že naši snahu konzultujeme také s gestorem integrace cizinců Odborem azylové a migrační politiky MVCR, konkrétně s Mgr. Pavlou Novotnou ([email protected]), jíž tento dopis také zasíláme na vědomí. Těšíme se na další spolupráci Za o.s. InBáze Mgr. Eva Dohnalová, metodička projektu 736 632 002

OBČANSKÉ

SDRUŽENÍ

KLUB HANOI ČERNÉHO 426, 182 00 PRAHA

k l u b h an o i@ k lu b h an o i . c z

www.k lubha n o i . c z

Vzdělávání a možné ukotvení profesionálních interkulturních pracovníků Tento návrh vychází z potřeby určitým způsobem popsat, definovat a zaručit kvalitní vzdělání pro sociální tlumočníky, interkulturní asistenty a interkulturní mediátory. S tím souvisí také potřeba nějakým způsobem pojmy vymezit. Materiál vznikl na základě aktivit projektu Klubu Hanoi financovaného EURES. Reflektuje potřebu zavedení nové profese. Profesionální zprostředkovatelé mohou pomoci všude, kde se stýkají příslušníci různých kultur a řeší spolu různé otázky, problémy, spory. Např. při: - komunikaci cizince se státními úřady a jinými subjekty (V praxi konkrétně na školách mezi učiteli, rodiči a dětmi, na sociálních odborech mezi sociálními pracovníky, rodiči a dětmi, v bytových domech mezi vedením domu a obyvateli apod.) - odbourávání nedorozumění zapříčiněných sociokulturními rozdíly (př.interpretace délky povoleného pobytu v rámci DV u rusky mluvících klientů - tzv. "koridor" - obecně fámy v různých komunitách ohledně povolování pobytu aj.) - poskytování poradenství ve věcech pobytu ve srozumitelné formě tj. srozumitelný jazyk a obsah sdělení (př. tlumočení je obvykle doprovázeno poradenstvím, nebo klient obsahu sdělení zaměstnance OAMP nerozumí, týká se i převodu z češtiny jazyka úřadu do češtiny srozumitelné klientovi; dále se poradenství týká všech otázek spjatých s vyřizováním povolení pobytu - zajišťování tlumočení -odbourávání nedůvěry migrantů ve státní instituce (zde jsme na začátku přítomnost mediátora přináší klientovi větší jistotu, že dokáže formulovat svoji otázku a že pochopí odpověď) - vyjednávání a řešení komunitních a sousedských sporů - vyjednávání v případě konfliktu. Také nutno zmínit případ opačný, kdy je klient agresivní Návrh vychází z následujících předpokladů, které byly částečně rozdiskutovány na pracovních schůzkách Klubu Hanoi, které se daného tématu týkaly. 1. Sociálním (komunitním) tlumočníkem rozumíme tlumočníka, který se pohybuje v oblasti integrace cizinců, v oblasti řešení interkulturní problematiky. Jako sociální tlumočník má základní dovednosti tlumočení a komunikace, základní znalosti o české kultuře, druhé kultuře a postavení migranta, aby mohl kvalitně a efektivně přenášet sdělení dvou subjektů dvou různých kultur. Dokáže chápat rozdíly v sociokulturním významu používaných slov a tyto rozdíly brát v úvahu při tlumočení. (Jestliže se například celník zeptá: Jste zaměstnán?, jeho otázce migrant z vesnice bez vzdělání bude pravděpodobně rozumět takto: Pracujete pro někoho a dostáváte za to peníze?. Proto odpověděl: Ano. Celník se však pravděpodobně ptal: Máte podepsanou pracovní smlouvu?. Taková odpověď je ale z hlediska celníka nepravdivá. Musí mít výbornou slovní zásobu obou jazyků na běžné www.klubhanoi.cz

[email protected]

OBČANSKÉ

SDRUŽENÍ




komunikační úrovni a také znalost základní právnické terminologie. (Kvalitně tlumočí advokátovi, úředníkovi apod.) 2. Interkulturní asistent asistuje subjektům různých kultur při styku se subjekty druhých kultur. Musí mít základní povědomí o sociálně-ekonomické situace migrantů z daných kultur a musí znát relevantní legislativu. Často pracuje pod vedením jiného odborníka či při nějaké organizaci Proto si ho také každá organizace může vyškolit ve svém specifickém oboru. (Př.: Asistuje advokátovi v poradně, asistuje úředníkovi na úřadě. Asistence je brána jako samostatná odborná intervence mezi advokátem a klientem apod.) 3. Interkulturní (sociokulturní) mediátor je zároveň tlumočníkem a zároveň odborníkem na zprostředkování při řešení sporů a vyjednávání, mediaci, která se týká dvou subjektů dvou různých kultur. (Př.: Řeší spory mezi nájemníky a vedením domů, vyjednává v komunitních lokálních sporech.) Z hlediska metody postupují interkulturní zprostředkovatelé zejména takto: -

ověření poskytnutých informací, také pomocí tlumočení a překladů

-

analýza v terénu, jazyková analýza analýza již proběhlých kontaktů a jednání – zda probíhala komunikace, byl přítomen tlumočník identifikace potřebných typů intervence poskytnutí základních interkulturních informací analýza reálné existence interkulturních bariér v daném případě umožnění společného jednání s tlumočníkem, v případě potřeby za účasti mediátora, jiného odborníka apod. zajištění vyjasnění stanovisek obou stran s tlumočníkem a konzultacemi z interkulturní oblasti zajištění klíčových osob, které by spory byly schopny řešit nadále v domě samy (osoby, které mohou napomáhat při tlumočení, řešení, kontaktování apod.) – udržitelná intervence evaluace obou stran, také s tlumočníkem

