08/’15 bulletin fakulty architektur y čvut
přijíždějí architekti izraele cena štorma 2015: stočes noví vedoucí ateliérů očima doktorandky janíkové
kapucínský klášter v zákupech, současný stav. martin stočes, ateliér girsa, cena břetislava štorma 2015 za rehabilitaci areálu, s. 6–7 v čísle
a k a d e m i c k ý r o k l e t o s z a h a j o v a l a v z h l e d e m k n e p ř í t o m n o s t i d ě k a n a p r o f. l a d i s l a v a l á b u s e p r o d ě k a n k a p r o f. i r e n a š e s t á k o v á . v p r ů b ě h u m a l é s l a v n o s t i p ř e d s t a v i l a t r a d i č n í r o č e n k u f a č v u t ( s . 3 ) .
Soutěže – výsledky O Cenu
Břetislava Štorma. VII. ročník. Pořadatel soutěže: Ústav památkové péče FA ČVUT, Tomáš Bistřický (donátor akce) a GIRSA AT, s. r. o. Cena Břetislava Štorma: Martin Stočes za rehabilitaci areálu bývalého kapucínského kláštera v Zákupech (viz s. 6–7 v čísle); 2. cena: Tomáš Tomsa za návrh Camphillu Loukov; 3. cena: Dominik Lalinský za návrh úpravy vstupní části areálu Hornický skanzen Mayrau. Čestné uznání: Barbora Cahová za návrh konverze bývalé pekárny v Holešovicích. Porota: Tomáš Bistřický (donátor), Václav Girsa (FA ČVUT), Miloslav Hanzl (architekt v ateliéru Girsa AT), Pavel Jerie (památkář, NPÚ), Karel Kuča, CSc. (architekt, historik urbanismu, výtvarník a publicista – předseda). AIR House obdržel nominaci na Stavbu roku 2015. Pořadatel soutěže Nadace ABF. V letošním roce se přihlásilo 72 projektů, ze kterých jury vybrala 15 finalistů. Porota: Ing. Tomáš Chromý (ČKAIT), Ing. Jiří Koliba (MPO ČR), doc. Ing. František Kulhánek (Svaz podnikatelů ve stavebnictví), Radomíra Sedláková (předsedkyně), Petr Šikola (ČVUT), Ing. Ladislav Vaněk (MPO ČR), Jan Vrana (Nadace ABF). http://www.airhouse.cz/ Knihomol
2
Odpovědná administrativní budova – segment, v němž se koncentrují inovace Periodika Dnes, Lidové noviny, Hospodářské noviny se ve svých přílohách v současnosti věnují často i architektuře. Příloha HN nabídla téma Kanceláře budoucnosti. V segmentu administrativních budov se o něco usiluje: Prestiž firem se petrifikuje do použití nejmodernějších technologií, „administračky“ prokazují citlivé, nepenetrační obohacení kontextu, otevřely téma „privatizace horizontů“, nových „ikonických staveb“ metropolí. Propojují high-technology s tradičními přístupy; evokují v kontextu historic-
oldřich ševčí k
ky rostlých měst „nové nároky na zacházení s prostorem“, „výškové zahušťování“ nestírá městotvorné kvality, naopak – viz „nový urbanismus“! Tématem se staly „zelené“ administrativní komplexy, „dokonalá funkční obálka budovy“, šetrnost materiálů a kvalita vnitřního prostředí, „inteligentní kanceláře“, automatická klimatizace, automatické systémy parkování atd. To je evropský kontext administrativních objektů. „Kanceláře budoucnosti“ sumarizují výsledky a perspektivy v prostoru Čech: „Když přepočítáme počet certifikovaných budov na počet obyvatel Česka, dostáváme se mezi horních patnáct procent ve světových tabulkách. V udržitelných budovách jsme tedy velmi napřed“ (B. Zupančič, Philips Lighting Solutions). Kanceláře budoucnosti. Příloha Hospodářských novin, 17. 9. 