Demografická struktura v ČR: obecné vs. specifické vzdělání
D.Münich
1. Demografická situace, její výhled a možné scénáře restrukturalizace středního školství V této části poskytujeme souhrnný pohled na existující demografickou situaci generace žáků na základních a středních školách. Na příkladu několika zjednodušených hypotetických scénářů restrukturalizace středních škol ukazujeme na základní kvantitativní a finanční aspekty, které bude muset jakákoliv forma restrukturalizace reflektovat. Pokud jde o současný počet žáků ve vzdělávacím systému, vycházíme z poslední Ročenky ÚIV 2004 – 2005 (výkonové ukazatele). Při popisu současné struktury středního školství vycházíme z počtu žáků, kteří ve školním roce 2004 – 2005 nastoupili do ročníků odpovídajících prvnímu ročníku střední školy. Přehled za poslední tři roky uvádí Tabulka 1. Tabulka 1: Populace žáků nastupující do 1.třídy podle druhu studia v letech 2002–2004 Školní rok 2004/2005
2003/2004
2002/2003
Celkem
SOU
SOŠ
K
G4
VG*
VG* *
Žáků
134 998
53 713
55 053
590
14 841
10 801
11 778
Podíl
100,0%
39,8%
40,8%
0,4%
11,0%
8,0%
Růst
-1,0%
-2,7%
-0,3%
6,9%
1,3%
0,1%
0,7%
Žáků
136 419
55 214
55 214
552
14 647
10 792
11 695
Podíl
100,0%
40,5%
40,5%
0,4%
10,7%
7,9%
Růst
-0,1%
-2,4%
1,7%
-8,3%
6,2%
-5,2%
1,2%
Žáků
136 592
56 544
54 271
602
13 787
11 388
11 552
Podíl
100,0%
41,4%
39,7%
0,4%
10,1%
8,3%
Zdroj: Ročenky školství ÚIV, Výkonové ukazatele.Tabulka D2.1.4. * Počet přijatých do 1.ročníku víceletého gymnázia před 2 či 4 lety (srovnatelná věková kohorta). ** Počet přijatých do 1.ročníku víceletého gymnázia v daném roce (nesrovnatelná věková kohorta).
Tento tokový údaj je v mnoha ohledech, vhodnějším ukazatelem než stavový ukazatel o současném počtu žáků v jednotlivých typech škol. Stavový ukazatel o počtu žáků ve všech třídách daného typu škol shrnuje informaci o počtech všech žáků, tedy i vyšších ročníků. Pro úvahy o transformaci škol a sítě škol, která se dívá do budoucna, je však mnohem významnější informace o počtu žáků do škol nastupujících a těch, co do škol teprve budou nastupovat. Stavový ukazatel totiž nezohledňuje rozdílnou délku studia na jednotlivých typech škol a v případě dynamických demografických změn agreguje informaci nejen o současném stavu, ale i o vývoji v předchozích několika letech, které nejsou pro výhled příliš relevantní. Z námi uváděných tokových údajů je však možno stavové ukazatele poměrně snadno zpětně dopočítat agregací pro jednotlivé kohorty. V případech, kdy v tomto textu hovoříme o věkové kohortě nastupující na gymnázia, máme na mysli jak žáky nastupující do 1. ročníků čtyřletých gymnázií, tak žáky víceletých gymnázií, kteří nastupují do ročníků odpovídajícím 1. ročníku gymnázia čtyřletého. V případě jiném to explicitně uvádíme. Jako základní používáme dělení žáků nastupujících na střední školu podle druhu studia (odborné v oborech SOU, odborné v oborech SOŠ, úplné střední na G4 a VG a konzervatoře K) tak, jak ho uvádí ÚIV.1 1
Ročenka ÚIV, tabulka D2.1.4.
