pfifazuji nove informace do systemu tak, ze dochazi k zadoucimu vytvareni mapy" oboru.
"kognitivni
MYSLENi dosahlo diky abstrakci stadia formalnich operaci, je tedy jiZ schopno operovat pomoci znakU se vztahy bez vazby na konkretni jevy .U QubescentU ale dosud pi'evlada mysleni skolsky konvergentni, algoritmicky pasivni atp. Zatimco u adolescentU je jiz evidentni pievaha divergentn,'ho zvazovtini vice moznjch alternativ, posuzovtini jejich 'pravdipodobnosti" atp. KaZde ieseni p,oblem" vykazuje jednotny postup: rozbor-planprovedeni.kontrola (postfeh -orietnace -formovani hypotez -ovefovanl'). ABSTRAKCE (tvofeni kategorii na zaklade podstatnjch shod) je zakladem tvorby "vedeckYch kategorii" a umomuje dalsi hierarchizaci pojmu RozSii'uje realizaci uvah o jevech a vztazich bez nazomeho podkladu, zaroveii vsak take redukuje bohatost a tim i "ucinnost" podnetu senzorickeho pole. Pojmy se jevi obsaZnejsi, avsak i'ec neni zcela pi'imei'ena popisu totalni reality a tak dochazi u dospivajicich k projevUm "verbalizmu" (irealnemu mudrovani s "abstraktnimi kategoriemi" ) /Maslow: "Nejzazsim cilem abstrakce a analytickeho mysleni je nejvetsi moznti simplifikace typu formule, diagramu a schematu. To, co obvykle nazjvame poznanim -tedy abstraktni a verbalni formulace -casto zpilsobuje, ze zUstavame temef slepi vUci tem castem reality, ktere nejsou touto abstrakci pokryty."/ TVofuvoST ma zpravidla faze: pi'ipravnou -inkubaCni -intuitivni -hodnoceni. Maslow uvadii, ze "V tvofivosti ma nespornj vjznam zdravti iracionalita". Pubescent ma sice jeste svezi vnimavost, avsak zaroven i nezkuSenost,zbrklost, vzdani se pfed pfekilZkou a neplanovitost postupu. Vedle toho adolescent vladne jiz vyssi uvtizlivosti, odpovednosti, vytrvalosti, zkusenostmi i odbornostt: Inteligence sama neni dostatecnou zarukou tvoi'ivosti, tou je teprve soubor schopnosti a vlastnosti tvurci osobnosti: senzitivita -rozpoznani problemu i v nepfehledne situaci, ,estruktu'ace -schopnost redefinovat problem a pfeuspofadat data, jluence -uvolnini toku ntipadu, jlexibilita -pruZnost reagovani na zmeny, o,iginalita -nalezeni souvislosti i mezi vjznamove vzdalenYmi strukturami, elaborace -propracovanost realizace, vizualizace -imaginativni operace. Kreativni osobnosti se neciti dobfe v zajeti spolecnskjch konvenci, vykazuji urcitou neformalni volnost.~
9. Kvalitv IMAGINATIVNE-EMOTIVNicH funkci v DOSPiv ANi (emoce,hodnoty, charakter, Jastvi a jeho sloiky, vYvojoveUkoly,volni procesy,planovitost) EMOCE (city) pfes svoji '.zahadnost a neuchopitelnost.. rouifuji od pocatku dospivani dale svUj rejstfik i jemnost podnetU a prozitkiL Charakteristicka labilita naIad. popf. i podil negativistickych projevU, diky postupnemu vyhranovani a stabilizaci cilu i hodnot postupne prechazi k vyssi integrovanosti a ovladanejsimu projevu. Pro svoji nezkusenost a impulzivitu vsak RubescenticastojeSte zaujimaji extremni stanoviskav ostfe protikladnych kategoriich s casto nepfimerenymi naroky.Dospivajici bYvaji velmi citlivi na neshody mezi slovy a ciny ("co mti bjt" a "co je" atp.). Svou roli v tom hraje take spolecenskarealita. ktera pfi sve slozitosti neni prosta rozporU.Pocifovane neshody nuti k intenzivnejsimu vyjasiiovani situace a hledani piilehavejsich kriterii hodnoceni sebe i jinych.. Postupne se tak dospivajici odklaneji od zjednodusenycha strnule schematickych vYchodisek a formuji si kultivovanejsi a pruZnejsi osobni vYchodiska seberizeni. Dospivajici bjvaji jii schopni mnohe kategorie a jevy spravne verbalne vymezit, sama rozumova uroven vsak nijak nezarucujepfimefenost proiitkU i jednimi. Kulturni zajmy napomahaji k iadouci vyvilienosti rozumovYcha citovYch stranek osobnosti. Pfevaha racionality by omezila citlivost k podnetUmumeleckekomunikace a rozvoji spolecenskeho citu. Adolescence je obdobim intenzivniho ujasiiovani a uvedomovani si vlastni struktury hodnot -jako obecnejsich aspektU osobnepfitaZlivYch cilu i zajmu ('.cilem" je
napf. sportovat I"co"/, "hodnotou" je upevnovani zdravi l'proc"I). Realne usilovani a konani by tedy jiZ melo byt v souladu s celkovou orientaci osobnosti,jejim zformovanYma stabilizovanym hodnotovYm vedomim. Charakter -jako vnejsi vYraz dosaZeneurovne mravniho vedomi, pak spoluurcuje i volbu cest a prostiedkUk dosahovanicilu. V zavislosti na kvalite a sifi zajmu a usili o autokultivaci je rozvijena citlivost emotivity , usmemovany formy abreakce a propracovavany nejvyssich integracni utvary osobnosti ( vzdelanost, moudrost, charakter). Teprve dospela a integrovana osobnost s nadhledem a zivotni moudrosti, je schopna "jednat s ohledem na socialni dUsledky sveho projevu pro sebe i pro druhe". Pfijate mravni principy se odnizi v individualni sile "svedomi". JAsTVi pfedstavuje strukturu a organizaci slozek Ja, je to komplexni utvar, zahmujici aspekt 1) poznavaci, 2) emociona1nii 3) snahovY.Funkce vsech slozek Ja vykazuji v prubehu dospivani tesnou souvislost a dynamickou zpetnou vazbu slouZici vzajemne vyvazenosti a harmonizaci. Zrale Jastvi pak urCuje soulad "kognitivne-afektivni konzistence"a tim i akceschopnosta celkovou vnitfni vyrovnanost osobnosti. 