,-Kč

Časopis sboru Církve bratrské v Havířově | Roč.10, číslo 10/2007 | 18,-Kč

NENAZÝVEJTE MĚ UŽ NOEMI, ŘÍKEJTE MI MARA - 2.ČÁST VÍRA A ŽIVOT HLEDÁNÍ CESTY FILIP NABÍRÁ NA OBRÁTKÁCH ŽIVOT JE PES KDO JSEM? ZDRAVOTNÍ RIZIKA VIDEOHER NĚCO ZE ŽIVOTA DOROSTOVÝCH VEDOUCÍCH VÍCE V OBSAHU NA STRANĚ 2

I vzejde proutek z pařezu Jišajova a výhonek z jeho kořenů vydá ovoce. Na něm spočine duch Hospodinův: duch moudrosti a rozumnosti, duch rady a bohatýrské síly, duch poznání a bázně Hospodinovy. Iz 11,1-2

SBOR HAVÍŘOV

STANICE ORLOVÁ

BIBLICKÉ STUDIUM … ČTVRTEK 18:00 DOROST … PÁTEK 17:00 MLÁDEŽ KOINOIA … SOBOTA 17:00 MODLITEBNÍ CHVÍLE … NEDĚLE 8:30 SHROMÁŽDĚNÍ … NEDĚLE 9:00 www.cb.cz/havirov

BIBLICKÉ STUDIUM … STŘEDA 17:00 DOROST JABLKO … ÚTERÝ 16:30 TABASCO KLUB MLADÝCH 11.11., 25.11., 7.12., 21.12. V 17:00 SHROMÁŽDĚNÍ … NEDĚLE 10:00 www.cb.cz/orlova

OBSAH

časopis sboru Církve bratrské v Havířově Roč.

10, č. 10/2007

Redakce: Eva Feberová (ef), e-mail: [email protected] Libuše Poliačiková (LP), e-mail: [email protected] Pavel Navrátil e-mail: [email protected]

Náklady na 1 výtisk:

18,- Kč

Příští uzávěrka:

Sobota 5.1.2008 Vaše reakce na naši Bránu nebo příspěvky do Brány nám pište na e-mail:

[email protected] Bránu si můžete stáhnout ve formátu Adobe PDF ze stránek sboru CB Havířov: www.cb.cz/havirov/ kde naleznete i elektronický archív našeho časopisu. S Boží pomocí nashledanou někdy příště…, protože bez Pána to opravdu nejde.

2

ČLÁNKY -> okénko pro seniory .......................... 4 • NENAZÝVEJTE MĚ UŽ NOEMI, ŘÍKEJTE MI MARA - 2.ČÁST -> poezie .............................................. 29 • PODĚKOVÁNÍ TOBĚ, PANE -> rozhovor .................................... 8 • HLEDÁNÍ CESTY -> svědectví .................................... 22 • VÍRA A ŽIVOT -> úvodník .............................................. 3 • JAK JSEM ŠEL Z KAUFLANDU -> zamyšlení .............................................. 17 • ŽIVOT JE PES

• KDO JSEM • ZDRAVOTNÍ RIZIKA VIDEOHER

INFORMACE -> modlitební předměty ......................... 19 • HLEDÁNÍ KAZATELE -> pozvánky na akce ......................... 26 -> tip ............................................. 20 • ČASOPIS KROKY

• KÁŽEME KRISTA 2008 KONTAKTY -> na sbor a vedoucí sboru ............... 30 -> na vedoucí služeb ......................... 31 -> webové adresy sboru ......................... 30 SBOROVÉ INFORMACE -> diakonie ............................................ 16 • VÁNOČNÍ DÁRKY -> fotografie ............................................ 12 -> narozeniny .................................. 32 -> oznámení ............................................ 11 • SHÁNÍME VAŠE FOTKY !!! -> pravidelné akce .................................. 1 -> výsledek nedělní sbírky........................... 17 -> ze života sboru .................................. 12 • FILIP NABÍRÁ NA OBRÁTKÁCH -> zprávy z Dorostu .................................. 14 • MLADŠÍ DOROST—LETECKÁ AKADEMIE

• NĚCO ZE ŽIVOTA DOROSTOVÝCH VEDOUCÍCH -> zprávy z Koinonie .................................. 15 • CO SE DĚJE NA MLÁDEŽI? • SOBOTNÍ KOINONIA -> zprávy z Orlové .................................. 16 • MALÉ (NE)DEPRESIVNÍ POVÍDANÍ O ORLOVÉ -> zprávy ze staršovstva ........................ 11 ZÁBAVA -> pro děti .................................. 23

♦

Jak jsem šel z Kauflandu

Milí bratři a sestry, přátelé, a všichni čtenáři Brány! Tuhle v sobotu jsem se něco po sedmé ranní vracel z Kauflandu. Bral jsem to přes louku, je to od modlitebny sotva 5 minut. Ranní mrazík zakalil drobné kaluže a ojínil stébla trávy. Hodně svěží vzduch mi pronikal hluboko do plic a chladný vánek připomínal, že paní Zima se už pomalu chystá. V rukou jsem držel několik krabic od banánů – prázdných (pokud byste někdy narazili na tento vzácný artikl a mohli ho vzít k nám, až půjdete do sboru, budeme vám vděční, stěhování se chtě nechtě blíží). Ruce jsem měl mírně zkřehlé a boty zvlhlé pomalu tající loukou. Najednou nad ztuhlým obzorem vysvitlo slunce. Přímo se rozzářilo – jako životodárná koule plná světla a tepla. Musel jsem se uprostřed louky zastavit a krabice postavit na zem. Pomalu a zlehounka jsem se vystavil plnému proudu jeho paprsků. S rozkoší jsem natáčel obličej do co nejlepšího úhlu, abych zachytil intenzivní teplo. Jakoby do mne pronikal život. S teplem a září ranního slunka jsem i já začal „tát“. Pocítil jsem novou chuť a radost do života – aspoň na okamžik. Nemohl jsem jinak, než tam Pána Boha aspoň chvilku chválit za zdroje života, které nám daroval. Slunce disponuje úžasnou energií. Někdy se ani nedivím, že pohané uctívali slunce jako boha. Kdyby přestalo na zeměkouli svítit slunce, prý by tady klesla teplota až na - 270° C ! Vše by zmrzlo, voda by nebyla a cokoli živé by rychle zahynulo… Starozákonní prorok Izaiáš popisuje Boží vizi o budoucnosti věřících lidí: „Už nebudeš mít slunce za světlo dne, ani jas měsíce ti nebude svítit. Hospodin ti bude světlem věčným, tvůj Bůh tvou oslavou.“ Iz 60:19. Existuje něco mnohem většího a silnějšího než je žhavá hořící koule, udržující naše planetu při životě. Je to Boží sláva, která září nad kosmem a udržuje z vlastního rozhodnutí při životě celý vesmír, včetně našeho sluníčka. Jestliže tolik potřebujeme k fyzickému i duševnímu životu onen šíleně vzdálený shluk žhavých plynů - slunce, oč více potřebujeme Boží přítomnost a pohled na Jeho slávu. No uznejte, pokud venku svítí slunce, bylo by bláhové zalézat do tmavých koutů. Schovat se za tlustými zdmi a tam si přisvicovat žárovkami, svíčkami nebo baterkami. To se hodí, když je ještě tma. Kolik lidí se chová takto neracionálně. Jakoby byla ještě tma. Místo abychom šli přímo a bez okolků ke zdroji světla a života, zapínáme nejrůznější náhražky Boha. Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše, říká se. Není to sice pravda nic moc, ale na čas to poskytne iluzi, že vše je, jak má být. Ale každá svíčka jednou dohoří a baterka se vybije. Kdo však jednou pozná, jaký je Bůh Stvořitel a Zachránce, odkládá všechna umělá svítidla a touží mu být blízko. Být s Ním. On je jediný opravdový zdroj našeho života. V takových chvílích taje naše prokřehlé srdce a ojínělá mysl. Všechny krabice položme na zem. Nastavme tvář jeho záři a nasávejme do srdce Jeho přítomnost, Jeho slovo, Jeho lásku a Jeho milost. Za pár týdnů začíná advent. To nám to letí, řeknou staří. Už budou Vánoce!, vykřiknou děti. Jak to vše stihneme?, povzdychne většina z nás. Bible znovu vysloví to nejvzácnější poselství: Už skončila tma. Do tmy přišlo světlo! Bůh poslal svého milovaného Syna Ježíše Krista na svět. Pán Ježíš se narodil, zemřel za naše hříchy, vstal z mrtvých a znovu vystoupil do nebeské slávy, aby jednou opět přišel na svět jako Pán a Král. Přijde obejmout ty, kdo jsou jeho a soudit ty, kdo ho odmítli. Blíží se také doba, kdy už nebude třeba slunce, měsíce a ani hvězd. Budeme na věky věků žít z Jeho slávy a radovat se s Ním. Obzvlášť požehnaný advent 2007 vám přeje váš Tomáš Holubec

3

♦

Nenazývejte mne již NOÉMI …, říkejte mi MARA (2. část)

Závěr knihy Rut ukazuje, že přec jen měla konec života prosluněný a naplněný. Kdysi prohlásila: "plná jsem vyšla, prázdnou se navracím." Nyní je zbohacena. Bere narozené dítě Rut do náruče, klade ho do svého klína, přijímá ho za svého syna. I tímto způsobem ukazuje, jak je možné se vyrovnat se ztrátou mládí a krásy. Vidíme ji jako šťastnou babičku, které se splnila tajná životní touha - vidět potomka. Když ženy viděly tuto šťastnou babičku, prohlašovaly: Noemi se narodil syn. Tím neříkaly, že si dítě přisvojila, ale že jí Bůh dal plnou náhradu za to, co se už nemohlo stát. Byl to i pro ni velký Boží dar. Pěstovala ho v náručí i na klíně. Její péče a úkol babičky se postupně měnil, jak tento synáček vyrůstal a jak se postupně uzavíral její život. Blížila se k cíli. V srdci, které se rozhodlo pro sebereflekci a kajícný návrat, mohla tiše vyrůstat radostná vděčnost. Ano - odešla z obecenství Božího lidu, vzdálila se od Hospodina, ale byla to veliká Boží milost, že se mohla vrátit nazpět do zaslíbené země, mezi Boží lid, když se nejprve vrátila k Hospodinu. Mohla se radovat z toho, že přivedla se sebou Rut – snachu. Víc než slovy ji získala příkladem svého života. Pomohla jí začlenit se mezi Boží lid. Ani ona, ani betlémské ženy, když se s Rut při různých příležitostech setkávaly a stýkaly, nemohly tušit, že mezi nimi žije a vyrůstá prababička velkých izraelských králů a zakladatelka dynastie, která přežije všecky královské rody světa a v trvání je převýší. Rodokmeny prozrazují, že se stala nejprve prababičkou krále Davida a tím se dostala i do rodokmenu Pána Ježíše. (Mt 1,5) Už tehdy se začalo naplňovat to zvláštní slovo Pána Ježíše: „Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince, i ty musím přivést a hlas můj slyšeti budou..." (J 10,16) Jak zvláštní to byla situace. Obě se přiblížily k Pánu Bohu, ale jak různým způsobem - a Bůh obě přijal. Noemi přišla jako zatoulaná ovečka k Pastýři. Vrátila se nazpět z cest neposlušnosti. Rut byla přivedena z moabských polí, z pohanského světa do zaslíbené země. Vidí a slyší nevýrazné a mdlé svědectví o Bohu a přece se rozhodne v tichosti pro Hospodina, který je Bohem Noemi. Srdcem se věří, ale ústy děje se vyznání k spasení (Ř 10,10). Vše u ní začalo naplno v duchovním životě, když před Noemi vyslovila to vyznání: „Tvůj Bůh bude mým Bohem“. (Rt 1,16) Ovoce její víry, které už vyrůstalo v jejím srdci, jí nedovolilo opustit zestárlou maminku, od které tolik lásky přijala. Byla rozhodnuta Noemi doprovodit až do Betléma a pečovat o ni až do smrti. A u Pána Boha žádný šlechetný čin nepřichází nazmar, ale časem svým přinese odměnu. Dovolím si při příležitosti tohoto biblického textu udělat malý exkurz, to znamená odbočení od hlavního tématu a přece věci, které mají souvislost. Nevěsta a tchyně: (Kolem sebe slyšíme tisíce hrubých vtipů, slovních výstupů a narážek na tuto citlivou oblast lidských vztahů. Několik vět, které mohou pomoci. Jde o věci ze života vypozorované, z vlastního rodinného života vyzkoušené. V kazatelské službě jsem je předával druhým při různých příležitostech.) Donedávna to byly dvě málo známé, často i neznámé ženy (pokud obě nechodí do jednoho sboru). Každá vyrostla v jiném prostředí, v jiných poměrech, v ovzduší dvou rozdílných rodin. Vždyť přece každá rodina má svoji ty4 pickou atmosféru....

