ROZHOVOR S ŘEŽÁBEK Filip, student FEL ČVUT, člen IT oddělení SSPŠ Filip Řežábek maturoval na naší škole ve školním roce 2011/2012. Poté nastoupil na Fakultu elektrotechnickou Českého vysokého učení technického a na částečný úvazek se stal asistentem ředitele školy. V loňském školním roce na základě možnosti studia na universitě v Jižní Koreji v Soulu. V letošním školním roce nastoupil do druhého ročníku FEL ČVUT a na poloviční úvazek se stal členem IT oddělení školy. Kromě toho bude mít na starosti jako konzultant jedno podtéma ve třetím ročníku ve studentském projektu. Níže máte možnost se seznámit s jeho názory. 1). Po skončení studia na naší škole jste dostal od ředitele nabídku na další spolupráci se školou. Jak dlouho jste tuto nabídku zvažoval a co pro vás osobně spolupráce s naší školou znamená? Vzhledem k tomu, že nabídka přišla během maturit byl to docela šok, ale motivovalo mě to k lepším výsledkům a všechno dobře dopadlo. Rozhodnul jsem se hned, že chci se školou spolupracovat. Mám k ní dobrý vztah a se svojí bývalou třídou jsme toho hodně prožili. Líbí se mi možnost realizace různých projektů a různorodost pracovní náplně. 2). Jak byste zhodnotil rok studia v zahraničí, pro nás v trochu exotické lokalitě? Co pro vás byl jeho hlavní přínos? Hodnocení je určitě kladné. Myslím, že Korea je zajímavá země a pobyt tam jsem si užil. Je tam hodně odlišností, ale časem člověk najde i podobnosti. Je vidět, že kultura a obecné chování a nároky na studenty, zaměstnance i společnosti jsou jiné a někdy to bývá až stresující. Hlavním přínosem je asi životní zkušenost, ze které budu doufám těžit jak v osobním tak profesním životě. Dále samozřejmě zdokonalení v jazyce, světový rozhled, nové kontakty atd.. Dále je to motivace do dalších studií, protože vidím, že konkurence ve světě je veliká, ale tvrdou prací se dá něčeho dosáhnout. 3). O asijských státech se hovoří jako o zemích, kde studium znamená tvrdý dril, i když především na středních školách. Všiml jste si nějakého rozdílu v přístupu ke studiu u nás a v Jižní Koreji? S tím mohu souhlasit. Děti přibližně od 13 let jsou ve škole do 9 večer. Všechno je postavené formou soutěže. Ať už známkování – na univerzitách mají relativní známkování, další příklad je přijímací řízení na vysokou školu- dělá se celostátní zkouška a podle umístění si můžete vybrat univerzitu. Pro firmy je jedno z důležitých kritérií průměr za celé studium na škole. 4). Měl jste nějaký problém s jinou kulturou? Jak vstřícní vám přišli místní lidé, i ve vztahu například k cizincům, Evropanům? Jako cizinci mi hromadu věcí odpustili, ale největší faux pas bylo asi smrkání nahlas, to je považováno za veliký důkaz nevychovanosti. Jinak vše bylo v pořádku, ale kulturní šok jsem zažil. Korejci se snažili být vstřícní. Měl jsem síť svých podniků okolo kampusu, kde mě znali a vítali. To samé ve škole a bez problémů byla i komunikace s profesory. Slyšel jsem, že někteří studenti z mého okolí takové štěstí neměli. 5). V letošním školním roce budete mít na starosti jako konzultant jedno podtéma ve studentském projektu, což znamená starat se o pět skupin studentů třetích ročníků z jednotlivých tříd. Můžete trochu objasnit, o jaké podtéma jde a co by měly být výstupy studentských prací? Téma, které jsem navrhl je Internet of Things. Jedná se o komunikace vytváření nových protokolů a zaměření se na komunikace mezi jednotlivými zařízeními tzv. Device-to-device komunikace. Základní