1. KOGNITIVNj SLO:lKY JA reprezentuji jak a) postupnym sebeuvedomovanim se rozVijejici ..zazitek sebe"jako samostatnejednotky v prostiedi a protip61 vnejsi reality v .'subjekt-objektove interakci" ("Tichy divak v nas!" Maharisi ), tak b) v procesu sebepoznavani vznikajici vice ci mene adekvatni sysrem piedstav o vlastni osobite struktuia schopnosti a vlastnosti, tedy o ..zpUsobilosti" tvofici pfedpoklady k vYkonu v rUznych cinnostech. a) Sebuvedomovani (Jsem) se vyviji jiZ od nejranejsich stadii (kdeje podporovano zkuSenostmiz experimentace,rozSifovQnimschopnosti komunikace,zamernostipohybu atp.). Jiz kojenec se poznava v zrcadle, batole se zacina oznacovat ..Ja" atp. V dospivani pak pfedstavuje vedomi Ja fidici cinitel sebeovladani ( .'Kapitan na velitelskemmustku naseho organizmu" Rican), pfedmet sebevYchovya projevuje se prosazovanimosobni autonomie. IPodle Jameseje Ja nejen .'tokem subjektivniho sebezaZivani",ale zahmuje i sirsi komplex duSevnichschopnosti,socialnich roli a materialnich objektU(dum, auto atp.).1 b) Sebepoznavani (JakY jsem?) spociva v poznavani sebe jako objektu sebepozorovani V tomto procesu .'Ja-subjekt" (autenticke sebezaZivam)a "Ja-objekt" (neosobni nahled na sebe) permanentne fluktuuji a .'vzajemnym dialogem" probiha sebepoznavani,sebefizeni i sebehodnoceni.IUvedomte si rozdil mezi "introvertovanosti " jako osobnostnimrysem, '.introspekci" -jako procesem sebepozorovani,a pocifovanim sebesama -jako "stfedu pozomosti"1 Sebepopisje pouhou odpovedi na otazku ..Kdojsem Ja?. (hoch, zak,fotograf, ateista), kdeZto skutecnesebepozn4vtinifesi otazku ..JakYjsem?' (zrzavY,chytry, zavistivY).Dospivajici si zpocatku vsimaji jen povrchnich a napadnychznaku nez proniknou k podstatnejsimvlastnostem osobnosti. Vzdy je tfeba se varovat nebezpeci sebeklamu. K dosaZeni objektivnejsich charakteristik a rea1nejsiho odhadu zpUsobilosti napomahapravidelna severeflexe (periodickQ rekapitulace vlastniho chovani zvl. konjliktU, upfimne zhodnocenivlastniho podilu, zvQieni optimalnich zpusobufeseni a jejich nQsledna aplikace v praxi). Timto zpUsobempfechazi postupne ..sebepoznavani"k sebeovladani a sebekontrole(kdy clovek dfiv nez neco udela zvQii moznenasledky),tedy i sebevYchove. 2. AFEKTIVNj SLO:lKY JA, ve kterYchje Ja zaZivanojako .'ochraiiovana hodnota", jsou spojovany se snahou subjektu formovat, stabilizovat ci menit zamefeni a charakter takovYchdusevnichutvarUosobnostijako jsou sebepojeti a sebehodnoceni. a) Sebepojeti (JakY se mi libi byt) je vice ci mene propracovane a ucelene imaginativni "jadro subjektivity", je to pfedstava (egoidentita, egokoncepce) '.Jak chci
pUsobit na jine", ktera se ve sve nejvyspe1ejsi podobe stava re1ativne stabi1nim vYchodiskem osobite orientacei projevU osobnosti.V egoidentitemohou pfev1adath1ediska 1) "socitilni identity" .('1asadoveJa ", socializovana identifikace se spolecenskyzadoucimi vzory), nebo spise 2) "osobni identity" (.'introspektivni Ja» formovane suhjektem v ramci vnitfni racionalne-emocionalni soucinnosti). Sebepojeti mUZezUstat i fixovano na nektere mene vyspe1eurovni, optima1ne vsak probiha vyvoj sebepojeti od difuzni totoZnosti (hez jednotneho sehepojetl), pfes stadium 'pfedurcenosti" (nesamostatne prehirani hledisek seherizem), krizi identity (hledani a tapani, ktere akceleruje proces samostnehoseheurcem),aZ po uroven zrale totoznosti, pfechazeji pfimo do odpovedneho up1atfiovanipfijatYch h1edisek. b) Sebehodnoceni mUZe bud' stenizovat, nebo naopak aZ ochromovat. Zakomp1exovany c1ovek nevyuZiva sve skutecne moZnosti. ("Se sehedUveroujedince, zanikaji i jeho schopnosti."). Existuje sebehodnocenidilci (profesni, studijni, mocenske, ekonomicke,esteticke aj) a celkove (ohecna hodnota,jakou si jedinec pfisuzuje). Vyvoj sebehodnoceni bYva dUs1edkema) socialniho uceni (vliv rodiny, skoly, zajmovjch skupin atp.), b) srovnavanim s v1astnimipozadavky na sebe (samostatneposuzovani dosahovanych vjsledkU, "supercenzor", potfeha pfimefene rovnovahy sehekontroly a spontannosti, nehezpecif1Xace .Jalesne druhe pfirozenosti" ), c) primarnejsi charakteristiky osobnosti (extraverze,stahilita, samostatnost,originalita aj) pUsobicibez oh1eduna vnejsi.okolnosti. Sebehodnocenivykazuje: 1) potfebu sebeucty a 2) tendenci ke stabilite (a to paradoxne i v pripade negativniho). Dopad di1cichneuspechuzavisi na osobni vYznamnosti, tedy '.centrtilnosti postavenl..' dane ob1astivhierarchii osobnich ci1u a hodnot. K ochrane sebeucty bYvaji neadekvatneup1atfiovany ..obrane mechanizmy" (kompenzace,kauzalni atrihuce, racionalizace aj). Frustracea neUspechsebevedomehoc1ovekazpravid1aaktivizuje, protoze vefi, ze nedostatky pfekona. K zivotni spokojenosti pfispiva spise nesoulad retilneho a idetilnl'ho Jti (cile na horni hranici moznostl). Aspirace a zivotni spokojenost jsou re1ativnestabilnimi charakteridstikamiosobnosti,ktere s vekem nek1esaji-dochazi jen k pfesunu zajmu na ego-angazovaneoblasti. 