2015. Oldřich Ševčík Notes Nový Studijní a zkušební řád ČVUT platí již od letošního školního roku. Bílá kniha jako základní dokument o fungování FA ČVUT je v prodeji na studijním odd. FA ČVUT. Ing. arch. akad. arch. Jiří Klokočka a Ing. arch. David Kraus působí od zimního semestru jako noví vedoucí ateliérů v Ústavu urbanismu a Ústavu navrhování III. Ing. arch. Hana Špalková uspěla ve výběrovém řízení na místo vedoucí ateliéru ZAN krajinářské architektury v Ústavu krajinářské architektury. Hostující prof. Ing. arch. Petr Hrůša jako nový vedoucí ateliéru střídá od zimního semestru v Ústavu památkové péče FA hostujícího prof. Ing. arch. Pavla Gregora. Koncept a interpretace: od zimního semestru nový předmět (povinně volitelný) v Ústavu nauky o budovách. Vedoucí předmětu arch. Pavla Melková (absolventka FA ČVUT v Praze, společnice MCA atelieru, s. r. o., vedoucí Sekce detailů v Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy, držitelka řady architektonických ocenění); externí spolupráce: arch. Adam Gebrian (absolvent FUA TU Liberec, pedagog soukromé školy architektury Archip a Prague Institute, publicista), PhDr. Denisa Kasl p o k r a č o v á n í n a s . 1 2
November talks – architekti Izraele 9., 16., 23. a 30. listopadu 2015 Úspěch fakultních přednáškových cyklů z posledních let podmiňovalo vždy jasné, aktuální téma (design, ekologie, kolektivní bydlení…) anebo atraktivita scény (Francie, Anglie), která dává tušit pohyb architektonického myšlení.Rozhodnutí pozvat tvůrce z Izraele zrálo dlouho, zejména proto, že se o této zemi de facto mnoho neví, byť se její název objevuje ve zpravodajských relacích téměř každodenně. Izraelskými dějinami se prolíná i historie řady českých architektů z doby mezi dvěma světovými válkami. Připomeňme, že Tel Aviv se stal po první světové válce laboratoří urbanismu a není nevýznamné, že zdejší univerzity patří v řadě oborů mezi přední světová výzkumná a vzdělávací pracoviště – byť architektonická „superdíla“ přicházejí z jiných zemí Středního východu. Z pohledu čistě ekonomického nelze nevidět značné objemy finančních prostředků, jež Izrael vkládá do podpory vývoje nových ekologických metod a technik, souvisejících s úpravami v krajině a osídlení vůbec. Samozřejmě že stav permanentního ohrožení asi vzniku děl světových superstars nepomáhá… A to je také další z důvodů, proč usilovat o poznání stavu věcí z první ruky. Uskutečnění přednáškového cyklu umožnila podpora ČVUT a především spolupráce s STO Stiftung. Tato instituce nabídla naší fakultě zařazení cyklu do existující série „November talks“ na předních školách architektury – mj. ve Štýrském Hradci, Paříži, Lausanne a letos poprvé i v Praze. Při výběru přednášejících osobností asistoval haifský architekt S. Kirshner, častý návštěvník Prahy… Přišel s návrhem zahrnujícím významné tvůrce starší i střední generace, které svým dílem reprezentují progresivní a hodnotný „střední proud“ tamější scény. Cyklus bude zahájen 9. listopadu 2015 přednáškou Davida Knafo, který je mj. autorem Izraelského pavilonu na letošním EXPO v Milánu, na něj naváže 16. listopadu vystoupení Ethana Kimella a 23. listopadu Leora Levingera. Cyklus uzavře 30. listopadu
přednáška Ady Karmi-Melamedové, nejstarší a asi nejvýraznější izraelské architektky, spoluautorky Budovy nejvyššího soudu v Jeruzalémě, jejíž postoj charakterizuje realismus celé tamější scény: „Věřím, že architektura se zabývá budováním míst, a nikoli fotografií architektury; tedy reality, nikoliv iluzí. Přitom architektonický koncept tkví v prostoru, jeho logika ve struktuře a jeho nálada ve světle.“ (zz).
