DOMOV PRO SENIORY STRÁŽNICE
NAŠE NOVINY JARNÍ VYDÁNÍ 1/16 čtvrtletník
OBSAH
Slovo ředitelky…………………………………………………………………………….……………………1
Co se u nás událo………………………………………………………………………………………….....2
Bylinky – zelené zdraví……………………………………………………………………………………..6
Okénko cestovatele………………………………………………………………………………………….7
Ten dělá to a ten zas tohle aneb profese domova…………………………………………….8
Jarní tradice na Jižní Moravě…………………………………………………………………………....10
Pro chytré hlavy……………………..…………………………………………………………………….....15
SLOVO ŘEDITELKY NA ÚVOD
Milí uživatelé, vážení pracovníci, dostává se Vám do rukou první číslo nového časopisu našeho Domova - Naše noviny. Časopis budeme vydávat 4x ročně podle ročních období – na jaře, v létě, na podzim a v zimě. Obsah budou mít na starosti sociální pracovnice. Bude v něm vždy, co se událo v minulém období v domově, něco poučného a něco pro zábavu. Přáli bychom si, aby každý v něm našel něco, co jej bude zajímat.
Budeme rádi, pokud se do tvorby našeho časopisu zapojí co nejvíce lidí - jak pracovníků, tak uživatel, o to více bude časopis zajímavý pro všechny. Kdokoliv může přijít za sociálními pracovnicemi s nápadem, myšlenkou, co by mohlo být obsahem nejbližšího čísla našeho časopisu, budeme za to velmi rádi – pořád platí: „víc hlav, více ví“. Jsem ráda, že máme svůj nový „domovní“ časopis, je to věc, která přispěje k dalšímu kvalitnějšímu poskytování sociálních služeb u nás, je to další doplnění do mozaiky kvalitní péče. Novému časopisu a jeho tvůrcům přeji hodně nápadů, dobrých myšlenek a spoustu spokojených čtenářů. Ivana Kyjovská ředitelka
1
Co se u nás událo? Prosinec Mikulášská obchůzka Dne 4. 12. 2015 navštívil Mikuláš s početnou skupinou čertů a andělů naše uživatele. Mikuláš se svou družinou obcházeli všechny pokoje, čerti chtěli brát "nehodné" uživatele do pytle, ale andělé jim v tom vždy zabránili. Každý uživatel dostal mikulášský balíček.
Tvoření s dětmi z Lesní školky Dne 7. 12. 2015 nás přijely navštívit děti z lesní školky z Moravského Písku. Přišly pomoct našim uživatelům s válením těsta a vykrajováním perníčků. Našim uživatelům se spolupráce s nimi velice líbila.
Vystoupení studentů místního gymnázia Dne 17. 12. 2015 přinesli studenti místního gymnázia do našeho domova vánoční náladu. Pro uživatele si připravili zpěv koled za doprovodu kytary a houslí. Uživatelé si předvánoční pohodu užívali a zpívali spolu s vystupujícími.
2
Vystoupení dětí ze Základní umělecké školy Dne 22. umělecké klarinety. vánočním zpěvem.
12. 2015 k nám přišli žáci Základní školy ze Strážnice, aby nám zahráli na Půlhodinové vystoupení se neslo ve duchu. Uživatelé doprovázeli klarinety
Leden Tři králové Dne 6. 1. 2016 k nám do domova zamířily děti z místní mateřské školy. Přišli uživatelům a pracovníkům popřát hodně zdraví do nového roku a také koledovali.
Novoroční večírek Dne 11. 1. 2016 se v domově konal jako již tradičně Novoroční večírek. Uživatelům přišel k dobrému vínu a drobnému občerstvení zahrát harmonikář Mrkva. Tato tradiční akce měla opět velký úspěch a uživatelé si ji užili.
Návštěva dětí z Lesní školky Dne 18. 1. 2016 opět navštívily děti z Lesní školky ve Bzenci náš domov. Pro děti byly přichystány hry, které hrály společně s uživateli. Zmínit můžeme například pexeso nebo člověče nezlob se. Naši uživatelé se těší, až zase děti uvidí a něco si s nimi zahrají.