3. KONATIVNj SLOZKYJA (Ja chci! ) pfedstavuji "velin vule" a zahrnuji snahu po seberozvijeni a sebeup1atneni.Z tohoto aspektu se Jti jevi jako '.rozvijenti hodnota". Sebeuskuteciiovtini v humanisticke psycho1ogii povaZovano za '.nejvyssi cil Zivota" (komplexpotfeh ritstu), spo1us usi1im o "pregnantnost" (ucinnost, integraci, nezavislost), vcetne respektuk jeho jedinecnosti. a) Sebeaktualizace ( Co chci umet! ) slouZi k rozsifovani v1astni disponovanosti (rozvoj vlastnich potencialit) a kompetence (zvlaste kvalifikace). Rea1izuje se ved1e sebevzde1avani zv1asreprostfednictvim individualnich zajmu (komplexni utvary zahrnujici vzdy znalosti, citovj vztah i aktivni realizaci ). Roz1isujemeu nich miru stability, sifku, h1oubku,konkretnostci obecnostzamefenia vazbu na zivotni ci1e. b) Seberealizace (Cim chci bjt) toto "profesionalni Ja" pfedstavujeusi1i o naplneni moZnehosebeurceniv danych podminkach. Stanoveneci1e by me1y optimalne respektovat v1astni 7I'"sobilost (schopnosti, vlastnosti a motivaci ), osobni aspirace a ambice (predpokladanYvjkon a zivotni hodnoty) i situaci (moznostiposkytovanedanymprostfedim). MoZne sk1ouznutido ob1asti'.nefesti" je jen slepou u1iCkoua '.i1uzi sebeuskuteCiiovani". Vyvoj seberealizacevyZaduje vedomi kontinuity (pro dite je jeste 50 let nepredstavitelna doha) a pltinovitost (klicovj ukazatel socialni ryspelostl). v dospivani, kdy vnejsi kontro1a pfechazi na vnitfni, jsou castou naplni snivosti dospivajicich pfedstavy o vlastnf budoucnosti, tedy formovtini v1astnich"nepudovYchZivotnichprojekt"". Optimalni je dfuaz na tvofivost. ("Hodnotami motivovanenesoheckeseheurcenimaZehranice mezi vni.a vne!" ).
Dospivani smefuje k naplneni vyvojovych ukol... (ltiska: volba partnera a zalozeni rodiny, p,tice: ukonceni profesionalni pfipravy a dosaZeni ekonomicke samostatnosti, h,a: uvedomelenaplnovani optimalniho zivotniho stylu i v oblasti mimopracovnich aktivit). Po jistou dobu vsak mohou vedle sebeexistovat i oblasti s nestejnouurovni zralosti. VOLNi PROCESY pfedstavujici vedome cilesmerne jednani jsou vYrazem ce1kovevyspelosti jedince. Ackoliv jsou uubescenti schopni jiz plnohodnotnehovolniho usili, nelze od nich jeste vzdy ave vsem ocekavatpotfebnou odpovOOnost.Jejich aktivita se opira o dosaZenoukvalitu motivace, danou, dosaZenouurovni imaginativne-emotivnich a racionalne-kognitivnich funkci. V prvni fazi dospivani tak existuji rUzne urovne sebekontrolya kvality vU1evedle sebe.NezkuSenosta emotivita mohou dosud vest i k nerozvaznYm cinfun. zvlaste volbu povolani v tomto obdobi jeste nezfidka zteZuje nevyrovnanost a pubertalni neklid. Divky bYvaji sice adaptivnejsi, avsak v zajmech mene vyhranene(mezilidskevztahy,pecovatelstvi ci hudba). KdeZto hosi sejiz zpravidla specificteji zamefuji na ruzne technicke, sportovni a jine oblasti. Na predstavy prnaZlivjch ale dosaZitelnych cilu musi navazovatracionalni propracovanost prostfedkil a po uvazlivem rozhodnutiprobihajici volni jednani vyzaduje usilovne prekonavani.frustraci, potlacovani rusivjch motivii atp. Postupne vznika a stabilizuje se osobita struktu,a dilcich cilu, ovlivnena i aspiracemi. Potfebne sebeovladania sebekontrola,jak dospivajici zahy zjisti, vsak nespocivajen ve "velk.Ychrozhodnutich", ale take v mnoha neopomenuteln.Ych maliCkostech.Zvladani techto narokUje potfeba cvicit kai.dodenne,pfedevsim na meneprijemn.Ychaktivitach. Zdaleka ne vsechny konjlikty pUsobi traumaticky -naopak, jsou casto i v.Yznamn.Ym podnetem pro usilovnejsi hledani lepsich i pfimefenejsich postupu. Zklamani a nespokojenosttotiZ muze pusobit na psychicke mechanizmynejen depresivne,ale i mobilizacne.Bezp,oblemovj vjvoj by piintiSel jen mensi odolnost k frustracim, ktere jsou zcela pfirozen.YmprUvodnimjevem zivota. Clovek by si mel vzdy dokilzat zorganizovat sviij cas tak, aby zvladl uceni, domaci prace, sve zaliby i odlehceniformou zabavy s kamarady. Toje totii jedina cesta k uchovani duSevnihozdravi, ochrana pred nervovjm vycerpanim i k udri.eni pocitu uspokojeni a naplnenostiiivota. Chovani adolescentU pUsobi jiZ dojmem vetSi jistoty .Zvysujicim se tlakem vjvojovjch flkolu vzrUstatake vaha a prestiZ odbornehovzdelavani a profesionalni pfipravy . Prodl"z"jici se perspektiva Zivotnich p,ojektU vyZaduje stale dlouhodobejsi casovY plan, rozpracovavani vzdalenejsich cilu na dilci a jejich rozfazovavani na jednotlive Ukony. K valita pltinovitosti je jednim z nejvYznamnejsichkriterii socialni vyspelosti. Dospivajici se vsak vedle sve budoucnosti zacinaji take stale vice zajimat o otlizky smyslu zivota, sve zafazenive spolecnosti, svete atp. Vznika tak u nich postupne hiera,chie iivotnich hodnot. Na zaklade dosaZeneUrovne, harmonie i orientace teto zakladny "komplexnich vYchodisek osobni orientace" a jejich dlouhodobYm naph1ovanim dospivajici spol""tvtiii vlastni zivotni styl i fIdel. 10. PluZPtrSOBOV ANi DOSPiv AJicicH vneisim podminkam (rodina, partnerske vztahy,skola, volba povolani, cinnosti realizovane ve volnemcase) Uspokojovani potfeb organickYch, psychickych i socialnich probiha prostfednictvim kontaktU s vnejsi realitou, interakce vsech faktorU vsak nebYva vzdy optimalni. Pro zachovani dusevnirovnovahy je vsak zadouci nap1nenipsychickych potfeb v oblasti vsech ffi zakladnich zivotnich aktivit. Podminkou je tedy adaptovanostv oblasti '.lasky" (potfeba sociillniho kontaktu), '.prace" (potfeba vjkonu) i '.hry" (potfeba regeneracei seberozvoje).NemoZnostdosaZeniadekvatni adaptacev nektere z uvedenych oblasti, vede