Nyní se (jedna starší, druhá mladší) staly obě úzce spřízněnými tím, že se jejich syn oženil. Jistě by bylo lepší, kdyby každá měla svoji domácnost, svůj oddělený byt a kdyby se mohly jen vzájemně navštěvovat. Tak by si nezevšedněly. Ve svých zvycích a názorech by zůstaly neomezeny. Ale reálný život často ukazuje, že to není možné, že musí žít pod jednou střechou, ba často dokonce v jednom bytě. Syn se ožení a přivede svou vyvolenou nevěstu domů ke své matce. A tu nastávají nesnáze, napětí, bolesti, úzkosti, nedorozumění, ba i neřešitelné situace. Jedna druhé nechce ustoupit, nechce se nechat omezit, nechce uznat zvláštnosti, kterými se obě vyznačují, nechtějí si ujasnit a přiznat práva i povinnosti. Když se to vyjádří biblicky: „nechtějí se nechat vést samým Pánem života, který jednu i druhou stvořil a sám určil tyto funkce v rodině“. Ve výroku Pána Ježíše: „Od počátku stvoření Bůh učinil člověka jako muže a ženu, a proto opustí muž svého otce i matku a připojí se ke své manželce a budou ti dva jedna tělo, takže již nejsou dva, ale jeden. A proto co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!“ (Mk 10,7-8) opakoval, že to je Boží řád. Vstupem do manželství přestávají rodiče být svým vdaným a ženatým dětem tím, čím jim doposud byli - těmi nejbližšími. Těmi nejbližšími se musí stát sobě navzájem manželé. Rodiče se musí vědomě vzdát vedení dětí a propustit je dobrovolně do manželství. Pro některé staré rodiče to není nikdy snadné ani po stránce rozumové, ani po stránce citové. Zvláště matka, která dala dítěti život, je na dítě citově hluboce vázána. Přesto však tento rozchod musí přijmout jako Boží řád, jako Boží uložení, jako dokončení a ukončení dosavadního vztahu a jako začátek vztahu nového. Vezme-li na sebe matka poslušně toto Boží uložení, velmi si tím usnadní funkci a roli tchyně. Každá matka-tchyně musí svést niterný zápas svého srdce s žárlivostí. Žárlivost způsobuje mnoho zlého, zbavuje rozvahy. Matka žárlí na to, že slovo nevěsty platí u syna více než její slovo. Žárlí na to, že se už s ní syn nesděluje jako dříve. Bolestně prožívá, že osudy domácnosti syna jsou jí vzaty z rukou a že se s ní už tolik nepočítá. Vidí se už odstrčenou, odloženou, zbavenou trůnu. A tak se začne trápit, pláče, je zahořklá, mstí se nevěstě, kde jen může, podněcuje syna proti ní. Působí nesnáze jízlivými slovy, podezříváním, tvoří si křivé úsudky. A nastávají zbytečné sváry. Nastává divná situace. Manžel je viklán — buď porušuje lásku a úctu k matce nebo ke své manželce. Manželka, která přišla s velikými ideály, představami, která toužila stát se svou paní, je zklamána. Nelaskavá tchýně na ní nevidí nic dobrého. Chce jí přistřihnout křídla, aby nevzlétala a moc se nezvedala. Samozřejmě, že se to musí nutně odrážet v jejím vztahu k manželovi. Dílo je dovršeno. Tchyně se stala postrachem a hrůzou. Jsou usoužené nevěsty a jsou usoužené tchyně. Usoužená nevěsta se často oddává naději, že smrt tchyně učiní konec tomuto trápení. Ale to je hříšná naděje. Do této polohy by se to nikdy ve věřících rodinách nemělo dostat. Věřící matka – tchyně, která se v Ježíšově škole naučila sebezapírání, se dovede chovat tak, aby nepadal žádný stín na mladé manželství. Moudrá tchyně se naučí časem rozlišovat 2 oblasti: - především oblast osobních vztahů mladých manželů. Leccos bude pozorovat a vidět na jejich vztahu, leccos se jí nebude líbit, a přesto si musí jasně uvědomit, že do této oblasti osobních vztahů nesmí svévolně zasahovat ani ho všetečně sledovat. Velikou zdrženlivost musí zachovávat zvláště, když nastane mezi mladými manžely nějaké nedorozumění. Musí odolat pokušení zasáhnout, a to ani tehdy, když by byla žádána, aby zasáhla, jedním z nich. - vedle oblasti osobních vztahů je tu druhá oblast, a to hospodaření. 5 Jde o otázky životního stylu, vybavení bytu, otázky peněz, které býva-

jí obrazně řečeno sudem střelného prachu atd. I v této oblasti je třeba mít velikou moudrost i zdrženlivost. Moudrá tchyně má také i soucit. Má porozumění. Je připravena pomoci, když je o to požádána. Nemyslí si, že každý musí být takový, jak si přeje a představuje ona, aby byl. Usiluje o oči, které budou vidět ty dobré stránky její nevěsty. Usiluje si získat přízeň, lásku, důvěru, kterou pak nezklame. To pěkné a dobré umí ocenit. Také nikdy nedovolí, aby na její nevěstu někdo něco nepěkného říkal. Moudrá tchyně se umí radovat s radující a plakat s plačící nevěstou. Tento prohloubený vztah nastává v čase, kdy nevěsta čeká dítě. Tu je každá laskavost a každé slovo milé dvojnásob. Moudrá tchyně nekomanduje svou nevěstu. Chce-li si zařídit domácnost podle svého vkusu - nebrání jí. Chce-li děti oblékat po svém - nevadí se s ní. Moudrá tchyně nekontroluje nevěstu, co stále dělá nebo nedělá. Dopřává jí samostatnosti, které si v mládí také sama dovedla vážit. Moudrá tchyně nežárlí a nezávidí. Pamatuje na slova Pána Ježíše: „běda tomu, skrze koho přichází pohoršení." (Mt 18,7 Kr.) Modlí se za svou nevěstu denně a přemýšlí, jak a čím by jí prospěla, pomohla nést břemeno manželství a zvláště břemeno rodiny. Je však třeba povědět i několik vět na adresu nevěsty: Každá nevěsta má přijmout tchyni jako matku jejího manžela. I když není jako její vlastní maminka, má ji přijmou z Boží ruky i z ruky svého manžela jako matku, které si chce vážit, ctít a milovat ji kvůli svému muži i kvůli ní samé. Jestliže opravdově miluje svého manžela, nebude jí zatěžko milovat tu, která mu dala život a vychovala ho s mnohou bolestí a starostí. Proto také, čeho si v našich sborech chceme velmi vážit, je: láska, úcta, jemnocit, upřímnost a duchovní vztah nevěsty ke tchyni. Každá moudrá nevěsta, která si získala srdce manželovo, se upřímně snaží získat i srdce své tchyně. Nebývá to vždycky snadné, zvláště ne tam, kde je tchyně nelaskavá, žárlivá, svárlivá. Ale moudrá nevěsta děkuje Pánu Bohu i za tu tchyni, která není zrovna taková, jakou by chtěla mít. Moudrá nevěsta ví, že stáří není záviděníhodná záležitost. A když manželova maminka stárne a ztrácí svěžest, sílu, krásu, úsudek, zrak, sluch, paměť, zdraví a mnohdy i rozum - snaží se to mít na paměti. Laskavá a moudrá nevěsta s tím bude počítat. Nepřekvapí ji tyto věci. Bude své tchyni „pravou dcerou“. Z cesty života jí bude pomáhat odstraňovat překážky. Moudrá nevěsta vychází se svou tchyní pokud možno, „pokud na ní jest“ (Ř 12,18), v pokoji. Má ji ráda kvůli svému manželovi. Váží si jí. Nic zlého o ní nevypravuje. Získává si ji pomalu upřímnou láskou. Nepohrdá jejími radami a zkušenostmi. Umí je vyslechnout, poděkovat za ně, neodmítá je s pohrdáním a úšklebky. Neznamená to, že se musí hned jimi řídit. Je vděčná za každou pomoc i práci. Moudrá nevěsta si získává autoritu a vážnost u své tchyně svou důsledností a opravdovostí - při konání svých povinností. Tím přečasto vezme vítr z plachet tchyni, která si často myslí, že jen ona dokázala vždy splnit své povinnosti. Moudrá nevěsta nechce svou tchyni předělat. Povaha starších lidí se tak snadno nedá předělat. Zvyky nabyté za dlouhý život nelze snadno měnit. Moudrá nevěsta neporoučí tchyni, ani jí nechce vládnout, když ona už zeslábne tělesně. Moudrá nevěsta se především za svou tchyni modlí, za jejich vzájemné vztahy. Drobnými laskavostmi se snaží zpříjemnit jí život. Zpříjemní6 li ho tchyni, zpříjemní ho tím i sobě. Nejde o to dělat otrokyni, ale jde o