3
Únor Fašank Dne 8. 2. 2016 se konal v domově fašank. Pracovníci převlečení do masek a za doprovodu harmonikáře. Početná skupina maskovaných chodila po jednotlivých pokojích, společenských místnostech a jídelnách, dělala rámus a zpívala společně s harmonikářem. Uživatelé byli spokojení a odměnou nám pracovníkům byl úsměv na jejich tvářích.
Březen Pečení velikonočních perníčků Dne 9. 3. 2016 pekly uživatelky domova za pomoci pracovnic velikonoční perníčky. Vykrajovaly se tvary jako vajíčka, zajíčci, slepičky nebo kytičky, které následně nazdobily. Celý domov provoněla vůně pečených perníčků.
Pečení bálešků s dětmi z Lesní školky Dne 21. 3. 2016 za námi do domova přišly děti z lesní školky. Pracovnice pro ně a pro uživatele přichystala pečení bálešků. O těsto se postaraly uživatelky domova a holčičky ze školky pak bálešky natřely povidly. Na závěr si pak na bálešcích společně pochutnaly.
4
Připravujeme… Duben 28.4. Taneční terapie s Mgr. Petrem Veletou
30.4. Čarodějnický rej – 14:00
Květen 31.5. Turnaj v pétangue Kyjov
Červen 23.6. Mezinárodní folklorní festival Strážnice
5
BYLINKY – ZELENÉ ZDRAVÍ BAZALKA PRAVÁ Bazalka pravá je nízká, vytrvalá bylina, která pochází z Indie. V minulých dobách byla bazalka považována za posvátnou bylinu, jež má mocné kouzlo, údajně totiž u soudu prozradí lháře, a pokud ji někdo nosí v kapse, přitáhne dotyčnému milence a zajistí peníze. Bazalka byla do Evropy přivezena v polovině 16. století, v Česku se dnes pěstuje na zahrádkách nebo v květináčích. Její hlavní využití je v kuchyni, používá se jako koření do pokrmů italské kuchyně, do polévek, omáček, do bylinkových octů a olejů a čerstvá převážně do salátů. Pro své protizánětlivé a antibiotické účinky se využívá při léčbě těžko se hojících ran, napomáhá při poruchách trávicího ústrojí. Vnější použití Bazalky pravé Zevně bazalka příznivě působí při zánětech středního ucha a pro své protizánětlivé a antibiotické účinky se užívá jako kloktadlo při zánětu mandlí a dásní. V kosmetice se používá bazalkový olej jako přísada do mýdel a tělové kosmetiky, uplatnění má i v parfumerii. V kuchyni má své nezastupitelné místo, je to jedno z nejdráždivějších koření, které se používá hlavně v kuchyni v Jižní Evropě (zejména v Italské kuchyni). Čerstvá bazalka se přidává do omáček, do polévek, do bylinkového másla a hlavně do zeleninových salátů. Šťáva: Vymačkaná šťáva z čerstvé rostliny se kape při zánětech do uší. Rozmačkané a usušené listy: Rozmačkané a usušené listy vložené do nosu pomáhají při rýmě. Kloktadlo: Odvar z listí se využívá také jako kloktadlo při zánětu mandlí a dásní. Vnitřní použití Bazalky pravé Bazalka obsahuje silice, éterické oleje, bazalkový kafr, flavonoidy, cinoel, tanin, glykosidy a třísloviny. Používá se při poruchách trávicího ústrojí, podporuje činnost žaludku a chuť k jídlu. Čistí močové ústrojí, proto se užívá při zánětech močových cest a močového měchýře. Bazalka má zklidňující účinky, je vhodná i při bolestech hlavy, vyčerpanosti či některých formách depresí. 6