princip je zpracování dat a získávaní z nich informací, které pak slouží lidem a usnadňují jim práci a nabízí analýzy v reálném čase. Od studentů očekávám návrh zařízení nebo návrh topologie (síť sensorů). Další výstup by byl návrh aplikace pro danou problematiku. Chtěl bych, aby výsledek byl inovativní a studenti se naučili pracovat v týmu. 6). Po domluvě s vedoucím IT oddělení, mimochodem také absolventem školy panem Černohorským, budete v letošním roce na poloviční úvazek pracovat v IT oddělení školy. Co od této práce pro sebe očekáváte? V první řadě bych chtěl poděkovat za tuto možnost. Škola je rozsáhlá síť a je hodně věcí, které se mohu přiučit. Do problematiky se snažím dostávat, jak jen to jde, ale chybí mi především znalosti s administrativou Active Directory. Je to komplexní systém a chyby se neodpouští. Očekávám vylepšení mých teoretických znalostí s HW i SW, získání znalosti s práci na komplexní problematice, především serverové problematiky, aplikace síťových dovedností, které jsem získal certifikací CISCO, skloubení práce a školy vhodnou časovou organizací. 7). Co od vás naopak mohou čekat studenti a zaměstnanci školy? Pomoc na helpdesku, vstřícnost. Zastihnout mě bude možné ve čtvrtek a v pátek. 8). Mezi vaše povinnosti bude také starost o Wi-fi. Jak hodnotíte situaci, kdy se v ředitelských anonymních anketách Wi-Fi stala zároveň čtvrtou nejsilnější stránkou školy a také čtvrtou nejslabší? V čem vidíte tento rozpor? Je patrné, že mnoho našich studentů připojení k Wi-Fi opravdu využívá, nebo by jej alespoň využívat chtělo, což je jistě pozitivní zpráva. Denně je na Wi-Fi připojeno průměrně přes 270 klientských zařízení. Mohlo by jich být ale mnohem více. Mnoho připojení je ověřovacím systémem odmítáno pro chybně vyplněné uživatelské jméno nebo heslo nebo špatné nastavení. Možná je to jen neznalostí některých studentů, kteří se buď nezeptají nebo nastavení svých zařízení vůbec neřeší. Tento problém by měly v budoucnu vyřešit návody na připojení jednotlivých operačních systémů ke školní Wi-Fi, na kterých IT oddělení pracuje. Dalším často zmiňovaným problémem je nedostupnost signálu (špatné pokrytí školy). Zde je třeba si uvědomit, že není možné hodnotit signál (pokrytí) dle ukazatelů signálu na jednotlivých zařízeních. Školní Wi-Fi je postavena na jednobuňkovém řešení, kde každá koncová anténa je v podstatě pouze vysílačem Wi-Fi signálu bez dalších „schopností“. Nejedná se tedy o klasické přístupové body, které si může každý koupit v maloobchodě. O vše ostatní (mimo vysílání Wi-Fi signálu) se pak starají dva centrální řídící prvky. Z tohoto důvodu tedy připojené zařízení vůbec neví, ke které anténě je připojeno, protože jednotlivé antény se v síti nijak neidentifikují. Při průchodu školou je tedy připojené zařízení stále připojeno k jedné síti (na jednom kanále), aniž by vědělo, že ve skutečnosti přijímá signál z různých vysílačů (antén) a mohlo tedy změřit, jak silný signál zrovna z daného vysílače přijímá. Pro zvýšení propustnosti jsme v minulých dnech provedli poměrně rozsáhlé změny v nastavení přístupu na jednotlivá vysílaná radia. Jednotlivé antény mají dohromady tři vysílací rádia. Prvotně bylo jedno rádio vysílající na 2,4 GHz vyčleněno pro studenty a zbylá dvě rádia vysílající na 2,4 GHz a 5 GHz vyčleněna pro vyučující. To je nyní minulostí a všechna rádia mohou využívat všichni uživatelé (samozřejmě s rozdělením na zaměstnance a studenty, to platí stále dle názvu sítí). Jak se ukázalo, mnoho studentů „přesídlilo“ do pásma 5 GHz, což se u nich muselo projevit na značně vyšších rychlostech připojení a vyšší stabilitě, protože 5 GHz pásmo je velmi málo zarušené. Zbylá dvě 2,4 GHz rádia jsou nastavena tak, aby se lehce překrývala, takže roaming mezi jednotlivými frekvencemi by měl být vcelku plynulý. Mezi těmito rádii pak probíhá loadbalancing na HW úrovni. Díky tomu je zátěž na obě vysílací rádia rovnoměrně rozkládána. Od této úpravy v nastavení pozorujeme až pětkrát větší datový přenos skrze Wi-Fi síť při zachování průměrného počtu připojených zařízení. K výše uvedenému je však třeba podotknout, že vysílací pásmo 2,4 GHz je v budově školy opravdu hodně narušené okolními bezdrátovými sítěmi Wi-Fi a to i našich studentů.
