12. Výroba základních kovů a hutních výrobků - OKEČ 27

Výroba základních kovů a hutních výrobků

VÝROBA ZÁKLADNÍCH KOVŮ, HUTNÍCH A KOVODĚLNÝCH VÝROBKŮ DJ

12. Výroba základních kovů a hutních výrobků - OKEČ 27 12.1. Charakteristika odvětví Hutní průmysl je základem pro navazující zpracovatelské obory. Jedno pracovní místo v hutnictví na sebe váže 3-4 pracovní místa v navazujících oborech. Hutní výroba v České republice je závislá na dovozech vstupních surovin, především železné rudy pro výrobu surového železa (cca 8 mil. t/rok) a dále na dovozu primárních kovů pro další zpracování v odvětví neželezných kovů a slévárenství. Hutnictví a zpracování kovů patří rovněž k největším spotřebitelům energie v rámci zpracovatelského průmyslu. Spotřeba paliv a energií v odvětví činí v měrných jednotkách více jak 24 GJ na tunu produkce. Hutní průmysl má v rámci zpracovatelského průmyslu a stavebnictví trvalé opodstatnění. Hlavními spotřebiteli oceli jsou strojírenství včetně automobilového průmyslu, následované stavebnictvím. V posledních letech dochází celosvětově v hutnictví k přechodu od dodávek výrobků komoditního charakteru k hodnotnějším výrobkům a technologickému partnerství. V ČR se projevuje především ve vztahu k automobilovému průmyslu. Hutní výroba je z hlediska OKEČ tvořena těmito obory : z z z z z

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5

- výroba železa, oceli, feroslitin a plochých výrobků, tváření výrobků za tepla - výroba litinových a ocelových trub a trubek - jiné hutní zpracování železa a oceli - výroba a hutní zpracování neželezných kovů - odlévání kovů - slévárenství

Společnosti v oboru hutnictví železa vyrábějí především základní hutní výrobky, tj. surové železo, surovou ocel, polotovary, dlouhé a ploché válcované výrobky, ocelové trubky včetně uzavřených svařovaných profilů, úzký pás válcovaný za studena, otevřené ohýbané profily, taženou, broušenou a loupanou ocel a tažený drát. Výroba v ČR je z 85 % koncentrována do tří dominantních společností Mittal Steel Ostrava, a.s., Třinecké železárny, a.s. a VÍTKOVICE STEEL, a.s. V oboru hutnictví neželezných kovů je základním nosným programem výroba polotovarů a hotových výrobků z mědi, hliníku, olova, zinku, niklu, drahých kovů a jejich slitin. Základními výrobky jsou válcované polotovary a folie z hliníku a jeho slitin, ze slitin niklu a mědi, pásy, dráty, ložiska, olověné a cínové polotovary, včetně slitin, bloky, legury, stříbrné anody a výrobky z ušlechtilých kovů (Ag, Au, W, Ta, Pd). Převážná část hutních výrobků jsou polotovary a výrobky určené pro výrobní spotřebu. Finální produkci tvoří zejména Al fólie, lakované a profilované Al plechy, Cu plechy, svařovací špičky, pájky, olověné a zinkové tyče a trubky. Hutnictví neželezných kovů je diverzif ikovanější. Výrobní program cca 80 podskupin hutních výrobků zabezpečuje v ČR z 90 % deset kovohutnických společností. Slévárenský obor zahrnuje výrobu odlitků z šedé litiny (LLG), ocelolitiny, tvárné litiny (LKG), temperované litiny a slitin z neželezných kovů. Jen malá část jejich výrobků má finální charakter. Jde o materiálově a energeticky náročnou hromadnou výrobu s nepříznivým vlivem na životní prostředí, diverzifikovanou do velkého počtu subjektů.

203

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU

27.2 Výroba litinových a ocelových trub. 8%

23.3 Jiné hutní zpracování železa a oceli 9% 27.4 Výrobaa zpracování neželezných kovů 8% 27.5 Odlévání kovů 12 %

27.1 Výroba a válcování železa a oceli 66 % Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 12.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2005

Rozhodující část produkce je reprezentována oborem 27.1, jehož podíl meziročně vzrostl o 3 %. To lze vysvětlit jednak poklesem tržeb v oboru 27.3, ale také pokračujícím růstem cen surovinových vstupů (železná ruda, šrot, sur. železo apod.), který se v hutní výrobě razantně projevil počínaje rokem 2004 a v navazujících oborech byl tento vliv již částečně utlumen. Relativní podíl oboru 27.3 klesá již od roku 1999. Problém je zejména v poklesu produkce u společnosti Ferromet Group.

12.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Růst průmyslové produkce v druhé polovině devadesátých let nejvíce ovlivňovaly zahraniční investice (zejména dovoz strojů a zařízení), růst vývozu do vyspělých zemí a rostoucí domácí poptávka. Samotný růst probíhal diferencovaně. Na přelomu století to byl posun odvětvové struktury průmyslu ve prospěch finalizujících oborů (zejména elektrotechniky a automobilového průmyslu), při poklesu podílu energetických oborů a oborů těžkého strojírenství a hutnictví. To se změnilo v roce 2004, kdy výrazný růst poptávky po kovech způsobil i prudký růst výkonů a opětné zvýšení podílu hutnictví v odvětvové struktuře zpracovatelského průmyslu. A to jednak zvýšením hmotných výrob, (tržby ve stálých cenách meziročně vzrostly o více než 10 %), ale zejména výrazným růstem tržních cen ocelářských výrobků ovlivněných i razantním růstem cen vstupních surovin (rudy, šrot, sur. železo). V globálním měřítku souvisel růst cen s oživením ocelářské výroby ve světě a s investičním boomem v Asii, zejména v Číně. To způsobilo výrazné zvýšení poptávky po vstupních strategických surovinách. Tento cenový nárůst vstupů byl jednotlivými výrobci promítnut do ceny hutních výrobků a byl akceptován odběrateli i trhem. Poptávka v letech 2003-2004 způsobila nevratný posun cen strategických vstupů na vyšší cenovou hladinu, a i v současném období zůstávají ceny hutních výrobků v průměru přibližně na úrovni 2. čtvrtletí roku 2004. V roce 2005 se růst produkce v oboru zastavil a za celý rok 2005 výroba základních kovů a kovodělných výrobků meziročně klesla o 2,1 % (průmyslová výroba celkem +7,1 %), ale s příznaky opětného oživení ke konci roku, kdy ve 4. čtvrtletí výroba meziročně vzrostla o 6,2 %. Veškerá srovnání jsou však silně ovlivněna velmi vysokou srovnávací základnou roku 2005. Za zlepšujícími se výsledky oboru v závěru roku 2005 stál především růst tuzemské poptávky v oborech spojených se strojírenským a automobilovým průmyslem. V rámci zpracovatelského průmyslu se obor výroby základních kovů a hutních výrobků v roce 2005 podílel 7,8 % na tržbách za produkci vlastních výrobků a služeb a 6,3 % na tvorbě přidané hodnoty v běžných cenách roku 2005. Nižší růst v porovnání s průmyslem celkem a meziroční pokles cen (viz dále) se odrazil v relativním snížení podílu v b.c. proti stejnému období roku 2004 (-1,5 % v tržbách a -0,9 % v přidané hodnotě). Průměrný počet pracovníků v roce 2005 činil 57 718 pracovníků, tedy 4,3% podíl zaměstnanců 204


zpracovatelského průmyslu celkem (v roce 1997 činil 6,8 %). Do poklesu počtu pracovníků se promítá zvýšení produktivity práce restrukturalizací ocelářství. Na tvorbě zdrojů HDP se (měřeno hrubou přidanou hodnotou) obor 27 v roce 2005 podílel 1,6 %, rozhodující část hrubé přidané hodnoty je realizována v navazujících odvětvích a u vlastního hutnictví je relativně nízká, ale díky snaze hutních výrobců o zvýšení užitné hodnoty a finality výroby podíl přidané hodnoty roste.