OKÉNKO CESTOVATELE USA – Spojené státy americké USA je demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se od Atlantského po Tichý oceán. Na souši sousedí s Kanadou a Mexikem. Spojené státy se skládají z 50 států, 1 federálního území s hlavním městem a sídlem prezidenta, Kongresu a Nejvyššího soudu a celkově 14 zámořských území, z nichž 5 je obydlených. Hlavním městem je Washington. Největším městem je New York. Spojené státy vznikly vyhlášení nezávislosti na anglické koruně 4. 7. 1776. Měnou je americký dolar. Úředním jazykem je angličtina a druhým nejčastěji používaným je španělština. Státní zřízení je prezidentská federativní republika. Tuto zemi navštívila minulé léto sociální pracovnice Bára. A tak jsme ji pro vás vyzpovídali. Jak dlouho se do USA letí? Do Washingtonu jsem z Vídně s přestupem v Londýně letěla asi 12 hodin. Jak dlouhou dobu jste strávila v USA? Byla jsem tam 18 dní. Kde jste bydlela? Bydlela jsem u rodiny, u které žila moje sestra. Starala se tam o jejich dvě děti. Na co jste se nejvíce těšila, až přiletíte do USA? Moc jsem se těšila na sestru, protože jsem ji neviděla asi rok. A také jsem se velice těšila na New York. Která města jste navštívila? Žila jsem v Bethesdě, byla jsem ve Washingtonu, hlavním městě USA, Philadelphii a v New Yorku. Co Vás v USA nejvíce zaujalo? Výhled z Rockefellerova centra na New York a všechny vysoké mrakodrapy. Je tam draho oproti naší zemi? Jídlo je tam o hodně dražší než u nás. Ale oblečení jen naopak levnější než u nás. Chtěla byste tam žít? Ve Washingtonu nebo Bethesdě bych asi mohla žít, ale v tak velkém městě jako je New York nebo Philadelphie rozhodně ne. Děkujeme za rozhovor.
7
Ten dělá to a ten zas tohle aneb profese Domova Pradlenky Každé povolání je důležité, každé má své kouzlo, každé má svá úskalí a každé má své plusy a mínusy. Máme v povaze jiné povolání než je to naše zlehčovat. Ale teprve až zjistíme, co vlastně takovéto povolání obsáhne za práci, teprve pak na něj začneme nahlížet jinak. Dovolte, abychom vám představili postupně všechna povolání, se kterými se můžete u nás v Domově pro seniory setkat. A začneme místem, kam se patrně mnoho z nás ani nedostane. Tím místem je prádelna a profesí, kterou vám chceme představit, jsou pradlenky. Aby mohli uživatelé a pracovníci chodit čistí a upravení, na to je potřeba spousta těžké práce a k té práci tři šikovné pradlenky. Není pěkný pohled, když máte na oblečení flek nebo je oblečení zmuchlané. O to, aby to tak nebylo, se starají naše pradlenky. Prádelna se rozkládá ve dvou místnostech v suterénu budovy. První místností je prádelna, kde se prádlo ve velkých pračkách vypere a druhou je žehlírna, kde se vyprané prádlo vyžehlí, vymandluje, poskládá a roztřídí na jednotlivá oddělení. Co tedy vše musí špinavé prádlo podniknout, aby se stalo zase čistým a vrátilo se ke svým majitelům? Pracovníci na odděleních svezou špinavé prádlo v pytlích do prádelny. Prádla je opravdu hodně. Pytle jsou tři a v každém je něco jiného. V jednom jsou použité pleny na vyhození, ve druhém látkové pleny a teprve ve třetím jsou osobní věci uživatel. K tomu ještě svezou pracovníci své pracovní oblečení. Pradlenky jej v prádelně roztřídí podle materiálů a barvy a postupně začnou prádlo prát. Ale nepředstavujte si obyčejnou pračku. 8
Tyto pračky jsou vyšší než průměrná lidská postava. V pračkách se nepere jen osobní prádlo uživatel a pracovníků, pere se zde i ložní prádlo, podložky do postelí a látkové pleny. Po vyprání jde prádlo do sušičky, aby se vysušilo. I sušička je velká asi jako lidská postava. Teprve po vysušení prádlo opouští místnost s pračkami a sušičkami a jde do žehlírny, kde na něj čekají žehličky a mandl. Jakmile se vše vyžehlí a vymandluje a poskládá se prádlo, které se nežehlí, roztřídí pradlenky všechno podle oddělení, na které prádlo patří. Pracovníci na odděleních si pak pro boxy plné prádla přijdou a odvezou jej zpět k právoplatným majitelům.
