tu KrdL VdcLav IV. (v. 1910' p. 191l) staví Dvořák do popředí aktivní,činorodostíposedlou postavu ostře exponovaných rysů a konfrontuje cholericky unáhlenéhoa do extrémůupadajícíhokrále demokratických předsevzetís nezměnitelným chodem historických událostív předvečerhusitskérevoluce. Do okruhu expresionistickédramatiky se vřadil už svými prvními hrami také FRANTIŠEK ZAVŘEL (1885-1947)' později proslulý okázalou manifestacívýbojnéhoindividualismu na pozadí davové malosti. PÍiznačné motivy hlásí se již v jeho prvních hrách Simson (v. |9|2' p. 192I), Don Juan (v. 1915)' oidipus a lokasta (v' 1915)' Simson a DeIiIa (v. 1915). Hra o oidipovi je složenaz krátkých, zhuštěných,ostře konfliktních scén,rep|ika se tu omezuje častona jediné slovo, protiváhu tvoří delšímonology. oidipus je v rozporu s legendou líčenjako morální vitéz, nacházejícív Iokastě matku předevšímv přenesenémsmyslu slova - jako dárkyni síly a činorodévů|e.Voluntaristickéhledisko uplatnil autor i ve hře o Simsonovi, kde ukazuje opět siláka a aristokrata ducha, s gestem suverénahynoucího uprostřed nizkých zájmů a cílů. Č e s k ý e x p r e s i o n i s m u s m ě l n a d i v a d e l n í m j e v i š t i z a j i m a v ý o s u d t í m , ž e s e p r o j e v o v a lrveíŽc iesvé r s k é oblasti nežvcílevědoméastylověvyhraněnétvorbědramatické.Jehonástupkolemroku1914(pohostinská reŽie FrantiškaZavÍe|a,který uvědl v Praze mimo jiné Dykovo Zmoudření Dona Quijota) se dál ve znamení režisérských výbojů' nemohl se opřít o dostatečněnosnou domácí tvorbu dramatickou.Mnohem výrazněji se dohistoriemeziválečnéhodivadlazapsala-podobnějakovpoezii avpróze -takzvaná generace pragmatistická, uměleckykonfrontujícírůznépohledyartznáhodnocenístejnéskutečnosti.Taképrotutolinii byla doba před rokem 19l8 etapou nástupu, vydávání a uvádění prvních her. BRATŘI ČAPKOVÉ vytvořili ve své prvotinékÍsky hra osudná (zaíazenédo ZáÍivých h|ubin, 1916, p' 1930) moderní variaci na starétémakomedie dell'arte a v protikladnémstřídáníiluze divadla a života, lascivity, něžnélyriky a střízlivéreality, pasážíve veršia v próze vyznačili podněty' na něž navazovala pak zejménapoetistická avantgarda mezi válkami. První hra FRANTIŠKA LANGRA, tragédieSvaý Vóclav (v., p. 19|2), je poplatnaještě statickémusymbo|ismu,veršemlumírovsky melodickým proniká úsilío přirozenější slovosled. Václav a Boleslav jsou předvedeni jako dva různé,leč oprávněné typy vládců s různými představami o českéstátnosti.V roce l915 bylo uvedeno a aŽ po válce 1920 vyšlo Langrovo dramaMiliony, v tragikomickou groteskuvaroVného odsuzujícív ostrédějovézkratcekapitalistickéhokariéristua přerůstající obsahu.Expresionisticky byl v počátcíchsvéčinnostiorientovántaképozdějšíautor metafyzicky zkoumavých námětůJAN BARToŠ (1893_1946). Po hrách Primo vere (v. 1903, p. 1919) a Konec Jakuba Carran|y (v. 19l5) dopracoval se k určitější formě ve hÍeSouboj (v.' p' 1917). V pozadíosobníchkonfliktů' ale jako jejich pravá příčinavystupuje zde vášnivá, mstivá, v ničem se neomezující,a|e muže silou svého ženství okouzlujícížena.Hra, inspirovaná zřejmě Wedekindovým dramatem Erdgeist (česky.uváděnýms názvem Lulu), stavído popředí typ velké' ale zároveň zhoubnévášně,bezohledně se prosazujícív prostředílidského normálu.
