Projekt Phare: CZ2000/IB/0T/05 – Modernizace ústřední státní správy České republiky Subprojekt: 2.1. Podpora pro vytvoření Generálního ředitelství státní služby Část: Vypracování návrhu organizační struktury a aktivit Generálního ředitelství státní služby I.
PODPORA VZNIKU JEDNOTNÉ STÁTNÍ SLUŽBY NÁVRHY NA VYTVOŘENÍ GENERÁLNÍHO ŘEDITELSTVÍ STÁTNÍ SLUŽBY
1. Postavení a strategická úloha Generálního ředitelství. Služební zákon z Generálního ředitelství činí garanta své aplikace. Z toho důvodu je mu také svěřena ústřední a řídící role v organizačních věcech služby a služebních vztazích podle tohoto zákona. Ústřední řídící role Generálního ředitelství je zajištěna především prostřednictvím ustanovení služebního zákona o závaznosti služebních předpisů vydávaných generálním ředitelem, ale také dalšími ustanoveními zákona o podřízenosti služebních orgánů generálnímu řediteli. a. Ústřední role I. Generální ředitelství je organizační jednotkou Úřadu vlády ČR; působí jako organizační, koncepční, koordinační, ústřední řídící, výkonné a kontrolní místo ve věcech služby, tím tedy je zajištěno jeho postavení ve věcech služby a v hierarchii správních úřadů. V tomto ohledu jeho postavení je posíleno i tím, že generálního ředitele státní služby jmenuje prezident republiky na návrh vlády. Nevýhodou je však jeho odvolatelnost „ad nutum“. II. Vazby se správními úřady budou zajištěny především postupy, které budou stanoveny ve služebních předpisech a metodických pokynech generálního ředitele: zákonný rámec a vnitřní řád útvarů, vnitřní organizace útvarů a systemizace, nábor a vzdělávání úředníků… V dalších oblastech se pravomoc generálního ředitele rozšiřuje: zrušení služebního předpisu vydaného v rozporu s právními předpisy, stanovení závazných pravidel pro organizaci služebních úřadů a schvalování jejich organizačních struktur. III. Státní tajemníci (state secretaries, odpovídající generálním tajemníkům ministerstev ve Francii) jsou jmenováni generálním ředitelem v dohodě s příslušným ministrem, v Úřadu vlády pak v dohodě s vedoucím Úřadu vlády, jsou tedy hierarchicky podřízeni generálnímu řediteli v organizačních věcech služby a služebních vztazích. Stání tajemníci naopak sami jmenují v ministerstvech a v Úřadu vlády ČR personální ředitele. V případě, že služební úřad nemá nadřízený služební úřad a není-li zde zřízen personální útvar nebo místa k výkonu jeho činnosti, plní úkoly personálního útvaru Generální ředitelství (§ 13 odst. 3 služebního zákona). V případě vedoucích služebních úřadů, které jsou ústředními správními úřady a vedoucích služebních úřadů, které nemají nadřízený služební úřad jsou tito v organizačních věcech služby a ve služebních vztazích podřízeni generálnímu řediteli, vedoucí služebních úřadů podřízených ministerstvu jsou v těchto věcech pak podřízeni personálnímu řediteli příslušného ministerstva a vedoucí služebních úřadů podřízených ústředním správním úřadům, které nejsou ministerstvy jsou v těchto věcech podřízeni vedoucímu služebního úřadu, který je vedoucí ústředního správního úřadu. Pouze některé činnosti státního tajemníka a personálního ředitele ve věcech služby by měly být zajišťovány v dohodě s politickým představitelem příslušného resortu. Zde je dobře vidět, že cílem je jednotné organizování, řízení a kontrola, ale především ochrana personální řízení od politických vlivů. IV. Inspekce a kontroly: generální ředitel může přistoupit ke kontrolám v organizačních věcech služby a služebních vztazích a jejich zabezpečování podle tohoto zákona, služební orgány jsou povinny provedení kontroly umožnit.