12.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Rozhodující postavení zaujímají vlivem hutnictví železa velké podniky, soustředěné v Moravskoslezském kraji (62 % tržeb, 69 % přidané hodnoty a 49 % zaměstnanců). Tabulka 12.1 Produkční charakteristiky v roce 2004 podle velikostních skupin - OKEČ 27 (mil. Kč, osob)

0–9

Tržby za prodej V a S v b.c. Účetní přidaná hodnota v b.c. Počet zaměstnaných osob

662,1 169,8 643

10 – 49

50 – 249

250 – 999

Více než 1000

20 377,4 1 171,8 1 741

22 014,8 5 064,4 11 043

35 392,7 8 123,3 16 664

129 294,0 32 179,8 29 185

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

70 %

60 50 40 30 20 10 0 0-9

10 - 49

Tržby za prodej VV a S

50 - 249 Účetní přidaná hodnota

250 - 999

více než 1000

Počet zaměstnaných osob

Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 12.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2004

Dominantní postavení zaujímají vlivem hutnictví železa organizace s více než 1000 zaměstnanci. Mezi společnostmi zabývajícími se výrobou neželezných kovů dominují střední společnosti. V případě menších podniků se jedná především o slévárny a společnosti, zaměřující se na obchodně-technický servis (viz graf 12.2). Z porovnání s rokem 2004 vyplývají některé závěry: z z z

roste podíl největších výrobců nad 1000 pracovníků, výrazně v roce 2005 roste podíl přidané hodnoty u této skupiny naopak meziročně klesá podíl středních podniků zejména v kategorii od 250 do 1000 pracovníků roste podíl tržeb v kategorii malých podniků 10-49 pracovníků, přičemž podíl přidané hodnoty se výrazně nemění. 205


Růst podílu největší skupiny výrobců svědčí o pokračující integraci výrobců do větších produkčních celků, což se projeví v úspoře nákladů a v růstu přidané hodnoty. Za meziročním růstem tržeb u malých podniků je pravděpodobně růst obchodních a dokončovacích operací. Příkladem největších společností v oboru jsou tři velké společnosti hutnictví železa v Moravskoslezském kraji - Mittal Steel Ostrava, a.s. (vč. Vysokých Pecí Ostrava, a.s.), Třinecké železárny, a.s. a Vítkovice Steel, a.s., které se v rámci oboru (27.1-27.3) podílejí cca 85 % na tržbách a tvorbě přidané hodnoty, při 69% podílu počtu pracovníků.

12.4. Regionální struktura odvětví Průmysl hutnictví železa je v ČR rozmístěn ve 3 regionech, přičemž dominantním je Ostravsko (Moravskoslezský kraj), kam spadají více než 3/4 výroby a výrobních kapacit. Podniky hutnictví neželezných kovů jsou rozmístěny do Středočeského, Ústeckého, Plzeňského a Moravskoslezského kraje. Slévárny jsou rozmístěny v krajích poměrně rovnoměrně. Moravskoslezský kraj se proto podílí téměř 68 % na tržbách z výroby a 72 % na přidané hodnotě, při 51% podílu počtu zaměstnanců (viz. graf č. 12.3). Ve srovnání s minulými roky se jeho dominantní pozice posiluje. Vzhledem k procesu restrukturalizace a koncentrace výroby formou fúzí, nelze považovat za ukončený proces uvolňování pracovníků z hutnictví, zejména na Ostravsku, kde lze v krátkém horizontu očekávat další pokles zaměstnanosti v hutních společnostech. Tržby za VV a S

Účetní přidaná hodnota

Zaměstnanci

Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha

0

20

40

60

%

80

0

20

40

60

80

0

%

20

40

60

80

%

Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 12.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2004

12.5. Hlavní ekonomické ukazatele 12.5.1. Cenový vývoj V předchozím období kopíroval hutní průmysl makroekonomický trend minimálního růstu, resp. 206


poklesu výrobních cen. Počínaje rokem 2003 se zejména v ocelářském průmyslu situace změnila. Vývoj zde byl diktován růstem poptávky a v druhé polovině roku 2003 i růstem cen vstupních surovin (šrot, surové železo). V roce 2003 činil v oboru 27.1 meziroční růst cen na 1 tunu prodaných ocelářských výrobků 5,6 %, v roce 2004 již 60 % (viz. tabulka 2). Nejvyšší úrovně dosáhly ceny v lednu roku 2005. V roce 2005 byl vývoj tržních cen ocelářských výrobků stále ještě ovlivněn růstem cen vstupních surovin a polotovarů (rudy a následně sur. železa). Průměrný index růstu cen ocelového a litinového šrotu v meziročním srovnání klesl o 2,1 %, cena surového železa se meziročně zvedla o 5,7 %, obojí především z důvodu vysoké ceny na přelomu let 2004/2005. Za těchto okolností dosahoval průměrný růst cen plochých válcovaných výrobků meziročně stále ještě +5,1 %. Ceny dlouhých válcovaných výrobků se v průměru zvýšily již pouze o 1,4 %, ceny ocelových trubek o 12,9 %. Od ledna se snížily v průměru o 12 %. Ceny plochých výrobků klesly o téměř 20 %, dlouhých výrobků o 9,5 %. Ceny ocelových trubek se naopak mírně zvýšily (+2 %), především zásluhou růstu cen bezešvých trubek (+12 %). Proti 3. čtvrtletí roku se ceny ve 4. čtvrtletí zvýšily v průměru o 1,7 %, nejvýrazněji v segmentu ocelových bezešvých trubek. U výrobků z neželezných kovů činil průměrný meziroční cenový růst v roce 2003 pouze 0,2 %, po poklesu v letech 2001 a 2002. V roce 2004 se ceny zvýšily v průměru o 10,4 %, především růstem burzovních cen neželezných kovů a cen surovin. Z vyráběných komodit rostly ceny drahých kovů, ale nejvýrazněji ceny olova, které se v roce 2004 pohybovaly meziročně nad 180 % dlouhodobého průměru. Rok 2005 znamenal další zvýšení úrovně cen neželezných kovů o 5,5 % (viz tab. 12.2). Důvody přetrvávajícího růstu byly prakticky identické. Ceny výrobků oboru 27.5 nejsou samostatně sledovány. Tabulka 12.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000 - 2005 meziroční index (%)

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

SKP 27.1 SKP 27.2 SKP 27.3 SKP 27.4 SKP 27.5

99,0 101,8 102,9 87,9 x

94,4 93,3 97,2 91,1 x

105,6 100,9 101,6 100,2 x

160,0 135,6 142,6 110,4 x

84,9 96,7 93,2 105,5 x

98,6

94,9

103,9

145,0

89,6

SKP 27


Můžeme konstatovat, že poptávka v období let 2003-2004 způsobila nevratný posun průměrných cen strategických vstupů na vyšší cenovou hladinu a lze předpokládat, že v následujícím období bude docházet k oscilaci cen kolem této trhem nastavené hodnoty. V případě snížení poptávky po hutních produktech bude docházet k poklesu jejich cen, ale ceny již nikdy nedosáhnou úrovně před rokem 2003. 12.5.2. Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik podle sledovaných oborů dokumentují přiložené tabulky 12.3 až 12.6. Po období určitého poklesu ekonomické aktivity v roce 2002 se počínaje rokem 2003 obnovuje růst odběratelské poptávky po hutních materiálech a to jak na tuzemském, tak na zahraničních trzích. To se projevilo meziročním růstem tržeb ve srovnatelných cenách (+13,3 %), který pokračoval i v roce 2004 (+14,0 %). Ke zvýšení tržeb došlo v roce 2004 zejména v ocelářském průmyslu (zejména OKEČ 27.1 a 27.2). V čem se rok 2004 výrazně odlišoval, byl i růst cen u výrobců v odběratelských oborech. Rok 2005 znamenal ve srovnání s vysokou výchozí základnou roku 2004 opětný meziroční pokles produkčních charakteristik oboru. Výroba základních kovů a kovodělných výrobků se snížila o 2,1 %, ale ve 4. čtvrtletí opět vzrostla o 6,2 %. Trend poklesu výroby odvětví se tedy ve 4. čtvrtletí roku zcela obrátil. Projevil se i v poklesu přidané hodnoty. Rok 2003 znamenal zásadní předěl daný zvýšením tržeb a vyšší efektivností. Pozitivní trend pokračoval i v roce 2004 a ukazatelé tržeb a přidané hodnoty zůstávají nadále na solidní úrovni i v roce 207