LITERATI
T7 V moderníliteratuřezi zvnitřku, z organismulitera a i vývojově se jeví relativr druhu platí v tom smyslu, nezřídka je rozmělňuje a bz literatury vrustá v našemstc i z tvořivé vůle.Uvnitř liter se někdy sama stává podnět
Nezvalově, připomínka dot Johna ap.). Tím nabývá i v Do novéhosto|etísi přin tradice svého druhu předevš dět ní. Do literatury určené Anderse Němcová, Bartoš; M r a v o u č n éč t e n i a l i l uměleckéšpičky- de Am jako každázkušenostvrací raturou,'dobr.ýchpřikladů Jirásek) a |iteraturaživotr ho nic, hned na samémpo
VemaaCooperaazůstala most, s jakou do základní předevšímBabička Božen
V po|ovinědevadesátý
a to na pedagogicképůdě't rozhledy (1888-1932)' pře< o zvýšeníúrovněuměleck škol...Masarykovými my
zásluhám patíi, Že objevili působilo zejména spiskerr připomenul J. Tůma (v Pe ]etech ve FRANTIŠKU B,
1882) podal program ozdr Ideálem a východiskem mt obce. Drobnějšímdětemul
76
posedloupostavu ostře o krále demokratických oluce. í-RANTIŠEKZAVŘEL pozadídavovémalosti. Ircn (v. 1915), Oidipus kých' zhuštěných,ostře í monology. oidipus je m v přenesenémsmyslu le hře o Simsonovi, kde <ýchzájmůa cílů. v a l v í c ev r e ž i s é r s k é roku 1914(pohostinská ijota) se dál ve znamení u' Mnohem výrazněji se vanágenerace pragnosti.Taképro tuto linii ZáÍivých hlubin, 1916, iluze divadla a života, , na něž navazovala pak édieSvarý Vdclav (v., p. niká úsilío přirozenější ypy vládců s růZnými angrovo drama Miliony, kou groteskuvarovného ietafyzicky zkoumavých (onec Jakuba CaruanTy 'níchkonfliktů' ale jako uŽe silou svéhoženství (y.uváděným s názvem jícív prostředílidského
LITERATURA
PRO MLADEZ
\/
V moderni literatuře zůstáváliteraturapro mládežvydělená Z celku jako část'jejížhranice nejsou dány zvnitřku, z organismu literatury,ale zvnějšku,čtenářskýmuÍčením. Tímto určenímse stává autonomníoblastí a i vývojově se jeví relativně samostatná,jako jeden zŽánril Teze o literatuře pro mládežjako o pokleslém druhu platí v tom smyslu, že ve svém souhrnu přizpůsobujedosaženéhodnoty možnostemsvých čtenářů, nezřídkaje rozmělňuje a banalizuje. D]ouho zůstávána pomezí pedagogiky a beletrie. Avšak do umělecké literatury vrustá v našemstoletístále pevněji svými nejlepšímidíly, vzniklými nejen z objektivnípotřeby, ale i z tvořivé vůle.Uvnitř literatury si vytváří vlastnítradici' zmnožovanoupodněty celkovéhovývoje, pro nějž se někdy sama stává podnětem (vliv pohádkovéliteraturyve dvacátých letech, Karafiátových Broučkův díle Nezvalově, připomínka dobrodružných knih v básních Seifertových a mravoučnéhočtenív tvorbě Jaromíra Johna ap.). Tím nabývá i v jejím hodnocenípostupně vrchu hledisko estetické. Do novéhostoletísi přinášíliteraturapro mládežz vlastníchzdrojůa zpÍevzaÍýchzkušenostíjako zárodek tradice svéhodruhu předevšímpovědomí, v němŽ se určitéŽánry spojují s představou vhodného dětskéhočtení. Do literaturyurčené dětem se včleňujeromantická folklorní literatura a pohádky vůbec(Erben, Němcová, Bartoš; Andersen). Z podnětů lidové poezie vzniká dětská lyrika (Sládek' Rais' Kožíšek). M r a v o u č n é č t e n í a 1 i t e r a t u r a ' ' d o b r ý c h p ř í k l a d ů . . l 9 . s t o l e tn í e j s o uj e n z a v r Ž e n í h o d nm éa: j ís v é uměleckéšpičky- de Amicise, Collodiho, Busche, u nás Karafiáta - a jsou zkušeností,která se v literatuře jako každázkušenostvrací;patří sem i bajky, u nás napříkladtradice staroindickýchbajek Bidpajových' Liteje v podstatěi historická epika a próza z konce století(Rais' Třebízský' faturou,,dobrýchpříkladů., Jirásek)a literaturaživotopisná (Rais).K dobrodružné literatuřenepřidalo 19. stoletíu nás z vlastního nic, hned na samémpočátkutohoto období adoptovalavšak českáliteraturaRobinsona, záhy si objevila Verna a Coopera a zůstalanadále otevřená ostatnímsvětovým autorům.Zkušeností19' stoletíje i samozřejmost' s jakou do základníhofondu dětskéčetbyvplynula některá zák|adni díla národní literatury' předevšímBabička Boženy Němcové, Erbenova Kytice a povídky o dětech (Němcová, Neruda, Hálek). předpoklady pro péčio uměleckou literaturupro děti, V polovině devadesátýchlet se vytvářejíorganizační a to na pedagogicképůdě,v učitelskémsdruženíDědicní Komenského'Prostřednictvím časopisuPedagogické rozhledy(1888_l932)' přednášek,výstav a brožur(J. Patočka,o. Hostinský, F. V. Krejčí)usiluje toto sdruŽení o zvýšeníúrovněuměleckévýchovy ve školách.Toto usilování je ovlivněno německým heslem ,,uměnído škol.., Masarykovými myšlenkami o potřebě péčeo literaturu pro mládež a podněty realistů,k jejichž zásluhám patÍi,že objevili