casto i k docasnezvYseneorientaci na zbYvajici dve nebo jen jednu zbYvajici. Pfe1rvavani tohoto stavuby vsak mohlo ohrozit nejen pocit zivotniho stesti, ale i duSevnizdravi. I. Ad "LASKA " a/ RODINA je v kaZdem stadiu vYvoje siroce a hluboce fonnujicim socialnim prostfedim. V dospivani dochazi zvlaste k zuroceni dlouhodobych "vkladu", ktere pfedstavuje celkova atmosfera rodiny, uroven vztahu, socialnich postoju, jeji aspirace, podnikavost ci kultivovanost ("Dite otcem dospeleho!" Freud). Dospivani vsak vyZaduje novou kvalitu vztahu, jinak dochazi k neustilYm konfliktfun s "nezavislYmi a samostatnymi" dospivajicimi. Pocifuji jak potfebu povzbuzeni a citoveho zazemi "chapajicich opor", tak i soukromi -spocivajiciho nejen ve vymezeni vlastniho "teritoria", ale i respektu potfeby izolace. NejvetSim umenim dobreho vYchovatele je vycitit co je kdy tfeba. NeudrZi-Ii si rodic dobrY emocionalni kontakt a duveru dospivajiciho, pak si bude intenzivne vyhledavat kontakty mimo rodinu. Svouroli pak mohou hrat i njzne "idoly". bl VRSTEVNicI pfedstavuji na pocatku dospivani take nezastupitelny faktor vYvoje. Skupiny vrstevnikU nemaji pfedem urcene role (jako v rodine), vsichni jsou zpocatku v rovnopranvem postaveni a zalezi jen na nich jake ziskaji hodnoceni druhych a jakou si vydobudou pozici ve skupinove hierarchii. Referencni skupina je "cvicnYm polem spolecenskych dovednosti". Uci se v ni toleranci i kritice, sebeprosazovani,ale i kompromisum, jsou tam bezprostfedne zaiivany dUsledky souhlasu i nesouhlasu atp. Vrstevnicke skupiny nekdy nuti sve cleny nejen k respektu spolecnych hodnot, norem a cilu, ale i sirSi konformite, tYkajici se napf. i vnejsich "znakU pfislusnosti.' atp. Vuci namitkam rodicu jen namitaji: "Delaji to vsichni. Jak bych vypadal pfed kluky." atp. V "partich" je dU1ezita"osobnost vedouciho.', obzvlasf nebezpecneje, jde-li "zlocineckYmi sk1ony'..
o cloveka se
Pfi sve relativni nezralosti upla1fiuji dospivajici pfi hodnoceni druhych mocatku spisepovrchni hlediska, preferuji hlavne interakcni vlastnosti (socialni inteligenci) oproti skutecnYm schopnostem, znalostem ci charakteru, ktere jeste nedovedou posoudit. U vrstevniku upfednos1fiujinejcasteji krome vzhledu zvlaste extravertovanost, iniciativu, humor, asertivitu -a odmitaji introvertovane, ustupne a nejiste. u dospelych pfijimaji pozitivne pfimocarost, otevfenost, ferovost a spiSe snesou afekty -nei pfetvafku, nadfazovani se, pfehlii.eni a vjrazove stereotypy. Po§!Yl2neale dospivaji k vetSi empatii, diferencovanosti a adekvatnostikriterii pfi hodnoceni kompetentnostidruhych. cl PARTNERSKE VZTAHY prodelavaji v dospivani take svuj vYvoj. zpocatku se jen vzajemnepozoruji a prvni kontakty pubescentUmaji jen pfatelsky charakter, kterY bYva "skolou empatie'.. Masturbace pouze manifestuje zralost genitalnich z6n. Touha je podnecovanatake kulturnimi vzory .K dUvernYmdotykUm dochaziprfunernev obdohi mezi 15 -18 lety a prvni styk v 18 letech pfiznava 113hochu a 116divek. PfirozenYm blokem je psychicka a konomicka nezralost. Prvni lasky optimalne podnecuji sebezdokonalovanicele osobnosti. Laska je potfebou biologickou. socialni i seberealizace,na nejvyssi Urovni je ale pfijimana jako vYznamnazivotni hodnota. n. Ad "pRACE" Dospivani je ohvyk1ejeSte ohdobim pfipravy na povolani a jeho delka odpovida narocnosti cilu. Adaptovanost v oblasti prace sice optimalne souvisi s adekvatnosti profesionalni orientace,avsak volba povolani, prohihajici jiz v obdobi Qub~ je zakonite jeste zatizena zdjmovou sifi, nevyhranenosti, kolisanim a oddechovjrmrazem zajmovYch aktivit, sama osobni motivace se teprve zvolna zbavuje nerealistickych pfedstav a navic postrada pfedstavu u danych moZnostech.Dosud take chyhi dostatecnavyspelost slozek
Jastvi (sebepoznani, sebepojeti, ideainiJa, ambice) i integrovanost cele osobnosti (vyspeiost ciiu, hodnot, ideaiu). Hosi mivaji zpravidla zralejsi pfistup, zatimco divky jsou zpravidla orientovany jen na mezilidske vztahy. Ani u nich se vsak v tomto smeru jeste neda hovofit o uvedomelem "pfijeti zavazku.. a odpovednosti. Nektere osobni motivacni podnity nabizi Maslowova hirarchie potfeb, podie nii po napineni zakladnich biologickYch potfeb i potfeby jistoty a bezpeci vyvstavaji dalsi tfi potfeby, ktere se vsak nemusi dafit rovnomerne uspokojovat. Je to potfeba seberozvoje, potfeba zisktini sociaini pozice, a potfeba bjt uzntivan. Pocit skutecneho "naplneni zivota" vsak prj spociva v optimainim uspokojovani vsech tfi uvedenych oblasti. Ve svem fenomenoiogickem modeiu vrstev osobnosti uvtidi P. Lersch tfi ..vrstvy snah ": I) snahy po proiivtin~ 2).snahy po uphltneni a 3) snahy po tvoieni (Odpovedi tfi stavitelu pyramid na ottizku co delaji: Prvni fekl "otesavtim ktimen", druhj "zivim rodinu" a tfeti "stavim chram ".) Vykon je v pracovnim procesu vzdy podminen jak z hlediska subjektu (ifyzickti i psychickti zpUsobiiost. motivace, kvaiifikace, deika praxe, zdravotni stav atp. ), tak vnejsich podminek. kde rozhoduji faktory organizacni (rezim prace a odpocinku, technologie, odmefiovani ), technicke (chemicke a fyziktilm) a socia1ni (personaini cinnosti, mezilidske vztahy).