Studenti si málokdy uvědomují, že když si ve třídě zprovozní vlastní „hot-spot“ nebo načerno připojí AP na školní metalickou síť, pomůže to jednotkám studentů, ale zbytku to spíše uškodí, protože je v okolí další síť převážně v pásmu 2,4 GHz. Mnoho odpovědí v anketách se vztahuje ke stabilitě nebo k nepřipojitelnosti ke školní WiFi. Ano, to může být běžné u zařízení, která jsou vybavena levnými bezdrátovými síťovými kartami s hodně malým výkonem a mnohdy ještě nepodporující technologii 802.11n (ideálně 802.11an pro 5 GHz). Přestože máme síť zpětně kompatibilní se starými zařízeními, mnohdy tyto síťové karty nemají šanci se v narušeném pásmu 2,4 GHz „domluvit“. Dalším častým „nešvarem“ našich studentů jsou špatně nainstalované notebooky, které nám nosí do IT oddělení ve chvíli, kdy se nedokáží k Wi-Fi připojit. Z 99% se jedná o zařízení s nainstalovanými Windows 8 nebo Windows 8.1. Tento operační systém doslova vybízí uživatele k „lenosti“, protože téměř vše v něm funguje ihned po instalace. Bohužel, ovladače bezdrátových síťových karet dodávané společnosti Microsoft skrze Windows Update jsou na opravdu mizerné úrovni a často v nich vůbec nefunguje enterprise ověřování, které ve škole používáme. U těchto případů vždy pomohlo stažení a instalace oficiálních ovladačů od výrobce síťové karty (pozor, ne vždy se musí jednat o výrobce notebooku) a nové nastavení bezdrátové sítě. Obdobným problémem jsou také stará mobilní zařízení se starými verzemi operačních systému (převážně Android). Máme potvrzeno, že starší verze OS Android měly špatnou implementaci ověřovacího protokolu MSCHAPv2, který ve škole používáme. Taková zařízení se logicky nikdy ke školní síti připojit nemohla. Tento problém se ale od verze OS Android 4.X již nevyskytuje. Abych ale odpověděl na Vámi položenou otázku – rozpor mezi kladným a záporným hodnocení vidím na obou stranách barikády – jak na straně uživatelů, kteří si často s nastavením Wi-Fi nedokáží poradit a proto hned tvrdí, že Wi-Fi nefunguje, nebo mají prostě jen špatně nainstalovaná zařízení, ale i na straně IT oddělení, protože zatím nenabídlo uživatelům například manuály pro připojení jednotlivých operačních systémů. Velmi si ceníme věcných odpovědí v anketách, kde pouze někteří studenti detailně popsali, jaký problém a především kde nastává. Můžeme se tak zabývat řešením problému přímo v problémovém místě (například velice zarušené místo, kam by se mohly v budoucnu nasadit samostatné vysílače) a neřešit „neexistující“ problém globálně, protože v globálním měřítku Wi-Fi opravdu funguje. 9). Jak osobně hodnotíte vybavení naší školy? Dá se vůbec srovnávat například naše střední škola s FEL ČVUT nebo universitou v Soulu? Jak moc rozdílné je technické zázemí těchto organizací? Myslím, že vybavenost učeben je na vysoké úrovni a rok od roku je to lepší. Učebny odborných předmětů jsou také kvalitně vybaveny . Výbava na FELu je na vysoké úrovni, ale stále je co zlepšovat a kolikrát by bylo potřeba novějších zařízení, jako digitální osciloskopy v každé učebně měření atd...Pro normální studenty Bc. studia vychází určitě české školství podle mě lépe, ale na úrovní Magisterské případně doktorandské vychází vybavení laboratoří v Korey podle mě lépe. Jsou znát peníze, které plynou do korejského školství ať už díky lepší propojenosti s firmami, grantové politice nebo aktivitě profesorů. 10). Ve dnech 17. až 20. září 2014 jste se zúčastnil jako doprovod sedmi našich studentů mezinárodní konference evropské mládeže v polském Krakově. Jak hodnotíte tuto akci? Doufám, že si studenti odnesli nové poznatky a donutí je k bližšímu zamyšlení nad problémy dnesní doby. Z mého pohledu to přínos určitě má a doufám, že za dva roky se naši studenti vypraví zase a ve větším počtu. Je možnost prohlédnout si Krakov, Osvětim 1 a Březinku a zúčastnit se svědectví lidí, kteří museli projít úděsnými věcmi, které se tam odehrávaly a měli to štěstí a přežili to. Vzhledem k tomu, že je to mezinárodní konference je snadné navázat nové známosti. 11). Jak na tom byli naši studenti s jazykovou vybaveností ve srovnání s jinými účastníky tohoto setkání? Jak hodnotíte přístup našich studentů obecně? Studenti byli v pořádku, znalosti měli dostačující a mezi středoškoláky i na lepší úrovni, jen se trošku styděli mluvit. Bohužel jsme do styku s cizími národnostmi v rámci programu úplně nepřišli a kolikrát