Při formování výhledu na dalších několik let používáme informaci o počtech žáků povinné školní docházky podle tříd (takže zahrnuje i žáky v nižších ročnících víceletých gymnázií), tak jak ho uvádí ÚIV v Ročenkách. Tento údaj je velice přesným ukazatelem počtu žáků, které bude muset segment středních škol v příštích letech uspokojit. Pro srovnání jsme také provedli srovnání údajů ÚIV s demografickou statistikou věkových kohort, tak jak ji uvádí ČSÚ. Mezi ukazateli se vyskytují jisté, ale z hlediska našeho účelu zanedbatelné rozdíly v rozsahu jednotek procent. Příčinou je nezapočítání některých specifických, ale malých skupin žáků v demografii (děti cizinců, úmrtí) a kromě toho jsou demografické údaje vztaženy ke kalendářnímu roku, zatímco údaje ze školství ke školnímu roku. Do rozdílů se zřejmě promítají i případy opakování ročníků. Jako další kontrolu srovnáváme v Tabulce 2 počet žáků ve věku povinné školní docházky v x-té třídě v daném roce a v roce předchozím. Většina rozdílů je zanedbatelná v řádu stovek žáků. Tabulka 2: Srovnání údajů o budoucích kohortách žáků z ÚIV (škol) s demografickými údaji (ČSÚ) Současná třída
Údaje ÚIV Školní rok nástupu do 1. ročníku střední školy
Údaje ČSÚ
Žáci ve Žáci ve věku věku PŠD v PŠD v xté třídě o Mezix-té třídě rok dříve roční (ÚIV) rozdíl (ÚIV) (1)
(2)
Věk Populace Meziroční Populační ročník v růst k v roce 31.12.2004 populačního % stavu v ročníku [%] roce 2004 (ČSÚ) 2004
(3) = (1)-(2)
(4)
(5)
(6)
(7)
Rozdíl mezi demografií a údaji ÚIV (8)=(5)-(1)
2005/2006
9
121 508
123 368
-5 181
14
127 232
-3,2%
97%
-4%
2006/2007
8
130 238
126 689
-1 487
13
129 353
1,7%
98%
1%
2007/2008
7
124 241
131 725
-371
12
128 237
-0,9%
98%
-3%
2008/2009
6
122 668
124 612
609
11
121 056
-5,6%
92%
1%
2009/2010
5
115 533
122 059
-349
10
120 379
-0,6%
92%
-4%
2010/2011
4
101 312
115 882
-95
9
106 391
-11,6%
81%
-5%
2011/2012
3
95 922
101 407
-369
8
95 393
-10,3%
73%
1%
2012/2013
2
92 248
96 291
2013/2014
1
92 100
93 526
-1 278
7
89 860
-5,8%
68%
3%
6
89 697
-0,2%
68%
3%
5
89 376
-0,4%
68%
4
88 171
-1,3%
67%
3
89 256
1,2%
68%
2
91 162
2,1%
69%
1
92 811
1,8%
71%
Zdroj: ČSÚ, ÚIV. Populace 15ti-letých k 31.12.2004 (ČSÚ): 131 392.
Jak ukazuje Tabulka 1, vyjádřeno tokovými ukazateli, vývoj ročníků nastupujících na střední školy nebyl v posledních několika letech (2002/2003 – 2004/2005) nijak výrazně dynamický. Na střední školy vstupovaly obdobně velké věkové kohorty a demografický pokles byl nepatrný. Během těchto let také mírně klesal počet žáků vstupujících na SOU, mírně rostl počet žáků vstupujících na G4 a mírně kolísal počet žáků vstupujících na SOŠ a VG.
2
Jak ukazuje současný počet žáků v jednotlivých třídách základních škol, kteří budou nastupovat na střední školy v letech následujících, dojde v roce 2006/2007 ještě k dočasnému výkyvu směrem nahoru a potom bude několik let následovat poměrně prudký demografický pokles. V důsledku tohoto poklesu bude počet dětí nastupujících do 1. ročníku střední školy v roce 2009 představovat pouze 92 procent současného stavu a v roce 2012 to bude dokonce pouhých 68 procent. Během let 2010 – 2013 totiž budou meziroční demografické poklesy dosahovat až 10 procent. To jsou z demografického pohledu obrovské změny, se kterými se bude muset síť středních škol pružně vyrovnávat.