českéliteratuře pro děti její základní dílo - Karafiátovy Broučky. Německé hnutí působilo zejménaspiskem H' Wolgasta Das Elend unserer Jugendliteratur.V úvaze o jeho oh|asu u nás připomenul J. Tůma (v Pelclově Životě 1901), že českáliteraturaměla svéhoWolgasta už v osmdesátých letech ve FRANTIŠKU BARToŠoVI (1837-1906). Bartoš v rozpravě Život a literatura (obzor Moravský l882) podal program ozdravění literatury pro mládež, kteréchybí podle něho ,,ná|ežitébásnické posvěcení... Ideálem a východiskem mu byla lidová s1ovesnost,samorostlábásnická školamateřská a kolektivní básnivost obce. Drobnějšímdětem určilk vydávání českálidová říkadla,hry a pohádky' rozhojňovanéprameny zjiných
71
slovanských literatur. Lidová literatura (pohádky' pověsti, zpevy) je podle Bartoševhodná i pro dospělejší mládež, třeba ji však doplňovat vybfanou umělou literaturou,čerpanouz novověkého názoru, jmenovitě literaturou poučnou.Bartošůvplán přijalo Dědictví Komenskéhoza svůj.Ještěv prvních dvou desetiletích našehostoletí čerpá podstatná část původni dětské literatury z toho' co vznikalo z dotyku s romanticky chápanou lidovou slovesností,skutečnoui umělou' Současněse vytváří retrospektivníkoncepce literatury pro mládežjako opakování historie, z niŽ se vybírá ve smyslu Bartošovy teze, Že pisemnictví má být svému národu vychovatelem. Tato národníkoncepce se rozšiřujeo výběr ze světových literatur.K prvním knihám, kteréuskutečňovaly program literatury pro mládežjako pokladnice vybraných děl ze světovéliteratury'patřil sborník.lrríh(|9o2), vydaný redakcíVolných směrůna protestproti výtvarnémubraku. Sborník uspořádal Václav Tille' vybral do něho povídky ze sbírek Juana Manuela, Boccaccia a staroindickéParušaparíkši'pohádky Dobšinského a Afanasjeva' vlastnípohádky a Nerudovu Svatováclavskou mši. Výtvarný doprovod k nim vytvořili přední umělci: Aleš, BÓttinger, Boudová, Kupka, Kotěra, Stretti, Scheiner, Šaloun'Sucharda ad. Výběr z domácí a světové|iteraturyprostředkovalazejménaknižnice Žeň z literatur \|902-|929), vydávaná nakladatelstvím Jana Laichtra a pořádaná Václavem Tillem. Z českéliteraturyvyšlav ní Dalimilova kronika, V|astníŽivotopis Karla IV., díla B. Němcové, K' J. Erbena, F. L. Čelakovského'V. Hálka ad., z památek světovélitertury Homér a Píseň o Rolandovi, ze světových autorůvybrané práce G. de Maupassanta, M. Maeterlincka, A. StiÍtera,F. Schillera, J. W. Goetha, o. Wilda. N. V. Gogola' I. S. Turgeněva' F. M. Dostojevského,V. I' Němiroviče-Dančenka, M. Twaina' S. Lagerlófové aj. Uvedení prvořadých autorůdo souvislosti s písemnictvím pro mládež stalo se zároveň podnětem pro původnítvorbu a působilo při vytviířenínových kritérií. Z původnítvorby vyšly veŽniz literaturvlastnípráce Tillovy a dětsképovídky RůženySvobodové.Druhou knižnicípro mládež,která se ve svémedičnímprogramu opřela o výběr z národnía světovélitreratury'bylo osení,Íada vydávaná v letech 1908_1928 u FrantiškaTopiče a redigovaná Adolfem Wenigem. Péčeo hodnotnoudětskou knihu našlai svou vlastnítribunu,když v roce 191'3zača|odborný učitelotakaÍ Svoboda vydávat v Habrech Úhor (1913_1944), kÍitický měsíčníkvěnovaný literatuře pro mládeŽ. K periodikům, která byla i impulsem pro vlastní tvorbu (Malý čtenóř, 188|_1941)' přibyl odborný časopis. V podtitulu má Goethův výrok: ,'Pro mládežjen to nejlepšíje dosti dobré...Svůj program shrnuje do dvou bodů:l. Povznéstiliteraturupro mtádežna výši umění,2' Zhodnotit literaturupro mládeŽ i její pěstitele.Úhor třicet |et pečlivě sledoval a zaznamenával dění kolem |iteratury pro mládež. Soustředil ko|em sebe řadu obětavých pracovníků,ale neměl osobnost,která by z něho učinilaohnisko uměleckétvorby. Zůstalomezen oficiózností a konzervativismem pedagogických institucí,k nimž patřil. Nashromáždilřadu literárněhistorických podnětůo našíi cizí literatuře,ale nebyl s to nahraditsoustavnýodborný literárněvědnýa literáměhistorický zájem. Vpoezii pro děti vychÍuejizfolklorníhobásnictvívedleBartošovýchsouborů(Domácíčítanka,19oo; Kytice z lidovéhobósnicwí, l 906) různáilustrovaná vydání říkadel a koled (voJTĚcH PREISSIG, Byl jeden tlomeček, 1904;koledyJOSEFAWENIGA KJežíškoviaJesle'1903; obrázkovékníŽkyJoSEFALADY Moje doznívá v řadě knížekF. S. abeceda,19l0. a Kalatnajka.1913).Dětská lyrika sládkovská a kožíškovská PROCHÁZKY; ozvučitznovu poezii pro děti nepodařilo se ani básníkuANTONINU soVoVI (o vlsvobození prince Jurkl,1916). Vlna historickéepiky uvaz|av neuskutečněných záměrechSládkových a Čechových. Pohádky Němcové a Erbena byly už v osmdesátýchletech práVem označenyzazák|ad českédětské knihovny. Etické očištění a estetickédotvářenílidové prózy a literárníchpramenůa osobní směřování obou autorůjek tomu předurčovalo.Vědecká folkloristika z přelomu stoletíse ubírájinými cestanli neŽidea|izujici romantická škola:jde za autentickou podobou lidové prózy, zvláštějejího jazyka (dialektologie)' zkoumá příbuznost pohádkových látek a motivů různých národů (kritická srovnávací škola)' Zatímco vědecké zkoumánípokračuje,literaturavysunula pohádky na okraj, do oblasti dětskéhočtení.Uchovávání krajových