Generální ředitel je také nejvyšší autoritou v oblasti kárného řízení pro vedoucí ústředních správních úřadů. Generální ředitel zřizuje kárnou komisi prvního stupně, která vykonává kárnou pravomoc vůči vedoucímu služebního úřadu, jímž je ústřední správní úřad, nebo vůči personálnímu řediteli (§ 75 odst. 3), Generální ředitel zřizuje kárnou komisi druhého stupně, která rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí o uložení kárného opatření (§ 76 odst. 1), b. Sdílená role Další ministerstva vstupují do oblastí spravovaných Generálním ředitelstvím, čímž omezují rozsah jeho pravomocí: I. Ministerstvo financí je povinným partnerem v procesu systemizace (§ 14 odst. 2). Zejména je zřejmě jediné, které má veškeré finanční informace o zaměstnání ve veřejném sektoru, a to jak ve státní správě, tak i ve službách místních samosprávných celků. Generální ředitel má povinnost předávat informace Ministerstvu financí, Ministerstvu práce a sociálních věcí a Českému statistickému úřadu o všech záležitostech týkajících se platů státních zaměstnanců, čekatelů a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech. II. Ministerstvu práce a sociálních věcí je v současné době svěřena zákony kompetence k řízení pracovně-právních vztahů, kam spadají zejména všichni zaměstnanci, kteří nebudou vykonávat podle služebního zákona ve správních úřadech státní správu jako službu. Právě toto ministerstvo mimochodem připravilo služební zákon. Je pravděpodobné, že pro správný výklad znění zákona a jeho použití bude i nadále nezbytná úzká spolupráce mezi Generálním ředitelstvím a tímto ministerstvem. Tato spolupráce bude nezbytná zejména při přípravě návrhu platových tříd pro nová služební místa, pokud činnosti na těchto místech nejsou uvedeny v katalogu správních činností. III. Ministerstvo vnitra je pověřeno vedením reformy veřejné správy. Jeho úsek pro reformu veřejné správy je pověřen zejména reformou samosprávy, modernizací úřadů ústřední státní správy, vzděláváním úředníků z místních samosprávných celků, ale i informačními správními systémy. V tomto směru je tento úsek pověřen šířením moderních metod veřejné správy: zlepšení výkonu, kontrola řízení atd. (srov. role, kterou ministerstvo vnitra hraje v programu PHARE). Jeho spolupráce s Generálním ředitelstvím je tudíž nevyhnutelná v oblasti modernizace ústřední státní správy. c. Vývojový potenciál Generální ředitelství tedy funguje nejdříve především jako nástroj kontroly dodržování zákona a jeho základních principů. Byly mu dány všechny prostředky, právní i procedurální k zajištění neutrality, objektivity, transparentnosti, odpovědnosti státní služby. Mohlo by svůj úkol omezit na pouhé řízení postupů, ale potom by však zcela nereflektovalo očekávání zákonodárců. V kontaktech navázaných během mise totiž personální ředitelé ministerstev zdůrazňovali úlohu, kterou by mohlo Generální ředitelství hrát v oblasti poradenství a metodické podpory v personálním řízení (zejména jde o Ministerstvo práce a sociálních věcí), při stabilizaci ministerských struktur a přijetí standardů pro oblast organizace (zejména jde o Ministerstvo pro místní rozvoj), propojení personálních ředitelů, vytvoření sítě a šíření správných praktik, koordinace sociálního dialogu (obzvlášť Ministerstvo financí) a při poskytování pomoci pro hodnocení.
Kromě toho je zřejmé, že Generální ředitelství má nástroje, které by mohly být užitečné při trvalé modernizaci státní správy. Tento směr je již v zárodku uveden v pojmu služební předpisy (service regulations), který spojuje výkon hierarchické pravomoci se služební výkonností. Obecněji řečeno, modernizace státní správy spočívá především v řízení lidí. Z tohoto hlediska, aniž bychom opět propagovali opětovné sjednocení nástrojů modernizace státu na generálním ředitelství (což by dávalo smysl), bychom mohli navrhnout vznik dvou instancí určených pro výměnu informací a koordinaci: - observatoř státní správy, věnovaná znalosti struktur a správných metod a propagování správných praktik - observatoř zaměstnanosti ve veřejném sektoru, věnovaná znalostem demografickým, sociologickým, ekonomickým a předběžným odhadům zaměstnanosti ve veřejném sektoru, stejně tak jako interakce se soukromým sektorem. V každém případě se však zdá zřejmé, že takovéto rozšíření úkolů Generálního ředitelství by vyžadovalo citelné navýšení počtu zaměstnanců, významnější, než jaké je zde navrhováno výhledově pro rok 2004. Stejně je tomu u dalších pravomocí, které by mohly být Generálnímu ředitelství uloženy jinými zákony a texty, které nejsou uvedeny ve služebním zákoně. 2. Progresivní organizace a. První priorita: mít prostředky na splnění lhůt stanovených zákonem. I. II.