1.1. Kvantitativní scénáře Pro dokreslení souvislostí mezi případnou reformou struktury středního školství a demografického vývoje uvádíme několik alternativních reformních scénářů. Pro všechny scénáře přijímáme předpoklad, že podíl žáků nastupujících na víceletá gymnázia (VG; odpovídajících ročníků středních škol) a konzervatoří (K) zůstane zachován na současné úrovni. V případě SOŠ předpokládáme, že počet žáků na ně nastupující zůstane zachován. Počet žáků na SOU představuje zbytek věkové kohorty. Scénáře jsou koncipovány tak, že ukazují hypotetické počty žáků vstupujících do prvních ročníků středních škol v jednotlivých letech, pokud by v příslušném roce počet či podíl žáků na G měl dosáhnout jistých počtů či procent. Scénáře tedy neukazují dynamiku postupných přechodů z počátečního do konečného stavu, ale porovnávají pouze oba stavy. Tabulka 3: Scénář A zachovávající podíly žáků nastupující na jednotlivé druhy studia jako v roce 2004/2005 Navíc NIV oproti scénáři č.1 v daném roce [mil. Kč]
Školní rok nástupu do 1.ročníku střední školy
Současná třída
Navíc NIV oproti scénáři č.1 v roce Suma 04/05 [mil. NIV G4 G Kč] [%] [%] [Kč]
2005/2006
9
121 508 48 346 49 552 531 13 358 9 722
11% 19% 5 332
-592,0
0
2006/2007
8
130 238 51 819 53 112 569 14 318 10 420
11% 19% 5 715
-208,9
0
2007/2008
7
124 241 49 433 50 666 543 13 658 9 940
11% 19% 5 452
-472,0
0
2008/2009
6
122 668 48 807 50 025 536 13 486 9 814
11% 19% 5 383
-541,1
0
2009/2010
5
115 533 45 968 47 115 505 12 701 9 244
11% 19% 5 070
-854,2
0
2010/2011
4
101 312 40 310 41 316 443 11 138 8 106
11% 19% 4 446
-1 478,2
0
2011/2012
3
95 922
38 165 39 118 419 10 545 7 675
11% 19% 4 209
-1 714,7
0
2012/2013
2
92 248
36 704 37 619 403 10 141 7 381
11% 19% 4 048
-1 876,0
0
2013/2014
1
92 100
36 645 37 559 403 10 125 7 369
11% 19% 4 042
-1 882,5
0
Žáci ve věku PŠD
SOU
SOŠ
K
G4
3
VG
Scénář A předpokládá zachování současných poměrů tj. zachování současného podílu věkové kohorty nastupující na gymnázia, tedy G4 a VG. V důsledku demografického poklesu by v takovém případě klesal v následujících deseti letech počet žáků na všech typech škol, včetně gymnázií. Pokud považujeme současný podíl gymnázií jako dobře odpovídající počtu žáků s potřebnými dispozicemi pro tento typ studia, a pokud předpokládáme v čase konstantní normální distribuci studijních předpokladů v populaci, potom by byl tento pasivní scénář nejvhodnější.
Školní rok nástup u do 1. ročníku střední školy
Současná třída
Tabulka 4: Scénář B zachovávající počty žáků nastupující na G4 jako v roce 2004/2005 (podílů žáků na VG, SOŠ a K zachovány na úrovni z roku 2004 – 2005; počet žáků na SOU je dopočítán)
2005/06
9
121 508
46 863
2006/07
8
130 238
2007/08
7
124 241
2008/09
6
2009/10
5
2010/11 2011/12
Žáci ve věku PŠD
Suma NIV [Kč]
Potřebn ý nárůst míst na G4 oproti roku 04/05
Tříd G4 navíc
-612,7
-21
0%
0
G4
VG
49 552
531 14 841
9 722
12%
51 296
53 112
569 14 841
10420
11%
19% 5 708
-216,2
-7
0%
0
48 250
50 666
543 14 841
9 940
12%
20% 5 435
-488,6
-17
0%
0
122 668
47 452
50 025
536 14 841
9 814
12%
20% 5 364
-560,0
-19
0%
0
115 533
43 828
47 115
505 14 841
9 244
13%
21% 5 040
-884,1
-30
0%
0
4
101 312
36 607
41 316
443 14 841
8 106
15%
23% 4 394
-1 530,1
-52
0%
0
3
95 922
33 870
39 118
419 14 841
7 675
15%
23% 4 149
-1 774,9
-60
0%
0
2012/13
2
92 248
32 004
37 619
403 14 841
7 381
16%
24% 3 982
-1 941,8
-66
0%
0
2013/14
1
92 100
31 929
37 559
403 14 841
7 369
16%
24% 3 976
-1 948,5
-66
0%
0
SOŠ
K
20% 5 311
Navíc NIV oproti scénáři č.1 v daném roce [mil. Kč]
G4 [%]
SOU
G [%]
Navíc NIV oproti scénáři č.1 v roce 04/05 [mil. Kč]
Scénář B zachovává současný počet žáků nastupujících na G, podíly žáků na VG, zachovává současné podíly populace na SOŠ a K a pouze počet žáků na SOU je dopočítán do zbytku populačního ročníku. Vývoj struktury oborů, až na G4, je tak v tomto scénáři určován především demografickým vývojem. V důsledku pouhých demografických změn by v roce 2010 narostl podíl gymnazistů nastupujících do 1. ročníku ze současných 18 procent na 25 procent a v roce 2013 na 28 procent populačního ročníku.