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 12.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. a ve s.c. v letech 2000 - 2005 (mil. Kč) b. c. OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5

OKEČ 27

2000

2002

2003

701,6 072,3 699,9 211,5 186,4

69 708,0 8 562,4 11 182,8 13 243,1 20 771,0

85 110,9 8 921,9 13 438,5 14 693,1 20 266,5

128 668,4

138 871,7

123 467,3

142 430,9

207 740,9

214 653,2

x 100,0

107,9 107,9

88,9 96,0

115,4 110,7

145,9 161,5

103,3 166,8

74 8 13 14 18

meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.) (mil. Kč) s. c. OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5

OKEČ 27

410,6 488,8 005,2 323,4 440,4

2000

2001 79 9 11 15 23

140 13 13 16 23

543,2 759,5 211,5 525,9 700,8

143 16 12 16 25

046,5 406,5 983,8 222,1 994,3

2003

033,7 929,9 585,4 123,0 874,6

73 026,3 8 937,2 11 521,8 14 414,1 21 646,0

87 108,8 9 177,5 13 663,6 15 869,1 20 952,2

128 668,4

136 546,6

129 545,4

146 771,2

167 249,6

164 015,2

x 100,0

106,1 106,1

94,9 100,7

113,3 114,1

114,0 130,0

98,1 127,5

meziroční index (s.c.) kumulovaný index (s.c.)

410,6 488,8 005,2 323,4 440,4

78 8 11 15 22

2004

2005*

2002

74 8 13 14 18

2001

2004

110 11 10 14 19

022,9 463,8 910,6 941,3 911,0

2005* 105 12 10 14 20

954,2 870,2 154,4 268,9 767,5

* předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Tabulka 12.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. a ve s.c. v letech 2000 - 2005 (mil. Kč) b. c. OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5

OKEČ 27

2000

2002

2003

2004

2005*

862,3 248,7 594,2 739,2 864,1

12 524,3 2 143,5 2 313,3 2 313,4 7 113,4

18 329,8 1 946,2 2 577,4 2 826,1 6 440,5

31 002,5 2 714,9 633,2 3 245,3 7 113,2

25 331,8 3 196,2 2 696,4 2 894,9 7 843,4

29 288,7

31 308,5

26 407,9

32 120,0

46 709,1

41 962,7

x 100,0

106,9 106,9

84,3 90,2

121,6 109,7

145,4 159,5

89,8 143,3

16 1 2 2 5

meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.) (mil. Kč) s. c. OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5

OKEČ 27 meziroční index (s.c.) kumulovaný index (s.c.)

517,7 724,9 679,4 461,5 905,2

2000 16 1 2 2 5

517,7 724,9 679,4 461,5 905,2

2001 15 2 2 2 7

2001 15 2 2 2 7

052,1 052,5 468,9 373,4 535,7

2002 14 2 2 2 7

196,8 193,6 183,2 308,6 282,2

2003 18 1 2 2 6

703,3 887,6 304,4 688,4 487,7

2004 15 1 1 1 4

683,6 216,1 353,3 306,5 210,9

2005* 11 1 1 1 4

476,9 248,1 320,5 046,5 306,8

29 288,7

29 482,6

28 164,4

32 071,4

23 770,4

19 398,8

x 100,0

100,7 100,7

95,5 96,2

113,9 109,5

74,1 81,2

81,6 66,2


2005. Omezení tržeb u některých výrobců vedlo však k meziročnímu poklesu přidané hodnoty ve srovnatelných cenách o 19,4 % (viz tab. 12.4). Vývoj oboru je doprovázen výraznou redukcí počtu pracovníků. Tabulka 12.5 ukazuje, že oproti roku 2000 došlo v oboru k dalšímu poklesu počtu pracovníků o 21,6 %. Důvodem jsou nejen racionalizační snahy doprovázející proces restrukturalizace, ale i vyčleňování obslužných činností a aktivit bezprostředně nesouvisející s hutní výrobou. Oba tyto procesy se podílejí na výrazném růstu produktivity práce a průměrných výdělků pracovníků oboru. Vývoj produkčních charakteristik v hutnictví železa (obory 27.1 - 27.3) I z pohledu ocelářské výroby došlo zejména v 1. pololetí roku 2005 k určitému zpomalení růstu 208

Výroba základních kovů a hutních výrobků Tabulka 12.5 Počet pracovníků v letech 2000 - 2005 (osoby) OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5