III. IV. V.
Prováděcí předpisy: obsah a lhůty v těchto předpisech mohou být stanoveny pouze těmi předkladateli, kteří mají dobré znalosti stávajícího práva a lhůt na zavedení daných postupů. Systemizace: zákon předpokládá, že první systemizace (pro rok 2004) bude připravována v roce 2003, ta by měla být předložena vládě ke schválení ve struktuře počtů služebních míst řadových státních zaměstnanců a představených klasifikovaných platovými třídami a objemu prostředku na jejich platy a dále počtu zaměstnanců v pracovním poměru a objemu prostředků na jejich platy. To předpokládá, že v co možná nejkratší lhůtě budou vytvořeny nezbytné databáze: služební předpisy a metodiky; informační systém o službě a platech (ISSP a jeho dva základní soubory: rejstřík státních zaměstnanců a čekatelů a evidence služebních úřadů). Zařazení stávajících zaměstnanců do služby během přechodného období. Vstupní vzdělávání, které umožní zařazení nových státních zaměstnanců. b.
Druhá priorita: zorganizovat se tak, aby bylo možno plnit úkoly stanovené zákonem.
V zásadě je tato organizace stejná jako organizace předložená v návrhu níže uvedeného organizačního schématu, který odpovídá a tvoří strukturu „ režimu okružní plavby1“ po roce 2004. c. Dlouhodobě: doprovázet úsilí ministerstev za dosažení lepší výkonnosti
1
* režim okružní plavby- situace již nastartovaného systému, který se „pohodlně veze“
Díky „animační“ roli Generálního ředitelství zřejmě budeme svědky posílení prostředků pro animaci sítí, obzvláště prostřednictvím správy Informačního systému o službě a platech, vedením pracovních skupin personálních ředitelů či vytvořením například „pracovní skupiny modernizátorů“. V tomto duchu by do systému mohl vstoupit malý útvar věnovaný systému pilotáže řízení (kontrola řízení). V závěrečné fázi vytváření optimální struktury generálního ředitelství by mělo dojít k založení obou výše navrhovaných observatoří. ****************************************************************** Předchozí úvahy a návrhy z nich vyplývající jsou založeny na přesvědčení, že Generální ředitelství bude moci plnit svou úlohu strážce služebního zákona, jež mu ze zákona připadá, pouze tehdy, pokud bude skutečně silně působit na personální ředitele ministerstev a vedoucí ústředních správních úřadů. Pokud zůstane trvale přísně omezeno pouze na strohé spravování předpisů, bude existovat riziko, že se stane brzdou modernizace a pružného řízení. Bude-li hnací silou vývoje a bude-li poskytovat služebním úřadům užitečné služby, jeho věhlas tím jedině získá.
II.
GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ STÁTNÍ SLUŽBY NÁVRH ORGANIZAČNÍHO SCHÉMATU 1. - ODBOR GENERÁLNÍHO SEKRETARIÁTU -v čele útvaru je zástupce generálního ředitele, přímo podřízení zaměstnanci: jeden/jedna asistent/ka a jeden/jedna tajemník/ce 1.1. ODDĚLENÍ OBECNÝCH ZÁLEŽITOSTÍ Úkoly: - Kontrola řízení (strategická pilotáž) Generálního ředitelství; - Spolupráce s Úřadem vlády ČR v otázkách všeobecné státní správy; - Informatické rozhraní ÚV ČR a Generálního ředitelství (spolupráce s ÚV ČR v provozních otázkách využívání sítě - zabezpečení služeb LAN). Propojení: - Úřad vlády ČR. - všechna oddělení Generálního ředitelství. Početní stav: 7 osob, z toho 3 samostatní úředníci (vysokoškolsky vzdělaní). 1.2. ODDĚLENÍ STUDIÍ A PUBLIC RELATIONS Úkoly: - statistika, zřízení a kontrola databází, studie vypracovávané na žádost Generálního ředitelství; - výzkum, průzkum a dokumentace; - správa Informačního systému o službě a platech: vedení rejstříku státních zaměstnanců, rejstřík fyzických osob připravujících se na službu, katalog činností (katalog správních činností, jeho počítačová část). Jeho založení bude svěřeno správnímu oddělení, které bude jeho hlavním uživatelem pro vypracovávání zadávacích podmínek; - public relations a e-komunikace. Propojení: - personální útvary správních úřadů - veřejnost Početní stav: 7 osob, z toho 3 samostatní úředníci