maličkosti, vždyť život se skládá z maličkostí. A ještě něco - místo dlouhých slov - vyprávění, které napsal L. N. Tolstoj, ruský spisovatel. Jeden stařík nosil u sebe stále malou dřevěnou bedničku. Opatroval ji jako oko v hlavě. Chodil s ní od dceři k synovi. Všude byl rád vítán. Ráda ho viděla nevěsta i zeť. Myslili si, že ve skříňce má peníze, které zdědí, až umře. Jednou se jim podařilo do skříňky tajně nahlédnout. Nebylo tam peněz ani zlata. Byla tam ruská Bible. A ta pro zištnou nevěstu a zištného zetě neměla ceny. Skříňka ztratila půvab a s ní i samotný stařík. Už ho nevítali, ale dávali mu znát, že je na obtíž. Stařík se odstěhoval mezi cizí lidi a tam i umřel. Jen peníze byly žádoucí, stařík byl na obtíž. Tisíckrát v životě opakovaná skutečnost. Moudrá nevěsta si počíná jinak. Ještě jednu historku – úsměvnou, ale moudrou. Šli dva pocestní a přišli k lavici, na které si chtěli odpočinout. Martinko zajásal: „to si odpočineme“ a hned si sedl. Jožko také rychle sedal, ale lavice nebyla pro dva, byla příliš krátká. Řekl: „víš, co Martinko? Trochu ji vytáhneme.“ A tak tahali každý za svůj konec, až se pořádně zahřáli. A když si chtěli sednout oba, zase to nešlo. Chvíli uvažovali a za chvíli na to přišli: „musíme si svléknout kožichy a pak se na ní vejdeme." A skutečně, svlékli kožichy oba a pěkně se jim sedělo a odpočinuli si. Nu a tak se to musí stát s nevěstou i tchyní. Životní prostor je pro obě malý. Když každá ze svých požadavků něco sleví, pak to půjde! A zvláště v křesťanské domácnosti a rodině. Jestliže je tchyně učednicí Pána Ježíše a nevěsta také, jsou-li obě členky církve, obě vyznavačky evangelia... jestliže by se nedovedly snést, sebezapírat, žít podle vůle Pána Ježíše, zač by to jejich křesťanství stálo? Každá tchyně i každá nevěsta by měly znovu a znovu číst biblickou knihu Rut s jejím krásným příběhem o vztahu nevěsty a tchyně, o vztahu Noemi a Rut. Obě jsou zářícím vzorem. Má-li být uspokojivě rozřešen palčivý problém tchyně a nevěsty, musí každá jít k Pánu Ježíši. On dovede učinit z Noemi laskavou misionářku, která pro Pána Boha získá pohanskou Rut. On dovede z Rut učinit milou dceru, která vyznává: „Nenuť mne, abych tě měla opustit a od tebe odjíti. Bůh tvůj je Bůh můj. Toliko smrt mne rozdělí s tebou...“ Naše milé sestry, chcete mít milé nevěsty - pak buďte jako Noemi. A chcete mít milé tchýně - pak buďte jako Rut. Zdeněk Chromčák

VÁNOČNÍ SETKÁNÍ SENIORŮ Srdečně zveme na již tradiční setkání seniorů. V sobotu 15.12.2007 v 15 hod. Kde? Modlitebna CB Havířov Zároveň Vás prosíme o půjčení některé z Vašich fotografií z věku okolo 20 let, které použijeme u programu. Fotky můžete nosit H. Manišové. 7

♦

Hledání cesty

Během víkendu 19. - 21. října proběhlo v naší modlitebně několik setkání na téma Naděje zbavená iluzí. Hostem byl bratr kazatel Daniel Fajfr (1952) a já jej požádala o odpovědi na několik otázek. Rozhovor, který vznikl v modlitebně po nedělním shromáždění, si však v Bráně přesto nepřečtete: selhala mi technika a tak se nahrála pouze první část. Díky elektronické poště a ochotě Daniela Fajfra odpovědět na mé otázky ještě jednou si dnes můžete v Bráně přece jen rozhovor přečíst:-) LP Všichni Vás znají, ale přesto: můžete na úvod říci něco o sobě, o vaší rodině? Jsem ženatý, ženil jsem se v roce 1988. Moje manželka Jana je stavařka a pracuje na stavebním úřadě v Benátkách nad Jizerou. Máme spolu tři dcery: nejstarší Doris má 18, Olga má 17 a Ráchel 14 let. Bydlíme v Benátkách nad Jizerou. Vystudoval jsem ekonomiku na strojní fakultě v Praze, deset let jsem byl laickým kazatelem v Ústí nad Labem. Potom mě církev povolala do plné služby, takže jsem byl správcem sboru a teď už 10 let působím jako cestující kazatel. Mám na starosti misii a evangelizaci. Při Radě CB máme evangelizační odbor a v rámci toho jsem i na tomhle evangelizačním víkendu. Ještě učím na ETS a na VOŠ Dorkas v Olomouci. Dcery jsou věřící? Vedeme dcery k Pánu Ježíši Kristu. Vím, že to pro děti v křesťanských rodinách není úplně jednoduché najít si cestu k Pánu Ježíši, ale ony samozřejmě od dětství věří a nepochybují. Mám radost, že ty starší Doris a Olga už byly pokřtěné a jsou členkami sboru, Ráchel zatím ne. Upřímně věří, ale ještě musí dojít k onomu rozhodnutí, kdy se Ježíš stane Pánem jejího života a myslím, že to bude brzo. Tak se za to i modlíme. Můžete nám říci, jak jste vy sám uvěřil? To bylo v roce 1961, bylo mi devět let. Byl jsem na velkém shromáždění a kazatel vyprávěl příběh o pastýři a ovečkách. O tom, jak se ta jedna ztratila, pastýř nechal těch devadesát devět a tu jednu hledal. Tam jsem se dozvěděl, že jsem tou ztracenou ovečkou. Velice jsem toužil patřit Pánu Ježíši. Všichni odcházeli, ale já jsem zůstal sedět a plakal jsem nad tím, že jsem hříšný a že nikam nepatřím. Přišel ke mě jeden bratr a ten se ptal, jestli bych se chtěl stát ovečkou Pána Ježíše. Chtěl jsem. A když se se mnou modlil, tak jsem vydal svůj život Pánu Ježíši. Ale později jsem zvlažněl. Měl jsem hodně nevěřících přátel, rád jsem sportoval. Myslel jsem si, že by mi život s Kristem bránil v plném životě. Když jsem začal studovat v Praze, říkal jsem si: Konečně budu od rodičů. Nebudu muset poslouchat, budu si dělat co chci, chodit do hospody atd. Ale po prvních pokusech jsem zjistil, že žiji nešťastný život. Nemohl jsem se radovat s křesťany, i když jsem dál chodil do shromáždění. Tam jsem viděl, že se lidé radují a chválí Pána. To jsem nemohl, protože jsem se nechtěl cele vydat Bohu. Když jsem byl zase s nevěřícími kamarády, tak jsem se s nimi taky nemohl radovat a užívat si. Dnes mohu říci, že díky Bohu jsem měl v sobě nějakou vnitřní brzdu. Byl jsem vnitřně rozpolcený, prožil jsem snad nejtěžší období ve svém životě. Tehdy v Praze působil Angličan John Mac Farlane a kolem něho se sdru8 žovali lidé, kteří uvěřili z ateistického prostředí. To bylo neobvyklé, před-

stavte si komunismus, tehdy nebyly běžné nějaké misijní aktivity. Tam jsem se setkal s klukama z naprosto ateistických rodin, kteří prožili obrácení a já na nich viděl, že víra v Krista může člověka proměnit. Oni měli něco, co já neměl a po čem jsem vnitřně toužil. To ještě víc umocnilo moji vnitřní rozervanost. Vyvrcholilo to jednoho dne v Krkonoších, na závodech ve slalomu na Kozích hřbetech. Tam jsem byl svědkem toho, jak jeden můj kamarád při jízdě nešťastně zlomil slalomovou tyčku, ten zlomený kus mu protrhl stehenní tepnu a on vykrvácel. Já jsem se nikdy smrti nebál, spíš jsem hazardoval, a najednou jsem si uvědomil, že se to mohlo stát mně a že já bych v tuto chvíli stál před Bohem. Náhle, jako bych z nebe slyšel hlas: Dando, co bys dělal, kdybys byl na místě svého kamaráda a Bůh by se tě ptal, proč jsi mu nevěřil? Já jsem v Pána Boha věřil, ale nedůvěřoval mu, že může udělat můj život hezkej. To byla tak silná otázka, že jsem už nedokázal zůstat o tom víkendu na horách, sbalil jsem si věci a prvním autobusem jel do Prahy. V neděli ráno jsem seděl v Soukenické ve shromáždění a poslouchal kázání. Půl roku jsem se modlil asi tuhle modlitbu: Pane Bože, jestli mi dáš jistotu spasení, tak ti budu sloužit. Jenže když jsem vyslovil slovo sloužit, tak se objevili přátelé, kterých jsem se nechtěl vzdát, lyže, závody, a tak. Najednou jsem viděl, že je spousta věcí, kterých se nechci vzdát, ale podržet si je. Věřit, to jo, ale ještě ty lyže, ti přátelé... Kdykoli jsem se takhle modlil a řekl jsem slovo sloužit, tak jsem nemohl dál, věděl jsem, že je to pokrytectví, najednou jsem musel přestat. Ale druhý den jsem to zkoušel zase a zase jsem došel k té větě. Ten zápas trval asi půl roku. Až po půl roce jsem se tu modlitbu mohl modlit. Najednou jsem viděl, že ty věci mohu dát Bohu a jediné, co mě zajímá, je, aby mi Pán Bůh odpustil, že jsem žil, jako by nebyl, a že je to milost, že mu budu moci sloužit. Věnujete se ještě nějakému sportu? V podstatě mi zůstalo už jen kolo, občas si zahraji tenis, svezu se na lyžích, výjimečně si zahraji hokej a projdu se po horách. Hodně lidí po obrácení chce sloužit a čeká, až jim Pán Bůh ukáže, co mají dělat. Jak jste vy sám poznal, kde vás Pán Bůh chce mít? To je dobře, že se na to ptáte. Tehdy, při mém vydáním se Pánu, jsem narazil na verš Ezechiel 22,30: „Hledal (Bůh) mezi nimi muže, který by zazdíval zeď a postavil se v trhlině před mou tvář za tuto zemi, abych ji neuvrhl do zkázy, ale nenašel jsem.“ Představte si Boha, který hledá někoho, kdo by se postavil do mezery, a nenajde ani jednoho. Když jsem to četl, řekl jsem si: Pane Bože, já chci být tím člověkem. A dal jsem tomu pracovní název „zalepovač mezer“. Řekl jsem si, že budu dělat, co je potřeba. Začal jsem navštěvovat tetičky v domově důchodců, pak jsem chvíli vedl dorost, potom mládež, později se stal laickým kazatelem a nyní jsem kazatelem na plný úvazek. Myslím si, že Bůh nám hned neodhalí své záměry s námi, hledá jen ochotné lidi, kteří se mu podřídí. Pěkně to vyjádřil Bob Dylan v jedné písni: „Je mi jedno, je-li cesta rozbitá, ukaž mi Pane, kde začít.“ Říkal jste, že jste pracoval jednu chvíli s narkomany. Můžete nám říci o tom něco blíž? Bylo to určité období v 80. letech, kdy jsem byl kazatelem v Ústí nad Labem. Zde bylo poměrně hodně mladých lidí na drogách. Přes přátele, kteří začali chodit do mládeže, jsme se s nimi zkontaktovali a začali jim sloužit. Často to bylo dost dramatické. Někteří prožili obrácení a opravdu se jejich život radikálně změnil. Ovšem nějak více jsme se na tuto skupinu nespecializovali. Časem se kruh uzavřel a tím i přirozené kontakty s těmito lidmi, takže asi po pěti letech tohle období skončilo. Na Internetu jsem se dočetla, že jste byl misionářem v Ugandě. O co šlo? To je trochu nepřesné. Já jsem byl pouze na krátkém misijním výjezdu v Ugandě a Keni v roce 1993. Byl jsem členem mezinárodního tý-