78
j azykových zvláštností,neodlui problematickým' Srovnávacíml
mezi vědeckým a čtenářským kompromisy, které trvají dodt nevyj asněným nedorozuměním Významným editorem, autt mládež se stal VÁCLAV TILI zakončiljím první většíbeletri víry v naivní, půvabnoua čis
pedagogický význam pohádky mládeženež přesně zapisovan lidské duše nežčteními pro dt vyprávěly (Perrault, Grimmov smírnémřešenízáhad Života a vyvolávaly' méněuž na text,ja
in vých titulů(arabské'čínské' ve vzorných vydáních s jeho 1907-1908) a M. Mikšíčka(l 19oo, Povídka o svatbě króle J Princezna ze severu' 1912: Říh
192l, ad.) byl Říha.Tille,,že a srovnávací studium. Rozmn (Pohádka o třech podivných to RůŽenka.Mariana, Lidka, Bol podivných tovaryších,Povídk a tak připomíná atmosféru.v tradiční pohádkové látky se
(národopisný pobyt na Valaš vypravěčstvím,jakým vládli j je spojena Tillova Činnost
sborníkůJaro a Sníh a Wer spolupráce ArtušeScheinerap záméru' Porůznu vzniklé Alš l9M). Pro editorskou práci l a upravila Čarovnýsvět (|9|,
Vedle Václava Říhy-Ti|la |9o3: Kocourkov, 1903; Če pražslqch pověstí' l908). Ze s (1902). Na pomezímezi typer knihy JIŘÍHo MAHENA' cy Úspěšná dilra cizi féeric vlastním autorstvítn(Anderl
PanáčekNosáček'T. E. Tiso. vokými husami)' zatímcouv( tem překladatelůi kontextu l
jazykových zvláštností,neodlučitelnýchod živépodoby vyprávěných pohádek' Se stává ve vydáních pro děti problematickým.Srovnávacímstudiemnarůstápohádkový fond o vyprávěnínejrůznějšího charakteru.Rozpor mezi vědeckým a čtenářským zájmem, který zde vzniká, řeší se úpravami domácích i cizÍch pohádek' kompromisy, které trvají dodneška a mají na svědomí periodické ,.boje o pohádky..' jež jsou namnoze nevyjasněným nedorozuměním. Významným editorem' autorem pohádek a osobnostírozhodujícío podobě předválečnéliteratury pro mládežse stal VÁcLAv TILLE. Jako autor se uvedl jménem Václav Říha: v duchu tradičníchvyprávění zakončiljím první většíbeletristickou práci (,,napeklisi chleba ze rŽi a ty milý Řího nelži..).Tille byl prost víry v naivní, půvabnoua čistoupoezii nezkaženéholidu, víry, která ještě v době jeho působeníbyla pro pedagogický význam pohádky nejmocnějšíoporou. ,,Nenínevhodnějšíhomateriálu pro rozumnou výchovu mládeženež přesně zapisovanélidové podání,jež je mnohdy spíšvhodným předmětem zkoumání patologie
Bartoše vhodná i pro dospělejší novověkéhonázoru' i menovitě v prvníchdvou desetiletích Ještě vmikalo z dotyku s romanticky ivníkoncepceliteratury pro žepísemnictví má být svému knihám'kteréuskutečňovaly ' patřil sborníkSníh (1902), l Václav Tille, vybral do i' pohádky Dobšinského doprovod k nim vytvořili přední Sucharda ad. Výběr z domácí vydávanánakladateistvím lovakronika,Vlastníživotopis ad.'z památeksvětovélitertury Maupassanta, M. Maeterlincka, F' M. Dostojevského'V. I do souvislostis písemnicpři vytviiření nových kriterií Růženy Svobodové'Druhou a světovélitreratury,by1o AdolfemWenigem l9l3 začalodbornýučitelotakaÍ literatuřepro m|ádež.K pe. 1)' přibyl odborný časopis. .. Svůjprogramshrnuje do dvou promládeŽi jejípěstitele.Uhor
lidskédušenežčteními pro dospělé...Vycházelz historickézkušenosti,že pohádky se od 17' stoletídětem vyprávěly (Perrault, Grimmové, italské loutkové divadlo), že v nich děti nacházejí ukojení své touhy po smírnémřešenízáhad života a Že si až do dospělosti uchovávajívzpomínku na čistourozkoš,kterou v nich vyvolávaly, móně už na text,jaký obsahují.Jako pořadatelknižniceZeň zliteratur uvedl do ní řadu pohádkových titulů(arabské,čínské, ruské,polské,norské,francouzskéaj. pohádky)' indické,bengálské.kašmírské, ve vzorných vydáních s jeho doslovy vyšly tu pohádky K. J. Erbena (i905)' B. Němcové (3 svazky 1907_1908)a M. Mikšíčka(1912)' Také ve vlastních pohádkách (Pohtidka o třech podiwtých tovttllších, 1900.,Povídka o sv(]tběkrdle Jana' 1900 Knížkao Růžencea Bobešovi' 1902; Bajky' |905; Letní noc' l905; Princezna ze severu, |912: Říhovy pohádlq, 1915, Strnadovy povídlq, 1979; Dvanáct pohtidek z onoho světa, 1921,ad.) byl Říha-Tiue ,,žencemz literatur..;podklademjeho