初级 汉语 CHU YI
HAN YU
1.lekce Samohlásky: āōē īūǖ áóé íúǘ ě àòè ìùǜ Slovíčka:
你 好 你好 再 见 再见
n
ty (2.osoba)
ho
dobrý
n ho
dobrý den
zài
znova, opět (často se používá v budoucím čase)
jiàn
{vidět}
zài jiàn
nashledanou
饿
è
být hladový, {hlad}
女
n
žena
Radikály:
亻 女
„samostatně stojící člověk“ „žena“
Gramatika: Jestliže v jednom slově za sebou následují dva třetí tóny, první z nich se automaticky mění na druhý. Např: n ho se změní na ní ho
Psaní znaků: • • •
zleva doprava ze shora dolů z venku dovnitř
–1–
Nové znaky:
a你 a好 a再 a见
2.lekce
Souhlásky: b d g j z zh y
p t k q c ch w
m n h x s sh
f l
r
Slovíčka:
我 很 也
w
já (1.osoba)
hěn
velmi, hodně (ne množství, ale stupeň)
yě
také
呢
ne
používá se na konci věty kde tvoří: • řečnickou otázku • otázku typu: a co ty, a co tvoje práce... • tvoří přítomný průběhový čas
吗
ma
na konci věty: tvoří otázku
口
ku
ústa
马
m
kůň
–2–
Radikály:
彳 口
„dvojitý stojící člověk“ „ústa“
Text:
古波: 你好吗？ 兰卡: 我很好，你呢？ 古波: 我也很好． Gramatika: 1. Pomocné slovo 吗 se používá na konci věty a vytváří otázky. Např:你好吗？ 2. Pomocné slovo 呢se také používá na konci věty, vytváří: • otázky ve tvaru: 你呢？ • přítomný čas průběhový
Nové znaky:
a我 a很 a也 a呢 a吗 3.lekce Dvojhlásky: ai ao ie an ang
ei ou üe en eng
ui iu er in ing
–3–
un ong
ün
Slovíčka:
忙 不 哥(哥) 弟(弟) 他 她 们 都
máng
zaneprázdněný
bù
ne (zápor; používá se v přítomném a budoucím čase)
gē ge
starší bratr
dì di
mladší bratr
tā
on (3. osoba)
tā
ona (3. osoba)
men
(tvoří množné číslo pro osoby/zosobněné věci)
dōu
{všichni; všechna; všechno}
门
mén
dveře, brána
Radikály:
忄 阝
„stojící srdce“ „měkké ucho“
Text:
古波: 你忙吗？ 兰卡: 我不忙，你呢？ 古波: 我也不忙，你哥哥好吗？ 兰卡: 他很好，你哥哥，你弟弟好吗？ 古波: 他们都很好。 Gramatika: 1. Jsou-li někde muži i ženy, používáme pro oni
他们
2. Otázku můžeme tvořit také zopakováním slovesa. Např.:
忙不忙
3. Je-li za souhláskami J Q X samohláska u, pak se toto u čte jako ü
–4–
们 se používá jen u osob a osobních zájmen. Např.: 朋友们,我们, 你们,他们,她们 Pokud je ve větě příslovce 也,都,再, často, ještě tak bývají vždy hned za podmětem. Např.: 他们都很好． 我也很忙．
4. Množné číslo
5.
Písnička: zài_nà lǜ_sè_di co dì shàng w_yào ho_hao_di fàng w di yáng w cháng gē lā lā lā lā lā duō liáo liàng lā lā lā lā lā w yào ho hao di fàng w di yáng Nové znaky:
a忙 a不 a哥 a弟 a们 a都
–5–
4.lekce Píšeme → vyslovujeme: zi chi
zhi ye
yue
ci shi yi yin
si ri wu ying
→ → → →
z zh y ie
c ch w ue
s sh in
r ing
Slovíčka:
这 是 朋 友 朋友 爸(爸) 妈(妈) 姐(姐) 妹(妹)
zhè
ten, ta, to (v jednotném čísle) – spíš bližší tenhle...
shì
být (sloveso)
péng
{přítel}
yu
{přítel;druh}
péng yu
přítel, kamarád, přítelkyně, kamarádka
bà ba
táta
mā ma
máma
jiě jie
starší sestra
mèi mei
mladší sestra
月
yuè
měsíc
Radikály:
辶 日 月
„chůze“ „slunce“ „měsíc“
–6–
Text:
兰卡: 这是我爸爸，这是我妈妈，这是我朋友。 古波: 你们好。 爸爸，妈妈: 你好。 Gramatika: 1. Když je za
不 bù slovo s 4.tónem, čteme bú
2. Slovo také
也
vždy před slovesem
Cvičení - přeložte do čínštiny: 1. On je tvůj mladší bratr? 2. Ne. On je můj starší bratr. 3. Moje máma je také moje přítelkyně. 4. Můj táta, moje máma jsou oba moji přátelé.