nI. Ad "HRA " Napomaha udrZovani nezbytne rovnovahy mezi pracovnim vypetim a schopnosti vypnout jakekoliv cilesmeme Usili a svobodne se bavit. Pfirozene zvidavost a zakonite rozsifovani okruhu pUsobnosti pfedstavuje v dospivani nemale nebezpeci"zakopnout dfive nez vykroCi...clovek disponuje nejen city , ale take rozumem, kterY by mel v techto pfipadech pfevzit funkci varujiciho "supervizora... Vlastnosti a schopnostipro obcanskoukompetenci lze rozvijet prostfednictvim jakekoliv cinnosti. Napfiklad kaZdasportovni cinnosti rozviji urcite specificke psychofyzicke schopnostii osobnostnivlastnosti, tanec provazi navic spolecenskovYchovny efekt. kulturni zajmy pomahaji v procesukultivace i autokultivace fonnovat nejvyssi vYchodiskasebefizeniatp. Zajmy, na rozdil od skoly, poskatuji jen vice ci mene systematickou tfist' vedomosti a dovednosti,pfedstavujicich v podstate "subjektivni svet" kaZdehocloveka. 11. ~daDt!cni DotiZe DOSPiv AJicicH a Drehled dusevnich nemoci (dynamika frustrace, faktory frustracni tolerance, drohy maladaptace a charakteristiky dusevnich nemoci) Dospivani vyZaduje dobrou fyzickou i psychickou kondici nejen dospivajicich, ale i jejich vychovatelu. Nepfipraveny subjekt, oslabenanervova soustavaa pfemira zatezovYch momentUvyvolavaji nezfidka nejrUznejsi adaptacnipotize aZnemoci. Projevy dospivajicich mUZemecharakterizovatjako: a) BeZne (v dospivani "fazove typicke odchylky"): napf. disproporce vYvoje jak jednotivYch funkci, tak ce1kove,projevujici se kratce ci dlouhodobeji, labilita, ambivalentni emoce,afekty, "eruptivnost" bez hloubky, citova nakaza,intenzivni reakce nefunernesile a vYznamupodnem jparadoxni faze/, in1rovertovanostaj. b) Napadnejsi: zkratkovite jednani, rvacky, 1Zi,pom1uvy, hystericke projevy, "psychopatizace"aj.
c) Spolecensky nezadouci: zaskolactvi, dissocialni chovani (kradeze,podvody, pfepadeni, pfizivnictvi, sexualni delikty, rytrinictvi aj ). d) skodlive: delikvence (Pravni Ine psychologicktil kategorie -hranice jiz 12-14 let. Psychicke faktory: niZsi IQ, citova nezralost, .'falesne hrdinstvi", ztiZeni interiorizace norem, nizka sebekontrolaaj s fadou podporujicich okolnosti.), toxikomanie (Problem Ine psychiatrickj~ ale osobnosti, socialniho prostfedi a spolecnosti. Pfedchazi ji zpravidla dlouhodobechyby rychovnehostylu /bezodkladneplneni pfani, vysokekapesne,nepfimefena ochrana, tolerance raneho koufeni a uiivani alkoholu atp.~ spojene s pfehliZenim specifickjch odchylek ryvoje osobnostilnezdrZenlivosti,pozivacnosti aj.1 Terapie spociva v sebepoznani,sebeutvafeni, zacleneni a zvladani.), antisocia1ni chovani, sebevraZdy, signaly psychoz. Rozlisujemectyii stupne miry zateze: I.
Biinli
(zvladnutelnesnadnopomoci jiZ osvojenjch dovednostia nilvykU).
n. Zvjsenli (nove situace a problemy umoznujici konstruktivni feseni jsou "kladnjm podnetem ryvoje"). m. Hranicni ( vyZadujicijiZ mimofadne vypeti, ohrozujici imaginativne-emotivnistabilitu a provokujici casto uiiti obranych mechanizmu).OO IV .Extremni (je typemzatezekterouj iZjedinec nezvladaa podleha). I. ADAPTACNi
POTizE (nepfizpusobeneprojevy, maladaptace)
Obvyklou pficinou jsou frustrace vyvolane bloky vnitfuimi (napf. z nespravneho odhadu sil, nizke sebeduveryatp.) i vnejsimi pficinami ( .'mnoho chteji a malo mohou" ). Vznikla tenze (dusevni napeti), pfi pfekroceni frustraCni tolerance (individualni miry odolnosti) vyvolava maladaptace(spolecenskynepfilehary projev): a/ iJnik, odvraceni od problemu, pasivni konzumacezabavy, zUZenezajmy, samota, denni sneni, sebeukajeni, sniZeni schopnosti komunikace a spolupnice, fixace vYvoje (toulavost, utekyz domova,absence,jluktuace, chozeniza skolu, sebevraZdyaj. ). V touze po "vyZiti" misto aktivniho zivotniho projevu aZskluz k alkoholizmu, narkomanii atp. b/ Sebeidealizace ochrana pozitivniho sebehodnoceni vytvafenim neskutecne idea1nihoobrazu sebe,vc. nadfazovani sebe a podcenovanijinych atp. -namisto trpeliveho sebezdokonalovani.Problemy z nemoZnostispolupnice, nedostatecnehoodhadu sil atp. V pfipade nahlednuti reality mUZe dojit aZ k programovemu zvratu cilu a hodnot (nespolehlivost,bezcharakternostaj.). c/ Konformita je "cestou k zachovaniklidu" a duSevnirovnovahy podfizovanim se spolecenksYma skupinovYm(stranickjm) tlakUm, snahou"nevybocit", neupozoriiovatna sebeatp. Extremnim protikladem je pak cynicka necitlivost casti dospivajicich k beZnYm socia1nimohledUm pojimanYmjako "slepa konvence" (od nepoustenistarsich sednout aZ po graffiti). Pomocje v orientaci na "sirsi kultumi vzorce", rozSifovanizajmu a autokultivaci. d/ Agresivita jako "adaptace mokem" miva i fadu nenapadnychforem (pomluvy, ironie, vtipy atp.), projevuje se take "chronickou soutezivosti" (hypertrofie konkurencenad spolupracl) , ci "pfesunutou agresi" (redukce tenze vznikle za jinych okolnosti napadanim slabsich) atp. Pomocve vedeni k "ventilaci" tenzedo spolecenskypfijate1nychaktivit (sport, fyzicka prace aj aktivni hobby ).