tvorby je vědecká práce o českýchpohádkách a srovnávacístudium. Rozmnožoval odkaz Erbena a Němcové,kteří ovlivnili i tematický výběr jeho prací (Pohádkao třech podivných tovaryších,cyklus pohádek s dívčímihrdinkami Maruška,Liliana, Dvě Maričky, (Pohádka o třech Růženka.Mariana, Lidka, Bolenka, Berona). V rámcových vyprávěníchcyklických útvarťr podivných tovaryších,Povídka o svatbě krále Jana' Letní noc) zaméňujeŘíha.iednajícíosoby a vypravěče' a tďi připomíná atmosféru,v jaké se kdysi pohádkám dařilo, i literaturu,z kterése množily. Aktualizovď tradičnípohádkové látky se zřetelem k českémudětskému čtenaři, vnesl do nich vlastní zkušenosti (národopisnýpobyt na Valašsku) i zá|iby, převládá však u něho vnějšípřístup zpracovatele nad bytostným jakým vládli jeho klasičtípředchůdcinebo pozdějšínásledovatelé. vypravěčstvím' Tillova činnostje spojena takés počátkypéčeo výtvarnou úroveňdětskéknihy. Byl iniciátorem vydání sborníkůJaro a Sníh a Wenigových Jeslí, z dětských pohádek Boženy Němcové připravil za výtvarné spisovatelčina spolupráceArtušeScheinerapublikaci Názc ovámtlličxýn(l9 15),jako splněníneuskutečněného záměru. Porůznu vzniklé Alšovy kresby k pohádkám uspořádal Tille v celek svými texty (Alšovypohridl
Soustředilkolem sebe řadu umělecké tvorby. Zůstal omezen l řadu literárněhistoricliteráměvědnýa literárněhisto. (Domácíčítanka'1900.. sotlborŮ PREISSIC, Byljeden
a upravila Čarovnýsvět (|913) pohádek nejrůznějších národů. Vedle Václava Říhy-Tilia působiljako editor a autor pohádek ADOLF WENIG |I8.|4_1940; Pohátllcy, 1903: Kocourkov, |903: Čertoviny,1901: Zvířdtka a loupežníci,|909 Pověsti o hradech,790.7; Věnec prtlžslqchpově,ltl,1908).Ze sbírekpověstípatřík významnějšímkniha JANA HERBENA Blztr Jan Paleček (1902).Na pomezímezi typem sběratelskýchpohádek a typem pohádek individuálně stylizovaných|ze zaíadit knihy JIŘÍHO MAHENA, cyklus.Ieji pohtidl
knížky JoSEFA LADY Moje v řadě knížekF' S. doznívá SOVOVI (O vysvoboTeni SlaoKovvcn a Lecnovvcn.
za zák|ad českédětské a osobnísměřováníobou jinýmicestantinežidealizující jazyka(dialektologie),zkoumá
vlastnímautorstvím(Anderlíkova adaptace Pinocchiových dobrodružstvíItala Carlo Collodiho s názvem PanáčekNosáček,T. E. TisovskéhonapodobeníSelmy LagerlÓfovév Podivuhodnécestě nezbedy Petra s divokýrni husami), zatimco uvedeníLewise Carrolla (dva pokusy o přepis z počátkustoletí)se vzpírá možnos-
škola).Zatímco vědecké
tem překladatelůi kontextu tehdejšíčeskéliteratury.
čtení. Uchováváníkrai ovÝch
tv L
K tvůrčímunavázáni na tradici Karafiátových Broučkůmá dojít až pozdéji. Jeho odkaz je zatim jen neuměle rozmělňován v povídkách a příbězích o antropomorfizované přírodě, které se snažívytvofit původní protějšekk hojně vydávaným a oblíbeným přírďním povidkám cizích autorů (Ewald' Seton, Kipling)' Významněji se karafiátovská tradice projevuje ve stylistické oblasti, ve vyprávěních Pavla Suly. Dětská povídka měla v našíliteratuře vzor v Němcové,v Nerudovýchprózách a v povídkách Hálkových a Raisových. Pňjímá podněty i z překládané literatury, zvláštéz povídek ruských autoru. Idyličnost venkovskéhodětství,kterézůstáváhlavním tématem,ustupuje psychologickérnua sociálnímu pohledu. od Ozefa Kaldy přes Františka Župana a Pavla Sulu k RůženěSvobodové je to rozpětí od národopisné studie k impresionisticképróze' ogaři (|905) JosEFA (OZEFA) KALDY (1871_1921)patříještěk národopisným obrázkům moravského okruhu (Bartoš,Herben). V drobných epizodách popisuje Kalda život valašských chlapců. Bezprostředníevokace zážltkil z dětstvíje tu spjata s užitímživéhonářečí:pro jeho hudebnost zvolil si později Jaroslav Křička Kaldovy ogary za námět své dětské opery. Pepdnkem nezdarou (4 sv.' |9o7_1921) FRANTY ŽUPANA (1858-1929) splácí svuj dluh dětskémuhrdinovi realistická venkovská próza (vedle
směřování;spolu s knižkou N ponory do dětství,jak je znán Epilogem předválečné prói synovi (79|1) JARoMÍRA Jo zy: z povídky V mohamedáns noc). oblibu andersenovské po povidky o zvířatechjsou psár povídka V Praze. To všese sp k nim (Utržený knoflik), zá|tb počátkemnovéhotematickéh ce a kontakt mezi autorem a č ce (Tátovy povídačky'Vojáč Historická próza zkor informativně pedagogický rán TIŠKA ŽÁKAvcE Knížkao, obměně historicképrózy shro cích EDUARD ŠToRCH (187
HOLEČKOVY tryravy Frantíka a Bartoně, chlapcůze Stožic,1916)společněs žánrovouliteraturouz konce století(IGNÁT HERRMANN , Mezi dětmi, 19o4; TobitÍš,ův Štědrjden a jiné povídl
zy dostává se k beletristickén 7918; V šeru ddvných věkťl,|9 tury j sou cestopisnádílaJoSEJ a JANA HAVLASY.