Nové znaky:
a这 a是 a朋 a友 a爸 a姐 a妹 –7–
5.lekce Slovíčka:
大 大 夫 大夫 的
dài
{nesamostatný}
dà
velký (velikostí, ne výškou)
fū
{nesamostatný}
dài fū
lékař, lékařka
de
Pomocné slovo tvoří: 1. přivlastňovací osobní zájmena 我的 2. přídavné jméno přivlastňovací 妈妈的 3. přídavné jméno kvalitativní 大的,好的 Je-li 的 za slovesem, tvoří minulý čas a zdůrazňuje kdo, kdy, kde, odkud, od koho, komu, s kým, jakým způsobem
那 这的 那的 车 书
nà
tamten, tamto, tamta (ukazovací zájmeno)
zhè de
zdejší
nà de
tamější
chē
vůz, auto
shū
kniha
白
bái
bílý
勺
sháo
lžíce
汽车
qì chē
automobil
电车
diàn chē
tramvaj
火车
hu chē
vlak
自行车
zì xíng chē
kolo (jízdní)
公共汽车
gōng gòng qì chē autobus (MHD) –8–
长途汽车
cháng tú qì chē
autobus (dálkový, meziměstský)
地铁
dì tiě
metro
Radikály:
白 勺
(
„bílý“ „lžíce“ )
Text:
古波: 这是你的车吗？ 兰卡: 这不是我的车，这是我妈妈的车。 古波: 那是她的书吗？ 兰卡: 那是她的书。 古波: 你妈妈是大夫吗？ 兰卡: 是，她是大夫。 Gramatika: 1. Pomocné slovo • • •
的 tvoří:
我的 přídavné jméno přivlastňovací. Např.: 妈妈的 přídavné jméno kvalitativní. Např.: 大的,好的 přivlastňovací osobní zájmena. Např.:
Je-li 的 za slovesem, tvoří minulý čas a zdůrazňuje kdo, kdy, kde, odkud, od koho, komu, s kým, jakým způsobem 2. Chceme-li říci „něco je nějaké“ (např. moje auto je velké), tak se v čínské větě obvykle •
是. Místo tohoto slovesa se (obvykle) používá příslovce 很 a navíc se nepoužívá u přídavného jména 的. Např.: 我的车很大。Pokud je větě sloveso 是, musí být za přídavným jménem předmět. Např.: 我的车是大的车。 nepoužívá sloveso být
Příklad k 2): Tyto věty jsou správně a vyjadřují totéž: • • •
我妈妈的车大。 我妈妈的车很大。 我妈妈的车是大的车。 –9–
Porovnej: • •
他们不都是我的朋友。Ne všichni jsou mí přátelé (Někdo ano, někdo ne) 他们都不是我的朋友。Všichni nejsou mí přátelé (Nikdo není)
Cvičení – přeložte do čínštiny: 1. To je auto tvého staršího bratra? 2. Přátelé mého mladšího bratra jsou také moji přátelé. 3. Auto jeho táty je velké, auto jeho mámy není velké. 4. Kniha její lékařky je dobrá a také je velká. 5. Jejich máma a táta jsou oba lékaři. 6. Vaše kamarádky jsou zaneprázdněné?
Nové znaky:
a大 a夫 a的 a那 a车 a书
– 10 –
6.lekce Slovíčka:
哪 国 人 中 中国(的) 中国人 谁 谁的 老(的) 老人 师 老师 汉 语 汉语 汉语老师 捷 克 捷克(的)
n
který (tázací slovo)
guó
stát, země
rén
člověk
zhōng
střed ; mezi někým
zhōng guó
Čína (čínský)
zhōng guó rén
Číňan
shéi
kdo (tázací slovo)
shéi de
čí (tázací slovo)
lo (de)
starý (věkem)
lo rén
stařec
shī
{nesamostatný}
lo shī
učitel, učitelka
hàn
Chan – nejpočetnější národ v Číně
y
jazyk,řeč, {hovořit}
hàn y
čínština
hàn y lo shī
učitel čínštiny
jié
{vítězství; rychlý}
kè
{nesamostatný}
jié kè (de)
Česká republika (český)
– 11 –
捷克人 捷语 俄国 俄国人
jié kè rén
Čech
jié y
čeština
é guó
Rusko
é guó rén
Rus
玉
yù
nefrit
意大利
yì dà lì
Itálie
Fráze/Příklady
你是哪国人？
Odkud jsi?
我的朋友中...
Mezi mými kamarády...
这是谁的大夫？
Čí je to lékař?
老朋友
dávný přítel
老的朋友
přítel, který je starý
我们中谁不是捷克人？
Kdo mezi námi není čech?
Radikály:
讠 氵 扌
„jazyk“ „tři kapky vody“ „ruka“
Text:
兰卡: 那是谁？ 古波: 那是我们老师。 兰卡: 他是哪国人？ – 12 –
古波: 他是中国人。 兰卡: 他是汉语老师吗？ 古波: 他是汉语老师。 Gramatika: 1. Ve větě tázací se nemění původní intonace slova. 2. Je-li ve větě tázací slovo, na konci věty se nepřidává pomocné slovo 3. Použití pomocného slova •
吗
的:
pro členy rodiny se nemusí u přídavných jmen přivlastňovacích v jednotném čísle používat pomocné slovo
的. Např.:我爸爸,你妈妈,他哥哥,她弟
弟 •
u slov, která označují místa kam patříte, anebo lidi s kterými se často vídáte, se v
的 Např.:我们捷克... , 我们老师....,
množném čísle nepoužívá pomocné slovo
u přídavných jmen přivlastňovacích.
中 , můžeme, ale nemusíme užít 们 . Např.:你的朋友(们)中谁是大夫？
4. Užijeme-li ve větě za podstatným jménem slovo
Cvičení: 1. Napište přídavná a podstatná jména, která již znáte. 2. Přeložte do češtiny: •
这是中国的书.
•
那是汉语书.
•
捷克的地铁很大.
•
谁是你们老师?
•
她们的汉语好不好?
•
他的朋友是捷语老师,也是汉语老师.
– 13 –
Nové znaky:
a国 a人 a中 a谁 a师 a老 a汉 a语 a捷 a克 7.lekce Slovíčka:
什 么 什么 这么
shén
{nesamostatný}
me
{nesamostatný}
shén me
Co ?
zhè me
tak, takhle
– 14 –
那么 地 土 土地 图 地图 看 看(书) 看见 看(朋友) 好看的 看 长 长大 长 江 长江 城 长城 黄 河 黄河
nà me
tak, takže
dì
země, půda
t
hlína
t dì
půda, země
tú
plán, výkres
dì tú
mapa
kàn
dívat se
kàn (shū)
číst (knihu můžeme nahradit konkrétní věcí)
kàn jiàn
vidět
kàn (péng yu)
navštívit (přátele můžeme nahradit tím, koho jdeme navštívit)
ho kàn de
hezký (na pohled)
kān
hlídat
zhng
růst; {šéf (něčeho)}
zhng dà
vyrůst, růst
cháng
dlouhý
jiāng
řeka
cháng jiāng
Dlouhá řeka
chéng
{hradby; město}
cháng chéng
Dlouhá zeď
huáng
žlutý
hé
řeka
huáng hé
Žlutá řeka – 15 –
市 城市 市长
shì
{město (samostatně se používá za jménem města}
chéng shì
město
shì zhng
starosta města, primátor
冬
dōng
{zima – roční období}
目
mù
oko, očí (archaismus – používalo se ve staré čínštině)
太
tài
příliš
太太
tài tai
paní; zdvořilé označení manželky
父
fù
{otec}
亲
qīn
{příbuzný}
父亲
fù qīn
otec (爸爸 je domácké, jako tatínek)
母
m
{matka}
母亲
m qīn
matka
父母
fù m
rodiče
小
xio
malý
对
duì
ano, správně
报纸
bào zh
noviny
Radikály:
土
„země“
目
„oko“
– 16 –
Text: A:
这是谁的地图？
B: A:
这是什么地图？
B: A:
这是中国地图．你看，这是 Beijing, 那是 Shanghai.
