100 let sboru dobrovoln´ych hasiˇc˚ u Labutice (1910–2010) Josef URBAN 19. 6. 2010
1
Obsah ´ 1 Uvod
3
2 Z´ akladn´ı informace
4
3 Struˇ cn´ a historie obce 3.1 Vznik obce (1786–1918) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Prvn´ı republika a Protektor´at (1918–1945) . . . . . . . . . . . 3.3 Pov´aleˇcn´ y v´ yvoj (1945–2010) . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5 5 5 6
4 Sbor dobrovoln´ ych hasiˇ c˚ u 4.1 Poˇca´tky SDH na Drahansk´e vrchovinˇe 4.2 Vznik a prvn´ı l´eta (1910–1945) . . . . 4.3 Pov´aleˇcn´a l´eta (1945–1990) . . . . . . . 4.4 Souˇcasnost sboru (1990–2010) . . . . . 4.5 Technick´e vybaven´ı SDH Labutice . . . 5 Z´ avˇ er
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
8 . 8 . 8 . 9 . 11 . 12 14
´ 1 UVOD
1
3
´ Uvod
Tato struˇcn´a pr´ace je vˇenov´ana 100. v´ yroˇc´ı vzniku Sboru dobrovoln´ ych hasiˇc˚ u Labutice. Kv˚ uli omezen´ ym ˇcasov´ ym, pramenn´ ym a sekund´arn´ım zdroj˚ um jsem ji musel v´ yraznˇe zredukovat, a i proto se v ˇza´dn´em pˇr´ıpadˇe nejedn´a o odbornou studii. Jde sp´ıˇse o struˇcn´ y n´astin v´ yvoje m´ıstn´ıho sboru a jeho zaˇclenˇen´ı do spoleˇcensko-kulturn´ıho a historick´eho v´ yvoje obce Labutice. Pr´ace je rozdˇelena na nˇekolik ˇca´st´ı. Po z´akladn´ıch informac´ıch o samotn´e obci je dalˇs´ı ˇca´st vˇenov´ana historick´emu v´ yvoji Labutic. N´aslednˇe je hlavn´ı pozornost pˇrirozenˇe zamˇeˇrena na dˇejiny Sboru dobrovoln´ ych hasiˇc˚ u Labutice v pr˚ ubˇehu sta let. Nechyb´ı zde ani popis aktu´aln´ıho person´aln´ıho obsazen´ı a technick´eho vybaven´ı spolku. Pro upˇresnˇen´ı chci podotknout, ˇze jsem v´ yraznˇe ˇcerpal ze sv´e pr´ace, kter´a je vˇenov´ana ke 220. v´ yroˇc´ı zaloˇzen´ı obce (2006) a z novodob´e kroniky Sboru dobrovoln´ ych hasiˇc˚ u Labutice. Region´aln´ı ˇci celost´atn´ı informace jsem z´ıskal prim´arnˇe z region´aln´ıch prac´ı a pˇr´ıspˇevk˚ u.
´ ´I INFORMACE 2 ZAKLADN
2
4
Z´ akladn´ı informace
M´ıstn´ı ˇca´st Labutice leˇz´ı na jihoz´apadˇe Olomouck´eho kraje, v severn´ı ˇc´asti b´ yval´eho okresu Prostˇejov, 7 km jiˇznˇe od mˇesta Konice. Obec m´a celkem 55 st´al´ ych obyvatel a v souˇcasn´e dobˇe je m´ıstn´ı ˇc´ast´ı obce Suchdol (spolu s Jednovem). Katastr´alnˇe soused´ı na z´apadˇe s Brodkem u Konice, na jihu s Hrochovem, na v´ ychodˇe s Jednovem a na severu se Lhotou u Konice. Labutice jsou od sv´eho vzniku pˇrifaˇreny k ˇr´ımskokatolick´e farnosti Jednov. Farnost je souˇca´st´ı konick´eho dˇekan´atu, kter´ y patˇr´ı pod olomouck´e arcibiskupstv´ı. Nadmoˇrsk´a v´ yˇska obce je 575 metr˚ u nad moˇrem. V´ ymˇera obce zab´ır´a celkem 158 hektar˚ u plochy. Zastavˇen´a ˇca´st vsi je silniˇcn´ıho charakteru bez n´avsi. Tento typ se velmi ˇcasto objevoval v nˇemeck´ ych osad´ach a nejinak je tomu i v Labutic´ıch. Katastr´aln´ım u ´zem´ım obce proch´az´ı silnice III. tˇr´ıdy ˇc. 37356 (Ptensk´ y Dvorek - Brodek u Konice). Nejbliˇzˇs´ı ˇzelezniˇcn´ı zast´avka je na Straˇzisku (5 km) a autobusov´e spojen´ı m´a obec pravideln´ ymi linkami spoleˇcnosti FTL Prostˇejov.