David Knafo – Knafo Klimor architects Kancelář založil David Knafo a Tagit Klimor v roce 1980. Vedle architektů působí v týmu take plánovači a designéři. Kancelář se prosadila v roce 2007 v mezinárodní soutěži na udržitelné bydlení, vypsané společností Living Steel. Návrh přišel s novou udržitelnou typologií Agro-Housing, která kombinuje zemědělský životní styl s městským bydlením. Architekt Klimor vyučuje na Technionu – Izraelském technologickém institutu v Haifě. K nedávným úspěchům kanceláře lze zařadit realizaci izraelského pavilonu na Expu v Miláně. (
[email protected] www.Kkarc.com)
Tan Kimmel – Kimmel Eshkolot architects Kancelář Kimmel Eshkolot Architects založil v roce 1986 Etan Kimmel a Michael Kimmel Eshkolot. V prvním roce svého působení se účastnili prací na ochraně a revitalizaci historického telavivského předměstí Neve Tzedek. V roce 1993 získali za své realizace v Neve Tzedek cenu „Rokach“. „Jako architekti máme velkou odpovědnost za životní prostředí, a tak se udržitelný rozvoj stal hlavním hybatelem našeho uvažování. Chceme, aby byl projekt pravdivý ve své podstatě, bohatý ve své úplnosti a přesto jednoduchý, “ říká Tan Kimmel. (www.kimmel.co.il)
3
f a k u l t a h o s t i l a k o n g r e s a s o c i a c e e v r o p s k ý c h v y s o k ý c h š k o l u r b a n i s m u a ú z e m n í h o p l á n o v á n í a e s o p 2 01 5 ( s . 4 , 5 , 7 )
Leor Levinger – Studio Urbanof Kancelář Studio Urbanof vznikla v roce 2009. Mezi charakteristickými rysy ekologické tvorby tohoto týmu je celostní uvažování. Zakladatel Leor Lovinger působí jako konzultant řady veřejných institucí a vládních agentur, kde se snaží prosadit strategii udržitelného rozvoje, urbánní ekologie, zelené infrastruktury zejména v oblasti vodního hospodářství; působí také jako pedagog Technionu. (www.nof.co.il)
Ada Karmi – Melamede architects Ada Karmi-Melamede je známou izraelskou architektkou. Architekturu studovala na Architecture Association v Londýně mezi léty 1956–1959 a na Technionu v Haifě v letech 1961–1962, kde take graduovala v roce 1963. V roce 1986 spolu se svým bratrem Ram Karmiem zvítězila v mezinárodní soutěži o soubor budov izraelského Nejvyššího soudu, který zahájil svou činnost v roce 1992. Kritik architektury v New York Times Paul Goldberg o stavbě napsal: Přesnost středozemní architektonické tradice a důstojnost práva se zde snoubí s mimořádnou gracií. (http://www.adakarmimelamede.com)
4
petr hrůša
Nové tváře 2015
Alfa představuje nové pedagogy Prof. Petr Hrůša, vedoucí ateliéru v Ústavu památkové péče Máte nějaký učitelský vzor? Nevím, co je myšleno „vzorem“: totiž, jako se „vzorem“ bych se asi nemohl přímo ztotožnit s žádnou osobností. Ale učitelem mi byl nejprve v přípravě na studium architektury malíř Petr Skácel, později architekt Viktor Rudiš a vedle něj i sochař Zdeněk Palcr; v oblasti filozofie Petr Rezek. Poslední se mi vepsal do vědomí například pojetím svých slavonických přednášek na téma „manuální filozofie“. www.hrusa-atelierbrno.cz Který odborný námět hodláte na akademické půdě Fakulty architektury akcentovat? V souvislosti se zaměřením Ústavu památkové péče bych rád akcentoval zejména „přítomnost minulého“; tedy, že ono dříve vzniklé jako celistvé architektonické dílo je stále zde (a to i přes všudypřítomnou syrovou pluralitu, zdůrazňující přítomnost). Není to ovšem čas, který bych chtěl akcentovat, ale spíš hodnoty, jimiž památka působí jako umělecká věc, jež v oné klipovitosti okolního estetického smogu stále odolává, a tím udivuje a působí až pozitivní šok. Paradoxně právě na památkách, a to včetně jejich inovativních doplňků a nezbytných úprav, fascinuje rovněž (v původním slova smyslu) „techné“ – čili architektonické poučení skrze řemeslo; aneb jak je architektura jako dílo hodné paměti uděláno. Můj námět vychází z vůle k budoucnosti: totiž z památek jako projevů dřívější vůle k zachování hodnot jako věcí stálých – a tím jsoucích zde k utváření budoucna. Chtěl bych akcentovat tedy to, že „paměti hodné“ může být projevem přítomné vůle stále být, a tím i projevem, směřujícím k uměleckému zachycení přítomnosti i budoucnosti. Takže nikoli navracení, ale uchovávání hodnot i určitého mytického archi-
david kraus