这是长江吗？
B: A:
这是古波的地图．
不是，这是黄河，那是长江．
这是什么？
B:
这是长城．
Gramatika: 1. V čínštině tázací slovo nemusí být vždy na začátku věty, naopak, může být kdekoli, podle toho, na co se ptáme (slovosled zůstává stejný). Př.:
他是古波 • 这是书 • 他是中国人 • 她是大夫 • 那是我的书 Použití slova 的: •
2.
•
– – – – –
他是谁？ 这是什么？ 他是哪国人？ 谁是大夫？ 那是谁的书？
U jednoznakových přídávných jmen se nemusí pomocné slovo
的 používat. Např.:
好(的)老师．老(的)大夫． •
U dvouznakových přídavných jmen se musí pomocné slovo
看的车．
– 17 –
的 použít. Např.: 好
Cvičení – odpovězte na otázky (dle textu): 1.
兰卡是谁？
2.
兰卡的妈妈是老师吗？
3.
古波，兰卡的汉语老师是哪国人？
4.
你们的汉语老师也是中国人吗？
5.
你朋友的中国地图大不大？
6.
你的朋友都是捷克人吗？
Nové znaky:
a什 a么 a地 a图 a看 a长 a江 a城 a黄 – 18 –
a河 a市 a太 a亲 a母 a小 a对 8.lekce Slovíčka:
可
kě
{nesamostatný}
可是
kě shì
ale
成
chéng
{nesamostatný}
成人
chéng ren
dospělý (formálnější než hovorové
请
qng
prosit; zvát
进
jìn
vstoupit; vcházet
请进
qng jìn
pojďte dál, prosím
井
jng
studna
– 19 –
大人)
喝
hē
pít
好喝
ho hē
dobrý (o pití)
渴
kě
žíznivý, žízeň
茶
chá
čaj (jak nápoj, tak lístky)
您
nín
Vy (vykání)
心
xīn
srdce
好心的
ho xīn de
dobrák; dobrosrdečný
中心
zhōng xīn
centrum; středisko
市中心
shì zhōng xīn
centrum města
欢
huān
{nesamostatný}
迎
yíng
{nesamostatný}
欢迎
huān yíng
vítat (někoho) Používá se 2x za sebou (jednou není dost zdvořilé)
客
kè
{nesamostatný}
客人
kè rén
host
请客
qng kè
zvu vás; já platím; být hostitel
气
qì
dech; energie (vnitřní, lidská)
客气
kè qì
ostýchat se; být zdvořilý
不客气
bù kè qì
není zač
– 20 –
别
bié
Ne! (zápor v rozkazovacím způsobu)
别客气
bié kè qì
nestyďte se (a berte si) Používá se 2x za sebou (jednou není dost zdvořilé)
吸
xī
sát; vtahovat do sebe
吸气
xī qì
vdechovat
烟
yān
tabák; kouř, dým; cigareta
吸烟
xī yān
kouřit
谢
xiè
děkovat
谢谢
xiè xiè
děkuji
每
měi
každý, každá
龙井茶
lóng jng chá
druh zeleného čaje (Dračí studna)
茉莉花茶
mò lì huā chá
druh čaje - jasmínový čaj
乌龙茶
wū lóng chá
druh čaje – oolong (černý drak)
??茶
pú ěr chá
druh čaje – pu-er
铁观音茶
tiě guān yīn chá
druh oolongu (železná bohyně milosrdenství)
又
yòu
zase (používá se v minulém čase)
欠
qiàn
dlužit
另
lìng
火
hu
oheň
身
shēn
tělo
{další; ostatní;jiní} Často se používá samostatně jako zkratka za 另外
– 21 –
寸
cùn
palec (míra)
体
t
tělo
身体
shēn t
tělo; zdraví
Radikály:
艹
„tráva“
又 宀
„stříška pokladu“
刂
„stojící nůž“
火
„oheň“
Text:
古波: 王老师，您好。 王老师: 你好，请进。 古波: 这是我朋友 – 兰卡。 王老师: 欢迎，欢迎。请喝茶。 兰卡: 谢谢。 王老师: 不客气。你吸烟吗？ 兰卡: 我不吸烟。 Neznáme tento znak:
王
wáng král; kníže (zde jako jméno)
Gramatika: 1. Podle čínského zvyku musí být příjmení před oslovením. Např.: 2. Při uvítaní se vždy používá dvakrát za sebou slovo znělo příliš nesrdečně a nezdvořile!
– 22 –
王老师..., 谢大夫...
欢迎,欢迎. Pouze jedno vyslovení by
Cvičení – přeložte do čínštiny: 1. Dáte si čaj? 2. Kdo z tvých přátel kouří? 3. Jaký čaj pije jeho máma? 4. Auto mého otce je české. 5. Zvu tě na čaj, ano? 6. Cigarety, které kouří doktor Wang, jsou české.
Nové znaky:
a请 a进 a喝 a茶 a您 a欢 a迎 a客 a气 – 23 –
a别 a吸 a烟 a谢 a每 a龙 a身 a寸 a体 9. lekce Slovíčka:
贵
guì
姓
xìng
叫
jiào
jmenovat se (celé jméno)
问
wèn
ptát se
drahý; ctěný; hodnotný příjmení (používá se jako sloveso) Např.:我姓王.