ˇ A ´ HISTORIE OBCE 3 STRUCN
3 3.1
5
Struˇ cn´ a historie obce Vznik obce (1786–1918)
Labutice byly zaloˇzeny dne 1. ledna 1786 parcelac´ı pansk´eho dvora, kter´ y patˇril statku suchdolsk´emu (souˇc´ast Ptensk´e panstv´ı). Na pozemku se usadilo celkem 23 nov´ ych osadn´ık˚ u, kteˇr´ı v drtiv´e vˇetˇsinˇe byli Nˇemci z nedalek´eho (Nˇemeck´eho) Brodku. P˚ uvodnˇe mˇely Labutice nˇemeck´e jm´eno Schwanenberg, kter´e bylo osadˇe d´ano na poˇcest tehdejˇs´ıho guberni´aln´ıho rady Schwanenberga. Poˇceˇstˇen´ım vzniklo jm´eno Labutice (Schwan = labut’), kter´e se pozdˇeji dostalo i do znaku obce. Domnˇenka, ˇze byly Labutice pojmenov´any po velk´ ych hejnech labut´ıch pob´ yvaj´ıc´ıch v tehdy rozs´ahl´em rybn´ıku (dneˇsn´ı poˇza´rn´ı n´adrˇz), se nezakl´ad´a na pravdˇe. Prvn´ım majitelem Labutic byl tzv. n´aboˇzensk´ y fond, kter´ y byl zruˇsen ve 20. letech 19. stolet´ı. V roce 1825 koupil Ptensk´e panstv´ı francouzsk´ y hrabˇe Filip Ludv´ık Saint-Genois, a po jeho smrti pˇrevzal spr´avu nad u ´zem´ım syn Moˇric. V roce 1878 koupil Ptensk´e panstv´ı kn´ıˇze Jan II. Lichtenˇstejnsk´ ya pˇripojil ho ke sv´emu panstv´ı na Plumlovˇe. To z˚ ustalo v jeho drˇzen´ı aˇz do roku 1931. Po zruˇsen´ı patrimoni´ı v roce 1848 zaˇcal velk´ y kulturn´ı a spoleˇcensk´ y rozmach obce. Od roku 1850 byl v Labutic´ıch ustanoven m´ıstn´ı obecn´ı v´ ybor v ˇcele se starostou. Nutno vˇsak podotknout, ˇze do vzniku republiky byli nejvyˇsˇs´ı pˇredstavitel´e obce nˇemeck´e n´arodnosti. Aˇz na drobn´e potyˇcky tu vˇsak ˇzily obˇe n´arodnosti relativnˇe v poklidu. V roce 1900 za pˇrispˇen´ı nˇemeck´e honorace z nedalek´eho Brodku vznikla labutick´a (nˇemeck´a) ˇskola. D˚ uvodem byla hlavnˇe snaha pos´ılit tamˇejˇs´ı nˇemeckou komunitu. M´ıstn´ı obˇcan´e se nejˇcastˇeji ˇzivili tkalcovstv´ım, a proto na pˇrelomu 19. a 20. stolet´ı byl tkalcovsk´ y stav skoro v kaˇzd´em domku. K tomu mˇely jeˇstˇe vˇsechny domky sv´a pol´ıˇcka, kde si lid´e pˇestovali nejˇcastˇeji brambory, ˇzito, oves ˇci tuˇr´ın. Nezbytnost´ı byl i dom´ac´ı dobytek, kter´ y chud´ı lid´e pouˇz´ıvali tak´e k orbˇe. I relativnˇe ospalou“ vesnici, jakou Labutice byly, pˇrirozenˇe ” zas´ahly dvˇe velk´e v´aleˇcn´e katastrofy. V roce 1866 to byla rakousko–prusk´a v´alka a o p˚ ul stolet´ı pozdˇeji prvn´ı svˇetov´a v´alka (1914–1918).
3.2
Prvn´ı republika a Protektor´ at (1918–1945)
Vznikem republiky v roce 1918 byla obec d´ana pod ˇceskou spr´avu. V prvn´ı polovinˇe dvac´at´ ych let byla postavena mj. silnice z Ptensk´eho Dvorku do ˇ ep´anova (1924). Asfaltov´ Horn´ıho Stˇ y povrch ovˇsem komunikace dostala aˇz na poˇca´tku pades´at´ ych let. Zmˇeny nastaly tak´e ve ˇskolstv´ı. Budova ˇskoly byla odkoupena nov´ ym ˇceskoslovensk´ ym st´atem a rokem 1919 se i zde zaˇcalo uˇcit
ˇ A ´ HISTORIE OBCE 3 STRUCN
6
ˇcesky. Ponˇevadˇz se na t´eto ˇskole vyuˇcovalo pouze do p´at´eho roˇcn´ıku, zbudovalo litovelsk´e hejtmanstv´ı ˇceskou mˇeˇst’anskou ˇskolu v nedalek´em Brodku, kter´a zaˇcala fungovat v roce 1926. Poklidn´ y rozvoj obce v´ yraznˇe zas´ahla hospod´aˇrsk´a krize z poˇca´tku 30. let minul´eho stolet´ı. Lidem se zhorˇsila rapidnˇe ˇzivotn´ı u ´roveˇ n a mnoz´ı z nich pˇriˇsli i o ˇzivobyt´ı. Vedlejˇs´ım d˚ usledkem krize bylo vyhrocen´ı nacionalistick´ ych ˇ um. Vˇse vyvrcholilo v listopadu 1938, kdy pˇrev´aˇznˇe tendenc´ı Nˇemc˚ u k Cech˚ nˇemeck´ y n´arodnostn´ı ostr˚ uvek na Konicku se na posledn´ı chv´ıli vˇclenil do ˇ nˇemeck´e ˇr´ıˇse. Cesk´e Labutice se tak paradoxnˇe staly sudetskou hraniˇcn´ı obc´ı, ˇ kter´a na v´ ychodu a jihu katastru sousedila s Cesko–Slovenskem (pozdˇeji s ˇ Protektor´atem Cechy a Morava). V letech 1938–1945 obecn´ı v´ ybor i ˇskola tak po dvacetilet´e epizodˇe z´ıskalo nˇemeck´e veden´ı. Vˇetˇsina labutick´ ych obˇcan˚ u byla pasivn´ı a chtˇela pouze toto smutn´e a tragick´e obdob´ı pˇreˇz´ıt. Naˇslo se vˇsak p´ar jednotlivc˚ u, kteˇr´ı se bud’ zapojili do odboje (mnoz´ı za to zaplatili ˇzivotem) nebo zaˇcali aktivnˇe spolupracovat s nˇemeckou spr´avou.