OKEČ 27 meziroční index kumulovaný index

2000

2001 289 341 662 087 421

2002 25 5 5 4 23

106 335 953 992 776

2003 26 4 5 4 19

669 727 237 441 438

2004 25 5 4 4 19

036 964 351 467 457

2005*

35 889 5 037 7 310 4 900 20 514

31 5 6 5 24

23 5 4 4 20

219 728 435 289 047

73 650

72 800

65 162

60 512

59 275

57 718

x 100,0

98,8 98,8

89,5 88,5

92,9 82,2

98,0 80,5

97,4 78,4

* předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

a snížení efektivnosti v porovnání s velmi úspěšným rokem 2004. K opětnému obnovení dynamiky růstu dochází ve 4. čtvrtletí. Zatímco fyzický objem výroby v oboru byl meziročně o 10,7 % nižší, ve 4. čtvrtletí meziročně vzrostl o 2,7 %. Pokles hmotných výrob se v roce 2005 odrazil v hospodaření hutních společností jen nepatrným růstem tržeb z prodeje výrobků a služeb o 2,9 % (viz tab. č. 12.3). Projevil se zde jak vliv nižších hmotných výrob, tak cenové stagnace, resp. poklesu cen od počátku roku 2005. V podmínkách pokračující restrukturalizace ocelářského průmyslu došlo v uplynulém roce k dalšímu meziročnímu poklesu průměrného evidenčního počtu pracovníků o 5,6 %. Tempo růstu nominálních průměrných výdělků se snížilo a činilo meziročně + 3,0 %. Průměrné výdělky rostly poněkud pomaleji i v porovnání s 3,3% růstem nominálních průměrných výdělků v průmyslu celkem. Růst nominálních mezd rovněž souvisel se změnou kvalifikační struktury pracovníků a z tohoto pohledu i s růstem mzdové náročnosti. Ta se na 1 Kč tržeb meziročně snížila o 12,7 %. Vývoj tržeb a přidané hodnoty v běžných cenách byly v roce 2005 i hlavním důvodem meziročního poklesu zisku. Rentabilita tržeb se snížila meziročně o 2,6 %. Výše zisku před zdaněním dosáhla v roce 2005 hodnoty 14,5 mld. Kč v porovnání s 15,7 mld. Kč v roce 2004. Úspora zejména mzdových nákladů a orientace na výrobu výrobků o vyšší přidané hodnotě způsobily, že i při snížení dynamiky tržeb zůstala hrubá provozní marže na úrovni předchozího roku (8,0 %). Pozitivně lze hodnotit i pokles celkové zadluženosti (o téměř 11 % meziročně). Vývoj produkčních charakteristik v hutnictví neželezných kovů (obory 27.4) Po přechodném poklesu v roce 2002, způsobeném recesí na trhu v západní Evropě, se růstový trend v roce 2003 opět obnovil. Úspěšnost byla dána novými investicemi především ze strany zahraničních investorů, kteří zajistili i potřebný odbyt produkce. Úspěšný trend pokračoval v roce 2004 a s nižší dynamikou i v roce 2005. Celkový meziroční narůst produkce ve fyzických jednotkách dosáhl úrovně 1,9 % (z toho produkce hliníku a jeho slitin vzrostla o 4,4 %, mědi a jejích slitin o 5,4 % a olova a jeho slitin o 2,5 %). Vzhledem k více než 60% podílu vývozu na tržbách oboru 27.4, je obor silně závislý na vývoji na zahraničních trzích (burzách), kde se rovněž utváří ceny dovážených základních neželezných kovů. V porovnání s vysokou základnou roku 2004, kdy meziroční růst tržeb v běžných cenách činil 12,5 %, byly v roce 2005 tržby o 1,9 % nižší (tab. č. 12.3). Přidaná hodnota se po předchozím růstu o 14,8 %, v roce 2005 meziročně snížila o 10,8 % (tab. č. 12.4), klesla rovněž tvorba zisku v oboru. Přetrvávající konjunktura na trhu neželezných kovů, která se projevila v růstu „hmoty“, byla zároveň zeslabena posilováním koruny vůči EURO s dopadem na tvorbu přidané hodnoty a další ukazatele efektivnosti. Na rozdíl od hutnictví železa se v posledních letech výrazněji nemění zaměstnanost. Po předchozím cca 0,6% růstu v roce 2004 se v roce 2005 počet pracovníků oboru meziročně snížil o 4 %. Pohyb zaměstnanosti kopíruje konjunkturální a zakázkovou křivku. V důsledku poklesu přidané hodnoty se snížila i produktivita práce z přidané hodnoty, meziročně o 7,1 % (viz tab. č. 12.8). Průměrné výdělky meziročně stouply o 7,2 %, Mzdová náročnost oboru na 1 Kč tržeb se zvýšila o 4,9 %. Vývoj produkčních charakteristik ve slévárenství (obor 27.5) Produkce oboru byla v roce 2004 výrazně ovlivněna pokračujícím růstem cen železného a neželezného odpadu a významným zvýšením ceny surového železa. Pro mnoho menších samostatných výrobců to 209


znamenalo zhoršení jejich ekonomické situace a pro obor jako celek snížení rentability výroby. Rok 2005 nezaznamenal meziroční cenový posun, cena šrotu se snížila o 2,1 %, zatímco cena surového železa vzrostla o 5,6 %. Celková výroba odlitků ve hmotném vyjádření se v roce 2005 meziročně zvýšila o 7,1 %, s pozitivním trendem změn ve struktuře produkce ve směru zvýšení podílu výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Produkce odlitků z šedé litiny se zvýšila o 4,9 %, z tvárné litiny o 13,8 %, z oceli o 7,1 % a z neželezných kovů o 11,4 %. Naopak dále klesá výroba odlitků z temperované litiny o 10,3 %. Hlavní podíl zaujímá produkce odlitků z šedé litiny (52 %), ocelových odlitků (18 %) a odlitků z neželezných kovů (18 %). Zaměstnanost v oboru výrazně klesla v roce 2003 (-18,2 %), v roce 2004 stagnovala a v hodnoceném roce 2005 se zvýšila o 3 %. V meziročním srovnání se v roce 2005 zvýšily tržby v běžných cenách o 9,7 %, přidaná hodnota se zvýšila o 10,3 % (viz tab. č. 12.3 a 12.4). Srovnatelný rok (2004) byl silně ovlivněn prudkým zvýšením cen vstupních surovin, což v roce 2004 znamenalo propad tržeb a zejména přidané hodnoty ve stálých cenách. Obnovený růst (+2,2 %) přidané hodnoty ve s.c. tak současně charakterizuje zlepšení ekonomické kondice oboru v roce 2005. Růst tržeb a přidané hodnoty v b.c. znamenal meziroční zvýšení produktivity práce o 7 %. Průměrné výdělky vzrostly o 3,5 %, mzdová náročnost se meziročně snížila o 2,8 %. Shrnutí vývoje produkčních charakteristik celého oboru 27 Výroba základních kovů a hutních výrobků v kontextu s celým zpracovatelským průmyslem je provedeno v následujícím grafu 12.4. Zvýšení cen vstupů od roku 2004, částečně utlumené v cenách hutních výrobků, ovlivnilo vývoj přidané hodnoty v roce 2004, pokles v roce 2005 pak souvisel s poklesem produkce v rozhodujících sektorech oboru. 105 %

160 %

100

140

95

120

90 85

100 80

80

75 2000

2001

2002

2003

2004

2000

2005*

2001

2002

2003

2004

Počet zaměstnaných osob OKEČ 27

Tržby za VV a S OKEČ 27

Počet zaměstnaných osob ZP

Tržby za VV a S ZP

2005*

140 %

120 100 80 60 2001

2002

2003

2004

2005*

Účetní přidaná hodnota OKEČ 27 Účetní přidaná hodnota OKEČ 27 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 12.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000 - 2005

Vývoj nákladů (viz tab. č. 12.6 a 12.7) v absolutních hodnotách je nutno hodnotit v souvislosti s vývojem tržeb. Kromě výše dosahovaných tržeb snižujících jednotkové náklady, je rozhodujícím pozitivním faktorem růst produktivity práce. Nezbytnou podmínkou udržení konkurenceschopnosti hutních výrobců, v podmínkách cenové stag210


nace v letech 2002-2003, byl princip dosažení potřebné rentability i při snižování cen výrobků, zakotvený i v programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu. Situace roku 2004 byla z tohoto hlediska zcela opačná. Hutní výrobci byli nuceni utlumit v cenách svých finálních výrobků prudce rostoucí ceny vstupních surovin a materiálů. Růst cen surového železa a polotovarů byl v roce 2004 výrazně vyšší než růst cen finální výroby. To se projevilo ve zvýšení podílu materiálových nákladů na tržbách a v nižší než očekávané míře zisku u rozhodujících výrobců. Očekávaný boom na trhu hutních výrobků se v závěru roku 2004 zpomalil. To vedlo k nahromadění zásob u výrobců a odběratelů a dále zvyšovalo náklady. Výrazně oslabila dynamika růstu ve státech Západní Evropy, což vedlo k růstu dovozu. Podíl dovozu na zjevné domácí spotřebě dosáhl v roce 2004 již téměř 70 % z 60% úrovně let 2001-2002 a i v roce 2005 zůstává na úrovni 67 %. Vyskladnění zásob vedlo k poklesu výroby v roce 2005 a ze strany velkých výrobců bylo i diktováno snahou o udržení cen, což se v podstatě podařilo. Na nižší úroveň tržeb, než byla očekávána, mělo vliv i zhodnocování české koruny. Tabulka 12.6 Náklady celkem v b.c. v letech 2000 - 2005

(mil. Kč) b. c. OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5

OKEČ 27 meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.)