4
Školní rok nástup u do 1.roční ku střední školy
Současná třída
Tabulka 5: Scénář C rozšiřující počet žáků nastupujících na G4 tak, aby 40 % kohorty nastupovalo na G (podíly žáků na VG, SOŠ a K zachovány na úrovni roku 2004–2005; počet žáků na SOU dopočítán)
Žáci ve věku PŠD
SOU
SOŠ
K
G4
VG
G4 [%]
G [%]
Suma NIV [Kč]
Navíc NIV oproti scénáři č.1 v roce 04/05 [mil. Kč]
Navíc NIV oproti scénáři č.1 v daném roce [mil. Kč]
Potřeb ný nárůst míst na G4 oproti roku 04/05
Tříd G4 navíc
2005/06
9
121 508
22 822
49 552
531
38 882
9 722
32%
40% 4 975
-949,3
-357,3
162%
1 002
2006/07
8
130 238
24 462
53 112
569
41 675
10 420
32%
40% 5 332
-591,9
-383,0
181%
1 118
2007/08
7
124 241
23 335
50 666
543
39 756
9 940
32%
40% 5 087
-837,4
-365,4
168%
1 038
2008/09
6
122 668
23 040
50 025
536
39 253
9 814
32%
40% 5 022
-901,8
-360,7
164%
1 017
2009/10
5
115 533
21 700
47 115
505
36 970
9 244
32%
40% 4 730
-1 193,9
-339,8
149%
922
2010/11
4
101 312
19 029
41 316
443
32 419
8 106
32%
40% 4 148
-1 776,1
-297,9
118%
732
2011/12
3
95 922
18 016
39 118
419
30 694
7 675
32%
40% 3 927
-1 996,8
-282,1
107%
661
2012/13
2
92 248
17 326
37 619
403
29 519
7 381
32%
40% 3 777
-2 147,2
-271,3
99%
612
2013/14
1
92 100
17 299
37 559
403
29 471
7 369
32%
40% 3 771
-2 153,3
-270,8
99%
610
Školní rok nástup u do 1.roční ku střední školy 2005/06
Současná třída
Tabulka 6: Scénář D mezi roky 06/07 – 09/10 postupně rozšiřující počet žáků nastupujících na G4 tak, aby v roce 2009–2010 nastupovalo na G 40 % kohorty a poté se počty žáků v G4 již neměnily (podíly žáků na VG, SOŠ a K zachovány na úrovni roku 2004–2005; počet žáků SOU dopočítán)
9
Žáci ve věku PŠD 121 508
SOU
SOŠ
K
G4
VG
G4 [%]
46 863
49 552
531
14 841
9 722
12%
Suma NIV [Kč]
G [%]
20% 5 311
Navíc NIV oproti scénáři č.1 v roce 04/05 [mil. Kč]
Navíc NIV oproti scénáři č.1 v daném roce [mil. Kč]
Potřeb ný nárůst míst na G4 oproti roku 04/05
Tříd G4 navíc
-612,7
-20,8
0%
0
2006/07
8
130 238
51 296
53 112
569
14 841
10 420
11%
19% 5 708
-216,2
-7,3
0%
0
2007/08
7
124 241
40 874
50 666
543
22 217
9 940
18%
26% 5 332
-591,9
-119,8
50%
307
2008/09
6
122 668
32 699
50 025
536
29 593
9 814
24%
32% 5 157
-766,6
-225,5
99%
615
2009/10
5
115 533
21 700
47 115
505
36 970
9 244
32%
40% 4 730
-1 193,9
-339,8
149%
922
2010/11
4
101 312
14 478
41 316
443
36 970
8 106
36%
44% 4 084
-1 839,9
-361,6
149%
922
2011/12
3
95 922
11 741
39 118
419
36 970
7 675
39%
47% 3 839
-2 084,7
-369,9
149%
922
2012/13
2
92 248
9 875
37 619
403
36 970
7 381
40%
48% 3 672
-2 251,6
-375,6
149%
922
2013/14
1
92 100
9 800
37 559
403
36 970
7 369
40%
48% 3 666
-2 258,3
-375,8
149%
922
Scénář C předpokládá zvýšení podílu žáků vstupující na G na 40 procent populačního ročníku za předpokladu, že podíl populačního ročníku vstupujícího na VG zůstane zachován na současné úrovni. Pokud by k nárůstu na 40 procent došlo okamžitě, musel by nárůst míst na G4 ve školním roce 2006/2007 odpovídat 181 procentům stavu roku 2004/2005. Pokud by mělo být stavu dosaženo v roce 2010, vyžadovalo by to nárůst pouze o 118 procent a pokud by byl cílovým až rok 2013, šlo by o nárůst o pouhých 99 procent. 5