– 24 –
请问
qng wèn
Prosím vás,... (zdvořilé, než se ptáme)
留
liú
nechat (někomu něco)
学
xué
učit se, studovat
留学
liú xué
studovat v zahraničí
习
xí
{nesamostatný}
学习
xué xí
učit se; studovat
生
shēng
syrový, nevařený
学生
xué shēng
student
留学生
liú xué shēng
zahraniční student
生人
shēng rén
neznámý člověk
生气
shēng qì
zlobit se
校
xiào
{nesamostatný}
学校
xué xiào
škola
校长
xiào zhng
ředitel školy
言
yán
{řeč}
院
yuàn
{nesamostatný}
语言
y yán
jazyk, řeč
语言学校
y yán xué xiào
jazyková škola
– 25 –
学院
xué yuàn
institut (často u jmen vysokých škol) konec
完
wán
外
wài
{venku; směrem ven}
外语
wài y
cizí jazyk
外国
wài guó
cizí země
国外
guó wài
mimo zemi, zahraničí
外国人
wài guó rén
cizinec
外人
wài rén
cizí člověk
德国
dé guó
Německo
波兰
bō lán
Polsko
木
mù
dřevo
田
tián
pole
外语学院
wài y xué yuàn
Institut cizích jazyků
学生
student
学校
škola
小学生
student zákl. školy
小学
základní škola
中学生
středoškolák
中学
střední škola
大学生
vysokoškolák
大学
vysoká škola
za slovesem se používá na dokončení děje. Např.:
完(dočetl jsem), 学完(dostudoval jsem)
Fráze / příklady:
你姓什么？
Jaké je tvé příjmení?
– 26 –
看
您贵姓？ min
Jaké je Vaše ctěné příjmení?
贵姓...
Velmi zdvořilá odpověď na otázku:
我姓...
Moje příjmení je ...
你生谁的气？
Na koho se zlobíš?
我生哥哥的气。
Zlobím se na bratra.
您贵姓？
Radikály:
学) “
„stříška znaku xué (
田
„pole“
木
„dřevo“
Text:
兰卡：请问，您是中国人吗？ 丁云：是，我是中国留学生。 兰卡：您贵姓？ 丁云：我姓丁。我叫丁云。 兰卡：我叫兰卡，是外语学院的学生。我学习汉语。 Gramatika:
学 a 学习 mají sice stejné významy, ale je mezi nimi určitý rozdíl v použití. za slovem 学 bývá téměř vždy předmět, za slovem 学习 předmět následovat nemusí.
1. Slova
语 a slovo 语言 mají sice stejné významy, ale je mezi nimi také rozdíl v použítí. Znak 语 se nepoužívá samotný, vždy se používá ve spojení s jinými znaky, aby vznikala
2. Znak
slova.
的- v názvech se nepoužívá pomocné slovo 的 za přídávným jménem. Např.: 北京人学(Běijīng rénxué), 语言学校, 外语学院...
3. Použití slova
– 27 –
4. V čínštině je několik způsobů, jak se ptát na něčí jméno: •
您贵姓？
•
您姓什么？Zdvořilý způsob. Používá se málo
•
你姓什么？ Méně formální. Používá se mezi mladými lidmi při přátelské
Zdvořilý způsob. Používá se pro osobu s vysokým věkem, používá se též běžně při oficiálním seznamování.
seznamování a pro děti.
Cvičení:
北京大学 a 北京的大学
1. Řekněte jaký je rozdíl mezi slovy 2. Přeložte do čínštiny: • Jak se jmenujete? • Moje příjmení je Xie, jmenuji se Xie Jiang • Prosím vás, jste student Jazykové školy? • Ne, jsem student Institutu cizích jazyků. • Naše škola je hezká, také je velká. • Jsem studentka češtiny.
Nové znaky:
a贵 a姓 a问 a留 a校 a院 a外 – 28 –
10. lekce Slovíčka: 1. mít, vlastnit
有
yu
没
méi
zápor: ne (používá se v minulé čase)
没有
méi yu
nemít (jediný tvar bez ohledu na čas)
在
zài
v, na; nacházet se v
在哪(儿) 在这(儿)
zài n(r)
Kde?
zài zhè(r)
tady
在那(儿)
zài nà(r)
tam
宿
sù
{spát, přespávat}
舍
shè
{nesamostatný}
宿舍
sù shè
ubytovna, kolej
住
zhù
bydlet
住宿
zhù sù
ubytování
坐
zuò
sedět
请坐
qng zuò
posaďte se
坐什么
zuò shén me
čím (jezdit)
多
duō
hodně, mnoho (častěji se používá
2. být (ve smyslu existovat) Někde je něco/někdo => yu
– 29 –
有
很多)
少
sho
多少
duō sho
几
j
Kolik (pro menší počty cca pod 10).
个
gè
numerativ (nejobecnější – používá se pro domy, osoby, místa, …)
号
hào
číslo; den (v datumu)
层
céng
vrstva; patro, podlaží
区
qū
čtvrť, obvod
布
bù
látka (textilní)
拉
lā
tahat, táhnout
格
gé
čtvereček, dílek
布拉格
bù lā gé
Praha
一
yī
jeden, jedna, jedno
二
èr (ling)
dva, dvě
三
sān
tři
四
sì
čtyři
五
w
pět
六
liù
šest
七
qī
sedm
málo (častěji se používá
很少)
1. Kolik? (pro větší počty cca nad 10) 2. několik
– 30 –
八
bā
osm
九
ji
devět
十
shí
deset
百
bi
sto
千
qiān
tisíc
万
wàn
deset tisíc
亿
yì
sto miliónů (10000x10000)
两
ling
2 (když je něčeho 2)
零
líng
0
爱
aì
mít rád, milovat
爱人
aì ren
manžel, manželka (na taiwanu: milenec, milenka)
日本
rì běn
Japonsko
本
běn
{kořen}
课
kè
hodina, lekce, vyučování
课本
kè běn
učebnice
本子
běn zi
sešit
院子
yuàn zi
dvůr
老外
lo wài
cizinec (hovorově)
– 31 –
名
míng
{jméno}
名字
míng zi
jméno
字
zì
znak, písmeno
汉字
hàn zì
čínské znaky
吸烟的人
xī yān de rén
kuřák
虎
h
tygr
人口
rén ku
populace Fráze / příklady:
日本不大不小.