9

mu, který pomáhal zakládat sbory, k tomu patřily evangelizace pod širým nebem, ve školách, ve městech a na vesnicích. Pořádali jsme též týdenní prázdninový tábor pro mládež na jednom z ostrovů jezera Viktoria. Paradoxně tam jsem si uvědomil, že moje poslání není být zahraničním misionářem, i když jsem o tom tehdy přemýšlel, ale že moje místo je v Česku, kde je ještě větší misijní pole než v Ugandě. Co vlastně obnáší povolání evangelisty? Hodně cestování, hledání stále nové inspirace, jak oslovit lidi, kteří mnoho o Bohu neví. Často se jedná spíše o pre-evangelizaci, tedy jakési apologetické debaty, ve kterých je možné přiblížit se k lidem a předávat po troškách základy evangelia. Často jsou to klubové večery, semináře a přednášky pro studenty, účast na kempech anglických, sportovních, rodinných, atd. Dále se zabývám otázkou zakládání sborů, neboť budování nových společenství víry má v sobě obrovský evangelizační potenciál. K tomu patří sborové semináře o evangelizaci a budování sborů. Evangelizaci a misii vyučuji též na obou seminářích, jak jsem se zmínil. V neposlední řadě jde o vytváření podmínek pro zahraniční misii, což se snažíme dělat přes naši misijní agenturu. Spolupracujete ve své službě i s jinými církvemi? O systematické spolupráci se asi nedá hovořit, jde spíše o ekuménu zdola v rámci mezidenominačních organizací - KAM, ČEA, Studenti pro Krista, TWR, zakládání sborů, zahraniční misie atd. Co se může dotknout nevěřících lidí v našem okolí, jak je můžeme oslovit? Myslím si, že pouze pravdivý, autentický a obyčejný každodenní život, který ovšem nese nadpřirozené znaky Boží lásky. Lidé už moc slovům nevěří. Jen tehdy, vzbudí-li náš způsob života otázky, máme šanci naše bližní oslovit. Strávil jste 3 dny v našem sboru. Jaký máte pocit z těch setkání? Shromáždění byla pěkně připravená, byl jsem překvapen, kolik lidí se nechalo pozvat. Není to obvyklé, aby na klasické evangelizace přišlo tolik nových lidí. Měl jsem radost z několika rozhodnutí. Moc se mi líbilo akční pojetí vedoucích vaší mládeže. Co podle Vás v současnosti potřebuje církev nejvíc, jak se za ni můžeme modlit? Měla by se držet neměnných biblických principů a měla by umět opouštět nefunkční stereotypy. Myslím si, že se potřebujeme modlit za schopnost a duchaplnost, jak sdílet evangelium druhým srozumitelným způsobem a vhodnou formou. Protože jsem knihovnice, tak jedna otázka pro mne – jaké máte rád knihy? Co rád čtete? Mám rád knihy o dobývání himalájských osmitisícovek, životopisy, klasiku jako je Dostojevský, Kafka, Steinbeck, atd. Z křesťanské literatury především knihy z oblasti misiologie, budování sborů a apologetiky. Prožil jste v poslední době něco s Pánem Bohem, co Vás oslovilo nebo se dotýkalo? Řekl bych, že je to taková nová vlna vděčnosti za to, že mohu sloužit Bohu, že mi dal pěknou rodinu a že díky zlepšenému zdravotnímu stavu se mohu radovat z pohybu a tedy i z krás rozmanitého Božího stvoření, které nás obklopuje. Co Vás v poslední době potěšilo nebo zklamalo? Velmi mě potěšila nedávná konference Přihořívá. Byla pěkná atmosféra a myslím si, že jsme se dostali k podstatným otázkám osobní víry a života církve. Zklamala mě obsílka z Trutnova, neboť po mě chtějí 1500,- Kč za pře10 kročení rychlosti v obci, jak prý ukázalo fotografické zařízení měření

rychlosti. (To je takové mínus na povolání cestujícího evangelisty:-). Jaký máte oblíbený verš? Všecko mohu v Kristu, který mě posiluje. Za co se můžeme modlit? Pro vás, pro vaši rodinu? Především za to, abychom mohli oslovit naše sousedy, máme pěkné vztahy, ale zatím nejsou otevřeni pro evangelium. Za moje časté cestování, za ochranu na silnicích a za zmocnění Duchem svatým pro evangelizační službu. Za co se můžeme modlit pro naši zem? Aby se naplnila výzva Komenského - národe český, vrať se Kristu. Děkuji za rozhovor. LP

♦

Zápis z 10.10.2007

Staršovstvo hovořilo s vedoucím naší mládeže Bohušem Niemiecem a s jeho blízkým spolupracovníkem Kubou Čechem o mládeži. Vede ji v současné době tříčlenný tým Bohuš, Kuba a Dušan P. Máme radost z atmosféry v mládeži a ze způsobu vedení. Obzvlášť potěšitelné je, že se do mládeže zapojují už i starší dorostenci a díky sobotnímu termínu i studenti, kteří přijíždějí jen na víkendy. Je snaha zapojovat každého do dění v mládeži a ve sboru a také zejména oslovit nové lidi evangeliem. Znovu se plánuje anglický kemp na léto 2008 s Bethany Church a doporučili jsme mládeži, aby si také někdy udělali společný “odpočinkový”, tedy neevangelizační pobyt. Přivítali jsme mezi námi Danku Hlouškovou, vedoucí Diakonie. Jsme velmi vděční za její práci a službu a za službu všech lidí, zapojených do Diakonie. Byli bychom moc rádi, kdyby to tak pokračovalo i dál. Pokud její a jejich službu vnímáte dobře, neváhejte je povzbudit. Pokračujeme v hledání nového kazatele sboru a postupně oslovujeme jednotlivé bratry z různých koutů CB. Velice prosíme o vaše modlitby! Blíží se volby nového staršovstva (únor 2008). Pro další čtyřleté období chceme zvolit pět starších (dosud pouze tři). Je evidentní, že to nemůžeme zvládnout ve třech a tak velice prosíme, abyste o této volbě přemýšleli a modlili se za ni. Proběhla evangelizace “Naděje zbavená iluzí” s Danielem Fajfrem. Byli jsme povzbuzeni jako sbor v našem poslání svědčit lidem a jsme vděčni Pánu Bohu za každého, kdo byl osloven nebo dokonce i viditelně reagoval na pozvání. Děkujeme každému z vás, kdo přiložil ruku k dílu jakýmkoli způsobem! Tomáš Holubec

Rozloučení s rokem 2007 Neděle 30.12. v 16:30 hod.

Sháníme

vaše

F O T K Y !!!

Kdo máte jakoukoli fotku ze života a událostí kolem našeho sboru v roce 2007? Prosíme, půjčte ji Mílovi Kočnarovi ([email protected]), který to použije na obrazové ohlédnutí za starým rokem. DĚKUJEME!

11

♦

FILIP nabírá na obrátkách

Náš projekt má za sebou 5 měsíců fungování a myslím, že do této chvíle je přínosem pro všechny zúčastněné (10 lidí). 1x za měsíc se setkáváme ve sboru ke sdílení, posilování vztahů, modlitbám a k přemýšlení a plánování letní dovolené 2008, které by se měli zúčastnit také bratři a sestry z Bethany church. Setkání jsou velmi živá a příjemná. Projekt se dostává do důležitého období, kdy se snažíme oslovovat naše známé a přátele s nabídkou letní dovolené 2008. Toužíme po tom, aby každý z nás pozval alespoň jednoho člověka ze svého okolí, čímž by se celkový počet lidí, včetně Američanů na dovolené, přiblížil číslu 30. Do poloviny ledna chceme mít jasno, kolik lidí reagovalo kladně na naši nabídku. Dle celkového počtu osob se rozhodneme, zda dovolenou opravdu uskutečníme nebo ji přesuneme na rok 2009. Pokud nás bude málo, uvažujeme o připojení se k podobné akci, kterou chce uspořádat Orlová v srpnu (tato varianta je ale stále ve fázi jednání a přemýšlení). Prosíme tedy o modlitby za moudrost a odhodlanost pozvat naše přátele na tuto akci a samozřejmě za jejich kladné odpovědi. Děkujeme všem, kdo na nás myslí, moc si toho vážíme. Lukáš

Jan Kočnar

Daniel Fajfr

12

19.-21.10.2007 Sešli jsme se na dlouho očekávaném a v Bráně měsíce připomínaném evangelizačním shromáždění na téma "Naděje, zbavená iluzí". Naším hostem byl evangelista Daniel Fajfr a vězeňský kaplan Jan Kočnar, který hrál na kytaru a zpíval. V Havířově proběhla tři setkání, jedno v Orlové.

Varmužovi

14.7.2007 V tomto nevlídném čase - nečase se ještě alespoň fotografiemi vrátíme k létu a tím i ke svatbě Pavla Varmuži a Tamary Frankové (dnes už Varmužové).

Jarek Franek

Karel Kubečka

28.10.2007 Popřáli jsme k narozeninám bratru Karlu Kubečkovi. Modlili jsme se za Jarka Franka, který odjížděl do Poštovic.

13

♦

mladší dorost — Letecká akademie

Náš havířovský dorost se dělí na dvě hlavní části mladší dorost a starší dorost. Chtěl bych úvodem něco říct o mladším dorostu. Do mladšího dorostu jsou začleněny děti, které jsou ve věkové skupině od 10 do 13 let, poté přecházejí do dorostu staršího, kde je pro ně připravena hutnější duchovní strava. Letos na mladším dorostu máme tři vedoucí: Petr Varmuža, Tamara Franková a Adéla Manišová. Tito tři vedoucí se starají o programy, hry a duchovní slova na dorostu. Na mladší dorost v současné době chodí asi 6 – 10 lidí. A to ještě ne úplně pravidelně. Letošní rok rozjíždíme projekt LETECKÉ AKADEMIE, ve kterém chceme dětem zábavnou formou přiblížit základní křesťanské pravdy. S vedoucími jsme se převtělili do postav kapitánů letecké akademie a dětem jsme přidělili hodnost kadet. Jedná se v podstatě o vyučování studentů letecké školy, kteří musí projít různým vyučováním dovedností správného pilota a jako paralela k tomuto příběhu je vyučování základních dovedností (znalostí) křesťana. Tento projekt je teprve na začátku, ale doufáme, že naše snažení povede k dobrému cíli a v mladých lidech upevníme víru v Boha. Na prvním dorostu žadatelé (dorostenci) prošli nelehkými fyzickými a psychickými prověrkami. Po jejich zvládnutí dostali potvrzovací dopis o přijetí na akademii a nyní může začít vlastní vyučování kadetů. Petr Varmuža, Tamara Varmužová

♦

Něco ze života dorostových vedoucích

O víkendu jsme si udělali speciální chatu jen pro sebe – dorostové vedoucí z Havířova a Orlové. Byl to skvělý čas, který jsme trávili na Velké Lhotě. Přijeli jsme na večer a na místě už nás čekali Kubíčkovi s teplou večeří. Po večeři jsme se pustili do sdílení všech různých zážitků nasbíraných za celý týden. K tomu nás doprovázely zvuky dopadajícího pingpongového míčku, který se odrážel od pálek v rukou některých z nás. Později večer si pro nás David přichystal hodně zajímavou hru – atomový kryt – při které jsme mohli více navzájem poznat naše chování v ne příliš obvyklých situacích a myslím, že i sami sebe. Děkujeme Davide, bylo to moc fajn. Zítřejšího rána po snídani jsme společně chválili Boha, modlili se a David pro nás měl připravené slovo. Sobota se mi líbila, protože jsme nemusely vařit – to ypsilon je tam správně – vařili totiž kluci v čele s Davidem. A vznikl z toho skvělý guláš!! :-) Odpoledne jsme si udělali procházku. Obdivovali jsme krásu valašské přírody, zavzpomínali (teda někteří…) na doby, kdy byli ještě dorostenci a trávili jednu víkendovku na blízké chatě, u které jsme se taky zastavili. Vrátili jsme se skoro za tmy, protože jsme se co pár metrů zastavovali a povídali si. Bylo to moc fajn. Sobotní večer jsme trávili obdobně jako večer předchozí - večeře, nějaký zajímavý test, který ukázal, jakou pozici v týmu zaujímáme a pak jsme si zase hráli. :-) Večer jsme zakončili společnou modlitbou a pak jsme šli spát, protože v neděli jsme vstávali na shromáždění. Po nedělním obědě jsme se ještě trochu fotili, kecali, hráli si a pak jsme se museli rozloučit a jet zase domů. Byl to moc hezký víkend a myslím, že mluvím za všechny, když řeknu, že bychom si měli takové víkendy dělat častěji…

14

Adéla Manišová

♦

Co se děje na mládeži?