Scénář D předpokládá, že mezi roky 2005 až 2009 poroste počet žáků nastupujících na G4 rovnoměrně tak, aby podíl žáků nastupující na G (tj. G4 + VG) v roce 2009/2010 odpovídal 40 procentům věkové kohorty a poté se předpokládá, že počet přijímaných žáků na G4 již zůstane zafixován na konstantní úrovni. Ukazuje se, že v takovém případě by v důsledku pokračujícího demografického poklesu po roce 2009 narostl podíl populačního ročníku nastupujícího na gymnázia na celých 48 procent.
1.2. Finanční aspekty scénářů Scénáře A–D představují jiné finanční nároky. Pro přibližnou představu jsou scénáře doplněny hypotetickými údaji o finančních nákladech. Zde uvedené nákladové scénáře nezahrnují řadu jednorázových položek, které z případné restrukturalizace zřejmě vyplynou. Jde především o fixní náklady spojené s transformací jednoho typu škol a oborů na jiný. Do výpočtu je nezahrnujeme pro zachování názornosti a také proto, že určení těchto nákladů je v současném stádiu velice obtížné. Scénáře také nepracují s inflací ani s možným nárůstem (poklesem) reálné hodnoty normativů. Uvedené výpočty jsou přibližné a nejsou míněny jako finanční výhled transformace. Jejich účelem je ilustrovat přibližný rozsah změn náročnosti financování středního školství v následujících letech, které se projeví jako důsledek změn demografických a změn strukturálních. Jako celostátní normativy NIV na žáka v oborech SOU, SOŠ, K, G4 a VG uvažujeme částky 50, 42, 60, 36, 33 tisíc Kč.2 Pro jednotlivé scénáře nákladů NIV uvádíme v řádku příslušného školního roku NIV náklady na kohortu nastupující do prvního ročníku střední školy v daném roce. Nejde tedy o náklady na všechny čtyři ročníky středních škol v daném školním roce. Připomínáme, že scénáře, tak jak jsou uvedeny, nepředstavují (kromě scénáře D) dynamickou verzi postupné restrukturalizace probíhající několik let Ukazatele nákladů uvádějí sloupce v tabulkách scénářů A–D. První sloupec udává náklady v daném roce na danou nastupující kohortu v mil. Kč. Druhý sloupec udává rozdíl mezi náklady v daném budoucím školním roce a rokem 2004/2005. Poslední sloupec udává rozdíl mezi náklady v daném budoucím roce a náklady v tom samém roce při pasivním scénáři A, tedy scénáři zachování současných poměrů. Pro vývoj nákladů jednotlivých scénářů jsou určující dva faktory: (i) skutečnost, že náklady na žáka SOU jsou o cca 75% vyšší než náklady na žáka G4 a (ii) výrazný pokles počtu žáků na středních školách v následujících deseti letech. V případě pasivního scénáře A by náklady byly v následujících třech letech o něco vyšší než náklady současné, ale s prudkým poklesem věkových kohort patnáctiletých okolo roku 2009/2010 by náklady poměrně rychle a výrazně klesaly. Scénář A v podstatě fixuje současné podíly žáků v jednotlivých typech škol a je s ohledem na finanční náročnost SOU 2