2000 112 10 17 16 22

950,0 642,9 961,3 028,7 219,2

2001 100 12 15 18 28

162,8 064,8 824,9 307,6 115,0

2002 85 11 14 14 27

820,9 364,7 420,0 557,8 022,7

2003 96 12 14 15 24

709,1 059,0 759,1 083,9 239,5

2004 150 16 13 17 27

188,3 807,9 695,8 574,9 707,8

2005* 162 17 13 18 30

313,2 976,3 701,2 250,2 732,3

179 802,1

174 475,1

153 186,1

162 850,6

225 974,7

242 973,2

x 100,0

97,0 97,0

87,8 85,2

106,3 90,6

138,8 125,7

107,5 135,1


Všechny tyto faktory vedly k rychlejšímu růstu nákladů v porovnání s růstem tržeb. Zatímco tržby v b.c. se zvýšily meziročně o 3,3 %, náklady stouply o 7,5 %. Důsledkem byl pokles přidané hodnoty a snížení produktivity práce. V roce 2006 předpokládáme obnovení dynamiky růstu hutního průmyslu, o čemž svědčí výsledky 1. čtvrtletí roku. Nejen dynamický růst HDP, ale zejména vývoj zakázek u hlavních odběratelů vytváří příznivé předpoklady k obnovení dynamiky růstu v roce 2006. Tabulka 12.7 Osobní náklady v b.c. v letech 2000 - 2005

(mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

9 939,1 1 231,5 1 713,9 1 243,9 4 176,5

9 747,4 1 378,5 1 694,9 1 441,4 5 353,9

8 1 1 1 5

224,0 494,2 595,0 462,9 512,9

9 250,9 1 331,3 1 491,1 1 359,8 4 830,2

10 718,0 1 785,6 1 307,7 1 490,8 5 174,9

18 304,9

19 616,1

18 289,0

18 263,3

20 477,0

19 456,9

x 100,0

107,2 107,2

93,2 99,9

99,9 99,8

112,1 111,9

95,0 106,3

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5

OKEČ 27 meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.)

2004

2005* 9 1 1 1 5

240,5 763,1 401,2 535,6 516,5


12.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Růst výroby a tržeb z hutní výroby byl v podmínkách pokračující restrukturalizace ocelářského průmyslu doprovázen i v roce 2005 další redukcí počtu pracovníků (viz tab. č. 12.5). Výrazné bylo meziroční snížení zejména v oboru 27.1 (-7,3 %). Pokračoval i růst nominálních průměrných výdělků diferencovaně podle jednotlivých oborů, přičemž snížení produktivity (viz tab. č. 12.8) znamenalo i nižší 211


meziroční tempo růstů průměrných výdělků a pokles osobních nákladů celkem (viz tab. č. 12.7). Při průměrné inflaci znamenalo i toto tempo růst reálných výdělků. Růst nominálních mezd souvisí i se změnou kvalifikační struktury pracovníků a s růstem mzdové náročnosti. Pokles výkonů a tržeb znamenal mírné zvýšení mzdové náročnosti, mzdová náročnost však zůstala výrazně pod úrovní roku 2003. Zvýšení podílu osobních nákladů na přidané hodnotě signalizuje na druhé straně snížení tvorby zisku a rentability, zejména za situace růstu podílu odpisů v důsledku modernizace výrobně-technické základny v rámci restrukturalizace. Tabulka 12.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. a ve s.c. v letech 2000 - 2005 (tis. Kč/zam.) b.c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005*


460,2 342,4 366,5 502,3 287,9

507,0 421,0 389,4 538,5 322,0

498,9 401,8 388,6 463,4 299,2

687,3 411,8 492,1 636,3 331,3

1 238,3 455,2 605,2 726,6 365,6

1 091,0 558,0 608,0 675,0 391,3

OKEČ 27

397,7

430,1

405,3

530,8

788,0

727,0

meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.)

x 100,0

108,1 108,1

94,2 101,9

131,0 133,5

148,5 198,2

92,3 182,8

(tis. Kč/zam.) s.c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005*


460,2 342,4 366,5 502,3 287,9

481,1 384,3 370,6 466,6 308,6

565,5 411,2 366,7 462,5 306,3

701,3 399,4 440,0 605,3 333,8

626,4 203,9 311,0 292,5 216,4

494,3 217,9 297,8 244,0 214,8

OKEČ 27

397,7

405,0

432,2

530,0

401,0

336,1

meziroční index (s.c.) kumulovaný index (s.c.)

x 100,0

101,8 101,8

106,7 108,7

122,6 133,3

75,7 100,8

83,8 84,5

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5


Tabulka 12.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2000 - 2005

(-) OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5

OKEČ 27

2000

2001

2002

2003

2004

2005*

0,602 0,714 0,640 0,505 0,707

0,615 0,613 0,653 0,526 0,681

0,657 0,697 0,689 0,632 0,775

0,505 0,684 0,579 0,481 0,750

0,346 0,658 0,497 0,459 0,728

0,365 0,552 0,520 0,530 0,703

0,625

0,627

0,693

0,569

0,438

0,464


Z grafu č. 12.5 vyplývá, že v roce 2003 rostla produktivita práce oboru 27 rychleji než v průměru za celý zpracovatelský průmysl a tento trend, měřeno dynamikou tržeb, se ještě zvýraznil v roce 2004. To se změnilo v roce 2005, kdy pokles výroby i tržeb ve srovnatelných cenách znamenal i výrazný pokles přidané hodnoty (viz výše). Pro odvětví hutní výroby bude do budoucna rozhodující tlak na zvyšování produktivity práce na úroveň vyspělých trhů. To bude realizováno cestou nových investic, s minimálními nároky na obsluhu. Růst produktivity se přitom bude vyvíjet v souladu s tendencí k vyrovnávání průměrných výdělků a ve vazbě na cenovou úroveň vnitřního trhu. Kritériem bude dosahovaná míra rentability, která zajistí potřebnou míru investic. Dosahování dlouhodobé rentability a řešení sociálních důsledků restrukturalizace je součástí Programu restrukturalizace ocelářského průmyslu, Doprovodného sociálního programu a řady dalších. Nové investice mají přímý vliv na produktivitu v oblasti úspory mzdových i materiálových a energetických nákladů, kde bude do budoucna významně působit také cenový faktor. Pohybům cen základních surovin (šrot, železná ruda, zemní plyn, el. energie) se bude přizpůsobovat i strategie relace 212

Výroba základních kovů a hutních výrobků 120

140 %

%

120

100

100

80

60

80 2000

2001

2002

2003

2004

2005*

Produktivita práce z účetní PH OKEČ 27 Produktivita práce z účetní PH ZP

2000

2001

2002

2003

2004

2005*

Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 27 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP

Pozn.: produktivita práce z účetní PH ve s.c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b.c. * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 12.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 2000 - 2005

podílů jednotlivých technologií (např. relace výroby oceli v el. pecích a konvertorech). Ceny energií bude ovlivňovat i státní strategie podpory či útlumu základních energetických zdrojů vč. tzv. „ekologické daňové reformy“.