3.3
Pov´ aleˇ cn´ y v´ yvoj (1945–2010)
Bezprostˇrednˇe po v´alce doˇslo v Labutic´ıch k odsunu osmn´acti obˇcan˚ u nˇemeck´e ´ n´arodnosti a k volb´am do Ustavod´arn´eho n´arodn´ıho shrom´aˇzdˇen´ı. V nich ˇ Radik´aln´ı zv´ıtˇezila tradiˇcnˇe lidov´a strana s velk´ ym n´askokem pˇred KSC. pˇredˇel, nejen v ˇzivotˇe obce, nastal v u ´noru 1948, kdy se k moci dostala ˇ KSC. Hned n´asleduj´ıc´ıho roku zaˇcala rozs´ahl´a kolektivizace zemˇedˇelstv´ı. V d˚ usledku toho museli vˇsichni vlastn´ıci p˚ udy a dobytka vstoupit do rod´ıc´ıho se JZD, kter´e vˇsak bylo v obci zaloˇzeno aˇz v roce 1957. O tˇri roky pozdˇeji (1960) obec ztratila samostatnost a zaˇclenila se pod MNV Suchdol. V roce 1945 m´ıstn´ı ˇskola v Labutic´ıch obnovena nebyla. V pades´at´ ych letech postupnˇe budova ch´atrala a v roce 1955 byla z bytu uˇcitele zˇr´ızena prodejna Jednota. Znovuotevˇren´ı ˇskoly se pˇrece jen podaˇrilo v roce 1976 po rozs´ahl´e gener´aln´ı opravˇe. Pro nedostatek tˇr´ıd v Brodku u Konice tam totiˇz um´ıstilo tamˇejˇs´ı ˇreditelstv´ı p´atou tˇr´ıdu pro ˇza´ky z Labutic a okoln´ıch vesnic. Po ˇctyˇrech letech vˇsak i ona definitivnˇe zanikla. V pov´aleˇcn´e ´eˇre prob´ıhalo postupn´e zvelebov´an´ı obce po str´ance technick´e a dopravn´ı. Jiˇz v letech 1945–1946 byla v obci zavedena elektˇrina, telefonn´ı spojen´ı a obecn´ı rozhlas. Autobusov´a ˇcek´arna v obci se postavila v roce 1968 a o rok pozdˇeji se zaˇcalo s pˇr´ıpravou kanalizace (ta vˇsak nakonec byla pˇreruˇsena). V sedmdes´at´ ych letech byla provedena instalace veˇrejn´eho osvˇetlen´ı a zah´ajeny v´ ykopov´e pr´ace k zajiˇstˇen´ı zdroje pitn´e vody. Tak´e byla v jiˇzn´ı ˇc´asti katastru obce postavena myslivna. V roce 1975 byla dokonˇcena oprava budovy poˇza´rn´ı zbrojnice a n´aslednˇe zrekonstruov´an m´ıstn´ı rozhlas. V
ˇ A ´ HISTORIE OBCE 3 STRUCN
7
polovinˇe osmdes´at´ ych let byl v obci vybudov´an vodovod. Po roce 1989 zaˇc´ın´a nov´a etapa v historii Labutic. I kdyˇz v okol´ı mnoho obc´ı z´ıskalo samostatnost, Labutice se rozhodly b´ yt st´ale m´ıstn´ı ˇc´asti obce Suchdol. Tento stav trv´a dodnes.