Japonsko není velké ani malé.
日本不太大也不太小.
Japonsko není příliš velké ani příliš malé.
你叫什么名字?
Jaké je tvé jméno?
我的朋友中有大夫.
Mezi mými přáteli jsou lékaři.
你在哪住?
Kde bydlíte?
我在布拉恪住.
Bydlím v Praze.
在谁那 vs. 在谁这
U koho budu vs. u koho jsem
我很少看书.
Málokdy čtu.
坐什么(车)?坐火车.
Čím jezdí? Vlakem.
你好吗？马马虎虎。
Jak se máš? Jakžtak.
布拉格有多少人口？
Kolik obyvatel má Praha?
一,二,三,四,五,六,七,八,九,十
1,2,3,4,5,6,7,8,9,10
– 32 –
十一,十二,...,十九
11,12,...,19
二十,二十一,二十二,...,二十九
20,21,22,...,29
一百,一千,一万
100,1000,10000 – musí být vždy s
一百零一,一百一十
101, 110
一千零一,二百四十
1001, 240
十万,百万,千万
100000 (10x10000), 1000000 (100x10000), 10000000 (1000x10000)
中国有十二亿人口。
Čína má 1.2 miliardy obyvatel (12x100 000 000)
在这儿有几个人?
Kolik je tu lidí?
语言学校在布拉格的市中心吗?
Je jazyková škola v centru Prahy?
一
Text:
兰卡：请问，丁云在吗？ 学生：她不在，请坐。 兰卡：谢谢，她在哪？ 学生：她在宿舍。 兰卡：她在多少号住？ 学生：四层，四二三号。 兰卡：谢谢你。 Gramatika: 1. V čínštině se málokdy používají slova (tj. 2. Za
多 a 少 samotná, často se pojí se znakem 很
很多,很少) 多少 se nemusí použít numerativ, za 几 se numerativ použít musí!
3. Podle čínského zvyku se patra počítají od prvního podlaží, tj. české přízemí je čínské první patro.
– 33 –
在哪儿(kde?), v záporné větě se používá zápor 不 před předložkovou vazbou. Např.: 这个学生不在语言 学校学习汉语。
4. Je-li ve větě předložková vazba odpovídající na tázací slovo
5. U stovek, tísíců, … se
二 čte jako ling
Cvičení: 1. Počítejte plynule do sta. 2. napište čínsky: 12, 34, 69, 58, 27, 46, 75, 93, 89, 144, 205 3. Přeložte do čínštiny: • • • • •
Prosím vás, kde bydlíte? Bydlím v Praze 1. Můj starší bratr je vysokoškolák. Bydlí na studentské koleji. V kterém patře bydlíš? Bydlím na studentské koleji v Praze 6.
11.lekce Slovíčka:
还
hái
ještě
还是
hái shi
nebo (jen v tázacích větách – funguje jako tázací slovo)
还
huán
vracet, vrátit někomu něco
有名的
yu míng de
známý, slavný
名人
míng ren
osobnost (známý člověk)
画
huà
malovat, kreslit
儿
er
{pomocné slovo}
这儿
zhè er
sem
那儿
nà er
tam
– 34 –
画儿
huà er
obraz
画画
huà huà
malovat/kreslit obraz
画报
huà bào
časopis (obrázkový)
词
cí
slovo
生词
shēng cí
neznámý znak, slovíčka (v učebnici apod.)
典
din
{nesamostatný}
词典
cí din
slovník
生词
shēng cí
neznámé slovo
现
xiàn
{nesamostatný}
现在
xiàn zài
teď, nyní
现在的
xiàn zài de
současný
用
yòng
použít; potřebovat
用什么
yòng shén me
čím (7.pád)
不用
bù yòng
není třeba
有用的
yu yòng de
užitečný, použitelný
来
lái
přijít, přijet (odněkud sem)
去
qù
jít, jet (odsud někam)
上
shàng
nahoru
– 35 –
上学
shàng xué
chodit do školy
下
xià
dolů
留下
liú xià
zůstat
坐下
zuò xià
sednout si, posadit se
厚
hòu
silný, tlustý (ne o lidech)
薄
báo
tenký, slabý (o tlouštce)
本
běn
numerativ pro věci s „vazbou“ (knihy, slovníky, časopisy,..)
常
cháng
雨
y
déšť
下雨
xià y
pršet
上去
shàng qù
běžte nahoru (jsme dole)
上来
shàng lái
pojďte nahoru (jsme nahoře)
下去
xià qù
běžte dolů (jsme nahoře)
下来
xià lái
pojďte dolů (jsme dole) ; slez dolů
上车
shàng chē
nastupovat
下车
xià chē
vystupovat
一下儿
yī xià er
na chvíli
爱+sloveso
aì
rád něco dělat
+sloveso
často (v kladné větě se může zdvojit; v záporu nemůže, zápor se dává před 常)
– 36 –
小人
xio rén
nízký člověk (morálně špatný)
王
wáng
král (běžné čínské příjmení)
国王
guó wáng
král země
王国
wáng guó
království
汉语词典
hàn y cí din
čínský slovník
汉－捷词典
hàn-jié cí din
čínsko-český slovník
Fráze / příklady:
这是有名的书。
To je známá kniha.
我看捷克的报。
Čtu české noviny.
你用什么喝茶？
Čím piješ čaj? (Šálkem...)
谢谢.不用谢.
Děkuji. Není zač (není třeba děkovat).
你去哪儿？我去看朋友。
Kam jdeš? Jdu navštívit přítele.
我去布拉格一区的语言学 校学习汉语。
Jdu do jazykové školy, která je v Praze 1, studovat čínstinu.
你在哪上车？
Kde nastupuješ?
在外国的中国人中...
Kdo ze zahraničních číňanů...
哪个中国人...
Který číňan...
你(是)一个人来的捷克吗？
Přijela jste sama do čech?
你爱人常生你的气吗？
Zlobí se na tebe manžel často?