12.6. Zahraniční obchod 12.6.1. Vývoj zahraničního obchodu V roce 2005 došlo k nárůstu objemu vývozu výrobků SKP 27 v b.c. meziročně o 7,2 % i přesto, že v hmotném vyjádření se objem vývozu zvýšil pouze o 0,6 %. Rozdíl je dán změnou sortimentní skladby výrobků, růstem vývozních cen (o cca 15 %) a kursovými vlivy. Téměř 85% podíl na celkovém objemu vývozu mají výrobky SKP 27.1 - 27.3, z toho největší podíl mají výrobky SKP 27.1, tj. dlouhé a ploché válcované výrobky. Na meziročním nárůstu celkového objemu vývozu se však nejvýrazněji podílely výrobky SKP 27.2 - ocelové trubky, kde se projevil výrazný meziroční růst vývozních cen (o 25 %). Z hlediska hodnocení celkového sledovaného období dochází k postupnému růstu objemu vývozu výrobků SKP 27, přičemž k nejvýraznějšímu meziročnímu růstu objemu vývozu došlo v roce 2004 (o 42 %), tj. po vstupu ČR do EU. Celkově se objem vývozu za sledované období zvýšil o 72 %, z toho nejvýrazněji u vývozu výrobků SKP 27.1 (o 106 %). Pozitivem je dynamičtější růst vývozu ocelářských výrobků z legovaných ocelí oproti nelegovaným, přičemž jejich podíl na celkovém vývozu za rok 2005 činil již 15 % a v hodnotovém vyjádření již 25 % (v roce 2000 to bylo pouze necelých 10 %). Celkový objem dovozu výrobků SKP 27 v b.c. v roce 2005 se meziročně zvýšil o 11 % a v hmotném vyjádření o 13,3 %. Nepatrný rozdíl je dán, vedle sortimentní skladby výrobků, především vývojem dovozních cen (růst pouze o 0,5 %). Podíl výrobků SKP 27.1-27.3 na celkovém objemu dovozu tvoří 67 %, což je podstatně méně než u vývozu, neboť 33% podíl na celkovém objemu dovozu zaujímají výrobky SKP 27.4 - neželezné kovy. I u dovozu však největší podíl představují výrobky SKP 27.1, u kterých byl dosažen také nejvyšší meziroční růst objemu dovozu v roce 2005. Z hlediska hodnocení celkového sledovaného období dochází k postupnému růstu dovozu výrobků SKP 27, přičemž k nejvýraznějšímu meziročnímu růstu dovozu, obdobně jako u vývozu, došlo po vstupu ČR do EU v roce 2004 (o 43 %). Celkově se dovoz za sledované období zvýšil o 65 %, nejvýrazněji u výrobků SKP 27.1 (o 110 %). Přestože se neustále vyrovnává průměrná vývozní cena výrobků SKP 27 s cenou dovozní (vývozní ceny v roce 2005 dosáhly cca 90% úroveň cen dovozních), dochází k postupnému růstu pasivního salda zahraničního obchodu oboru SKP 27 v hodnotovém vyjádření. Tuto skutečnost ovlivňuje především skupina výrobků SKP 27.4 a také skupina výrobků 27.3. V roce 2005 se do pasivního salda dostal i zahraniční obchod výrobků 27.1, a to v důsledku výrazného růstu dovozu plochých výrobků. Ostatní výrobky skupiny SKP 27.1 a výrobky SKP 27.2 si udržují aktivní saldo zahraničního obchodu. 213

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 12.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000 - 2005

Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

2000

2001

36 9 6 16

566,5 241,0 322,4 030,5 x

2003 42 9 7 17

242,7 344,3 224,3 647,5 x

2004 63 13 11 20

217,2 892,9 144,8 574,9 x

2005


31 558,3 9 918,7 9 146,0 17 188,4 x

35 11 8 16

SKP 27

67 811,4

73 542,8

68 160,4

76 458,8

108 829,8

116 666,1

x

108,5

92,7

112,2

142,3

107,2

meziroční index

976,7 698,3 941,4 926,4 x

2002

65 19 11 20

092,1 039,6 608,4 926,0 x

Dovoz celkem (mil. Kč) SKP

2001

2002


33 8 11 35

2000 305,2 762,4 304,8 587,1 x

35 155,1 9 425,1 11 300,5 37 334,6 x

34 133,4 8 631,8 8 246,6 34 787,3 x

38 9 9 35

SKP 27

88 959,5

93 215,3

85 799,1

92 326,6

132 332,0

146 848,4

x

104,8

92,0

107,6

143,3

111,0

meziroční index

2003 060,1 199,7 213,4 853,4 x

2004 61 12 13 45

340,4 384,7 143,9 463,0 x

2005 69 13 15 48

812,8 742,3 099,4 193,9 x

Saldo (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004


-1 1 -2 -18

746,9 156,3 158,8 398,7 x

821,6 2 273,2 -2 359,1 -20 408,2 x

2 433,1 609,2 -1 924,2 -18 756,8 x

4 182,6 144,6 -1 989,1 -18 205,9 x

1 1 -1 -24

876,8 508,2 999,1 888,1 x

SKP 27

-21 148,1

-19 672,5

-17 638,7

-15 867,8

-23 502,2

2005 -4 5 -3 -27

720,7 297,3 491,0 267,9 x

-30 182,3

Údaje k 9.3.2006 Pramen: ČSÚ

12.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Rozšířením trhu EU o nové země došlo ke zvýšení jak vývozu, tak dovozu. Téměř 80 % vývozu výrobků SKP 27 je určeno do zemí EU-25 a téměř 90 % dovozu výrobků SKP 27 přichází ze zemí EU25. Postupně však narůstá dovoz i ze zemí SNS (Rusko a Ukrajina). Vzájemný obchod ČR s výrobky SKP 27 probíhá nejintenzivněji s Německem, Slovenskem, Polskem, Itálií a Rakouskem (60 % celkového zahraničního obchodu ČR s výrobky SKP 27). Z hlediska meziroční dynamiky růstu objemu vývozu je výraznější trend u vývozu do nových zemí EU, zatímco u dovozu je vyšší meziroční dynamika ze starých zemí EU.

214

Výroba základních kovů a hutních výrobků Vývozní teritoria v roce 2005

Slovensko 11 %

Polsko 10 %

Itálie 6%

Německo 28 %

USA 5%

Rakousko 5% V. Británie 4% Maďarsko 3%

Ostatní 28 % Dovozní teritoria v roce 2005

Polsko 11 % Slovensko 13 %

Německo 27 %

Rakousko 6%

Itálie 5%

Ukrajina 4% Francie 4% Rusko 3%

Ostatní 27 %


Graf 12.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2005 - SKP 27

12.6.3. Tuzemská spotřeba 12.6.3.1. Tuzemská spotřeba výrobků Tuzemská spotřeba ocelářských výrobků v roce 2005 meziročně vzrostla jak v hodnotovém, tak v hmotném vyjádření. Ve hmotných jednotkách se tuzemská spotřeba výrobků SKP 27.1 až 27.3 meziročně zvýšila o 1,1 % a výrobků SKP 27.4 o 2,4 %. V hodnotovém vyjádření pak meziroční nárůst spotřeby výrobků SKP 27.1 až 27.3 dosáhl 5 % a výrobků 27.4 pak 6,9 %. Dominantní postavení si stále udržují výrobky SKP 27.1 s téměř 75% podílem z celkové spotřeby výrobků SKP 27. Z hlediska podílu jednotlivých sortimentních skupin výrobků SKP 27.1-27.3 na celkové zjevné spotřebě ocelářských výrobků si udržuje dominantní postavení spotřeba plochých výrobků, dlouhých výrobků a ocelových trubek s cca 90% podílem. Vzájemný podíl spotřeby plochých a dlouhých výrobků je téměř přesně v opačném poměru proti jejich domácí produkci, což otvírá prostor pro růst dodávek z dovozu. Největšího růstu tuzemské spotřeby bylo docíleno u plochých výrobků s povrchovou úpravou a plochých výrobků válcovaných za studena, tj. u sortimentů, které v tuzemsku nejsou vyráběné vůbec nebo jen v omezené míře. Z hlediska původu dodávek na tuzemský trh je možno konstatovat, že po nárůstu podílu dovozu na zjevné spotřebě v roce 2001 na 59,2 % se tento podíl dodávek v roce 2003 následně snížil na 51,5 %, ale v průběhu roku 2004 se opětovně zvýšil na 54,8 % a v roce 2005 dosáhl více jak 60 %. Zvýšený růst dodávek ocelářských výrobků od tuzemských výrobců na domácí trh nestačí krýt rostoucí poptávku, která musí být naplněná zvýšeným dovozem. V oblasti výrobků SKP 27.4 si dominantní postavení udržuje spotřeba hliníku s podílem více jak 65 % z celkového objemu spotřeby neželezných kovů. Tuzemská spotřeba ocelářských výrobků (SKP 27.1 - 27.3) v roce 2005 mírně překročila 5,2 mil. tun, což představuje cca 513 kg na obyvatele za rok. Tím se Česká republika zařadila mezi nejvyspělejší země Evropy i světa. Téměř 80 % spotřeby výrobků SKP 27.1 - 27.3 se realizuje ve 4 odběratelských odvětvích v pořadí OKEČ 28 (Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků), OKEČ 34 - 35 (Výroba motorových 215