´ ˇU ˚ 4 SBOR DOBROVOLNYCH HASIC
4 4.1
8
Sbor dobrovoln´ ych hasiˇ c˚ u Poˇ c´ atky SDH na Drahansk´ e vrchovinˇ e
Poˇz´ary v 19. stolet´ı byly velmi ˇcast´e. K vaˇren´ı i sv´ıcen´ı se pouˇz´ıval otevˇren´ y oheˇ n, kter´ y byl nebezpeˇcn´ y a ˇcasto nedopatˇren´ım nebo ˇspatnou manipulac´ı podp´alil d˚ um. Doˇskov´e ˇci dˇrevˇen´e stˇrechy a konstrukce dom˚ u byly velmi hoˇrlav´e, takˇze rychle pˇren´aˇsely nebezpeˇcn´e ohniv´e jazyky a ty mohly ve sv´em d˚ usledku zavinit zk´azu cel´e vesnice. ˇ ych Aby se zabr´anilo rozs´ahlejˇs´ım ˇskod´am pˇri poˇza´rech, zaˇcaly v Cesk´ zem´ıch vznikat sbory dobrovoln´ ych hasiˇc˚ u. Sbory sice mˇely jako prim´arn´ı u ´kol z´achranu ˇzivot˚ u a majetk˚ u, nem´enˇe d˚ uleˇzit´a vˇsak byla tak´e jejich ˇcinnost na poli preventivn´ım (pˇredn´aˇsky, cviˇcen´ı atd.). Jiˇz v roce 1854 vznikl prvn´ı nˇemeck´ y hasiˇcsk´ y sbor v Z´akupech. Ofici´alnˇe prvn´ım ˇcesk´ ym zaloˇzen´ ym sborem se stal SDH Velvary, jehoˇz vznik se datuje do roku 1864. O ˇctyˇri roky pozdˇeji byl zaloˇzen i prvn´ı ˇcesk´ y hasiˇcsk´ y sbor na Moravˇe (Velk´e Meziˇr´ıˇc´ı). ˇ e, takˇze jiˇz v roce Postupnˇe se sbory ˇs´ıˇrily lavinovitˇe zemˇemi koruny Cesk´ 1891 bylo evidov´ano skoro 2 800 hasiˇcsk´ ych spolk˚ u. Ve druh´e polovinˇe 19. stolet´ı zaˇcaly obce Drahansk´e vrchoviny tak´e vytv´aˇret dobrovolnick´e sdruˇzen´ı m´ıstn´ıch hasiˇc˚ u. Prvn´ı vznikl jiˇz v roce 1875 v mˇesteˇcku Konice pod n´azvem Dobrovoln´a hasiˇcsk´a jednota Konice“, a na podobn´em ” principu byly zakl´ad´any sbory i v okoln´ıch vesnic´ıch: Pˇremyslovc´ıch (1882), ˇ ınˇe (1891), Hrochovˇe (1894), Lipov´e Suchdole (1885), Pˇenˇc´ınˇe (1890), Cun´ (1896), Straˇzisku (1900) ˇci Seˇci (1905). Velk´ y poˇz´ar se v t´eto dobˇe nevyhnul ani Labutic´ım. V roce 1878 dˇeti jednoho z n´ajemn´ık˚ u v hostinci u Pol´ak˚ u (d˚ um ˇc 14) zaloˇzily poˇza´r, po kter´em lehla popelem polovina vesnice (ˇc.p. 14, 13, 12, 17, 18, 19). Labutice se kupodivu z t´eto pohromy vcelku rychle vzpamatovaly, ale i pˇres tuto tragickou ud´alost se vytvoˇren´ı sboru dobrovoln´ ych hasiˇc˚ u neust´ale odkl´adalo.
4.2
Vznik a prvn´ı l´ eta (1910–1945)
Relativnˇe pozdˇe, roku 1910, byl i v Labutic´ıch nakonec zaloˇzen m´ıstn´ı, tehdy jeˇstˇe nˇemeck´ y, hasiˇcsk´ y sbor. Na jeho vzniku se velkou mˇerou pod´ılel m´ıstn´ı ˇ uˇcitel Ladislav Houdek. Po vzniku Ceskoslovenska v roce 1918 sbor hasiˇc˚ u pˇreˇsel pod ˇceskou spr´avu a prvn´ım ˇcesk´ ym starostou se stal Josef Winkler (ˇc.p. 18). M´ıstn´ı hasiˇci mˇeli k dispozici ruˇcn´ı stˇr´ıkaˇcku s mˇedˇen´ ymi v´alci, kter´a byla kr´atce po druh´e svˇetov´e v´alce odevzd´ana do sbˇeru. V roce 1932 byla v obci postavena nov´a hasiˇcsk´a zbrojnice (se sedlovou stˇrechou) a n´aslednˇe koupena hasiˇcsk´a stˇr´ıkaˇcka. Hasiˇci znaˇcnˇe takt´eˇz vyuˇz´ıvali pˇri ˇ cviˇcen´ıch vodn´ı n´adrˇz v horn´ı ˇca´sti obce. Clenov´ e sboru nosili pracovn´ı b´ıl´e
´ ˇU ˚ 4 SBOR DOBROVOLNYCH HASIC
9
obleky, ˇcern´e pˇrilby s mosazn´ ym znakem, kohoutem a n´apisem Labutice. Vych´azkov´e obleky byly tmavomodr´e. V roce 1922 zav´ıtal do vesnice dalˇs´ı ˇcerven´ y kohout“. Ohnisko poˇza´ru se ” nach´azelo v domˇe ˇc. 34 a postupnˇe vyhoˇrela ˇc´ısla 1, 2, 3, 4, 5, 6, 10, 11, 21, 22, 32 a 34. Pˇri poˇz´aru, kromˇe m´ıstn´ıch hasiˇc˚ u, zasahovali hasiˇcsk´e jednotky ze ˇsirok´eho okol´ı. Cel´a vesnice nevyhoˇrela paradoxnˇe jen proto, ˇze zb´ yvaj´ıc´ı staven´ı jiˇz byla pokryta tvrdou stˇrechou po prvn´ım poˇza´ru v roce 1878. Na n´asledn´e obnovˇe se pod´ıleli ˇremesln´ıc´ı a dˇeln´ıci z dalek´eho okol´ı. Hasiˇci bˇehem cel´e prvn´ı republiky zasahovali i u poˇza´r˚ u nemovitost´ı, stoh˚ u ˇci les˚ u v okoln´ıch vesnic´ıch. Tak´e se pravidelnˇe u ´ˇcastnili hasiˇcsk´ ych z´avod˚ u, kter´e byly v´ yraznˇe utlumeny v dobˇe druh´e svˇetov´e v´alky. Jiˇz od sv´eho vzniku kromˇe sv´e prim´arn´ı ˇcinnosti (ochrana pˇred poˇz´arem) mˇelo sdruˇzen´ı i sekund´arn´ı v´ yznam. Velmi se pod´ılelo na kulturnˇe-spoleˇcensk´ ych aktivit´ach (podobnˇe jako ˇcerven´ y kˇr´ıˇz ˇci myslivci). Bˇehem sv´e doby uspoˇr´adal mnoˇzstv´ı pˇredn´aˇsek s historick´ ym, osvˇetov´ ym i aktu´aln´ım poselstv´ım a tradiˇcnˇe poˇra´daly plesy a z´abavy. Jejich u ´ˇcast tak´e neodmyslitelnˇe byla spjata s kaˇzdoroˇcn´ımi lidov´ ymi zvyklostmi (Velikonoce, k´acen´ı m´aje, doˇz´ınky).