tektonického zasvěcení... Mou ambicí je k tomuto být spíš instrumentářem než rámcem minulého modernistického architektonického života. Mým cílem je rovněž nalézt prvky individuálního přístupu, ale to jak environmentálně lidského ve smyslu „architektonické ekologie člověka“ , tak klasického, tedy od nánosu pouhého účelového např. reklamního a marketingového vlivu očištěného myšlení. Jde tedy i o to vyjít z ustavujícího „arché“ myšlení k projektu; tedy opustit pouhou individualistickou subjektivní fiktivní představu a vydat se směrem k věcnosti i v architektonickém výkladu. Máte nějaké oblíbené místo? Obliba „mých míst“ vychází ze schopnosti interpretace zachovalé hodnoty Věcí v nich vložených, totiž architektonické umělecké hodnoty – jak stavby, tak i krajiny, která překvapuje (alespoň mne) svou stálou přítomností – nepohlceností aktuálním časem. Není to jen památka v její reakci s časem, ani čas sám, (který existuje jen relativně a je z hlediska astrofyziky vlastně pokřivený, tedy je zde jako špatné měřítko hodnot). Teprve z pobytu u Věcí a v jejich krásném osvětí je u mne obliba místa teprve možná, tedy včetně toho zážitku, že vše navzdory času nějak zázračně odolalo. Totiž když z toho všeho existují věci prostřednictvím ducha časů – bez uplatňování se naléhavě přítomného, prostřednictvím toho, kde se Věc projevuje s krajinou jako jiná skrytá přítomnost (ve smyslu bytí při tom); to mne až pateticky udivuje. Snad nejvíce mě přitahují italské stavby Andrea Palladia působivě umístěné v krajině. U nás uvedu lokalitu Nového Dvora v Lednicko-valtickém areálu s okolní až bukolickou krajinou. Nový Dvůr je v podstatě „Ferme ornée“ – okrasný statek. Zastavíte-li se zde, dostane se vám zážitku z prostoru, který je dán jak komponovanou krajinou, tak stavbou statku. Ten přestože je zdánlivě jen účelový, vykazuje ty nejvyšší architektonické ambice. Pasoucí se stáda koní kolem jsou jakoby vedeny oním duchem časů („geniem tempori“) spolu s trvající zdejší krajinomalbou. Tak další projevy krajinné kompozice nám dávají zakusit odlesku „arkadické bukolickosti“ (podle mýtů starověké krajiny, do níž kladli básníci vlastnosti idylické pastýřské prostoty). A pokud jde o oblibu míst – s ohledem
na architekturu, na níž tato místa spočívají nad rámcem jiných vlastností, jde o míru vystavěnosti míst jakožto architektonizovaně chápaných urbánních staveb; je to jistě (v návaznosti na výše zmíněné) valtický zámek s parkem, ale také některé části staré Prahy. Z šířeji pojatých „míst“ uvedu např. Slavonice a také Litomyšl, kde se dají sledovat soudobé architektonické intervence vztahující se k celku města. Co považujete za aktuální palčivé téma české architektonické scény? Momentálně postupně mizející smysl pro uměleckou a umělecky řemeslnou (a ztrácející se až hapticky perceptivní) lidskou stránku architektury. A to i té, jež je (oceňováním) zařazená jako vrcholná. Zdá se mi, že situaci dobře vystihuje výrok historika umění Gottfrieda Kiesowa z roku 1982: „Dějiny architektury jsou současně dějinami rostoucího stavebního fušerství…“ (Kiesow je autorem tzv. „bible“ německé památkové péče – u nás v překladu 4. rozšířeného vydání z roku 2000, vyd. NPÚ, ÚOP v Brně 2012, str. 63). (www.hrusa-atelierbrno.cz) Absolvent Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně. Ukončení 1981 na katedře výtvarné výchovy a teorie architektury; předdiplhozzomovou prací na téma Rehabilitace malého městského souboru Brtnice a diplomovou prácí projektové studie Víceúčelového středisko v Brtnici, vedoucí doc. Jaroslav Drápal, 1982
David Kraus, vedoucí ateliéru v Ústavu navrhování III Máte nějaký učitelský vzor? Musím říci, že čím dál více cením pana Šika, u něhož jsem absolvoval pár semestrů. Krom toho, že byl pro nás exotický, rozhněvaný chlápek v kožené bundě, který tehdejší poměry na škole i v zemi spíše kritizoval, mi nyní dochází, že uměl motivovat, najít v každém studentovi jeho specifický talent, barvu a povahu. Uměl vyhazovat za nepráci, stmeloval ateliér, bylo vidět, že nás vnímá i lidsky, dával pocit výjimečnosti, pořádal pro nás přednášky, vzdělával nás vždy i mimo projekt samotný. Zpětně to cítím jako velké dobrodružství. A dárek. A napadá mě, že tyto vlastnosti pok r ačov ání na s . 8
5
Cena Břetislava Štorma 2015 Martin Stočes, ateliér Girsa, Ústav památkové péče FA ČVUT, za rehabilitaci areálu bývalého kapucínského kláštera v Zákupech Z autorské zprávy Zákupy se nacházejí v severních Čechách nedaleko České Lípy. Kromě známého zámku se zde nachází kapucínský klášter, v současné době již velmi zchátralá, původem barokní stavba. Diplomní projekt v modulu památkové péče se skládal ze dvou částí. První, modulovou částí byla dokumentace a průzkum kuchyňského křídla a seznámení se s typologií kapucínských klášterů a stavebním vývojem zákupského kláštera. Druhá část práce byla věnována návrhu přestavby a doplnění zchátralé stavby i přilehlé zahrady na hotelový komplex v duchu šetrné památkové obnovy. Budova bývalého kláštera Záměrem návrhu opravy bylo vytvoření jemného a čistého architektonického objektu s respektem k původnímu stavu. Budova byla doplněna o dvě nová křídla přiléhající z každé strany ke kostelu. Dále zde bylo řešeno zcela nové obytné podkroví. Podkroví se otvírá do rajského dvora, kde dotváří klidný a příjemný prostor. K východnímu křídlu konventu byla přistavěna kuchyň. Jde o novotvar z černého plechu vycházející z podoby původní černé kuchyně. Zahrada Osové uspořádání zahrady vychází z výklenků umístěných v obvodové zdi. Mezi těmito výklenky je vytvořena hlavní cestní síť s průhledy. Zahrada je doplněna o drobné zahradní stavby, které slouží jak pro návštěvníky, tak pro údržbu areálu.