Všechny tyto stroje, přístroje a haldy prádla zvládají tři šikovné pradlenky. A přesto, že je to práce namáhavá, hlavně na nohy, protože u práce především stojí, jsou stále veselé a usměvavé. A díky nim nechodíme špinaví a pomačkaní. Díky nim jsme pěkně čistí a vyžehlení jako ze škatulky. A za to jim velký dík. Že jste do teď netušili, co vše se s prádlem tady děje než se k vám vrátí? Tak teď už to víte.
9
Velikonoční zvyky a tradice na Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, který je oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista, k němuž podle křesťanské víry došlo třetího dne po jeho ukřižování. V západní křesťanské tradici Velikonoce připadají na neděli po prvním jarním úplňku, tedy na měsíc březen či duben. S Velikonocemi je spojena řada lidových zvyklostí. Předzvěstí přicházejícího jara bylo v minulosti vynášení „Smrtky“ – „Moreny“. Děvčata si vytrhla ze stodoly starý došek, který oblékla do ženského kroje. S figurínou Moreny obcházely děti celou dědinu. Přitom donekonečna opakovaly popěvek vztahující se k Moreně. Když obešly celou vesnici, hodily ji na konci dědiny do potoka, aby ji odnesla voda.
Na Smrtnou neděli chodila všechna děvčata s májem. Byla to jívová větev, které se říkalo „bahnačka“. Byly na ní navlečené „páterce“ (růžence) režné slámy, v níž byly navlečeny barevné stuhy. Celý máj byl ověšen vaječnými skořápkami. Děvčata nosila máj dům od domu. Zazpívala pod okny a hospodyně jim přinesla koledu – vajíčka, buchtu, sušené ovoce nebo peníze Než děvče obešlo celou vesnici, často mu z máje nezůstala ani větvička. Při obchůzce s májem si děvčata zpívala obřadní písně. Na Květnou neděli se světily v kostele „bahnačky“ (kočičky). Posvěcené jívové ratolesti lidé dávali za obrazy svatých, za kříže a do chlévů, aby ochraňovaly dům před zlými duchy. V křížové dny nosili „bahnačky“ spolu s posvěcenými velikonočními dřívky do polí, kde měly ochraňovat úrodu.
Od Zeleného čtvrtku do Bílé soboty se nesmělo zvonit, místo zvonění se „ klepotalo“. Ráno, v poledne a večer obcházel vesnici průvod chlapců s „klepáčama“. V čele průvodu šli chlapci s pojízdnýma „klepáčama“, na nichž byla připevněna figura Jidáše. 10
Na Bílou sobotu se opět rozezněly zvony. Když to lidé uslyšeli, utíkali do sadů a pobízely děti, aby „pilno trepaly“ všemi stromy, aby se pak urodilo hodně ovoce. Lidé si také nabírali hrách do pytlíků, kterými ráno „pobúchali“ všechny stromy v sadě, protože věřili, že stromy budou v příštím roce velmi úrodné. Jedním z nejstarobylejších jarních obyčejů bylo velkopáteční umývání v potoční vodě. Na Velký pátek brzy ráno, často ještě za tmy, se lidé utíkali umývat do potoka, aby prý byli po celý rok zdraví. Při umývání se modlili Otčenáš a Zdrávas. Na Velikonoce byla voda studená, takže z umývání obvykle nastydli. Hospodář přinesl potoční vodu v nádobě domů, umyl jí vrata, dveře a ve chlévě opláchl „hrant“. Rovněž dobytek byl na Velký pátek ráno napojen potoční vodou. Hospodyně