Současný předpis celostátních normativů je extrémně komplikovaný a obsahuje stovky normativů. Tato složitost mimochodem významně komplikuje realizaci transformace a je záhodno přikročit k zásadnímu zjednodušení celého systému normativního financování tak, aby byl všeobecné přehledný široké odborné veřejnosti a administrativě. Problémy spojené se současnou složitostí zřejmě převyšují možné přínosy této složitosti. Zohlednění složitých detailů současných normativů by zásadně zkomplikovalo výpočet naších scénářů a velice by to snížilo jejich názornost, zatímco přínos složitého výpočtu by byl minimální. Situaci také komplikuje skutečnost, že někteří žáci na SOU jsou v maturitních oborech a naopak někteří žáci na SOŠ nestudují maturitní obory. V našem výpočtu pro přehlednost a jednoduchost tedy vycházíme z přibližně mediánových hodnot normativů NIV v rámci šesti základních oborů ÚIV a to E, H, J, L, K, M.
6
nejnákladnější. V důsledku velkého demografického poklesu sice klesají náklady, ale vzhledem k dalším scénářům zdaleka nejméně. Rozdíly vývoje nákladů v případě další scénářů v podstatě vyjadřují rozsah restrukturalizace oborů směrem od oborů SOU směrem ke G4 a u všech se samozřejmě výrazně projevuje demografický pokles. Oproti základnímu scénáři A vycházejí ostatní scénáře v každém roce na nastupující kohortu žáků „levnější“ v řádu stovek milionů korun.
1.3. Shrnutí •
Pokud má dojít k restrukturalizaci středního školství, je třeba brát v úvahu, že bude probíhat v době, kdy přichází další vlna výrazného demografického poklesu patnáctiletých. To na jedné straně může mnohé transformační změny usnadnit, na druhé straně je třeba zvážit, čeho lze dosáhnout rychlou restrukturalizací s nezanedbatelnými fixními a administrativními náklady a čeho pouhým sledováním demografického vývoje. V případě restrukturalizace, která by byla předcházela demografickému poklesu, mohlo by v horizontu deseti let dojít i k jistému přestřelení původních strukturálních cílů.
•
Za uvedenými agregátními údaji o počtech žáků a nákladech je však třeba stále vidět regionálně a zřejmě i okresně heterogenní situaci. Demografický pokles se liší napříč okresy - regiony, stejně jako se liší relativní a absolutní převis poptávky nad nabídkou u některých oborů.
•
Teritoriálně rozdílná demografická dynamika a existující teritoriální rozdíly mezi nabídkou a poptávkou jsou argumentem pro institucionální změny, které i) uvolní centrálního normování (zpravidla omezení) počtu míst na různých typech škol v jednotlivých okresech a krajích, ii) nastartují dlouhodobější proces přechodu na obecnější a širší kurikula na všech typech středních škol, iii) umožní fungování mechanismu místního přizpůsobování lokální nabídky a poptávky.
•
Normativní náklady na žáka na učilišti výrazně převyšují náklady na středních odborných školách a především na gymnáziích. Demografický pokles spojený s poklesem podílu učilišť uvolní finance pro pokrytí fixních nákladů transformace. Současný složitý a nepřehledný systém normativů je žádoucí zásadně zjednodušit, aby se stal transparentním a použitelným nástrojem transformace.
7