6
ukázka z části shp, stopy po odbourané černé kuchyni
Z hodnocení poroty Komplexní a detailně propracovaný diplomní projekt modulu památkové péče, zahrnující odpovědně a profesionálně zpracovaný stavebněhistorický průzkum nad rámec požadovaného rozsahu. Vlastní projekt reprezentuje citlivý přístup k rehabilitaci zdevastovaného památkového areálu. Na základě historických pramenů obnovuje přilehlou formální zahradu. Nové intervence jsou jemné, kultivované, neprvoplánové, tak, aby došlo k revokaci autentické atmosféry. Koncept byl zpracován na vysoké úrovni a může být příkladem a inspirací pro záchranu kláštera. současný zchátralý stav
pohled na celý areál
půdorys přízemí
pohled od kuželkárny
pohled do rajského dvora
7
dokončení ze s . 4
podle mě už některé ateliéry působící na fakultě mají. Bylo by hezké pro mě a Josefa Čančíka docílit něčeho podobného. Cítím za tím ovšem určitou oběť vyučujícího. Mimoto si též uvědomuji p. Sedláka, který se mnou jako studentem vždy jednal jako rovný s rovným a dal mi blbou známku, což mě tehdy nakoplo, pak p. Lábuse, který mi věci rozporoval, a tudíž nutil na ně koukat i jinak, zároveň ale měl pochopení pro výtvarno, jež pro mě bylo vždy důležité, pak p. Brixe, u něhož jsem začínal – období mého naivismu, nebo p. Mojžíše, který představoval lidskou pohodu a nadhled. A nakonec musím zmínit p. Hlaváčka. Jeho noblesa, zanícení pro průmyslovou architekturu a zájem o můj projekt spalovny mi spolu se skvělými Future sound of London, které jsem tehdy dokolečka poslouchal, z diplomu udělaly období, na které si vzpomenu vždy, když mám pocit, že scházím ze své cesty. Celkově jsem vděčný za většinu lidí, které jsem tady tehdy potkal, neb každý přinesl to své. A i to blbé nebo nudné, co tehdy bylo, je mi nyní k něčemu dobré. Nejhorší je pro studenta nezájem kantora, jeho pasivita, mdlost a nechuť se kontaktovat.
8
Který odborný námět hodláte na akademické půdě FA akcentovat? Námětem je pro nás samotný vzdělávací proces, učení se architektuře – ta cesta. První semestr považujeme s Josefem za zaváděcí, neznáme dobře prostředí, zvyklosti, studenty. Chceme klást důraz na jejich autentičnost a jejich osobní příběhy, zjistit, co od nás očekávají, jak reagují, co zvládají, kdy na ně tlačit, kdy nikoliv, co vše jim lze nabízet, co jsou schopni pojmout, co už ne. Uvědomuji si, že ne vše naše dobře míněné dopadne na úrodnou půdu. Beru učení jako vzájemnou interakci a především lidský příběh, plánuji se něčemu naučit. i od nich... Když půjde vše dobře, postupně snad vytvoříme vnitřní charisma ateliéru, jeho atmosféru, najdeme si své lidi. To vše předem nestanovíme, musíme zjistit, koho máme za partnera, pokud se k nám přihlásí lidi líní, povrchní nebo nemastníneslaní, máme smůlu. Nechci, aby si ke mně studenti šli něco předem známého udělat, nechci mít styl a být známý pro jakkoliv předvídatelný výsledek. Někdy budeme nahoře, někdy dole – myslím lidsky i zadá-
ním a určitě i výsledky. Chceme náměty střídat, od „handmade“ zbouchané punkové chatičky přes bytovku do nějaké známé proluky až třeba k vizionářské architektuře naší zářivé budoucnosti. Chceme, aby to pro obě strany byla zábava a smáli jsme se, budeme také klást důraz na reálnost návrhu, ekonomii stavby, nechceme designování a efekt prvního pohledu, nebaví mě to vážné filozofování nad architekturou či vesmírem vůbec, to se raději půjdu projít na louku a z mraků a ptáků na obloze se dozvím o světě víc. Rádi bychom se studenty též hledali potenciál současné české společnosti, určitě půjde také o hledání českého fenoménu. Máte nějaké oblíbené místo? Moje oblíbené místo je jeden břeh na Sázavě kousek od místa, kde bydlím. Je to krásný a současný urbanismus: hnědá kalná voda líně teče, nad ní občas prolétne volavka a vysoké stromy sklánějící se nad řekou tu tam pustí uschlý list, který pak dopadne na hladinu aby se na něj posadila malá moucha. Stojím ve vodě, která mrazí. Zavolám psa, běžíme