– 37 –
你在什么大学上的学？
Do jaké školy jste chodila? (složitě)
你上的什么大学？
Do jaké školy jste chodila? (jednoduší)
我常去中国看我的中国的 朋友。
Často jezdím do číny navštívit moje čínské přátele.
我常去中国看我的在中国 的朋友。
Často jezdím do číny navštívit moje přátele, kteří žijí v Číně.
Text:
丁云：还你画报，谢谢。 兰卡：不用谢，你有几本汉语词典？ 丁云：我有一本汉语词典，你有没有汉语词典？ 兰卡：我没有。你现在用你的这本词典吗？ 丁云：不用，你用吗？ 兰卡：我用一下儿。 丁云：好。 兰卡：谢谢你。 丁云：不客气。再见。 Gramatika: Je-li ve větě slovo kolik, který, každý, ten nebo číslovka, pak za tímto slovem musí být numerativ. Např.:
几本书，哪本书，每本书，这本书，一本书
Cvičení – přeložte: •
Moje dobrá kamarádka se jmenuje L Míng. Je z Číny. Nyní studuje češtinu a angličtinu na Karlově univerzitě v Praze. Jejich učitel je Čech. Jmenuje se Novák. On nebydlí v Praze, je z Brna.
•
这是布拉格一区的语言学校吗？
•
我是外语学院的学习捷语的学生． – 38 –
•
她们学校的老师都是外国人吗？
•
你看捷克报还是看外国保？ 12.lekce
Slovíčka:
女
n
{žena}
女人
n rén
žena
女的
n de
ženský
女儿
n ér
dcera
儿子
ér zi
syn
女朋友
n péng you
přítelkyně (partnerka!)
男
nán
{muž}
男人
nán rén
muž
男的
nán de
mužský
男朋友
nán péng you
přítel (partner!)
先
xiān
dříve, nejdříve
先生
xiān sheng
pan (oslovení) – dává se za jméno např.: 王先生
先进的
xiān jìn de
rozvinutý, pokrokový
认
rèn
{nesamostatný}
识
shí
{nesamostatný}
– 39 –
认识
rèn shí
znát, poznat, seznámit se
只
zh
jenom
但(是)
dàn (shì)
ale
不但
bù dàn
nejenom (stejné jako 不只)
去哪儿
qù n er
kam
法
f
{způsob; zákon}
法国(人)
f guó (rén)
Francie (Francouz)
法语
f y
francouzština
语法
y f
gramatika
法人
f rén
jednatel firmy (s.r.o.)
看法
kàn f
názor
用法
yòng f
použití, návod k použití
书法
shū f
kaligrafie
法院
f yuàn
soud (budova, instituce)
英
yīng
{nesamostatný}
英国(人)
yīng guó (rén)
Anglie (Angličan)
英语
yīng y
angličtina
美
měi
krásný
– 40 –
美人
měi rén
krasavice (jen o ženách!)
美国(人)
měi guó (rén)
Amerika (Američan)
德
dé
morálka,... POSLECHNOUT !!!
德国(人)
dé guó (rén)
Něměcko (Němec)
德语
dé y
němčina
俄
é
{nesamostatný}
俄国(人)
é guó (rén)
Rusko (Rus)
俄语
é y
ruština
口语
ku y
konverzace
李
l
časté čínské příjmení
李子
l zi
švestka
可乐
kě lè
cola
百事可乐
bi shì kě lè
pepsi cola
可口可乐
kě ku kě lè
coca-cola
fān tá
fanta
yuè nán
Vietnam
越南
Fráze / příklady:
爱人的爱？
ai ze slova airen? (ekvivalent „E“ jako Eva)
你还不还我我的书？
Vrátíš mi moji knihu?
你还不还我你爸爸看的我
Vrátíš mi moji knihu, kterou čte tvůj otec?
– 41 –
的书？ 我只认识一个...
Znám jen jednoho...
我不只认识一个...
Neznám jen jednoho... (zápor je před „jen“)
你只看...
Čteš jen...
她是我认识的一个人．
To je jeden člověk, kterého znám (jen od vidění)
你爱看哪国的书？我哪国 的书都爱看．
Z jaké země čteš rád knihy? Čtu rád ze všech zemí.
DOPLNIT ZNAKY!!!
Myslím si o Martinovi svoje (hanlivé)
Text:
兰卡是古波的女朋友。现在他们都在外语学院学 习，是学习汉语的学生。他们的老师姓王，是中国人。 王先生是他们的老师，也是他们的朋友。 兰卡认识中国留学生丁云，丁云学习英语，也学习 法语。她们有美国，英国的老师，也有法国的老师。她 常去法国的老师那儿学习口语。古波，丁云都在学生宿 舍住。但是古波还不认识她。兰卡常去宿舍看丁云，古 波，她们是很好的朋友。 13.lekce Slovíčka:
喂
wéi; wèi
啊
à
krmit; haló! a, aha! (citoslovce na začátku věty) na konci věty „prázdná“ částice
– 42 –
商
shāng
{}
商人
shāng rén
obchodník
店
diàn
obchod (málokdy se používá)
商店
shāng diàn
obchod
茶店
chá diàn
prodejna čajů
书店
shū diàn
knihkupectví
酒店
ju diàn
hotel (lepší) ?obchod s alkoholem?
东
dōng
východ (světová strana)
西
xī
západ (světová strana)
北
běi
sever (světová strana)
南
nán
jih (světová strana)
东西
dōng xi
věc, něco
买(东西)
mi
koupit, kupovat něco (nakupovat)
卖(东西)
mài
prodat, prodávat něco (nakupovat)
买卖
mi mai
obchod, obchodování
给
gěi
dát; pomocné slovo tvořící 3.pád
次
cì
krát
一次
yī cì
jedenkrát
– 43 –
二次
ling cì
dvakrát
上次
shàng cì
minule
下次
xià cì
příště
这次
zhè cì
teď, tentokrát
喜欢
x huan
mít rád (méně expresivní než
不过
bù gùo
ale (jemnější než 但是 / 可是 ; zdvořilé, vyjádření není v rozporu s předchozím apod.)