Vývoji české literatury v ton ku Studiez české literatury,l96l Karla Sezimy Podobiznya reliéfy boje a výzvy ( l 922),AlbertaPraž řeníduchaa slova (1948).Josefa studiea podobizny(1962),St. K. FormuIacinovéhoživotního a um válečné generaci(l934)' FedorS (1955),Gener Ge|lner- Šrámek v práci Zrozenímoderny( l 9ó3). JarmilaMourkováv knizeBuňčia modernyv časopisu Slavia (l988 Poez i í, jejímijednotlivými sr Svozil v knižnístudiiV krajinách nická modema(l987);o symboli o dekadenciJiříKudmáčZ typolo řada literárněvědná(1987).Promě týchlet (1963)'Symboly,písněa l desátýchletechv knize Dialogys |ogiím:Jiří Brabec:A co básník(J Českápoezie20.století(|974,pře Honzík v předmluvěk antologiiP na rok l914 se zamýšlelA. M. Pí - s. K. Neumann- bratňČapk Almanachuna rok 1914ve Sbomí
ornezenost objektivního pozorování vcítěnímdo dušedětí. Svobodová si do dětských povídek přináší mnoho z prvního období života, reálie, scenerie, zážitky, kusy vlastního dětskéhosrdce, kterése rozechvívá dotykem s ,,hrdinnýma bezpomocným dětstvím...,,Psalajsem svépráce těm, jimž nebylo a nenírozuměno' o jejichž žaly nikdo se nestará,kteří žijísi potichu a těžcesvůj vývoj, svézmatky z něho, svoje ,uraženía ponížení., Svobodová svéhoře ze zmaÍené velkodušnosti'z duševnía fyzickésiroby, svétouhy po životěvzestupném... byla přesvědčena,že největšípotěšení'kterédává člověk člověku- a dítějí bylo celým člověkem- , není zábaya, a|e radost etická. Už její první dětská povídka (Blaženčinopokání)je povídkou o vítězstvídobra, sebepoznání,duchovní očisty.Podobně jako v celémjejím díleje hlavním motivem jejích dětských povídek sebeobětování; vedle motivů pokání vrací se v nich téma obětavého přátelství dětí a starců, déÍia zyiÍaÍ. Druhou kapitolu posmrtně vydaných vzpomínek z dětství (Ráj, 1920) nazyala autorka Balady: ',Nad mou kolébkou nezněly ukolébavky,nad mou kolébkou řikali balady...Erbenovská balada otvíralaji okno' 'jímŽ jsme prvně pohlédli na svět, jímž pad|o na nás první světlo...Baladický je takéráz zakladní vrstvy jejích dětských povídek (Povídlq o B:ohušce,o ubohéholčičce,Touhy, Helenčin stařeček,Hlídačka studtinlcy);od Erbena vede cesta k hutnému, zkratkovitému výrazu s přísně vybroušenými a přesně zasazenými detaily. Tragický obsah těchto pňběhů je vyvážen čistotou pohledu' důvěrnou věcností, s níž svobodová předvádí charaktery' kreslí krajinu, vyvolává atmosféru. V pozdější tvorbě přibývaji záznamy dětských setkání (Květinovó slavnast, Ntivštěva u japonské holčičlq, Muk, Ptdk mozambik)- Klíčem k této tvorbě je Ráj' ,'letopisy dětské duš€ . ., svědectví o určujícímvlivu dětství a rodinných vztahů na autorčino pozdější
80 ,--*
později.Jeho odkaz je zatímjen rrekterése snažívytvoňt původní autoru(Ewald, Seton, Kipling). vyprávěnichPavla Suly prózách a v povídkách Hálkopovídekruských autoru. Idyličnost a sociálnímupohledu. od je to rozpětíod národopisné studie l-l921) patříještěk národopisným isujeKaldaživotvalašskýchchlappro ieho hudebnostzvo|il si úřečí: nezdarou(4 sv., 1907-1921) Íealistická venkovská próZa (vedle s žánrovouliteraturou z konce povídlq,1909). Co má Županova (psanýpůvodněna pokračováje a slovy přetížené dětía v zachyceníčistýchrodin. ý postoj a opravdovost spolupracovník Uhoru reagoval i Johnovo vypravěčŠtorchovy přispěly práce MARIE významně na vlastním|ádi (Jurka' |901:'
poktiní SVoBoDoVE Blaženčino k jejímupřátelskému okruhu literárnítéma.Překračují povídekpřináši mnoho dětských které $dce, se rozechvívá dotykem nebyloa nenírozuměno, o jejichž zněho,svoje,uraženía ponížení., Životěvzestupném... Svobodová ji bylocelýmčlověkem- , není je povídkouo vítězstvídobra, jejíchdětských povídek motivem dětía starců,dětí a zvířat. autorkaBalady: ,,Nad mou baladaotvíralají okno' 'jímŽ jetakéráz základnívrstvy jejích snřeček,Hlídačkastudónky); od i a přesně zasazenými detaily' , s níŽSvobodová předvádí záznamy dětskÝch setkání Klíčemk tétotvorbě je Ráj' vztahůna autorčinopozdější
směřování; spolu s knížkou MARIE ponory do dětství, jakje
(l893_1958)
PUJMANoVÉ
známe později z tvorby Nezvalovy
Pod křídly (1911) zahajuje psychologické
a z literatury, kterou k nám uváděl (Dora Gabe).