2 – ODBOR ORGANIZACE Odbor organizace vykonává základní funkci: implementuje (aplikuje) zákon. Do 1. ledna 2004 Odbor organizace připraví převod zaměstnanců správních úřadů do služby, jakož i nový správní a rozpočtový rámec jejich řízení. 2.1. ODDĚLENÍ PŘEDPISŮ Úkoly - základním úkolem je implementace (aplikace) zákona; - příprava prováděcích předpisů zákona, dalších předpisů nelegislativní povahy k provedení zákona a jeho případných novel. Každoroční zhodnocení implementace (aplikace) zákona pro Generální ředitelství a vládu; - ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí se podílí na meziministerské aktualizaci Katalogu správních činností; vypracování metodologie zřízení popisů pracovních míst. Návrhu platových tříd pro nová služební místa, pokud činnosti na těchto místech nejsou uvedeny v Katalogu správních činností; - ověřování souladu služebních předpisů s právními předpisy vydanými služebními orgány; - ústřední správní úřady vypracují a kontrolují pokyny o dodržování zásad obsažených v zákoně a (od roku 2004) v evropských směrnicích, zejména: nezaujatost a nestrannost při náboru a jmenování čekatelů, právo na odbory, rovnost pohlaví a nediskriminace, zaměstnávání zdravotně postižených, etika platná pro přestup do soukromého sektoru a pracovní podmínky (hygiena a bezpečnost, preventivní prohlídky atd.), právo na vzdělávání; - účast generálního ředitele na odborné meziministerské práci na legislativních textech s dopadem na státní službu, obzvláště texty připravované Ministerstvem práce a sociálních věcí; - právní expertíza a odborná podpora schůzkám Evropské unie; správa právní databáze (předpisy a soudní praxe) o státní službě. Prostředky Oddělení pro právní předpisy bude velmi zaneprázdněné v letech 2002, 2003 a bezpochyby 2004. Potřebuje dostatečný počet pracovníků a ověřené právní schopnosti. Okamžitá potřeba se odhaduje na dva samostatné úředníky s právním vzděláním (jeden v postavení vedoucího oddělení), z nichž minimálně jeden by měl mít dostatečnou zkušenost se státní správou, na dva střední úředníky a jednoho výkonného úředníka. Konečný počet osob bude 8. Propojení 2.2.
Úřad vlády ČR Ministerstvo vnitra Ministerstvo práce a sociálních věcí personální útvary ODDĚLENÍ STRUKTURACE
Úkoly - zavedení a aktualizace služebních předpisů a metodických pokynů pro „systemizaci“ a „organizaci útvarů“; - diskuse o informacích vztahujících se k systemizaci, dodaných jednotlivými úřady; - podpora jednání vedených generálním ředitelem s Ministerstvem financí při přípravě systemizace na příslušný kalendářní rok; - předložení celkového návrhu systemizace vládě; - zveřejnění schváleného návrhu systemizace: zveřejnění maximálního objemu celoročních platových prostředků pro každý správní úřad, podrobnosti o počtu systemizovaných míst v jednotlivých platových třídách a zaměstnanecké „statuty“ (státní zaměstnanci a čekatelé), počty míst řadových státních zaměstnanců a počty míst čekatelů. Prostředky Stávající oddělení organizace a systemizace správních úřadů musí zůstat zachováno proto, aby se udržela kontinuita praxe v oblasti projednávání návrhů systemizace. Je nutné jmenovat zástupce vedoucího oddělení. Koncepční pracovníci budou zajišťovat styk s různými ústředními správními úřady. Nezbytný je i samostatný úředník (vysokoškolák), zodpovědný za právní dohled nad dodržováním kompetencí správních úřadů vyplývajících ze zákonů upravujících jejich působnost. Stav pracovníků tedy bude odpovídat pěti koncepčním pracovníkům (vysokoškolákům), dvěma středně vysokým úředníkům a dvěma výkonným pracovníkům. Celkově tedy hovoříme o devíti osobách. Máme za to, že vhodné jsou následující profily : vedoucí oddělení, který by měl mít magisterské vzdělání v oboru veřejné správy se znalostmi v oblasti řízení lidských zdrojů; právník; tři pracovníci (vysokoškoláci) se vzděláním v oblastech správy a financí. Propojení - personální ředitelé všech správních úřadů - Ministerstvo financí - Ministerstvo práce a sociálních věcí 3.