时候
shí hou
čas, doba
有时候
yu shí hou
někdy
会话
huì huà
konverzace
怎么
zěn me
jak?
走
zu
jít pěšky
介绍
jiè shao4
představit, představit se
笔
b
psací potřeba, pisátko (jakékoli)
竹
zhú
bambus
毛
máo
chlup
毛笔
máo b
štětec
写(字)
xe (zi)
psát, napíšu
纸
zh
papír
– 44 –
爱)
报纸
bào zh
noviny
来
lái
přijít (sem)
对(的)
duì (de)
správně, správný; na
对…来说
duì … lái shuō
podle názoru, z čího hlediska (dle mého, pro mě)
爱好
aì hào
záliba, koníček
好+sloveso
hào (4.tón!)
zpravidla znamená „rád něco dělat“
小说
xio shuō
román (kniha); obecně beletrie
辆
liàng
numerativ pro vozidla kromě vlaku
名字
míng zi
název (třeba obchodu)
咖啡
kā fēi
káva
非
fēi
{nesamostatný}
非常
fēi cháng
velmi
铅
qiān
tuha
铅笔
qiān b
obyčejná tužka
钢
gāng
ocel
钢笔
gāng b
plnící pero
yóu b
propiska (kuličkové pero)
yuán zhū
kulička
yóu
笔
圆珠
– 45 –
圆珠笔
yuán zhū b
propiska (kuličkové pero)
笔友
b yu
kamarád, s kterým si dopisuji
说
shuō
{mluvit}
话
huà
řeč
说话
shuō huà
mluvit
高
gāo
vysoký (osoby, domy)
兴
xìng
{nesamostatný}
高兴
gāo xìng
mít radost, být rád, radostný
矮
i
nízký (i pro lidi)
小姐
xio jiě
slečna
邮
yóu
posílat poštou
局
jú
úřad; stanice (policejní, hygienická, …)
邮局
yóu jú
pošta
寄
jì
poslat, posílat poštou
票
piào
lístek, vstupenka, jízdenka
教
jiāo
učit, vyučovat (sloveso)
教
jiào
4.tón se používá v podst. jménu
教授
jiào shòu
profesor (akad. titul)
– 46 –
自
zì
{nesamostatný}
己
j
{nesamostatný}
自己
zì j
sám, sama
自己的
zì j de
vlastní
自高自大
zì gāo zì dà
nafoukaný, domýšlivý
由
yóu
{nesamostatný}
自由
zì yóu
svoboda
自由人
zì yóu ren
svobodný člověk (prost útlaku, ne ve smyslu neženatý)
寄宿学校
jì sù xué xiào
internátní škola
车票
chē piào
jízdenka
门票
mén piào
vstupenka
邮票
yóu piào
poštovní známka
邮车
yóu chē
poštovní vůz
和
hé
a, s, se
还有
hái yu
a (používá se místo zopakování
看看
kan? kan?
podívat se
和)
používá se za:
了
le
•
přídavným jménem – změna stavu (
•
– 47 –
他好看了-zkrásněl)
slovesem – minulý čas
口语
ku y
mluvený jazyk (na rozdíl od psaného)
啤酒
pí ju
pivo
捷克啤酒
jié kè pí ju
české pivo
京
jīng
{hlavní město}
东京
dōng jīng
Tokio
首都
shu dōu
hlavní město
肉
ròu
maso
家
jiā
domov, rodina
在家
zài jiā
doma, být doma
等
dng
počkat, čekat ???
漂亮
piào liang
kráska (žena)
帅
shuài
hezký (u mužů)
布尔诺
bù ěr nuò
Brno Fráze / příklady:
我去买东西.
Jdu nakupovat.
我去买.
Jdu to koupit (něco konkrétního).
你们家谁去买东西？
Kdo u vás doma chodí nakupovat?
我给他一本书。
Dám mu jednu knížku (
我给他买一本书。
Koupím mu jednu knížku ( 3.pád)
给 je zde sloveso dát) 给 zde vyjadřuje
– 48 –
去 zde není sloveso, ale
去商店怎么走？
Jak se jde do obchodu? ( jen „určuje směr“)
我用笔写字．
Píšu pisátkem.
我用毛笔写汉字
Píšu štětcem čínské znaky
我用毛笔画画儿
Kreslím štětcem
我给你介绍我妈妈．
Představím Ti svoji maminku.
我给你们介绍一下儿．
Představím Vás (一下儿 - jen zjemňuje větu)
坐一下儿．
Posaďte se (一下儿 - jen zjemňuje větu)
等一下儿．
Počkejte (trošku)
好学
•
4.tón => rád se učí
•
3.tón => snadný na učení
我很高兴
Mám radost
认识你我很高兴
Těší mě
认识你我也很高兴
Těší mě (odpověď na Těší mě)
他们也都...
Oni také oba... (slovosled!)
我的爱人很忙，他常常不 在家。
Můj manžel je hodně zaměstnaný, on není často doma.
我爸爸和他的爱人还有他 们的儿子...
Můj táta a jeho manželka a jejich syn ...
我有...本朋友，可是我只有... Mám … přátel, ale jen … dobrých přátel (důležitý slovosled) 本好朋友。 我爱去外国看看。
Rád se jezdím podívat do cizích zemí.
– 49 –
我自己学习汉语。
Jsem samouk (sám jsem se učil čínsky)
我自己去学校。
Jdu sám do školy
他很自高自大
Je domýšlivý. Protiklady
高
矮
大
小
多
少
Text:
兰卡：我认识她。你还不认识她吗？ 古波：对了，我还不认识她。她叫什么名字？ 兰卡：他叫丁云。喂！丁云，你去哪儿？ 丁云：啊！是你 ，兰卡，我去商店买纸和笔。你们 [这是/ 现在] 去哪儿？ 兰卡：我们去书店买一本汉捷－捷汉词典。来！我给你 们介绍一下儿。这是我的中国朋友－丁云。他是我的男 朋友。 古波：你好！我叫古波。认识你我很高兴。 丁云：认识你我也很高兴。你也学习汉语吗？ 古波：是，我和兰卡都学习汉语。 兰卡：他常说汉语。
– 50 –
Gramatika:
的 a 了. Oba se používají za slovesem, 了 se někdy používá i na konci věty. 的 se používá, když už něco víme (upřesňujeme). 了 se používá, když se ptáme na
1. Rozdíly v použití
něco, o čem nemáme žádnou informaci nebo sdělujeme naprostou novinku.