Ještě než začnu psát o tom, co se děje na mládeži, chtěl bych říct pár důležitých věcí. Za poslední rok se hodně změnilo a myslím si, že je to důležité říct (nebo spíše napsat). Změny - První věc: Koinonia se schází v sobotu od 17:00 hod. v dolní místnosti modlitebny. - Druhá změna se týká organizace a tvorby programu. Nemáme na mládeži team vedoucích jako v dřívějších letech. Teď jsou tři lidi, pověření staršovstvem, kteří vedou mládež a jsou za ni zodpovědní. Vedoucím mládeže jsem já, moji zástupci Kuba Čech a Dušan Pleskač. A tímto bych vás chtěl poprosit, abyste se na nás obraceli s čímkoliv ohledně mládeže a taky bych chtěl poprosit o modlitby za mládež a a nás. - Další změna je v tom, že chceme vtáhnout víc lidí do přípravy a plánování různých věcí a akcí. Proto se jednou za měsíc schází ti, kteří chtějí sloužit. Chceme oslovovat lidi a zvát je na toto plánování. Je to otevřené pro všechny zájemce. Cíle Stanovili jsme si cíle, které bychom rádi viděli. Chceme se hlavně nechávat vést Pánem Bohem, chceme vtahovat lidi do mládeže a do služby. Chceme prohlubovat naše vztahy. Chceme společně sloužit Pánu Bohu a chceme společně růst. Chtěli bychom, aby se každý člověk cítil jako součást mládeže a sboru, tak aby to byla jejich mládež a jejich sbor. Aby nebyli jen pasivní posluchači, ale aby se zapojovali do života v mládeži i ve sboru. Co se děje v Koinonii Na mládeži nás bývá 15–30 lidí. Ve většině jsou to lidé věřící. Připravujeme a děláme různé akce, o kterých bychom chtěli něco napsat i v příštích vydáních Brány. Akce Sobotní Koninonia, večer modliteb a chval, setkání s lidmi z campu, Ventil – akce pro naše nevěřící i věřící kamarády, víkendovky a sem tam i další věci. Bohuš Niemiec

♦

Sobotní Koinonia

Toto bude malý popisek toho, co se děje na sobotním setkání Koinonie. Začínáme v 17:00 tím, že se scházíme, někdo přijde dřív, jiný později. Hlavní ale je to, že do 17:10 je 30% lidí z celkového počtu mládežníků přítomno. Poté, co dojde zbývajících 70% mládežníků, následuje utišení bouře a oznámení (co se týče těch procent, tak je to tak + - autobus). Po oznámení bývá hra, která mnohdy vede některé mládežníky k modlitbám. Takže přemýšlím nad tím, jestli z her neudělat hlubší duchovní součást sobotní Koinonie. Na hru nebo hry navazují chvály, prostor, kde chceme uctívat Pána písněmi a zároveň se ztišit či říct nějaké svědectví z předešlého týdne. Po chvalách máme prostor pro slovo Boží – zpravidla máme toto slovo zprostředkované skrze nějakého hosta (a tak jsme měli Tomáše Holubce s powerpointovou prezentací, Iva Kupského s krokoměrem, Zdeňka Maňáska se skleničkama a tématem jistota spasení, a další hosté jsou před námi). Konec slova nebo vyučování je spojen s modlitbami (a to je fajné). Sobotní Koinonia slovem nekončí, ale po něm ještě pokračuje. Ať už v rozhovorech či hrách, které už tolik nevedou k modlitbám. Pokud panuje dobrá atmosféra, tak čas rychle utíká, až někdy s překvapením zjistíme, že je deset večer a to by asi bylo záhodno už jít domů. Tahle pozdní hodina se netýká všech. 70% lidí odchází kolem osmi. Tak, a to by bylo k popisku vše. Kuba Čech 15

♦

Malé (ne)depresivní povídání z Orlové

Zima, vlhko, plískanice a tma, listopad a k tomu .... Orlová, přímo vražedná kombinace. Dušičky, smutek a deprese. Lezavé počasí, nebo vlezlé? Jste rádi, že zavřete za sebou dveře bytu. Totální zácpy. 4 kruháče, mezi to semafor a město je paralyzováno. Nové parkoviště v centru. Nekonečná kolona aut se šine krokem. Toto se děje ve městě, které má pouhých 30 tisíc obyvatel. Prostě geniální. Tolik říjnově-listopadově šedá realita města Orlová. Ovšem co naše stanice? Není šedá a ani smutná. Říjnová evangelizace spolu s promítáním filmu Most byla vydařená. V modlitebně bylo poloplno, nikoliv poloprázdno, jak by některý škarohlíd mohl namítnout. Živá atmosféra, Pán působil i působí. Tabasco, v jehož režii tato evangelizace byla, je vskutku zajímavým fenoménem. Střední generace i mádež, sem tam i dorosťáci. Funguje to. Pán Bůh je nádherný. Sbor se chystá už na Vánoce. Vlastně stanice, ovšem fakticky jde o sbor. Skoro :) Příprava programu besídky, dorosťáci taky mají něco v ranci, v neposlední řadě ekumenická půlnoční bohoslužba tentokráte s Alešem Juchelkou bude letos zajímavá, je toho dosti. Dále Orlová přechází postupně na model samofinancování, s tím, že půjde o proces rozložený do více let. Příští rok je rokem prvním, kdy to pojede takříkajíc na ostro. Jak to bude ve skutečnosti fungovat, ještě nevíme, modlíme se však k Bohu, aby vše klaplo a Pán přidal dostatek financí na vše. Mezitím počasí vyšlo k tomu, aby mohla být opravena děravá střecha modlitebny. Během několika desítek hodin bez deště, vlhka a mrholení vše bylo hotovo. Vše s garancí záruky. Díky Bohu. Tolik krátké, nakonec nikoliv depresivní zpravodajství ze stanice ve městě Orlová. Adam Gamrot, Orlová

♦

Vánoční dárky

V letošním roce jsme se po dohodě rozhodli změnit adresáta vánočních dárků. Letos bychom chtěli naše vánoční dárky věnovat dětem v uprchlickém táboře v našem regionu. Tyto děti se ocitly v jiné zemi s jinou kulturou, náboženstvím, zvyky. Dárky budou adresné, předají je lidé z našeho sboru. Uprchlický tábor má své předpisy, řád. Budete ještě informováni, co mají balíčky obsahovat, jak je zabalit. Věřím, že přinesou radost těm, kterým budou adresovány - tedy dětem. Za diakonii Daniela H 16

Neděle

7. října

Neděle 14. října Neděle 28. října Neděle 4. listopadu

1622,-Kč 3334,-Kč 1907,-Kč 1351,-Kč

Děkujeme všem ochotným dárcům! „Můj Bůh vám dá všechno, co potřebujete, podle svého bohatství v slávě v Kristu Ježíši.“

♦

Život je pes

Těžko říci, kdo první přišel z tímto rčením. Kořeny tohoto pochází snad už ze starověku, kdy Římané nazývali horké dni uprostřed července psími dny, a to kvůli souhvězdí, které je v letním období viditelné. Psí dny znamenaly dni extrémního horka, kdy v Římě bylo nedýchatelno. A tak v těchto intencích ono rčení přešlo do doby dnešní, psí dny dodnes značí buďto počasí, kdy by psa nevyhnal anebo jednoduše si někdo postěžuje, že život je na něj pes. Má problémy a obtíže, jednoduše se dvakrát nedaří a venku je právě počasí pod psa. Ale že by život byl rovnou psem, chlupatou koulí, na jedné straně ukončenou černým výstupkem čumáku a plandavýma ušima a na straně druhé něčím, čemu bychom mohli pracovně říkat ocas. Tohle že je život? On pár očí jako korálky se na vás kouká a začínáte být krajně nejistý. Vlastně nevíte, co ten pes si o vás myslí, podobně často nevíte, co si máte myslet o životě. Zvědavě vrtí ocasem či hladově se vrhá k misce a raduje se z kdejaké drobnosti. To je taky pes, není to taky i život sám? Musí být onen pes – život nutně ve spojení negativním či pejorativním? Proč vlastně lidé chtějí psy? Cení si je pro jejich věrnost, spolehlivost, od nepaměti je pejsek, hafan, čokl anebo psisko či psík společníkem člověka. Člověk má jednoduše tato čtyřnohá stvoření rád. A podobně pak lpí na životě, bez ohledu na to, jak se k němu daný osud chová. Můžeme říci, že Bůh určil psům úlohu průvodců člověka, aby se snad lidé dozvěděli něco víc o životě i o samotném Bohu.

♦

Adam Gamrot, Orlová

Kdo jsem?