zanesla do potoka všechno nářadí, jehož se používalo k přípravě a pečení chleba – díži, korýtko, lopatku a všechno, co bylo na ohništi. Nářadí v potoce dobře umyla. Lidé pokládají velkopáteční umývání za památku na umučení Krista, kterého prý židé shodili z mostu, když jej vedli přes řeku Jordán. Každý křesťan se proto prý musí na Velký pátek umýt ve studené potoční vodě. Motivace je však zřejmě jiná – voda měla v lidových obřadech zvláštní význam, neboť jí byla přisuzovaná očišťující moc. Ta byla ještě umocněna magií prvního dne, neboť pro staré Slovany Velikonocemi začínal nový rok. Podle lidové víry se na Velký pátek nesmělo hýbat zemí – orat, rýt, kopat, neboť by se na poli nic neurodilo. Tento obřadní zákaz pravděpodobně souvisí s předjarními obyčeji, které zakazují tančení a dupání po probouzející se zemi, aby se tak neuškodilo jarní vegetaci. Lidé se na Velký pátek chodili modlit „pod širé nebe“ – do polí, sadů a humen, ke křížům na rozcestí. Když kněz četl v kostele pašije, lidé věřili, že se otvírají poklady. Na místě, kde byl v zemi poklad, hořel prý v tuto dobu oheň. Velký pátek byl podle představ lidu dnem bosorek. Kolem půlnoci prý chodily po potoce a umývaly se ve vodě. Moc čarodějnic trvala až do doby, než se rozezněly zvony. Bosorky prý bylo možné spatřit otvory v komíně. Lidé se proti bosorkám chránili tak, že vykropili domy svěcenou vodou. 11
Na Bílou sobotu se spalovaly v novém ohni, založeném na východní straně kostela, posvěcené jívové větvičky. V ohni, který se zažehl pomocí křesadel, spalovaly se „bahnačky“, sůl a všechno z „tříkrálového daru“. K ohni lidé přikládali lísková dřívka, z nichž doma udělali kříže, které nosili v křížové dny do polí. Křížové dny byly tři dny před Nanebevzetím Panny Marie. Lidé chodili v procesí do polí a prosili Boha o úrodu. Procesí směřovala jen k božím mukám, která stála na rozcestí, což zřejmě souviselo s křížovou cestou.
Již od Velkého pátku připravovaly hospodyně velikonoční pečivo. Pekly se „zelnýky“ a „makovnýky“. Hlavním velikonočním pečivem byla „baba“. V neděli velikonoční se v kostele světila „baba“, vajíčka a maso. Ráno šli lidé do kostela hladoví, a když přišli s posvěceným jídlem domů, dostal každý člen rodiny jedno vajíčko a kus „baby“.
Již před Velikonocemi si chlapci připravili „šibák“, který se pletl z osmi prutů. V pondělí velikonoční chodili chlapci po „šibačce“ a za „šibání“ dostali barvená vajíčka. Podle tradice chlapci pronášejí koledy. Podle starých obyčejů mají být dívky na Velikonoce vyšlehány, aby zůstaly celý rok zdravé a uchovaly si plodnost. V některých oblastech mohou dívky pomlázku oplatit odpoledne, kdy vylívají na chlapce kbelíky studené vody. Po Velikonocích se „šibáky“ házely na střechy, aby tam shnily. Chlapec se obrátil zády ke střeše a přehazoval si „šibák“ přes hlavu. Ve velikonočních obyčejích je možné najít řadu dávných novoročních obřadů. Začínal nový rok, přicházelo jaro a s ním nové hospodářské období.