-

-

Zmíněné tři stupně výkonu zprostředkování komunikace mezi dvěma kulturami je možné vnímat jako tři stupně kvalifikace, které na sebe navazují. Kvalifikace s nimi roste. Jednotlivé části kvalifikací mohou zájemci získávat zvlášť či dohromady. Dále uvádíme obsahový návrh vzdělání k diskusi. Návrh vznikl na základě dvou pracovních skupin ministerstev a neziskových organizací a jejich písemných připomínek. A. Předpoklady výkonu role a vstupu do vzdělávání pro sociální tlumočníky, interkulturní asistenty i kulturní mediátory dohromady (způsob ověřování je k diskusi) a. věk: 1. nejméně 22 let b. vzdělání: 1. má alespoň střední školu c. jazykové znalosti a dovednosti: 1. znalost běžné češtiny – plynule www.klubhanoi.cz

[email protected]

OBČANSKÉ

SDRUŽENÍ




2. znalost běžného druhého jazyka – plynule d. zkušenosti: 1. zkušenosti se životem v ČR (alespoň tři roky po dovršení věku 18 let) 2. zkušenosti se životem v ČR v prostředí komunity dané země (alespoň tři roky po dovršení věku 18 let) 3. zkušenosti se zázemím migrantů z dané země do ČR (minimálně prostřednictvím rodičů) e. dovednosti a vlastnosti: 1. je samostatný a zodpovědný 2. je sociálně a interkulturně citlivý 3. má schopnost zachovat neutrální přístup k oběma stranám 4. je schopen profesionálního výkonu dané činnosti f. hodnoty a motivace: 1. jeho nejdůležitější hodnotou ani motivací k práci není finanční zisk 2. je motivován k pomoci druhým Vzhledem k tomu, že se v praxi velice těžko shání tlumočník a zároveň sociální pracovník v jedné osobě a vzhledem k tomu, že klasický sociální pracovník může jen těžko mít bohaté zkušenosti z jiné kultury v takovém rozsahu, aby mohl působit jako interkulturní pracovník, navrhujeme vyjmout post tlumočníka v současném zákoně a přejmenovat ho na komunitní tlumočník, zařadit ho mezi pracovníky v sociálních službách, nikoli mezi sociální pracovníky. Dále doporučujeme zařadit pracovní pozici interkulturní asistent a interkulturní mediátor mezi pracovníky v sociálních službách spolu s komunitními tlumočníky. Navrhujeme pod obecným názvem interkulturní pracovník v sociálních službách: zařadit posty 1. komunitní tlumočník 2. interkulturní asistent 3. interkulturní mediátor Tento materiál je chápán jako doplnění informací od jiných neziskových organizací, je výsledkem práce pracovní skupiny v roce 2012. V Praze dne 30.6.2013 Mgr. Jiří Kocourek - předseda OS Klub Hanoi

www.klubhanoi.cz

[email protected]

I

V,*

luaz

w!13J1 I.l)j1usn

s!lc

qclL|l9ls reerDalur ord npuoJ oqa)jsdor^3 nlpellsoJd z LrenocLieu[nJods al Ueloid o]ua,L

uro)'eqerd)rMM/!\ oTzgzzrz :)l teqetd 000rr 'rs t, LSL eullz eqetd unrlua) lu?erEatu.l

lFd!

eqet6i unllu€l

S d'o '43t lo]!Pal l?uapz 'cg

oH

!u?erBalul

s'd'o'eqer4 urnrluoc p2efie1u1 e7

'nloqco rgen ez eLuefnlgp urgn Luopald '1r;odpod oq as oloupottrzor e leupef alapnq nqr^gu olruo] o

'

ttu4(uenguzn r;r{q rcrzod olgl eu 1c1fncerd gprl e eleôzt;euotsalo.tdz

pnlod 'ju??pn nule^ eulopng

qogqZnls L1clulgtcos n {llunocerd

aczod runoce.rd o]e] as {qe 'euqa11od e pnopgq

ru;an o1e[ aurgurJUA olord e 'q1ue:6rru ecerOalur r;od eu rfue11e ruAuueuzfn nosI rcrunocerd