II. PSYCHOP A TOLOGIE DOSPiv ANi v o a/ PSYCHICKE PORUCHY PUBESCENTU mohou bYt zpUsobeny vnitfuimi biologickYmi ci vnejsimi vlek1Ymi a intenzivnimi nepi'iznivYmi vlivy .Nektei'i dospivajici nejsou schopni pfekonat Cetne zaludnosti tohoto veku, je pak na vychovatelich aby jim co nejucinneji pomohli. Psychopatologicke jevy mohou mit pfimy i sekundami vliv na ce1kovY rozvoj osobnosti, presahnou-li vsak urCite meze mohou bYt signalem vaZnejsich duSevnich nemoci.
Poruchy dilcich POZNAV AcicH SCHOPNOSTi a jejich vnejsi projevy vyskytujici se v pocatcich dospivani. (vady smysluvjch analyztitoru, nedostatky vninuini, pozornosti a pameti, il"ze proZiteho, vzpominkovj klam, por"cha vybavovtini, Ihavost btijivti, "'pivtini na podr"Znych detailech, jalove m"drovtini, bl"dy a hal"cinace /okamiite rysetfi~ zpomaleni, "lpivtini ci iltl"m mysleni atp.). Dlouhodobejsi nepfiznive vlivy spolecenskehomikro- i makroklimatu, pfi oslabeni biologickYmi zmenami,mohou vyvolat nejrUznejsiEMOCNi POTiZE a navazujici dUsledky. Bez rozpoznani a pomoci bYvaji dale posilovany a suzovat (ai ohroiovat) postizene i jejich okoli, proto je ne1zeprehliZet. (afektivni vjb"chy, emocni 'abilita, ilzkostne stavy,fobie rUzne stupne "nepodlozeneho vtiraveho strachu" ze situaci ci objektU jako prostor otevfenych /agorafobie/ ci "zavfenych /k/austrofobie/ , vjsek /hypsofobie/, skoly, zmeny vzhled" /dysmorfofobie/, Z cerventini /ereutofobie;; pohledu skupiny lidi /socia/ni fobie/, zvifat, lettini, krve, "rcitjch jidel, nemoci atp. vyzadujici zpravidla terapii, deprese(pocity stisnenosti, smutku a nestestl),pfiznaky socitilni t"posti a necitlivosti, poruchy "vyssich citu" atp.). Odchy1ky v KONATNNi OBLASTI (tiky, koktavost aj. ) jsou dospivajicimi zvlast' intenzivne prozivany a mohou vyvolavat vznik druhotnych psychickych poruch a narusovat tak zdravYvYvoj osobnosti. Do teto oblasti vsak paffi i nejrUznejsiformy vyboCeniz bezneho chovani pubescenta (vztahove mortilni selhtini, rane sex"tilni zk"senosti pod vlivem alkohol", v souvislosti s drogami ci ntipodobo" nevhodnych vzorU atp.) by nemelo vychovatelUm uniknout a meli by je sami, popf. za pomoci odbomiku, jiz v zarodku adekvatneresit b/ PSYCHICKE PORUCHY ADOLESCENTir Vrcholnou fazi dospivani obvykle charakterizuji vyspela a integrovanavYchodiska ndicich mechanismuosobnosti.O to jsou pak projevy dusevnichporuch napadnejsia zavaZnejsi. v oblasti POZNAV AcicH FUNKci zvlaSte sepfi vylouceni zneuZivani navykovYchlatek zpravidlajiz jedna o podezfeni na psychoticke onemocneni(il"ze a hal"cinace, por"chy str"kt"ry myslenkovjch pochodu /mys/eninesouvis/e,obsedantni, introvertni aZautisticke, zabihave,symbo/icke,ov/adave,anankasticke,vztahovacne, symbo/ickeaj;; zv/astemys/eniobsedantni/spojene casto s nutkavjm jednanim a ritua/y~ neso"visle linkoherentni/ a a"tisticke Ibez kontaktu s rea/itou/ vyiaduji psychiatricke rysetfeni). Rada rusivYch faktorU v ramci subjekt-objektove interakce mUZevyvolat nejrUznejsi poruchy EMOCIONALITY i s vice ci mene zavaZnYmi dUsledky (pfetrvavajici emocni labilita a afektivni vjb"chy, por"chy sptink" z pfepracovani atp. , u mene odo/nych ai ochromujici ilzkostne stavy, v tomto veku obzv/ast'traumatizujici nocni pomocovtin': deprese endogenni i vnejsi faktory, doprovilzene nezfidka tiky a koktavosti Iba/buties~ kontakty
omezujici
nejrUznejsi typy fobii, poruchy vyssich citU vedouci k amoralnosti
narusujici
spolecenske vztahy. KONATIVNj OBLAST byva take naruSovana celou fadou problemu ( vztahovacnost napadne vysokych ci malych, poukaz na obezitu muze vyUstit ai. k psychickemu nechutenstvi /mentalni anorexii -ai. organizmus ohrozujici kachektizacil, zvlaste kdyz ji pfedchazel zvjsenj piijem potravy /bulimiel, u adolescentit lze pozorovat take simulaci /ucelove zvetsovani potiZi/, ci disimulaci /zapirani potiZi/. ). m.