ODBOR ŘÍZENÍ Odbor řízení plní dva základní úkoly: monitoruje podmínky přístupu k zaměstnání ve státní správě, podmínky práce státních zaměstnanců a v celé státní správě má na starosti animaci politiky lidských zdrojů. 3.1. ODDĚLENÍ SPRÁVY Úkoly - stanovení podmínek vstupu do státní služby podle zákona: vypracování kritérií znalostí, podmínek kontroly, testů a výběrových řízení. Organizování mobility: vypracování praktických pokynů; - vytvoření a pozdější aktualizace Informačního systému o státní službě a platech, zejména rejstříku uchazečů o práci ve státní službě. Vedení rejstříku státních zaměstnanců mimo službu.
Předávání těchto informací Ministerstvu financí, Ministerstvu práce a sociálních věcí a Českému statistickému úřadu. Vypracování služebních předpisů z oblasti personalistiky, které vyjmenovává služební zákon; - služební hodnocení úředníků a zaměstnanců. Vypracování hodnotících metod a pokynů. Zaškolení personálních útvarů tak, aby byly schopny hodnocení provádět. Monitorování výsledků hodnocení, nadefinování politiky top managementu (nábor, mobilita, soustavné vzdělávání, hodnocení); - kárné řízení: slyšení jednotlivých případů (první instance), vedení kárné komise (1. a 2. instance). Vedení sporů u soudů; - řízení top managementu: řízení mobility top managementu. Každoroční regulace a harmonizace podmínek náboru top managementu (do roku 2004 organizování vyhlašování výběrových řízení uchazečů, výběrové komise). Vydání služebního předpisu GŘ, kterým se stanoví závazná pravidla pro stanovení konkrétní výše příplatku za vedení. Prostředky Oddělení musí výhledově zahrnovat 8 úředníků, z toho tři samostatné úředníky (vysokoškoláky), tři střední úředníky a dva výkonné úředníky. Propojení - personální útvary 3.2. ODDĚLENÍ ANIMACE MANAGEMENTU Úkoly - Založení a animace sítě personálních ředitelů ministerstev a vedoucích ústředních správních úřadů za účelem sladění jejich praxe při provádění zákona. Síť bude určena především k tomu, aby připravila půdu pro plnou účinnost služebního zákona k 1. lednu 2004. Postupně umožní rozvoj společné kultury řízení. - Vytvoření systému pilotáže řízení (kontrola řízení). Ze začátku definování ukazatelů výsledků společných všem personálním útvarům. Výhledově definování cílů, nákladů na zavedení, vypracování kritérií hodnocení kvality poskytované služby umožní zavedení kontroly řízení. - Vztahy s odborovými organizacemi. Monitorování každoročních kolektivních smluv správních úřadů. Příprava každoročního jednání za celou oblast státní služby. Animace a sekretariát komise pro monitorování provádění zákona. - Ze zákona vyplývající přímé řízení zaměstnanců správních úřadů, která nemají personální oddělení (srov. § 13 odst. 3). Bude vhodné pokusit se co možná nejvíce omezit řízení malých úřadů tím, že aktivně vyhledáme možnost jejich připojení k nadřízenému správnímu úřadu. Prostředky Výhledově bude mít Oddělení animace managementu minimálně 7 úředníků, z toho tři samostatné úředníky-vysokoškoláky (včetně vedoucího odboru), dva úředníky střední úrovně a dva výkonné úředníky. Považujeme za žádoucí, aby vedoucí odboru sám převzal monitorování schůzek personálních ředitelů a vedoucích ústředních správních úřadů (jimž by měl předsedat zástupce generálního ředitele) a monitorování vztahů s odborovými organizacemi.