dál, temně šedé nebe věští déšť… Ale vážně – skoro každé místo – ve městě nebo mimo něj – mi připadá zvláštní a hodno uznání, snažím se objevit jeho kvalitu, ne úplně se to ale doposud daří... Co považujete za aktuální palčivé téma české architektonické scény? Necítím v architektuře palčivost, myslím, že politika, náboženství nebo lékařství jsou ve větším žáru. Ale když se ptáte, pak bych si přál nabytí humoru, nadhledu nad tím, co se děje za hranicemi, nerespektu k mýtům, prověřeným jmenům a dohodnutým názorům, které přirozeně jako malá společnost vytváříme, a naopak nástup mladých „bezejmenných“ architektů. Odmítnutí architektury jako „fulltime jobu“ , méně dřiny po večerech a více koníčků mimo obor. Také hledání českosti, nějaké naší osobitosti, kterou budeme živit a pyšnit se jí. (www.archi.cz) Absolvent FA ČVUT, diplomová práce spalovna komunálního odpadu v Zákupech, vedoucí prof. Emil Hlaváček, 1996
bar bor a janí kov á
LAB: Očima doktorandů 1/Zaujala vás některá z myšlenek v posledním vydání Alfy? A proč? 2/ Ve které části vaší práce se nacházíte? Překvapila vás během ní některá idea či skutečnost? 3/ Krom doktorské práce vás zaměstnává také agenda Akademického senátu ČVUT, kde zastupujete Fakultu architektury. Která aktuální témata vás zaujala nejvíce?
Barbora Janíková 1/ V rozhovoru s novou vedoucí ateliéru Hanou Seho paní docentka zdůrazňuje důležitost detailu pro architektonický návrh. Zároveň představuje společnou „rozcvičku“ ateliérů Ústavu navrhování II, v jejímž rámci budou studenti realizovat vlastní návrh dřevěného schodiště. Jelikož sama považuji účast na stavbě AIR House za jednu z největších zkušeností, které mi fakulta poskytla, těší mě, že i další studenti budou mít možnost v rámci školního projektu realizovat vlastní návrh. Zkušenost, při níž si musíte každý navržený prvek vlastnoručně realizovat, vnímání detailů – kromě estetiky se tak mnohem více zaměříte i na konstrukční logiku a jednoduchost. Líbí se mi, že studenti tento krok udělají již na začátku semestru, což dá celému jejich projektu jiný rozměr. Navíc díky tomu, že konstrukce budou vznikat přímo před budovou fakulty, budou realizace sledovat denně cestou do školy i studenti, kteří se na nich nebudou přímo podílet. 2/ Právě jsem ukončila první blok studia a absolvovala rozpravu o studii disertační práce. Při rozpravě byl stanoven definitivní název práce – Vegetační prvky udržitelné architektury. V práci se soustředím na prvky, které jsou pevně spjaty se stavbou – nejen ozeleněné střechy a kontaktní vegetační stěny, ale také různé modulární vertikální
konstrukce a popínavé prvky. Jedním z jevů, kterého se má práce týká, je proměna forem těchto konstrukcí v závislosti na klimatických a kulturních podmínkách staveb. V našem mírném klimatickém pásmu a relativně malé hustotě zástavby i v rámci velkých měst se může zdát otázka přímého ozeleňování staveb okrajová, avšak v hustě zalidněných metropolích s horšími klimatickými podmínkami lze na mnoha realizacích sledovat tvůrčí zacházení s vegetací. Prvky jsou navíc formovány tak, aby byly nejen příjemné pro oko, ale přinášely další pozitiva zejména pro mikroklima budov, a to i s ohledem na minimalizaci nároků na zavlažování a energie. Zaujala mě zejména variabilita těchto konstrukcí, kterou zatím v podmínkách české architektury často nevidíme. 3/ Předně je nutno říct, že studenty naší fakulty nezastupuji ve velké senátu pouze já, ale spolu se mnou zde působí také magisterský student Josef Váně. Senátní agenda je velmi různorodá a sahá od ekonomických a provozních problémů po hodnocení kvality výuky. Pro studenty pravděpodobně nejvýznamnějším materiálem, projednávaným a schvalovaným v senátu v minulém školním roce, byla aktuální změna studijního a zkušebního řádu, která nabývá účinnosti se zahájením letošního zimního semestru. Nejmarkantnějším zásahem je snížení počtu opravných termínů na zkoušku. Další změny se týkají například udělování červených diplomů a podmínek přerušení studia. Spolu se studentskou komorou AS ČVUT i fakulty jsme se snažili na úrovni studentské obce vyvolat před schvalováním širší debatu o tomto materiálu, nicméně zájem nebyl bohužel tak velký, jak bychom při takové změně předpokládali. Se zájmem jsem ale také sledovala a odhlasovala vznik první univerzitní základní školy, která od letošního září sídlí spolu s naší fakultou v nové budově ČVUT. Doktorandka je absolventkou FA ČVUT (2012), disertační práce Vegetační prvky udržitelné architektury, školitel doc. Eduard Schleger