Epilogem předválečné prózy pro děti a prologem k novému období jsou Listy z vojny, jež jsem psal svému JOHNA (1882_1952). Autor se v nich probírá celou klávesnicí dobové dětské pró-
synovi (1917) JAROMÍRA
zy: z povídky V mohameddnském nebi zaznivaji reminiscence tradičního pohádkového čtení (Tisíc a jedna noc)' oblibu andersenovské pohádky připomíná vyprávění o oživlých věcech (V rrys livně, Umřela krrÍsa), jako povídky o zvířatech jsou psány |isty o vlku a psech a o ubohém koníkovi, jako mravoučné historické čtení povídka V Praze. To vše se spojuje s Johnovou zálibou v drobných věcech, které se zhodnocují vztahem lidí k nim (Utržený knoflík), zálibou v barvotiskových
obrázcích a srdce jímajících výjevech. Johnovy listy jsou
počátkem nového tematického zájmu (literatura z války) i nového přístupu, který zdťlrazni autorův vztah k látce a kontakt mezi autorem a čtenářem. Samotnému Johnovi se staly Listy z vojny východiskem
pro další prá-
ce (Tátovy povídačky' Vojáček Hubáček). próza
Historická informativně
pedagogický
TIŠKA ŽÁKAVCE
z k o n c e s t o l e t í p o k r a č u j e s p í šž i v o t o p i s n ý m i p r a c e m i , k t e r éj e n v ý j i m e č n ě p ř e r u s t a j í rámec (K. V. RAISE
Čteni o Karlu
Knížka o Atšovi' |912., VÁCLAVA
TILLA
Havlíčkovi a V. B. Třebízském, 1902; FRANKnížka o Boženě Němcové, 19|9.
obměně historické prózy shromaŽduje v předválečné době zkušenosti v odborných a pedagogických cích EDUARD
ŠToRCH
K osobité publika-
(1878-1956): od úsilí o reformu školního dějepisu a od zájmu o archeologické nále-
zy dostává se k beletristickému zpodobení pravěké historie (Praha v době kamenné' 1910; Lovci mamutů' .'světoběžnickou,' 1918; V šeru dtÍvných věkťl, 1920). Počinkem pro budoucí podobu českédobrodružné litera. tury jsou cestopisná dílaJoSEFA a JANA
KoŘENsKÉHo
( l847_l938), ENRIQUA
STANKo
VRÁzE
(l860_l932)
HAVLASY.
V ý v oj i českéliteraturyv tomto obdobíje věnována studie F. X. ŠaldyModemí literaturačeská( l909, nověji ve svaz. ku studie z českéliteratury' 196 l ) a studie a kritiky shmutév Kritických projevech l - l 0 ( l949.57); dále stati ze souborů K a r l a S e z i m y P o d o b i z n ya r e l i é f y( l 9 l 9 ' 2 . p ř e p r a c .v y d . l 9 2 7 ) , J o s e f a L a i c h t r aU m ě n í mk ž i v o t u( 1 9 l 9 ) ' A . M . P í š iS o u d y ' boje a výzvy (l922), Alberta PražákaMíza stromu (l940, 2.vyd. |949), Jindřicha Vodáka Cestou (1946)' J. B' ČapkaZáření ducha a slova (l948), Josefa Hory Poezie a život (l959) a Duch stále se rodící(l98l)' Bedňcha Václavka Literární studie a podobizny (|962)' St. K. Neumanna stati a projevy I-lV (|964_|9.73)' Karla Čapka O umění a kultuře I (l984). Formulaci nbvéhoživotníhoa uměleckéhopostojena konci l9. a začátku20. stoletíse věnujíJiří Mahen v Kapitole o před. válečnégeneraci (l934)' Fedor Soldan v eseji Tň generace (l940). FrantišekBuriánek v knihách Bezruč - Toman G e l | n e r - Š r á m e k( l 9 5 5 ) , G e n e r a c eb u ň č ů( l 9 6 8 , 2 . v y d . | 9 7 1 ) a o č e s k él i t e r a t u ř en a š e h ov ě k u ( 1 9 7 2 ) , E v a S t r o h s o v á v práciZrození moderny (l963), Jaroslav Med ve studii Symbolismus - dekadence v časopisuČeská literatura (l985),
JarmilaMourkovávknizeBuňčiaobčané(l988).ZdeněkPešataJaroslavMedvestudiíchČeskámodernaaKzrodučesk m o d e m y v č a s o p i s uS l a v i a ( l 9 8 8 ) . P o e z i í , j e j í m i j e d n o t l i v ý msi m ě r y , z e j m é n a r e a l i s m e m , i m p r e s i o n i s m e m , d e k a d e n c í a s y m b o l i s m e m s e z a b ý v á B o h u Svozil v knižnístudii V krajinách poezie (|979), v někter'ýchstudiíchsouboru Tvář reality ( l986) a v antologii Česká brásnická modema ( l987); o symbolismu a jeho představitelíchpíšeVítězslav Nezval v knize Modemí básnickésměry ( l937)' o dekadenciJiří KudrnáčZ typologie literárníchlet devadesátýchve Sborníkupracífilozofické fakulty brněnskéuniverzity, řada literárněvědná( l 987). Proměnami lyrickéhoslohu se zabývá Miroslav Červenkav pracíchČeskývolný veršdevadesát ý c h l e t ( l 9 6 3 ) , S y m b o l y , p í s n ěa m ý t y ( l 9 6 ó ) a Z v e č e m i š k o l yv e r s o l o g i el l ( l 9 9 l ) ' Z d e n ě k P e š a tv o d d í l us t u d i ío d e v a desátýchletech v knize Dialogy s poezií (1985). Vývojové souvislosti poezie sledujítéžpředmluvy nebo doslovy k antologiím:Jiří Brabec: A co básník (l963), Ivan Slavík: Zpívajícílabutě (197l) a Milan Blahynka: Tisíc let česképoezie IIl. Českápoezie 20. století(|974, přeprac.Českápoezie 20. století'l980); o česképoezii v evropských souvislostech píšeJiří Honzík v předmluvě k antologii Poezie přelomu století(l984).. Nad předválečnounrodernouv souvislosti s Almanachem na rok l9l4 se zamýšlelA. M. Píšav monografii otakar Theer 2 (l933)' Eva Strohsová v předmluvě ke knize Viktor Dyk - S. K. Neumann - bratň Čapkové:Korespondence z let l905- l9 l 8 ( l 962), Josef Knap v edici korespondenceZrozeni Almanachu na rok l9 l4 ve SborníkuNárodního muzea v Praze. řada C.lit. historie ( l962) a Jarmila Mourková ve stati K 70.