14. lekce Slovíčka:
工
gōng
{nesamostatný}
工人
gōng rén
dělník
作
zuò
dělat
工作
gōng zuò
pracovat; práce (činnost, ne místo)
做
zuò
dělat (něco)
累
lèi
unavený
想
xing
•
chtít
•
přemýšlet, myslet si
•
stýskat si
要
yào
chtít
只要
zh yào
pokud
就
jiù
想法
xing f
•
hned
•
při použítí s 只要 ve významu pokud...pak
názor, jak o tom myslíte jestliže
那要看
záležet na ...
– 51 –
西班牙
xī bān yá
Španělsko
葡萄牙
pú táo yá
Portugalsko
牙
yá
zub
葡萄
pú táo
hroznové víno
小城市(人)
xio chéng shì
maloměsto (maloměšták)
大城市(人)
dà chéng shì
velkoměsto (velkoměšták)
剧院
jù yuàn
divadlo
？院
jì yuàn
věřejný dům
飞机
fēi jī
letadlo
飞机票
fēi jī piào
letenka
chuán
loď
南美
nán měi
Jižní Amerika
月票
yuè piào
měsíční jízdenka; tramvajenka (používá se pro měsíční, čtvrtletní, roční, …)
捷克地区
Čechy (část ČR)
Fráze / příklady: – 52 –
– 53 –
Seznam znaků
a你 a好 a再 a见 a女 a我 a很 a也 a呢 a吗 a口 a马 n
ho
zài
jiàn
n
w
hěn
yě
ne
ma
ku
m
a忙 a不 a哥 a弟 a她 a他 a们 a都 a门 a这 a是 a朋 máng
bù
gē
dì
tā
tā
men
dōu
mén
zhè
shì
péng
a友 a爸 a妈 a姐 a妹 a大 a夫 a的 a白 a勺 a那 a车 yu
bà
mā
jiě
mèi
dài;dà
fū
de
bái
sháo
nà
chē
a书 a哪 a国 a人 a中 a谁 a老 a师 a汉 a语 a捷 a克 shū
n
guó
rén
zhōng
shéi
lo
shī
hàn
y
jié
kè
a玉 a什 a么 a地 a土 a图 a冬 a看 a长 a江 a城 a黄 yù
shén
me
dì
t
dōng
tú
kàn
zhng
kān
cháng
jiāng chéng huáng
a河 a市 a目 a太 a父 a亲 a母 a小 a对 a可 a成 a请 hé
shì
mù
tài
fù
qīn
m
xio
duì
kě
chéng
qng
a进 a井 a喝 a渴 a茶 a您 a心 a欢 a迎 a客 a气 a别 jìn
jng
hē
kě
chá
nín
xīn
huān
yíng
kè
qì
bié
a吸 a烟 a谢 a每 a龙 a身 a寸 a体 a贵 a姓 a叫 a问 xī
yān
xiè
měi
lóng
shēn
cùn
t
guì
xìng
jiào
wèn
a留 a学 a习 a生 a校 a言 a院 a完 a外 a德 a波 a兰 liú
xué
xí
shēng
xiào
yán
yuàn
wán
wài
dé
bō
lán
a木 a田 a有 a没 a在 a宿 a舍 a住 a坐 a多 a少 a几 mù
tián
yu
méi
zài
sù
shè
– 54 –
zhù
zuò
duō
sho
j
a个 a区 a布 a拉 a格 a爱 a本 a课 a字 a号 a层 a一 gè
qū
bù
lā
gé
aì
běn
kè
zì
hào
céng
yī
a二 a三 a四 a五 a六 a七 a八 a九 a十 a百 a千 a万 èr;ling
sān
sì
w
liù
qī
bā
ji
shí
bi
qiān
wàn
a亿 a两 a零 a还 a还 a画 a报 a词 a典 a现 a用 a雨 yì
ling
líng
hái
huán
huà
bào
cí
din
xiàn
yòng
y
a来 a去 a上 a下 a厚 a薄 a常 a男 a先 a认 a识 a只 lái
qù
shàng
xià
hòu
báo
cháng
nán
xiān
rèn
shí
zh
a但 a法 a英 a美 a德 a俄 a李 a喂 a啊 a商 a店 a东 dàn
f
yīng
měi
dé
é
l
wèi
à
shāng
diàn
dōng
a西 a北 a南 a买 a卖 a给 a次 a怎 a走 a介 a绍 a笔 xī
běi
nán
mi
mài
gěi
cì
zěn
zu
shao4
jiè
b
a竹 a毛 a写 a纸 a来 a说 a辆 a非 a铅 a钢 a说 a话 zhú
máo
xe
zh
lái
shuō
liàng
fēi
qiān
gāng
shuō
huà
a高 a兴 a矮 a邮 a局 a寄 a票 a教 a授 a自 a己 a由 gāo
xìng
i
a和 a了 a家 a hé
le
yóu
a
jú
a
jì
jiāo
piào
a
jiā
– 55 –
zì
a
jiào shòu
a
a
a
j
a
yóu
Rozepsané znaky (jen zajímavé s částmi, které neznáme z jiných)
a你 a好 a再 a见 a我 a很 a也 a呢 a吗 a忙 a不 a哥 a弟
– 56 –
a们 a都 a这 a是 a朋 a友 a爸 a姐 a妹 a大 a夫 a的 a那 a车 – 57 –
a书 a国 a人 a中 a谁 a师 a老 a汉 a语 a捷 a克 a什 a么 a地 – 58 –
a图 a看 a长 a江 a城 a黄 a河 a市 a太 a亲 a母 a小 a对 a请 – 59 –
a进 a喝 a茶 a您 a欢 a迎 a客 a气 a别 a吸 a烟 a谢 a每 – 60 –
a龙 a身 a寸 a体 a贵 a姓 a问 a留 a校 a院 a外
– 61 –