12
Velikonoční symboly Beránek představoval v židovské tradici Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin. Zároveň Židé na Velikonoce pojídali beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta. V křesťanství je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry on je beránek, obětovaný za spásu světa. Bohoslužba velikonoční vigilie začíná zapálením velikonočního ohně, který symbolizuje vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí. Od tohoto ohně se pak zapaluje velikonoční svíce (paškál). Ta je v mnoha kulturách chápána jako znamení života. Takto zapálená svíce se v průběhu velikonoční bohoslužby noří do křestní vody, je ozdobena znamením kříže a symboly Α a Ω, tj. začátku a konce věků, jimiž je Kristus. Tato svíce se potom zapaluje po celou velikonoční dobu až do letnic a při každém křtu, aby se naznačilo, že křest patří k Velikonocům. Tato svíce se též rozžíhá při křesťanském pohřbu na znamení toho, že zemřelý stejně jako Kristus prošel branou smrti a církev se za něj modlí, aby vstal k novému životu s Bohem. Dalším z velikonočních symbolů je vajíčko, symbol nového života. V mnoha kulturách je vejce symbolem plodnosti, života a vzkříšení. V souvislostí s lidovou tradicí vznikl zvyk tato vejce malovat. Důvodem pojídání vajec o Velikonocích byla zřejmě i skutečnost, že vejce se nesměla jíst v postní době. V křesťanství se vejce vykládá jako symbol zavřeného hrobu, z něhož vstal Kristus, tedy jako symbol nesmrtelnosti.
13
Na Velikonoční pondělí ráno chlapci chodí chlapci po domácnostech svých známých a šlehají dívky ručně vyrobenou pomlázkou z vrbového proutí. Pomlázka je ozdobená pletenou rukojetí a barevnými stužkami. Slovo pomlázka je odvozeno od pomlazení, tj omlazení. Proto chlapci používají mladé proutí s největším podílem "životní síly" kterou jakoby předávají vyšlehané osobě. Z téhož důvodu jim dívky dávají jako odměnu za omlazení vajíčko, prastarý symbol nového života.
Velikonoce a vy Zeptali jsme se vás, jak jste doma slavívali Velikonoce. Pan G. Z. „Velikonoce jsem měl moc rád. Do 15 ti let jsme chodili s partou kamarádů po šlahačce za děvčaty. Jakmile se rozednělo, přelezli jsme přes vikýře na půdu a do stodol a holky vyšlahali ještě v posteli. Pro ně to bylo každoročně překvapení, protože nevěděly, ke které kdo přijde. Byl jsem zámečník, takže pro mě nebyl problém se dostat kamkoliv. Až nám bylo víc jak 15 let, chodili jsme už i ke vdaným a starším ženám. Šlahačka končila před polednem. Většinou jsme potom šli spát, protože jsme vstávali brzo, a také nám nalévali nějaký ten alkohol, většinou domácí slivovici a vaječný koňak. Jak se to smíchá, nedělá to dobrotu.“ Paní Z. B. „Velikonoce jsem moc ráda neměla. Ale když jsem byla malá, tak jsme je doma dodržovala. Na Zelený čtvrtek dělávala maminka špenát z kopřiv a věřte mi, byl lepší než z normálního špenátu. Tradice klepáčů se u nás také dodržovala. Klepat chodívali kluci, ale protože jsme měli klepačku doma, chodila jsem s nimi. To mne moc bavilo. Barvívali jsme doma vajíčka. Moje babička uměla dělat „vyškrabavané“ kraslice. Já ne, byla jsem na to nešikovná. Tak jsem vajíčka jen nabarvila. Když jsem byla starší, jezdívali jsme místo Velikonoc lyžovat, a to bylo nejlepší.“
14
PRO CHYTRÉ HLAVY 1. Doplňte druhého do dvojice Hamlet a ………………………………………………………………………………………………………………. Břetislav a ……………………………………………………………………………………………………………. Radúz a ………………………………………………………………………………………………………………… Laurin a ……………………………………………………………………………………………………………….. Kain a ………………………………………………………………………………………………………………….. Romeo a ………………………………………………………………………………………………………………. Othello a ………………………………………………………………………………………………………………. Přemysl a ………………………………………………………………………………………………………………. Kleopatra a ……………………………………………………………………………………………………………. Faust a ……………………………………………….……………………………………………….………………….. Tristan a …………………………………………………………………………………………………………………. Adam a ………………………………………………………………………………………………….………………… David a ……………………………………………………………………………………………….………………….. Ruslan a ………………………………………………………………………………………….……………………….. Kolben a …………………………………………………………………………………………………..……………….. Čert a ………………………………………………………………………………………………………………………. Hanzelka a …………………………………………………………………………………………………………………
15
16
17
Jaro 2016
18