vozidel a ostatních dopravních prostředků), OKEČ 45 (Stavebnictví) a OKEČ 29 (Výroba a opravy strojů a zařízení). Tabulka 12.11 Tuzemská spotřeba v b.c. v letech 2000 - 2005

(mil. Kč) b. c.

2000

2001 167 7 13 36

614,2 788,1 897,5 404,0 x

163 7 9 32

126,9 473,2 652,3 087,5 x

2003 146 9 10 34

646,8 527,0 243,5 338,9 x

2004 218 12 14 48

113,7 598,2 038,4 418,6 x

2005*


120 9 15 42

SKP 27

187 534,0

225 703,9

212 340,0

200 756,2

293 169,0

308 821,7

x 100,0

120,4 120,4

94,1 113,2

94,5 107,1

146,0 156,3

105,3 164,7

meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.)

210,9 281,9 844,0 197,2 x

2002

226 14 16 51

220,0 839,0 015,7 747,1 x

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO, pozn.: změna metodiky výpočtu

12.7. Investice Největší část investic v hutním průmyslu měla v minulosti charakter přímých zahraničních, akvizičních investic. Investiční pobídky se uplatňují pouze v omezeném rozsahu a v sortimentu, který není pokryt tuzemskými výrobci. Rozhodující část investic, z hlediska výše vynaložených rozpočtových nákladů, je realizována v několika největších ocelářských podnicích, které jsou schopny zabezpečit jejich finanční krytí i při dlouhodobé návratnosti. Největší z nich jsou specifikovány v investiční části Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu, vč. programů likvidace a útlumu kapacit. Stále vyšší důraz je kladen na ekologické investice. Zabezpečení potřebné míry investování ve velkých hutních konglomerátech vyžaduje soustředění finančních prostředků z různých zdrojů. Současné výsledky samotného ocelářského průmyslu však i v globálním měřítku vytvářejí dostatečné finanční zdroje na akvizice. To vytváří pozitivní klima pro investování do technologie i do akvizic. 12.7.1. Přímé zahraniční investice V návaznosti na privatizaci dochází k růstu přímých zahraničních investic do oboru OKEČ 27, přičemž dynamika tohoto růstu je výraznější než v případě celého zpracovatelského průmyslu. Obojí souvisí s rostoucí globalizací, kdy dochází k významné koncentraci kapitálu v rukou největších světových společností. Tabulka 12.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 27

(v mil. CZK) Zahr. investice v ČR Tuzem. investice v zahraničí

k 31.12.2000 9 960,2 13,8

k 31. 12. 2001

k 31. 12. 2002

k 31. 12. 2003

k 31. 12. 2004

11 957,0 122,8

12 598,7 1,5

26 918,8 75,3

36 917,8 580,9

Pramen: ČNB

To je i případ společnosti Mittal Steel, v současnosti světové jedničky v ocelářském průmyslu, která vstoupila do společnosti Nová huť, a.s., a společnosti Evraz Holdings, jež zprivatizovala státní podíl ve společnosti Vítkovice Steel. V letech 2004 a 2005 tvoří největší podíl přímých zahraničních investic v tuzemsku reinvestovaný zisk. V porovnání s výší zahraničních investic jsou investice tuzemských společností podnikajících v oboru v zahraničí méně významné, přesto jejich podíl v posledních letech 216


(a zvláště v roce 2005) významně roste, a to i v relaci ke zpracovatelskému průmyslu celkem (viz graf č. 12.7). 5 000

400 %

%

4 000

300

3 000 200 2 000 100

1 000

0

0 2000

2001

2002

2003

2004

2000

2001

2002

2003

2004

Přímé zahraniční investice OKEČ 27

Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 27

Přímé zahraniční investice ZP

Tuzemské investice v zahraničí ZP

Pramen: ČNB

Graf 12.7 Tuzemské a zahraniční investice

12.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Transformační kroky realizované před vstupem ČR do EU prokázaly, že české hutnictví zvládlo adaptaci na výstupy analýzy potřeb ze všech hlavních marketingových pohledů: tj. v tuzemské spotřebě, exportních možnostech i dovozních potřebách. Přes stagnaci ekonomiky řady zemí EU náš objem exportu do zemí EU oproti ostatním zemím CEFTA trvale roste, jak dokumentuje tabulka 12.13. Srovnání úrovně výroby s vyspělými zeměmi EU ukazuje stále ještě nižší úroveň produktivity práce, ale i nižší výdělkovou úroveň a ve zmenšující se míře dosud přetrvávající nižší technickou úroveň provozovaných zařízení. Tato situace, která dosud snižuje konkurenční úroveň českého hutnictví, se v důsledku privatizace, oddlužení velkých výrobců a realizace programu restrukturalizace v posledním období rychle mění. Příznivé finanční výsledky zejména v roce 2004, a z hlediska investování do inovací uspokojivé i v roce 2005, umožnily všem třem rozhodujícím ocelářským společnostem zvýšit kvalitu výrobků, přecházet na hodnotnější sortiment a upevňovat si tím konkurenční pozici. Také střední podniky zaměřené především na finální produkci investovaly cílevědomě a tímto směrem je dále orientována investiční činnost. Vývoj životaschopnosti je pro ocelářskou výrobu v ČR vyhodnocován dvakrát ročně monitorovací zprávou o plnění Národního programu restrukturalizace pro EK. Vyplývá z ní, že odvětví se cílovým parametrům životaschopnosti trvale přibližuje a jejich dosažení je reálné. Konkurenční schopnost odvětví prokazuje téměř 80% podíl dodávek do zemí EU na celkovém exportu. Do probíhajícího procesu konsolidace ocelářství na globální bázi, jakožto cesty pomáhající udržovat konkurenční schopnost, se již prakticky zapojily Mittal Steel Ostrava a v jejich rámci i Válcovny plechu Frýdek Místek. Podobně Vítkovice Steel, jejichž ruský vlastník otevírá společnosti další exportní možnosti otevřením ruského trhu, výrazně zlepšují kvalitu i sortiment svých tlustých plechů. Strategické záměry ve zhodnocování výrobkového sortimentu se daří již po několik let realizovat i Třineckým železárnám. Vážným faktorem oslabujícím konkurenční schopnost mohly být v roce 2005 alokace emisních povolenek CO2, limitujících růst výrob. Pokles výroby, zčásti i v důsledku strategie raději udržet hodnotu než vyrobené množství, toto ohrožení utlumil. Potenciální ohrožení však může trvat i nadále, jestliže převládnou administrativní přístupy v přidělování povolenek. Nárůsty cen vstupů v letech 2004 a 2005 a jejich pokračování v roce 2006 mohou být vážným problémem, nebude-li je možno promítnout do cen odběratelům. V roce 2005 je ocelářství částečně utlumilo na vrub svých finančních výsledků. Pokud chceme srovnat úroveň produktivity práce v paritě HDP, lze ji odhadnout na cca 65-70 % EU15, v závislosti na sortimentu. Nižší produktivita souvisí s nižší mzdovou úrovní, což se projevuje doposud jako komparativní výhoda a vyvažující faktor. Na druhou stranu, hutnictví je stále koncentrovanějším oborem, zejména z hlediska vlastnických vztahů, ale i v obchodních vztazích a sdílení společného know217


how a tzv. globalizace přispívá sama ke srovnání technické úrovně a produktivity (viz např. Sandvik, Mittal Steel apod.). Tabulka 12.13 Vývoj exportu výrobků SKP 27 do zemí EU od roku 2000 před vstupem do EUabulka

