1) Etapy vývoje sociologie – dějiny sociologického myšlení (dokončení)
2) Základy lidské společnosti – přírodně historická podmíněnost existence lidské společnosti
1) Etapy vývoje sociologie a) 1840- 1920 - etapa klasické sociologie (etapa „velkých teorií“, období spekulativní sociologie) Představitelé sociologického myšlení: A. Comte, E. Durkheim, H. Spencer, K. Marx, V. Pareto, G. Simmel, M. Weber aj.
Sociální teorie společnosti a sociologické směry: teorie konsensuální teorie konfliktu sociologismus formalismus evolucionismus naturalismus (teorie nesociální povahy: tj. antroporasové teorie, sociální darwinismus, eugenická škola, frenologie … rasová ideologie fašismu)
b) 1920-1945 - etapa empirické sociologie - empirické výzkumy v oblasti průmyslu, práce, města (USA) E. Mayo – Hawtornský experiment (Western Electric Company)
K. Lewin – typologie řízení ve skupině Harwoodský experiment French, Coch s podřízenými
–
způsoby
jak
zacházet
Význam teorií human relations jako alternativa k teoriím vědeckého řízení v oblasti výrobních činností Výzkumy: Thomas, Znaniecky (Polský sedlák v Evropě a Americe), S. Stouffer (American Soldier), F. Trasher (The Gang) – parta, gang – v současnosti výzkumy „hate crime“ a „hate groups“, dívčí gangy, sprejeři, studie fotbalových „hooligans“, masakry na školách
c) 1945 – 60. a 70. léta- etapa návratu k „velkým teoriím“ - teorie společnosti---empirické výzkumy - teorie středního dosahu (R. K. Merton) - teorie referenčních skupin, teorie deviantního chování, teorie názorových vůdců - teorie konsensuální - strukturní funkcionalismus (T. Parsons – hlavní téma je stabilita (nikoli vývoj a proměna) společenských systémů a jejich
zachování, snaha o univerzalitu a všeobecnou platnost), kořeny Comte, Durkheim, Spencer - teorie konfliktu (Coser, Dahrendorf…) - interpretativní sociologie (Schutz, Garfinkel…) Pozn. k tomu studijní texty F. Zich: Úvod do sociologie (str. 13- 14) a J. Keller: Úvod do sociologie (str. 88-125)
a) 70.-80 léta do současnosti - etapa soudobé sociologie - teorie modernizace společnosti, postmoderní orientace v sociologii
- způsob myšlení a tvorby v umění (D. Lynch, Q. Tarantino), filozofii a sociálních vědách (Lyotard, Foucault, Rorty, Baudrillard, Bauman, Beck, Giddens….) - v sociologii „postmodernismus“ jako typ společnosti a životní styl– globální pohled na svět, deziluze a zklamání z dopadů vědy, neschopnost řešit vlastní problémy (ekologie, další vědecká expanze, etické otázky, odpovědnost společnosti)
- základní charakteristika postmodernismu – pluralita, relativismus, fragmentárnost, heterogennost, proměnlivost, hledání alternativních způsobů myšlení - kritika racionality, uniformity, kritika víry v pokrok a vědeckého poznání světa, konec „velkých vyprávění“,odmítnutí všeobecných principů a pojmů,
Literatura – výběr. Z. Bauman - „Myslet sociologicky“ (kap. Starosti všedního dne) „Individualizovaná společnost“ (kap. Vzestup a pád práce) „Tekutá modernita“ U. Beck……….„Riziková společnost“ A. Giddens…….„Důsledky modernity“ „Unikající svět – Jak globalizace mění náš život“ G. Lipovetski….„Věčný přepych“ U. Eco…………„Jméno růže“ M. Foucault……„Dějiny šílenství“ M. Castells…….. „The Rise of the Network Society“ L. David……….. „Ježíš v Disneylandu: Nakupování vlastního Já“ P. Drucker……… „Postkapitalistická společnost“ N. Elias………… „Společnost individuí“
Základy lidské společnosti
1) Přírodně - historická podmíněnost existence lidské společnosti a) faktor biologický b)faktor geografický c) faktor demografický d)faktor výrobní
a) biologický faktor Je člověk výsledkem přírody nebo kultury? ♦souvislost lidského druhu s přírodou - pud zachování druhu---schopnost zachování jednotlivců a kontinuity druhu - biologické dispozice člověka (vzpřímená postava, uvolněné ruce, usazení očí, mozková kapacita a nervový systém, řeč, dlouhodobost sexuálního pudu) ♦biologická reprodukce obsahuje rozdíly (to vede k řadě sociálních problémů) – muž/žena; generační konflikty, rasové konflikty)
- v oblasti společenských věd dochází od 70. let k revitalizaci biologizujících koncepcí člověka sociobiologie - E. Wilson (1975): Sociobiologie: nová syntéza. Pojem epigenetická pravidla.