DUSEVNi
NEMOCI
a/ NEUR6zy (neurastenie, psychastenie, hysterie, noogenni neuroza aj. ) jsou dnes zahmovany do sirSi kategorie "neuroticke poruchy, poruchy vyvolane stresem a somatoformni poruchy" (napr. somatoformni poruchy/telesne pfiznaky ve vazbe na deprese atpJ; obsedantne kompulzivni poruchy /obsedantni myslenky a. nutkave ukonyl, dissociativni poruchy ( transformace vytesnenych zazitkU do rUznych symptomu/ aj ). b/ PSYCHOPATIE ("Podivini a lide napadni. " Myslivecek), oznacovane dnes jako '.specificke poruchy osobnosti a chovani'., jsou vrozene odchylky od noffilalniho vYvoje osobnosti vykazujici radu typu (paranoidni -podeziravost zkreslujici vnimaniJ schizoidni uzavfanost a omezena afektivitaJ dissociillni -bezohlednost a neodpovednostJ emocne nestabilni -impulzivni agreseJ hysteri6nskti -teatralni strhavani pozornostiJ anankastickti chladne puntiCkQfstvi a palicatostJ anxi6zni -napeti a nejistota v kontaktu, ztivislti nerozhodnost a podrobivost aj .). Do teto kategorie jsou dale razeny ntivykove a impulzivni poruchy (patologicke hracstviJ pyromanieJ kleptomanie aj.)J poruchy pohlavni identity (napf. transsexualizmusJ transvestitizmus atp.)J poruchy sexutilni preference (fetisizmusJ exhibicionizmus, voyerstviJ pedofilie, sadomasochizmus aj sexualni preference), psychicke a behaviortilni poruchy spojene se sexutilnim vjvojem a orientaci (porucha sexualniho vyzravaniJ orientace, vztahu aj.) atp. Diagn6za "specificke poruchy osobnosti", by se vSak u dosud nezralych osobnosti mela uZivatjen velmi vyjimecne a davat prednost spise oznaceni "disharmonickti osobnost", popf. "nerovnomernj vjvoj osobnostl..' s vyznaCenim naruSenych slozek i moZnosti kompenzace poruchy. zvlaste u dospivajicich se totiZ zpravidla jedna spise o funkcni nezralost a ztizene socialni uceni, nez psychopatii. c/ PSYCH6zy ("Skutecni silenci a blazni s bludyJ halucinacemi a bez nahledu choroby". Myslivecek ) jsou nejzavaZnejsi poruchy psychiky vedouci k vYraznYm zmenam v socialnim zafazeni. Vykazuji nestejny podil dediCnych dispozic a vlivu prostfedi. Psychoticke syndromy jsou: -SCHIZOFRENIE /schizo -rozstepani, phrene -duSe, postiZena zvl. ..self-direction ,J/ -ma fadu druhu: paranoidni schizoftenie /perzekucni bludy a vztahovacnost/, hebeftenni schizoftenie /v 15-25 letech zmena afektivity -povrchnost, nepfimefeneJ chichotani aj.), katatonni schizoftenie /vfrazne psychomotoricke poruchy -hyperkineze aZ stupor, zive halucinace/ a nediferencovanti schizoftenie aj.) je pro nevyhranenost pfiznakU jako ..prepsychoticky stav.. v mladi oznacovana jako prodromalni faze nespecifickych piiznaku Iztrata zajmu, vyhybani se spolecnosti druhych, zanedbavani praceJ vzrusivost a pfecitlivelost/. -Dalsi typy psychoz jsou scmzoAFEKTIVNi PORUCHY /stfidavf nekolikatfdenni v;Jskyt schizofrennich a afektivnich pfiznakU/. BYvaji typu manickeho lenergie, cinorodost, sebevedomi, veliklifske myslenky, ztrata zabran aZ agresivita atp./, depresivniho /zvfsena unavnost, celkove ochabnuti, zpomaleniJ ztrata zajmuJ pocity viny ai. suicidalni myslenky aj./ ci smlSeneho.
Schizoafektivni poruchy jsou v detstvi dosti ndke, v pubescencipak bYva v popi'edi syndrom depresivni faze. Psychotickesyndromy /stavy strachu, depreseale i halucinace/ se mohou vyskytnout i v pri1behuinfekcnich onemocneni. Vedle toho se 1ze od pozdniho detstvi setkat s afektivnimi poruchami /manicke, depresivni, i bipoltirni/ bez bludU' halucinaci ci jineho naruseninorma1nichaktivit 12. Charakteristika a dopad obvvklvch forem VYCHOVY (psychologicke aspekty vjchovnych pfistupu: laissezfaire, autoritativniho a principy optimalniho pusobeni) Dospivanije obdobi mimoiiidne senzitivni aZtraumatizujici a pfedstavujemacny napor na dospivajici i dospele.Neni divu, ze dochazi k vYchovnYmchybam a omylUm,ty pak mohou pomamenat dospivajiciho na cely dalsi zivot. Je tfeba si dobfe uvedomit zvlaste skodlivost dvou nejrozSffenejsichkrajnosti. A. LAISSEZ FAIRE Nektere vYchovne koncepce doporucuji, aby se problemy dospivajicich chapaly jen jako lehke dlouhodobe lIonemocneni",neni PrY radno pfilis zasahovat,protoze potize casem pommou samy. Laissez faire (nechte to plavat) je pfistup vyznacujici se minimalnimi naroky i kontrolou. Pasivni ocekavani, ze se "V bolestech" sama zformuje nova, stabilnejsi a zralejsi osobnost,aZ dospivajici "naleme sam sebe", nepfinasi z zadnehohlediska (vjchovy, vjuky ani rozvoje osobnosti) dobre vYsledky.Neaktivizuje kvantitativni ani kvalitativni stranky vYkonnosti. Ustupnost,trpelivost, pfijimani vsech napadu dospivajicich se snahouvyhovet vsem jejich narokfun atp. je ale nejcasteji dUsledekbezradnosti a orientace jen na vnejsi projevy (zvraty v emocich,ntiladach, nilzorech a chovani). Nezadouciprojevy mladistvYchnelze pfehliZet, avsak ani pfisne ci neuvazene (zpravidla v afektu) trestat, ale snaZitse pficinam krizi i konfliktU porozumet,uvazlive volit vlastni reakcea pfedvidat jejich nasledky. B. AUTORITAnVNOST