4.3
Pov´ aleˇ cn´ a l´ eta (1945–1990)
V pov´aleˇcn´e komunistick´e ´eˇre postupnˇe se zaˇcala ˇcinnost Sboru dobrovoln´ ych hasiˇc˚ u v´ yraznˇe redukovat a stala sp´ıˇse form´aln´ım. Naˇstˇest´ı po v´alce nemusely prokazovat svoje umˇen´ı pˇri vˇetˇs´ım poˇz´aru pˇr´ımo v Labutic´ıch. Po roce
´ ˇU ˚ 4 SBOR DOBROVOLNYCH HASIC
10
1948 doˇslo k pˇrejmenov´an´ı sboru dobrovoln´ ych hasiˇc˚ u na Jednotu poˇz´arn´ı ” ochrany Labutice“ a byly pˇr´ımo zaˇclenˇeny do sloˇzek N´arodn´ı fronty. Od t´eto chv´ıle se tedy ofici´alnˇe naz´ yvali poˇza´rn´ıky“. ” V polovinˇe pades´at´ ych let byla do vlastnictv´ı pˇrejmenovan´ ych poˇza´rn´ık˚ u koupena pˇr´ıvˇesn´ı poˇz´arn´ı stˇr´ıkaˇcka PPS 8, kter´a je k dispozici dodnes. Sbor vˇsak postupnˇe ztr´acel (podobnˇe jako ostatn´ı dobrovolnick´a hasiˇcsk´a sdruˇzen´ı) sv˚ uj v´ yznam v prim´arn´ı sloˇzce - haˇsen´ı poˇza´r˚ u. Tento u ´kol ve velk´e m´ıˇre pˇreb´ıraj´ı profesion´aln´ı poˇza´rn´ıci s lepˇs´ımi technick´ ymi i fyzick´ ymi podm´ınkami. Nicm´enˇe dodnes tvoˇr´ı sbory d˚ uleˇzitou sloˇzku v z´achrann´em integrovan´em syst´emu. V roce 1975 se hasiˇcsk´a zbrojnice ˇca´steˇcnˇe renovovala a pˇristavˇela se klubovna s WC a chodbou. N´aslednˇe probˇehla pˇr´ıstavba kuchynˇe. Ta ovˇsem byla jako hrub´a stavba do roku 2002 nedokonˇcena. V revoluˇcn´ım roce 1989 byla sboru pˇridˇelena Tatra T 805 (ze sboru v Lipov´e). Tento automobil slouˇzil sboru t´emˇeˇr dvacet let, neˇz byl v roce 2008 nahrazen novˇejˇs´ım hasiˇcsk´ ym autem. Labutiˇct´ı poˇza´rn´ıci se tak´e, vedle dalˇs´ıch funguj´ıc´ıch m´ıstn´ıch z´ajmov´ ych spolk˚ u - myslivc˚ u a ˇcerven´eho kˇr´ıˇze, v pov´aleˇcn´em obdob´ı v´ yraznˇe pod´ıleli na zvelebovac´ıch aktivit´ach obce – napˇr. pomoc pˇri stavbˇe vodovodu a s´ıtˇe hydrant˚ u, elektrick´eho pˇripojen´ı, brig´ady na pol´ıch, sbˇer ˇzeleza a kamen´ı.