Nikdo, nula, jedna z 10.000.000, číslo ve statistice? Pro známé osobnosti ( zpěváky,herce...) jsem nikdo, vůbec netuší, že existuji. Pro úspěšné podnikatele jsem nula, která ve svém životě doposud nic nedokázala. Pro naše politiky jsem jen jedna z 10.000.000, o kterou se zajímají jen před volbami, když potřebují můj hlas. Pro lidi z úřadu práce jsem jen číslo ve statistice nezaměstnanosti. Ale je někdo, kdo ve mně vidí víc, někdo, kdo mne zná lépe než se můžu kdy poznat já sama. Je to Bůh, ví o mě vše, zná mou minulost, přítomnost, ale vidí i do mé budoucnosti. Já netuším, co mne čeká, ale Bůh to ví a já doufám, že pro mne chystá mnoho dobrého. 17 Iva K. z Orlové

♦

Zdravotní rizika videoher

Četla jsem zajímavý článek o škodlivosti častého hraní počítačových her. Myslím, že může zajímat i další lidi v našem sboru, zvlášť teď v předvánoční době, kdy budeme vybírat vánoční dárky pro naše děti. Přeji vám Boží moudrost i v této nové oblasti našich životů. Barbora Holubcová Videohry (hry na počítači, mobilním telefonu či jiném zařízení se zobrazovací jednotkou) bývají spojeny s nedostatkem pohybu a nezdravým způsobem života. Děti v průmyslově vyspělých zemích dnes tráví vsedě mnohem více času než minulé generace, což s sebou přináší onemocnění pohybového systému, obezitu, cukrovku a kardiovaskulární nemoci. Častá manipulace s počítačem je rizikovým faktorem pro bolesti šíje a bederní páteře. V ČR se děti věnují tělesnému cvičení týdně asi 4 hodiny, kdežto televizi a počítači 14 hodin. Bezmála 40 % českých dětí od 11 do 15 let má vadné držení těla. V mnoha zemích (v Kanadě, Portugalsku, Švýcarsku) byl v souvislosti s televizí a videohrami zaznamenán u dětí vzestup obezity. Po závodivé počítačové hře vzrůstá tendence riskovat, a tedy nebezpečí úrazu. Po hrách se simulovanou jízdou se dostavují závrati, nevolnost, bolesti hlavy. Dlouhodobé sledování obrazovky se projevuje napětím v očích, podrážděním, zčervenáním, rozmazaným a dvojitým viděním (popř. i některými formami astigmatizmu). Pro oči je výhodnější, když pohled směřuje mírně dolů, ovšem příliš nízko umístěný monitor vede k špatnému držení krku a páteře. S videohrami bývá dáván do souvislosti vyšší výskyt fotosenzitivní epilepsie. Nové online hry jsou krvavější, násilnější, složitější a graficky propracovanější. Mohou přispívat k emočním poruchám, nutkavému myšlení a násilnému chování. U dospívajících, kteří se věnují online hrám, se zhoršuje kvalita soukromých i společenských vztahů (viz poznámka). Videohrám obsahujícím nějakou formu násilí dávají přednost chlapci s menší schopností vcítění, se sklonem k násilí a s nižší inteligencí. Kauzalita je ale obousměrná – násilné videohry snižují schopnost empatie. Nejnebezpečnější formy násilí v počítačových hrách jsou ty, které může dospívající napodobit (bodnutí nožem představuje větší riziko než používání mezikontinentálních raket). Děti napodobují to, s čím se setkávají. Snížená citlivost při pohledu na krev může být užitečná např. pro chirurga, u dospívajících však snižuje užitečné zábrany. Ještě horší než násilnické záporné postavy jsou pro ně násilně se chovající kladní hrdinové. Násilné videohry u dětí nejprve potlačí strach z násilí, vyvolají přesvědčení, že násilí je normální, není třeba je odsuzovat. Důsledkem je nižší prosociální chování dospívajících. Rodiče by měli u dětí omezovat hraní agresivních videoher a podněcovat kritické uvažování. Patologický vztah k počítačům, internetu a videohrám bývá někdy řazen mezi návykové a impulzivní poruchy, tj. do stejné skupiny jako patologické hráčství, pro které je ale charakteristické hraní o peníze (viz Vesmír, roč. 74, č. 5/1995, s. 248). Návykové chování ve vztahu k internetu může být formou úniku před jinými duševními problémy, které je třeba léčit. Mezi lidmi nadměrně se věnujícími počítačům byl zjištěn vysoký výskyt jiných duševních problémů, manželských konfliktů a syndrom vyhoření. V některých videohrách se objevuje i zneužívání psychoaktivních látek. Nepříznivý vliv televize na zneužívání alkoholu byl již prokázán, vliv počítačových her v tomto směru není zcela jasný. Je ovšem známo, že jedna 18 návyková nemoc může snadno přejít v jinou.

Poznámky: Informace o tom, do jaké míry se čeští dospívající věnují počítačovým hrám a jak to souvisí s některými formami chování, čerpáme z databáze studie L. Csémyho Mládež a zdraví, 2007 (http://www.plbohnice.cz/nespor/PCgam6.doc). Karel Nešpor, Ladislav Csémy Přetištěno s laskavým svolením z: Vesmír, 2007, roč. 86, č. 8, s. 479-480. Dostupné též na: www.vesmir.cz.

♦

Hledání kazatele

4. listopadu proběhla krátká schůzka členů sboru. Ivo Kupský nás informoval o hledání nového kazatele. Bratři oslovili zatím tři, z toho první dva ihned odmítli. Třetí si vyžádal čas do konce roku, aby hledal Boží vůli. Modlete se prosím za něho, za jeho rozhodování i za to, aby mu Pán Bůh ukázal, kde ho chce mít. Modlete se i za bratry starší o moudrost a Boží vedení. - hledání nového kazatele sboru - půlnoční bohoslužbu i další prosincové akce - všechny oblasti sborové práce - manželství a rodiny vůbec, ať už v našem sboru nebo kolem nás - bratra kazatele Tomáše Holubce a jeho rodinu - Boží moudrost a vedení Duchem pro bratry starší v Havířově, Orlové i Frýdlantu - za Frýdlant nad Ostravicí, Orlovou, Karvinou, Ostravu - klub Plavčíků a romské děti v Suché - studenty z English campu a jejich spásu i růst - práci diakonie - křesťany, kteří jsou vězněni, mučeni a zabíjeni pro svou víru - misii - projekt Filip - práci Teen Challenge v Havířově i jinde - činnost Dětské misie - službu lidem v nemocnici a nové služebníky - nespasené lidi v našem okolí, za naše město - za vládu ČR, poslance, zastupitele města a kraje, poslance EU a Evropskou komisi - spásu a Boží ochranu Izraele - Jarka Franka - naše nemocné: Jiřku Drškovou, Verunku Chovancovou, Hildu Kornasovou, manžele Sobkovy, Karla Kubečku, Věru Chromčákovou, Jarmilu Gebauerovou, Antonína Matuszynského … Kdo nechce nejprve hovořit s Bohem, nemá světu co říci. Hans Urs von Balthasar

19

Už delší dobu odebíráme křesťanský časopis pro děti KROKY, protože se nám všem opravdu líbí, chceme vám ho trochu představit a poprosit vás, jestli byste se mohli zamyslet nad tím, zda ho nechcete také podpořit tím, že ho objednáte pro své děti či známé. Jak jistě víte, křesťanská periodika jsou přímo závislá na každém odběrateli, pokud bude odběratelů málo, časopis zanikne, a to by byla určitě škoda. Časopis je určen dětem od cca 8 let do zhruba 15 let. Každá věková kategorie si tam najde svoje - menší děti různé luštěnky, vystřihovánky, vyprávění dětí, komiks. Starší děti zase články o dospívání, svědectví, detektivní příběhy apod. Časopis stojí 40 Kč (předplatné na rok 230 Kč), vychází šestkrát do roka. S laskavým svolením redakce otiskujeme něco ze starších čísel. Můžete se také kouknout na webové stránky www.KROKY.cz. Pro objednání lze použít email: [email protected] Zdraví Holubcovi

♦

Naše otázky a Vaše odpovědi

Ahoj všichni! Máme tu nový školní rok a také další díl "Našich otázek a odpovědí". Začíná podzim, rozbíhají se školní povinnosti a domácí úkoly. Prázdniny už jsou definitivně za námi. A tak jsme vymysleli pro toto období příhodné téma: ŠKOLA. Možná máte každý na školu jiný názor. My jsme se to rozhodli zjistit. Máš rád školu a co tě na ní nejvíc baví? 1) "Školu mám rád kvůli lidem, co jsou v ní, jinak bych ju vyškrt." 2) "Na škole se mi líbí, že jsem s kamarády a že pan učitel dělá srandu." 3) "Školu moc ráda nemám, ale líbí se mi svačinky. Dostáváme měkký mohelnický chléb s křupavou kůrkou." "Jak se to vezme, na jednu stranu mám ráda školní prostředí, na stranu druhou testy a zkoušení, to mít nemusím. Baví mě hlavně velká přestávka, když je čas na kamarády a legrácky." Proč si myslíš, že je důležité chodit do školy? 1) "Kvůli získání dobré práce." 2) "Abych se naučil číst a psát, počítat už umím a nejenom do pěti, jak si myslíte." 3) "Důležité je to hlavně proto, že se naučím číst, psát a počítat a člověk tak není hloupý. Taky má kolem sebe kamarády a to je fajn." Kolik času denně věnuješ přípravě na školu? 1) "Jenom dobu co píšu úkoly, tj. cca hodina." 2) "Ten jeden úkol, co míváme, napíšu tak za 30 sekund." 3) "Učení mě nebaví a dává mi poměrně zabrat. Já bych se učila tak pět minut denně, ale rodiče na to mají jiný názor." Myslíš si, že mají učitelé těžkou práci? Chtěl bys se stát učitelem? 1) "Mají - nechtěl." 2) "Nechtěl bych být učitelem a myslím si, že se učitelé moc nenamáhají." 3) "Naše učitelka je již starší a má s námi mnoho práce, aby nás uklidnila. Moc ji obdivuji, protože by mohla už odpočívat v důchodu. Jezdí do školy chudák růžovým trabantem. Učitelé jsou asi chudší. Učitelkou bych být nechtěla, zdá se mi to příliš vyčerpávající."

20

Jaký předmět (předměty) považuješ za nejdůležitější pro tvůj život a který předmět je podle tebe zbytečný? Proč? 1) "Nejdůležitější je asi občanka z praktickejch důvodů. Vyházel bych tělák, výtvarku a hudebku, páč každej nemůže bejt atlet, zpěvák nebo malíř." 2) "Za nejdůležitější považuji tělocvik, protože mi dělá dobře. Zbytečnej předmět je matematika, protože počítat už umím." 3) "Nejdůležitější jsou matematika, český jazyk a vlastivěda. Zbytečný je tělocvik, protože běháme jak lamy." Závěrem můžeme snad už jen konstatovat, že odpovědi jsou přímo úměrné věku a zkušenostem. PS: první odpovídal Martin (14 let), druhý odpovídal Adámek (6 let), třetí Katka (10 let).

♦

¨ Ukázka z časopisu Kroky, č. 5/2007, s. 24-25.

Kudy půjdou Kroky?

Kroky vykročily do svého čtrnáctého roku. Pro své čtenáře - kluky a holky - předškoláky, školáky i puberťáky budou v příštím roce přinášet nově: ⇒ komiks Misionáři na cestách

⇒ ⇒ ⇒ ⇒ ⇒

♦

osobnosti, které změnily svět Bible v kresbách inspirace pro šikuliny a kuchtíky co se děje u vás (aktuální dění z AWANA klubů, z Royal Rangers, z nedělních škol a dorostu na různých místech ČR) a mnoho dalších překvapení... Kroky č. 5/2007.