Vedle toho jsou vychovatele, ktefi jsou pfesvedceni, ze dospivajici lze zvladnout jedine pfisnosti, pevnYm rezimem a stalYm zamestnavanim. Autorita neustale kritizujici, napominajici a nafizujici a vyZadujici nekompromisni posl~nost vsak vyvolava nejen neurotizujici atmosferu, afektivni tenzi, ale take odpor, revoltu, vzdorovitost, nerespektovani pfikazU a zakazU, hadky, osoCovani, popf. zavislost, konformitu, taktizovani, sklon k podvadeni, aj. formy obrany. TreStne sankce, davaji navic urcitYm aktivitam aZ pfichut' "zakazaneho ovoce". Pfisne vedeni reaguji spise pod vlivem IIstrachu" a ne stfizliveho hodnoceni"Vychovna opatfeni" s pfevahou negativniho podmmovani a nadfazenosti(funkCni, odborne ci vekove')nepodnecujitake rozvoj zajmu a samostatnetvofivosti. Dospivajici navic tezko snasi ironii i kaidou jinou formu zesmesnovani,zvlastepfed svedky. Je proto dobre osvojit si urcite ztlsady k,itiky: Varovat se afektivni kritiky, formu zvazit, individualisovat a zvolit vhodny cas, okolnosti i podminky ziskavajici k nilprave (ne obrane). Potfebu obranych reakci snizuje take ..komplexnizhodnoceni osobnosti", vcetne jejich dobrfch stranek a ty na zacatku zduraznit. Nepovysovatse a neuri1i.et.Kritizovat vzdy konkretne,ne obecne.Nikdy nenapadat "osobnost"("Jsi nedbaly!" zni jinak neZ "Zanedbaljsi to a to ..".). soucasti konstruktivni kritiky musi bft take nilznak napravy. Dospivajici jsou sice schopni se "flakat" a projevovat nezodpovednost,vedle toho vsak i plnohodnotny vYkon, soustfedenia vedomi povinnosti, avcsakjen kdyz se je podafi
6. Podle ZRCADLOVE sebehodnoceni dite
10. Pfechodk FoRMALNiM myslenkovYmOPERACiM je podminen hlavne
TEORIE
8/ vychlizi
z vlastnich
Uspechu
b/ pfebirli
sebev~domi rodicu
a/ rozvojem abstrakce b/ prevahou logicke pameti
c/ rozhoduje pfistup vrstevnikU dl pfijimli
c/ vetSi obsaZnostipojmu
nlizory rodicu
dl zobecnovanim 7. SYMBIOTICKY za nasledek
VZTAH
spoluZaku ma
11. Zralost CHARAKTERU se projevuje
a/ nesamostatnost
a/ pfizpUsobivostipoZadavkfunspolecnosti
b/ egoismus
b/ ohledemna socialni dUsledkyvlastniho chovani
c/ ustupnost
c/ pevnosti a nemennosti
dl navyk spoluprace
dl jasnou strukturou 8. Jak lze pomoci DOSPiv paticke reakce a/ tvofivYmi
zajmy
b/ paradoxni
intenci
c/ posilovanim
AJiciMU
dl hypn6zou
8/ verbalizmus b/ suicentrizmus c/ relativizmus dl impulzivita
postoju
cilu a ide!ilu
od
sebeduvery
9. Ktera charakterisUka PUBERTU
struktury
neni typickR pro
12. H1avnimpozadavkemOPTIMALNi vYchovyje a/ stanovenia dUsledneupla1fiovlini jasnych pravidel b/ snahanedotknoutse sebeuctydruheho cloveka c/ ponechlini volnosti a svobody rozhodovlini dl uznlivanli autorita vychovatele
zaujmout a ziskat. Optima1nejsiformou vYchovne prace je proto snaha o 1idsky pnstup, spojenyspises k1adnYmpodmmovanim. c. OPTIMALNi
piisTUp
Uko1emvychovy je nenasilnenapomahatformovani ce1eosobnosti (ne"mrkev anebo hul"). Vychovna i vzde1avacipracemusi navazovatna pfuozene poznavacipotfeby, obecnou touhu dospivajicich po informacich i jejich tendence.k sebereflexia sebeup1atneni. Obecne 1zedoporucit k1adenijasnych poZadavkUa rozumnych pravidel, formulovanych s laskou, bez afektUa dUs1edne up1att1ovanych. Laskavapnsnost brani vytvafeni odstupui barier. 1/ vYCHOV A: Ucinnou '.autoritou" je zvlaste v1astnipfik1ad zalozenyna osobnich kvalitich tj. vzde1anosti,moudrosti, rozvaze, humoru a ochote pomoci. Taktne hodnotit a reagovatpfimefene, vyuZivat zvlaste "sokratvskoumetodu" a rozpoznatpravou chvil.k pfirozene a neformalni pomoci, dokud to jde. PfimefenYmi naroky a povzbuzujicim pnstupem je optimalni vest k zlidoucimu vYkonu. 2/ VZDELA V ANi: PftaZ1ivostoboru zavisi nejen na naplni, mistrovske prezentaci a prakticke vyuZitelnosti, ale i moZnost vlastni tvofivosti a sebeup1atneni je ve1kou motivacni silou (povzbuzovatnapf. otazkami:"Kdo pfijde jeste najine feseni?" atp.). Dospivajici jsou zvYsene vnimavi.na postoje ucitele, kolektivu i spolecnostijak ke studentim1,tak k oboru. prace ucitele je neustila prace na sobe. Sebekriticnost a sebepoznavanije podminkou sebeov1adani a to zasepodminkou ovladanijinych.
Dl. VZOR ZKUSEBNiHo TESTU Z vYvoJovE 1. Mezi OBECNE ZAKONY VYvOJE nepaffi a/ z8kon neopakovate1nosti a individwi1nosti vYvoje b/ z8kon nerovnomernosti rozvijeni duSevnich procesu c/ z8kon staleho postupu k vrcho1nemu stavu duSevnich sil d/ z8kon prechodu kvantity v kvalitu
PSYCHOLOGIE
3. pREDSTAVA, fe "vsechnonekdo stvofil" se nazYvli a/ fmalizmus b/ artificializmus c/ animizmus dl dynamizmus
4. Citlivost na HODNOCENf vmika 8/ v mladSim skolnim veku
2. K prvnim ASOCIACiM dochazi a/ pocatkem batoleci faze
pfedstay
b/ kratce pied nlistupem do skoly c/ v prepuberte dl jiZ v batolecim veku
b/ aZ ye skole c/ mezi 4.-6. rokem
5. SEBEPOJETije na poCatkudetstvi
dl koncem batoleci faze
8/ nestabilni tfisti odporujicich si nazorU b/ dosudnezfonnovanousloZkoupsychikY c/ urcovanojen aktualneprozivanou roli dl jiZ zralym vYchodiskemsebefizeni