´ ˇU ˚ 4 SBOR DOBROVOLNYCH HASIC
4.4
11
Souˇ casnost sboru (1990–2010)
V porevoluˇcn´ı atmosf´eˇre se sdruˇzen´ı opˇet vr´atilo ke sv´emu p˚ uvodn´ımu n´azvu Sbor dobrovoln´ ych hasiˇc˚ u Labutice. Po kr´atk´e porevoluˇcn´ı atmosf´eˇre vˇsak v letech 1993–1997 nastal v´ yrazn´ yu ´tlum v ˇcinnosti spolku. D˚ uvodem byly pˇredevˇs´ım ˇcasov´a a profesn´ı zanepr´azdnˇenost pˇredn´ıch ˇcinitel˚ u spolku a postupn´e ub´ yv´an´ı obyvatel obce. Dokonce se tehdy uvaˇzovalo o moˇzn´em zruˇsen´ı spolku pro neˇcinnost. Nov´ y start“ zaˇcal fakticky rokem 1998, kdy se staros” tou spolku se stal Frantiˇsek Fiedler a velitelem Pavel Franc. Na pˇrelomu stolet´ı probˇehla rozs´ahl´a rekonstrukce m´ıstn´ı hasiˇcsk´e zbrojnice. Byly zprovoznˇeny hasiˇcsk´e sir´eny a elektroinstalace, provedlo se kompletn´ı vymalov´an´ı prostor˚ u a fas´ady, ˇci byly pˇrikoupeny i drobn´e spotˇrebiˇce. Nejvˇetˇs´ı akc´ı byla rekonstrukce stˇrechy, kter´a probˇehla v letech 2001–2002. Hasiˇci tak´e pˇripravili z´azem´ı a materi´al pro vybudov´an´ı posezen´ı s pergolou, kter´e chtˇej´ı v nejbliˇzˇs´ı dobˇe realizovat. Je z´asluˇzn´e, ˇze veˇsker´e pr´ace (mimo stˇrechy, kterou provedla odborn´a firma) dˇelali dobrovoln´ı hasiˇci v r´amci sv´ ych volnoˇcasov´ ych aktivit bez n´aroku na penˇeˇzitou odmˇenu. Zrekonstruovan´a hasiˇcsk´a zbrojnice se v posledn´ım desetilet´ı stala stˇredobodem kulturnˇe-spoleˇcensk´ ych aktivit vesnice. Hasiˇci zde poˇra´daj´ı nejr˚ uznˇejˇs´ı akce (op´ek´an´ı makrel, selat, hodov´e slavnosti ˇci oslavy Silvestr˚ u), kter´e jiˇz patˇr´ı do kaˇzdoroˇcn´ıho koloritu obce. V´ ytˇeˇzky z tˇechto akc´ı jsou d´any do pokladny sboru na dalˇs´ı ˇcinnost. Pravidelnˇe se t´eˇz z´ uˇcastˇ nuj´ı tak´e ples˚ u ˇci oslav v okoln´ıch vesnic´ıch, kter´e poˇra´daj´ı sousedn´ı“ hasiˇcsk´e sbory. ” Hasiˇci se kaˇzdoroˇcnˇe v ˇcervnu u ´ˇcastn´ı m´ıstn´ıch okrskov´ ych z´avod˚ u, v jehoˇz poˇr´ad´an´ı se pravidelnˇe stˇr´ıdaj´ı s Suchdolem, Jednovem, Hrochovem, Lipovou a Seˇc´ı. Po u ´spˇeˇsn´ ych letech na pˇrelomu tis´ıcilet´ı vˇsak labutiˇct´ı hasiˇci obsazuj´ı sp´ıˇse m´ısta ve druh´e ˇca´sti startovn´ıho pole. Nejlepˇs´ı v´ ysledek v novodob´e historii dos´ahli v Hrochovˇe, kde se v roce 1999 um´ıstili na druh´em m´ıstˇe. V dalˇs´ıch dvou roˇcn´ıc´ıch byli potom na tˇret´ım m´ıstˇe. Zkvalitnila se tak´e pr´ace s ml´adeˇz´ı a vznikl i dˇetsk´ y odd´ıl dobrovoln´ ych hasiˇc˚ u pod veden´ım Vladim´ıra Vaˇska. Sv´e umˇen´ı naˇstˇest´ı v posledn´ıch letech nemuseli prokazovat pˇr´ımo ve vesnici. Pˇresto se z´ uˇcastnili napˇr. haˇsen´ı poˇza´ru v pohostinstv´ı v Hrochovˇe (2002) ˇci domu v Suchdole (2008) ˇci hav´arii automobilu bl´ızko Lhoty u Konice (2007). Za podpory Obecn´ıho u ´ˇradu Suchdol byly v letech 2004–2007 zakoupeny sady vych´azkov´ ych a pracovn´ıch stejnokroj˚ u a koneˇcnˇe v roce 2008 z´ıskal sbor hasiˇcsk´ y automobil Avia A30 od hasiˇc˚ u ze sousedn´ıho Brodku u Konice. V souˇcasn´e dobˇe hasiˇci v r´amci sv´ ych moˇznost´ı tr´enuj´ı na louce naproti hasiˇcsk´e zbrojnici a vodu ˇcerpaj´ı z n´adrˇze v horn´ı ˇca´sti obce. Starostou sboru je Frantiˇsek Fiedler a velitelem Josef Vlach. Velitelem okrsku je pak jiˇz nˇekolik let Pavel Franc. Sbor m´a celkem 30 ˇclen˚ u, z toho 4 ˇzeny ˇci d´ıvky.
´ ˇU ˚ 4 SBOR DOBROVOLNYCH HASIC
12
Pr˚ umˇern´ y vˇek je 40,5 roku. Z ˇclen˚ u sboru m´a trval´e bydliˇstˇe mimo Labutice celkem 7 ˇclen˚ u a sluˇzebnˇe nejstarˇs´ım ˇclenem je pan Frantiˇsek Fiedler, kter´ y je ve sboru jiˇz od roku 1963. V posledn´ıch letech patˇr´ı Sbor dobrovoln´ ych hasiˇc˚ u Labutice k jedin´e funguj´ıc´ı z´ajmov´e organizaci v obci.