- R. Dawkins (Selfish Gene Theory) – představa toho, že mechanismus darwinistického přírodního výběru se odehrává na úrovni genů (tzv. genocentrický přístup). Pojem altruismus.
Diskuze nad rozdíly mezi rasami v současném světě z pohledu biologického determinismu
VLASTNOST
MONGOLOIDÉ
EUROPOIDÉ
NEGROIDÉ
Kortikální neurony (v miliardách) IQ Kulturní výdobytky Motorický vývoj Růst zubů Věk první sex. zkušenosti Věk prvního otěhotnění Délka života Agresivita Stabilita manželství Produkce hormonů Frekvence pohlavního styku Sekundární pohlavní znaky
13 767
13 665
13 185
106 Vysoké pomalejší později později
100 vysoké Prostřední prostřední prostřední
85 nízké rychlejší dříve dříve
později
prostřední
dříve
nejdelší Nižší Vyšší Nižší Nižší
prostřední prostřední prostřední prostřední prostřední
nejkratší vyšší nižší vyšší vyšší
méně výrazné
prostřední
více výrazné
(Pramen: Rushton, J.P .: Race, Evolution, and Behavior. A Life History Perpective. Transaction Publishers, New Brunscwik, 1997).
Anatomický, fyziologický a biochemický systém – rozdíly. Oblast sportu (běh, box, plavání, basketbal, baseball, šachy, bridž, scrabble) oblast medicíny(rakovina, psychopatie…..).
Je inteligence vrozenou dispozicí?
Ch. Murray- R. Herrnstein (1994): Gaussova křivka: inteligence a třídní struktura v americkém životě Určitou odpověď nacházíme i v rámci geografického faktoru lidské existence
faktor geografický Rozdílné evoluční prostředí a jeho důsledky. - časové rozdělení ras – moderní člověk - Afrika před 200 tis. lety, 113 tis. lety rozdělení europoidní/negroidní a mongoloidní, 41 tis. lety rozdělení europoidní/mongoloidní. - rozdílnost prostředí, různé nároky na přežití vedla k selekci genů, určující vzájemné odlišnosti (např. inteligence) - lov a sběr jako dvě odlišné strategie přežití (utváření koalic mezi muži, dělba práce, rozvoj nástrojů, altruismus…) Inteligence: kolonizace mírných a studených oblastí obecně vede k větším požadavkům na inteligenci (obtížnější obstarávání potravy, nutnost budování obydlí, přežití v zimě) Rozdíly v IQ mezi rasami RASA/ETNICKÁ SKUPINA Mongoloidé Europoidé (v Evropě) Europoidé (v jižní Asii) Američtí indiáni Australané Euro-negroidní hybridi Negroidé
LOKACE
IQ
s.v. Asie Evropa
KLIMATICKÉ PODMÍNKY chladno Mírné pásmo
Indie
Mírné-tropické
91
Amerika Austrálie USA, GB
Mírné-tropické Mírné-tropické Mírné tropické
90 90 84
Afrika
Tropickésubtropické
75
105 100
Zdroj: Lynn, R. (1997): Geographical variation in intelligence. In: H. nyborg (ed.): The Scientific Study of Human Nature, s. 259-281, Pergamon, Oxford.
Inteligence jako výsledek genetických dispozice nebo sociokulturní prostředí??? b) geografický a demografický faktor - lidská společnost ve vztahu k přírodnímu prostředí – kultura jako adaptace (př. posvátná kráva v Indii, aztécký kanibalismus) - biologické a kulturní potřeby – otázka kapacity přírodních zdrojů (společnosti volného času x akumulativní společnosti) - tvoření potřeb je podřízeno potřebám trhu - představa neomezeného množství zdrojů a populační exploze jako problém přežití v prostoru
faktor demografický - T. Malthus (18.st.) - problém přelidnění (demografická exploze), nerovnoměrný růst počtu obyvatel, hladomory, nemoce (AIDS, tuberkulóza…), nízká životní úroveň, migrace (V. D. Hanson: Mexifornia: a state of becoming, 2003)