Vzhledem k prioritě, kterou je implementace služebního zákona, by z počátku měli být úředníci přednostně přiděleni odboru řízení. Propojení - personální útvary a ústřední správní úřady - kontroloři řízení jednotlivých ministerstev 4. ODBOR VZDĚLÁVÁNÍ A MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ 4.1. ODDĚLENÍ VZDĚLÁVÁNÍ Úkoly: - Ministerstva vyjadřují potřebu, aby jim bylo nasloucháno a aby byla vedena v oblasti politiky řízení lidských zdrojů a vzdělávání. - Prvním úkolem tohoto oddělení tedy musí být shromáždění a definování potřeb pro vzdělávání státních zaměstnanců a čekatelů vyjádřených personálními řediteli a vedoucími ústředních správních úřadů a to v několika oblastech: - Klasické problémy s řízením lidských zdrojů (řízení kariér a mobility, systém sankcí a odměn, hodnocení, odměňování, vzdělávání, pracovní podmínky a pracovní prostředí). - Školení související s evropskou integrací (Evropská témata, jazyky). - Vzdělávání související s modernizací státu: kontrola řízení, informatika a informační a komunikační technologie. - Definování vzdělávacích priorit: - podle národních požadavků - podle potřeb ministerstev. - Definice zadávacích podmínek: - Vzdělání připravující na kvalifikační zkoušky, jejichž úspěšné složení je nezbytné pro jmenování zaměstnance do služby na dobu neurčitou - Společné meziministerské vzdělávání (Evropská témata, jazyky, informatika). - Školení připravující na pracovní místo. - Školení pro zavádění politiky řízení lidských zdrojů. - Vypracování metodických pokynů. - Akreditace vzdělávacích programů. Zajištění činnosti sekretariátu akreditační komise. - Monitorování vyváženosti rozpočtu a počtů školených osob podle typu priority. - Monitorování složení náborových komisí. - Monitorování a pilotáž činností Institutu (činnost odlišná od zastoupení generálního ředitelství ve správní radě Institutu) tak, aby byl zajištěn jeho příkladný charakter pokud jde o modernizaci. Propojení: - Státní tajemníci a personální ředitelé. - útvary mezinárodních vztahů ve správních úřadech. Počet osob: 7, z toho tři samostatní úředníci-vysokoškoláci 4.2. ODDĚLENÍ MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Úkoly:
- Právní dohled nad platnými právními předpisy v členských zemích Evropské unie, které se týkají státní služby. - Monitorování práce schůzek generálních ředitelů státní služby. - Monitorování spolupráce mezi státními správami členských zemí EU, zejména v oblasti vzdělávání. - Mezinárodní vztahy mimo Evropskou unii a s mezinárodními organizacemi (OECD/Program PUMA). Propojení: - Státní tajemníci. - Personální ředitelé a vedoucí ústředních správních úřadů. - Generální ředitel. - Oddělení vzdělávání - Oddělení předpisů. Počet míst: 5 osob, z toho 3 samostatní úředníci-vysokoškoláci
Tabulka rekapitulující odhady systemizovaných míst nutných k fungování Generálního ředitelství státní služby v roce 2002, 2003 a 2004. Odhady týkající se potřeby počtu systemizovaných míst a potřebné kvalifikace, které jsou shrnuty v této tabulce a odpovídají základnímu principu, který spočívá v tom, že k jedné každé pravomoci pro konkrétní oblast činnosti Generálního ředitelství je přiřazen jeden odpovědný pracovník. Tyto odhady berou také v úvahu problémy, o nichž jsme byli informováni: - postupné zvýšení počtu systemizovaných míst na Generálním ředitelství v roce 2002, 2003 a 2004, s maximálním počtem 71 zaměstnanců v roce 2004. - vyrovnané organizační schéma se čtyřmi odbory a odděleními, jejichž stav nemůže být nižší, než 5 systemizovaných míst Navrhované organizační schéma se snaží co nejvíce respektovat počty míst a stávající kompetence útvaru, který tvoří zárodek Generálního ředitelství, například informatiky. Níže uvedená tabulka formuluje priority Generálního ředitelství podle jednotlivých let a počtu systemizovaných míst. Úkoly, jež zákon GŘ přisuzuje, jsou velmi významné a autoři se obávají, že povolené počty systemizovaných míst nebudou stačit k jejich plnému zvládnutí, zejména pokud Generální ředitelství zamýšlí stát se motorem dynamické politiky státní služby. Generální ředitelství v žádném případě nebude moci svou práci zdárně dokončit, jestliže se povolená pracovní místa rychle neobsadí.
14. června 2002 ÚTVARY GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ 1. Generální sekretariát/Zástupce generálního ředitele 1.1. Oddělení obecných záležitostí 1.2. Oddělení studií a PR 2. Odbor organizace 2.1. Oddělení předpisů 2.2. Oddělení strukturace 3. Odbor řízení 3.1. Oddělení správy 3.2. Oddělení animace managementu 4. Odbor vzdělávání a mezinárodních vztahů 4.1. Oddělení vzdělávání 4.2. Oddělení mezinárodních vztahů CELKEM
2002 3 3 2 2 7 7 2 5 2 2 7 2 44
2003 3 3 5 3 2 7 9 2 7 6 2 7 4 60
2004 3 3 7 7 2 8 9 2 8 7 2 8 5 71