Kážeme Krista 2008 Průvodce každodenním čtením Bible

Třetí ročník Průvodce dozná několik zásadních změn. Bude se jednat o jakýsi rozšířený diář, ve kterém bude krátký výklad Božího Slova pro celý týden, k ostatním dnům budou k danému výkladu vybrány související texty z Bible. Všechny výklady zajistil bratr kazatel Josef Škrobák z Velké Lhoty. Publikace bude mít stejný formát jako nový kancionál CB. Cena: 70,- Kč. Objednávky, nejlépe za celý sbor, můžete už nyní posílat na adresu: Jana Petriláková, Valdštejnská 267 tel: 481 545 312 [email protected] www.effatha.cz/shop Zdroj: www.cb.cz

21

♦

Víra a život

Asi jako každý učitel zažívám pocity ve škále "euforie až lehká depka". Nemám na mysli ETS, kde učím, ale gympl. Důvodem je, že na ETS odpadají kázeňské problémy a člověk se může soustředit jen na výuku, což neplatí na gymplu. Nedávno jsem zažil onen depresivní pocit marnosti plynoucí z toho, že vy mluvíte a oni (studenti) mluví též. Nicméně mluví mezi sebou… Jako učitel brzy zjistíte, že nemáte až tak moc pák, jak studenty přinutit ke kázni. Snížené známky z chování je ze školy nedostanou, neustále dávat pětky také nezabírá, křikem se shazujete, tělesné tresty použít nelze, vodit je do ředitelny by snad šlo, ale nikdo to nedělá, psát do třídnice také moc nemá smysl... Sice existují kantoři, kteří budí respekt jaksi automaticky, ale pokud ve vás tato automatika není, máte smůlu. Dokonce jsem se dozvěděl, že čas od času některý z kolegů učitelů prožije syndrom vyhoření. Celkem tomu rozumím - a to jsem ve škole jen dvě rána v týdnu. Naštěstí ale existují i euforické pocity plynoucí z toho, že máte někdy super rozhovory a že to, co říkáte, třídu i zajímá. To, co popisuji, ale nemá být pojednání o školství. Chci v tomto dopise popsat jinou věc. Jak někteří víte, učím filozofii. Myslím, že dokážu mluvit docela zajímavým způsobem a navíc, že ve filozofii existuje mnoho zajímavých témat. Přesto studenti jaksi a priori odmítají (tedy alespoň většina) o problémech spojených se smyslem života, se spravedlností, svobodou atd. mluvit a přemýšlet. Někdy ve svých hodinách opakuji věci, které jsem měl na nejrůznějších kempech, mládežích či v rozhovorech, kde lidé (mám teď na mysli věřící i nevěřící) napjatě poslouchali a kde mi dávali většinou pozitivní zpětnou vazbu. O mnohých věcech hovořili velmi rádi a se zájmem. Ve škole ale reagují jinak. Kde je tedy problém? Snad to nebude zavánět samochválou, ale skutečně si nemyslím, že by byl problém v mojí neschopnosti zajímavě vysvětlit látku. Problém je jinde - v pohledu na školu. Pro mnohé studenty (ne všechny), je škola spojena s něčím velmi nudným, kde se předávají nesouvisející informace, které mají společné to, že jsou velmi vzdálené od života. Pokud už chtějí informace, tak především proto, aby odmaturovali a dostali se na vysokou. Prostě je v nich zafixováno, že škola není život. Ten je za zdmi školy, venku. Nemám jim to za zlé a trpělivě bojuji proti větrným mlýnům. Nicméně z toho pro mne plyne jiné poučení. Podobně se mnozí mladí lidé dívají i na víru. Prostě nějaká nauka, která patří do kostela a která má od reálného života daleko. Víra jim přijde jako něco z jiného světa. Nejsou proti ani pro...je jim to jedno. Sice někteří z nich hledají smysl života, ale víra v Krista jim do tohoto hledání nezapadá. Navíc když přijdou do sboru či mládeže, někdy, zdůrazňuji někdy, to tam vypadá jako ve škole. Katedra (resp. kazatelna), za ní někdo 40 minut nudně mluví (z jejich pohledu) a zbytek poslouchá. Tím nechci napsat, že bychom neměli kázat Boží slovo, i když je otázkou, zda naše formy příliš nepřipomínají školu. Co chci napsat je, že vnímám jako nesmírně důležité propojovat evangelium se životem. Osobně znám jen velmi málo lidí, pokud vůbec někoho, koho by k víře přivedly nové myšlenky. To, co nás mění, jsou zkušenosti, střet s realitou. Myšlenky nám pomohou zkušenost zaškatulkovat a popsat, ale samy o sobě nás těžko změní. Když čteme evangelia a epištoly, potom vidíme, že mnoho myšlenek je reakcí, či jinak řečeno reflexí toho, co pisatelé prožívali ve střetu ze světem. Bible tedy nebyla napsána kdesi v závětří teologických škol nebo v posvátných prostorách, ale v drsné realitě každodennosti. Až mnohem později se slovo

22

teolog stalo synonymem pro někoho, kdo hloubá kdesi v knihovnách, a kdo je odtržený od někdy hodně drsné reality. Zítra půjdu opět do školy a opět se budu snažit o aktuálnost. Opět ale budu narážet - přece (řečeno z pohledu studenta) mluvit o smyslu života ve škole je mimo - stejně jako mluvit o čemkoli ve škole. Tak někde v hospodě nebo na hřišti… Na druhou stranu tohle je realita a nic moc s ní nenadělám. O to více je ale pro mne výzvou, abych dokázal o křesťanství mluvit jako o něčem živém. Dále abych dokázal svoje křesťanství i žít a svým životem nasadit lidem kolem mne "brouka do hlavy", že na té víře přece jenom něco bude. David Novák

♦

Výsledek soutěže z minulého kola

Osmisměrka: voda a zelenina Ze seznamu slov k vyškrtnutí vypadlo slovo doba, dopište si ho. Moc se omlouvám. Záměnky: strop - strom, sucha - socha, kotel - kozel, buran - beran Popletený text: Daniel Hledaná osoba: Daniel

♦

Vánoční soutěž

Milé děti, nová soutěž pro vás je tady. Můžete se na ní podílet se svými mladšími (staršími) sourozenci a poslat společné řešení. Pokud jsou pro vás hádanky příliš těžké, můžete poslat jen to, co jste uhádly. A pokud pošlete správné řešení, sladká odměna nikoho z vás nemine. Také vánoční. Mňam! Vaše teta Poly a Bára.

♦

Darvinky

Podobně jako u záměnky vyměníte jedno písmenko ve slově za nějaké jiné tak, aby vám vzniklo slovo nové. V něm vyměníte další písmenko a tak pokračujete, dokud nejsou všechna písmenka z prvního slova vyměněna. Příklad (změněná písmena jsou podtržena): KROS –> KRAS –> KLAS –> KLAD –> HLAD. Zkuste si to sami (řešením jsou dvě vánoční jídla): 1. první slovo máte napsáno, další zkuste uhodnout: LANG – změnou 1 písmena dostaneš silné provazy: _ _ _ _ ,

další změnou tu měsíc na obloze (jinak): _ _ _

_ , změn další písmenko a máš lasicovitou šelmu: _ _ _ _ ,

poslední změnou dosta-

neš vánoční jídlo našich prababiček (nebo také jméno kluka): _ _ _ _ . 2. a teď zkuste uhodnout i první slovo: kapky vody ráno např. na trávě: _ _ _ _ , změnou písmenka vznikne nafta: _ _ _ _, další změna a je tu veselý člověk (nebo velké množství): _ _ _ _ , změnou písmenka vznikne voňavá bylina (dělá se z ní omáčka): _ _ _ _ a poslední změna přinese sladkovodní rybu: _ _ _ _ . (Nápověda: ropa)

23

•

Bludiště

Jdou s dárky za hvězdou na východě. Pomoz jim najít cestu bludištěm. Z písmen, kolem kterých projdeš, sestav tajenku.

•

Osmisměrka

Vyškrtej následující slova. Na pomlčky a mezery nepřihlížej. Ze zbylých 11-ti písmen dostaneš tajenku. ADVENT, ANDĚL, BAŇKA, BETLÉM, CUKROVÍ, DÁRKY, DEN, HERODES, HRY, KAPR, KAŠTANY, KOLEDY, KOLEKCE, KRÁL, OŘECHY, OVCE, PASTÝŘ, POKOJ, PRSKAVKY, PŮLNOČNÍ, PURPURA, RADOST, SALÁT, STROMEK, STŮL, SŮL, SVÁTKY, SVÍČKY, VÁNOČKA.

24

•

Křížovka

25

Neděle s Diakonii (včetně sbírky) NE Slovo: Tomáš Holubec 25.11. Rámec: Bohuš Niemec 2007

CB HAVÍŘOV

Biblické studium ČT Tomáš Holubec 29.11. Kdy a kde: 18:00, CB Havířov 2007

CB HAVÍŘOV

„Pět základních principů práce s mládeží“

ČT 29.11. 2007 PÁ 30.11. 2007

PÁ 30.11. 2007

Vyučující: Ashley Denton Téma: Kristus a mladší vedoucí – Rozvoj charakteru a důvěra v Ježíše Krista, Ježíš Kristus a mladí lidé – Ježíšovou radostí je věnovat se hříšníkům, Pracovník s mládeží, který jde do hloubky, Kvalifikovaný pracovník s mládeží: Rozvoj dovedností pro zažehnutí a udržování vlivného hnutí mezi mladými ve tvém městě, Ježíšovy metody vyučování a vzdělávání založené na zkušenostech – Potřeba dobrodružství v získání mládeže , Stát se vedoucím vedoucích: Duchovní přístup ke kreativnímu řešení problémů. Místo konání: KC KAM Malenovice Pořádá: KAM Kontakt: Benešová Ráchel, +420 605 264 445 Stránky věnované akci: http://www.kam.cz/seminare

Modlitby za Izrael

CB HAVÍŘOV

„Bratří, toužím z celého srdce a modlím se k Bohu, aby Izrael došel spásy.“ Ř 10,1 Kdy: 19:00 hod. Kontakt: Iva Veitová, 732121499.

Zakládání sborů

SO 1.12. 2007

KAM

CB

Řekni mi, co čekáš od církve, a já ti řeknu jaký sbor založíš Vyučující: Daniel Fajfr, Tomáš Grulih Vyučovaní a diskuse doplní menší příspěvky a zprávy pracovníků z první linie. Kdy: 9:30 hod. (registrace 9:00) do 16:00 hod. Místo konání: CB Chvaly (metro Černý Most), budova PTH Pořádá: Nadační fond nových sborů Přihlášky posílejte: na emailovou adresu [email protected] nebo se můžete přihlásit u paní Blanky Machové na telefonním čísle 603206614 do 29.11.2007. Cena: 100,- Kč (studenti 50,- Kč). V ceně je občerstvení.

Koinonia - Pocampovní setkání SO budou fotky na DVD 1.12. Kdy a kde: 17:00, CB Havířov 2007

KOINONIA

1.Adventní neděle NE Slovo: Pavel Fér 2.12. Rámec: Ivo Kupský 2007 Poznámka: Tomáš Holubec slouží v Ostravě.