1u:n1;n1re1u1

'Icueu]s?1.!ez qcJulgls e

[llupa]n ecgrd

uo>1{n afngpeusn

g)el ole 'nseco.rd oq1u9er6a1ur uer]s noqo r]rznos

e1s1a1e1d elnrodpod

'rlsoupe;ods glso? op rcerOalur 19[gupeus qcl[e!,I ur4yuel6ru.r gqgLuodeu ]souur? qcr[e1 'qclcn]r]sur qcrule]s e qcepeltr eu o)e] ege '(,19r;p1s e Jlsg? qc{1s1sgur runor1 eu) runol4 JUlgIol eu rurgôpe1d 11sou9alods luluoleLu nolse?

e Alue:Orr.r.r rzor.l.i roelrunuo) noôulglqo.rdzeq 1l'n,1grfez rclunocerd o1r1 '[1r1qndar olso? - Qruoz ;cyteLultr;d | ?uoz gupoJ gAS nJn]lnl rfeuz e;qop e rlsoudoqcs lu?elrunuol orqop rleLu 'I1sag 4Azel t >1{ze[ {upor fr;rns alqop 1l'ep9;no {llunocerd 1urnlln1re}ur enguls?wez 1[ ecezrue6:o agep Uo])t 'uapon4d u{ysluer6rpn

s

,{ylunoce:d

-

'qceqznls qcrulgrsos o 'qs 9002/8ol

'Q euo>l?z

{;anou op e}Juôcerd oqlurnllnlta}ur oso}o.rd luapenez nqJêu rueupafo.rd o awepel sgn 'elleld els?ur oqrunelq lerlsr6eyl a[ uapalepel4ez 1w{al. 'equd runrlueo ruger6alu; rlsouga;ods euggdsord ?ucaqo rgeu ueugurl Juel9A

1 qcgq?nts qolut9lcos o 'qs g00z/90|y '? euo>lgz fi;enou op ,,IJunoceJd JuJn]lnllolur" osoloJd !uoponez o nulgz lualpetf1 :@n

tr0z /' t oup ozerd n

i(>1r1qnder

z eqerd ,o 82, glul nâo ulu?llod eN glso? Jc?^ qcrulgrcos e ecg.rd o4srals!utl l

V Ústí nad Labem 4.7.2013 Vyjádření zájmu o zavedení pozice interkulturní pracovník do novely zákona 108/2006 Sb. Poradna pro integraci se již od svých začátků snažila spolupracovat s osobami z cizineckých komunit, které ovládaly češtinu a mohly být nápomocné při komunikaci s klienty. Se zvyšujícím počtem cizinců se samozřejmě zvýšil i počet osob, které jsou schopny tlumočit. Přesto bychom rádi upozornili na fakt, že opravdu dobrých tlumočníků, kteří nejenže znají přesné termíny, ale respektují zásady správného tlumočení, je opravdu málo. Praxe ukazuje, že mnohdy ani doslovné tlumočení není dostatečné, neboť poradenství může být efektivnější, je-li poradce upozorněn na možné překážky plynoucí z kulturních odlišností, zvyklostí a neznalosti prostředí, ze kterého klient pochází. Zatímco společnost a instituce obecně akceptují přítomnost tlumočníka při jednání, úloha a pozice interkulturního pracovníka (stejně jako pojmenování) není vůbec jasná. Interkulturní pracovník se od tlumočníka výrazně liší, neboť on sám je aktivním účastníkem jednání. Pro praxi je velmi důležité nadefinovat, jaké podmínky by tato osoba měla splňovat a jaké činnosti by mohla vykonávat. Komunitní tlumočení je dostačující pro stávající klientelu organizace, ale má-li organizace efektivněji reagovat na potřeby ve společnosti a být nápomocná široké skupině cizinců, je potřeba spolupracovat s osobami, které mohou aktivně působit v komunitě. Většina cizinců by ráda řešila své problémy způsobem, který je obvyklý v zemi původu. Interkulturní pracovník by si měl uvědomovat strategie chování obou skupin a přinášet do řešení problémů oba pohledy, tak aby došlo k vzájemnému porozumění a konsenzu. Poradna pro integraci využívá interkulturní asistenty v rámci asistence na Odborech azylové a migrační politiky v Ústí nad Labem a Chomutově. Interkulturní asistenti nabízí základní pobytové poradenství, pomoc s vyplněním formulářů, tlumočení při jednání klienta s úřadem. Komplikované záležitosti řeší ve spolupráci se sociálními pracovníky nebo právníky. Interkulturní asistenti také poskytují pravidelné terénní poradenství v lokalitách se zvýšenou koncentrací cizinců, doprovází na úřady, do pojišťoven, škol, k lékaři apod. V současné době zaměstnáváme interkulturní asistenty z řad vietnamské komunity.

Jan Kubíček Ředitel KMC Poradny pro integraci v Ústí nad Labem

__________________________________________________________________________________________ Opletalova 6, 110 00 Praha 1 • tel.: + 420 224 233 034, + 420 224 216 758 • tel./fax: +420 224 213 426 • e-mail: [email protected] Velká Hradební 33, 400 01 Ústí nad Labem • tel.: 420 475 208 449 • tel./fax: 420 475 216 536 • e-mail: [email protected] www.p-p-i.cz • www.centrumcizincu.cz • www.barevnaplaneta.cz

2006, o sociálních službách

Recommend Documents