4.5
Technick´ e vybaven´ı SDH Labutice
Poˇ z´ arn´ı auto Avia A30 Poˇz´arn´ı auto Avia 30 je v uˇz´ıv´an´ı sboru od roku 2008. V tomto roce byl automobil koupen od obecn´ıho u ´ˇradu Brodek u Konice. Je urˇcen pˇredevˇs´ım pro pˇrepravu poˇz´arn´ıho druˇzstva (aˇz 8 osob + ˇridiˇc), poˇza´rn´ı stˇr´ıkaˇcky a n´aˇrad´ı. Avia 30 byla vyr´abˇena v letech 1967–1983 v Praze v licenci francouzsk´e automobilov´e firmy Renault-Saviem. Je poh´anˇena vznˇetov´ ym motorem, ˇctyˇrdob´ ym, kapalinou chlazen´ ym ˇctyˇrv´alcem o objemu v´alc˚ u 3 596cm3 , kter´ y je uloˇzen na pˇredn´ı n´apravˇe. V´ ykon motoru je 58kW pˇri 3 200 ot´aˇck´ach za minutu. M´a pˇetistupˇ novou mechanickou pˇrevodovku se synchronizac´ı. Spotˇreba paliva na 100 km se pohybuje kolem 14 litr˚ u. Celkov´a hmotnost vozidla je 5 320kg (pohotovostn´ı hmotnost je 4 490kg) a maxim´aln´ı rychlost je 85 km/h.
´ ˇU ˚ 4 SBOR DOBROVOLNYCH HASIC
13
Poˇ z´ arn´ı auto Tatra T805 Poˇz´arn´ı auto Tatra T805 (tzv. Kaˇcena“) byla v uˇz´ıv´an´ı sboru od roku 1989. ” Tehdy byl tento n´akladn´ı automobil pˇridˇelen od sboru v Lipov´e. V souˇcasn´e dobˇe je jiˇz nˇekolik let na odpoˇcinku“ v nedalek´em Jednovˇe. Tatra T805 je ” lehk´ y ter´enn´ı n´akladn´ı automobil. Byl vyr´abˇen v letech 1953–1960 ve st´atn´ım podniku Tatra Kopˇrivnice. Kv˚ uli sv´ ym specifick´ ym vlastnostem byl vhodn´ y i do tˇeˇzk´eho ter´enu a nen´ı proto divu, ˇze ho velmi ˇcasto vyuˇz´ıvala i ˇcs. arm´ada. Souˇca´st´ı n´akladov´eho prostoru je speci´aln´ı skˇr´ıˇ nov´a n´astavba urˇcen´a pro hasiˇcsk´e druˇzstvo. Tatra T805 je poh´anˇena benzinov´ ym osmiv´alcov´ ym spalovac´ım motorem typu T 603A (vzduchem chlazen´ ym). Motor m´a objem 2545cm3 (vrt´an´ı 75mm, zdvih 72mm) a v´ ykon 75 koˇ nsk´ ych sil pˇri 4000 ot´aˇck´ach za minutu. Tatra m´a ˇctyˇrstupˇ novou pˇrevodovku s dvoustupˇ novou pˇr´ıdavnou pˇrevodovkou. Pohon je na zadn´ı kola (v pˇr´ıpadˇe potˇreby i na vˇsechna kola – pomoc´ı speci´aln´ı ˇradic´ı p´aky.). Maxim´aln´ı rychlost u nov´eho prototypu dosahovala aˇz 80 km/h a spotˇreba paliva se pohybuje okolo 20–25 litr˚ u benz´ınu na 100 kilometr˚ u. Poˇ z´ arn´ı stˇ r´ıkaˇ cka PPS8 Poˇz´arn´ı stˇr´ıkaˇcku PPS 8 vlastn´ı sbor od roku 1955. Motor Rotax 635 je benzinov´ y, dvoudob´ y se z´aˇzehov´ ym dvouv´alcem (obsah v´alc˚ u 635 cm3 ). V´ ykon vzduchem chlazen´eho motoru je 20,6 kW pˇri 4500 ot´aˇck´ach za minutu. Pohon jednostupˇ nov´eho ˇcerpadla je pˇres automatickou spojku s volnobˇeˇzkou, kter´a pˇri mal´ ych ot´aˇck´ach motoru vyp´ın´a jeho pohon. V´ yvˇeva automaticky ˇr´ıd´ı pˇreˇcerp´avanou vodu. Objem benzinov´e n´adrˇze je 22 litr˚ u a pohotovostn´ı hmotnost stˇr´ıkaˇcky 115kg. Poˇ z´ arn´ı stˇ r´ıkaˇ cka PS12 Pˇrenosn´a motorov´a stˇr´ıkaˇcka PS 12 je urˇcena pro ˇcerp´an´ı vody pˇri haˇsen´ı poˇza´r˚ u, likvidaci povodn´ı apod. Jej´ı obsluha je velmi snadn´a a pˇri hmotnosti 190 kg je pohodlnˇe pˇrenosn´a ˇctyˇrmi osobami. Lze ji vyuˇz´ıt i v ter´enu nepˇr´ıstupn´em pro tˇeˇzkou poˇza´rn´ı techniku. Motor je benzinov´ y, z´aˇzehov´ y, ˇctyˇrdob´ y a chlazen´ y kapalinou. Obsah v´alc˚ u je 1200 cm a dosahuje maxim´aln´ıho v´ ykonu 27,5kW/3500 – 110kW/6000 ot´aˇcek za minutu.