(tis. ECU, EUR, %)

2000

2001

2002

2003

1. -4. 2004

z CEFTA meziroční index

6 195 164 x

6 756 533 109,1

6 548 520 96,9

6 706 129 102,4

3 268 678 97,6

z toho z ČR meziroční index

1 096 890 x

1 268 667 115,7

1 306 467 103,0

1 419 911 108,7

770 311 104,2

Pramen: EUROSTAT

Tabulka 12.14 Vývoj exportu výrobků SKP 27 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu do EU (tis. EUR, %)

5.- 12. 2004

z ČR z nově přistoupivších zemí z vyspělých zemí EU (15) ze zemí OECD (mimo členy EU)

2 9 94 15

503 056 886 151

858 734 992 099

Pramen: EUROSTAT

Pozitivní efekt do hospodaření přinesl vstup ČR do EU. Pro mnoho společností se rozšířením trhu jejich situace zlepšila (viz např. dříve probíhající tzv. antidumpingová řízení), a to i při nutnosti respektovat nová celní opatření na vnější hranici EU. Proces globalizace, zejména pak konsolidace nabírá nové dimenze i charakter. Přestože v posledních letech vzniklo ve světě několik mamutích ocelářských společností s roční výrobou oceli kolem 40 mil. t, je ocelářský průmysl ve srovnání se svými dodavatelskými i odběratelskými odvětvími ještě stále nedostatečně konsolidován. Teprve nadcházející etapa tvorby nadnárodních kolosů s roční výrobou cca 100 mil. t oceli (viz fúze Mittal-Arcelor) vyjednávací pozici usnadní. Zatímco dodávky železných rud dnes ovládají celosvětově tři společnosti, a šest hliníkářských společností reprezentuje polovinu světové výroby hliníku, deset největších ocelářských společností s výrobou oceli přes 250 mil. t představuje pouze zhruba čtvrtinový podíl na celosvětové výrobě oceli. Negativní vliv na straně vstupů má také silně koncentrovaná výroba elektrické energie a malá možnost měnit jejího dodavatele.

12.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Hutní průmysl má v rámci zpracovatelského průmyslu a stavebnictví z pohledu intenzity spotřeby základních hutních výrobků trvalé opodstatnění. Hlavními spotřebiteli oceli zůstávají i nadále strojírenský sektor včetně automobilového průmyslu, následovaný stavebním sektorem. S uváděním do provozu dalších kapacit výroby automobilů v ČR lze předpokládat také širší zapojení českého ocelářského průmyslu a hutní společnosti se na to již připravují. Trendy a budoucí vývoj hutnictví je zapotřebí vidět v procesu konsolidace. Kvantitativní stránkou procesu konsolidace je koncentrace. K ní docházelo již dříve hlavně cestou budování vysokokapacitních jednotek a dnes zejména fúzemi a strategickými aliancemi. Do tohoto celosvětově nastoupeného trendu se zapojuje v ČR i obor 27. Prvním krokem byla privatizace Nové huti, a.s. do skupiny LNM Holdings (Ispat) a následně do společnosti Mittal Steel, největšího světového ocelářského výrobce. V loňském roce to bylo začlenění Vítkovice Steel do ruského ocelářského komplexu Evraz Holdings, kde stát získal 7 mld. Kč a Vítkovicím Steel se otevřel perspektivně rostoucí ruský ocelářský trh. V oblasti výrobkového sortimentu se i nadále zcela jednoznačně budou prosazovat posuny směrem k výrobkům s vyšší užitnou hodnotou jako nezbytné opatření k udržení životaschopnosti. V důsledku 218


privatizace globálními investory se výrobkové i technologické portfolio bude stále více podřizovat globální strategii těchto investorů. Zpracovatelský průmysl bude v důsledku toho, nepodaří-li se mu sjednávat kontrakty dlouhodobého charakteru, více závislý na flexibilitě světového trhu s hutními výrobky. Nicméně je třeba upozornit na současnou celosvětově napjatou situaci v zásobování základními vstupy. Koksovatelné uhlí, resp. koks, železné rudy a šrot, jsou kritickými body pro další rozvoj a v některých případech již i pro udržení dosavadní úrovně ocelářské výroby. Napjatost ve fyzické disponibilitě vstupů výrazně ovlivňuje jejich cenový růst a ten je přenášen do cen ocelářských výrobků, což negativně ovlivňuje konkurenční schopnost jednotlivých zpracovatelů oceli. V roce 2006 se intenzita působení těchto vlivů sice snižuje, pokračující trend vývoje v této nižší intenzitě působení na ceny vstupů lze ale očekávat ještě po několik let, především u železných rud a otazník visí nad vývojem cen zemního plynu. Vývoj v odvětví výrazně ovlivňuje i legislativa EU přijímaná v oblasti životního prostředí. Pro splnění požadavků plynoucích z této legislativy jsou v hutnictví vynakládány každým rokem značné prostředky. Očekává se, že do prostředků na ekologizaci hutní výroby bude nutno až do roku 2012 ročně vkládat cca 4 - 6 mld. Kč pro splnění požadavků legislativy pro obchodování skleníkovými plyny, ekologické daňové reformy, integrovaného registru znečištění, průběžného zpřísňování legislativy pro emise do ovzduší a vody, pro pevné odpady a dalších okruhů. Pro bezprostředně následující období bude rozhodující pokračující poptávka po hutních materiálech, především z oblasti Číny a Jihovýchodní Asie, která se v roce 2005 přechodně snížila. Pro Českou republiku a „nové země EU“ platí, že jejich ekonomický vývoj pokračuje rychlejším tempem než ve zbylé části EU. Pro nejbližší období bude proto rozhodující přírůstek poptávky v těchto zemích, na pozadí pokračující konjunktury v Asii a oživení v USA. Pro další období očekáváme udržení pozitivních výsledků v období do konce roku 2007, což souvisí: z z

s určitou cykličností hospodářského vývoje s očekávaným vývojem ekonomik zemí EU (2 - 3 % růstu HDP) a ČR (3,5 - 4 %)

V roce 2008 očekáváme dosažení 75 - 85% úrovně produktivity a efektivnosti k ocelářství EU a 90 95% v r. 2012. Stěžejní úkoly hutní výroby nezbytné pro zvýšení její konkurenceschopnosti v rámci EU jsou na nejbližší období tyto: z z z

uplatnění ekologické legislativy do roku 2007 (IPPC, BAT), dokončení restrukturalizačních programů ocelářství a vytvoření rovných podmínek pro hutní společnosti udržení a posílení životaschopnosti dobudováním výrobkových řetězců, koncentrace kapacit konkurenčně schopných výrob s účastí Třineckých železáren a vznik silných celků s výrazně nadnárodní působností (dnes již zřejmé cesty společnosti Mittal Steel Ostrava a Vítkovice Steel začleněním do nadnárodních společností).

219

12. Výroba základních kovů a hutních výrobků - OKEČ 27

Recommend Documents