byl spíš problém s angličtinou na druhé straně. Přístup našich studentů byl v pořádku a velice se snažili, stejně tak i pořádající organizace , která odvedla dobrý kus práce. 12). Co byste vzkázal studentům školy směrem k některým vyučovaným předmětům? Jak prospěšné pro ně jsou například angličtina, matematika či celoroční práce jako jsou studentský či maturitní projekt? Studijní plány na obou oborech mi přijdou dobře postavené. Je to průřez skoro všemi odvětvími informačních technologií a člověk si může najít svojí zálibu sám, aby si pak mohl vybrat vysokou školu nebo práci, ve které se pak chce realizovat. V dnešní době je angličtina základ, přeci jenom České republika a je velké množství zahraničních firem a další budou přicházet. Druhý jazyk je ze strategického hlediska určitě němčina, kterou mají studenti také možnost studovat. Matematika nebo fyzika je důležitá v jakémkoliv odvětví. Pokud studenti chtějí pokračovat v IT, skupinovým projektům se nevyhnou a čím dřív se naučí pracovat v týmu tím lépe. Celoroční práce pomohou studentům v odhadu práce co dokáží udělat, plánování výstupu, stanovení milníků a to jsou dovednosti, které nemá každý. Je možné, že si to studenti ještě neuvědomují. Je důležité být flexibilní a ochotný se učit novým věcem a jít s dobou, neboť technologie se vyvíjí a stagnovat se nevyplácí. SSPŠ Vám poskytne dobré základy pro budoucí studia. 13). Jaké jste na naší škole získal odborné certifikáty? Zajímal jsem o Microsoft office certifikace, kde jsem získal certifikát z Wordu, Excelu, Outlooku a PowerPointu. Další certifikáty jsou z AutoCAD Inventor a Technické angličtiny. Během studia jsem získal CISCO CCNA 1.-4. semestr a tyhle prázdniny jsem dodělal CCNA Security. V dalších semestrech CISCO CCNP bych chtěl pokračovat na FELu. Na naší škole jsou i další možnosti a každý certifikát se určitě do budoucna hodí, proto neváhejte a certifikujte se. Jinak doporučuji studentům popřemýšlet o jazykovém certifikátu, který je na některých školách podmínkou pro výjezd na Erasmus. 14). Jaké doporučení byste dal studentům v souvislosti s nadstandardním vzděláváním, získáváním mezinárodních odborných certifikátů? Neváhejte a dělejte certifikace, v dnešní době je hromada lidí sbírá a když se budete ucházet o místo a budete jeden z mála, který odborný certifikát nemáte, hraje to ve Váš neprospěch. HR oddělení to zhodnocuje a jsou to pro ně standardizovaná měřítka dosažených znalostí. Dobrá je znalost více jazyků, youtube je plný materiálů. 15). Jaké doporučení byste dal studentům směrem k mezinárodní spolupráci, zahraničním stážím, poznávacím zájezdům? Neváhejte a jezděte, máte možnosti v rámci školy a je to určitě příjemná zkušenost. Zkuste být aktivní i mimo školu a pokud budete mít možnost na vysoké škole, určitě neváhejte vyjet na Erasmus nebo podobný program. Je to zkušenost k nezaplacení a určitě nebudete litovat. 16). O letních prázdninách jste přivedl na návštěvu školy amerického profesora slovenského původu. O koho šlo a jak jste se s ním poznal? Jedná se o prof. Babuláka. Momentálně učí v USA. Má za sebou zkušenosti z řady prestižních univerzit. Studoval a vyučoval v Anglii, Kanadě a USA. Poslední dva roky strávil v Korey a nyní je zpátky v USA: 13. února v budově Fakulty elektrotechnické v pražských Dejvicích jsem se zúčastnil přednášky pana děkana Prof. Pavla Ripky a jeho hosta Prof. Eduarda Babuláka. Druhý zmíněný je profesorem, který
nás navštívil. Byl 2 roky učitelem na korejské univerzitě Sungkyunkwan a pomohl ČVUT FEL navázat spolupráci. Při příjezdu na SKKU jsem se rozhodl zapsat se do jeho kurzů a tam jsem se s ním seznámil blíže a hodně nám pomohl (kolegovi z ČVUT i mně). Představil mi spoustu zajímavých lidí a předal hodně zkušeností. Druhý semestr v Korey už byl bohužel bez něj- odjel učit do USA. Byli jsme pořád v kontaktu a o prázdninách přijel do Prahy, kde jsme se potkali a napadlo mě, že by se mohl zastavit na střední. S ředitelem SSPŠ sdílí podobné nadšení pro zdolávání výzev, inovaci ve školství a dávání možností mladým studentům. Měl by přijet znova v prosinci. Doufám, že se zase uvidíme a když to půjde udělá přednášku na SSPŠ.
Děkuji za rozhovor a hodně úspěchů během studia.