´ ER ˇ 5 ZAV
5
14
Z´ avˇ er
V pˇredeˇsl´ ych ˇra´dc´ıch jsem se pokusil o struˇcn´ y n´astin historick´eho v´ yvoje Sboru dobrovoln´ ych hasiˇc˚ u Labutice na pozad´ı dˇejin samotn´e obce. Nen´ı to pr´ace odborn´eho, ale sp´ıˇse informativn´ıho charakteru. I kdyˇz se postupnˇe p˚ uvodn´ı v´ yznam dobrovoln´ ych hasiˇc˚ u vznikem profesion´al˚ u sn´ıˇzil, st´ale je d˚ uleˇzitou souˇc´ast´ı integrovan´eho z´achrann´eho syst´emu. Tak´e se jeho portfolio rozˇs´ıˇrilo na dalˇs´ı ˇcinnosti, jako jsou pomoc pˇri povodn´ıch, dopravn´ıch nehod´ach apod. Postupem ˇcasu dok´azal sv˚ uj pˇr´ınos“ pˇretavit i do mimo” hasiˇcsk´eho ˇzivota. Nejinak je tomu i v samotn´ ych Labutic´ıch, kde tvoˇr´ı jedinou funkˇcn´ı sloˇzku z´ajmov´eho sdruˇzen´ı a v´ yraznˇe pom´ah´a k oˇziven´ı m´ıstn´ıho koloritu obce. Za pomoc pˇri z´ısk´av´an´ı informac´ı dˇekuji pˇredevˇs´ım Vladim´ıru Vaˇskovi, bez jehoˇz pomoci by text jen stˇeˇz´ı vznikl. Touto cestou mu tak´e dˇekuji za poskytnut´ı novodob´e kroniky SDH Labutice.
REFERENCE
15
Reference [1] Kroniky obce Suchdol (od roku 1945) [2] Kronika SDH Labutice ¨ [3] MULLER, Frantiˇsek: M´ıstn´ı a pom´ıstn´ı jm´ena Drahansk´e vrchoviny v dˇejin´ach a povˇestech, Luhaˇcovice 2004 [4] PINKAVA, Jaroslav: Dˇejiny mˇesta Konice I. (do roku 1848), Konice 1993 [5] PINKAVA, Jaroslav: Dˇejiny mˇesta Konice II. (1848–1918), Konice 1995 [6] URBAN, Josef: Labutice - Historie a souˇcasnost, Labutice 2006
Pˇ r´ıloha 1 - V´ ykonn´ y v´ ybor SDH Labutice 2010 Starosta Frantiˇsek FIEDLER N´amˇestek starosty Petr URBAN Velitel Josef VLACH ´ Jednatel Petr ZAHALKA ˇ Hospod´aˇr Vladim´ır VASEK Strojn´ık Pavel FIEDLER Kronik´aˇr Frantiˇsek FIEDLER Referent MTZ Miroslav ZELINKA
ˇ Pˇ r´ıloha 2 - Clenov´ e SDH Labutice 2010 Jm´ eno a pˇ r´ıjmen´ı Alois BITTNER Hubert BURGET Luboˇs BURGET ´ Jarmila BURGETOVA Frantiˇsek FIEDLER Frantiˇsek FIEDLER Pavel FIEDLER Radek FIEDLER Jaroslav FRANC Pavel FRANC Frantiˇsek GREPL Pavel JORDA Svatopluk JORDA ´ Jarmila JORDOVA ´ Soˇ na JORDOVA ˇ Vladim´ır KUB´ICEK Tom´aˇs MAREK Vojtˇech MAREK ˇ Jan PEJR ˇ Jan PEJR ˇ Jan PEJR Petr URBAN ˇ Jarom´ır VASEK ˇ Jindˇrich VASEK ˇ Josef VASEK, Ing. ˇ Vladim´ır VASEK ˇ ´ Iveta VASKOV A Josef VLACH ´ Petr ZAHALKA Miroslav ZELINKA
Narozen(a) 1935 1961 1954 1979 1940 1973 1978 1972 1952 1960 1929 1953 1988 1953 1988 1949 1975 1952 1947 1968 1991 1971 1975 1988 1948 1973 1993 1948 1971 1983
ˇ Bydliˇ stˇ e Clenem od Labutice 1971 Brodek u K. 1982 Brodek u K. 1971 Labutice 2000 Labutice 1963 Labutice 1990 Labutice 1994 Suchdol 1988 Labutice 1971 Labutice 1982 Labutice 1971 Labutice 1971 Labutice 2000 Labutice 1972 Labutice 2000 Jednov 1971 Labutice 1991 Labutice 1974 Labutice 1971 Labutice 1984 Labutice 2000 Brodek u K. 2001 Labutice 1990 Labutice 2000 Labutice 1971 Konice 1990 Konice 2000 Labutice 2000 Labutice 2003 Labutice 2009