CB HAVÍŘOV

Biblické studium ČT Libuše Poliačiková 6.12. Kdy a kde: 18:00, CB Havířov 2007

CB HAVÍŘOV

KOINONIA MLÁDEŽNICKÁ TYRA PÁ Popis: Víkend, kdy budeme na chatě pod Javorovým. Je to vždy skvělý 7.12. čas. Kdo už byl, ví. A ti co nebyli, se snad přesvědčí. 2007 Odjezd/návrat: Předpokládaný odjezd asi v 15:00 autobusové nádraží Havířov, návrat neděle 16:00. Cena: 250,- Kč Sebou: přezůvky, spacák, něco na sobotní a nedělní snídani (zpravidla NE buchty, vánočka atd.). Obědy i večere jsou zajištěné. 9.12. Přihlášky: do 5.12.2007 Bobovi 2007 Kontakt: Bohuš Niemiec, +420 608 636 382

2.Adventní neděle NE Slovo: David Kubíček 9.12. Rámec: Zdeněk Maňásek 2007 Poznámka: Tomáš Holubec slouží v Orlové. Biblické studium ČT Tomáš Holubec 13.12. Kdy a kde: 18:00, CB Havířov 2007

13-14.12.2007

Zasedání Rady CB Praha

Vánoční setkání seniorů SO Kdy a kde: 15:00, CB Havířov 15.12. Danka Hloušková 2007 Koinonia - skupinky SO Kdy a kde: 17:00, CB Havířov 15.12. 2007 3.Adventní neděle NE Slovo: Tomáš Holubec 16.12. Rámec: Vláďa Bednář 2007

CB HAVÍŘOV

CB HAVÍŘOV

CB

CB HAVÍŘOV

KOINONIA

CB HAVÍŘOV

27

Biblické studium ČT Tomáš Holubec 20.12. Kdy a kde: 18:00, CB Havířov 2007

CB HAVÍŘOV

Koinonia - vánoční SO Kdy a kde: 17:00, CB Havířov 22.12. 2007

KOINONIA

4.Adventní neděle NE SLAVNOST 23.12. DĚTSKÁ Tomáš Holubec 2007

CB HAVÍŘOV

HAVÍŘOVSKÉ CÍRKVE PŮLNOČNÍ POD ŠIRÝM NEBEM PO Kdy a kde: 22:00, park u Renety 24.12. Stránky věnované akci: http://www.pulnocni.cz 2007

BOŽÍ HOD VÁNOČNÍ ÚT Slovo: Tomáš Holubec 25.12. Rámec: Ivo Kupský 2007 V 10:00 !!

CB HAVÍŘOV

UKONČENÍ ROKU 2007 NE hesel pro rok 2008 30.12. Losování Tomáš Holubec 2007 V 16:30!!

CB HAVÍŘOV

SILVESTR - party PO Kdy a kde: 19:00, Kuba house 31.12. 2007 ...milostí zahrnutá … konference pro ženy

PÁ 4.1. 2008 SO 5.1. 2008 28

KOINONIA

KAM

Vyučující: Hanka Pinknerová, Eva Titěrová Téma: „… podle bohatství jeho milosti, kterou nás štědře zahrnul se vší moudrostí a prozíravostí. “ Efezským 1,7-8 Místo konání: KC KAM Malenovice Kdy: začíná se v 18:00 společnou večeří a končí se v sobotu kolem 17:00 Pořádá: KAM Kontakt: Benešová Ráchel, +420 605 264 445, [email protected] Stránky věnované akci: http://www.kam.cz/seminare Přihlášky posílejte: na emailovou adresu [email protected] do 10.12.2007 s celým jménem, adresou, číslem OP a emailovým kontaktem na vás.Po té obdržíte email s potvrzením a specifickým symbolem. Cena: 650,- Kč zaplaťte na 19-903 455 02 47/0100, variabilní symbol 7771260, specifický symbol vám pošleme na mail! Cena zahrnuje ubytování, plnou penzi, konferenční poplatek.

KRÁLOVSTVÍ MEZI VÁMI

6-13.1.2008

♦

BOŽÍ

JE

HAVÍŘOVSKÉ CÍRKVE

Popis: Alianční týden modliteb, v Havířově se na společném modlitebním shromáždění sejdeme s dalšími evangelikálními havířovskými sbory ve čtvrtek 10. ledna v 17:00 h na faře SCEAV v Suché (proti lékárně).

CELOCÍRKEVNÍ AKCE PRO ROK 2008

6 – 13. leden 2008 27. leden 2008 9. březen 2008 5. duben 2008 8-11. květen 2008 23 – 24. květen 2008 15 – 17. září 2008 10 – 11. listopad 2008

Alianční týden modliteb 29. leden 2008 Pastorální konference kazatelů Neděle ETS Konference pracovníků s dětmi Brno - Kounicova Sjezd mládeže Havlíčkův Brod Konference CB Ostrava Pastorální konference kazatelů s manželkami Evangelikální teologická konference

Poděkování Tobě, Pane Mrazivé ráno, plné zapadajících hvězd, ten pohled, při němž tají se mi dech. Mám ruce zkřehlé jitřním mrazem, do vlasů padá mi listí, i na zem. Mrazem šedivá tráva šustí mi pod nohama, hřejivé letní dny jsou už nenávratně za náma. I podzim má svá kouzla mrazivá, paletou barev duši i oko rozechvívá. Nauč se radovat z každého okamžiku života svého neb Stvořitel toho krásna je tu pro nás pro každého. A toto poznání tmu, smutek zahání, neb od NĚJ máš i ty i já k NĚMU pozvání. Podzim už přišel, a zima se hlásí pomalu o svou moc. Však s NÍM v srdci, člověče, budeš mít klidnou a bezpečnou noc. Ta noc tě pohladí na duši jak vločka, jež k zemi upadnout musí – tiše a ladně. S Ním nikdy člověče nebudeš na dně. ON má moc pozvedat, učit, jak lépe žít, radost a lásku v srdci pro všechny mít. Díky Ti, Pane, za toto poznání a k sobě pozvání. Ač hříšný jsem, TY dals mi naději na nový život. Tys zbořil ten hříchu mého plot, jenž mne svazoval, a chceš, abych i já se Tebou radoval. Díky Ti Pane. Jarek Franek

KAZATELÉ SBORU Tomáš Holubec Fryštátská 21 736 01 Havířov telefon: 596 440 410 email: [email protected]

David Kubíček Okružní 936 Orlová-Lutyně telefon: 596 784 581, 774 157 438, email: [email protected]

STARŠÍ SBORU Vláďa Bednář Na osinách 184/3 Havířov-Životice telefon: 599 525 302 email: [email protected]

Ivo Kupský Oblouková 8/835 Havířov telefon: 596 434 484 email: [email protected]

Jarek Slováček Moskevská 2a Havířov telefon: 591 121 121 email: [email protected]

Vašek Litvan Bezručova 739 Orlová

SBOR CB HAVÍŘOV

CB ORLOVÁ:

Církev bratrská Fryštátská 21/922 735 64 Havířov-Suchá

Církev bratrská Lutyňská 350 735 14 Orlová

IČ: 26 52 01 09 telefon: 596 440 410 web: www.cb.cz/havirov e-mail: [email protected] hlavní účet: 172 242 33 09/0800 -podúčet pro dorost: 019-172 242 33 09/0800 -podúčet pro mládež:

web: www.cb.cz/orlova e-mail: [email protected] telefon: 605 457 054 byt kazatele: 596 784 581 kazatel: 774 157 438 hlavní účet: 172 719 93 69/0800

SBOR NA WEBU http://www.cb.cz http://www.cb.cz/havirov http://www.koinoniaci.net http://dorost.denicek.eu http://cb.cz/orlova/download http://jabko.rajce.idnes.cz

30

oficiální stránka stránka stránka stránka stránka

stránka Církve bratrské havířovského sboru mládeže CB Havířov dorostu CB Havířov stanice v Orlové dorostu v Orlové

VEDOUCÍ SLUŽEB Besídka

Eva Kandrnálová

596414256

Brána

Libuše Poliačiková

596813963, [email protected]

Dětský klub - Plavčíci

Zdeněk Maňásek

595174721

Diakonie

Daniela Hloušková

591120608

Domácí skupinky

Tomáš Holubec

596440410, [email protected]

Doprava auty

Wieslav Heczko * Manek Bujok

596440635, 774742136

Dorost

Zuzka Hloušková

FILIP (evangelizační projekt) Lukáš Wilček

608613880

Fotbal v tělocvičně

Jaroslav Slováček

591121121

Hospodář sboru

Ivo Kupský

596434484

Chválící skupinka

Jarka Maňásková

595174721

Izrael – info, modlitby

Iva Veitová

732121499

KKC v Nemocnici

Maruška Sedláčková

731556232

Knihovna

Libuše Poliačiková

596813963, [email protected]

Kontakt na mis. Obrtelovy

Libuše Poliačiková

596813963, [email protected]

Kuchyně

Ivona Heczková

728586489

Mládež - Koinonia

Bohuš Niemiec

608636382, [email protected]

Narozeniny a jubilea

Soňa Slováčková

591121121

Nedělní modlitební chvíle

Lukáš Wilček

608613880

Nedělní slovíčko pro děti

Zdeněk Maňásek

595174721

Pokladna

Ludmila Chovancová

591124393

Prodej knih

Jiří Kilnar

774266201

Správce modlitebny

Bujokovi

596440635

Účetnictví

Jaroslav Slováček

591121121

Varhanní doprovod

Jaroslav Slováček

591121121

Venkovní vitrína

Dušan Pleskač

605854888, [email protected]

WEB sboru

Pavel Navrátil

737336502, [email protected]

Zvukař

Manek Bujok

596440635

* pro případné změny v odvozu je možné volat v soboty večer na číslo Manka Bujoka.

[email protected] Napište nám svůj názor nebo pošlete nám svůj příspěvek! Bůh neplní všechna naše přání, ale dodržuje všechny své sliby. Dietrich Bonhoeffer

31

Prosinec Kubelová Mrázková Kubíček Čech Guzik Kašubová Litvan Kovalová Szlauer Chovanec Kovalová Kupský Stryja Holubec Heczko Burkotová Koval Křevký Lipusová

Leden Bohumila Marta David Jakub Richard Michaela Miroslav Renata Lukáš Milan Alena Ondřej Kazimír Štěpán Jan Šárka Viktor Petr Jana

1.12. 2.12. 2.12. 2.12. 5.12. 5.12. dítě 6.12. dítě 10.12. 11.12. dítě 12.12. 15.12. 16.12. dítě 17.12. 17.12. dítě 20.12. dítě 20.12. 21.12. dítě 27.12. 30.12.

Chovanec Gamrot Kilnar Chovancová Drahotůská Staňková Kochová Holubec Sobek Maňásek Kubelová Kupský

Radim Daniel Jakub Veronika Ester Kristýna Žofie Šimon Bedřich Zdeněk Michaela Ivo

3.1. 3.1. 7.1. 13.1. 15.1. 16.1. 19.1. 20.1. 21.1. 25.1. 29.1. 31.1.

dítě dítě dítě dítě dítě dítě dítě

dítě

VŠEM BRATRŮM A SESTRÁM, KTEŘÍ MAJÍ NAROZENINY, PŘEJEME HODNĚ BOŽÍHO POŽEHNÁNÍ. To ti kladu na srdce, synu Timoteji, ve shodě s prorockými slovy, která byla o tobě pronesena, abys jimi povzbuzen bojoval dobrý boj a zachoval si víru i dobré svědomí, jímž někteří lidé pohrdli a tak ztroskotali ve víře. 1 Timoteovi 1:18 Cílem našeho vyučování je láska z čistého srdce, z dobrého svědomí a z upřímné víry. 1 Timoteovi 1:5

Proto ti kladu na srdce, abys rozněcoval oheň Božího daru, kterého se ti dostalo vzkládáním mých rukou. 2 Timoteovi 1:6