9
anna v ink lár kov á
To nejlepší z diplomek (II) Perla žije! Povedená konverze aneb Anna Vinklárková nad diplomní prací Jana Rýpara Revitalizace území Perla 01 v Ústí nad Orlicí
10
Areál bývalého n. p. Perla v Ústí nad Orlicí, v městečku na rozhraní východních Čech a Moravy, stojí v přímém kontaktu s historickým centrem. Současný průmyslový slepenec se dlouho vyvíjel: roku 1855 ruční tkalcovna, od roku 1879 mechanická, se dále rozšiřovala zahrnujíc do sebe i objekty předindustriální, na přelomu století to byla již textilka, která exportovala do světa, po roce 1948 národní podnik Perla. Do ukončení výroby roku 2009 představuje fabrika pro Ústeckoorlické klíčový provoz: dává obživu celým generacím. Autor zakládá řešení na rozdělení „superbloku na menší bloky, odpovídající měřítku města“ (citace z průvodní zprávy) a na adaptaci stávajících budov, jež skládá z malých funkčních jednotek: bydlení, kanceláře, obchody, minipivovar (kdysi statek, dnes jídelna), kavárna atd. Blok dotváří rodinnými domy a navrhuje park, který v Ústí chybí: s hřišti i letním kinem. Řeší i přilehlé autobusové nádraží a podzemním parkováním v areálu odlehčuje náměstí. Cenné je, že myslí na rozvoj Ústí nad Orlicí komplexně a modeluje před námi obraz tradičního, živého multifunkčního města. Kromě statku s konírnou a dalších předindustriálních a později adaptovaných objektů v jihovýchodní části – později zde stojí stará kotelna a jižní část administrativní budovy v Lochmanově ulici, jež autor pietně restauruje. Zatímco v případě zachované kotelny tato pieta výsledku prospívá, v případě správního objektu (adaptovaného v letech 1926–1927 Pavlem Janákem), považuji autorův návrat k téměř nedochovanému původnímu klasicistnímu stavu za sporný. Je to podoba nejhodnotnější? Naopak vnitřním prostorám, kde jsou i Janákovy úpravy dost poničeny, adaptace (s uplatněním dochovaných prvků) svědčí. Severní šedové haly z dvacátých let minulého století au-
rozdělení „superbloků“ na menší, odpovídající měřítku města
celkový pohled na areál továrny
návaznost areálu na hlavní funkce města
tor ubourává a přestavuje na byty, ateliéry a dílny, fragmenty obvodové zdi ovšem ponechává jako paměť místa. Mladší, poválečné šedy demoluje kvůli prosvětlení areálu (část ponechává jako zastřešení veřejného prostoru) a na jejich místě navrhuje náměstí s potenciálem jednoho z ústeckých center. Autorovi se celkovým urbanistickým řešením areálu daří to, co uměly starší generace ( jako třeba ta Janákova): nepřebíjet historické vrstvy. Architektonické řešení však stojí na dnes poněkud přeceňovaném kontrastu mezi starým a novým. Nebylo by lépe zachovat ducha postupně doplňovaného a adaptovaného areálu? Poněkud schematický je i názor na bydlení (dispozice jsou tendenční). Dotažení objektů by však vydalo na další diplomní práci. V tomto autor ukazuje možnost vývoje: konvertuje areál s vědomím nemožnosti a hlavně „nepotřebnosti“ zachovat vše. O místě přemýšlí poučeně a s citem. Taková proměna Perly by byla pro Ústí nad Orlicí přínosem. Anna Vinklárková, 6. semestr
rekonstrukce, pronájem stávajících hal
demolice, pronájem stávajících objektů
autor diplomové práce (2015) jan rýpar, vedoucí práce jan sedlák, ústav navrhování III
11 ubourání druhého podlaží umožňuje prosvětlení dříve temných prostor
v parku je zřízeno jezírko, doprostřed umístěn starý tkalcovský stav...