8r
výročíAlmanachu na rok l914 v Literáměvědném sbomíku Památníku národního písemnictvi (1983' knižně in Buňči a občané.1988). Prózou, jejímivývojovýmisouvislostmiajednot|ivýmiosobnostmisezabýváJaroslavaJanáčkovávkniháchČeský
PETR BEZT
román sklonku l9. stoleti ( l967), Stoletou alejí ( l985) a Román mezi modemami ( l989)' Radko Pytlík v práci Sedmkrát o próze (1978) a Na přelomu století(1988), Zina Trochová ve studii K problematicečesképrózy devadesátýchlet v České literatuře ( l9ó5), Dobrava Moldanová obraz ženskéhoosudu a jeho proměny v tvorbě spisovatelek na přelomu stoletív České literatuře (l986) a Zrození psychologickéhorománu z románu Ztracenýchiluzí v Českéliteratuře (l987); prózou české secesese zabýval Jiří Kudmáč v předňluvě k antologii Vteňny duše( l 989) a ve studii Českádekadenceve Sbomíku prací filozofické fakulty bměnské univerzity, řada literáměvědná (l982). DějinydramatujsousyntetickyzpracoványvDějináchčeskéhodivadla,3.díl,Činohral848_l9l8(l977)avestarších pracíchJana Máchala Dějiny českéhodramatu (|9|7'2, rozšíř.vyd. l929), otokara Fischera K dramatu (l9l9), Činohra Národníhodivadla do roku 1900 ( 1933,2. vyd. l983) a Činohrav pražskýchdivadlech: Prozatímním,Národním,Městském (1862_|934) v Československévlastivědě VltI ( l 935)' FrantiškaGótze Boj o českýdivadelnísloh ( l 934), Václava Tilleho ČinohraNárodního divadla od roku l900 do převratu (1935);stati F. X. Šaldyo dramatua divadle v letech t893_193ó vyšly nověji ve výboru o věcech divadelních( l987). Bměnské činohřev letech l9l0- l 9 l 8 je věnován sbomík statío divadle na Moravě (1974). Dějiny žurnalistiky ZpracovalaasoupisemčasopisůopatřilaMilenaBeránkovávDějináchčeskoslovenskéŽumalis. tiky, I. díl, Českýperiodický tisk do roku l9l8 (l98l)' Antonín Blabolil vydal Bibliografii českýchkatolických novin a ča. sopisůvycházejícíchv Čechách v letech l800-l9l8 (l970). Kultuře auměnídevadesátýchletjsouvěnoványsborníkyreferátůPramenyčeskémodemíkulturyI'II(l988).Kul. turní atmosférudoby dokrestujípaměti S. K. Neumanna Vzpomínky (1931), V' V. ŠtechaV zamlženémztcad|e (|967, 2. vyd. 1969) a Za plotem domova (1970), FrantiškaHorečky Frenštátskýlilerámí sa|on (l969), Miloslava Hýska Paměti (l970) a F. V. KrejčíhoKonec stoleti (l989). Proměny literární kritiky devadesátýchletsledujíněkteréstudiezesbomíkuZdějinčeskéliterárníkritiky(l965) a Ludmila Lantová v kniŽní studii Hledání hodnot (l969). Teoretickou i vývojovou problematiku literámího eseje let l888_1918 zhodnocuje Eva Taxová v úvodnístudii k antologii Experimenty (1985). problematikousezabýváJarmilaKryškovávestudiiModemírevueAmoštaProcházkyajejívýNakladatelskou Znam pro rozvoj českéknižníkultury ve sbomíku Strahovská knihovna (sv. l4ll5' l980)' Knihovnou Modemí Í€ v ue se rovněž zabývá Ludmila Lantová v článku Z historie edic česképoezie v Listech Klubu přátel poezie (l9ó9)' Aleš Zach vydal soupis Edičnídílo Kamilly Neumannové( l 975), Šaldovahesla v ottově slovníkunaučném1894-l 908 vyšlave výbo. ru Šaldůvslovník naučný(l986).
\r
Ystup básníkaPetraBezru jeho zjevu zá|eŽe|aV tom, Že sp let a přitom jiŽ předznamená s buditelskými tradicemi předst a také svým pojetím básníka j vyjadřuje a zdůrazňuje individ
kolektivních zájmů a mytizujej nelítostnoukritičnostívůčivlác
S anarchistickými i dekadentní Perspektivu novéhostoletíadyr řá na protiklady společenského výzvy k revo vášnivébuřičské básnic funkčnostjeho tvůrčího a estetickésamoúčelnosti.
GENEZE BÁSNÍKA
Vladimír Vašek se narodil tradice. Jeho otec Antonín Vaš rodníchbuditelůajako gymnz táborů lidu (například na ostré boji českéhonároda. A|e ze z' národní uvědomění,kterési pa
vlasteneckou aktivitu ve Slezsl jak se ,,vlastenci,, ltzpiraji vzdá k národu na poznanépravdě' J( Rukopisů a přinesl k tomu vědt téŽz|omek evangelia sv. Jana a nervové a pracovní přetížen slovníku' urychlily postup smr vla zem hor|ivéhoa činorodého
ru a neústupnost.Není bez pseudonymem Vít Šedivecnapl jako moto do svých prvníchrU
82