pokračování ze s. 2
12
Kollmannová-Hejlová, Ph.D., absolventka Mediálních studií na FSV UK, vedoucí katedry marketingové komunikace a PR v Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK, arch. Monika Mitášová, Ph.D. (absolventka FA SVŠT v Bratislavě, působí v Centru pro teoretická studia UK a AV ČR v Praze, pedagog Školy architektury AVU v Praze a FA TUA v Liberci), Petr Návrat (absolvent Městského plánování na Bartlett School of Planning, University College London a Vysoké školy ekonomické v Praze, vedoucí týmu participace v Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy), Robert Novák (vyučený litograf, grafický designér, fotograf, kurátor a scénograf), Michal Škoda (absolvent Střední uměleckoprůmyslové školy v Bechyni, dramaturg Domu umění v Českých Budějovicích), PhDr. Jana Tichá (absolventka FF Masarykovy univerzity, obor dějiny a teorie umění, ředitelka nakladatelství Zlatý řez, šéfredaktorka stejnojmenného časopisu, studentka doktorského studia na FA ČVUT). Kongres Asociace evropských vysokých škol urbanismu a územního plánování AESOP 2015 proběhl na Fakultě architektury ČVUT v Praze ve dnech 13.–16. července 2015. Letošním tématem bylo hledání odpovědnosti – Definite space, fuzzy responsibility. Organizátory kongresu byly FA ČVUT v Praze ve spolupráci se Slovenskou technickou univerzitou v Bratislavě. Kongresu se zúčastnilo přes 650 delegátů z evropských zemí i z Číny, Tchajwanu, Japonska, Austrálie, Nového Zélandu, USA, Kanady, Latinské Ameriky, Indie nebo Ruska. www.aesop2015.eu/ Výzkum slavné kaple rodiny Cornaro od Gian Lorenza Berniniho v římském kostele Santa Maria della Vittoria bude v říjnu na pozvání Historického ústavu Akademie věd ČR provádět prof. Pavel Kalina z Ústavu teorie a dějin architektury. Během jeho římského pobytu se uskuteční krátká exkurze studentů FA ČVUT, zaměřená nejen na historickou architekturu Věčného města a její fyzický stav, popřípadě na renovace, ale také na postavení současné architektury v rámci globální metropole. Exkurze by měla ukázat metropoli nejen jako historické město se složitým urbanistickým vývojem, ale také jako domov tří milionů žijících lidí a jeviště dynamických sociálních procesů. Cenu Jana Opletala udělí v listopadu 2015 již posedmé Studentská komora Rady
z letní plzeňské dí lny atelieru máma
vysokých škol. Nominace na cenu mohou podat i studenti, členové akademické obce. www.skrvs.cz/cjo Atelier MáMA v Plzni: Atelier MáMA Ústavu navrhování II ve spolupráci s plzeňským spolkem Pěstuj prostor uspořádal pro studenty FA ČVUT červencovou dílnu na téma rukodělného zpracování vlastních návrhů. Zadáním bylo vyhledání vhodných míst, navržení a následná výroba drobných objektů převážně ze dřeva, které napomohou objevení a zatraktivnění řeky Radbuzy pro Plzeňáky v lokalitě bývalé městské plovárny a jejím blízkém okolí. Workshopy, konference Současná architektonická tvorba. Volitelný předmět bakalářského a magisterského studia uvede v zimním semestru 2015/2016 pokračování cyklu přednášek o vybraných laureátech Pritzkerovy ceny: Petra Boudová, Ondřej Bartůšek, Štefan Molnár: Paul Mendes da Rocha (2006) – 22. 10.; Miroslav Pavel: Toyo Ito (2013) – 29. 10. Následovat bude trojice přednášek praktikujících architektů: h3t architekti – 5. 11.; Radim Václavík, Atos-6 – 12. 11.; Ateliér Vltava – 19. 11.; FA ČVUT, Thákurova 9, vždy posluchárna Janák, čtvrtek ve 12.30.
generální partner
ALFA bulletin Fakulty architektury ČVUT / Vydává: vedení FA ČVUT / Ročník 9 / Vychází 10 × ročně / MK ČR E 17540 / Redakce: Jiří Horský / Layout: Tomáš Legner; s. 6–7: Martin Stočes / Jazyková redakce: Eva Lorencová / Snímky, není-li uvedeno jinak: © archivy autorů / DTP: Irena Holičová / Tisk: Aled, s. r. o. / Kontakt: redakce bulletinu Alfa, č. 811, Thákurova 9, 160 00 Praha 6, tel.: 602 222 478 /
[email protected].
